Vodopady, Victoria , Australie

Blesky p?i erupci sopky Galunggung v Zapadni Jav? v Indonesii

P?iroda znamena v neju??im vyznamu slova voln? ?ijici ekosystem s ur?itou mirou biodiverzity , v ?ir?im pojeti pak m??e znamenat celou biosferu , ?i dokonce hmotny sv?t ( fysis) , tedy p?edm?t zajmu p?irodnich v?d . M??e byt take chapana jako v?e, co nevzniklo zam?rnou lidskou ?innost, tedy protiklad kultury .

P?iroda ve filozofii [ editovat | editovat zdroj ]

P?irozenost a p?iroda ( fysis ) je jednou z prvnich otazek anticke filozofie . ^[1] Samotne ?ecke slovo fysis lze nalezt ji? v Homerov? Odysseie a znamena nespoutanou a divokou p?irodu.

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo p?iroda u?ivane ji? ve staro?e?tin? (a obnovene v dob? Obrozeni asi podle ruskeho priroda ) ma p?vod v praslovanskem slov? priroda odvozenem od priroditi se (rodit se, rozmno?ovat se). P?vodn? se timto slovem tedy rozum?la jenom ?iva p?iroda.

Rozd?leni p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Biologicke [ editovat | editovat zdroj ]

• ?iva p?iroda ? zahrnuje v?echny ?ive organismy ? tj. bakterie a jine mikroorganismy , houby , rostliny a ?ivo?ichy
• Ne?iva p?iroda ? zahrnuje v?e, co nespada pod pojem ?ive p?irody, tedy horniny a nerosty , p?du , vodu , vzduch , sv?tlo , teplo apod.

Fyzikalni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle toho, jake fyzikalni zakonitosti jsou ur?ujici pro popis sledovane ?asti p?irody se pou?iva ozna?eni: ^{[ zdroj? ]}

• Makrosv?t ? tj. makrokosmos ( μακρ?? ?daleky“ a κοσμο? ?sv?t“) se ozna?uje ta ?ast p?irody, v ni? plati zakonitosti klasicke fyziky . Jde o sv?t, ktery je svymi rozm?ry pochopitelny a pozorovatelny lidskymi smysly . Makrosv?t lze obvykle za?adit do rozm?r? od miliontin milimetru po miliony sv?telnych let . Krom? b??nych t?les vyskytujicich se v na?em okoli lze do makrosv?ta za?adit nap?. planety .
• Mikrosv?t ? tj. mikrokosmos ( μικρ?? ?maly“ a κοσμο? ?sv?t“) ozna?uje oblasti p?irody ( hmoty ) s typickymi rozm?ry 10 ^?9 a? 10 ^?18  m, kde neplati zakony klasicke fyziky . D?je zde popisuje kvantova fyzika . Do mikrosv?ta pat?i atomy a elementarni ?astice , kterymi se zabyva fyzika ?astic a jaderna fyzika . ^[2] V?t?i objekty, i p?esto, ?e nejsou viditelne pouhym okem (jako nap?iklad mikroorganismy ), nale?i do makrosv?ta.
• Megasv?t ? tj. megakosmos ( μ?γα? ?veliky/?etny“ a κοσμο? ?sv?t“) se ozna?uje ta ?ast p?irody, ktera se zabyva strukturou vesmiru ve velkych rozm?rech (?adov? v m??itkach 10 ⁶ sv?telnych let a v?t?ich). Na takovych rozm?rech je nutno zakonitosti klasicke fyziky nahradit obecnou teorii relativity . M??eme zde pozorovat rozpinani i k?iveni ?asoprostoru . Na jeho pr?zkum se pou?iva teleskop? . Do megasv?ta spada nap?. studium vyvoje vesmiru, kterym se zabyva kosmologie .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Naturalismus (filosofie)
• P?irodni v?dy

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu p?iroda na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo p?iroda ve Wikislovniku
• Tema P?iroda ve Wikicitatech

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.