Azyl (z ?ec . asylon , uto?i?t?) je pravni ochrana uprchleho cizince , ktery ve stat? , jeho? je statnim ob?anem nebo kde bydlel (pokud jde o osobu bez statniho ob?anstvi ), ma opodstatn?ne obavy z pronasledovani, z rasovych, nabo?enskych nebo narodnostnich d?vod?, z d?vod? sexualni orientace ?i zdravotniho stavu, kv?li zastavani ur?itych politickych nazor? ?i hlasani t?chto nazor?, p?i?em? tyto postoje jsou hodnoceny jako legitimni (nap?. ne nutn? propagace nacismu ), pro biologickou p?ibuznost s n?jakou osobou nebo kv?li p?islu?nosti k ur?itemu socialnimu agregatu (nap?. nahodni sv?dci zlo?in? proti lidskosti) ?i socialni skupin? , ktera nema charakter zlo?inecke organizace, kv?li svemu zvla?tnimu t?lesnemu ?i jinemu znameni, je? by mohlo byt spojovano s nebezpe?nymi p?edsudky (nap?. pov?ry o ?arod?jnictvi v rovnikove Africe), obava se vykonu soudn? ?i jinak ulo?eneho trestu, jen? je hodnocen jako nep?im??en? p?isny, exemplarni trest ?i jako trest nehumanni (nap?. z pohledu mnoha stat? trest smrti ), nebo mo?nosti, ?e takovy trest bude ulo?en, a vzhledem k t?mto obavam se nechce nebo nem??e vratit zp?t do sveho domovskeho statu. Pravo na azyl neodvisi od toho, zda d?vody p?edjimane perzekuce jsou skute?ne, ?i jen domn?le (nap?. odsouzeni ve vykonstruovanem procesu za u?ast na smy?lene ?innosti neexistujici sabota?ni skupiny).

?lenske staty Evropske unie musi zabranit situaci, aby ?adosti o azyl byly podany stejnou osobou v n?kolika statech sou?asn?, p?i?em? musi spolupracovat v ramci minimalnich zaruk , je? maji byt poskytnuty ?adatel?m o azyl v p?ipad? vyho?t?ni a v dob? p?ezkumu ?adosti o azyl nebo odvolani proti rozhodnuti .

Pravo azylu v d?jinach [ editovat | editovat zdroj ]

Azyl je prastary nabo?ensko-pravni institut a p?vodn? znamenal uto?i?t?, misto, kam se pronasledovany ?lov?k mohl uchylit p?ed pronasledovateli, proto?e ho tam chranila nabo?enska autorita. Kdy? se tam ?lov?k uchylil, p?estaly se na n?j vztahovat sv?tske zakony a poddal se ochran? boh?. Tato mista byla p?esn? definovana, stejn? jako to, kterym osobam je mo?ne azyl poskytnout a kterym ne, p?ipadn? jake ritualy musi ?adatel o azyl p?edem podstoupit (u k?es?an? nap?iklad pokani.) ^[1] Podle Bible m?li sta?i Izraelci ?uto?i?tna m?sta“, ktera v?ak neposkytovala ochranu vrah?m (Num 35,11-14; Joz 20,2nn; 1Par 6,42-52). Smysl byl zabranit okam?ite pomst? a tak umo?nit vyjednavani, p?ipadn? nenasilne ?e?eni konfliktu. ^[2] Povinnost poskytovat azyl chapaly stare kultury jako velmi va?nou a Aischylova tragedie ?Prosebnice“ li?i konflikt panovnika mezi povinnosti chranit uprchlice a nebezpe?im vale?neho konfliktu s jejich pronasledovateli. V k?es?anskych zemich se za uto?i?t? pokladaly v?ecky chramy, proto se vra?dy v kostele chapaly i jako poru?eni azyloveho prava.

Od 19. stoleti je z?etelna snaha vytva?et mezinarodni system zachazeni s uprchliky, jen? v?ak byl v ?ir?im m??itku uplatn?n a? v roce 1951 v Umluv? o pravnim postaveni uprchlik?. V souvislosti s uprchliky ma azyl vyznam prava na ochranu, je? je poskytovano cizimu statnimu p?islu?nikovi stihanemu z politickych nebo rasovych d?vod?. Azyl takovemu ?lov?ku zaji??uje, aby nebyl vydan do statu, kde by byl ohro?en. ^[1]

Teprve se vznikajicim absolutismem raneho novov?ku byl azyl v Evrop? zru?en a byl obnoven a? s pot?ebou chranit uprchliky totalitnich re?im? ve 20. stoleti.

Typy azyl? [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k povaze motiv? pronasledovani se institut azylu rozd?lil na dva zasadni typy.

Prvni typ azylu je typicky pro st?edov?ke pravo uzemniho azylu . Azyl tedy p?esahuje vnitrostatni hranice a roz?i?uje se i k hranicim st?edov?kych stat?, kdy? nabizi tehdej?i ?lecht? pravo po?adat ut?kem z vlastni zem? o ochranu panovnika cizi zem?. Panovnik pote rozhoduje o tom, zda ochranu poskytne, ?i nikoli. V dal?im stadiu se pak zp?t v ramci uzemi jedineho statu, ov?em ji? ve formach p?edur?enych rodicim se mezinarodnim pravem. S timto pojetim se setkavame v p?ipad? diplomatickeho azylu - tedy prava uchylit se pod ochranu zastupitelskeho u?adu ciziho statu chran?neho diplomatickou imunitou. Tento diplomaticky azyl byl respektovan a? do 19. stoleti. Doposud p?etrvava v Latinske Americe, jinde v?ak mizi ve prosp?ch druheho typu, ktery je otev?en pouze osobam pronasledovanym z d?vod? politickych. ^[3]

Druhy typ azylu se poprve objevuje v severni Italii v dob? valek mezi m?stskymi staty a zna?i ochranu p?ed pronasledovanim politickych soupe??. Pronasledovani se mohou uchylit pod ochranu sousednich m?st, musi v?ak byt p?ipraveni na zm?nu pom?r? ve m?st? p?vodu. Prav? tato podoba azylu jako ochrany osob p?ed stihanim ve?ejnou moci zem? p?vodu z nekriminalnich p?i?in byla posleze p?ijata rovn?? vznikajici teorii mezinarodniho prava . Na druhe stran? za?ina vznikat uprchlictvi jako kategorie, o ktere rozhoduje stat poskytujici azyl, tim zda uprchlikovi po pravni strance p?izna status uprchlika. Na rozdil tedy od azylanta, ktery je v?li statu azylantem u?in?n, uprchlikem se ?lov?k stava objektivn?. ^[3]

Azyl v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Podle ?lanku 43 Listiny zakladnich prav a svobod poskytuje ?eska republika azyl cizinc?m pronasledovanym za uplat?ovani politickych prav a svobod. Av?ak azyl m??e byt odep?en tomu, kdo jednal v rozporu se zakladnimi lidskymi pravy a svobodami. Teto problematice se dale v?nuje zakon o azylu , podle ktereho rozhoduje Ministerstvo vnitra ?eske republiky o zahajeni spravniho ?izeni a ud?leni azylu. Azylovy zakon navic obsahuje mo?nost ud?lit azyl i z d?vod? humanitarnich (zdravotni stav ?adatele, vysoky v?k, zachovani celistvosti rodiny). Dal?im zakonem, ktery obecn? upravuje podminky pro vstup a pobyt v?ech cizinc? na na?em uzemi, je zakon o pobytu cizinc? na uzemi ?eske republiky . Dal?i paragrafy tohoto zakona v?ak ?e?i i mo?nost poskytnuti azylu osobam, ktere pot?ebuji do?asnou ochranu. P?esn?ji ?e?eno se jedna o ochranu v p?ipad? ?ivelni katastrofy na uzemi n?ktereho ze sousednich stat?, kdy jeho ob?ane pot?ebuji do?asne uto?i?t? dokud nejsou nasledky katastrofy napraveny. ^[4]

Statistiky 2000?2014 [ editovat | editovat zdroj ]

Po?ty ?adatel? o azyl na uzemi ?R . ^{[5] [6]}

Azylovy d?m [ editovat | editovat zdroj ]

Azylovy d?m je ubytovaci za?izeni pro osoby bez p?ist?e?i, ktere by m?lo klient?m, kte?i sem p?ichazeji motivovani ke zm?n? vlastni situace, pomoci s integraci do spole?nosti. V n?kterych azylovych domech proto klienti prochazeji integra?nimi stupni, tedy. fazemi pobytu, b?hem nich? si klient klade postupn? naro?n?j?i cile. Ve v?t?in? azylovych dom? je delka pobytu klienta omezena na n?kolik m?sic?. Vyjimkou jsou emauzske domy, v nich? klienti maji povinnost pracovat a z takto vyd?lanych pen?z p?ispivat na ubytovani a stravu. V tomto typu cirkevniho za?izeni neni na klienta vyvijen tlak, aby svou ?ivotni situaci zm?nil. ^[1]

Uprchlik [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Umluvy o pravnim postaveni uprchlik? z roku 1951, je? byla v ?eske republice vyhla?ena pod ?islem 208/1993 Sb., je uprchlik definovan jako: Osoba, ktera se nachazi mimo svou vlast a ma opravn?ne obavy p?ed pronasledovanim z d?vod? rasovych, nabo?enskych nebo narodnostnich nebo z d?vod? p?islu?nosti k ur?itym spole?enskym vrstvam nebo i zastavani ur?itych politickych nazor?, je schopna p?ijmout, nebo vzhledem ke shora uvedenym obavam, odmita ochranu sve vlasti; tote? plati pro osobu bez statni p?islu?nosti, nachazejici se mimo zemi sveho dosavadniho pobytu nasledkem shora zmin?nych udalosti, a ktera vzhledem k vy?e uvedenym obavam se tam nechce nebo nem??e vratit. ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Azylova a p?ist?hovalecka politika EU
• Readmisni dohoda
• Zakladni lidska prava
• Uprchlicky tabor

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Adamova Karolina , Lojek Antonin: Zamy?leni nad historii diplomacie a diplomatickeho azylu , Praha, Pravnik 2/2011, 166?180 s. ISSN 0231-6625
• Adamova Karolina, Lojek Antonin: ?eske cirkevni azylove pravo 17. a 18. stoleti (P?ipad Karla ?krety) , Praha, Aplikovane pravo 1/2010, 39?49 s. ISSN 1214-4878.
• ?epelka ? Jilek ? ?turma, Azyl a uprchlictvi v mezinarodnim pravu . Brno: Masarykova univerzita, 1997?262 s. ISBN   80-210-1493-8 .
• Lojek, Antonin: K otazce osobni a ?asove azylove ochrany . In: Acta historico-iuridica Pilsnensia, Plze? 2011, s. 155?172. ISBN   978-80-7380-354-4
• Lojek, Antonin: K otazce rakouskeho azyloveho prava 16. a? 18. stoleti. Pravn?historicke studie, ?. 41/2012,Praha, s. 199?212. ISSN 0079-4929.
• Lojek, Antonin-Brezina, Peter: Cirkevni azyl a intercese . Bibliotheca Strahoviensis, ?. 10/2011, Praha, s. 7?26. ISSN 1213-6514.
• Lojek, Antonin: Formy azyloveho prava v ranem novov?ku , Praha, Pravnik 3/2010, 273?294 s. ISSN 0231-6625.
• Lojek, Antonin: ?eske azylove pravo 16. a? 18. stoleti; ko?eny pozd?j?i upravy nebo mo?ne inspirace pro sou?asnost? , Praha: Universita Karlova, Pravnicka fakulta, 2011, Prameny a nove proudy pravni v?dy 47, 139 s. ISBN   978-80-87146-43-9 .
• Lojek, Antonin, Tobi?ek Ji?i: K otazce poskytovani azylu a ochrany ?id?m , Praha, Pravnik 7/2011, 680?696 s. ISSN 0231-6625.
• Matou?ek, Old?ich.  Slovnik socialni prace . Vyd. 2., p?eprac. Praha: Portal, 2008, 271 s. ISBN   978-80-7367-368-0
• PETRA?KOVA, V?ra; KRAUS, Ji?i , a kol. Akademicky slovnik cizich slov A-? . Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN   80-200-0607-9 .  
• WAGNEROVA, Eli?ka. Listina zakladnich prav a svobod: komenta? . Praha: Wolters Kluwer ?eska republika, 2012, xxv, 906 s. Komenta?e Wolters Kluwer. ISBN   978-807-3577-506 .
• L. V. Wellner, Pravo azylu . Praha: Argo, 1997-591 s. ISBN   80-7203-162-7 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo azyl ve Wikislovniku
• Encyklopedicke heslo Asyl v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Azyl a uprchlictvi na Epravo.cz
• Zakon ?. 325/1999 Sb., o azylu, na Epis.cz
• Zakon ?. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc? na uzemi ?R