Pro 90. leta 20. stoleti ( 1990?1999 ) byl charakteristicky rozvoj technologii, p?edev?im po?ita?? a Internetu . Na po?atku dekady napadl Irak Kuvajt , co? vedlo k valce v Zalivu . V roce 1991 se rozpadl Sov?tsky svaz a skon?ila tak studena valka .

Socialisticke staty st?edni a vychodni Evropy v ekonomicke oblasti nastartovaly p?erod z centraln? ?izenych ekonomik k modelu volneho trhu, silnemu postaveni soukromeho vlastnictvi a kapitalistickym princip?m ?izeni, neexistujici legislativa a pr?vodni chaos t?chto proces? ?asto vyustily v ekonomicky propad a k prolnuti moci ekonomicke s moci politickou - oligarchie .

Op?t bylo spojeno N?mecko , ?eska a Slovenska Federativni Republika se naopak rozd?lila . Balkan poznamenal rozpad Jugoslavie a valka v Bosn? a Hercegovin? . Ur?ite zklidn?ni izraelsko-palestinskeho konfliktu p?edstavovala Mirova dohoda z Osla z roku 1993 .

V oblasti kultury se opakovala jakasi euforie ne nepodobna let?m ?edesatym, film, hudba, literatura aj. t??ily z globalniho politickeho uvoln?ni a z p?ilivu novych tv?r?ich trend? a vliv?.

Informa?ni technologie [ editovat | editovat zdroj ]

Britsky fyzik Tim Berners-Lee b?hem sveho p?sobeni v CERNu v roce 1990 vytvo?il zna?kovaci jazyk HTML a protokol HTTP , ktere se staly zakladem slu?by World Wide Web . Ta se po n?kolika letech stala dominujici slu?bou na Internetu .

V roce 1991 finsky student Linus Torvalds zve?ejnil svoje jadro svobodneho opera?niho systemu , ktere po n?m nese nazev Linux . Na zaklad? toho jadra byly vytvo?eny tzv. linuxove distribuce , z nich? nejvyznamn?j?i z te doby jsou Debian , Slackware a Mandriva .

V roce 1995 vydala firma Microsoft novy opera?ni system Windows 95 .

Devadesata leta 20. stol. rovn?? jsou erou masivniho nastupu mobilni telefonie .

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Olympijske hry [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1992 se konaly Letni olympijske hry v Barcelon? a Zimni olympijske hry Albertville , v roce 1994 se konaly Zimni olympijske hry v Lillehammeru , v roce 1996 Letni olympijske hry v Atlant? a v roce 1998 zimni olympijske hry v Naganu .

?eska hokejova reprezentace vyhrala zlatou medaili na Zimnich olympijskych hrach v Naganu v roce 1998.

90. leta v ?eskoslovensku a ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

90. leta 20. stoleti znamenala pro ?eskou republiku p?echod od komunisticke diktatury a planovaneho socialistickeho hospoda?stvi k demokracii zapadniho typu a tr?ni ekonomice. Vznikly nove politicke strany, ktere se za?aly utkavat ve svobodnych volbach. ?adovi ob?ane vice cestovali, nebo? ka?dy mohl ziskat cestovni pas. Byly zru?eny devizove p?isliby , vyjezdni dolo?ky a postupn? v?echny evropske zem? zru?ily vizovou povinnost pro ?eskoslovenske ob?any. N?kte?i za?ali podnikat ?i pracovat v zahrani?i. Mladi lide mohli studovat bez kadrovych posudk? na ?eskych ?kolach a take v cizin?. Delka povinne zakladni vojenske slu?by byla postupn? zkracena ze 24 na 12 m?sic? s mo?nosti volby civilni slu?by . Padem ?elezne opony se znovu sjednocovaly rodiny a dom? se vratilo mnoho emigrant? ?i exulant? se zku?enostmi ze zapadnich zemi. V obchodech mohli zakaznici nakupovat zapadni vyrobky. Trh byl nasycen d?ive nedostatkovym zbo?im jako elektronika, automobily, toaletni papir ?i exoticke ovoce. Byly zru?eny pracovni soboty .

Po desitkach let se take objevili prvni nezam?stnani a bezdomovci. Lide p?ichazeli o penize ve zkrachovalych bankach. Stoupla nasilna i majetkova kriminalita. Proti v?li v?t?iny ?ech? se ?eskoslovensko rozd?lilo na dva staty. P?i kuponove privatizaci n?ktere investi?ni fondy vytunelovaly majetek svych klient?. V roce 1998 se diky Opozi?ni smlouv? dv? nejsiln?j?i politicke strany s protich?dnym programem dohodly na toleranci men?inove vlady a ?ada voli?? to pova?ovala za selhani parlamentni demokracie. Na konci 90. let se u ?asti populace za?ala objevovat nostalgie po p?edrevolu?nich pom?rech.

Na po?atku 90. let se politicka reprezentace sna?ila vymanit ?eskoslovensko z politickych, ekonomickych a vojenskych vazeb vychodniho bloku . Prezident Vaclav Havel se s Michailem Gorba?ovem 26. unora 1990 v Moskv? dohodl na odchodu sov?tskych vojsk z ?eskoslovenska. 29. b?ezna Federalni shroma?d?ni nahradilo dosavadni nazev statu ?eskoslovenska socialisticka republika na ?eskoslovenska federativni republika a po asi t?itydenni tzv. poml?kove valce na ?eska a Slovenska Federativni Republika . Z Komunisticke strany ?eskoslovenska vznikla 31. b?ezna 1990 Komunisticka strana ?ech a Moravy a 1. prosince 1990 Komunisticka strana Slovenska - Strana demokratickej ?avice . Ob? strany do 7. dubna 1992 vystupovaly na federalni urovni spole?n? pod p?vodnim nazvem. V prvnich svobodnych parlamentnich volbach 9. ?ervna 1990 zvit?zilo hnuti Ob?anske forum , ktere v ?eske republice ziskalo do Sn?movny lidu 53,15 % a do Sn?movny narod? 49,96 % hlas?. Druha nejsiln?j?i byla Komunisticka strana ?eskoslovenska s necelymi 14 % hlas? a mandaty ziskala i K?es?anska a demokraticka unie a Hnuti za samospravnou demokracii ? Spole?nost pro Moravu a Slezsko . Na Slovensku zvit?zila Verejnos? proti nasiliu . Prezident Vaclav Havel jmenoval 27. ?ervna novou federalni vladu (tzv. Vladu narodni ob?ti ) s premierem Marianem ?alfou . O dva dny pozd?ji byla jmenovana ?eska vlada Petra Pitharta .

V ramci Valky v Zalivu zahajila 17. ledna 1991 mezinarodni koalice armad pod vedenim USA operaci Pou?tni bou?e proti Iraku. Sou?asti koalice byl i ?eskoslovensky protichemicky prapor . 26. ledna za?ala tzv. Mala privatizace, p?i ni? se p?evad?l statni majetek (p?edev?im provozovny maloobchodu a slu?eb) nestatnim subjekt?m. Celkem bylo takto v nasledujicich t?ech letech p?evedeno p?es 23 000 podnikatelskych jednotek za vice ne? 31,7 miliardy korun. Prezidenti ?eskoslovenska, Polska a Ma?arska zalo?ili 15. unora alianci Visegradska trojka . 23. unora se vladnouci Ob?anske forum rozd?lilo na n?kolik subjekt?. Nejvice ?len? p?e?lo do Ob?anske demokraticke strany , ktera byla zalo?ena 20. dubna pod vedenim ministra financi Vaclava Klause . O tyden pozd?ji vzniklo z Ob?anskeho fora Ob?anske hnuti pod vedenim ministra zahrani?i Ji?iho Dienstbiera . Odsun sov?tskych vojsk z ?eskoslovenska byl dokon?en 21. ?ervna. P?edstavitele stat? Var?avske smlouvy podepsali 1. ?ervence v ?erninskem palaci v Praze protokol o zaniku tohoto vojenskeho paktu. Rozpadem Rady vzajemne hospoda?ske pomoci v ?ervenci take zaniklo ?lenstvi ?eskoslovenska v teto organizaci.

18. kv?tna 1992 byla zahajena kuponova privatizace . V jeji prvni vln? v roce 1992 bylo v ?eskoslovensku nabizeno 988 akciovych spole?nosti a privatizace se u?astnilo okolo 5,95 milionu ob?an?. V parlamentnich volbach 6. ?ervna zvit?zila v ?eske republice Ob?anska demokraticka strana a na Slovensku Hnuti za demokraticke Slovensko pod vedenim Vladimira Me?iara . Z t?chto voleb vze?la posledni ?eskoslovenska vlada Jana Straskeho a ?eska vlada Vaclava Klause . 17. ?ervence Slovenska narodni rada schvalila Deklaraci o svrchovanosti Slovenske republiky a o t?i dny pozd?ji abdikoval prezident Vaclav Havel. 23. ?ervence se Vaclav Klaus s Vladimirem Me?iarem jako p?edsedove nejsiln?j?ich stran dohodli na rozd?leni ?eskoslovenska .

1. ledna 1993 vznikly dva samostatne staty ?eska republika a Slovenska republika . Prvnim ?eskym prezidentem byl 26. ledna 1993 zvolen Vaclav Havel. 8. unora zanikla ?eskoslovenska koruna a byla zavedena ?eska koruna . Druhe vlny kuponove privatizace se v ?ijnu a listopadu 1994 u?astnilo 6,16 milionu ob?an? a 353 investi?nich fond?. V obou vlnach privatizace tak byl p?esunut majetek za vice ne? 360 miliard korun.

V parlamentnich volbach 1. ?ervna 1996 zvit?zila Ob?anska demokraticka strana se ziskem 29,6 % hlas? a spole?n? s KDU-?SL a Ob?anskou demokratickou alianci vytvo?ila men?inovou vladu s premierem Vaclavem Klausem. V listopadu 1996 prob?hly prvni volby do Senatu, ve kterych zvit?zila ODS a prvnim p?edsedou Senatu se stal byvaly ?esky premier Petr Pithart za KDU-?SL.

V ?ervenci 1997 p?i povodnich na Morav? zem?elo 49 lidi. Po finan?nim skandalu s fiktivnimi sponzory ODS 23. ?ijna na protest odstoupil ministr zahrani?i Josef Zieleniec a 7. listopadu ministr vnitra Jan Ruml . Ten spole?n? s ministrem financi Ivanem Pilipem 28. listopadu vyzval Vaclava Klause k rezignaci na p?edsedu ODS. Medialn? se pro toto vystoupeni pozd?ji ujalo ozna?eni Sarajevsky atentat . Premier Vaclav Klaus o dva dny pozd?ji podal demisi. Prezident Vaclav Havel ve svem "rudolfinskem" projevu k ob?ma komoram parlamentu kritizoval aktualni pom?ry, ktere vedly k politicke krizi a 16. prosince jmenoval premierem dosavadniho guvernera ?eske narodni banky Josefa To?ovskeho .

Josef To?ovsky 2. ledna 1998 sestavil novou u?ednickou vladu . Vaclav Havel byl 20. ledna 1998 op?tovn? zvolen ?eskym prezidentem. Z opozi?ni frakce ODS vznikla 22. ledna strana Unie svobody s p?edsedou Janem Rumlem. Nestabilni politicka situace vedla k p?ed?asnym parlamentnim volbam , v nich? 20. ?ervna zvit?zila ?eska strana socialn? demokraticka pod vedenim Milo?e Zemana se ziskem 32,3 % hlas?. Ten 22. ?ervence sestavil men?inovou jednobarevnou vladu diky dohod? (tzv. Opozi?ni smlouv? ) mezi ?SSD a ODS.

12. b?ezna 1999 ?eska republika spolu s Polskem a Ma?arskem vstoupila do vojenskeho paktu NATO . Byvali student?ti v?dci se 17. listopadu iniciativou D?kujeme, odejd?te! vymezili proti Opozi?ni smlouv? a podpo?il je i prezident Vaclav Havel.

?eskoslovenska kultura [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eskoslovensku se ob?ane po Sametove revoluci mohli seznamovat s d?ive nedostupnymi knihami, filmy a hudbou. Do tisku ?ly knihy, ktere p?ed rokem 1989 vychazely pouze v samizdatu. Byly to knihy ?eskych autor? jako Milan Kundera , Josef ?kvorecky nebo Pavel Tigrid , ale take zahrani?nich ( George Orwell , Boris Pasternak , Alexandr Sol?enicyn ). Koncerty sem p?iji?d?ly odehrat p?edni sv?tove kapely jako The Rolling Stones , Deep Purple ?i Jethro Tull .

V anket? Zlaty slavik o nejobliben?j?iho interpreta popularni hudby se na prvni mista dostali Karel Gott , Lucie Bila , Iveta Barto?ova , Pavol Habera , Daniel H?lka , kapely Olympic , Team a Lucie .

Hlavy stat? a politi?ti lid?i [ editovat | editovat zdroj ]

• Francie
  • prezident: Francois Mitterrand (1981?1995), Jacques Chirac (1995?2007)
  • premier: Michel Rocard (1988?1991), Edith Cressonova (1991?1992), Pierre Beregovoy (1992?1993), Edouard Balladur (1993?1995), Alain Juppe (1995?1997), Lionel Jospin (1997?2002)
• Sov?tsky svaz / Rusko
  • Generalni tajemnik UV KSSS: Michail Gorba?ov (1985?1991), prezident Ruska: Boris Jelcin (1991?1999)
  • premier: Viktor ?ernomyrdin (1993?1998), Jevgenij Primakov (1998?1999)
• Spojene kralovstvi
  • kralovna: Al?b?ta II. (1952?2022)
  • premier: Margaret Thatcherova (1979?1990), John Major (1990?1997), Tony Blair (1997?2007)
• Spojene staty americke
  • prezident: George H. W. Bush (1989?1993), Bill Clinton (1993?2001)
• Vatikan
  • pape?: Jan Pavel II. (1978?2005)
• ?eskoslovensko
  • prezident ?eskoslovenska: Vaclav Havel (1989?1992)
  • premier ?eskoslovenska: Marian ?alfa (1989?1992), Jan Strasky (1992)
• ?esko
  • prezident ?eska: Vaclav Havel (1993?2003)
  • premier ?eska: Vaclav Klaus (1993?1998), Josef To?ovsky (1998), Milo? Zeman (1998?2002)
• N?mecka spolkova republika
  • prezident: Richard von Weizsacker (1984?1994), Roman Herzog (1994?1999), Johannes Rau (1999?2004)
  • spolkovy kancle?: Helmut Kohl (1982?1998), Gerhard Schroder (1998?2005)
• N?mecka demokraticka republika
  • p?edseda statni rady: Manfred Gerlach (1990)
  • prezidentka Sn?movny lidu: Sabine Bergmannova-Pohlova (1990)
• Polsko
  • prezident: Wojciech Jaruzelski (1989?1990), Lech Wał?sa (1990?1995), Aleksander Kwa?niewski (1995?2005)
  • premier: Tadeusz Mazowiecki (1989?1991), Jan Krzysztof Bielecki (1991), Jan Olszewski (1991?1992), Waldemar Pawlak (1992), Hanna Suchocka (1992?1993), Waldemar Pawlak (1993?1995), Jozef Oleksy (1995?1996), Włodzimierz Cimoszewicz (1996?1997), Jerzy Buzek (1997?2001)
• Rakousko
  • prezident: Kurt Waldheim (1986?1992), Thomas Klestil (1992?2004)
  • spolkovy kancle?: Franz Vranitzky (1986?1997), Viktor Klima (1997?2000)
• Slovensko
  • prezident: Michal Kova? (1993?1998), Rudolf Schuster (1999?2004)
  • premier: Vladimir Me?iar (1992?1994), Jozef Morav?ik (1994), Vladimir Me?iar (1994?1998), Mikula? Dzurinda (1998?2006)

Umrti [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem tohoto desetileti z osobnosti zem?eli politici Gustav Husak , Alexander Dub?ek a Richard Nixon , um?lci Freddie Mercury , Kurt Cobain , Audrey Hepburnova , Karel Kryl , Rudolf Hru?insky , Milo? Kopecky , Michal Tu?ny , Adina Mandlova a Franti?ek Filipovsky , spisovatele Isaac Asimov , Charles Bukowski , Bohumil Hrabal a Jaroslav Foglar ?i dal?i osobnosti jako Princezna Diana , Matka Tereza , Olga Havlova a Otto Wichterle .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu 1990?1999 na Wikimedia Commons