Srovnani velikosti:
? Pentagon, 431 m (sv?tle modra)
?
LZ 129
Hindenburg
, 245 m (zelena)
? japonska bitevni lo?
Jamato
, 263 m (tmav? modra)
?
USS
Enterprise
(CVN-65)
, 342 m (?luta)
?
RMS
Queen Mary 2
, 345 m (r??ova)
?
Empire State Building
, 443 m (?eda)
?
supertanker
Knock Nevis
, 458 m (?ervena)
?
Apple Park
, pr?m?r 461 m (sv?tle zelena)
Pentagon
je velka kancela?ska budova v
okrese Arlington
(
Arlington County
) v
americkem
unijnim stat?
Virginie
. Je to sidlo
ministerstva obrany Spojenych stat? americkych
. Jako symbol
americkych ozbrojenych sil
je termin Pentagon
metonymicky
vztahovan k ministerstvu obrany Spojenych stat? spi?e ne? k samotne budov?.
Budova byla navr?ena architektem
Georgem Bergstromem
a nad jeji stavbou m?l dozor
plukovnik
Leslie Groves
. Stavba byla zahajena 11. za?i 1941
[1]
a dokon?ena 15. ledna 1943.
Budova Pentagonu ma rozlohu 600 000 m², z nich? je 340 000 vyu?ivano jako kancela?e. V budov? pracuje kolem 28 000 vojenskych a civilnich zam?stnanc?. Budova ma dv? podzemni a p?t nadzemnich podla?i. Dale se vyzna?uje p?ti prstencovymi
koridory
v ka?dem pat?e, s celkovou delkou 28 km. Komplex Pentagonu zahrnuje take centralni nam?sti neoficialn? nazyvane ?
Ground zero
“; tato p?ezdivka vznikla b?hem
studene valky
a vychazela zp?esv?d?eni, ?e v p?ipad?
jaderne valky
by
Sov?tsky svaz
na toto misto zam??il p?inejmen?im jednu jadernou hlavici.
Dne 11. za?i 2001
do budovy narazil
uneseny
Boeing 757
Let American Airlines 77
, ktery usmrtil 189 lidi (5 unosc?, 59 lidi v letadle a 125 v budov?).
V souladu se svym nazvem (
pentagon
je
anglicky
vyraz pro
p?tiuhelnik
) je to mohutna ?ty?patrova stavba ve tvaru p?ti soust?ednych pravidelnych p?tiuhelnikovych okruh? (
rings
, zna?enych A a? E, s delkou strany p?es 200 m), protnute na ka?de stran? t?emi spojnicemi. Tvar stavby udajn? vze?el z po?adavku o co nerychlej?i mo?ny p?esun p??ky mezi kterymikoli kancela?emi. Uprost?ed cele struktury se nachazi zahrada s n?kolika stromy. Zastav?na plocha objektu zabira 11,6 hektar?, dal?i 2 hektary p?edstavuji vym?ru zahrady.
Prostory Pentagonu jsou jednozna?n? ur?eny kodem, ze ktereho se da snadno vy?ist, kde se p?esn? nachazi. Nap?. 3D426 znamena 3. patro strany D, 4. chodba, mistnost ?. 26.
V blizkosti Pentagonu vede silnice dalni?niho typu, n?kolik stovek metr? od n?j je leti?t? a sm?rem k Potomacu te? male p?istavi?t?. Pobli? se nachazi znamy
Arlingtonsky narodni h?bitov
.
My?lenka postavit jedno centrum, z n?ho? by byly koordinovany vale?ne operace ozbrojenych sil Spojenych stat?, vze?la za u?adu
Franklina D. Roosevelta
, ktereho znepokojovala expanze
Hitlera
v Evrop?. P?ed dokon?enim Pentagonu bylo 17 mist, odkud americka armada planovala dal?i postup. Stavba budovy vy?la na zhruba 83 milion? tehdej?ich dolar?.
[1]
P?ibli?n? po sedmi letech, v roce 1950, uspory vze?le ze soust?ed?ni veleni americke armady do jednoho mista, p?evy?ily naklady za stavbu (jinymi slovy, touto usporou si na sebe Pentagon vyd?lal).
Po
bombovemu utoku v Oklahoma City
v roce 1995 pro?el Pentagon vyznamn?j?i renovaci, n?ktere strany byly ztvrzeny oceli, do vn?j?ich oken byla nasazena skla schopna odolat vysokym zm?nam tlaku, nap?. z vybuchu, ve vnit?nich ?astech byly nainstalovany dve?e, ktere se automaticky m?ly otev?it v p?ipad? po?aru.
[1]
Mezi lety 1999/2000 provad?li pracovnici a n?kte?i interniste Pentagonu cvi?eni nacvi?ujici reakci na krizove situace; jeho scena? byl ten, ?e do budovy m?lo narazit komer?ni dopravni letadlo.
11. za?i 2001 (p?esn? 60 let od zahajeni stavby) se Pentagon stal cilem
teroristickeho utoku
. Do jeho ji?ni st?ny narazil uneseny
Boeing 757
letu 77
.