Pracovni sobota
je ozna?eni
sobot
, ktere i po zavedeni p?tidenniho pracovniho
tydne
z?staly pracovni, a to bu? jako dal?i
pracovni den
navic, nebo z d?vodu nahrady za n?ktery
statem uznany svatek
. Do zavedeni p?tidenniho pracovniho tydne se v sobotu do prace chodilo stejn? jako v jine pracovni dny, a ka?da sobota tak byla pracovni, ov?em pracovni doba byvala krat?i, nap?iklad ?estihodinova.
V 60. letech se st?idala jedna pracovni a jedna nepracovni sobota. V souvislosti se zkracovanim pracovni doby v zapadnich zemich byl v roce
1968
zaveden p?tidenni pracovni
tyden
i v
?eskoslovensku
.
[1]
se dv?ma dny pracovniho volna. I po tomto p?echodu byly vyhla?ovany n?ktere soboty jako pracovni. Sobota, kdy se muselo z rozhodnuti vlady jit povinn? nejen do prace, ale i do ?koly, se nazyvala
pracovni sobota
. Pracovnich sobot, ktere nesouvisely s p?esunem pracovniho volna, postupn? b?hem 80. let ubyvalo ? posledni takova byla 11. b?ezna 1989.
Podle nepotvrzene hypotezy byla d?vodem pro vyhla?ovani pracovnich sobot davno po uzakon?ni p?tidenniho pracovniho tydne snaha
centralnich planovacich organ?
dosahnout stejneho po?tu pracovnich dn? v jednotlivych letech p?tiletky.
V polovin? 80. let nastal do?asny nar?st pracovnich sobot. V n?kolika p?ipadech byla za dodate?ny pracovni den ur?ena i
ned?le
, co? nastavalo okolo Vanoc, Noveho roku, 1. maje a vyro?i osvobozeni, pokud tyto svatky p?ipadly v pr?b?hu tydne. Jako p?iklad lze uvest dv? pracovni ned?le po sob? v roce 1985 ? 5. a 12. kv?tna. Nap?iklad pracovni dny byly z 2. a 3. kv?tna p?esunuty na 4. a 5. (na sobotu a ned?li). Smyslem bylo vytvo?it nep?etr?ite t?i dny pracovniho volna 1., 2. a 3. kv?tna 1985.
V roce 1990 byly uva?ovany t?i pracovni soboty: 28. dubna (namisto
Velikono?niho pond?li
30. dubna), 22. prosince (namisto
?t?dreho dne
p?ipadajiciho na pond?li) a 29. prosince (namisto pond?li 31. prosince).
[2]
Nakonec byla realizovana jen prvni jmenovana.
Mimo centraln? stanovene pracovni soboty se v n?kterych mistech vyhla?ovaly i dal?i dodate?ne pracovni soboty. V letech 1968 a 1969 se po?adaly vicemen? dobrovolne pracovni ?Dub?ekovy“ sobotni sm?ny na podporu reformniho vedeni statu. Proslule jsou take pozd?j?i ?mamulovky“,
[3]
ktere vyhla?oval krajsky tajemnik
KS?
v
Severomoravskem kraji
Miroslav Mamula
.
Pracovni soboty byly obvykle i v jinych zemich vychodniho bloku, v
Sov?tskem svazu
jich bylo mnohem vice ne? v ?eskoslovensku, jednalo se o tzv.
subotniky
.
Leninsky subbotnik (p?ipadn? voskresnik) se pracovni sobot? podoba jen zdanliv?; ?lo o ?dobrovoln? povinnou“ neplacenou praci nikoli v ?adnem zam?stnani, ale v domovske obci, zpravidla p?i uklidu, rekonstrukci ve?ejnych budov ?i ?kol a podobn?. Leninskemu subbotniku se spi?e ne? pracovni sobota podoba
Akce Z
.
Na st?idani pracovnich a nepracovnich sobot v ?edesatych letech odkazuje refren Krylovy pisn?:
| ?
|
Na ost?i no?e, rezave a tupe
zav?si zm?ny licha sobota,
stelu si lo?e v dospavarn? kupe,
noc ranni sm?ny v ?eru ?ivota.
|
“
|
| ?
Karel Kryl
: Ocelarna
|