Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Valka v Zalivu
ilustra?ni obrazek
Trvani	Invaze do Kuvajtu 2.?4. srpna 1990 operace Pou?tni bou?e 17. ledna ? 28. unora 1991 (operace Pou?tni bou?e oficialn? skon?ila 30. listopadu 1995) [1]
Misto	Irak , Kuvajt , Saudska Arabie , Izrael a Persky zaliv
P?i?iny	Spor o ropna pole. Iracka okupace Kuvajtu .
Cile	osvobozeni Kuvajtu
Vysledek	Rozhodujici vit?zstvi koalice; osvobozeni Kuvajtu
Strany
Spojene staty Saudska Arabie Saudska Arabie Spojene kralovstvi Spojene kralovstvi Egypt Egypt Kanada Kanada Francie Francie ?eskoslovensko a dal?i Irak Irak podpora: Sudan Sudan Libye Libye
Velitele
Norman Schwarzkopf Khalid bin Sultan Saddam Husajn
Sila
883 863, z toho 696 628 americkych vojak? [2] 1 000 000
Ztraty
358 zabito v akci, 776 zran?nych, 30 zajatc? Z toho ?SFR: 1 mrtvy a 4 ran?ni Dal?ich 183 629 ob?ti syndromu valky v zalivu; na nemoci spojene s vykonem slu?by zem?elo 9592 z nich (stav k 1. 1. 2000). [2] cca 20 000 a? 200 000 padlych 63 000 zajatc?, Neznamy po?et zran?nych a zb?hlych
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Valka v Zalivu ?i valka v Perskem zalivu ( 2. srpna 1990 ? 28. unora 1991 ), n?kdy ozna?ovana jako prvni valka v Zalivu , a pro operace vedouci k nahromad?ni vojsk na uzemi Saudske Arabie i k jeji obran? znama jako operace Pou?tni ?tit (2. srpna 1990 ? 17. ledna 1991) a operace Pou?tni bou?e (17. ledna 1991 ? 28. unora 1991) b?hem bojove faze, byla ozbrojenym konfliktem mezi Irakem a koalici 28 stat? v ?ele s USA , kterym OSN poskytla mandat k provedeni vojenske operace za u?elem osvobozeni Kuvajtu . Na stran? OSN se zu?astnilo i ?eskoslovensko .

Iracka invaze do Kuvajtu, ktera prob?hla 2. srpna 1990 , se setkala s mezinarodnim odsouzenim, Rada bezpe?nosti OSN schvalila ekonomicke sankce proti Iraku. Americky prezident George H. W. Bush vyslal americka vojska k obran? Saudske Arabie , zahy se p?idaly dal?i staty. V?t?inu vojenskych sil koalice tvo?ili Ameri?ane spolu se Saudskymi Araby nasledovani Brity , Egyp?any a Francouzi . Polovinu naklad? operace uhradila Saudska Arabie.

Po?ate?ni konflikt, ktery m?l vytla?it iracke jednotky z Kuvajtu, za?al leteckym a namo?nim bombardovanim 17. ledna 1991 a trval p?t tydn?. 24. unora nasledoval pozemni utok. Tento boj znamenal rozhodujici vit?zstvi pro koali?ni sily, ktere osvobodily Kuvajt a pokra?ovaly na iracke uzemi. Koalice sv?j postup zastavila a vyhlasila p?im??i 100 hodin od zahajeni pozemni kampan?. Letecke a pozemni boje byly omezeny na Irak, Kuvajt a oblasti na hranici Saudske Arabie. Irak take zahajil utoky raketami Scud proti koali?nim vojenskym cil?m v Saudske Arabii a proti Izraeli .

P?i?iny valky [ editovat | editovat zdroj ]

Iracko-iranska valka , ktera skon?ila v roce 1988, Saddama Husajna a jeho re?im finan?n? zruinovala. Dlu?il 15 miliard dolar? Kuvajtu , p?ibli?n? stejnou ?astku Saudske Arabii a dal?ich 10 miliard ostatnim v??itel?m. ^{[ zdroj? ]} Dal?i p?j?ky mu byly zamitnuty. Jedinou zachranou ze spiraly dluh? a urok? byla domaci ropna produkce. Jen?e ve stejnem roce konce iracko-iranske valky spole?enstvi OPEC schvalilo limity produkce svych ?lenskych stat?, co? stav?lo Saddama Hussajna do je?t? svizeln?j?i situace. Navic, Kuvajt v teto dob? p?esahl v t??b? ropy sv?j limit o 20 % a nep?imo p?isp?l k tomu, ?e cena teto suroviny vlivem p?evisu nabidky poklesla, co? vynosy z iracke ropne produkce (ktera tvo?ila zna?nou ?ast ekonomiky cele teto zem?) znehodnotilo.

Husajn se tedy vydal cestou natlaku na Kuvajt. Za?al otev?en? provokovat . Tvrdil, ?e Iraku nale?i u?ly zisk ve vy?i 22,4 mld. dolar? z ukradene ropy t??ene Kuvajtem metodou ?ikmych vrt? u ropneho pole Rumajla , ktere le?i na hranici obou stat?, ^[3] ?e Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od n?j odd?len) 19. provincii Iraku apod. Americka zahrani?ni politika se ji? ?adu let zabyvala islamskou revoluci v Iranu , ktera za?ala svr?enim ?aha . Irak se tehdy jevil jako vhodna protivaha fundamentalist?. Kdy? za?ala iracko-iranska valka , USA (ale i mnoho dal?ich stat? v?etn? Francie a SSSR ) Saddama fakticky podporovalo, v?etn? informaci CIA o pohybech iranske armady.

Pr?b?h valky [ editovat | editovat zdroj ]

Iracka invaze a operace Pou?tni ?tit [ editovat | editovat zdroj ]

• 2. srpna 1990 ? iracke jednotky ?itajici 100 tisic vojak? a 300 tank? vtrhly s obrovskou p?esilou do Kuvajtu. Do?lo k rozdrceni slabe obrany Kuvajtu v po?tu 16 000 mu?? a k naslednemu ovladnuti jeho uzemi. ^[4] S OSN p?ijalo rezoluci, ktera vyzyvala Irak, aby se okam?it? stahl.
• 3. srpna ? Jordansky kral Husajn navrhoval konferenci ?ty? arabskych stat? za u?asti egyptskeho prezidenta Mubaraka , jeho osoby, Saddama Husajna a za p?edsednictvi krale Fahda ze Saudske Arabie . V??il, ?e takovato konference by mohla p?esv?d?it irackeho diktatora, aby se bez boje stahl z Kuvajtu. Rychle Saddamovo odmitnuti jeho arabske p?atele urazilo. Otev?ela se tak cesta k tomu, aby Saudska Arabie souhlasila s umist?nim cizich vojenskych jednotek na svem uzemi.
• 6. srpna ? Saudska Arabie oficialn? po?adala sily Spojenych stat?, aby vstoupily do kralovstvi za u?elem jeho obrany. Prvni letky stiha?? odlet?ly na Blizky vychod teho? dne. Za?ala operace Pou?tni ?tit . Jejim cilem bylo zabranit Saddamovi v dal?i expanzi. V te dob? zdaleka nebylo jasno, zda zvit?zi diplomaticke ?i vojenske ?e?eni krize.
• 11. za?i ? Prezident Bush v jednom ze svych projev? uvadi, ?e ?b?hem (?adov?) dn? zaplavilo Kuvajt 120 tisic mu?? iracke p?choty a 850 tank?…“ a za?inaji ohro?ovat Saudskou Arabii, k jeji? hranici se p?ibli?ili. Pentagon prohlasil, ?e ma satelitni snimky irackych jednotek pobli? hranic mezi Kuvajtem a Saudskou Arabii.
• 10. ?ijna ? Prezident Bush se zasazuje o vojensky zasah, ale podle pr?zkum? ve?ejneho min?ni neni americka ve?ejnost jednozna?n? rozhodnuta pro nasazeni svych jednotek. 10. ?ijna ve sly?eni p?ed Kongresem Spojenych stat? vystoupila patnactileta divka, ktera popisovala udalost, p?i ktere m?li ira?ti vojaci vtrhnout do kuvajtske nemocnice, kde tato divka m?la pracovat, a zabijet novorozence v inkubatorech. Sv?dectvi m?lo vliv na ve?ejne min?ni, p?edstavitele Senatu i nasledne schvaleni vojenskeho zasahu. A? v za?i 1992 vy?lo najevo, ?e se jednalo o nepravdive informace. Divka byla dcerou kuvajtskeho ambasadora, v te dob? v Kuvajtu nebyla a sve vystoupeni p?ed Kongresem konzultovala s experty na public relations . ^{[5] [6]}

  

• 21. ?ijna ? Saddam Husajn p?ednesl prohla?eni Revolu?ni velitelske rady. V n?m tvrdil, ?e neni ani nejmen?i mo?nost irackeho odsunu z Kuvajtu a v?echny pokusy vyhnat Irak by vedly k ?matce bitev“. Rada bezpe?nosti OSN schvalila celkem 12 rezoluci odsuzujicich agresi Iraku proti Kuvajtu. Ve v?t?in? z nich spolu poprve hlasovalo v?ech p?t stalych ?len?. Vznikla koalice 28 stat?, jejich? jednotky se vydaly do ohro?ene oblasti v Perskem zalivu . Sou?asti 300tisicove koali?ni armady byla i ?s. protichemicka jednotka . ^[7] Faktickym ultimatem pro Saddama byla rezoluce Rady bezpe?nosti OSN ?. 678.
• 17. ledna 1991 za?ala operace Pou?tni bou?e .

Ocelovy de?? [ editovat | editovat zdroj ]

Vrchni velitel koali?nich sil general Norman Schwarzkopf m?l jasny plan. Prvnim cilem musi byt nep?atelske radarove a protiletecke systemy. Nep?itel nesmi vid?t uto?ici letadla, jinak hrozi velke ztraty.

• 17. 1. 1991 2:38 ? z vrtulnik? AH-64A Apache , ktere operuji nizko nad terenem a jsou t??ko detekovatelne, byla vypalena bara? raket typu AGM-114C Hellfire . Jejich ukolem bylo zni?it radary v?asneho varovani v ji?nim Iraku.
• 3:00 ? p?esn? v hodinu H ?neviditelne“ bombardery Lockheed F-117 Nighthawk vypou?ti prvni laserem navad?ne bomby na telekomunika?ni centrum v Bagdadu .
• 3:03 ? z lodi v Rudem mo?i a Perskem zalivu startuji st?ely Tomahawk s plochou drahou letu.
• Byly take pou?ity klamne cile BQM-74C Chukar pro kryti skute?nych st?el BGM-109 Tomahawk . V n?kolika p?ipadech byly klamne cile Chukar pou?ity pro odhaleni radar? protiletadlove obrany a nasledn? zni?eny protiradarovymi st?elami AGM-88 HARM .
• Pateho dne valky byla iracka protiletadlova obrana vy?azena z provozu. Nasledn? za?alo vytrvale bombardovani ve dne i v noci. Tento ocelovy de?? dopadal na Irak 43 dn?.

  

Pou?tni bou?e [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? USA ziskaly naprostou leteckou p?evahu nad Irakem, za?ala operace Pou?tni bou?e, jejim? cilem bylo vyhnat iracke okupanty z Kuvajtu. Aby toho dosahl, naplanoval Schwarzkopf masivni obchvatny manevr . Na hlavni m?sto Kuvajt byly provedeny diverzni utoky, ale hlavni utok sm??oval p?es saudskoarabskou hranici sm?rem na sever a pak se sto?il na vychod. Dne 24. unora za?al pozemni utok mohutnym leteckym a d?lost?eleckym bombardovanim Irackych frontovych linii. Pote americky 17. sbor, 101. vysadkova divize a francouzska 6. Daguetova divize pronikly hluboko na iracke uzemi. Hned za nimi postupoval americky 7. sbor v?etn? britske 1. obrn?ne divize, ktera se sto?ila vychodnim sm?rem na Kuvajt. Nakonec americka namo?ni p?chota a pozemni jednotky arabskych stat? postoupily p?imo p?es kuvajtskou hranici k hlavnimu m?stu.

Uvodni spojenecke bombardovani bylo tak intenzivni, ?e mnozi ira?ti vojaci byli za?iva poh?beni ve svych bunkrech, zatimco ostatni byli tak ot?eseni, ?e se okam?it? vzdavali, n?kte?i dokonce bezpilotnimu pr?zkumnemu letadlu. P?istroje pro no?ni vid?ni a granaty s ochuzenym uranem davaly zapadnim ozbrojenym silam naprostou p?evahu nad sov?tskymi tanky, kterymi disponovala iracka armada. Kdy? se n?kde spojenecke jednotky setkaly s odporem, rychle se jim ho poda?ilo zlomit. Obavana republikanska garda ? elitni jednotky armady Saddama Husajna byla rychle obkli?ena a bombardovana tak dlouho, a? se vzdala. Operace pou?tni bou?e byla ukon?ena 28. unora, kdy byl Kuvajt osvobozen.

Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

Po napadeni Irak zareagoval 19. ledna odpalenim raket Scud ?aste?n? na spojenecke zakladny v Saudske Arabii , ale hlavn? na uzemi Izraele . ^[4] P?edpokladal, ?e Izrael vojensky zareaguje, a to by mohlo vest k rozbiti koalice, nebo? Arabove by mohli mit problem pokra?ovat v boji po boku ?id? .

Od svych spojenc? dostal de facto ultimatum nechat na sva m?sta dopadat rakety Scud , a nepodnikat nic. To se p?i?ilo cele dosavadni izraelske strategii. Diplomaticka jednani byla velmi slo?ita. Misku vah p?eva?ily a? americke baterie obrannych protiraketovych st?el MIM-104C Patriot PAC-2 . ^[8] Nakonec Saddam?v plan nevy?el a Izrael si zachoval neutralitu.

Role medii [ editovat | editovat zdroj ]

Valka v Zalivu je specificka tim, jakou ulohu v ni sehrala media. V televizi se sice objevovaly zab?ry z val?eni, jednalo se v?ak p?edev?im o odosobn?ne zaznamy navad?nych raket nebo no?nich boj?, p?i nich? divaci nemohli spat?it umirajici vojaky nebo civilisty.

Pentagon po zku?enosti s vlivem medii na pr?b?h valky ve Vietnamu p?ehodnotil situaci a v podstat? p?evzal iniciativu tim, ?e p?ichazel mediim a novina??m vst?ic ? nap?iklad prost?ednictvim tzv. embedded journalismu nebo konanim brifing? a tiskovych konferenci ? mnoho zprav tak pochazelo prav? z t?chto zdroj?, po?adanych p?imo armadou, nikoliv z vlastni zku?enosti novina??. U podrobn?j?ich zpravodajskych a komentovanych relacich o valce v Zalivu se objevovala ?ada poradc? Pentagonu coby respondenti, kte?i zodpovidali otazky moderator?, a divaky byli vnimani jako autorita.

Dohra [ editovat | editovat zdroj ]

Usp?ch nep?inesly ani obranne ?i lokalni uto?ne operace iracke armady, ktera byla v ploche pou?ti velmi rychle rozdrcena zejmena leteckymi udery. Husajn nasledn? na?idil zapalit ropne vrty v Kuvajtu, pop?. vypustit ropu do mo?e (tim zp?sobil velke ekologicke a ekonomicke ?kody) a stahl sve nejlep?i jednotky (zejm. Republikanskou gardu) pry?, aby se vyhnul jejimu zni?eni. S jeji pomoci pak potla?il povstani ?iit? , ktere Ameri?ane vyprovokovali, ani? by mu pak poskytli slibovanou pomoc.

Valka skon?ila osvobozenim Kuvajtu. Ameri?ane ani jejich spojenci se neodhodlali ke svr?eni Husajna (ke kteremu ov?em nem?li mandat od OSN). K jeho svr?eni (te? bez mandatu OSN) do?lo a? pozd?ji, ve valce v Iraku . Proto?e pozemni boje byly svad?ny p?edev?im v otev?ene pou?tni krajin?, ztraty na ?ivotech nebyly zdaleka takove, jak se p?vodn? spojene?ti planova?i obavali. General Schwarzkopf u? p?i svem jmenovani striktn? trval na tom, ?e bojove operace bude ?idit on se svym ?tabem, a ne Bily d?m .

Ztraty [ editovat | editovat zdroj ]

Na stran? spojenc? se udava kolem 400 mrtvych a necelych 1000 zran?nych, odhady irackych ztrat se velmi rozchazeji. Nejmen?i odhady dochazeji k 1500 ob?ti, nejv?t?i uvad?ji a? 200 000 ob?ti, nej?ast?ji se uvadi 25 000 ? 75 000 ob?ti mezi vojaky a n?kolik tisic mezi civilnim obyvatelstvem. N?ktere odhady uvad?ji a? 35 000 civilnich ob?ti. Do spojeneckeho zajeti padlo na 71 000 p?islu?nik? iracke armady.

Ztraty vzdu?nych sil [ editovat | editovat zdroj ]

Celkem ztratila koalice p?es 70 letadel, p?eva?n? vlivem iracke pozemni PVO. Nap?iklad Ameri?ane ztratili b?hem kampan?: 3× F-16, 1× F-14, 2× F-15, 2× F-18, 4× A-10 a mnoho dal?ich typ?. Tyto ztraty jsou obecn? pova?ovany za velice nizke, nebo? se p?edpokladalo, ?e koalice ztrati jenom v prvnich dnech valky p?es 100 letadel.

Iracke letectvo m?lo ztraty mnohem vy??i, po skon?eni boj? p?estalo prakticky existovat. B?hem vzdu?nych souboj? ztratilo 13 letadel a dal?i stovky stroj? na zemi. Do p?i?ti valky v roce 2003 ji? nezasahlo. Iracke letectvo si m??e narokovat pouze jedine vzdu?ne vit?zstvi, kdy v prvni den valky iracky Mig-25 sest?elil americkou stiha?ku F-18.

D?sledky valky [ editovat | editovat zdroj ]

• Cena ropy b?hem valky vzrostla z 13 na 40 dolar? za barel . Cena zlata na burzach se do?asn? zdvojnasobila.
• Elf Aquitaine ziskala exkluzivni prava na t??bu v Iraku.
• Spojenecka vojska vyst?ilela nebo svrhla okolo 325 tun munice a bomb z ochuzeneho uranu .
• OSN na Irak uplatnila ekonomicke sankce, ktere trvaly od 6. srpna 1990 do za?atku druhe valky v Zalivu 22. b?ezna 2003
• Na jihu zem? byly z?izeny bezletove zony. Saddamova armadni technika byla po valce prakticky zni?ena a od te doby nedosahla stav? a sily z roku 1990. ^[9]
• Podle OSN pro ?ivotni prost?edi ( UNEP ) do?lo b?hem valky p?i uvoln?ni 15 000 tun zplodin z ropnych vrt? do atmosfery k ?rozsahle ekologicke katastrof?“. ^[10]
• Armada Spojenych stat? americkych vybudovala vojenske zakladny v Saudske Arabii a Kuvajtu (v roce 1991 Camp Doha , v roce 1999 Camp Arifjan ).
• ?ast veteran? z Valky v Perskem zalivu (nap?. p?chota, ktera se pohybovala mezi zapalenymi kuvajtskymi ropnymi poli) trpi psychosomatickymi, respira?nimi, imunitnimi, psychickymi ?i jinymi poruchami (? syndrom valky v Perskem zalivu “). P?i?inou je patrn? porucha mitochondrii . ^[11] V ?R onemocn?ni neni oficialn? uznano. ^[12]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Britsky vojak p?i vycviku p?ed utokem, 6. ledna 1991
• 
  Trosky sest?elene americke F-16, 19. ledna 1991
• 
  Zni?eny tank, 7. unora 1991
• 
  Letadla McDonnell Douglas A-4KU Skyhawk kuvajtskeho letectva p?i p?iprav? na misi, 13. unora 1991
• 
  Opu?t?ne iracke tanky T-54 a T-55 , 26. unora 1991
• 
  Americke F-16 nad ho?icimi ropnymi poli,
• 
  F-117

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MAROLDA, Edward J.; SCHNELLER JR., Robert J. Shield and sword : the United States Navy and the Persian Gulf War . [s.l.]: Naval Institute Press, 2000. 544 s. ISBN   9781557504852 . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Iracko-iranska valka
• Dalnice smrti
• Valka v Iraku
• Saddam Husajn
• Norman Schwarzkopf
• Valka proti terorismu
• Valka v Zalivu (rozcestnik)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu prvni valka v Perskem zalivu na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Valka v Zalivu
• POU?TNI BOU?E 1991
• Zpravodaj SISYFOS 1/2005 ? viz Ji?i He?t: SYNDROM ?VALKY V ZALIVU“
• Showtime112: Which Unlikely Aircraft Destroyed the Iraqi Radar Network in Desert Storm? (Not What You Think) na YouTube (anglicky)