Severni Korea

Upravit odkazy
Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Korejska lidov? demokraticka republika
조선민주주의인민공화국
?os?n Mind?ud??i Inmin Konghwaguk
vlajka Severní Koreje
vlajka 		znak Severní Koreje
znak
Hymna
Egukka
Motto
强盛大國
( korejsky Silny a prosperujici narod )
Geografie

Poloha Severní Koreje (tmavě zeleně) včetně území, které si nárokuje (světle zeleně)
Poloha Severni Koreje (tmav? zelen?) v?etn? uzemi, ktere si narokuje (sv?tle zelen?)

Hlavni m?sto Pchjongjang
Rozloha 120 540 km² ( 97. na sv?t? )
z toho zanedbatelne % vodni plochy
Nejvy??i bod Pektusan (2744 m n. m.)
?asove pasmo +9
Poloha 40° s. ?. , 127° v. d.
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 25 248 140 ( 51. na sv?t? , odhad CIA  2017 )
Hustota zalidn?ni 190 ob. / km² ( 59. na sv?t? )
Jazyk korej?tina
Nabo?enstvi bez vyznani , korejsky ?amanismus , ?eondoismus , buddhiste , k?es?ane (podlehaji regulaci)
Statni utvar
Statni z?izeni de iure lidov? demokraticka republika ovladana ideologii ?u?che
de facto d?di?na diktatura [ zdroj?? ]
Vznik 9. za?i   1948 (rozd?lenim Koreje po druhe sv?tove valce)
Hlava statu Kim Ir-sen (v??ny prezident, ne?ije)
Kim ?ong-un (p?edseda Rady, od prosince 2011 )
P?edseda vlady Kim Tok-hun
M?na Severokorejsky won (KPW)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1 408 PRK KP
MPZ KP
Telefonni p?edvolba +850
Narodni TLD .kp
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na Commons

Severni Korea (dle ?UZK v?ak nejde o oficialni zkraceny nazev statu [1] [2] ), plnym nazvem Korejska lidov? demokraticka republika (zachovava se p?vodni zp?sob psani, a?koli v souladu se sou?asnymi pravopisnymi pravidly by se m?lo psat Korejska lidov?demokraticka republika [3] ), zkratkou KLDR , je stat ve vychodni Asii na severni ?asti Korejskeho poloostrova . Na severu sousedi p?eva?n? s ?inou a v nejsevern?j?im rohu poloostrova take 11,87 km s Ruskem . Na jihu vede podle 38. rovnob??ky hranice s Ji?ni Koreou . Tato hranice je jednim z nejmilitarizovan?j?ich mist planety. [4] [5] Po?et obyvatel se odhaduje na 23 milion?. [6] Hlavnim m?stem je Pchjongjang . Vladni stranou je Korejska strana prace , statni ideologii je tzv. ?u?che . Severni Korea ma t?eti nejv?t?i armadu na sv?t? (cca 1,3 milionu vojak?) [5] a rozvinuty jaderny program , ale co se tyka hospoda?stvi v oblasti pr?mysloveho rozvoje ?i potravinove sob?sta?nosti, je zem? velmi zaostala.

D?jiny

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku D?jiny Severni Koreje .

Po pora?ce Japonska v roce 1945 byla Korea bez konzultace s korejskou reprezentaci rozd?lena vit?znymi staty USA a SSSR na dv? ?asti, severni, ovladanou Sov?tskym svazem, a ji?ni, ovladanou USA. Jejich hranici tvo?ila 38. rovnob??ka. Jeliko? se ob? okupa?ni spravy nedokazaly dohodnout na spole?ne sprav?, do?lo v roce 1948 ke vzniku dvou ideologicky antagonistickych stat?, Korejske lidov? demokraticke republiky a Korejske republiky . Nasledn? stahly USA i SSSR sve jednotky z Koreje.

Korejska valka

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Korejska valka .
Korejsky vojak ukazuje na mapu s demarka?ni linii

Vale?ny konflikt z let 1950?1953. Dne 25. ?ervna 1950 p?ekro?ila vojska severokorejske lidove armady 38. rovnob??ku (demarka?ni linii) s cilem sjednotit Koreu pod komunistickou vladou. Nasledn? byly do Koreje povolany jednotky OSN v ?ele s USA, aby ?elily invazi. Na severokorejske stran? se do valky pozd?ji zapojila take ?ina a v men?i mi?e i SSSR. V pr?b?hu valky do?lo n?kolikrat ke zm?n? situace. K p?im??i mezi OSN na jedne stran? a KLDR s ?inou na druhe do?lo 27. ?ervence 1953 (Korejska republika a KLDR jsou oficialn? stale ve vale?nem stavu ). Ve valce bylo zabito nebo poh?e?ovano a? 3,5 milionu vojak? a civilist? na obou stranach. [7]

Sou?asna demarka?ni linie je pova?ovana za nejst?e?en?j?i hranici sv?ta. Demilitarizovanou zonu tvo?i 250 kilometr? dlouhy a 4 kilometry ?iroky pas. Ro?n? hranici nav?tivi p?es milion nav?t?vnik?. [8] Pouhych 700 metr? od ji?ni hranice le?i nadra?i Dorasan, ktere je zatim p?eru?eno. [9]

Dne 27. kv?tna 2009 KLDR oznamila, ?e se p?im??im ji? neciti vazana. Dne 23. listopadu 2010 zauto?ila na jihokorejsky ostrov Jon-pchjong .

V?echny dohody o vzajemnem neuto?eni byly Severni Koreou jednostrann? vypov?zeny 8. b?ezna 2013, pote, co Rada bezpe?nosti OSN uvalila na Severni Koreu dal?i sankce kv?li jejimu t?etimu jadernemu testu. [10]

9. ledna 2018 se se?li zastupci Severni a Ji?ni Koreje, aby projednali mo?nou u?ast severokorejskych sportovc? na olympiad? v Ji?ni Koreji . U?ast byla domluvena a ob? strany se zarove? shodly na obnoveni vojenske horke linky a na obnoveni vojenskych rozhovor?. [11]

Ekonomicky vyvoj

Po valce dosahovala statn? ?izena ekonomika KLDR vysokeho r?stu. Zem? byla pova?ovana za druhou nejindustrializovan?j?i v Asii po Japonsku [ zdroj? ] . Doba r?stu skon?ila v 70. letech. V 90. letech se k ekonomickym poti?im p?idaly povodn? a sucha , co? spolu s rozpadem vychodniho bloku vedlo k severokorejskemu hladomoru v 2. polovin? 90. let. Nefunk?nost statniho sektoru vedla v zemi k rozvoji tr?ni ekonomiky, ktera je ale stale oficialn? zakazana.

Statni symboly

Vlajka

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Severokorejska vlajka .

Severokorejska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 1:2 se dv?ma modrymi pruhy (po jednom v horni a dolni ?asti vlajky) a ?ervenym pruhem uprost?ed, odd?lene od sebe uzkymi bilymi prou?ky. V ?ervenem pruhu je bile kruhove pole s ?ervenou p?ticipou hv?zdou. Pruhy maji ?i?ky v pom?ru 6:1:22:1:6. St?ed bileho kruhu je posunut do 1/3 delky vlajky bli?e k ?erdi . Pr?m?r bileho kruhoveho pole je 4/9 vy?ky vlajky.

Znak

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Statni znak Severni Koreje .

Severokorejsky statni znak p?edstavuje vodni elektrarnu pod narodni horou Pektusan ( Posvatna hora revoluce ). Slunce je nahrazene rudou p?ticipou hv?zdou s ?ervenymi paprsky. Ovalny rame?ek tvo?i ry?ove klasy ovazane rudou stuhou nesouci napis: 조선민주주의인민공화국 ( ?esky Korejska lidov? demokraticka republika ).

Hymna

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Hymna Severni Koreje .

Severokorejska hymna je pise? Egukka ( ?esky Vlastenecka pise? ), stejn? se ov?em jmenuje jihokorejska hymna , p?esto?e jde o rozdilne pisn?. Text hymny napsal Pak Se-jong, hudbu slo?il Kim Won-gjun.

Geografie

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Geografie Severni Koreje .
Orienta?ni mapka Severni Koreje

Zem? se nachazi na severu Korejskeho poloostrova . Na severozapad? sousedi s ?inou, v severovychodnim cipu zem? je kratky usek hranice s Ruskem; na jihu se nachazi tem?? nepropustna hranice s Ji?ni Koreou. Zapadni pob?e?i omyvaji vody ?luteho mo?e , na vychod? se rozleva Japonske mo?e .

Teren je velmi hornaty, kopce a hory jsou prolo?eny uzkymi a hlubokymi udolimi. Nejvy??i horou je Pektusan , vyhasla sopka m??ici 2 744 m n. m., ktera se nachazi na severni hranici zem?.

Pob?e?ni plan? jsou na zapad? ?iroke a na vychod? nespojite. Velka v?t?ina obyvatel ?ije v rovinach a ni?inach. Podle zpravy programu OSN pro ?ivotni prost?edi z roku 2003 pokryvaji lesy p?es 70 procent zem?, v?t?inou na strmych svazich. [12] Nejdel?i ?ekou je Jalu o delce 790 kilometr?. [13]

Zimy p?ina?eji jasne po?asi, prolo?ene sn?hovymi bou?emi v d?sledku severnich a severozapadnich v?tr?, ktere vanou od Sibi?e . Leto byva zdaleka nejteplej?i, nejvice vlhke a nejde?tiv?j?i obdobi roku, proto?e ji?ni a jihovychodni monzunove v?try p?ina?eji vlhky vzduch od Ticheho oceanu .

Politicky system

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Politicka ideologie

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku ?u?che .

V roce 1955 vyhlasil Kim-Ir-Sen severokorejskou ideologii ?u?che. Ta kombinuje neokonfucianismus , stalinismus a maoismus . ?u?che ma t?i, resp. ?ty?i ?asti:

  • ?cha?u = nezavisla politika na okolnim sv?t?
  • ?charip = ekonomicka sob?sta?nost
  • ?chawi = sebeobrana ve vojenske politice
  • songun = up?ednost?ovani armady (p?idano Kim ?ong-ilem v roce 1996)

Kult osobnosti

Propagandisticky plakat Kim Ir-sena.

Severokorejska vlada ma kontrolu nad mnoha aspekty narodni kultury a tato kontrola se pou?iva k zachovani kultu osobnosti okolo Kim Ir-Sena a v men?i mi?e Kim ?ong-ila . Novina? Bradley Martin p?i nav?t?v? Severni Koreje v roce 1979 poznamenal, ?e tem?? v?echna hudba, um?ni a socha?stvi, ktere pozoroval, oslavuje ?velkeho v?dce“ Kim Ir-sena, jeho? kult osobnosti byl pote roz?i?en na jeho syna, ?milovaneho v?dce“ Kim ?ong-ila. [14] Bradley Martin take ?ekl, ?e je v KLDR roz?i?ena vira, ?e Kim Ir-sen ?stvo?il sv?t“ a Kim ?ong-il m??e ?kontrolovat po?asi“.

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Politicke ?istky

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Politicke ?istky v KLDR .

Ve vladnich a nejvy??ich vojenskych kruzich dochazi v KLDR pravideln? k politickym ?istkam. V?dce statu k nim p?istupuje, kdy? se citi byt ohro?en nap?. z d?vodu neloajality nebo kritiky jeho politiky. K ?istkam pravideln? p?istupoval zakladatel totalitni KLDR Kim Ir-sen , jeho syn a nasledovnik Kim ?ong-il a nyni i jeho vnuk, ktery p?evzal ?ezlo, Kim ?ong-un . [15]

V prosinci 2013 byl nap?iklad za vlastizradu popraven velmi vysoce postaveny Kim ?ong-un?v stryc ?ang Song-tchek , ktery cht?l podle rozsudku provest statni p?evrat . [16] V roce 2015 bylo k dubnu udajn? popraveno nejmen? 16 ?initel?, z nich? n?kte?i kritizovali v?dcovu politiku. Mezi nejvy?e postavene z nich pat?il ministr obrany Hjon Jong-?ol , ktery byl obvin?n z vlastizrady a 30. dubna, dva nebo t?i dny po zat?eni, byl bez soudu ve?ejn? popraven protiletadlovou zbrani. Va?nost u v?dce udajn? ztratil, kdy? usnul b?hem vojenske p?ehlidky. [15]

V ?ervnu 2016 zminil Statni odbor bezpe?nosti na sjezdu strany ?protistranicke a kontrarevolu?ni postoje“ Kim ?ong-?ina, mistop?edsedy vlady pro vzd?lani. N?kdo ho podle jihokorejskeho ministerstva pro sjednoceni udal za ??patne dr?eni t?la p?i sezeni v tribun?“. V ?ervenci 2016 byl zast?elen a od nastupu Kim ?ong-una do teto doby bylo u? podle Ji?ni Koreje celkem popraveno v ramci ?istek na 70 statnich p?edstavitel?. [17]

Osoby nepohodlne pro re?im jsou pronasledovany a vra?d?ny i mimo uzemi KLDR. Takto byl nap?iklad pomoci bojove latky VX zavra?d?n severokorejskou tajnou slu?bou v roce 2017 Kim ?ong-nam , nejstar?i syn byvaleho severokorejskeho diktatora Kim ?ong-ila .

Zahrani?ni politika

?insko-severokorejske p?atelstvi b?hem Arirangskych masovych her v roce 2010
Setkani Kim ?ong-una a americkeho prezidenta Trumpa v Singapuru 12. ?ervna 2018

Zpo?atku m?la Severni Korea diplomaticke vztahy pouze s dal?imi komunistickymi zem?mi. V letech 1960 a? 1970 za?ala provad?t nezavislou zahrani?ni politiku, navazala vztahy s mnoha rozvojovymi zem?mi a p?ipojila se k hnuti nezu?astn?nych zemi . Na konci 80. let a v 90. letech byla zahrani?ni politika zem? s kolapsem vychodniho bloku uvr?ena do chaosu. Hospoda?ska krize m?la za nasledek uzav?eni 30 % ambasad. V roce 2012 m?la Severni Korea diplomaticke vztahy se 162 zem?mi, stejn? jako Evropskou unii a palestinskou samospravou . Ambasady m?la ve 42 zemich. Severni Korea ma pokra?ujici silne vazby se svymi socialistickymi spojenci v jihovychodni asii jako je Vietnam a Laos , ale take Kambod?a . [18] Staty byvaleho Sov?tskeho svazu i ?ina se od Severni Korey po mnoha jadernych testech oficialn? distancovaly, nicmen? v posledni dob? nabyva na vyznamu politicko-ekonomicky vztah s Ruskem v d?sledku zapadnich sankci za anexi Krymu a podilu v Ukrajinske krizi .

Ozbrojene sily

Korejska lidova armada je nazev pro mistni vojenskou organizaci. V aktivni slu?b? je 1 106 000 vojak? a 8 389 000 je rezervist? nebo polovojenskych jednotek, co? z ni ?ini nejv?t?i vojenskou organizaci. [19] Okolo 20 % mu?? mezi 17 a? 54 lety slou?i v pravidelnych vojenskych jednotkach a p?ibli?n? jeden z 25 ob?an? je vedeny jako vojak. Korejska lidova armada ma p?t odno?i: pozemni sily, namo?nictvo, letectvo , specialni opera?ni sily a raketove sily. Veleni korejske lidove armady spo?iva jak na Ust?edni vojenske komisi korejske strany prace, tak na nezavisle komisi pro statni zale?itosti. Je pod?izeno Ministerstvu lidovych ozbrojenych sil. Zem? te? vyviji jaderne zbran? a [20] rakety.

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Administrativni ?len?ni zem?

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Administrativni ?len?ni Severni Koreje .

Zem? ma t?iurov?ovou administrativni hierarchii. Na jejim vrcholu stoji 9 provincii, t?i m?sta se specialnim postavenim a t?i specialni administrativni oblasti. Na druhe urovni stoji m?sta, okresy a distrikty, na t?eti urovni jsou m?stske ?asti, obce, vesnice a d?lnicke distrikty.

Provincie

Administrativni ?len?ni Severni Koreje.

M?sta se specialnim postaveni

  • hlavni m?sto Pchjongjang (平壤 直轄市; 平壤直轄市; Pchjongjang ?ikal?i)
  • specialni m?sto Rason (Rad?in-Sonbong) (裸線 (라진-선봉) 直轄市; 羅先 (羅津-先鋒) 直轄市; Rason (Rad?in-Sonbong) ?ikal?i)
  • metropolitni m?sto Nampcho (南浦特別市; Nampcho tch?kpj?lsi)

Specialni administrativni oblasti

  • Pr?myslova oblast Kesong (開城 工業 地區; 開城工業地區; Kesong kong-op ?igu)
  • Turisticka oblast Kumgangsan (金剛山 觀光 地球; 金剛山觀光地區; Kumgangsan kwangwang ?igu)
  • Specialni administrativni oblast Sinid?u (新義州 特別 行政區; 新義州特別行政區; Sinid?u tchukpjol hengd?onggu)

Ekonomika

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Ekonomika Severni Koreje .
Satelitni snimek Korejskeho poloostrova v noci ? KLDR trvale trpi nedostatkem elektricke energie
Na grafu je dob?e vid?t pokles v dob? ob?anske valky (1950?1953), stagnace typicka pro centralni planovani , propad po rozpadu SSSR (1993) a zlep?eni po etablovani specialni ekonomicke zony Kesong (2007)

Zem? je ekonomicky velmi slaba a vy?erpana. [21] [22] Velkou podporu m?la od SSSR a dal?ich lidov? demokratickych zemi, av?ak po kolapsu Vychodniho bloku na za?atku 90. let se stala jednou z mala zemi, kde se re?im nezhroutil, a stare vazby tak byly p?etrhany. To vedlo k ohromne krizi, jejim? nasledkem byl jak hladomor , tak hospoda?sky upadek. [23] P?esto?e hospoda?ska vykonnost stale klesa, zem? vynaklada stale v pom?ru se svymi sousedy enormni naklady na zbrojeni. Ve?kera technika v?etn? vojenske je v?ak vzhledem k izolaci statu pova?ovana za velmi zastaralou, nicmen? nepo?etne elitni vojenske jednotky disponuji kvalitnimi zbran?mi. [ zdroj? ] Zem? trpi nedostatkem elektricke energie ; v d?sledku toho musi byt radikaln? omezena spot?eba domacnosti ? povolen je jen ur?ity po?et spot?ebi??, b?hem noci pak byva energie odpojena. Ochromena je te? doprava ; soukrome vlastnictvi automobil? tem?? neexistuje a obyvatele cestuji v?t?inou na kolech nebo hromadnou dopravou.

Enormni ekonomicke obti?e se Severni Korea sna?i ?e?it vytva?enim ekonomickych zon jako je Kesong . [24]

Z plochy cele Severni Koreje zabiraji 74,5 % lesy, 19,2 % pak orna p?da. V zem?d?lstvi pracuje 33 % ekonomicky ?inneho obyvatelstva (1989) .

V roce 2017 s popularitou bitcoinu a jinych kryptom?n zauto?ila Severni Korea n?kolikrat na sv?tove burzy virtualnich m?n. Re?imu to umo??uje se vyhybat mezinarodnim sankcim, proto?e tato m?na operuje zcela mimo kontrolu jednotlivych vlad ?i bank, co? umo??uje provad?t v ni v podstat? anonymni platby. [25]

Dovoz a vyvoz

T??i se nerostne suroviny v r?znem stupni zpracovani ( uhli , ?elezna ruda , vapenec , magnezit , grafit , m?? , zinek , olovo a drahe kovy ). Nejv?t?imi obchodnimi partnery jsou p?irozen? jeji sousedi: ?ina a ? vzhledem ke ?patnym vztah?m paradoxn? ? Ji?ni Korea.

Na vyvoz se vyrabi ocel , surove ?elezo , cement , s?l . Vyva?i se tovarenske vyrobky (v?etn? zbrani), zem?d?lske a ryba?ske produkty ( ry?e , kuku?ice , brambory , lu?t?niny , sojove boby , ryby , skot , prasata, vep?ove maso a vejce ). Hodnota vyvozu byla v roce 2010 2,5 miliardy dolar?, co? Severni Koreu stavi na urove? Ugandy, Senegalu nebo San Marina. [26]

Dova?i se ropa , koksovatelne uhli , textil, obili , p?enice, hnojiva, stroje a ostatni za?izeni.

Vyvoz drog

Kv?li dobrym vynos?m za?ala KLDR na za?atku desetileti v ramci statem ovladaneho byznysu vyrab?t drogy, p?edev?im metamfetamin , kterym se stala vyhla?enou, [27] a opiaty . [28] Do zahrani?i je distribuovala nap?iklad pomoci diplomat?. Ka?demu bylo p?id?leno 20 kg nespecifikovanych drog s pokynem prodat je na ulici alespo? za 300 tisic USD. Spln?ni ukolu m?lo byt podle u?ad? KLDR projevem loajality ke stran?. Doslova tak m?li, jak pi?e jihokorejsky server chosun.com , prodejem oslavit nadchazejici narozeniny otce moderni KLDR Kim Ir-sena. [27] Drogove operace probihaly pod dohledem specialniho U?adu 39 s minimaln? ml?enlivym souhlasem vedeni KLDR. Po n?kolika skandalech byl ale tento diplomaticky kanal zru?en a zav?eny byly take n?ktere varny. Vyroba ale p?etrvala a napojila se na kriminalni gangy zapojene na asijske p?ekupniky pa?ujici drogy ze zem? s v?domim jejiho vedeni. [28]

Izolovana zem? se timto prodejem drog sna?i zoufale ziskat zahrani?ni m?ny v hotovosti. Ro?n? tak na vyvozu KLDR vyd?la 200 mil. USD. Obchod s drogami se za?ina dotykat i mistnich obyvatel v naproste v?t?in? ?ijicich v naproste chudob?, kte?i nemaji ?asto na leky a dostupnym metamfetaminem, kteremu ?ikaji familiarn? led , si tak le?i nap?iklad i chronicke nemoci a rakovinu . [27] KLDR ale v posledni dob? (2016) za?ala sve ob?any od u?ivani teto drogy odrazovat s tim, ?e to vede ke slabosti zneu?itelne nep?itelem. [28]

Hlavnim odbyti?t?m severokorejskeho metamfetaminu je ?ina a podle odbornik? nema jeho ?istota obdoby a dosahuje a? 98 procent. Zejmena severovychod ?iny je nejohro?en?j?i a raketov? zde roste po?et zavislych , kte?i metamfetaminu ?ikaji ledova droga . Oblibenost drogy roste i mezi celebritami a ?ina uznava, ?e s ni ma problem. ?in?ti policiste ro?n? zadr?i metamfetamin za desitky milion? dolar?, co? je jen ?pi?ka ledovce. ?ina ale pova?uje p?vod zadr?eneho metamfetaminu za citlivou informaci a nechce ji sd?lit. [28]

Dan?

Severokorejske ?eny se zapadnim turistou v roce 2010

Obyvatele KLDR neodvad?ji statu dan?. V?echny p?ime dan? byly v KLDR zru?eny v roce 1974. KLDR se tak stala prvni zemi na sv?t?, ktera nema p?ime da?ove zati?eni obyvatel. [29]

Turisticky ruch

Individualni turistika je mo?na. Do zem? se jezdi pomoci skupinovych zajezd?, ale n?ktere cestovni kancela?e nabizeji i samostatne zajezdy. [30] Turiste jsou po celou dobu nav?t?vy pod dozorem svych pr?vodc?. V?e je p?isn? organizovano. Je velmi obti?ne (tem?? nemo?ne), aby se turiste dostali do b??neho hovoru s mistnimi lidmi. Pokud se tak stane, mistni obyvatelstvo ?eka postih ze strany statu. Nej?ast?ji je nav?t?vovano hlavni m?sto Pchjongjang.

Obyvatelstvo

Severokorejci p?ed palacem Kumsusan

S vyjimkou male ?inske komunity a n?kolika etnickych Japonc? je severokorejske obyvatelstvo o po?tu 24 852 000 lidi etnicky homogenni. [31] [32] Demografove ve 20. stoleti odhadovali, ?e po?et obyvatel by m?l v roce 2000 nar?st na 25,5 milion? a 28 milion? do roku 2010, k ?emu? v?ak vzhledem k hladomoru v Severni Koreji nedo?lo. Za?al cca v roce 1995, trval t?i roky a m?l za nasledek smrt 300 000 a? 800 000 Severokorejc? ro?n?. [33] Umrti byla v?t?inou zap?i?in?na nemocemi z podvy?ivy jako zapal plic a tuberkuloza ne? z hladov?ni. [33]

Jazyk

Severni Korea sdili s Ji?ni Koreou jazyk korej?tinu , a?koli v obou zemich existuji n?ktere rozdily a dialekty. Severokorejci popisuji sv?j pchjongjangsky dialekt slovem munhwa (?kultivovany jazyk“), na rozdil od jihokorejskeho dialektu v Soulu p'jod?uno (?pr?m?rny jazyk“), ktery je vniman jako dekadentni, proto?e vyu?iva slova p?ejata z japon?tiny a angli?tiny . [34]

Nabo?enstvi

Svoboda nabo?enskeho vyznani a pravo na nabo?enske ob?ady jsou ustavn? zaru?eny, ale v praxi podlehaji omezenim. [35] Podle zprav je 64,3 % obyvatel bez vyznani , 16 % praktikuje korejsky ?amanismus, 13,5 % ?eondoismus , 4,5 % jsou buddhiste a 1,7 % jsou k?es?ane . [36]

Spole?nost

Mezinarodni darci vedeni Spojenymi staty zahajili v roce 1997 dodavky potravin p?es sv?tovy potravinovy program v boji proti hladomoru. [37] Navzdory drastickemu sni?eni podpory b?hem Bushovy administrativy [38] se situace postupn? zlep?ovala. Po?et podvy?ivenych d?ti se sni?il z 60 % v roce 1998 na 37 % v roce 2006 [39] a 28 % v roce 2013. [40] Domaci produkce potravin se v roce 2013 tem?? zotavila na doporu?enou ro?ni urove? 5,37 milion? tun ekvivalentu obilovin, [41] ale sv?tovy potravinovy program ohlasil pokra?ujici nedostatek rozmanitosti potravin a p?istup k tuk?m a bilkovinam. [42]

Od roku 1997 se v Severni Koreji pou?iva kalenda? ?u?che , ktery vychazi z gregorianskeho kalenda?e , av?ak za prvni den roku 1 stanovil 15. duben 1912, tedy den, kdy se narodil Kim Ir-sen. [43]

?kolstvi

Severokorejska ?kola?ka

Povinna ?kolni dochazka trva jedenact let a je cela zdarma v?etn? u?ebnic, uniforem, ubytovani a stravovani. Zahrnuje

  • jeden rok p?ed?kolni vychovy
  • ?ty?i roky zakladni ?koly (lidove ?koly pro d?ti od 6 do 9 let)
  • ?est let st?edo?kolskeho studia (d?ti od 10 do 16 let), v ?adnych nebo specialnich st?ednich ?kolach.

Vysoko?kolske vzd?lani je nepovinne a d?li se na dva typy:

  • akademicke a
  • celo?ivotni vzd?lavani.

Mezi nejvyznamn?j?i vysoke ?koly pat?i Kim Ir-senova univerzita a Univerzita v?dy a technologie v Pchjongjangu.

Zdravotnictvi

Zuba?i v severokorejske nemocnici

Podle zpravy Amnesty International z roku 2010 [44] je v Severni Koreji akutni nedostatek leka??. Pokud jsou v?bec n?jaci k dispozici, ?asto jim chybi pat?i?ne vzd?lani [44] a praci vykonavaji zdarma (resp. za naturalie). Uvadi se take, ?e operace jsou velmi ?asto provad?ny bez anestetik , [44] a to za pomoci p?ivazani pacienta ?emeny k opera?nimu stolu. V nemocnicich nejsou dodr?ovana ani zakladni hygienicka pravidla, injek?ni jehly jsou pou?ivany vicekrat, [44] jsou tedy nesterilni; nastroje ur?ene k operacim se rovn?? nesterilizuji a operace se dosti ?asto provad?ji p?i svi?kach kv?li vypadk?m dodavek elektrickeho proudu. [44]

Koncem b?ezna 2020, kdy v ramci pandemie covidu-19 bylo naka?eno ji? tem?? 250 000 lidi, severokorejsky re?im stale nehlasil jedineho naka?eneho. Kv?li zaml?ovani informaci, nizke urovni zdravotnictvi i podvy?iv? tem?? poloviny obyvatel by epidemie mohla v KLDR mit katastrofalni nasledky. I kdyby k nim do?lo, z?ejm? to neohrozi stabilitu re?imu, ktery ani v dob? pandemie nep?estal s odpalovanim raket. [45] [46]

Lidska prava

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Lidska prava v Severni Koreji .
Uniformovany civilista na kole v Pchjongjangu

Severni Korea je jednou ze zemi, ktera je velmi izolovana od okolniho sv?ta a kde jsou soustavn? poru?ovana lidska prava . [47] Zpravy mnoha organizaci za lidska prava a zahrani?nich vlad obvi?uji severokorejskou vladu z jejich omezovani; nejvice kritizovano je omezovani prava Severokorejc? na svobodne opu?t?ni sve zem?.

Severni Korea je obvi?ovana ze z?izovani koncentra?nich tabor? . Amnesty International odhaduje, ?e v koncentra?nim tabo?e Jodok bylo v roce 2011 zadr?ovano asi 200 000 lidi. [48] Do tabora jsou spolu s ? t?idnimi nep?ateli “ zavirany i jejich d?ti a dal?i p?ibuzni. [49] Jeden z dokumentarnich po?ad? televize BBC ukazal, ?e v jednom z t?chto tabor? testuji Severokorejci na v?znich chemicke zbran? v plynove komo?e . [50]

V?echna media jsou statni a jsou cenzurovana . Internet je cenzurovan a je zamezeno vstupu na stranky odporujici re?imu ? jde vlastn? o intranet . Pod severokorejskou domenou .kp je registrovano pouhych 28 webovych stranek. [51]

Reklama se do teto zem? dostala poprve a? v roce 2008. Fastfood byl dlouho zakazan jako zapadni zhy?kanost. Kolem roku 2009 bylo v?ak v jednom obchod? v hlavnim m?st? povoleno koupit si hot dog nebo hamburger .

Kultura

?ivot v KLDR

ikona
Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .
Komenta?: ?ast
Severokorejci vzdavaji poctu zakladateli KLDR Kim Ir-senovi a jeho nastupci Kim ?ong-ilovi

Pr?m?rny m?si?ni plat se pohybuje okolo 100 dolaru m?si?n?. [ zdroj? ] Vlada svym ob?an?m poskytuje dvakrat do roka o?aceni a jednou do roka nove boty. [ zdroj? ] Potraviny dostavaji ob?ane podle mnoha kriterii, p?id?ly jsou rozd?lovany podle prace, p?vodu, za?azeni do ur?ite spole?enske kategorie apod. [ zdroj? ] K nakupu spot?ebniho zbo?i, jako je televize, rozhlas, hodinky apod. pot?ebujete souhlas ze sve prace. [ zdroj? ] Je zakazano sledovat ?i poslouchat jakekoli jine stanice ne? severokorejske. Na televiznich knoflicich jsou umist?ny papirove plomby, aby nedo?lo k p?epnuti na jinou stanici, p?islu?ne u?ady provad?ji namatkove kontroly, zda nejsou plomby poru?eny. [52]

V ka?de domacnosti musi viset portrety ?velkych v?dc?“ (Kim Ir-sen, Kim ?ong-il, Kim ?ong-un), pravideln? musi byt tyto portrety otirany od prachu, je na to ur?en i specialni bily had?ik. Ob?ane rovn?? nosi odzna?ky, na kterych jsou tito v?dci vyobrazeni. V jednotlivych domech hlidaji sve spolubydlici takzvane ?inmimband?ang“, ktere musi p?edavat zpravy statni bezpe?nosti. [52] D?ti se v?dy musi postarat o sve rodi?e. V p?ipad?, ?e dojde k rozvodu man?elstvi, d?ti z?stavaji v otcov? rodin?. Propaganda je v zemi tak silna, ?e si velke mno?stvi lidi mysli, ?e se v Severni Koreji ?ije nejlepe na sv?t? a v podstat? jsou radi, ?e zde mohou ?it, jeliko? jsou od utleho v?ku vychovavani k poslu?nosti a absolutn? odrazovani od demokratickeho a kapitalistickeho zp?sobu ?ivota.

V posledni dob? se zde za?aly v hojne mi?e pou?ivat mobilni telefony, ktere jsou ov?em pro v?t?inu lidi, ?ijicich na venkov?, stale nedostupne.

Mezi klasicky tradi?ni pokrm pat?i korejske kim?chi , ktere se sklada z ?inskeho zeli, ktere se necha par hodin na drobno nakrajene plavat v solnem nalevu, nasledn? se oplachne, proklada se s pastou, ktera se sklada z chilli, zazvoru, ?esneku, jarni cibulky a ust?icovou pastu. Nechava se 14 dni p?i pokojove teplot? kvasit.

Hudba

Vlada po v?t?inu 20. stoleti zd?raz?ovala optimisticke melodie zalo?ene na lidove hudb? a take revoluciona?skou hudbu. Ideologicke zpravy jsou sd?lovany p?es masivni orchestralni skladby, jako je P?t velkych revolu?nich oper , zalo?enych na tradi?nim korejskem changgeuk (korejska opera). [53] Revolu?ni opery se od svych zapadnich prot?j?k? li?i p?idanim tradi?nich nastroj? do orchestru a vyhybaji se recitativu . [54]

Literatura

Severokorejske knihkupectvi s pracemi Kim Ir-sena a Kim ?ong-ila

Na rozdil od byvaleho Sov?tskeho svazu zde neexistuje ?adne literarni podzemi a nejsou znami ?adni disidenti-spisovatele. V?echna nakladatelstvi jsou ve vlastnictvi vlady nebo strany prace, proto?e jsou pova?ovana za d?le?ity nastroj propagandy a agitace . Nakladatelstvi d?lnicke strany Koreje ma mezi nimi nejv?t?i autoritu a vydava ve?kere prace Kim Ir-sena , ideologicke vzd?lavaci materialy a dokument? stranicke politiky. Zahrani?ni literatura zde nevy?la do roku 1984 , kdy byly vydany indicke, n?mecke, ?inske a ruske pohadky, Tales from Shakespeare a n?ktere prace Bertolta Brechta a Ericha Kastnera .

Kim Ir-senovy osobni prace jsou pova?ovany za ?klasicka mistrovska dila“, zatimco ta vytvo?ena pod jeho instrukta?i jsou ozna?ena jako ?modely literatury ?u?che“. Pat?i mezi n? Osud mu?? obranneho sboru , Pise? Koreje a Nesmrtelna historie ?i serie historickych roman? zobrazujici utrpeni Korejc? pod japonskou okupaci. Od 80. let po 21. stoleti bylo publikovano vice ne? ?ty?i miliony literarnich praci, ale tem?? v?echny pat?i do uzkeho vyb?ru r?znych politickych ?anr?, jako je ?prvni armadni revolu?ni literatura“.

Sci-fi se pova?uje za druho?ady ?anr, proto?e se pon?kud odchyluje od tradi?nich norem podrobnych popis? a metafor v?dce.

Film

V?t?ina modernich totalitnich re?im? si je v?doma skryte sily filmove produkce. "Ze v?ech um?ni je pro nas film um?nim nejd?le?it?j?im," m?l ?ici Vladimir Ilji? Lenin v unoru roku 1922 svemu tehdej?imu komisa?i osv?ty Anatoliji Luna?arskemu [55] . Filmovym fanou?kem byl i Kim ?ong-il, ktery podle BBC vlastnil sbirku dvaceti tisic DVD. [56] Mimo jine napsal severokorejsky v?dce i vice ne? t?istastrankove pojednani o filmovem um?ni a n?kolik dal?ich stati na toto tema. Mezi jeho oblibene snimky m?ly pat?it ak?ni serie Rambo a James Bond , dale horory jako Patek t?inacteho nebo hongkongske ak?ni filmy. Z herecke profese daval udajn? p?ednost Elizabeth Taylorove a Seanu Connerymu .

Znamy je i p?ib?h jihokorejskeho re?isera Sin Sang-oka a jeho man?elky, here?ky ?oi Un-hui, ktere v roce 1978 postupn? unesla severokorejska tajna slu?ba z Hongkongu, kam se Sin vydal patrat po sve zmizele p?itelkyni (svatebni ob?ad prob?hl a? pozd?ji na p?ani Kim ?ong-ila). O jejich anabazi, b?hem ni? byl re?iser po dvouletem v?zn?ni za pokus o ut?k donucen nato?it sedm film?, vypravi i kniha Kim ?ong Il uvadi . Nejznam?j?im filmem, ktery Sin v Severni Koreji nato?il, je st?edov?ka variace na tema Godzilla nazvana Pulgasari z roku 1985. Se specialnimi efekty pomohlo severokorejskym filma??m japonske studio Toho a v gumovem p?evleku je?t?ra vystupoval kaskader Kenpa?iro Sacuma , ktery ztvarnil i originalni Godzillu v serii film? od roku 1984 do roku 1995.

Po?et snimk? nato?enych v produkci Severni Koreje ale zalib? Kim ?ong-ila ve filmovem um?ni ani zdaleka neodpovida, [57] vyprodukovano bylo pouze male mno?stvi snimk?.

Je mo?ne p?ipomenout titul Mstitel s pi??alou nato?eny v roce 1986, ktery byl na p?elomu osmdesatych a devadesatych let sou?asti usp??ne vlny snimk? s tematikou bojovych um?ni. Trenink mladeho Hong Kil-donga, jakehosi korejskeho Robina Hooda, ktery probihal pod taktovkou taoistickeho d?de?ka, jeho? v ?eskem zn?ni namluvil Rudolf Hru?insky , vid?lo b?hem roku 1988 v ?eskych kinech 557 tisic divak? [58] a stal se tak patnactym nejnav?t?vovan?j?im filmem roku. [59]

Sport

Severni Korea (v ?ervenem) p?i zapase proti Brazilii b?hem mistrovstvi sv?ta v roce 2010

Na v?t?in? ?kol se ka?dodenn? hraje fotbal , basketbal , stolni tenis , gymnastika , box a dal?i. V zemi je popularni fotbalova liga a zapasy jsou ?asto vysilany v televizi. Severokorejska fotbalova reprezentace se u?astnila mistrovstvi sv?ta ve fotbale 2010 , kde prohrala v?echny t?i zapasy proti Brazilii, Portugalsku a Pob?e?i slonoviny.

P?istup na internet

P?istup na globalni internet maji pouze vybrani vladni u?ednici na zaklad? specialniho povoleni vydaneho vladou. Krom? vladnich u?ednik? p?istup maji i cizi nav?t?vnici zem?, a to pouze v hlavnim m?st? Pchjongjangu na standardu 3G a studenti Pchjongjangske univerzity, jejich p?istup je ale siln? monitorovan a cenzurovan. B??ni severokorej?ti ob?ane maji p?istup jen na mistni intranet ( Kwangmjong ) obsahujici vladou schvalene webove stranky, v?t?inou propagandisticke .

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Odkazy

Reference

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku North Korea na anglicke Wikipedii.

ikona
Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.
Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.
  1. ↑ https://cuzk.cz/Zivotni-situace/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx
  2. ↑ Internetova jazykova p?iru?ka ? Korea. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupne online .  
  3. ↑ Seznam odpov?di | dotazy.ujc.cas.cz. dotazy.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupne online .  
  4. ↑ Ladislav Kryzanek, Nejst?e?en?j?i hranice sv?ta. Reporta? ze Severni Koreje , idnes.cz , 18. kv?tna 2007
  5. ↑ a b ?iv? z Koreje: Bude se opakovat valka? , aktualne.cz , 14. 10. 2006
  6. ↑ The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2010-11-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-05-18.  
  7. ↑ " P?ed 65 lety vypukla korejska valka ". Reflex. 26. ?ervna 2015.
  8. ↑ Fotila jsem na nejst?e?en?j?i hranici sv?ta (National Geographic ?esko, 31. ?ijna 2011)
  9. ↑ Nejst?e?en?j?i hranice sv?ta na vlastni o?i. Severni Korea zblizka (iDNES, 17. ?ijna 2012)
  10. ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=773418
  11. ↑ KLDR obnovi vojenskou linku s Ji?ni Koreou, po?le delegaci na OH. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupne online .  
  12. ↑ United Nations Environmental Programme. DPR Korea: State of the Environment, 2003 [online]. [cit. 2016-01-29]. S. 12. Dostupne v archivu po?izenem dne 2004-08-31.  
  13. ↑ Bill Caraway. Korea Geography [online]. The Korean History Project [cit. 2007-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 06-07-2007.  
  14. ↑ Bradley K. Martin. Under the Loving Care of the Fatherly Leader: North Korea and the Kim Dynasty . [s.l.]: [s.n.] ISBN   0-312-32322-0 .  
  15. ↑ a b SEDLA?OVA, Barbora. KLDR popravila ministra obrany. Ve?ejn? a protiletadlovou zbrani. iDNES.cz [online]. 2015-05-13 [cit. 2015-05-13]. Dostupne online .  
  16. ↑ msl. KLDR: ?ang zradil v?elou otcovskou lasku, budi? t?ikrat proklet!. Lidovky.cz [online]. 2013-12-13 [cit. 2015-05-13]. Dostupne online .  
  17. ↑ ket. Kim po sjezdu utahuje opratky. Nechal zast?elit vicepremiera pro vzd?lani. ?T24.cz [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupne online .  
  18. ↑ Kim Yong Nam Visits 3 ASEAN Nations To Strengthen Traditional Ties [online]. The People's Korea [cit. 2007-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-09-30.  
  19. ↑ International Institute for Strategic Studies . The Military Balance 2010 . Redakce Hackett James. London : Routledge , 2010-02-03. ISBN   1-85743-557-5 .  
  20. ↑ Army personnel (per capita) by country [online]. NationMaster [cit. 2007-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2007-02-17.  
  21. ↑ ?iv?: Jak vypada kone?na v Koreji , aktualne.cz, 21.10.2006
  22. ↑ The Guardian: Jak ?iji oby?ejni obyvatele Pchjongjangu. ceskenoviny.cz [online]. 17.05.2014. Dostupne online .  
  23. ↑ Soo-Bin Park. The North Korean Economy: Current Issues and Prospects [online]. Carleton University , 2003-10-03 [cit. 2011-10-31]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  24. ↑ Archivovana kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2010-11-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-05-18.  
  25. ↑ https://ekonomika.idnes.cz/bitcoin-severni-korea-kryptomeny-dlv-/eko-zahranicni.aspx?c=A171212_180106_eko-zahranicni_mato
  26. ↑ Severni Korea Archivovano 18. 5. 2020 na Wayback Machine . na CIA Factbook
  27. ↑ a b c MANERT, Old?ich. Proka?te v?rnost re?imu a prodavejte drogy, nakazala KLDR diplomat?m. iDNES.cz [online]. 2013-03-25 [cit. 2016-02-21]. Dostupne online .  
  28. ↑ a b c d KRYZANEK, Ladislav. Severni Korea trumfla ?eske va?i?e, jeji ?piko“ je nejlep?i na sv?t?. iDNES.cz [online]. 2016-02-20 [cit. 2016-02-21]. Dostupne online .  
  29. ↑ http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/korea-severni-kldr-financni-a-danovy-sektor-18368.html
  30. ↑ www.juchetravelservices.com [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-12-20.  
  31. ↑ Field Listing: Population [online]. CIA World Factbook [cit. 2014-07-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-12-25.  
  32. ↑ Field Listing: Ethnic Groups [online]. CIA World Factbook [cit. 2014-07-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-01-06.  
  33. ↑ a b May Lee. Famine may have killed 2 million in North Korea. CNN . 19 August 1998. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 9 February 2007.  
  34. ↑ The Korean Language [online]. Library of Congress Country Studies , June 1993 [cit. 2014-07-25]. Dostupne online .  
  35. ↑ Human Rights in North Korea [online]. Human Rights Watch , July 2004 [cit. 2007-08-02]. Dostupne online .  
  36. ↑ Religious Intelligence UK report [online]. Religious Intelligence [cit. 2009-07-04]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2007-10-13.  
  37. ↑ Foreign Assistance to North Korea: Congressional Research Service Report for Congress [online]. Federation of American Scientists, 26 April 2012 [cit. 2014-07-22]. Dostupne online .  
  38. ↑ Jay Solomon. US Has Put Food Aid for North Korea on Hold [online]. Wall Street Journal, 20 May 2005 [cit. 2007-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2007-02-16.  
  39. ↑ Asia-Pacific : North Korea [online]. Amnesty International [cit. 2007-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-05-29.  
  40. ↑ National Nutrition Survey final report [online]. The United Nations Office in DPR Korea, 19 March 2013 [cit. 2014-07-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 29-07-2014.  
  41. ↑ The State of North Korean Farming: New Information from the UN Crop Assessment Report [online]. 38North, 18 December 2013 [cit. 2014-07-22]. Dostupne online .  
  42. ↑ Korea, Democratic People's Republic (DPRK) | WFP | United Nations World Food Programme ? Fighting Hunger Worldwide [online]. WFP [cit. 2014-07-22]. Dostupne online .  
  43. ↑ ?TYS, Mat?j. Po?i?te si severokorejsky kalenda? pro rok 107. Fotky jsou tematicky zam??eny na produkty zem? [online]. Irozhlas.cz, 2017-12-24 [cit. 2023-09-25]. Dostupne online .  
  44. ↑ a b c d e The crumbling state of health care in North Korea [online]. Amnesty International , 2010-07-15 [cit. 2011-10-31]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-09-14.  
  45. ↑ Nula naka?enych, chvasta se KLDR. Experti tu?i mo?nou katastrofu. iDNES.cz [online]. 2020-3-7. Dostupne online .  
  46. ↑ KLDR odpalila dv? balisticke rakety. V tuto dobu nevhodne, tvrdi Jihokorejci. iDNES.cz [online]. 2020-3-21. Dostupne online .  
  47. ↑ ?CHOL-HWAN, Kang a RIGOULOT, Pierre . Pchjogjangska akvaria. Praha: Fra , 2003. ISBN   80-86603-12-1 .
  48. ↑ Severni Korea: v koncentra?nim tabo?e ?otok trpi 200 tisic lidi [online]. Amnesty International , 2011-05-04 [cit. 2011-05-05]. Dostupne online .  
  49. ↑ HAWK, David. The Hidden Gulag: Exposing North Korea's Prison Camps . Washington, DC: U.S. Commitee for Human Rights in North Korea, 2003. Dostupne v archivu po?izenem dne 19-02-2009. S. 24. (anglicky)   Archivovano 19. 2. 2009 na Wayback Machine .
  50. ↑ Human guinea pigs [online]. BBC , 2004-07-28 [cit. 2011-10-31]. Dostupne online .  
  51. ↑ https://www.novinky.cz/internet-a-pc/415485-severokorejsky-internet-cita-jen-28-webu-s-narodni-domenou.html
  52. ↑ a b DEMICK, Barbara. Neni co zavid?t: oby?ejne ?ivoty v Severni Koreji . Zlin: Kniha Zlin, 2014. 353 s. ISBN   978-80-7473-159-4 .  
  53. ↑ Literature, Music, and Film [online]. Library of Congress Country Studies , 1993 [cit. 2014-07-14]. Dostupne online .  
  54. ↑ North Korean Opera Draws Acclaim in China. www.nytimes.com . The New York Times, 28 July 2010. Dostupne online [cit. 14 July 2014].  
  55. ↑ BARNOUW, Erik. Documentary : a history of the non-fiction film . 1. vyd. New York: Oxford University Press, 1974. 332 s. Dostupne online . ISBN   0195018354 9780195018356 . S.  55 .  
  56. ↑ https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-16245174
  57. ↑ https://www.newtonmedia.cz/cs/mediainfo-cz/svet/filmovy-byznys-a-severni-korea/detail
  58. ↑ HAVEL, Lud?k. Hollywood a normalizace: Distribuce americkych film? v ?eskoslovensku 1970?1989 (Magisterska diplomova prace) [online]. Brno: Ustav filmu a audiovizualni kultury, 2008 [cit. 2019-08-07]. Dostupne online .  
  59. ↑ https://is.muni.cz/th/a4tj6/Hollywood_a_normalizace_jjyua.txt

Literatura

Monografie

  • DEMICK, Barbara. Neni co zavid?t: oby?ejne ?ivoty v Severni Koreji. Z angl. orig. Nothing to envy p?elo?ila Eva Lee. Zlin: Kniha Zlin, 2014. 353 s. Tema, sv. 18. ISBN 978-80-7473-159-4 .
  • ECKERT, Carter J. et al. D?jiny Koreje . Praha: Nakl. Lidove noviny, 2009. 423 s. (D?jiny stat?). ISBN   978-80-7106-580-7 .  
  • GLOMB, Vladimir; LOWENSTEINOVA, Miriam. Korejska nabo?enstvi . 1. vyd. Praha: Togga, 2014. 255 s. (Dalny vychod). ISBN   978-80-7476-066-2 .  
  • JANO?, Ji?i. Dokonale utajena Korea. Praha: Libri, 1997. 187 s. Civilizace, zem?, lide. ISBN 80-85983-26-5 .
  • JANO?, Ji?i. Japonsko a Korea: dramaticke sousedstvi. Praha: Academia , 2007. 318 s., [32] s. barev. obr. p?il. ISBN 978-80-200-1503-7 .
  • LOWENSTEINOVA, Miriam a POPA, Marketa. Made in Korea. I. V Praze: Nova vlna, 2018. 423 s. ISBN 978-80-85845-85-3 .
  • LOWENSTEINOVA, Miriam a POPA, Marketa. Made in Korea. II. V Praze: Nova vlna, 2019. 447 s. ISBN 978-80-85845-94-5 .
  • ?PITALNIKOVA, Nina. Mezi dv?ma Kimy: na studiich v KLDR. Praha: Nakl. Lidove noviny, 2017. 213 s. ISBN 978-80-7422-526-0 .
  • ?PITALNIKOVA, Nina. Propaganda v KLDR: funkce, metody a vyvoj. Kolin: Beth-Or, 2014. 143 s. ISBN 978-80-260-5808-3 (v knize neuvedeno).
  • ?PITALNIKOVA, Nina. Sv?dectvi o ?ivot? v KLDR. Praha: Nakl. Lidove noviny, 2020. 261 s. ISBN 978-80-7422-776-9 .

Kvalifika?ni prace

  • KOLA?OVA, Hana. Obraz USA a Ameri?an? v severokorejske propagand?. Praha, 2019. 106 s. Bakala?ska prace. Ved. prace Mgr. Jaromir Chlada. Univerzita Karlova, Filozoficka fakulta, Ustav Dalneho vychodu. P?istup take z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/111513
  • ?PITALNIKOVA, Nina. Propaganda v KLDR: funkce, metody a vyvoj. Praha, 2013. 164 s. Bakala?ska prace. Ved. prace doc. PhDr. Miriam Lowensteinova, Ph.D. Univerzita Karlova, Filozoficka fakulta, Ustav Dalneho vychodu, Semina? koreanistiky. P?istup take z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/58385

P?isp?vky v periodikach

Souvisejici ?lanky

Externi odkazy

Staty a uzemi v Asii
Nezavisle staty
Teritoria, kolonie a
zavisla uzemi
Uzemni celky se spornym
mezinarodnim postavenim

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Severni_Korea&oldid=23295381 “