Seychelska republika
Republik Sesel
Republique des Seychelles
Republic of Seychelles
|
|---|
|
Hymna
Koste Seselwa
|
| Geografie
|
|---|
Poloha Seychel
|
| Hlavni m?sto
| Victoria
|
|---|
| Rozloha
| 455 km² (
178. na sv?t?
)
z toho zanedbatelne % vodni plochy
|
|---|
| Nejvy??i bod
| Morne Seychellois
(905 m n. m.)
|
|---|
| ?asove pasmo
| +4
|
|---|
| Poloha
| 7°6′ j. ?.
,
52°46′ v. d.
|
|---|
| Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
|---|
| Obyvatelstvo
|
|---|
| Po?et obyvatel
| 92 000 (
195. na sv?t?
, odhad
2012
)
|
|---|
| Hustota zalidn?ni
| 186,2 ob. / km² (
60. na sv?t?
)
|
|---|
| HDI
| ▲
0,772 (vysoky) (
64. na sv?t?
, 2007)
|
|---|
| Jazyk
| seychelska kreol?tina
(u?edni),
angli?tina
(u?edni),
francouz?tina
(u?edni)
|
|---|
| Nabo?enstvi
| ?im?ti katolici
86,6 %,
anglikani
6,8 %, jini
k?es?ane
2,5 %, jini 4,1 %
|
|---|
| Statni utvar
|
|---|
| Statni z?izeni
| prezidentska republika
|
|---|
| Vznik
| 29. ?ervna
1976
(nezavislost na
Spojenem kralovstvi
)
|
|---|
| Prezident
| Wavel Ramkalawan
|
|---|
| Viceprezident
| Ahmed Afif
|
|---|
| M?na
| seychelska rupie
(SCR)
|
|---|
| HDP
/obyv. (
PPP
)
| 27 329
[1]
USD
(
42. na sv?t?
, 2015)
|
|---|
| Mezinarodni identifikace
|
|---|
| ISO 3166-1
| 690 SYC
SC
|
|---|
| MPZ
| SY
|
|---|
| Telefonni p?edvolba
| +248
|
|---|
| Narodni TLD
| .sc
|
|---|
 multimedialni obsah na Commons
|
Seychely
(vyslovnost [sej?ely]), plnym nazvem
Seychelska republika
, je
stat
na stejnojmennem
souostrovi
v
Indickem oceanu
, vychodn? od
africkeho kontinentu
a severn? od
Madagaskaru
.
T?eba?e ostrovy byly znamy ji? ve
st?edov?ku
arabskym
kupc?m a na po?atku
16. stoleti
zde jako prvni Evropane p?istali
Portugalci
, z?stavaly dlouho bez trvaleho osidleni. Teprve v polovin?
18. stoleti
zde
Francie
z?idila kolonii, nazvanou podle tehdej?iho ministra financi
Jeana Moreaua de Sechelles
. Vzhledem ke strategicke poloze p?i namo?ni cest? do
Indie
za?ali o ostrovy usilovat
Britove
. Ti se Seychel zmocnili za
napoleonskych valek
a do jejich dr?eni ostrovy p?e?ly
Pa?i?skym mirem
roku
1814
. Britove zde po napoleonskych valkach zru?ili otroctvi. Na oslavu tohoto aktu byla na p?edm?sti Victorie postavena socha mu?e, jen? symbolicky p?etrhava sve ?et?zy.
[2]
Ostrovy byly dlouho spravovany z
Mauricia
a teprve v roce
1903
vy?len?ny jako samostatna kolonie. Roku
1976
ziskaly Seychely nezavislost jako republika v ramci
Britskeho spole?enstvi narod?
.
Seychelska vlajka ma pom?r stran 1:2 a tvo?i ji p?t paprsk? vychazejicich z leveho dolniho rohu (dle
vexilologickeho nazvoslovi
z dolniho rohu) v barvach (po sm?ru hodinovych ru?i?ek) modre, sv?tle ?lute, tmav? ?ervene, bile a zelene.
Seychelsky statni znak je tvo?en ?titem s ostrovni krajinou. P?ed
palmou seychelskou
je na travniku seychelsky
endemit
,
?elva obrovska
. V pozadi je na mo?i dvoust??nik s plnymi plachtami, za nim pak dal?i ostrovy. ?tit p?idr?uji dv? ryby rodu Histiophorus (
plachetnikoviti
) a korunuje ho p?ilba se st?ibrn?-modro-?ervenymi
p?ikryvadly
a stejnobarevnou
to?enici
. Nad ni jsou dv? modre a mezi nimi jedna st?ibrna vlna a nad ni ptak
Faeton ?lutozoby
. Pod ?titem je zlata stuha s latinskym
mottem
FINIS ? CORONAT ? OPUS (
?esky
Konec korunuje dilo
).
Seychelska republika se rozklada ji?n? od
rovniku
na 115 malych ostrovech, rozesetych v n?kolika skupinach na plo?e zhruba 1100 krat 800 km severovychodn? od
Madagaskaru
. Ostrovy jsou dvojiho druhu ? vlastni Seychelske ostrovy nebo te?
Vnit?ni ostrovy
(
Mahe
,
Praslin
,
La Digue
,
Silhouette
aj.), le?ici na severovychod? statu, jsou tvo?eny masivnimi
?ulovymi
skalisky, zatimco ostatek souostrovi, souhrnn? ozna?ovany jako
Vn?j?i ostrovy
, p?edstavuji ploche koralove
atoly
(
Amiranty
,
Coetivy
,
Providence
,
Farquhar
a
Aldabry
). Obydleno je 33 ostrov?, p?i?em? ? obyvatelstva se soust?e?uji na nejv?t?im ostrov?
Mahe
, kde le?i i hlavni m?sto
Victoria
. Na Vn?j?ich ostrovech, ktere p?edstavuji tem?? polovinu plochy zem?, ale postradaji
vodni zdroje
pitne vody
, ?iji zde pouze 2 % seychelskeho obyvatelstva.
Seychely se t??i pom?rn? stalemu tropickemu
podnebi
s pr?m?rnymi dennimi teplotami mezi 24 a 30 °C a hojnemu mno?stvi
sra?ek
(pr?m?rne ro?ni uhrny ?ini kolem 3 000 mm). Sra?ky jsou ?aste zejmena b?hem zimni sezony, v letnich m?sicich p?eva?uje sucho. A?koliv vzhledem k blizkosti rovniku Seychely le?i mimo oblast obvykleho vyskytu
tropickych bou?i
, bou?e od prosince do b?ezna v jinych oblastech indickeho oceanu mohou zp?sobit ?edive a v?trne dny. Nejtepleji byva v b?eznu a? dubnu, relativn? nejchladn?j?im obdobim roku je pak leto od ?ervence do srpna.
[3]
Ostrovy (zvla?t? Vnit?ni) jsou dosud z ?asti pokryty hustym tropickym
lesem
a pro svou odlehlost od pevniny jsou domovem mnoha
endemickych
?ivo?ich? a rostlin. V?decka studie, vypracovana v 90. letech, udava jako endemicke ?p?inejmen?im“ 75 druh? kvetoucich rostlin, 15 druh? ptak?, 3 druhy savc?, 30 druh? oboj?ivelnik? a plaz? a n?kolik stovek druh? bezobratlych. V tomto sm?ru vynika zejmena atol
Aldabra
, na n?m? ?ije nejv?t?i sv?tova populace
ob?ich ?elv
(150 a? 180 tisic jedinc?), a ktery byl roku
1982
prohla?en za
sv?tove p?irodni d?dictvi
UNESCO
. Dal?im unikatnim symbolem zem? je palma
Lodoicea seychelska
(
Lodoicea maldivica
) s ob?imi plody, va?icimi kolem 20 kg. Take haj 4 000 t?chto strom? ve
Vallee de Mai
na ostrov?
Praslin
je od roku
1983
zapsan na seznam sv?toveho d?dictvi. Seychelska vlada vynaklada velke usili na uchovani mistni p?irody; 42 % rozlohy zem? pokryvaji
narodni parky
a
p?irodni rezervace
.
Velkou v?t?inu obyvatelstva, necelych 87 %, p?edstavuji
mi?enci
, potomci francouzskych kolonist? a africkych otrok?, hovo?ici
seychelskou kreol?tinou
(
Seselwa
), odvozenou z
francouz?tiny
. Zbytek tvo?i p?edev?im men?iny
Ind?
,
Malga??
a
?i?an?
.
Gramotnost
dosahuje 92 %, u mlad?ich ro?nik? je tem?? uplna. Naprosta v?t?ina Seychelan? ?ije na trojici ostrov?
Mahe
,
Praslin
a
La Digue
. D?dictvim francouzske kolonialni ery je p?islu?nost v?t?iny obyvatel k
?imskokatolicke cirkvi
. Britske d?dictvi se promita do nabo?enske p?islu?nosti men?iny obyvatel k
anglikan?m
. Male skupiny obyvatelstva pat?i k
presbyterian?m
,
metodist?m
,
baptist?m
a dal?im evangelickym cirkvim. Indove jsou z?asti
hinduiste
, z?asti
muslimove
. ?i?ane jsou z?asti
konfuciani
nebo
taoiste
, z?asti
buddhiste
.
Seychely jsou pom?rn? blahobytnou zemi. Nejd?le?it?j?i zdroj p?ijm? p?edstavuje
luxusni
turisticky ruch
. Ro?n? stravi na Seychelach dovolenou zhruba 150 tisic zahrani?nich host?. Dal?im vyznamnym hospoda?skym odv?tvim je lov a zpracovani ryb, zvla?t?
tu?ak?
. Na Seychelach se nachazi jedna z nejv?t?ich tu?akovych konzervaren na sv?t?. Zem?d?lsky zem? ji? neni sob?sta?na, velka ?ast potravin se dova?i, naopak d?le?itymi vyvoznimi
komoditami
jsou
kokosove o?echy
,
palmova vlakna
,
kopra
,
sko?ice
a
vanilka
. Dlouhodobymi problemy jsou nadhodnoceny kurs mistni m?ny, vysoka zavislost na dovozu zbo?i a surovin a take velky schodek ve?ejnych financi.
-
Mapa Seychel
-
-
Pla? na druhem nejv?t?im seychelskem ostrov?
Praslin
- ↑
Sv?tova banka.
GDP per capita, PPP (current international $)
[online]. [cit. 2017-01-14].
Dostupne online
.
- ↑
D?jiny ostrov?, prezident a ?ivot obyvatel na Seychelach
[online]. 2010-12-14 [cit. 2015-09-21].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-03-05.
- ↑
Aktualni i dlouhodobe po?asi na Seychelach
[online].
Dostupne online
.
| Commonwealth
(Spole?enstvi narod?)
|
|
| ?adne ?lenske zem?
| |
|
| Byvali ?lenove
| |
|
| Zavisla uzemi
|
| | Spojene kralovstvi
| | | | Australie
| | | | Novy Zeland
| |
|