Banglade?

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Banglade?ska lidova republika
?????????????? ????????
Gana Praj?tantr? B?ngl?desh
Ganaprad?atantri Banglade?
vlajka Bangladéše
vlajka 		znak Bangladéše
znak
Hymna
Amar ?onar Bangla
(Me zlate Bengalsko)
Geografie

Poloha Bangladéše
Poloha Banglade?e

Hlavni m?sto Dhaka
Rozloha 147 570 km² ( 92. na sv?t? )
z toho 7 % vodni plochy
Nejvy??i bod Mowdok Mual (1052 m n. m.)
?asove pasmo +6
Poloha 24°1′ s. ?. , 89°52′ v. d.
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 164 082 818 [1] ( 8. na sv?t? , 2020 )
Hustota zalidn?ni 1095 ob. / km² ( 11. na sv?t? )
HDI ▲ 0,524 (nizky) ( 147. na sv?t? , 2007)
Jazyk bengal?tina (u?edni), angli?tina
Nabo?enstvi muslimove 83 %, hinduiste 16 %, jini 1 % (1998)
Statni utvar
Statni z?izeni parlamentni republika
Vznik 16. prosince   1971 (nezavislost na Pakistanu )
Prezident Mohammed Shahabuddin
P?edsedkyn? vlady ?ajch Hasina Vad?idova
M?na banglade?ska taka (BDT)
HDP /obyv. ( PPP ) 3 340 [2] USD ( 147. na sv?t? , 2015)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1 050 BGD BD
MPZ BD
Telefonni p?edvolba +880
Narodni TLD .bd
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na Commons

Banglade? , plnym nazvem Banglade?ska lidova republika ( bengalsky ?????????????? ???????? ), je p?imo?sky stat v  ji?ni Asii v historickem Bengalsku , po n?m? nese nazev. P?esto?e se m??eme setkat s tim, ?e se o Banglade?i hovo?i v ?enskem rod?, podle Ustavu pro jazyk ?esky je jedine p?ipustne sklo?ovani podle rodu mu?skeho. Jeho sousedy jsou na zapad?, severu a vychod? Indie a na jihovychod? Myanmar (Barma). Od Nepalu , Bhutanu a ?iny je odd?len jen Siligurskym koridorem , zvanym te? Husi krk. Na jihu je obklopen Bengalskym zalivem .

Hlavnim a nejv?t?im m?stem je Dhaka , druhym nejv?t?im je p?istav ?itagaon . S po?tem obyvatel 170 milion? je Banglade? osmym nejlidnat?j?im statem sv?ta, p?i?em? tento po?et obyvatel obyva jen 144 tisic kilometr? ?tvere?nich, co? z Banglade?e ?ini nejhust?ji osidleny stat sv?ta, pomineme-li m?stske a miniaturni staty. Oficialnim jazykem je bengal?tina . V?t?ina obyvatel, okolo 90 procent, vyznava islam . Jde tedy o t?eti nejv?t?i zemi na sv?t? s muslimskou v?t?inou. Vyznamna je te? zhruba osmiprocentni hinduisticka men?ina. Ustava prohla?uje Banglade? za sekularni stat , ale zarove? ustanovuje islam jako statni nabo?enstvi . Bengalci tvo?i 98 % celkove populace, co? z Banglade?e ?ini jeden z etnicky nejhomogenn?j?ich stat? na sv?t?.

Vznikl roku 1971 odtr?enim od Pakistanu . Jde o unitarni stat , ustavni republiku a parlamentni demokracii s westminsterskym systemem spravy, ktery je d?dictvim britskeho kolonialismu . Zem? je rozd?lena do osmi spravnich divizi a ?edesati ?ty? okres?.

A?koli je ?asto zd?raz?ovano, ?e Banglade? je chuda a rozvojova zem? , je to take jedna z nejrychleji se rozvijejicich ekonomik na sv?t?. Jeji hospoda?stvi stale mohutni a podle Mezinarodniho m?noveho fondu (MMF) je z hlediska hrubeho domaciho produktu v parit? kupni sily ji? 30. nejv?t?im na planet? (k roku 2020). Jen ?est stat? Evropske unie ma ekonomiku v?t?i. P?i vyjad?eni per capita , tedy po vyd?leni tohoto vykonu obrovskym po?tem mistnich obyvatel, v?ak je Banglade? a? 135. nejbohat?i zemi sv?ta, neboli, jinak ?e?eno, je 52. nejchud?i ze 186 zemi, ktere MMF sleduje.

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev vznikl spojenim dvou zaklad? slov. Slovo "de?" se ovozuje od slova "de?", co? znamena "zem?" nebo "kraj". Bengalci p?evzali sve jmeno od na?elnika Banga z kmene Bang?. Banglade? tedy znamena "zem? Bengalc?".

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku D?jiny Bengalska .
Ruiny Mahasthangarhu

Nalezene nastroje z doby kamenne nazna?uji, ?e uzemi dne?niho Banglade?e bylo osidleno lidmi ji? p?ed 20 000 lety. U?iti m?di je dolo?eno k dob? zhruba 2000 p?. n. l. [3] Kratce pote za?alo p?stovani ry?e. Etnicke slo?eni bylo zformovano okolo roku 1000 p?. n. l. p?ichodem kmene mluviciho dravidskym jazykem , ktery se nazyval Bang. Od jmena tohoto kmene jsou odvozena v?echna historicka ozna?eni oblasti - Vanga, Banga, Bangala, Bangal, Bengalsko i Banglade?. [4] Nejstar?imi statnimi utvary v oblasti byly patrn? kralovstvi Gauda , o n?m? se pi?e v textu Manju?r?m?lakalpa , a ktere z?ejm? existovalo ve 4. stoleti p?. n. l., snad soub??n? existujici kralovstvi Vanga , nebo kralovstvi Pundravardhana (?i Pundra), o kterem se pi?e v Mahabharat? . [5] Jeho existence je nejjist?j?i, hlavnim m?stem byl Mahasthangarh . [6] Zbyly z n?j jen ruiny, ale probiha v n?m archeologicky pr?zkum a byl zde nalezen nejstar?i napis na uzemi Banglade?e, pochazejici ze 3. stoleti p?. n. l. N?kdy v te dob? zaznamenali existenci oblasti i Evropane, anticke zdroje hovo?i o "kralovstvi Gangaridai", ktere udajn? odrazilo invazi Alexandra Velikeho . Byva ztoto??ovano s kralovstvim Vanga, n?kte?i archeologove se pokou?eji spojit tuto historii i s vykopavkami, je? v roce 1933 za?aly u m?sta Narsingdi. [7] Ty jsou spojovany rovn?? s m?stem Souanagoura, ktere na svou mapu sv?ta umistil Klaudios Ptolemaios . ?im?ti geografove umis?ovali do oblasti take velky p?istav, mohlo by jit o dne?ni ?itagaon .

Buddhisticko-hinduisticka era [ editovat | editovat zdroj ]

Kralovsky znak ?a?anky

Od 2. stoleti p?. n. l. bylo uzemi sou?asti Maurjovske ?i?e. V te dob? pronikl do Bengalska buddhismus a Bengalsko dokonce slou?ilo jako zakladna buddhisticke misie na Sri Lanku . Po upadku Maurjovske ?i?e v 6. stoleti ziskalo vychodni Bengalsko poprve v historii samostatnost. Kralovstvi se nazyvalo Samatata , ale bylo velmi zavisle na sousedni Guptovske ?i?i . [8] Kralovstvi bylo ovladnuto dynastii Varman, pote se ho poda?ilo ovladnout v 7. stoleti Har?ovi , ktery za?al v oblasti budovat novou velkou ?i?i. Kratce pote, n?kdy v 7. stoleti nebo o n?co pozd?ji, uzemi ovladl vladce ?a?anka . Bengalska historiografie ho velmi vyzdvihuje a ozna?uje ho za "prvniho nezavisleho krale Bengalska". [9] Ma byt tv?rcem bengalskeho kalenda?e . Pote se moci chopili r?zne lokalni dynastie. Nejvyznamn?j?i byla buddhisticka dynastie Pala, ktera oblast ovladala pom?rn? dlouho, zhruba v letech 750-1150. Za jeji vlady se zformovala bengal?tina a byl postaven kla?ter Somapura Mahavihara , dnes nejvyznamn?j?i banglade?ska pamatka. Pobyval v n?m i prosluly ?insky buddhisticky mnich Suan-cang .

Palu pote vyst?idala hinduisticka dynastie Sena. Ta ovlivnila d?jiny Bengalska zcela zasadn?. Svym konzervativnim hinduismem a striktnim vy?adovanim kastovnich pravidel si znep?atelila mistni obyvatelstvo. Velke mno?stvi Bengalc?, zejmena t?ch za?azenych do ni??ich kast, tak za?alo rezistovat konverzemi k islamu . N?kdy se proto hovo?i o specifickem, egalita?skem rysu bengalskeho islamu. [10] Nova hinduisticka dynastie, Deva, ktera vyst?idala stare vladce, byla mnohem tolerantn?j?i, ov?em ?i?eni islamu se ji u? zastavit nepoda?ilo.

Islamizace [ editovat | editovat zdroj ]

Ten se nakonec prosadil i vojensky, na po?atku 13. stoleti, p?edev?im diky turko- pa?tunskemu generalovi Muhammadu bin Bachtijarovi Khaljimu. Ten na severu Indie povra?dil tisice buddhist?, v Bengalsku m?l v?ak lepe p?ipravenou p?du. Zhruba na jedno stoleti se Bengalsko stalo sou?asti tak?ka "celoindickeho" Dilliskeho sultanatu . Roku 1352 vznikl Bengalsky sultanat , ktery se omezoval na bengalske uzemi, co? bylo pro rozvoj oblasti p?izniv?j?i. Hlavnim m?stem se stala Gau?a (zvana te? Gaur), vyznamnym centrem byl i Sunargaon , pamatkou na tuto eru je Bagerhat ("m?sto me?it"). Bengal?tina v novem stat? byla ?e?i v?t?iny obyvatel, per?tina se stala ?e?i u?edni a take ?e?i obchodu.

Malba Lal Baghu z doby poslednich let vlady Mughal?

V 17. stoleti byl ov?em stat pohlcen dal?im "celoindickym" projektem, Mughalskou ?i?i . Mughalove u?inili nejd?le?it?j?im m?stem Dhaku . Ud?lali z ni hlavni m?sto bengalske provincie. [11] A take vyznamne obchodni centrum. Na obchodu s mu?elinem se podilela hojn? komunita Armen? , ale sve zakladny m?li v Bengalsku i Portugalci (tradi?n?, ji? od roku 1528 kontrolovali ?itagaon) a nov? i Nizozemci - 40 procent jejich dovozu z Asie bylo z Bengalska, v sortimentu textilu to bylo 50 procent a v hedvabi dokonce 80 procent. [12] Vyznamnym odv?tvim se stala te? stavba lodi - odhaduje se, ?e se v Bengalsku vyrobilo v te dob? ro?n? v pr?m?ru desetkrat vice lodi ne? v cele severni Americe . Odhaduje se te?, ?e Bengalsko tvo?ilo asi polovinu hrubeho domaciho produktu cele ?i?e. ?ast provincie zvana Subah diky tomuto obchodu tak zbohatla, ?e mistni lokalni vladci, nawabove, se staly tak?ka nezavislymi na centralni mughalske vlad?. Stale vice si take rozum?li s Evropany, s nimi? obchodovali. Pamatkou na mughalskou prosperitu je v Banglade?i p?edev?im pevnost Lalbagh .

Mughalove pomahali Francii b?hem sedmilete valky proti Brit?m. P?imym d?sledkem byla bitva u Plassey, kde Britska vychodoindicka spole?nost pod vedenim Roberta Clivea 22. ?ervna 1757 rozhodujicim zp?sobem porazila bengalske vojsko a jeho francouzske spojence, a to i diky zrad? Mir D?afara , vrchniho velitele nawabske armady, ktery p?eb?hl k Brit?m za slib, ?e pod britskou spravou bude jmenovan bengalskym nawabem. Britove tak ovladli Bengalsko, jako prvni uzemi v Indii, a v p?i?tich sto letech postupn? i celou Indii.

Britska nadvlada [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1760 se stalo Bengalsko britskou kolonii. Do?lo k jakesi refeudalizaci (system zamindar?), av?ak je?t? zava?n?j?i bylo, ?e Britove podvazali "bengalsky ekonomicky zazrak". A?koli samotna Britanie pro?ivala pr?myslovou revoluci , v ji ovladnutem Bengalsku historikove rozpoznavaji proces zvany "deindustrializace Bengalska". P?imym d?sledkem byl bengalsky hladomor v roce 1770, ktery zahubil 10 milion? lidi, tedy a? t?etinu bengalske populace. [13] Na prohlubujici se zaostalost se umirn?n? sna?ili reagovat p?edstavitele "bengalske renesance" jako Rammohan Raj , ?adajici reformy a vzd?lani. [14] Ale od po?atku 19. stoleti vypuklo i n?kolik nasilnych povstani (nejznam?j?i bylo to vedene Titumirem roku 1830). Britska vlada je v?echny bez poti?i potla?ila. N?kolik m?st v Banglade?i se u?astnilo i indickeho povstani roku 1857. Po pora?ce povstani a plnem ovladnuti Indickeho subkontinentu se za?ali Britove pokou?et pozvednout vice i oblast Bengalska. Zalo?ili ?adu ?kol, v?etn? univerzity. V roce 1862 byla postavena ?eleznice. N?ktere p?istavy byly deklarovany jako bezcelni, co? rozhybalo obchod. V 90. letech 19. stoleti za?ala masivni elektrifikace, stav?ly se i kanaliza?ni systemy d?le?ite pro udr?eni hygieny v ji? znovu siln? obydlenych oblastech. Historici soudi, ?e ve druhe polovin? 19. stoleti bylo Bengalsko nejvice prosperujici ?asti Britske Indie . [15]

Bengalsky hladomor 1943

V roce 1905 bylo Bengalsko rozd?leno na zapadni hinduistickou a vychodni muslimskou ?ast. [16] Rozd?leni se setkalo s odporem, a tak bylo Bengalsko v roce 1915 op?t sjednoceno. Pomalu se rodila moderni bengalska politika. Na po?atku 20. stoleti se po Morley-Mintov? reform? ( Indian Councils Act 1909 ) a reform? z roku 1919 ( Government of India Act 1919 ) zvy?ilo zastoupeni Bengalc? ve sprav? zem?. V roce 1913 byla zalo?ena Bengalska provin?ni muslimska liga s cilem prosazovat ob?anska prava. B?hem 20. let byla liga rozd?lena na frakce, ?ast podporovala radikalni islamisticke hnuti Chilafat, druha ?ast up?ednost?ovala spolupraci s Brity za u?elem dosa?eni samospravy. Jen men?i segmenty bengalskych elit byly ovlivn?ny ataturkovskym sekularismem . Britska vlada v roce 1935 slibila omezenou provin?ni autonomii. V roce 1937 bylo zalo?eno Legislativni shroma?d?ni Bengalska, nejv?t?i zakonodarny sbor Britske Indie. Vzap?ti vznikla prvni bengalska vlada, do jejiho ?ela se postavil Abul Kasem Fazlul Huq . V roce 1940 Huq podpo?il Lahorskou rezoluci, ktera p?edpokladala povale?ny vznik nezavislych muslimskych stat? v severozapadni a vychodni ?asti subkontinentu. Huq z?stal v ?ele vlady a? do osudneho roku 1943. Vlada podle v?eho v tom roce podcenila inflaci , ktera zasahla banglade?skou ekonomiku v d?sledku druhe sv?tove valky . Vysledkem byl hladomor roku 1943 , b?hem n?j? zem?ely 3 miliony lidi a dal?i miliony zchudly. [17] K hladomoru p?isp?la britska kolonialni sprava a vlada Winstona Churchilla , ktera exportovala potraviny z Indie bez ohledu na pot?eby mistniho obyvatelstva. [17] [18]

Sou?ast Pakistanu [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1946 zvit?zila ve volbach Bengalska provin?ni muslimska liga, ktera ziskala 113 z 250 mandat?. Husejn ?aheed Suhrawardy , ktery vynalo?il marne usili o zachovani jednotneho Bengalska, byl nakonec jeho poslednim premierem. V roce 1947 nechali Britove Britskou Indii svemu osudu. Bengalsko bylo op?t rozd?leno podle nabo?enstvi. P?eva?n? hinduisticky zapad p?ipadl Indii a muslimsky vychod se stal sou?asti Islamske republiky Pakistan . Zapadni Pakistan byl vzdalen od vychodniho p?es 1500 km.

Demonstrace Hnuti za bengalsky jazyk (1953)

Vychodni Bengalsko, jeho? hlavnim m?stem se stala Dhaka, bylo nejlidnat?j?i provincii pakistanske federace. Bylo take nejvice kosmopolitni z provincii Pakistanu. V roce 1950 zakonodarne shroma?d?ni Vychodniho Bengalska p?ijalo pozemkovou reformu, ?im? zru?ilo polofeudalni zamindarsky system. Hnuti za bengalsky jazyk, je? vzniklo roku 1952, bylo prvni znamkou t?eni mezi geograficky odd?lenymi ?astmi Pakistanu. V roce 1955 bylo Vychodni Bengalsko v ramci snahy o unifikaci zem? p?ejmenovano na Vychodni Pakistan. Nap?ti stoupalo v cele zemi a pakistanska armada v roce 1958 vojenskym pu?em na jedenact let nastolila v celem Pakistanu vojenskou vladu.

Po p?evratu vzrostly politicke represe, co? rozdmychalo bengalsky nacionalismus a odpor v??i diktatu ze zapadni ?asti zem?. Tento sentiment byl posilen kroky, jako byla stavba p?ehrady Kaptai a nasilne vysidleni obyvatel kv?li ni. Podle Bengalc? zapadni Pakistan praktikoval rozsahlou ekonomickou diskriminaci vychodniho Pakistanu: vy??i vladni vydaje v zapadni ?asti zem?, finan?ni p?evody z vychodniho do zapadniho Pakistanu, vyu?ivani devizovych p?ebytk? vychodniho Pakistanu k financovani zapadniho dovozu, a to v?e navzdory tomu, ?e vychodni Pakistan vyprodukoval 70 procent pakistanskych p?ijm? z vyvozu, zejmena diky svemu vyvozu juty a ?aje . [19] Nesmirn? citliva byla i jazykova otazka, Pakistan zakazal bengalskou literaturu a hudbu ve statnich mediich. [20] Nespokojenost vybublala na povrch v podob? bengalskeho povstani roku 1969. [21] Vojensky diktator Ajub Chan jim byl sice p?inucen k rezignaci, ale jeho nastupce Jahja Chan ihned znovu vyhlasil stanne pravo . Olej do ohn? p?ilil cyklon Bhola , ktery v roce 1970 zdevastoval pob?e?i vychodniho Pakistanu a zabil p?l milionu lidi. [22] Ust?edni vlada byla kritizovana za ?patnou reakci. Ve volbach v prosinci 1970 jasn? zvit?zila siln? nacionalisticka strana Awami (Lidova liga) ?adajici nezavislost Vychodniho Bengalska. Ziskala 167 ze 169 k?esel ur?enych pro vychod v pakistanskem Narodnim shroma?d?ni.

Nezavislost [ editovat | editovat zdroj ]

Narodni pamatnik ob?tem valky za nezavislost
Mud?ibur Rahman

Kdy? zapad neumo?nil v?dci teto strany Mud?iburu Rahmanovi p?evzit premiersky post vychodni provincie, propukly nepokoje. V Dhace se se?lo dvoumilionove shroma?d?ni. 23. b?ezna byla prvn? vzty?ena banglade?ska vlajka, o dva dny pozd?ji poslala vojenska junta na vychod zem? armadu. [23] Rahman byl zat?en a odvle?en do Kara?i . P?ed svym zat?enim v?ak o p?lnoci 26. b?ezna vyhlasil nezavislost Banglade?e, co? vyvolalo mohutne lidove povstani a partyzanskou valku znamou jako banglade?ska valka za nezavislost . Partyzanska armada se nazyvala Muchti Bahini . Nasledne masakry provad?ne pakistanskymi vojaky Banglade?ane dnes ozna?uji za genocidu . [24] Odhady mrtvych se na obou stranach velmi li?i, pohybuji se od 300 000 a? po 3 miliony. Miliony lidi take uprchly do Indie. Globalni ve?ejne min?ni se obratilo proti Pakistanu. Tomu se neda?ilo ani na boji?ti ? tem?? cela zem? krom? hlavniho m?sta byla osvobozena banglade?skymi silami koncem listopadu. Po vstupu Indie do valky byla v polovin? prosince osvobozena i Dhaka. Pod mezinarodnim tlakem Pakistan pustil 8. ledna 1972 Rahmana z v?zeni. Indi?ti vojaci zemi opustili 12. b?ezna 1972, t?i m?sice po skon?eni valky. Pakistan uznal Banglade? v roce 1974, po natlaku v?t?iny muslimskych zemi.

Ustavodarne shroma?d?ni p?ijalo ustavu Banglade?e dne 4. listopadu 1972. Hovo?ila o sekularni, pluralitni parlamentni demokracii, obsahovala ov?em take odkazy na socialismus. P?edseda vlady Rahman ostatn? zahy znarodnil hlavni pr?myslova odv?tvi. [25] Bral si stale vice pravomoci a jeho hospoda?ska politika nebyla usp??na ? v roce 1974 propukl hladomor. V lednu 1975 zavedl Rahman vladu jedne strany, podle sov?tskeho vzoru. Zakazal v?echny noviny krom? ?ty? statnich tiskovin. Proti tomu v?ak armada uspo?adala pu?, b?hem n?ho? byl Rahman zavra?d?n. V roce 1977 se prezidentem stal ?ef armady Ziaur Rahmin . Zprivatizoval pr?myslova odv?tvi a uspo?adal v?eobecne volby v roce 1979. Vznikl poloprezidentsky system, v n?m? vladla Banglade?ska nacionalisticka strana, a to a? do roku 1982. V tom roce p?i?el dal?i vojensky pu?. Vladu vojak? smetlo a? povstani roku 1990. V roce 1991 se konaly volby a byla obnovena demokracie. [26]

Demokratickemu systemu od te doby dominuji strany vedene dv?ma ?enami, Narodni strana vedena Begam Chalidu Zijaovou a Lidova liga vedena ?ajch Hasina Vad?idovou , dcerou Mud?ibura Rahmana.

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Banglade?ska vlajka .

Banglade?ska vlajka je tvo?ena zelenym listem o pom?ru stran 3:5 s ?ervenym kruhovym polem, ktere je na zelenem pozadi posunuto mirn? k ?erdi.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Statni znak Banglade?e .

Banglade?sky statni znak je tvo?en lekninem, ktery je ze dvou stran ohrani?en ry?ovymi snopy. Nad lekninem jsou ?ty?i hv?zdy a t?i spojene listy jutovniku .

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Banglade?ska hymna .

Banglade?ska hymna je pise? Amar Shonar Bangla ( ?esky Me zlate Bengalsko ). Autorem hudby i textu je basnik a skladatel Rabindranath Thakur (nositel Nobelovy ceny za literaturu ), ktery je take autorem hudby a textu indicke hymny .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi le?i ve spole?ne ?i?ni delt? Gangy a Brahmaputry . S rozlohou okolo 105 000 km² je nejv?t?i deltou na sv?t?. [27] ?ije v ni okolo 130 000 000 obyvatel. P?ina?i urodne naplavy, ale take ni?ive zaplavy. Ji?ni ?ast zem? le?i na pob?e?i Bengalskeho zalivu . Severozapad a st?edni ?ast zem? tvo?i nahorni plo?iny Madhupur a Barind. Jedinym mistem, kde se povrch znateln?ji zveda, jsou ?ittagongske hory na severovychod? zem?. Podnebi ovliv?uji monzuny , p?ina?ejici pravidelne a vydatne sra?ky. Velice ?aste jsou ni?ive povodn? a tajfuny , ktere pravideln? p?ipravuji mistni obyvatele o obydli. Cyklon Bhola v roce 1970 zahubil a? 500 000 lidi. Dal?i cyklon v roce 1991 usmrtil p?es 140 000 lidi. [28] [29] Banglade? ma 57 p?eshrani?nich ?ek, co? ?ini ?e?eni problem? s vodou politicky komplikovanym. Banglade? je p?eva?n? rovinaty. V?t?ina uzemi je ni?e ne? 12 metr? nad hladinou mo?e a odhaduje se, ?e asi 10% uzemi by bylo zaplaveno, kdyby hladina mo?e vzrostla o jeden metr. [30] Banglade?ska voda je ?asto kontaminovana arsenem kv?li jeho vysokemu obsahu v p?d? - toxickemu arsenu z pitne vody je vystaveno a? 77 milion? lidi. [31] 17% zem? je pokryto lesy.

  • Mapa Bangladéše
    Mapa Banglade?e
  • Lodě zůstávají hlavním dopravním prostředkem
    Lod? z?stavaji hlavnim dopravnim prost?edkem
  • Satelitní snímek
    Satelitni snimek
  • Tygr indický
    Tygr indicky

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Ustava stanovuje Banglade? jako stat s  parlamentni vladou , kterou ma vest voleny premier . [32] Dlouhe obdobi vyjime?neho stavu ale znemo?nilo toto uspo?adani statu uskute?nit.

Irene Khanova byla sedmou generalni tajemnici mezinarodni lidskopravni organizace Amnesty International (2001?2009).

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Spravni oblasti v Banglade?i.

Banglade? se d?li na 8 oblasti (bengalsky ????? bibhaga, pl. ?????? bibhage, anglicky division ), ka?de pojmenovane podle sveho spravniho st?ediska: [33]

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Ry?ove pole

Relativn? vysoke vynosy zem?d?lstvi neu?ivi vysoky p?ir?stek obyvatel . Podvy?iva je b??nym jevem. Zem? pat?i k nejchud?im na sv?t?, p?esto?e podle FAOSTAT pat?i k nejv?t?im producent?m juty (2), ry?e (4), ryb (5), tropickeho ovoce (5), brambor (11) a ?aje (11) - ?islo uvadi velikost v mezinarodnim srovnani. Hlavnimi plodinami jsou ry?e , kuku?ice , p?enice a ?aj , z technickych plodin bavlnik a juta , ze ktere se vyrabi pytlovina. Chova se dr?be? a vodni buvoli , roz?i?eny je rovn?? rybolov . K doprav? se pou?iva ?i?nich veletok?. ?eleznice a silnice jsou ve ?patnem stavu.

Mnoho Banglade?an? pracuje v textilnim pr?myslu . [34] V roce 2013 si vy?adalo 1138 ob?ti zhrouceni budovy Rana Plaza , kde si nechavaly vyrab?t textilni zbo?i maloobchodni ?et?zce jako jsou Benetton nebo Carrefour . [35]

Specifickym druhem p?ijm? statniho rozpo?tu Banglade?e, hned po p?ijmech z od?vniho pr?myslu, jsou penize plynouci z OSN za vysilani banglade?skych vojak? a policist? do mirovych misi. OSN p?ispiva vlad? Banglade?e nejen kapita?ni platby za vojaky (cca 1000 USD za m?sic), ale i za pou?ivani vojenske techniky a vybaveni (v?etn? nabytku).

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Pate?ni modlitba v Dhace

Asi 75 % obyvatelstva ?ije na venkov?. Po?et obyvatel Banglade?e vzrostl z 44 milion? v roce 1951 na tem?? 160 milion? v roce 2015. [36] V metropolitni oblasti Dhaky ?ije a? 16 milion? lidi. Banglade? je tak nejhust?ji osidlenym statem sv?ta (pokud pomineme male ostrovni zem? a m?stske staty): na uzemi jen o malo v?t?im, ne? bylo prvorepublikove ?eskoslovensko se tisni vice obyvatel ne? ma nap?. Rusko , resp. asi dvojnasobek obyvatel N?mecka . Takove nakupeni populace p?edstavuje problem p?i ?astych p?irodnich katastrofach a take velmi zat??uje ?ivotni prost?edi statu.

Bengalci tvo?i drtivou v?t?inu populace Banglade?e.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Nabo?enstvi v Banglade?i [37]
Nabo?enstvi Procent
Islam
 
86,6 %
Hinduismus
 
12,1 %
Buddhismus
 
0,6 %
K?es?anstvi
 
0,4 %
Ostatni
 
0,3 %

Obyvatele jsou z 87 % muslimove . Je tu velka men?ina hinduist? (asi 12 % obyvatelstva). V regionu ?ittagongskych hor ?iji domorode kmeny, ktere vyznavaji p?eva?n? buddhismus . V Banglade?i ?ije te? n?kolik set tisic muslimskych Rohingy? , kte?i uprchli p?ed pronasledovanim v sousednim Myanmaru .

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Oslavy Noveho roku
Somapura Mahavihara

Narodnim basnikem Banglade?e byl Kazi Nazrul Islam . [38] Banglade?ane se hlasi i k nositeli Nobelovy cenu za literaturu Rabindranath Thakurovi , nebo? byl etnicky Bengalec a psal bengalsky. Za pr?kopnici bengalskeho feminismu je ozna?ovana spisovatelka Begum Rokeyaova . [39] V exilu dnes p?sobi feministicka spisovatelka Taslima Nasrinova . V roce 1993 vy?la jeji kniha Lajja ( Stud ), je? pojednava o osudu hinduisticke rodiny v Banglade?i, na ktere si vylevali zlost muslim?ti fundamentaliste po zni?eni jedne me?ity v Indii . Kniha byla muslimy ?asto ve?ejn? palena, banglade?ska vlada spisovatelku oficialn? obvinila z rouhani , byl ji zabaven pas a jeji knihy zakazany. Muslim?ti duchovni nad ni vyhlasili fatvu za kritiku Koranu . S pomoci Amnesty International , PEN klubu a vyslance Evropske unie vycestovala v roce 1994 z Banglade?e, ziskala azyl ve ?vedsku . [40]

Pevnost Lalbagh

K nejvyznamn?j?im pamatkam v Banglade?i pat?i m?sto Bagerhat zvane te? m?sto me?it. Bylo zalo?eno v 15. stoleti tureckym generalem Khanem Jahan Alim a bylo zapsano na seznam sv?toveho d?dictvi UNESCO. [41] Druhou banglade?skou architektonickou pamatkou, ji? se teto cti dostalo, je buddhisticky kla?ter Somapura Mahavihara vystav?ny ji? na p?elomu 8. a 9. stoleti. [42] Dnes je mo?no spat?it jen jeho poz?statky. Nachazeji se nedaleko m?sta Paharpur. P?ikladem mughalske architektury je pevnost Lalbagh . [43] Unikatem moderni architektury je Jatija Sangsad Bhaban , sidlo banglade?skeho parlamentu, je? navrhl brutalisticky americky architekt Louis Kahn , nebo narodni me?ita Baitul Mukarram . Vyznamnym architektem mrakodrap? byl Fazlur Rahman Khan .

Slavnosti noveho roku - Mangal ?obhajatra - byly zapsany na seznam nehmotneho kulturni d?dictvi UNESCO . [44] Stejn? jako tradice poti?t?neho mu?elinu nazyvaneho D?amdani [45] a hudebni tradice Baul? . [46]

Fotografie [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Fotografie v Banglade?i .

Za?atek fotografie v Banglade?i spada do roku 1971, kdy Banglade? vyhral valku za osvobozeni od Pakistanu. V te dob? byla nevyhnuteln? nejvyznamn?j?i fotografie z vale?neho obdobi, co? take zna?n? pomohlo dokumentovat historii. Od valky se fotografie a foto?urnalistika za?le?uji a pokryvaji celou ?adu temat v?etn? portret?, krajiny, politiky, divoke p?irody nebo mody. Jako v mnoha zemich byl vyvoj techniky, ?emesla a um?ni mimo jine d?sledkem zm?ny technologie, zlep?ovani ekonomickych podminek a miry uznani fotografie jako svepravne formy um?ni . Fotografie se v Banglade?i vyvijela za spoluu?asti a zajmu od po?atk? tohoto um?ni k usp?ch?m Banglade?an? ve sv?t? fotografie do dne?nich dni. Je pozoruhodne, ?e fotografie byla zavedena a rozvijena jako institucionalni a akademicka disciplina prost?ednictvim osobniho usili, bez jakekoli zminitelne pomoci nebo podpory ze strany vlady.

V?da [ editovat | editovat zdroj ]

Muhammad Yunus
Raketa Falcon 9 Block 5 vyna?i prvni banglade?skou dru?ici na ob??nou drahu

Na uzemi Banglade?e se narodil vyznamny v?dec D?agadi??andra Bose . Ve fyzice se zabyval ?i?enim radiovych vln a mikrovln , p?i?em? jako prvni ?lov?k pou?il polovodi? k detekci radioveho signalu. V biologii p?isp?l p?edev?im k vyzkumu rostlin mj. jako vynalezce crescografu, p?istroje na m??eni r?stu rostlin.

Nejslavn?j?im banglade?skym socialnim v?dcem je ekonom Muhammad Yunus . Proslavil se velmi usp??nym konceptem mikrouv?ru (poskytovani drobnych p?j?ek chudym podnikatel?m, kte?i jsou malo kredibilni na to, aby ziskali uv?r od tradi?ni banky). Roku 2006 obdr?el spolu s touto bankou Nobelovu cenu za mir , spolu s Grameen Bank , kterou zalo?il, a z ni? ho banglade?ska vlada donutila roku 2011 odejit. [47]

V roce 2018 vyslal Banglade? do vesmiru prvni geostacionarni dru?ici nazvanou Bangabandhu-1 , kdy? vyu?il slu?eb americke spole?nosti SpaceX . [48] Dru?ice byla pojmenovana po Mud?iburovi Rahmanovi , zakladateli Banglade?e, ktery m?l p?izvisko Bangabandhu ? p?itel Bengalska.

Kuchyn? [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Banglade?ska kuchyn? .

Banglade?ska kuchyn? je v mnoha ohledech velice podobna indicke kuchyni , p?edev?im v blizkosti hranic s Myanmarem byla ovlivn?na take myanmarskou kuchyni . Banglade?ska kuchyn? nevyu?iva p?ili? masa, nej?ast?ji se ale pou?ivaji ryby z ?ek a mo?e. Zakladni potravinou je ry?e a lu?t?niny . Typickymi jidly jsou kari , biryani , kebab , ?apati nebo ?o?kovy dal . Mi?ti doi je slazeny jogurt podavany jako dezert .

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Nejpopularn?j?im sportem v Banglade?i je kriket . Banglade?ska kriketova reprezentace do?la na sv?tovem ?ampionatu nejdal do ?tvrtfinale. Narodnim sportem je kabadi . ?achista Niaz Murshed se v roce 1987 stal prvnim ?achovym velmistrem v ji?ni Asii. Olympijskych her se Banglade? zu?astnil poprve a? roku 1984. Dosud (k roku 2018) se mu nepoda?ilo ziskat ?adnou medaili.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Archivovana kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-09-27.  
  2. ↑ Sv?tova banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupne online .  
  3. ↑ MAJUMDAR, Ramesh Chandra. The History of Bengal ... . [s.l.]: University of Dacca 950 s. Dostupne online . (anglicky) Google-Books-ID: 0CsLAQAAIAAJ.  
  4. ↑ Bangladesh - EARLY HISTORY, 1000 B.C.-A.D. 1202. countrystudies.us [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online .  
  5. ↑ CHATTOPADHYAY, Annapurna. A BRIEF NOTE ON THE ETHNO-HISTORICAL APPROACH TO THE CITIES OF ANCIENT BENGAL. Proceedings of the Indian History Congress . 2001, ro?. 62, s. 64?70. Dostupne online [cit. 2021-02-23]. ISSN 2249-1937 .  
  6. ↑ GHOSH, RANJUSRI. PUNDRAVARDHANA IN THE FIRST PHASE OF URBANIZATION (4th Century B.C. - 3rd Century A.D.) ? A Study. Proceedings of the Indian History Congress . 1996, ro?. 57, s. 199?209. Dostupne online [cit. 2021-02-23]. ISSN 2249-1937 .  
  7. ↑ Wari-Bateshwar - Banglapedia. en.banglapedia.org [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ Samatata - Banglapedia. en.banglapedia.org [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online .  
  9. ↑ The First King of Bengal. The Daily Star [online]. 2019-09-30 [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ ROY, Samaren. The Bengalees: Glimpses of History and Culture . [s.l.]: Allied Publishers 214 s. Dostupne online . ISBN   978-81-7023-981-9 . (anglicky) Google-Books-ID: 2e44ZHj_fsQC.  
  11. ↑ Dhaka | History, Definition, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  12. ↑ MCCUSKER, John J. History of World Trade Since 1450 . [s.l.]: Macmillan Reference USA 905 s. Dostupne online . ISBN   978-0-02-865842-1 . (anglicky) Google-Books-ID: aoIsQwAACAAJ.  
  13. ↑ Bengalskym hladomor?m a milion?m mrtvych se Churchill jen cynicky smal. EXtra.cz [online]. 17. srpna 2015 [cit. 2019-06-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-06-23.  
  14. ↑ PANIKKAR, K. N. RATIONALISM IN THE RELIGIOUS THOUGHT OF RAMMOHAN ROY. Proceedings of the Indian History Congress . 1973, ro?. 34, s. 182?190. Dostupne online [cit. 2021-02-23]. ISSN 2249-1937 .  
  15. ↑ Reimagining the Colonial Bengal Presidency Template (Part I) | Daily sun. www.daily-sun.com [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-02-02.  
  16. ↑ Partition of Bengal | Indian history. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  17. ↑ a b 50 let od Churchillovy smrti a 10 nejsporn?j?ich moment? jeho ?ivota. plus.rozhlas.cz [online]. 25. leden 2015. Ro?. ?esky rozhlas. Dostupne online .  
  18. ↑ Hladomor v Bengalsku zahubil miliony lidi. Odpov?dnost nese Churchill. Denik Referendum [online]. 17. srpna 2019. Dostupne online .  
  19. ↑ Bangladesh - The "Revolution" of Ayub Khan, 1958-66. countrystudies.us [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online .  
  20. ↑ The sky, the mind, the ban culture. The Daily Star [online]. 2010-06-02 [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  21. ↑ HASHMI, Taj. The 1969 Mass Uprising in East Pakistan: As I saw it. South Asia Journal [online]. 20. 1. 2020 [cit. 2021-02-23]. Dostupne online .  
  22. ↑ P?ed p?lstoletim zasahl Vychodni Pakistan extremn? silny cyklon Bhola. O ?ivot p?ipravil p?l milionu lidi. ?T24 [online]. ?eska televize [cit. 2021-02-23]. Dostupne online .  
  23. ↑ BASS, Gary Jonathan. The Blood Telegram: Nixon, Kissinger, and a Forgotten Genocide . [s.l.]: Alfred A. Knopf 499 s. Dostupne online . ISBN   978-0-307-70020-9 . (anglicky)  
  24. ↑ BOISSONEAULT, Lorraine. The Genocide the U.S. Can't Remember, But Bangladesh Can't Forget. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  25. ↑ Bangladesh nationalisation: What does it all mean?. Journal of Contemporary Asia . 1972-01-01, ro?. 2, ?is. 3, s. 328?330. Dostupne online [cit. 2021-02-23]. ISSN 0047-2336 . DOI 10.1080/00472337285390641 .  
  26. ↑ MANIRUZZAMAN, Talukder. The Fall of the Military Dictator: 1991 Elections and the Prospect of Civilian Rule in Bangladesh. Pacific Affairs . 1992, ro?. 65, ?is. 2, s. 203?224. Dostupne online [cit. 2021-02-23]. ISSN 0030-851X . DOI 10.2307/2760169 .  
  27. ↑ Ganges?Brahmaputra Delta. www.delta-alliance.org [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online .  
  28. ↑ Bangladesh cyclone of 1991 | tropical cyclone. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  29. ↑ Ob?ti bou?e v Banglade?i m??e byt a? deset tisic. Novinky.cz [online]. Borgis, 18. listopadu 2007. Dostupne online .  
  30. ↑ ALI, A. Vulnerability of bangladesh to climate change and sea level rise through tropical cyclones and storm surges. Water, Air, and Soil Pollution . 1996-11-01, ro?. 92, ?is. 1, s. 171?179. Dostupne online [cit. 2021-02-23]. ISSN 1573-2932 . DOI 10.1007/BF00175563 . (anglicky)  
  31. ↑ WALKER, Brian. Study: Millions in Bangladesh exposed to arsenic in drinking water - CNN.com. www.cnn.com [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  32. ↑ Constitution of Bangladesh. www.pmo.gov.bd [online]. [cit. 25-04-2010]. Dostupne v archivu po?izenem dne 30-01-2009.  
  33. ↑ Bangladesh [online]. CIA, The World Factbook [cit. 2016-11-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-01-01. (anglicky)  
  34. ↑ Levny textil pro cely sv?t. Ve z?icene tovarn? v Dhace se ?ilo i pro ?echy. iDnes.cz [online]. 5. kv?tna 2013. Dostupne online .  
  35. ↑ P?es tisic ob?ti z?icene textilky dodnes ?adn? neod?kodnili. Tyden.cz [online]. 24. dubna 2014. Dostupne online .  
  36. ↑ Bangladesh ? population . Knihovna Kongresu .
  37. ↑ National Web Portal of Bangladesh [cit. 2015-02-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 16-02-2015. (bengalsky)  
  38. ↑ Kazi Nazrul Islam Dies; Bangladesh Poet Was 77 (Published 1976). The New York Times . 1976-08-30. Dostupne online [cit. 2021-02-22]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  39. ↑ The forgotten 19th Century feminist. BBC News . Dostupne online [cit. 2021-02-22]. (anglicky)  
  40. ↑ Taslima Nasrin | Bangladeshi author. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2018-12-04T19:45:49Z]. Dostupne online . (anglicky)  
  41. ↑ Historic Mosque City of Bagerhat. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  42. ↑ Ruins of the Buddhist Vihara at Paharpur. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  43. ↑ Lalbagh Fort - Banglapedia. en.banglapedia.org [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  44. ↑ Mangal Shobhajatra on Pahela Baishakh. ich.unesco.org [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  45. ↑ Traditional art of Jamdani weaving. ich.unesco.org [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  46. ↑ Baul songs. ich.unesco.org [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  47. ↑ POLIA?IK, Martin. ?ivot Muhammadov. Dennik N [online]. 2016-10-27 [cit. 2018-12-04T20:02:37Z]. Dostupne online . (slovensky)  
  48. ↑ Odte? u? tem?? bez udr?by! SpaceX vyzkou?ela p?elomovy model Falconu 9. iDNES.cz [online]. 2018-05-11 [cit. 2021-02-22]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • FILIPSKY, Jaroslav, a kol. D?jiny Banglade?e, Bhutanu, Cejlonu, Malediv, Nepalu, Pakistanu a ?ri Lanky . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2003. ISBN   80-7106-657-5 .  
  • KNOTKOVA, Blanka. Banglade? . Praha: Libri, 2005. ISBN   80-7277-290-2 .  
  • LAPIERRE Dominique, COLLINS Larry. O p?lnoci p?ijde svoboda . Praha: Mlada fronta, 1983.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Staty a uzemi v Asii
Nezavisle staty
Teritoria, kolonie a
zavisla uzemi
Uzemni celky se spornym
mezinarodnim postavenim
?lenstvi v mezinarodnich organizacich
Organizace islamske spoluprace
?lenove
Pozastavene ?lenstvi
Pozorovatele
Commonwealth (Spole?enstvi narod?)
?adne ?lenske zem?
Byvali ?lenove
Zavisla uzemi
Spojene kralovstvi
Australie
Novy Zeland
D8
Staty a uzemi le?ici na b?ehu Indickeho oceanu
Afrika Map of the Indian Ocean
Asie
Dal?i
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Banglade?&oldid=23670641 “