Letecky souboj nad Merklinem
konflikt : studena valka
Trvani	10. b?ezna 1953
Misto	Merklin , ?esky les , ?eskoslovensky vzdu?ny prostor
Sou?adnice	49°33′38″ s. ?. , 13°11′52″ v. d.
Vysledek	?eskoslovenske vit?zstvi
Strany
?eskoslovensko ?eskoslovensko USA
Velitele
Jaroslav ?ramek G. A. Brown
Sila
2 MiG-15 2 F-84 Thunderjet
Ztraty
?adne 1 Thunderjet sest?elen
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Letecka bitva nad Merklinem byl st?et dvou ?eskoslovenskych stiha?ek MiG-15 a dvou americkych stiha?ek F-84 Thunderjet 10. b?ezna 1953 . ?lo o prvni vzajemny st?et USAF a ?eskoslovenskeho letectva b?hem studene valky . B?hem st?etu se poru?iku ?ramkovi povedlo sest?elit jeden americky letoun.

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1948 se dostali v ?eskoslovensku k moci komuniste . Tehdy ji? za?inala studena valka mezi SSSR a USA . ?eskoslovensko se ocitlo na stran? vychodniho bloku . Spojene staty a Sov?tsky svaz se v tomto obdobi chovaly, jako kdyby mezi nimi trval ozbrojeny konflikt, i kdy? ?lo spi?e o ekonomicke soupe?eni. P?esto ?e ke skute?nemu vyhla?eni valky nedo?lo, ?asto dochazelo ve vzdu?nem prostoru k st?et?m mezi letouny obou stran.

USA si v  zapadnim N?mecku vytvo?ily vojenske zakladny a jejich letouny, ktere byly v teto dob? ji? proudove, ?asto p?eletaly nad uzemi ?eskoslovenska, i kdy? v?t?inou neumysln?. ^[1] N?ktere v?ak m?ly nad ?eskoslovenskym uzemim vyzv?dne ukoly.

?eskoslovenske letectvo nem?lo prost?edky t?mto p?elet?m zabranit nebo proti nim n?jak zasahnout. Radarova za?izeni z dob druhe sv?tove valky byla pom?rn? zastarala. Standardni stihaci letoun v ?eskoslovenskem letectvu Avia S-199 by v p?ipad? st?etu s americkymi proudovymi letouny nem?l p?ili? velkou ?anci na usp?ch. Byl naro?ny na ovladani a ?lo pouze o klon n?meckeho Messerschmitt Bf 109G .

Situaci zm?nil a? vyvoj novych zbrani v SSSR. V roce 1950 koupilo ?eskoslovensko do vyzbroje proudove letouny MiG-15 . Na za?atku sveho p?sobeni byly ozna?eny jako S-102. Pln? se rovnaly americkym letoun?m, ale vy?adovaly del?i vycvik pilot?. Teprve roku 1952 mohly byt nasazeny k obran? hranic.

St?et [ editovat | editovat zdroj ]

Piloti Jaroslav ?ramek (byl zarove? velitel roje) a Milan Forst m?li 10. b?ezna 1953 nacvi?ovat letecky utok. Ve svych letounech vzletli ve t?i ?tvrt? na jedenact dopoledne.

Ve vzdalenosti 35 kilometr? od statni hranice narazili na dva americke letouny typu F-84E Thunderjet , letici v ni??i vy?ce ne? oni sami. Poru?ik ?ramek informoval o Ameri?anech velitelske stanovi?t? a dostal rozkaz vypalit vystra?nou davku, je? m?la p?im?t Ameri?any p?istat na ?eskoslovenskem leti?ti. Pote uvedl sv?j MiG do sestupneho letu a zata?ky. Ameri?ane reagovali tim, ?e se rozd?lili. ?ramek sledoval vedouci letoun a vyst?elil varovnou salvu. Americky letoun se p?esto sna?il uniknout do N?mecka. ?ramek tedy dostal rozkaz letoun sest?elit. Prvni salva zasahla stroj ze vzdalenosti 300 metr?. Z Thunderjetu vy?lehly plameny a pilot G. A. Brown (ktery byl mimo jine veteranem korejske valky ^[2] ) se musel katapultovat. To ji? byl 58 km nad n?meckym uzemim. Tim byla bitva skon?ena.

Nasledky [ editovat | editovat zdroj ]

Tento st?et zmen?il po?et americkych p?elet? p?es ?eskoslovenskou statni hranici a ameri?ti letci si od te doby davali v?t?i pozor. ?lo o prvni vzajemny st?et. Brzy pote Ameri?ane obvinili ?eskoslovensko, ?e ?eskosloven?ti piloti napadli americke letadlo nad n?meckym uzemim, po teto udalosti se navic vyost?ily diplomaticke vztahy mezi ?eskoslovenskem a USA. ^[3]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]