Televize (z ?eckeho tele ? daleko a latinskeho videre ? vid?t) je ?iroce pou?ivane jednosm?rne dalkove telekomunika?ni a plo?ne vysilani (tzv. broadcasting ) kombinace obrazu a zvuku (videa) a jeho individualni p?ijem pomoci televizoru . Komer?ni vyu?iti televize saha do 30. let 20. stoleti , postupn? se dostala do domacnosti a stala se vyznamnym zdrojem zabavy a informaci. V 50. letech zapo?al p?echod na plo?ne barevne vysilani.

Pojem televize zahrnuje i produkci obsahu, tedy videotvorbu ur?enou pro masmedialni prezentaci televiznim vysilanim. Spole?nosti, ktere se touto tvorbou zabyvaji jsou te? nazyvany televize. Rozli?ujeme t?i typy televizi: statni, ve?ejnopravni a soukrome.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Mechanicka televize [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni pokusy o p?enos obrazu se uskute?nily v polovin? 19. stoleti. V roce 1884 byl patentovan Nipkow?v kotou? , tzv. elektricky teleskop, ktery provadi mechanicky rozklad obrazu pomoci rotujiciho kotou?e se spiralov? uspo?adanymi otvory. Jednalo se o po?atek mechanickeho systemu p?enosu (p?edvedeno na sv?tove vystav? v Pa?i?i 1900 ). Na jeho zaklad? byl v roce 1925 proveden prvni televizni p?enos Logie Bairdem . Vyvoj p?enosu videoobrazu nasledoval kratce po zapo?eti experimentovani s jednorazovym zaznamem obrazu, nyni znamym jako fotografie .

Roku 1843 formuloval skotsky hodina? Alexandr Bain t?i principy p?enosu obrazu na dalku:

1. Rozklad obrazu na ?adky a body.
2. Sv?telne body je pot?eba p?evest na elektricke impulsy a naopak.
3. Rozklad i skladani musi probihat synchronizovan?.

Rychlost p?enosu mechanicke televize byla 1000 bod?/s, elektronicke v roce 1978 a? 12,5 mil. bod?/s.

Elektronicka televize [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1897 vynalezl Ferdinand Braun katodovy oscilograf .

Po?atky elektronickych televiznich p?ijima?? spadaji do p?elomu 19. a 20. stoleti, kdy byla vynalezena katodova trubice (CRT). V roce 1923 vynalezl Kosma Zworykin snimaci elektronku ? ikonoskop p?ijimaci elektronky. Na po?atku 30. let 20. stoleti bylo p?edvedeno kompletni snimani i p?ijem elektronicke televize, ktere rychle ziskalo p?evahu. V ?esku se pou?ival pojem elektronkova televize.

V Anglii , Sov?tskem svazu , USA , Francii a N?mecku probihaji prvni experimentalni TV vysilani. 22. b?ezna 1935 v Berlin? prob?hlo v?bec prvni pravidelne vysilani. Vysilalo 90 minut, t?ikrat tydn?. 2. listopadu 1936 za?ina pravideln? vysilat BBC (na 300 majitel? TV).

Barevna televize [ editovat | editovat zdroj ]

Princip barevne televize byl patentovan v roce 1897 polskym vynalezcem Jan Szczepanikem . Prvni projekt s barevnou televizi byl vytvo?en v roce 1908 v N?mecku. Prvni pokusy s vysilanim v barvach ve Spojenych statech americkych se odehraly v roce 1941 na kanalu NBC , kratce nato i na CBS . Prvni plo?ne vysilani barevne televize prob?hlo ve Spojenych statech v roce 1954, prvenstvi obdr?el serial The Marriage (Man?elstvi), vysilany na stanici NBC. ^[1] K masov?j?imu roz?i?eni barevnych televizi do?lo a? v 70. letech.

V tehdej?im ?eskoslovensku se prvni pokusy s televiznim vysilani v barvach odehraly v 2. polovin? 60. let, ale pravidelne vysilani v barvach bylo spu?t?no a? v kv?tnu 1973. ^[2]

Analogove televizni vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Televizni standard se vyvijel od t?iceti?adkoveho obrazu (Telehor 30) a? po francouzsky standard HDTV (1080 ?adk?). Nejstar?im analogovym standardem, ktery se do?il nahrazeni digitalni televizi, je americky NTSC (525 ?adk?, 29,97 Hz , prokladany) existujici od roku 1941 . V Evrop? se pou?ivala norma 625 ?adek, 25 Hz, prokladane, s roz?i?enim PAL a star?im SECAM pro barevny obraz. Pro p?enos pozemniho televizniho vysilani se pou?ivaly radiove vlny o frekvencich 47 a? 230 MHz, co? odpovida velmi kratkym vlnam (VHF) a 470 a? 960 MHz ? ultra kratke vlny (UHF). Krom? pozemniho vysilani se rozvijelo i analogove satelitni vysilani. V 90. letech vznikly standardy pro digitalni televizni vysilani, ktere postupn? analogove vysilani vytla?ily.

Historie televize v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1935 doc. Jaroslav ?afranek (fyzikalni ustav UK Praha) p?edvedl p?ijimaci televizni aparaturu (m?la 30 ?adk? a fungovala na principu mechanickeho rozkladu).

Na Mezinarodni rozhlasove vystav? (MEVRO) byl v roce 1948 prezentovan uplny kamerovy ?et?zec v elektronickem systemu. Za?al se vyrab?t televizni p?ijima? Tesla . Je?t? teho? roku, 4. ?ervence , prob?hl prvni p?imy televizni p?enos z XI. v?esokolskeho sletu na pra?skem Strahov? .

1. kv?tna 1953 za?alo prvni pravidelne zku?ebni ve?ejne vysilani. Studia v te dob? byla v Praze, Brn?, Ostrav? a Bratislav?. V roce 1953 se v ?SR prodalo 355 televizor? TESLA. Televizor tehdy stal 4000 K?s. ^[3] V za?i 1961 m?lo koncesi 1 mil. majitel? televiznich p?ijima??, v roce 1963 ji? 1,5 mil. majitel?. Televize vysilala v roce 1953 3 dny v tydnu, 1954 4 dny, 1955 5 dni, 1958 7 dni.

V roce 1966 bylo zahajeno reklamni vysilani, 1970 za?al vysilat druhy program, 1973 bylo spu?t?no pravidelne barevne vysilani.

Prvni komer?ni stanice Premiera TV (do prosince 1993 FTP Premiera) zahajila vysilani 20. ?ervna 1993. Od 3. ledna 1997 se zm?nila na TV Prima . Prvni celoplo?na komer?ni stanice TV Nova zahajila vysilani 4. unora 1994.

21. ?ijna 2005 bylo v ?esku zahajeno pozemni digitalni vysilani (DVB-T), ktere umo?nilo zvy?it po?et vysilanych program?. Pozemni analogove vysilani televize bylo v ?eske republice ukon?eno 30. listopadu 2011. ^[4] V letech 2019?2020 prob?hl plo?ny p?echod na DVB-T2 . ^[5]

Televizni standardy sou?asnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Digitalni televize [ editovat | editovat zdroj ]

Princip digitalniho p?enosu televizniho vysilani byl p?edveden v roce 1990 japonskou spole?nosti MUSE . Standardy pro satelitni vysilani digitalni televize DVB-S a pro ?i?eni televize po kabelovych sitich DVB-C byly p?ijaty v roce 1994, pro pozemni digitalni vysilani DVB-T na za?atku roku 1997.

Chytra televize [ editovat | editovat zdroj ]

Chytra televize je druhem p?ijima?e televizniho vysilani, ktera krom? prosteho p?ijmu televizniho signalu ma v sob? bu? proprietarni system nebo opera?ni system, ktery slou?i k interakci u?ivatele s dal?im multimedialnim obsahem, ktery neni zalo?en na okam?item p?enosu a p?ijmu vysilaneho televizniho signalu, ale m??e s nim interagovat nehled? na televizni vysilani. Chytre televize umo??uji i p?ipojeni k internetu a nabizi se tak mo?nost sledovani videi a film? kdykoli, s ?im? se poji i slu?by souhrnn? nazvane video on demand (video na vy?adani). Vice popularni se stava slu?ba video na vy?adani, kde se plati p?edplatne (nap?iklad Netflix , Amazon Prime Video nebo HBO ).

Vysilaci systemy [ editovat | editovat zdroj ]

Pozemni vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

V Evrop?, na st?ednim vychod? a v Africe se v roce 2020 pou?ivaji frekvence 174 a? 790 MHz, po dokon?eni p?echodu na DVB-T2 se bude v ?R pou?ivat rozsah 470 a? 694 MHz. Pro p?ijem signalu se pou?iva televizni antena.

Kabelova televize [ editovat | editovat zdroj ]

Vysilani kabelove televize je ?i?eno koaxialnim nebo optickym kabelovym rozvodem.

Satelitni televize [ editovat | editovat zdroj ]

Satelitni vysilani je zprost?edkovavano p?es satelity obihajici Zemi. Pro p?ijem signalu se pou?iva parabolicka antena .

Internetova televize [ editovat | editovat zdroj ]

Prost?ednictvim internetu lze te? ?i?it televizni vysilani, dana stanice umo??uje sledovani p?imo p?es jeji stranky nebo p?es zprost?edkovatele, kde je v nabidce vice televizi. Popularni jsou i slu?by video na vy?adani , konkretn? ty, ktere funguji ve form? p?edplatneho.

Digitalni televizni vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

• DVB-T2 Nov?j?i digitalni pozemni vysilani s vy??i kompresi signalu ^[6]
• DVB-T Digitalni pozemni vysilani
• DVB-S Digitalni satelitni vysilani
• DVB-C Digitalni vysilani p?es televizni kabelovy rozvod
• IPTV Digitalni vysilani p?es po?ita?ovou si?
• Internetove streamovani ? mo?nost sledovat televizi p?es b??ny internetovy prohli?e? ^[7]

V roce 1998 za?aly USA a Britanie vysilat terestrialn? digitaln? (DVB-T) (do te doby digitaln? pouze ze satelit? (DVB-S) nebo p?es kabel (DVB-C)).

Rozli?eni digitalniho televizniho vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

• LD ? zna?i low definition , tedy nizka kvalita rozli?eni
• SD ? zna?i standard definition , tedy rozli?eni 576i pro v?t?inu stat? sv?ta, krom? v?t?iny zemi Ameriky, a 480i pro zbytek sv?ta, tedy p?eva?n? americky kontinent; v sou?asnosti jde ji? o zastaravajici a nedosta?ujici rozli?eni
• HD ? zna?i high definition , spadaji pod ni rozli?eni 720p , 1080i a 1080p
• UHD ? zna?i ultra high definition, pod co? spadaji rozli?eni v?t?i ne? HD, nap?iklad 2K , 4K a 8K

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Television na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KOKE?, Radomir D. (2011) : Teorie serialove fikce: mo?ne cesty naratologicke analyzy televizniho serialu. In Stanislava Fedrova ? Alice Jedli?kova (ed.):  Intermedialni poetika p?ib?hu . Praha: Ustav pro ?eskou literaturu AV ?R, s. 228-257.  On-line zde .
• KORDA, Jakub (2014) :  Uvod do studia televize 1.  Univerzita Palackeho v Olomouci: Olomouc. Ke sta?eni na autorov? profilu Academia.edu  zde .
• KORDA, Jakub (2013) : Uvod do studia televize 2: Faktualni televize a jeji ?anry . Univerzita Palackeho v Olomouci: Olomouc. Ke sta?eni na autorov? profilu Academia.edu  zde
• ORLEBAR, Jeremy (2012) : Kniha o televizi . Praha: Vydavatelstvi AMU.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Televizni program
• Po?ad
• Rozhlas
• Pomala televize

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu televize na Wikimedia Commons
• Tema Televize ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo televize ve Wikislovniku
• Televize a jeji historie
• Je televize vyb?hova technologie?