Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

---

Komenta?: Prakticky bez zdroj?.

Opticky dalekohled ?i teleskop ^{[ zdroj?? ]} je p?istroj k optickemu p?ibli?eni pomoci dvou soustav ?o?ek nebo zrcadel : objektivu a okularu , jim? se obraz pozoruje.

Hlavnimi parametry optickych dalekohled? jsou sv?telnost a zv?t?eni. Opticky u?inna plocha objektivu ( apertura ) ur?uje sv?telnost dalekohledu a pom?r ohniskovych vzdalenosti objektivu a okularu jeho zv?t?eni.

Slovo teleskop pochazi z ?e?tiny. τ?λε ? tele znamena daleko a σκοπε?ν ? skopein znamena hled?t. τηλεσκ?πο? ? teleskopos je tedy daleko-hled.

D?leni dalekohled? [ editovat | editovat zdroj ]

Podle konstrukce objektivu se opticke dalekohledy d?li na

• refraktory , jejich? objektiv je tvo?en ?o?kou nebo soustavou ?o?ek,
• reflektory , jejich? objektiv je tvo?en zrcadlem.

Podle konstrukce p?enosne dalekohledy:

• monokulary ? men?i dalekohledy pro pozorovani jednim okem
• binokulary ? pro pozorovani ob?ma o?ima

Podle hlavniho ur?eni se rozli?uji

• dalekohledy astronomicke
• dalekohledy pozemni (terestricke) v?etn? zam??ovacich a geodetickych
• divadelni kukatka
• triedry a dal?i.

Vyvoj dalekohled? [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni dalekohled si 2. ?ijna 1608 nechal patentovat holandsky optik Hans Lippershey ^{[1] [2]} . Jeho poznatky pou?il ji? o rok pozd?ji znamy italsky v?dec Galileo Galilei a pomoci zdokonaleneho dalekohledu, slo?eneho ze spojky a rozptylky u?inil ?adu p?evratnych objev?, jako jsou Jupiterovy m?sice nebo skvrny na Slunci .

Dalekohled dale zdokonalil Johannes Kepler , ktery pou?il dvou spojek . Ziskal tak sice p?evraceny , ale ost?ej?i obraz a do jeho dalekohledu bylo mo?no vlo?it nap?iklad nitkovy k?i? pro p?esn?j?i zam??eni. Rozvoj astronomickych dalekohled? v 18. a 19. stoleti vedl k dalekohled?m stale del?im (kv?li zv?t?eni) i hmotn?j?im (kv?li sv?telnosti), ktere byly stale obti?n?ji pou?itelne. Nejdel?i refraktory m??ily kolem 60 m.

Prvni reflektor, dalekohled se zrcadlem jako objektivem, navrhl Isaac Newton roku 1668 a vy?e?il tak problem chromaticke ?ili barevne vady , ktera vznika rozdilnym indexem lomu pro sv?tlo r?zne vlnove delky (barvy) v ?o?ce objektivu a projevuje se ?duhovymi okraji“ pozorovanych p?edm?t?. Od konce 19. stoleti za?inaji pro astronomicke u?ely p?evladat reflektory, nebo? zrcadla velkych pr?m?r? lze snaze vyrobit a take konstrukce dalekohledu je jednodu??i. Nejv?t?i sou?asne reflektory maji pr?m?r zrcadla kolem 10 m, nejv?t?i dalekohled v ?R je umist?n v Ond?ejov? a ma pr?m?r zrcadla 2 m. Pro je?t? v?t?i projekty se u?iva automaticky koordinovanych soustav segmentovanych zrcadel. Take Hubble?v vesmirny dalekohled je reflektor o pr?m?ru zrcadla 2,4 m o ohniskove vzdalenosti tem?? 60 m.

V posledni dob? probiha rychly vyvoj dalekohled?, vyu?ivajicich techniku adaptivni optiky . Ty umo??uji ziskat velice dobre vysledky i bez nutnosti vyslat dalekohled mimo ru?ivy vliv zemske atmosfery .

R?zne konstrukce dalekohled? [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asne dob? se pro astronomicka pozorovani pou?ivaji i jine ne? opticke dalekohledy, nap?iklad radioteleskopy , ktere pracuji s elektromagnetickymi vlnami v?t?i delky a s antenami .

?im v?t?i je zv?t?eni dalekohledu, tim v?t?i naroky se kladou na jejich ulo?eni a upevn?ni. Zhruba do 10× zv?t?eni lze dalekohled dr?et v ruce, pro v?t?i zv?t?eni je t?eba stativ a pro astronomicke dalekohledy pevny sloup, zakotveny hluboko do zem?. Takove dalekohledy se umis?uji do velkych a pohyblivych kopuli .

P?enosne dalekohledy [ editovat | editovat zdroj ]

Pro p?enosne pozemni dalekohledy ?inila poti?e jejich delka. U namo?nich dalekohled? se problem ?e?il skladanim: zasunovacim tubusem, sama do sebe, a to i vicenasobn?. Teto konstrukci se tedy v?eobecn? ?ika ?teleskop“, tedy teleskopicka konstrukce. B??n? se dnes mluvi nap?iklad o vytahovaci ? teleskopicke anten? “: Ta v?ak neni parabolicka, jak by napadlo astronoma, nybr? jde o prutovou antenu , zato v?ak teleskopicky skladaci. A to prav? podle zasouvani namo?niho dalekohledu, b??n? te? ozna?ovaneho jako ?teleskopicky dalekohled“: To pro jeho konstrukci, ne? pro u?el pou?iti.

Definitivnim ?e?enim je triedr , kde se mezi okular a objektiv vklada dvojice hranol?, tak?e draha sv?tla se dvakrat zalomi, tedy prodlou?i teoreticky na trojnasobek. Fakticky se v?ak vnit?ni opticky ku?el protahne jen cca na dvojnasobek. I tak jde o prakticke ?e?eni problemu s celkovymi rozm?ry dalekohledu a sou?asn? se zaji?t?nim vzp?imeneho obrazu. Pro u?ely vojenskeho i geodetickeho zam??ovani se hranolove dalekohledy opat?uji nitkovymi k?i?i: pro p?esne zacileni a odhad vzdalenosti a vy?ek porovnavanim v??i znamym a zm??enym objekt?m ve zname vzdalenosti a o znamych rozm?rech.

?o?kove dalekohledy (refraktory) [ editovat | editovat zdroj ]

Objektiv refraktoru je ?o?ka nebo soustava ?o?ek , ktera umo??uje korigovat barevnou vadu ( achromat , apochromat ). Opticka ?velikost“ (apertura) objektivu ur?uje sv?telnost dalekohledu, ohniskova vzdalenost maximalni mo?ne zv?t?eni. Pro uhlove zv?t?eni refraktoru plati vztah

${\displaystyle \gamma ={\frac {f}{f_{0}}}}$

Kepler?v dalekohled [ editovat | editovat zdroj ]

P?ikladem konstrukce refraktoru m??e byt tzv. hv?zda?sky ( Kepler?v ) dalekohled . Tento dalekohled je tvo?en dv?ma soustavami spojnych ?o?ek , ktere maji spole?nou optickou osu . Objektiv tohoto dalekohledu ma velkou ohniskovou vzdalenost ${\displaystyle f}$, ohniskova vzdalenost okularu ${\displaystyle f_{0}}$ je mala. Obrazove ohnisko objektivu splyva s p?edm?tovym ohniskem okularu.

Obraz velmi vzdaleneho p?edm?tu vytvo?eny objektivem se nachazi v ohnisku okularu, p?i?em? se jedna o obraz skute?ny , zmen?eny a p?evraceny . Tento obraz je pak pozorovan okularem jako lupou . Obraz v?ak z?stava p?evraceny i po zv?t?eni okularem, co? je nevyhoda tohoto typu dalekohledu, ktera je v?ak pro astronomicka pozorovani nepodstatna.

Pro jina pou?iti, kde by byl p?evraceny obraz na zavadu, se pou?iva modifikace tohoto dalekohledu, nazyvana triedr . V triedru je obraz p?evracen zp?t pomoci soustavy ?ty? rovinnych zrcadel, ktera obvykle tvo?i st?ny dvou sklen?nych hranol?.

Galile?v dalekohled [ editovat | editovat zdroj ]

Pon?kud jiny princip je pou?it v tzv. Galileiho (holandskem) dalekohledu . Tento dalekohled je tvo?en spojnym objektivem , ktery ma velkou ohniskovou vzdalenost ${\displaystyle f}$ a rozptylnym okularem s malou ohniskovou vzdalenosti ${\displaystyle f_{0}}$. Obrazove ohnisko objektivu u tohoto typu dalekohledu splyva s obrazovym ohniskem okularu. Tento typ dalekohledu se vyu?iva nap?. jako divadelni kukatko , ktere poskytuje zhruba ?ty?nasobne zv?t?eni .

Zrcadlove dalekohledy (reflektory) [ editovat | editovat zdroj ]

Objektivem reflektoru je primarni dute zrcadlo kulove, parabolicke p?ipadn? i hyperbolicke, jeho? plocha ur?uje sv?telnost dalekohledu. Obraz p?edm?tu se odra?i je?t? tzv. sekundarnim zrcadlem a pak pozoruje okularem.

Hlavni vyhody reflektor? jsou nep?itomnost barevne vady, snaz?i vyroba velkych zrcadel a vyhodn?j?i uspo?adani tubusu. Sv?tlo se v nich toti? odra?i zrcadly, tak?e tubus ma teoreticky jen polovi?ni delku a t??ke zrcadlo je umist?no na stran? pozorovatele, nikoli na vn?j?im konci tubusu jako objektiv refraktoru.

Spravn? ma mit primarni zrcadlo parabolicky povrch, ale p?i male plo?e a velke ohniskove vzdalenosti je kulova plocha dostate?nou aproximaci pokud nelpime na ?pi?kove kvalit? obrazu. Kulova plocha ma vyhodu z hlediska ni??ich narok? na vytvo?eni a tim v praxi i ni??ich vyrobnich naklad?.

Cassegrain?v dalekohled [ editovat | editovat zdroj ]

V Cassegrainov? dalekohledu se paprsky odra?ene dutym primarnim parabolickym zrcadlem soust?edi do maleho vypukleho hyperbolickeho zrcadla, ktere je odrazi do okularu, umist?neho v ose dalekohledu; primarni zrcadlo musi tedy mit uprost?ed otvor.

Navrhl jej socha? Guillaume Cassegrain ( 1672 ). Z p?vodni konstrukce vychazi ?ada dal?ich modifikaci ? viz ni?e. Konstruk?n? podobny Cassegrainu je nap?iklad typ Ritchey-Chretien, ktery v?ak jako primarni plochu pou?iva plo??i hyperbolicke zrcadlo a jako sekundarni zrcadlo hyperbolicke s velkym ohybem. Navic v ohnisku musi byt korek?ni ?len. Takovyto typ dalekohledu v?ak odstra?uje vadu parabolickych reflektor?, ktera se nazyva koma . Typ Ritchey-Chretien vyu?iva v?t?ina velikych dalekohled? sou?asnosti v?etn? Hubbleova vesmirneho dalekohledu .

Newton?v dalekohled [ editovat | editovat zdroj ]

V Newtonov? dalekohledu se oproti Cassgrainov? konstrukci pou?iva rovinne sekundarni zrcadlo, ktere odra?i paprsky do okularu na boku p?istroje.

Dalekohled je tvo?en tubusem, ve kterem se nachazi primarni a sekundarni zrcadlo . Primarni zrcadlo ma parabolicky tvar a je ulo?eno ve spodni ?asti tubusu. P?ijima p?ichazejici sv?tlo a odra?i ho do sveho ohniska , kde je umist?no male sekundarni zrcadlo , ktere odra?i paprsky mimo tubus do okularu . Opticka soustava dvou zrcadel a okular? zp?sobuje, ?e vznikly obraz je p?evracen stranov? a polov?. Je proto vhodny pro astronomicka pozorovani, kde obrazova p?evracenost nevadi. Pro pozemske pou?iti lze okular doplnit hranoly , ktere upravi obraz do spravne polohy.

Kombinovane systemy zrcadlo/?o?ka [ editovat | editovat zdroj ]

• Schmidt-Cassegrain?v dalekohled ma v rovin? sekundarniho zrcadla p?ed?azenou korek?ni desku (meniskus) velmi slo?iteho tvaru (v podstat? toroidni rozptylka, kruhova st?edni ?ast je rovinna pro umist?ni sekundarniho zrcadla), ktera koriguje r?zne vady dalekohledu. Deska je opticky umist?na p?ed primarnim zrcadlem ? paprsky tedy nejd?ive prochazeji ji a teprve pak dopadaji na hlavni zrcadlo. Diky slo?itemu tvaru je meniskus ten?i ne? u systemu Maksutov-Cassegrain.

• System Maksutov-Cassegrain ? Je historicky naslednikem Schmidt-Cassegrainova dalekohledu. Pro zjednodu?eni jsou opticke plochy korek?ni desky (menisku p?ed primarnim zrcadlem) konfigurovane do kuloveho tvaru, tak?e se pom?rn? snadno vyrab?ji. Primarni zrcadlo je take kulove.Vysledkem je pom?rn? levna vyroba. Ne?adoucim d?sledkem je ale to, ?e je korek?ni ?len masivni. Maksutov-Cassegrain je pou?itelny pro fotografii velkych ?asti oblohy a pro svoji nenaro?nost je velmi oblibeny i mezi astronomy amatery. Je take dob?e pou?itelny pro pozemni pozorovani. System je omezeny prav? masivnosti menisku, proto byvaji dalekohledy relativn? men?ich pr?m?r? a proto maji i men?i sv?telnost.
• Dalekohled Schmidt-Newton ma v rovin? sekundarniho zrcadla p?ed?azenou korek?ni desku (meniskus) velmi slo?iteho tvaru stejnou jako Schmidt-Cassegrain, jeji? funkce je shodna ? omezuje sklenuti pole a komu. Sekundarni zrcadlo je take v jednom konstruk?nim celku s timto meniskem, ale odklani paprsek ven z tubusu kolmo na p?edm?tnou osu stejn? jako klasicky Newton?v dalekohled.Stejn? jako tento system ale pochopiteln? nema otvor v primarnim zrcadle, co? zjednodu?uje jeho provedeni.Na druhou stranu je diky tomu p?i srovnatelne opticke delce (ohnisku) hlavni tubus tem?? dvojnasobn? dlouhy.

• Klevcov?v dalekohled ma korek?ni ?len umist?n p?ed sekundarnim zrcadlem. Sekundarni zrcadlo tvo?i s korek?nim meniskem konstruk?n? jeden celek. Meniskus ma tvar mezikru?i ?o?ky se st?edovym otvorem, kudy prochazi paprsek od druheho zrcadla sm?rem k okularu. Aktivni ?asti menisku prochazi paprsek p?ed dopadem na sekundarni zrcadlo.
• System Ritchey-Chretien pou?iva ob? zrcadla hyperbolickeho tvaru. Tim koriguje velkou ?ast vad a odstra?uje vlo?eny meniskus. System je v?ak naro?ny na vyrobu. Nejznam?j?i takto konfigurovany je HST ? Hubble?v vesmirny dalekohled (u n?j se take projevil problem s vyrobou, kdy bylo nep?esn? vybrou?eno primarni zrcadlo, co? zejmena zpo?atku znemo??ovalo v?t?inu m??eni). Chystane nejv?t?i pozemni opticke p?istroje budou take pou?ivat tento system.

System Coude neni p?imo typem dalekohledu, ale systemem nastaveni drahy paprsku po pr?chodu sekundarnim zrcadlem ? nej?ast?ji se mluvi o coude ohnisku konkretniho dalekohledu. Velke dalekohledy mohou mit k dispozici vice ohnisek podle toho, jake vesmirne objekty chceme pozorovat a co na nich chceme m??it ( fotografovat je, ziskavat spektrum aj.). System Coude umist?nim dal?ich zrcadel svede paprsky do pevn? umist?neho ohniska v polarni ose monta?e dalekohledu.

Nejv?t?i teleskopy v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

V ?esku je p?t v?deckych dalekohled? s pr?m?rem v?t?im ne? p?l metru. ^[3]

• Perk?v dalekohled ? pr?m?r zrcadla dva metry, observato? v Ond?ejov? Astronomickeho ustavu Akademie v?d , od roku 1967
• Klenot ? pr?m?r zrcadla 106 cm, observato? na Kleti , od roku 2001
• 2. teleskop v Ond?ejov? ? pr?m?r zrcadla 65 cm
• Dalekohled observato?e MUNI ? pr?m?r 60 cm, observato? Masarykovy univerzity v Brn? , od roku 1954
• 2. teleskop na Kleti ? pr?m?r 57 cm

Tyto nejv?t?i teleskopy dopl?uje dalekohled ve Rtyni v Podkrkono?i , asi 82 cm, ktery je v?ak soukromy a neslou?i v?deckym u?el?m

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• S. N. Bla?ko, Prakticka astronomie . Praha: SNTL 1956
• V. Erhart, Prakticka astronomicka optika . Praha: SNTL 1955
• Paulina ?afa?ikova. D?jiny dalekohledu . Praha: J. Otta, [1897]. 43 s. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• astronomie
• opticky system
• mikroskop
• teodolit
• Hubble?v vesmirny dalekohled
• pitzer?v vesmirny dalekohled
• vesmirny dalekohled Jamese Webba
• objektiv

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu dalekohled na Wikimedia Commons
• Galerie dalekohled na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo dalekohled ve Wikislovniku