Ob?anska valka v Mosambiku

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ob?anska valka v Mosambiku
ilustrační obrázek
ilustra?ni obrazek
Trvani 1976 ? 1992
Misto Mosambik
Vysledek mirova smlouva z ?ima
Strany
FRELIMO RENAMO
Velitele
Samora Machel
Joaquim Chissano 		Afonso Dhlakama
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ob?anska valka v Mosambiku nasledovala boje za nezavislost zem?, je? ziskala v roce 1975 . Proti, v Mosambiku vladnouci, stran? FRELIMO (port. Frente de Libertacao de Mocambique, tj. Fronta za osvobozeni Mosambiku , angl. Front for Liberation of Mozambique) se v ob?anske valce nasiln? postavila od roku 1977 Rhodesie a pozd?ji Republika Ji?ni Afrika , podporujici uskupeni RENAMO (port. Resistencia Nacional Mocambicana, tj. Narodni odpor Mosambiku , angl. Mozambique Resistence Movement). Valka mezi ob?ma frakcemi skon?ila v roce 1992 a vy?adala si na cca 1 milion mrtvych v d?sledku boj? nebo stradani hladem, 5 milion? vyst?hovalych obyvatel a spousty fyzicky posti?enych, ob?ti na?lapnych min, jako odkazu valky, ktere se staly doslova epidemii Mosambiku .

Boj za nezavislost Mosambiku [ editovat | editovat zdroj ]

Vzdor Portugalsku se za?al projevovat v dob?, kdy se n?ktere skupiny uvnit? mosambicke spole?nosti odhodlaly k otev?enemu obvi?ovani portugalske u?edni spravy za staleti vyko?is?ovani, utlaku a zanedbavani. Po usp??ne vln? narodn? osvobozeneckych hnuti v ostatnich africkych oblastech (v roce 1960 za?inaji vznikat i prvni narodn? osvobozenecka hnuti v Mosambiku ), mocnosti probihajici studene valky a mezinarodni spole?enstvi doporu?ili Portugalsku , aby sve oblasti v Africe opustilo. Za?al se rozvijet pocit vlastni mosambicke narodni nezavislosti a v ?ervnu 1962 n?kolik mosambickych proti portugalskych skupin spole?n? utvo?ilo Frontu za osvobozeni Mosambiku ( FRELIMO ) v Dar-es-Salaam , v Tanzanii . Prvnim p?edsedou FRELIMO se stal Eduardo Mondlane , jeho? prvotnim ukolem bylo vytvo?it ?iroce zalo?enou povstaleckou koalici, ktera by mohla efektivn? ?elit tehdej?imu kolonialnimu re?imu. Anonymni soukromi sponzo?i, v?t?inou Mondlaneho p?atele, financovali chod uskupeni, jeho publicitu a vzd?lavaci programy, zatimco vojensky vycvik a vyzbroj ziskavalo hnuti diky pomoci Al?iru , Sov?tskeho svazu nebo ?iny .

V za?i 1964 jednotky FRELIMO napadly administrativni u?ad ve m?st? Chai , v provincii Cabo Delgado na severu zem?. Tento utok znamenal za?atek ozbrojeneho partyzanskeho boje proti portugalskemu kolonialnimu re?imu a rovn?? na jeho za?atku malou nad?ji na usp?ch FRELIMO , zalo?enou na snaze postupn? vyhlazovat kolonialni obyvatelstvo a donutit tak Lisabon k jednani. B?hem valky za nezavislost byl roku 1969 Eduardo Mondlane zabit nastra?enou bombou. V roce 1970 se Portugalsko , i p?es svou p?evahu, neusp??n? pokusilo vojenskou ofenzivou ziskat kontrolu nad Mosambikem a po?atkem 70. let FRELIMO ovladalo ji? v?t?inu uzemi Mosambiku (v tu dobu se vrchnim velitelem vojsk FRELIMO stava Samora Moises Machel ).

Roku 1973 Portugalsko poskytlo Mosambiku vnit?ni autonomii a o rok pozd?ji ( 1974 ) prob?hla v Portugalsku takzvana Karafiatova revoluce , diky ni? do?lo k navratu k demokracii a ob?anskym svobodam v portugalske spole?nosti po obdobi utlaku autoritativniho re?imu Antonio de Oliveiri Salazara . Tato udalost osamostatn?ni zamo?skych uzemi jen napomohla, mnoho Portugalc? tehdy opustilo Mosambik a vratilo se do svobodne vlasti. Portugalska vlada a FRELIMO podepsali v Lusace mirove dohody o poskytnuti nezavislosti, byla vytvo?ena p?echodna vlada a v roce 1975 vyhla?ena nezavislost Mosambicke lidove republiky . Prezidentem se stal maoista a v?dce FRELIMO Samora Moises Machel a v Mosambiku byl zaveden politicky system jedne strany ( FRELIMO ).

Zm?ny ve spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

Nezavislost Mosambiku , je? byla po letech ozbrojeneho guerilloveho boje za svobodu vyhla?ena 25. ?ervna 1975 , p?edstavovala zm?nu v systemu statni spravy. Ji? v pr?b?hu jednani o mir uznalo Portugalsko FRELIMO za jedineho zastupce mosambickeho lidu a p?edalo tak moc vlad? FRELIMO , ktere se ji? v dob? protikolonialniho boje p?ihlasilo k marxismu . P?i?inou p?iklonu k marxismu byla snaha o zisk a udr?eni podpory jejich protikolonialnimu zapasu ze strany tehdej?iho SSSR a ?iny v d?sledku neusp??nych snah o ziskani podpory Zapadu. Budovani socialismu se stalo nastrojem obrany proti Zapadu a jeho p?ipadnym snaham o podrobeni v Mosambiku , ideologie marxismu se m?la stat jednoticim prvkem zna?n? jazykov?, kulturn?, nabo?ensky a regionaln? fragmentizovane mosambicke spole?nosti. Etnicke rozdily m?li byt upozad?ny t?idnimi a t?idni boj m?l vytla?it ostatni disproporce. Marxismus poskytoval te? jasnou vizi modernizace. Kli?ovou roli v hospoda?stvi ziskalo centralni planovani. Znarod?ovani bylo vynucene okolnostmi, po masovem odchodu Portugalc? byly mnohe podniky opu?t?ny a jejich p?evzeti statem m?lo zabranit zastaveni provozu. D?raz byl kladen na vytvo?eni moderniho pr?myslu, zdrojem pot?ebneho kapitalu m?l byt vedle zahrani?ni pomoci venkov. A? vedlo FRELIMO boj za nezavislost v ruralnich oblastech, jeho vize transformace venkova byla ryze urbanni. Tradi?ni zem?d?lstvi bylo chapano jako zaostale, a vlada se proto soust?edila na zakladani statnich statk? a st?ediskovych vesnic. Statni statky nebyly p?ili? usp??ne, a to p?es rozsahle investice ve form? mechanizace. Napln?ni ambiciozni strategie hospoda?skeho rozvoje chyb?ly mnohe p?edpoklady, vedle nedostatku kvalifikovaneho personalu (zahrani?nim expert?m chyb?la znalost prost?edi) to byl p?edev?im nedostatek kapitalu. [1] P?esidlovani obyvatelstva v ramci transformace venkova p?edstavovalo vyznamny zasah do chodu dosavadni spole?nosti, vedlo v?ak i ke zlep?eni poskytovani socialnich slu?eb, jako je vystavba ?kol, zdravotnich st?edisek, ktere byly p?edtim ze strany kolonialni spravy naprosto p?ehli?eny. Lide museli opustit sve dosavadni domovy, byli nuceni zm?nit ?ivotni styl, misto izolovaneho ?ivota v kruhu ?ir?i rodiny se museli sest?hovat se stovkami dal?ich obyvatel do jedne lokality, kde se kv?li zvy?ene koncentraci lidi snaze ?i?ily choroby a socialni konflikty. FRELIMO v?ak hrub? podcenilo autoritu tradi?nich na?elnik?, ktere p?islu?nici klan? pova?ovali za sve legalni p?edstavitele, a i p?es diskredita?ni kampan? se vlad? nikdy nepoda?ilo tuto autoritu podkopat. [2]

vlajka Mosambiku

Ob?anska valka v Mosambiku [ editovat | editovat zdroj ]

Nespokojenost se z?izovanim komunalnich vesnic a ned?v?ra k moderniza?ni politice vlady FRELIMO vedla k ozbrojenemu konfliktu na mosambickem uzemi. Rozhodujici impuls pro konflikt p?i?el z vn?j?ku a m?l spojitost s dekoloniza?nim procesem celeho jihoafrickeho regionu, konkretn? s ozbrojenym bojem za ukon?eni vlady b?lo?ske men?iny v sousednim Zimbabwe (tehdy Rhodesie ). Odplatou za mosambickou podporu protivladnich guerill a p?ipojeni se k hospoda?skemu embargu na Rhodesii , zahajila Rhodesie p?ime utoky na cile v Mosambiku a za?ala organizovat ozbrojenou opozici v??i mosambicke vlad?. Od roku 1977 pou?ivala vznikajici organizace nazev Mosambicky narodni odpor - RENAMO . (Ji? koncem kolonialni valky v Mosambiku pou?ivali Portugalci zvla?tnich oddil?, naverbovanych mezi Mosambi?any, kte?i po vojenskem vycviku a indoktrinaci bojovali proti svym krajan?m. Tato komanda se dopou?t?la brutalniho zachazeni s obyvatelstvem, v?etn? mu?eni a masovych poprav. P?islu?nici t?chto jednotek se obavali represi ze strany vit?zneho FRELIMO , a uprchli proto do Rhodesie ). [1]

Zatimco FRELIMO vzniklo s podporou sousedni Tanzanie jako maoisticke, ale pom?rn? zahy se orientovalo i na SSSR a jeho satelity, zejmena Kubu , RENAMO se jako jedno z mala africkych hnuti definovalo od prvopo?atku jako demokraticke a liberalni. V ur?itych fazich sve existence dokonce bojovalo na stran? zimbabwske opozice proti tamni diktatu?e Roberta Mugabeho . [3] Za?titu nad RENAMO p?evzala po zhrouceni rhodeskeho re?imu Jihoafricka republika , je? pova?ovala RENAMO za vhodny nastroj pro destabilizaci Mosambiku .

RENAMO vedlo proti vladnim silam v Mosambiku klasickou guerillovou valku. P?i svem boji vyu?ivalo nespokojenosti podstatne ?asti mosambickeho venkova s moderniza?nim projektem FRELIMO , stejn? jako existujicich etnickych rozdil?. Prvotnim cilem RENAMO bylo civilni obyvatelstvo a RENAMO je rovn?? notoricky znamo svym vyu?ivanim tzv. d?tskych vojak? . V d?sledku valky do?lo k dramatickemu ekonomickemu propadu a masivnimu st?hovani obyvatelstva. V b?eznu roku 1984 byla uzav?ena tzv. dohoda Nkomati , podle ktere Ji?ni Afrika souhlasila s ukon?enim podpory hnuti RENAMO a Mosambik zase s ukon?enim podpory Africkemu narodnimu kongresu . Dohoda v?ak nebyla dodr?ovana a boje pokra?ovaly. [4]

V roce 1986 se na stran? hnuti FRELIMO do valky zapojily jednotky tanzanske armady. Tohoto roku v?ak takte? FRELIMO ztratilo sveho nejvy??iho p?edstavitele, kdy? b?hem letecke katastrofy v Ji?ni Africe p?i?el o ?ivot prezident Samora Machel , jeho nastupcem se pak stal Joaquim Alberto Chissano . (V polovin? 80. let se Mosambik v d?sledku ob?anske valky fakticky rozpadl, jeho formalni existence jako statu byla udr?ovana jen diky princip?m mezinarodniho ?adu a neschopnosti RENAMO dobyt a udr?et m?sta. Do boj? proti RENAMO byly ve stale v?t?i mi?e zapojovany zimbabwske a tanzanske sily). [1] Nastup Chissana znamenal v politice FRELIMO obrat k liberalnimu smy?leni namisto d?ive d?sledn? prosazovaneho socialismu a takte? sou?ast obratu vyvoje orientace na Zapad. A? zm?ny mezinarodniho prost?edi, zvla?t? pak kolaps komunistickych re?im? ve st?edni a vychodni Evrop? a po?atek politicke transformace v JAR (rozpadani apartheidu ) na konci 80. let vytvo?ily p?iznive podminky pro mirove ?e?eni konfliktu. V roce 1988 byla znovu obnovena dohoda Nkomati a o rok pozd?ji se FRELIMO na svem ?ervencovem sjezdu vzdalo ideologie marxismu - leninismu . V listopadu 1990 byla zavedena nova ustava umo??ujici p?echod na pluralitni politicky system a Mosambicka lidova republika byla p?ejmenovana na Mosambickou republiku . O dva roky pozd?ji, v ?ijnu 1992 , byla mezi vladou (prezident Chissano) a hnutim RENAMO (v?dce Afonso Dhlakama ) v ?im? podepsana mirova smlouva, ktera ukon?ila 16 let trvajici ob?anskou valku. [4]

Povale?ny vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvrcholenim povale?ne stabilizace se staly demokraticke volby , ktere se konaly v roce 1994 a v nich? zvit?zila strana FRELIMO a jeji prezidentsky kandidat Joaquim Chissano . O rok pozd?ji ( 1995 ) Chissano odmitl u?ast hnuti RENAMO ve vlad?. ( RENAMO se po ukon?eni ob?anske valky transformovalo na politickou stranu, kdy? p?vodn? p?edstavovalo spi?e ?ist? vojenskou organizaci). Mosambik se toho roku ( 1995 ) stava ?lenem Commonwealthu . Je realizovana ?ada hospoda?skych reforem. V zemi se projevuje regionalni diferenciace preferenci obyvatel, kdy? obecn? lze stanovit, ?e jih zem? podporuje FRELIMO , sever RENAMO . [1] V roce 1998 RENAMO bojkotovalo volby do mistnich organ? a v prosincovych prezidentskych volbach v roce 1999 porazil dosavadni prezident Chissano v?dce hnuti RENAMO Afonsa Dhaklamu . Hnuti RENAMO volby zpochybnilo a v listopadu 2000 byly b?hem protest? hnuti RENAMO proti vysledk?m voleb z roku 1999 zabity vice ne? ?ty?i desitky lidi. Podle mezinarodnich pozorovatel? v?ak byly volby svobodne a spravedlive. Roku 2002 FRELIMO zvolilo veterana boje za nezavislost Armanda Guebuza kandidatem na prezidentske volby v roce 2004 , Chissano z kandidatury na sve t?eti funk?ni obdobi odstoupil. Armando Guebuza pak v t?chto prezidentskych volbach roku 2004 zvit?zil p?ed kandidatem hnuti RENAMO Afonsem Dhlakhamou . [4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d Archivovana kopie. www.afrikaonline.cz [online]. [cit. 2008-05-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-02.  
  2. ↑ http://www.rvp.cz/soubor/00974-1.pdf [ nedostupny zdroj ]
  3. ↑ KOVA?, Martin: Modelove problemy ve vyuce regionalni geografie. I. vydani. Ostravska univerzita v Ostrav?: 2007. 74 s. ISBN   978-80-7368-397-9
  4. ↑ a b c Archivovana kopie. rozvojovky.vse.cz [online]. [cit. 2008-05-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-12-23.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?eske konflikty po druhe sv?tove valce
1945?1948
valka s banderovci ( Akce B ) (1945?1947) ?  ?eskoslovensko-polske pohrani?ni spory (1945?1947) ?  Vysidleni N?mc? z ?eskoslovenska (1945?1947) ?  P?esidleni Ma?ar? do ?eskych zemi (1945?1947) ?  Unor 1948
1948?1989
1989?sou?asnost
ob?anska valka v Angole (mirove mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991?1992)) ?  valka za nezavislost Namibie (mirova mise OSN UNTAG (1989?1990)) ?  valka v Zalivu ( ?eskoslovensky protichemicky prapor v Perskem zalivu ) (1990?1991) ? mirova mise OSN UNGCI (1991?2003) ? mirova mise OSN UNIKOM (1991?1993) ?  valka v Jugoslavii (mirove mise OSN UNPROFOR (1992?1995), UNCRO (1995?1996), UNPREDEP (1995?1999), UNTAES (1996?1998) a UNMOP ) (1996?2002); mirove mise NATO IFOR (1995?1996/1997), SFOR (1996/1997?1998) a SFOR II (1998?2004), mirova mise EU operace Althea (2007?2008; 2010?sou?asnost)) ?  ob?anska valka v Somalsku (mirova mise OSN UNOSOM I (1992?1993)) ?  ob?anska valka v Tad?ikistanu (mirova mise OSN UNMOT (1994?2000)) ?  valka v Abchazii (1992?1993) (mirova mise OSN UNOMIG (1994?2009)) ?  ob?anska valka v Mosambiku (mirova mise OSN ONUMOZ (1993?1995)) ?  prvni ob?anska valka v Liberii (mirova mise OSN UNOMIL (1993?1997)) ?  ob?anska valka v Sie?e Leon? (mirova mise OSN UNAMSIL (1999?2005)) ?  valka v Kosovu (mirove mise OSN UNMIK (1999?sou?asnost); mirove mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999?2011)) ?  druha valka v Kongu (mirove mise OSN MONUC (2000?2010/2011) a MONUSCO (2010/2011?sou?asnost)) ?  eritrejsko-etiopska valka (mirova mise OSN UNMEE (2001?2008)) ?  druha ob?anska valka v Liberii (mirova mise OSN UNMIL (2003?2008)) ?  ob?anska valka v Makedonii (mirova mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) ?  Operace Trvala svoboda v Kuvajtu (2002?2003) ?  valka v Afghanistanu (mise NATO ISAF (2002?2003; 2004?2014) a RS (2015?sou?asnost); mirova operace OSN UNAMA (2008-sou?asnost)) ?  valka v Iraku (2003?2009) ? humanitarni operace NATO v Pakistanu Winter Race (2005?2006) ?  ob?anska valka v ?adu (2005?2010) (mirova operace EU EUFOR Tchad/RCA ) ? mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012?2013; 2019) ? mirova mise EU Operace Atalanta (2010?sou?asnost) ? mezinarodni mirova operace MFO (2010?sou?asnost) ?  valka v Mali (mirova operace EU EUTM Mali (2013?sou?asnost)); mirova mise OSN MINUSMA (2017?sou?asnost)) ? operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) ?  ob?anska valka v Syrii (mirova mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014?2015)) ? mirova mise OSN MINUSCA (2014?sou?asnost) ? mirova mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015?sou?asnost) ? mirova mise OSN UNDOF (2015?sou?asnost) ?  ob?anska valka v Iraku (2016?sou?asnost) ? mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018?sou?asnost) ?  kauza Vrb?tice (2021)
jednotlivci
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ob?anska_valka_v_Mosambiku&oldid=23091854 “