Kara?i
Proti sm?ru hod. ru?i?ek od shora: Mrakodrapy v Kara?i , Hrobka Muhammada Ali D?innaha , K?i?ovatka Nagan , Majak Manora , Ned?lni obchod s textiliemi , Budovy PRC a PNSC a Sidlo KPT .
Poloha
Sou?adnice	24°51′ s. ?. , 67° v. d.
?asove pasmo	UTC +05:00
Stat	Pakistan Pakistan
Provincie	Sindh
Kara?i
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3 527 km²
Po?et obyvatel	14 910 352 (2017) [1]
Hustota zalidn?ni	4 227,5 obyv./km²
Sprava
Vznik	1729
Oficialni web	www .karachicity .gov .pk
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kara?i ( urdsky ????? ‎, sindhsky ????? ) je nejv?t?i pakistanske m?sto a zarove? byvale hlavni m?sto Pakistanu (v letech 1947?1959). Jedna z nejv?t?ich aglomeraci sv?ta, ekonomicke centrum zem? a spravni sidlo provincie Sindh , nejv?t?i pakistansky namo?ni p?istav. Nachazi se na pob?e?i Arabskeho mo?e , severozapadn? od delty ?eky Indus . M?sto produkuje nejv?t?i ?ast pakistanskeho HDP . V roce 2007 ?ilo v metropolitni oblasti Kara?i o rozloze 3 527 km² vice ne? 14 milion? obyvatel, ktera se tak ?adi k nejlidnat?j?im na sv?t?.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Oblast, kde se dnes nachazi m?sto Kara?i, byla znama ji? v dob? ta?eni Alexandra Velikeho , ktery se p?es udoli Sindh vracel zp?t do Babylonu .

V roce 712 vedl Muhammad bin Kasim trestnou vypravu proti Sindhu, co? vedlo k padu tamni dynastie. Kasimovi se poda?ilo obsadit n?kolik d?le?itych m?st v?etn? p?istavu Debul, ktery se nachazel nedaleko dne?niho Kara?i. V 18. stoleti si arab?ti obchodnici z  Maskatu a Bahrajnu , p?iji?d?jici za obchodem do Indie , vybrali jako sv?j p?istav malou vesni?ku s nazvem Kula?i.

Kula?i se za n?kolik let zm?nila v obchodni p?istav. Kolem m?sta byly postaveny hradby a z  Maskatu byla p?ivezena d?la na jeho ochranu. Do m?sta se vstupovalo dv?ma branami. Prvni brana je ve sm?ru od mo?e. Druha brana je ve sm?ru od ?eky. Do roku 1795 byl p?istav sou?asti kni?ectvi Kalat . Toto kni?ectvi co do uzemi zahrnovalo oblast dne?niho Balu?istanu a prav? take oblast Sindhu , kde se nachazel p?istav Kara?i. Vladce Kalatu vedl s ostatnimi kni?aty v udoli Sinhu valku ve ktere prohral a o p?istav p?i?el. Kara?i se pak dale rozvijelo a jeho populace rostla a? do roku 1839, kdy m?sto osadila britska armada . O t?i roky pozd?ji se p?istav oficialn? stal sou?asti britskeho zamo?skeho uzemi.

V roce 1857 vypuklo indicke povstani za nezavislost a Kara?i padlo do rukou povstalc?. Angli?ane v?ak m?sto dobyli zp?t. V roce 1876 se v Kara?i narodil pozd?j?i Velky v?dce a zakladatel Pakistanu Muhammad Ali D?innah . V te dob? ji? bylo Kara?i modernim m?stem. Nachazelo se zde ?elezni?ni spojeni, u?ady a kulturni instituce. Stav?ly se budovy v britskem kolonialnim stylu, ktere p?etrvaly a? do dne?nich dob. Nyni slou?i jako u?ady nebo hotely pro turisty. V roce 1899 bylo Kara?i nejv?t?im p?ekladi?t?m obili na sv?t?. V roce 1936 se Kara?i stalo hlavnim m?stem provincie Sindh .

V roce 1947 vznikl stat Pakistan a Kara?i se stalo jeho hlavnim m?stem. V te dob? zde ?ilo pouze 400 000 obyvatel, ale posleze diky novemu statusu se jeho populace za?ala rychle navy?ovat. Nyni je Kara?i nejv?t?im m?stem Pakistanu .

Nachazeji se zde pr?myslove objekty jako jsou valcovny, rafinerie, textilky, jaderna elektrarna, lod?nice a mezinarodni leti?t? D?innah , nejv?t?i leti?t? v Pakistanu. Ze vzd?lavacich za?izeni lze jmenovat leka?skou akademii. V roce 1951 zde bylo z?izeno arcibiskupstvi. Nachazi se zde take hrobka Muhammada Ali D?innaha.

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• D?idda , Saudska Arabie
• Houston , Spojene staty americke
• Istanbul , Turecko
• Izmir , Turecko
• Pa?i? , Francie
• Port Louis , Mauricius
• ?anghaj , ?ina
• Ta?kent , Uzbekistan

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku ????? ‎ na urdske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kara?i na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Kara?i ve Wikislovniku
• Oficialni stranky m?sta Kara?i

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.