Arabove jsou etnicka skupina semitskeho p?vodu roz?i?ena p?edev?im v severni Africe a na Blizkem vychod? .

Celkova populace Arab? ?ita kolem 440?450 milion? lidi. U n?kterych skupin je p?islu?nost k Arab?m sporna ( libanon?ti maronite , Sudanci atd.) Skupina je definovana n?kolika alternativnimi zp?soby, p?i nich? ?asto hraji roli i jine ne? etnicke ohledy (nap?. nabo?enske). V?t?ina Arab? se hlasi k islamu , men?i ?ast pak ke k?es?anstvi .

Zem?mi arabskeho sv?ta jsou p?edev?im Maroko , Mauritanie , Al?irsko , Tunisko , Libye , Egypt , Sudan , Saudska Arabie , Jemen , Oman , Spojene arabske emiraty , Kuvajt , Katar , Bahrajn , Libanon , Jordansko , Syrie , Irak a Palestinska autonomni uzemi .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i pojmenovani etnika jako arabi ( arubu ap.) jsou dolo?ena v  asyrskych textech z prvni poloviny 1. tisicileti p?. n. l. , nejstar?i zprava pochazi z doby Salmanassara III. (9. stoleti). Jednalo se o ko?ovne a poloko?ovne kmeny, ktere ?ily v  oazach ve stepnich a pou?tnich oblastech na P?ednim vychod? a pou?ivaly velbloudy . Byli ochranci karavan na d?le?itych cestach mezi Mezopotamii a St?edozemnim mo?em, ale take podnikali loupe?ne najezdy na uzemi Asyrie a pozd?ji Novobabylonske ?i?e . Vnit?ni uspo?adani kmen? neni zcela jasne, arabske ?kralovny“ snad byly d?di?ne p?edstavitelky sv?tske i nabo?enske moci a v dob? valky ur?ovaly vojenske velitele, ktere Asy?ane nazyvali ?krali“. V ji?ni Arabii byla nejvyznamn?j?i zem? a narod Saba s centrem v Maribu (dne?ni Jemen ). O civiliza?ni urovni sv?d?i krom? architektury , jako chramy ( me?ity , nap?iklad al-Masd?id al-Haram nebo al-Aksa na Chramove ho?e ), mauzolea (nap?iklad muslimske ?asti mauzolea Jeskyn? patriarch? ) a naro?ne zavla?ovaci systemy ( Aflaj ), ktery fungoval od 5. stoleti p?. n. l. a? do 6. stoleti n. l. ^[1]

Zasadnim a trvalym zp?sobem ovlivnilo d?jiny Arab? vystoupeni Mohameda a zalo?eni noveho nabo?enstvi, islamu , na po?atku 7. stoleti n. l. Diky islamske expanzi se Arabove stali dominantnim etnikem v celem ji?nim St?edomo?i a dal?ich p?ilehlych oblastech. Nasledn? v 8.?13. stoleti nastava zlaty v?k arabsko-islamske kultury a arabske v?dy . Od konce 13. stoleti se dominantni mocnosti ve st?edozemni islamske oblasti stala Osmanska ?i?e pod nadvladou turkickych Osman? , zatimco z  Pyrenejskeho poloostrova bylo arabske panstvi vytla?eno reconquistou .

Novou prom?nou pro?ly arabske oblasti od 19. stoleti, kdy dochazi k oslabeni Osmanske ?i?e a kolonizaci arabskych uzemi zejmena Britskym imperiem a Francii . Probuzeny arabsky nacionalismus na?el uplatn?ni v dob? dekolonizace , zejmena po druhe sv?tove valce . Snahy o realizaci panarabske my?lenky , sjednoceni v?ech Arab? do jednoho narodniho statu na etnickem, nikoli nabo?enskem principu, v?ak od dob Husajna ibn Ali al-Ha?imiho nara?i na slo?itou problematiku a rozlehlost islamskeho a arabskeho sv?ta .

Diaspora [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici tabulka obsahuje po?et Arab? ?ijicich v  diaspo?e v jednotlivych zemich.

Arabska diaspora

Vlajka	Stat	Po?et Arab?	Celkova populace	% Arab?	Reference
	Brazilie	10 000 000	200 000 000	5
	Francie	5 880 000	65 350 000	9	[2]
	Indonesie	5 000 000	237 420 000	2,1
	Argentina	3 500 000	41 280 000	8,5	[3]
	USA	3 500 000	315 700 000	1,11
	Izrael	1 658 000	8 000 000	20,7
	Turecko	1 600 000	80 500 000	2,1	[4]
	Venezuela	1 600 000	28 000 000	6	[5]
	Iran	1 600 000	80 000 000	2,0	[6]
	?ad	1 400 000	10 329 208	12,3	[7]
	Mexiko	1 100 000	115 300 000	0,95	[8]
	Chile	1 000 000	17 400 000	5,8	[9]
	?pan?lsko	800 000	46 750 000	2,4
	Italie	760 000	60 920 000	1,2
	Kolumbie	705 000	46 370 000	1,5	[10]
	Spojene kralovstvi	500 000	63 180 000	0,8	[11]
	N?mecko	500 000	82 000 000	0,6	[12]
	Kanada	450 000	33 500 000	1,4	[13]
	Nizozemsko	480 000	16 750 000	2,8	[14]
	Australie	350 000	22 970 000	1,5	[15]
	?ecko	250 000	10 900 000	2,2

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Semite
• Arabsky poloostrov
• Arabsky sv?t
• Liga arabskych stat?
• Islamsky stat

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Arabove na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Arab ve Wikislovniku
• (anglicky) Reel Bad Arabs ? st?edometra?ni dokument o vyobrazeni Arab? v kultu?e Zapadniho sv?ta

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.