Boris Leonidovi? Pasternak
Rodne jmeno	Борис Исаакович Постернак
Narozeni	29. ledna jul. / 10. unora 1890 greg. Moskva
Umrti	30. kv?tna 1960 (ve v?ku 70 let) P?red?lkino
P?i?ina umrti	rakovina plic
Misto poh?beni	Pered?lkinsky h?bitov
Povolani	spisovatel , basnik , p?ekladatel , romanopisec, dramatik , klavirista a prozaik
Alma mater	Pravnicka fakulta Lomonosovovy univerzity (od 1908) Imperatorska moskevska univerzita (do 1912) Marburska univerzita (1912) Lomonosovova univerzita (do 1913)
Temata	proza
Vyznamna dila	Doktor ?ivago
Ocen?ni	Nobelova cena za literaturu (1958) medaile Za obranu Moskvy medaile Za udatnou praci za velke vlastenecke valky 1941?1945
Man?el(ka)	Jevgenija Vladimirovna Pasternak (1922?1931) Zinaida Nikolajevna Pasternak (1932?1960)
Partner(ka)	Olga Ivinska (1948?1960)
D?ti	Jevgenij Pasternak
Rodi?e	Leonid Pasternak [1] a Rosa Kaufman
P?ibuzni	Alexander Pasternak, ?ozefina Leonidovna Pasternak a Lydia Pasternak Slater (sourozenci)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Boris Leonidovi? Pasternak ( Борис Леонидович Пастернак ; 29. ledna ^jul. / 10. unora   1890 ^greg. Moskva ? 30. kv?tna 1960 Pered?lkino ) byl rusky basnik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958 .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v um?lecke rodin? ?idovskeho p?vodu. Jeho matka Rosalia Isidorovna Pasternakova (rozena Kaufmanova) byla klaviristka a otec Leonid Osipovi? Pasternak akademicky um?lec na Pet?rburske akademii um?ni. Boris Pasternak m?l dv? sestry a bratra. ?astymi hosty Pasternakovych rodi?? byli r?zni ru?ti i sv?tovi um?lci, mezi ty nejznam?j?i pat?ili spisovatele Lev Nikolajevi? Tolstoj nebo Rainer Maria Rilke , k ?astym host?m jeho rodi?? pat?ili i hudebni skladatele Sergej Rachmaninov nebo Aleksandr Skrjabin . ^[2]

Roku 1908 dokon?il gymnazium . Inspirovan Skrjabinem vstoupil Pasternak na Moskevskou konzervato? , ale v roce 1910 se nahle svych hudebnich ambici vzdal. Zahajil studium prav na Moskevske univerzit? , pote studoval filozofii u profesora Hermanna Cohena na univerzit? v Marburgu v N?mecku. Na p?elomu let 1913 a 1914 se vratil do Moskvy. Po navratu zalo?il spole?n? s p?ateli nakladatelstvi Lyrika, v n?m? take roku 1914 vydal svou prvni sbirku basni Bli?enec v oblacich . Pasternak byl jednim ze zakladajicich ?len? futuristicke skupiny Centrifuga.

B?hem prvni sv?tove valky pracoval v chemicke tovarn? na Urale . Cesta na Ural ho v mnohem pozd?ji inspirovala k d?le?itym pasa?im v romanu Doktor ?ivago . Jeho rodi?e a sestry bol?evickou revoluci , je? vypukla roku 1917, nep?ijali a jakmile to bylo mo?ne, emigrovali do N?mecka. Pasternak se naopak postavil na stranu revoluce. Pracoval nejprve jako knihovnik, ale pomalu si ziskal kredit i jako spisovatel. Od t?icatych let ale Pasternakova dila ztratila p?ize? u?ad? a nebyla ti?t?na. Mnoho Pasternakovych p?atel a koleg? bylo popraveno nebo uv?zn?no b?hem stalinskych represi. ?e se stahuje si? i kolem Pasternaka, nazna?ovala medialni kampa?, ktera ho obvi?ovala ze "subjektivismu a estetismu". Pasternak ale nikdy zat?en nebyl. Obvyklou interpretaci je, ?e za tim stala osobni Stalinova p?ize?, dana snad tim, ?e Pasternak p?elo?il mnoho gruzinskych basni do ru?tiny (a Stalin byl Gruzinec ). Cele legendy se vyprav?ji o Stalinov? osobnim telefonatu s Pasternakem po zat?eni Pasternakova p?itele Mandel?tama . ^[3] Podle albanskeho spisovatele Ismaila Kadareho , ktery o tomto jedinem telefonatu napsal knihu, existuje dvanact verzi toho, co si Stalin s Pasternakem vlastn? ?ekli. ^[4]

Pasternak ale p?ekladal nejen z gruzin?tiny. P?ekladatelstvi se pro n?j stalo ?e?enim v situaci, kdy sam nemohl publikovat. P?elo?il v te dob? ?adu Shakespearovych tragedii, Goethova Fausta , dale dila Heinricha von Kleista , Paula Verlaina i Rainera Marii Rilkeho , ktereho miloval od mladi - Pasternak?v otec v dopise Rilkemu uvedl, ?e se Boris v?dy pova?oval za Rilkeho ?aka. ^[2] V roce 1935 bylo Pasternakovi umo?n?no - po silnem tlaku Andre Malrauxe na sov?tske u?ady - vycestovat do Pa?i?e , kde se zu?astnil Antifa?istickeho kongresu. B?hem druhe sv?tove valky zm?nil styl, zjednodu?il basnickou formu a jako mnoho jinych autor? te doby nasadil vlasteneckou tematiku. Diky tomu mohl roku 1943 znovu za?it publikovat.

Roman Doktor ?ivago psal mezi lety 1945?1955. Za?al po smrti sveho otce. Rukopis dokon?il pravd?podobn? v roce 1954. P?esto?e mezitim Stalin zem?el a za?alo mirne p?ehodnocovani jeho ery, ?ance na domaci vydani dila, zna?n? kritickeho k sov?tske realit?, byla nulova. Rukopis romanu se ale Pasternakovi poda?ilo propa?ovat do Italie , k rukam nakladatele Giangiacomo Feltrinelliho spojeneho s Italskou komunistickou stranou . Ta na p?ani sov?tskych komunist? vytva?ela na Feltrinelliho tlak, aby roman nevydaval, ten ale neuposlechl, za co? byl ze strany vylou?en. ^[5] Sov?tske organy se pokusily zabranit vydani i tim, ?e Feltrinellimu poslaly fal?ovany telegram podepsany "Boris Pasternak", v n?m? jakoby sam autor vydani v Italii zakazuje. Nev?d?ly v?ak, ?e Pasternak ma s Feltrinellim tajnou dohodu, ?e pokud by mu n?kdy posilal jakykoli pisemny vzkaz, bude ve francouz?tin? . Na jine vzkazy nem?l brat z?etel a m?l p?edpokladat, ?e jde o falza tajne policie.

Po vyjiti romanu v zahrani?i (velmi rychle vy?ly p?eklady v osmnacti dal?ich jazycich) byl Pasternak vylou?en ze Svazu spisovatel?, hrozilo mu odebrani sov?tskeho ob?anstvi a vyhnani na Sibi? . Na jeho obranu vystoupila sv?tova inteligence. V Rusku mohl roman vyjit a? v roce 1988 ? do te doby bylo dilo r?znymi zp?soby kritizovano, n?kdy dokonce i s osobn? motivovanym odporem.

Roku 1958 obdr?el Nobelovu cenu za celo?ivotni dilo, ktere se na natlak sov?tskych organ? z?ekl pote, co ji telefonicky p?ijal. Cenu a? roku 1989 p?evzal jeho syn Jevgenij. Spekuluje se o tom, ?e hysterickou kampa? proti Pasternakovi nakonec utlumil novy sov?tsky v?dce Nikita Chru??ov , jemu? Pasternak napsal osobni dopis, v n?m? ?ada, aby nebyl dotla?en k emigraci . Uvedl v n?m: "Odchod z vlasti se pro m? rovna smrti. S Ruskem jsem svazan narozenim, ?ivotem a praci." ^[2] Kratce na to zem?el na rakovinu plic . Poh?ben je u Moskvy, ve spisovatelske kolonii ? Pered?lkin?, kde ?il v druhe polovin? sveho ?ivota. Jeho poh?eb se stal demonstraci lasky a ucty ke svobodne tvorb?. Oficialn? rehabilitovan byl Pasternak roku 1987, za Gorba?ovovy prerestrojky .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Poezie [ editovat | editovat zdroj ]

Lyrika [ editovat | editovat zdroj ]

• Bli?enec v oblacich: Ver?e ( 1914 )
• Nad barierami ? druha kniha ver?? (1914?1916) ( 1917 )
• Sestra ma ? ?ivot. Leto roku 1917 ( 1922 )
• Temata a variace: ?tvrta kniha basni ( 1923 )
• Druhe zrozeni ( 1932 )
• V rannich vlacich: Nove basn? ( 1943 )
• Kdy? se vy?asi (1956?1959) ( 1961 )

Epika [ editovat | editovat zdroj ]

• Rok devatenact set p?t (1925?26), poema
• Vzne?ena nemoc
• Poru?ik ?midt (1926?27), poema
• Spektorskij

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

• Lyrika
• Rok devatenactsetp?t
• Modry host
• Sv?tlohra
• Hv?zdny de??
• ?ivot m?j ? bratr
• Druhe zrozeni
• Basn? doktora ?ivaga (vy?lo v N.Y.)

Proza [ editovat | editovat zdroj ]

• M?j ?ivot
• Mala Luversova (1922)
• Vzdu?ne trat? (1925)
• Glejt (1931)
• Doktor ?ivago ( 1957 ) ? roman o osudu ruske inteligence za revoluce v Rusku a po ni, poprve vydano r.  1958 v Italii , zfilmovano

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam ruskych spisovatel?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Boris Leonidovi? Pasternak na Wikimedia Commons
• Osoba Boris Leonidovi? Pasternak ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Boris Leonidovi? Pasternak