Albanie

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o evropskem stat? Albanie. O kavkazske Albanii pojednava ?lanek Albanie (kavkazska) .
Albanska republika
Republika e Shqiperise
vlajka Albánie
vlajka 		znak Albánie
znak
Hymna
Hymni i Flamurit
Motto
Ti Shqiperi, me jep nder, me jep emrin shqiptar
(Ty Albanie, dava? mi ?est, ty mi dava? jmeno Albanec)
Geografie

Poloha Albánie
Poloha Albanie

Hlavni m?sto Znak Tirany Tirana
Rozloha 28 748 km² ( 140. na sv?t? )
z toho 4,7 % vodni plochy
Nejvy??i bod Velky Korab (2764 [1]  m n. m.)
?asove pasmo +1
Poloha 41° s. ?. , 20° v. d.
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 2 793 592 ( 137. na sv?t? , 2022 )
Hustota zalidn?ni 97 ob. / km² ( 82. na sv?t? )
HDI ▲ 0,796 (vysoky) ( 67. na sv?t? , 2021)
Jazyk alban?tina (dialekty gegsky na severu, toskicky na jihu), ital?tina , ?e?tina , arumun?tina , makedon?tina
Nabo?enstvi islam 59 %, k?es?ane 17 %, ateiste 9 %, neuvedeno 15 %
Statni utvar
Statni z?izeni parlamentni republika
Vznik 28. listopadu 1912 (nezavislost na Osmanske ?i?i )
Prezident Bajram Begaj
P?edseda vlady Edi Rama
M?na albansky lek (=100 qindarka) (ALL)
HDP /obyv. ( PPP ) 19 566 [2] USD ( 83. na sv?t? , 2023)
Giniho koeficient 34,3 (2019)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1 008 ALB AL
MPZ AL
Telefonni p?edvolba +355
Narodni TLD .al
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na Commons

Albanie ( albansky Shqiperi nebo Shqiperia ), plnym nazvem Albanska republika (albansky Republika e Shqiperise ) je stat v jihovychodni Evrop?. Zem? se nachazi na Balkan? na pob?e?i Jaderskeho a Jonskeho mo?e a sousedi na pevnin? s  ?ernou Horou na severozapad?, s  Kosovem na severovychod?, se  Severni Makedonii na vychod? a ?eckem na jihu. Krajina zem? saha od ?lenitych hor Prokletije a poho?ich Korab , Skanderbeg, Pindos a Kanali a? po urodne ni?inne roviny tahnouci se od pob?e?i Jaderskeho a Jonskeho mo?e. Albanie ma rozlohu 28 748 km 2 a ?ije zde 2,8 milion? obyvatel, hlavnim a nejv?t?im m?stem zem? je Tirana , nasleduji Dra? (Durres), Vlora , Elbasan a Skadar .

Ve starov?ku osidlili Ilyrove severni a centralni oblasti Albanie, zatimco Epirote ?ili na jihu. Na pob?e?i bylo zalo?eno n?kolik vyznamnych ?eckych kolonii . Ve 2. stoleti p?. n. l. byl region p?ipojen k ?imske republice a po rozd?leni ?imske ?i?e se stal sou?asti Byzantske ?i?e . Prvni zname albanske autonomni kni?ectvi - Arbe?ske kni?ectvi - vzniklo ve 12. stoleti. Albanske kralovstvi , Albanske kni?ectvi a Benatska Albanie vznikly mezi 13. a 15. stoletim v r?znych ?astech zem? spolu s dal?imi albanskymi kni?ectvimi a politickymi celky. Koncem 15. stoleti se Albanie stala sou?asti Osmanske ?i?e , a to a? do roku 1912, kdy vyhlasil nezavislost moderni albansky stat. V roce 1939 bylo Albanske kralovstvi napadeno Italii a stalo se Velkou Albanii , ktera se b?hem druhe sv?tove valky stala protektoratem nacistickeho N?mecka . [3] Po valce vznikla Albanska socialisticka lidova republika , ktera trvala a? do revoluci v roce 1991 , ktere skon?ily padem komunismu v Albanii a nakonec vznikem sou?asne Albanske republiky.

Albanie je unitarni parlamentni republika . Pat?i mezi rozvojove zem? , v indexu lidskeho rozvoje je na 67. mist? na sv?t?, jeji ekonomice s vy??im st?ednim p?ijmem dominuje sektor slu?eb , nasledovany zpracovatelskym pr?myslem. [4] Po padu komunismu v roce 1990 pro?la Albanie procesem p?echodu od centralizovaneho planovani k tr?nimu hospoda?stvi . [5] [6] [7] Svym ob?an?m poskytuje socialni zabezpe?eni , v?eobecny system zdravotni pe?e a bezplatne zakladni a st?edni vzd?lani. [8] Albanie je ?lenem Organizace spojenych narod? , Sv?tove banky , Severoatlanticke aliance , Sv?tove obchodni organizace , Rady Evropy , Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop? , Organizace islamske spoluprace a UNESCO . Od roku 2014 je oficialnim kandidatem na ?lenstvi v Evropske unii . Je jednim ze zakladajicich ?len? Energetickeho spole?enstvi pro jihovychodni Evropu , Organizace pro ?ernomo?skou hospoda?skou spolupraci a Unie pro St?edomo?i .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Historicky p?vod nazvu ?Albanie“ lze vysledovat a? do st?edov?ke latiny , p?i?em? se p?edpoklada, ?e jeho zaklad je spojen s ilyrskym kmenem Albanc?. Tato souvislost ziskava dal?i podporu v dile staro?eckeho geografa Klaudia Ptolemaia z 2. stoleti n. l., kde zahrnul sidllo Albanopolis le?ici severovychodn? od Dra?e . [9] [10] P?itomnost st?edov?keho osidleni s nazvem Albanon nebo Arbanon nazna?uje mo?nost historicke kontinuity. P?esny vztah mezi t?mito historickymi zminkami a otazka, zda Albanopolis bylo synonymem pro Albanon, v?ak z?stava p?edm?tem v?deckych debat. [11]

Byzantsky historik Michael Attaleiates ve svem historickem popisu z 11. stoleti uvadi nejstar?i nezpochybnitelnou zminku o Albancich, kdy? se zmi?uje o tom, ?e se v roce 1079 zu?astnili povstani proti Konstantinopoli . [12] Krom? toho ozna?il Arbanity za poddane pod vladou vevody z Dyrrachia . [13] Ve st?edov?ku se Albanie ozna?ovala jako Arberi nebo Arbeni , jeji obyvatele se ozna?ovali jako Arbereshe nebo Arbeneshe . [14] Albanci pou?ivaji p?i ozna?ovani sveho naroda vyrazy Shqiperi nebo Shqiperia , co? jsou ozna?eni, jejich? historicky p?vod saha a? do 14. stoleti, [15] av?ak teprve na p?elomu 17. a 18. stoleti tyto vyrazy postupn? mezi Albanci vytla?ily Arberia a Arbereshe , [15] [16] tyto dva vyrazy jsou obecn? vykladany jako symboly ?D?ti orl?“ a ?Zem? orl?“. [17] [18]

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku D?jiny Albanie .
Mohylove poh?ebi?t? v Kamenici (dnes sou?ast m?sta Korce )

D?kazy o paleoliticke populaci neandrtalc? na uzemi Albanie byly objeveny na jihu zem? v Xarre (v kraji Vlora ) a v jejim st?edu, nedaleko Tirany , v poho?i Dajti . [19] Mezi objevene p?edm?ty v jeskyni pobli? Xarre pat?i nastroje z pazourku a jaspisu , zatimco v Dajti ?lo o kost?ne a kamenne nastroje podobne t?m z aurignacienske kultury . Ve st?edni a ji?ni Albanii bylo nalezeno take mnoho artefakt? z doby ?elezne a bronzove , pobli? mohylovych poh?ebi??.

Ruiny Foinike

Archeologove do?li k zav?ru, ?e tyto oblasti byly osidleny od poloviny t?etiho tisicileti p?ed na?im letopo?tem indoevropskymi lidmi, kte?i mluvili proto?eckym jazykem. ?ast teto historicke populace se pozd?ji kolem roku 1600 p?. n. l. p?est?hovala do Myken , kde zalo?ila mykenskou civilizaci . [20] Dal?im staro?ecky mluvicim kmenem byli Chaoniane na jihu dne?ni Albanie, ti vybudovali m?sto Foinike (dne?ni Finiq ). Jejich uzemi se pozd?ji stalo sou?asti Epiru , d?le?iteho antickeho kralovstvi, je? ovliv?ovalo i staro?ecke d?jiny. [21]

Mince s vyobrazenim Ballaiose , vladce kmene Ardiaei v letech 260-230 p?. n. l.

Dal?im z p?ichozich kmen? byli Thrakove , kte?i se usadili zejmena na zapad? zem?. D?le?itou skupinou kmen? pro albanskou etnogenezi pak byli Ilyrove , kte?i se na albanskem uzemi za?ali objevovat kolem roku 2000 p?. n. l.. Byli to lide mluvici indoevropskym jazykem . Ilyrsky kmen Albanoi dal zemi jeji dne?ni nazev. [22] Ov?em jen pro sv?t, v Albanii samotne p?evlada ozna?eni Shqiperia , ktere bylo odvozeno od slovesa mluvit ?i "mluvit jasn?, srozumiteln?". [23] Nejd?le?it?j?i ilyrsky kmen, ktery ovladal v?t?inu dne?ni Albanie, se v?ak nazyval Ardiaei . [24] K nejvyznamn?j?im ilyrskym pamatkam v Albanii pat?i ruiny m?sta Byllis .

Antika [ editovat | editovat zdroj ]

Poz?statky Apollonie

Starov?ke anticke zdroje ?asto hovo?i o oblasti dne?ni Albanie jako o Ilyrii . [25] Je ov?em sporne, zda ?lo skute?n? o statni utvar, ilyrske kmeny se patrn? nikdy zcela nesjednotily. Ilyrske uzemi nakonec za?ali kolonizovat zhruba v 7. stoleti p?. n. l. ?ekove . Z teto doby nap?iklad pochazi Butrint , m?sto na jihu zem?. [26] Dnes je pamatkou UNESCO . [27] Dal?i vyznamnou ?eckou osadou na uzemi dne?ni Albanie byla Apollonia , na jeji? akademii studoval i cisa? Augustus . [28] ?ekove v takovych osadach vytva?ely uzav?enou oligarchii (jak si pov?iml i Aristoteles ve sve Politice ), ktera ovladala v?t?inove a p?vodni ilyrske obyvatelstvo (v p?ipad? Apollonie to byl ilyrske kmen Taulant? ). Dal?i z ?eckych kolonii byl Epidamnos (?imany nazyvany Dyrrachium, dnes Dra? ). Thukydides vnit?ni spory v Epidamnu ozna?il za p?i?inu peloponeske valky . [29]

Kralovna Teuta na?izuje popravu ?imskych vyslanc?

?ekove Ilyry siln? ovlivnili, nikdy je v?ak zcela neovladli. Zejmena Ardiaeiove, s hlavnim m?stem ve Skadaru , si udr?ovali nezavislost a jejich kral Agron a jeho man?elka Teuta , je? vladla po jeho smrti, vytvo?ili silny stat, ktery se nadechoval k mohutne expanzi. Ta v?ak narazila na moc ?ima , ktery vyhlasil kralovstvi Ardiaei? roku 229 p?. n. l. valku, pod zaminkou, ?e podporuje piratstvi . [30] [31] Tim za?aly tzv. ilyrske valky . Skon?ily roku 167 p?. n. l., kdy ?imane porazili a uv?znili posledniho nezavisleho ardiaeiskeho krale Gentia . [32] Tim byl dokon?en ?imsky zabor ilyrskeho, tedy dne?niho albanskeho uzemi.

?imsky amfiteatr v Dra?i

?imska ?i?e umo?nila na uzemi dne?ni Albanie rozvoj a potla?ila meziklanove spory. Vznikly p?istavy , mnohe pevnosti , akvadukty a silnice Via Egnatia . [33] ?imane dne?ni albanske uzemi zahrnuli do n?kolika provincii: Ilyrica , Dalmacie , Makedonie , Moesie i Epiru . V pozd?j?ich dobach to pak byly Horni Moesie a v roce 284 pak provincie Praevalitana , jejim? hlavnim m?stem byla Scodra (dne?ni Skadar ).

Na konci 4. stoleti se do zem? roz?i?ilo k?es?anstvi . Po rozd?leni ?imske ?i?e Albanie spadala pod Vychodo?imskou , neboli Byzantskou ?i?i. Jeji sou?asti z?stala a? do roku 1204 . Vymizeni ilyrske etnicke identity z?stava nevyjasn?nou otazkou, patrn? souvisi se slovanskymi invazemi do oblasti v 6. a 7. stoleti. Prav? ze 7. stoleti pochazi posledni pisemna zminka o Ilyrech. [34]

St?edov?ka kni?ectvi [ editovat | editovat zdroj ]

Albanska kni?ectvi ve 14. stoleti

Byzantinsky vliv ohro?ovalo Bulharsko , a pozd?ji dal?i staty, hlavn? ze severu Ra?ka , Zeta a Benatska republika . Z roku 1079 pochazi prvni pisemna zminka o Albancich, v dile byzantskeho kronika?e Michaela Attaleiatese . [35] Velke k?es?anske schizma roz?t?pilo v 11. stoleti i Albanii, sever se stal katolickym, jih pravoslavnym .

Prapor Arbe?skeho kni?ectvi

Na p?elomu 12. a 13. stoleti vznikl prvni albansky statni utvar, bylo jim Arbe?ske kni?ectvi . Jeho prvnim vladcem byl archont Progon , st?ediskem m?sto Kruja . Stat existoval 65 let, ne? se musel podrobit Epirskemu despotatu .

Ruiny kla?tera Shirgj, ktery nechala postavit Helena z Anjou

N?kolik let po rozpadu Arba?skeho kni?ectvi uzav?el francouzsky a sicilsky kral Karel z Anjou , v sou?innosti s pape?em , dohodu s albanskymi vladci a slibil, ?e bude chranit jejich starov?ke svobody. V roce 1272 tak zalo?il Albanske kralovstvi a dobyl pro n?j uzemi na ukor Epirskeho despotatu. Nasledn? bylo v zemi velmi ?i?eno katolictvi , zejmena diky Karlov? sest?enici Helen? z Anjou , za jeji? vlady bylo postaveno kolem 30 katolickych kostel? a kla?ter? p?edev?im v severni Albanii.

Ve 14. a? 15. stoleti dr?ela pas albanskeho pob?e?i Benatska republika (tzv. Benatska Albanie ). [36]

Do sve Srbske ?i?e uzemi nakratko za?lenil ?t?pan Du?an . Albanc?m se pak poda?ilo zalo?it ?adu dal?ich, men?ich stat?, jako byl Artsky despotat (1359?1416), Albanske kni?ectvi (1328?1415), Kastriotske kni?ectvi (1389?1444), Kni?ectvi Muzaka (1280?1417, 1444-1450) nebo Dukagjinske kni?ectvi (1387?1444).

Neustale val?eni zp?sobilo rozsahle migrace obyvatelstva, ktere utikalo bu? na jih zem?, nebo na Apeninsky poloostrov .

Osmanska nadvlada [ editovat | editovat zdroj ]

Skanderbeg

Ve 20. a? 30. letech 15. stoleti za?ali postupn? zemi ovladat Osmane , v roce 1431 obsadili v?t?inu Albanie. Tisice Albanc? nasledn? uprchly do zapadni Evropy, zejmena do Kalabrie , Neapole , Ragusy a na Sicilii , jini hledali ochranu v nep?istupnych albanskych horach. Proti Osman?m se postavila Lezhska liga vedena Gjergjem Kastrioti Skanderbegem , ktery dokazal usp??n? na 20 let jejich vliv do?asn? odstranit. Stal se tak legendou a kli?ovou figurou, k ni? se vztahuje moderni albansky nacionalismus. [37]

Osmane v Albanii ale nakonec vladli dal?ich p?t stoleti. Vytla?ili k?es?anstvi do hor a zavedli islam i vlastni kulturu. [38] Katolici konvertovali ve v?t?in? v 17. stoleti, pravoslavni v osmnactem. Obchod pomohli rozhybat ?ide vyhnani ze ?pan?lska , jim? Osmane dovolili se v Albanii usadit - zejmena m?sto Vlora se stalo prosperujicim obchodnim centrem. [39] Dlouhodob? v?ak osmansky system znamenal upadek - zatimco v 19. stoleti dochazelo v okolni Evrop? k rozvoji, Albanie se stala zaostalou zemi s vysokym podilem negramotnosti (tem?? v?echny ?eny byly nevzd?lane) a skoro ?adnym pr?myslem.

Abdyl Frasheri
Hrobka rodu Koprulu

N?kte?i Albanci v osmanskem re?imu dosahli na mocenske pozice. To se tykalo nap?iklad vlivne rodiny Koprulu , z ni? pochazelo ?est velkovezir? , v?etn? Kopruluzade Fazıla Ahmeda nebo Kary Mustafy Pa?y . [40] [41] Albansky p?vod m?l pravd?podobn? i mistokral Egypta Muhammad Ali Pa?a . Dva osman?ti sultani , Bajezid II. a Mehmed III. , m?li albanske matky. [42]

Proti Osmanske nadvlad? propukala r?zna povstani; mezi lety 1756 a 1831 ziskal na severu zem? moc rod Bu?atli? . [43] Mezi lety 1787 a 1822 pak jih zem? ovladl Ali pa?a janinsky . [44] [45] Od 2. poloviny 19. stoleti existovalo albanske narodni obrozovaci hnuti, n?kdy zvane Rilindja nebo Rilindja Kombetare . [46]

Na p?elomu 70. a 80. let teho? stoleti vznikla prvni moderni nacionalisticka organizace Prizrenska liga , ktera pod vedenim Abdyla Frasheriho za?ala po?adovat autonomii zem?. [47] Liga vyhlasila v roce 1881 povstani, ktere Osmani v?ak potla?ili a Frasheriho uv?znili.

Nezavislost [ editovat | editovat zdroj ]

Ismail Kemali ve Vlo?e roku 1912

V roce 1911 za?alo albanske povstani s Ger?skym memorandem jako programem. Albanie vyhlasila 28. listopadu 1912 nezavislost , po prvni balkanske valce . [48] Vznikla tak tzv. Nezavisla Albanie , jeji deklaraci nezavislosti sepsal a vyhlasil Ismail Kemali . V Londyn? byla 29. ?ervence 1913 podepsana mirova smlouva , ktera Albanii stanovila definitivn? jako autonomni, suverenni a d?di?ne kni?ectvi , jeho? existence a neutralita byla garantovana ?esti velmocemi ( Rakousko-Uhersko , N?mecko , Francie , Italie , Spojene kralovstvi a Rusko ) a do zvoleni kni?ete m?la nejvy??i moc vykonavat Mezinarodni kontrolni komise. Mnoho etnickych Albanc? ov?em z?stalo za hranicemi noveho statu, ?im? bylo zad?lano na ?adu problem? do budoucna.

Kni?e Vilem a jeho ?ena Sofie p?iji?di roku 1914 do Albanie

Jako zajemci o albansky kni?eci tr?n se p?ihlasili nap?. italsky markyz Giovanni Kastriota Skanderbeg d'Auletta, ma?arsky aristokrat baron Franz Nopcsa nebo ?pan?lsky ?lechtic Don Juan de Alandro Kastrioti y Perez de Velasco, kte?i odvozovali sv?j p?vod od hrdinneho Skanderbega, nem?li v?ak podporu velmoci a tak nep?ichazeli v uvahu. Stejn? dopadli i kandidati z Albanie nebo ?ernohorsky kral Nikola , neusp?li v?ak ani kandidati velmoci, v?t?inou katolici. Volba nakonec padla na Wilhelma Wieda z Neuwiedu v Poryni, jeho? matkou byla nizozemska princezna a jeho vzdalenym p?ibuznym byl cisa? Vilem II. Rozhodujicim faktorem bylo, ?e byl protestant a tedy p?ijatelny pro v?echny. Wied dorazil do Albanie 7. b?ezna 1914 a za sve sidelni m?sto si vybral p?istav Durres ( Dra? ).

Ital?ti vojaci ve Vlo?e

Nejv?t?im problemem prvni etapy noveho statu se stali muslim?ti proosman?ti monarchiste, zejmena z venkovskych oblasti, kte?i zahajili povstani, je? bylo dosti usp??ne. Vzap?ti vypukla prvni sv?tova valka a ?lenove Mezinarodni kontrolni komise jeden po druhem za?ali i s vojenskymi jednotkami opou?t?t Albanii. Po definitivnim odchodu t?chto jednotek, nenachazeje jine vychodisko, opustil i kni?e Vilem Albanii s tim, ?e neabdikuje a ?e b?hem jeho do?asne nep?itomnosti ?se bude moci lid v klidu rozmyslet a najit pro sebe spravnou cestu“. Nastal chaos a vzpoura mistnich ?ek? na jihu zem?, na ni? reagovala invazi Italie. [49] Vznikl tak italsky protektorat . Od roku 1916 se Albanie stala rovn?? jednim z boji?? valky (v ramci solu?ske fronty ), uzemi dr?ela po v?t?inu ?asu rakousko-uherska armada .

Republika a monarchie [ editovat | editovat zdroj ]

Edith Durhamova

Politicky zmatek pokra?oval i po skon?eni prvni sv?tove valky. V zemi chyb?la jednotna vlada a Albanci m?li d?vodne obavy, ?e Italie, Jugoslavie a ?ecko usiluji o zni?eni nezavislosti Albanie.

Italske sily nadale kontrolovaly oblasti na severu, ktere okupovaly od roku 1914. Kontrolu nad severni Albanii se sna?ili p?evzit i Jugoslavci (viz te? Mirditska republika ), ?ekove zase cht?li ovladnout ji?ni Albanii (tzv. Severni Epirus ). V roce 1918 zdevastovala srbska armada 150 vesnic v udoli Driny . Zasahl americky prezident Woodrow Wilson , ktery zd?raznil svou podporu nezavislosti Albanie uznanim oficialniho albanskeho zastupce ve Washingtonu a prosadil, aby 17. prosince 1920 Spole?nost narod? p?ijala Albanii za ?adneho ?lena. [50] V Britanii lobbovala ve prosp?ch Albanc? znama "kralovna horal?" Edith Durhamova . Mezitim byla italska armada vyhnana albanskymi dobrovolnickymi jednotkami.

V roce 1920 do?lo i k vyznamne zm?n?; hlavni m?sto bylo p?esunuto z  Dra?e do Tirany , tehdy maleho dvacetitisicoveho m?sta.

Ahmet Zogu neboli Zog I. roku 1938
Fan Stilian Noli

V roce 1924  vypukla revoluce, ktera vyustila ve zru?eni monarchie a vytvo?eni republiky . Kli?ovymi postavami noveho statu byli Fan Stilian Noli a Ahmet Zogu . [51] Ten byl nejen premierem v letech 1922 ? 1924 a pozd?ji prvnim prezidentem Albanie ( 1925 ? 1928 ), ale nakonec, po vzniku kralovstvi v roce 1928, se stal i kralem a v letech 1928 ? 1939 vladl jako Zog I.

K jeho dosazeni na tr?n napomohly jugoslavske sily. Zog se v?ak kratce po za?atku sve vlady obratil k B?lehradu zady a za?al spolupracovat s  Mussolinim . Toto spojenectvi (do n?j? pat?ilo te? Ma?arsko a Bulharsko ), ktere bylo zam??ene prav? proti Jugoslavii, mu nakonec p?ekazil vliv evropskych mocnosti.

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Italsky protektorat Albanie

Pouze p?t m?sic? p?ed za?atkem druhe sv?tove valky , 7. dubna 1939 , Albanii obsadila fa?isticka Italie ( druhy italsky protektorat ) a titul albanskeho krale obdr?el od italske vlady kral Viktor Emanuel III. V ?ijnu 1940 slou?ila Albanie jako zakladna pro neusp??nou italskou invazi do ?ecka . Regiony Kosovo a Kamerie byly p?ipojene k Albanii, proto Albanci podporovali Mussoliniho a tolerovali zapojeni do loutkoveho kralovstvi Viktora Emanuela. Odmitli v?ak podilet se na holokaustu ?id? . V Albanii nebyl b?hem valky zabit ani jediny ?id a Albanie se stala jedinou evropskou zemi, kde ?ilo po valce vice ?id? ne? p?ed ni. [52] [53] Na pronasledovani ?id? v Makedonii se nicmen? podilela albanska 21. horska divize SS ?Skanderbeg“ . Spachala te? ?adu vale?nych zlo?in? na Srbech.

Alban?ti partyzani

V za?i 1943 zemi okupovalo nacisticke N?mecko . K moci se tak dostalo extremn? nacionalisticke hnuti Balli Kombetar , za italske vlady nelegalni. Jeho programem bylo uchovani Velke Albanie , tedy Albanie v hranicich po p?ipojeni Kosova a dal?ich uzemi. Tim vznikl program novodobeho albanskeho nacionalismu, ktery neni zcela deaktualizovan ani dnes a ovliv?uje dosud balkanske d?ni. [54] Balli Kombetar nakonec ale nejvic bojovala s vnit?nim nep?itelem, stale silicimi komunistickymi partyzany .

Komunisticke protifa?isticke partyzanske hnuti porazilo nacionalisty v pr?b?hu roku 1944. 29. listopadu 1944 pak osvobodilo zemi i od N?mc?, za cenu zhruba 28 000 padlych. V jeho ?ele stal Enver Hod?a , ten mezi lidmi ziskal ohromnou oblibu a stal se velkou autoritou. [55] Okam?it? po skon?eni boj? ziskala jeho Albanska strana prace (PPSH) moc a za?ala provad?t komunisticke reformy a represe - jen v letech 1944 a? 1948 bylo popraveno deset tisic lidi a sto tisic dal?ich uv?zn?no (p?i po?tu obyvatel 1,1 milionu). [56]

Komunisticky re?im [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Albanska socialisticka lidova republika .
Po?kozeny torpedoborec Volage po vybuchu albanske miny

Mezi lety 1945 a 1990 m?la Albanie jeden z nejtvrd?ich komunistickych re?im? v  Evrop? a ocitla se v mezinarodni izolaci. Nejprve p?eru?ila kontakty se zapadem, zejmena po incidentu v Korfskem pr?livu v roce 1946, ktery byl jednim z v?bec prvnich incident? studene valky . [57]

Mao Ce-tung a Enver Hod?a

Pote se rozkmot?ila s Jugoslavii (mj. kv?li spor?m o Kosovo ) a roku 1961 i se Sov?tskym svazem a dal?imi zem?mi  vychodniho bloku . [58] [59] Orientovala se pak zejmena na ?inu , ale i s ni se v 70. letech Hod?a roze?el ve zlem. [60] Roku 1968 vystoupila Albanie na protest proti okupaci ?eskoslovenska z Var?avske smlouvy . [61]

Ko?i Dzodze , "albansky Slansky "

Paranoidni diktator Hod?a rozesel po krajin? betonove bunkry, jejich po?et se odhaduje na p?l a? t?i ?tvrt? milionu. [62] Ke znamym ob?tem komunistickeho re?imu v Albanii pat?i Ko?i Dzodze , Beqir Balluku nebo v?dkyn? Sabiha Kasimatiova . P?esny po?et ob?ti komunistickeho re?imu v Albanii neni znam, tisice lidi se ztratily beze stopy, pojmenovano bylo 5 577 zavra?d?nych. Asi 48 tisic lidi bylo uv?zn?no z politickych d?vod? v koncentra?nich taborech, v?etn? asi 10 tisic ?en a d?ti. [63] Odhaduje se, ?e komunisticky re?im nese vinu za smrt asi 25 tisic Albanc?. [64] V?udyp?itomnosti tajne policie Sigurimi se p?ipisuje to, ?e v Albanii nikdy nevzniklo silne disidentske hnuti.

Praktikovani jakehokoli nabo?enstvi bylo p?isn? zakazano, za ?i?eni nabo?enstvi hrozilo t?i a? deset let v?zeni. Do?lo k uzav?eni v?ech 2169 kostel? a me?it, zakazu ob?ad? i nabo?enskych symbol?. Mnoho pamatek bylo zni?eno. Albanie se tak stala prvni (a jedinou) oficialn? ateistickou zemi na sv?t?. [65] Hod?a ji takovou vyhlasil slavnostn? roku 1967 a v roce 1976 bylo i do ustavy zapsano, ?e ?stat neuznava ?adne nabo?enstvi a provadi ateistickou propagandu, aby do lidu vlo?il v?decky materialisticky pohled na sv?t".

K ne?etnym usp?ch?m Hod?ova re?imu pat?ilo odstran?ni negramotnosti, krevni msty a pr?lom v postaveni ?en.

Postkomunisticka Albanie [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1990 ? 1992 byla ukon?ena komunisticka vlada a z?izena pluralitni demokracie. [66] [67] Op?t bylo povoleno nabo?enstvi, tak dlouhou dobu krut? potla?ovane. Prvni svobodne volby se uskute?nily v b?eznu 1991. V nich je?t? usp?li komuniste, av?ak v dal?ich volbach roku 1992 ji? triumfovala Demokraticka strana Albanie .

Policiste p?i nepokojich v roce 1997

Ta se v?ak p?i transformaci zem? dopustila n?kterych chyb, ktere nemaji v celem postkomunistickem sv?t? obdoby - p?edev?im ?lo o oficialni statni podporu tzv. pyramidovych schemat , tedy podvodnych investi?nich nastroj?. P?esto?e p?ed nimi Mezinarodni m?novy fond prezidenta Sali Beri?u varoval, ten pyramidove investi?ni firmy vytrvale obhajoval a vyzyval Albance k investicim do nich. Mnozi prodali i sve domy a dobytek, aby ziskali prost?edky pro investice. Pyramidove hry se za?aly hroutit na konci roku 1996. Mnoho o?ebra?enych investor? se p?ipojilo k p?vodn? pokojnym protest?m proti vlad? a ?adali sve penize zp?t. V unoru 1997 propuklo nep?ehledne nasili, kdy? vladni sily (policie a republikanska garda) nejprve st?ilely do demonstrant?, na?e? v b?eznu z pouli?nich boj? prchly a nechaly sve zbrojnice otev?ene. Ty byly okam?it? vyrabovany protestujicimi, r?znymi spontann? vzniklymi milicemi a take zlo?ineckymi gangy. Nasledny chaos a rozvrat, n?kdy zvany albanska ob?anska valka , stal ?ivot dva tisice lidi. [68] P?im?l OSN v dubnu 1997 zahajit tzv. operaci Alba , v ramci ni? do Albanie vstoupily mirove sily OSN vedene Italii. [69] Zaminkou byla ochrana cizinc?, kte?i se neusp??n? sna?ili uprchnout ze zem?, hlavnim cilem byla ale obnova zakladniho ?adu: restrukturalizace soudniho systemu a albanske policie.

Edi Rama

Albanie tak musela s transformaci za?it znovu, p?i?em? oproti svym soused?m ztratila desetileti a navic vychazela z hor?iho zakladu. Korupce, ?patna infrastruktura a organizovany zlo?in tak z?staly trvalymi problemy. Navic se zhor?ily vztahy se Srbskem (Jugoslavii), zejmena proto, ?e Albanie p?imo podporovala organizaci UCK , je? usp??n? dosahla odtr?eni Kosova od Jugoslavie. Na druhou stranu alban?ti politici dosahli v mezinarodn?politicke oblasti jistych usp?ch?, kdy? se Albanie 1. dubna 2009 stala plnopravnym ?lenem NATO . Dne 28. dubna 2009 rovn?? po?adala o vstup do Evropske unie a 24. ?ervna 2014 ziskala status kandidatske zem?. Kli?ovou silou v zemi se od vyhranych voleb v roce 2013 stala Socialisticka strana vedena Edi Ramou . [70] V roce 2021 vyhrala volby ji? pot?eti za sebou. [71] Rama zahajil celou ?adu demokratiza?nich a moderniza?nich reforem. Jeho velkym snem je take p?ipojeni Kosova k Albanii. [72]

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Albanska vlajka .

Albanska vlajka je tvo?ena ?ervenym listem o pom?ru stran 5:7, na kterem je umist?n dvouhlavy orel ?erne barvy.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Statni znak Albanie .

Albansky statni znak je tvo?en ?ernym dvouhlavym orlem na ?ervenem, zlat? oramovanem ?titu. Nad orlem je Skanderbegova p?ilba ve zlate barv?.

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Albanska hymna .

Albanska hymna je pise? Himni i Flamurit ( ?esky Hymna o vlajce ), v albanske ustav? uvedena jako Rreth Flamurit te Perbashkuar ( ?esky doslova Spojeni kolem vlajky ), podle prvniho ver?e. Text hymny napsal basnik Aleksander Stavre Drenova , hudbu slo?il rumunsky skladatel Ciprian Porumbescu .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Geografie Albanie a Narodni parky v Albanii .
Poho?i Prokletije

Albanie le?i v zapadni ?asti Balkanskeho poloostrova na pob?e?i Jaderskeho a Jonskeho mo?e. Albanske pob?e?i je dlouhe 362 km. Nachazi se na n?m i Albanska riviera , stale obliben?j?i destinace evropskych turist?. Od italskeho poloostrova Salento ji na zapad? odd?luje 73 km ?iroky Otrantsky pr?liv . Pozemni albanska hranice je dlouha 720 km, z ?eho? 173 km tvo?i na severu hranice s ?ernou Horou , 114 km s Kosovem , 151 km na vychod? se Severni Makedonii a 282 km na jihovychod? s ?eckem . S rozlohou 28 748 km² je 12. nejmen?im statem v Evrop? a 2,7× men?im ne? ?eska republika.

Povrch Albanie je p?edev?im hornaty. Hory tvo?i 75 % uzemi zem?. Horska pasma s nadmo?skou vy?kou nad 1000 m n. m. zaujimaji 28,5 % plochy Albanie. Pr?m?rna nadmo?ska vy?ka v zemi ?ini 708 metr?, co? je dvojnasobek pr?m?ru Evropy . Zna?nou ?ast vnitrozemi prostupuji horstva albansko-?ecke soustavy jakou je poho?i Korab , kde take le?i nejvy??i hora Velky Korab (je nejvy??i horou i Severni Makedonie ). Na severu zasahuji horstva Dinarskych hor . Poho?i Prokletije je znamo take jako Albanske Alpy. Na severnich svazich Prokletije se nachazi nejmen? p?t ledovc? , ktere vznikly pravd?podobn? v dob? holocenu .

P?ehradni nadr? Koman

Nejdel?i ?ekou je Drin . K dal?im vyznamnym ?ekam pat?i Devolli , Vjosa , Shkumbin nebo Osum . Tem?? bez vyjimky te?ou albanske ?eky z vychodu na zapad. ?eky maji nejv?t?i pr?tok vody v zimnich m?sicich, kdy spadne na uzemi Albanie nejvice de?t?. V let? maji naopak velmi nizky pr?tok a mnohe vysychaji. Na severu a vychod? le?i hrani?ni jezera Skadarske , Ohridske a Prespanske . Skadarske jezero je nejv?t?i v ji?ni Evrop?. [73] P?vodn? sladkovodni Butrintske jezero bylo v antice spojeno s Jonskym mo?em pr?plavem, a je tudi? slane. K nejv?t?im um?lym nadr?im pat?i p?ehradni nadr? Koman .

Albanie ma ve srovnani s dal?imi zem?mi regionu (nap?. s Chorvatskem nebo ?eckem ) velmi malo ostrov?. V?t?ina z nich je mala a nep?esahuje rozlohu 1 km 2 . Jedinymi v?t?imi ostrovy jsou Sazan a Kune . ?adny z ostrov? v?ak neni obydleny.

V Albanii se nachazi 15 narodnich park? , 5 chran?nych krajinnych oblasti , 4 p?irodni rezervace a dal?i chran?ne oblasti. [74] 36 % uzemi Albanie je zalesn?no, 20 % les? jsou lesy dubove .

Albanska Riviera

Pob?e?i ma typicke st?edomo?ske klima s mirnymi zimami a vlhkymi lety. Pr?m?rne teploty se zde pohybuji od 7 °C v zim? po 24 °C v let?. V ji?ni ?asti ni?in se pr?m?rne teploty pohybuji mezi 5 °C a? 30 °C. ?ast hor ma take st?edomo?ske podnebi, nebo? do nich pronikaji vzdu?ne masy od obou mo?i. Ve vzdalen?j?ich horach p?evlada vzdu?ne proud?ni z balkanskeho poloostrova a v?try severniho, p?ipadn? severovychodniho sm?ru. Mo?ske i kontinentalni proud?ni vzduchu ma za p?i?inu take vysoke sra?kove uhrny nad vy?e polo?enou ?asti uzemi Albanie. Nejvice de?t? spadne ve st?ednich polohach, 95 % v?ech sra?ek potom b?hem zimnich m?sic?. V let? jsou sra?ky ?aste velmi malo. Ro?ni uhrn sra?ek na pob?e?i ?ini 1000-1500 mm a v horach se pohybuje okolo 2000 mm. Ve vychodni ?asti zem?, p?i hranici se Severni Makedonii, to byva i 760 mm.

Pelikan kade?avy

Albanie, vzhledem k rozmanitosti krajiny, disponuje zna?nou biologickou diverzitou . Hory poskytuji uto?i?t? dv?ma nejohro?en?j?im druh?m v zemi, rysovi balkanskemu a medv?du hn?demu . K dal?im vyznamnym savc?m pat?i ko?ka divoka , vlk obecny , li?ka obecna a ?akal obecny . Z velkych pta?ich dravc? je to sup mrcho?ravy a orel skalni , ktery je i narodnim symbolem. Usti ?ek, mok?ady a jezera jsou domovinou plame?aka r??oveho , kormorana maleho a extremn? vzacneho pelikana kade?aveho . V pob?e?nich vodach jsou ke spat?eni tule? st?edomo?sky , kareta obecna nebo kareta obrovska . ?astym nav?t?vnikem pob?e?nich vod byva i delfin skakavy .

V Albanii lze nalezt p?ibli?n? 3 500 r?znych druh? rostlin, p?edev?im st?edomo?skeho a eurasijskeho charakteru. Minimaln? 300 mistnich rostlin se pou?iva k p?iprav? le?iv.

Politicky system [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Politicky system Albanie .
Sidlo vlady v Tiran?

Albanie je unitarni stat a parlamentni republika . Jeji politicky system ur?uje ustava p?ijata v roce 1998. Exekutivni moc ma vlada a jeji p?edseda ( Kryeministri ). P?edseda vlady je nejsiln?j?i a nejvlivn?j?i osobou v albanske politice. Formalni hlavou statu je prezident. Je voleny parlamentem ( Kuvendi neboli Shroma?d?nim Albanske republiky) , a to tajnym hlasovanim a bez rozpravy, v?t?inou t?i p?tin v?ech ?len? parlamentu. Jeho funk?ni obdobi trva 5 let. Jeden kandidat m??e byt zvolen maximaln? na dv? po sob? jdouci funk?ni obdobi. Formaln? je prezident te? vrchnim velitelem armady. Jmenuje p?edsedu vlady. Legislativni pravomoc ma parlament, jeho? 140 poslanc? je voleno ka?de ?ty?i roky. Parlament je jednokomorovy . Parlamentarismus ma v Albanii silnou tradici, prvni parlament byl svolan ji? 2. b?ezna 1444, a to v Lezhe , narodnim hrdinou Skanderbegem . Od roku 1991 je politicky system demokraticky , pluralitni a vicestranicky. Limit pro vstup do parlamentu pro stranu jsou 3 procenta hlas?, pro koalici 5 procent. Pravo volit ma ka?dy ob?an Albanie, ktery dosahl v?ku 18 let. Soudni system je nezavisly na vykonne a zakonodarne moci. Od roku 2022 je prezidentem Bajram Begaj . Od roku 2015 je premierem Edi Rama . Od roku 1991 vedly v?echny vlady dv? strany, bu? st?edoleva, proevropska, socialn?demokraticka strana Socialisticka strana Albanie ( Partia Socialiste e Shqiperise ), nebo st?edoprava, liberaln?-konzervativni a proevropska Demokraticka strana Albanie ( Partia Demokratike e Shqiperise ).

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Administrativni d?leni Albanie .
Albánské kraje a okresy

Albanie se administrativn? d?li do 12 kraj? (albansky: qark / qarku , n?kdy te? prefekture / prefektura ), 36 okres? ( rrethe ) a 351 obci.

kraj hlavni m?sto okres obce m?sta vesnice
1 Berat Berat 1
16
32 		Berat
Kucove
Skrapar 		12
2
10 		2
1
2 		122
17
103
2 Dibre Peshkopi 2
5
24 		Bulqize
Dibre
Mat 		8
15
12 		2
1
3 		103
141
76
3 Dra? ( Durres ) Dra? ( Durres ) 6
15 		Dra? ( Durres )
Kruje 		10
7 		4
2 		61
43
4 Elbasan Elbasan 7
10
20
26 		Elbasan
Gramsh
Librazhd
Peqin 		24
10
10
6 		2
1
2
1 		176
95
75
49
5 Fier Fier 8
21
23 		Fier
Lushnje
Mallakaster 		17
16
9 		3
2
1 		117
121
40
6 Gjirokaster Gjirokaster 9
27
33 		Gjirokaster
Permet
Tepelene 		13
9
10 		2
2
2 		95
97
77
7 Korce Korce 4
13
14
28 		Devoll
Kolonje
Korce
Pogradec 		5
8
17
8 		1
2
2
1 		44
76
155
72
8 Kukes Kukes 11
17
35 		Has
Kukes
Tropoje 		4
15
8 		1
1
3 		30
90
68
9 Lezhe Lezhe 18
19
25 		Kurbin
Lezhe
Mirdite 		4
10
7 		3
2
4 		28
63
70
10 Skadar ( Shkoder ) Skadar ( Shkoder ) 22
29
31 		Malesi e Madhe
Puke
Skadar ( Shkoder ) 		6
10
18 		2
2
2 		56
75
139
11 Tirana ( Tirane ) Tirana ( Tirane ) 12
34 		Kavaje
Tirana ( Tirane ) 		10
18 		2
3 		65
155
12 Vlora ( Vlore ) Vlora ( Vlore ) 3
30
36 		Delvine
Sarande
Vlora ( Vlore ) 		4
9
13 		1
2
4 		38
62
99

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Ekonomika Albanie .
Vyvoj r?stu HDP na obyvatele

Albanie pat?ila k nejmen? rozvinutym socialistickym zemim a ani v prvnim svobodnem desetileti, v 90. letech 20. stoleti, se ekonomice p?ili? neda?ilo, teprve na jejich konci se HDP na obyvatele dostal na urove? konce komunismu. Av?ak od za?atku 21. stoleti Albanie pro?iva zdaleka nejlep?i ekonomickou eru sve moderni historie. R?st je setrvaly a rychlej?i ne? na zapad? Evropy. Albanie byla dokonce jednou ze t?i zemi Evropy, jeji? ekonomika rostla i b?hem celosv?tove recese , je? vypukla roku 2008. Albanska ekonomika rostla dokonce i b?hem prvniho covidoveho roku (2020), a to o 3,9 %. To bylo dokonce je?t? vice ne? rok p?edtim (3,7 %). Druhy covidovy rok r?st ?inil dokonce 8,6 %. [75] Hruby domaci produkt (HDP) v parit? kupni sily na hlavu k roku 2022 ?inil 17 408 mezinarodnich dolar?, tedy byl zhruba na urovni Brazilie , Bosny a Hercegoviny ?i Azerbajd?anu . Pr?m?r Evropske unie byl ov?em 53 201 mezinarodnich dolar?, co? zna?i ?e vykonnost albanske ekonomiky je na 32,7 procenta pr?m?ru EU. Z hlediska celkoveho HDP v parit? kupni sily je albanska ekonomika 120 nejv?t?i na sv?t? (k roku 2022). [76]

Albanska ekonomika je siln? provazana s italskou. Do Italie mi?i 45 procent ve?kereho albanskeho vyvozu. S velkym odstupem je na druhem mist? ?pan?lsko (8,1 %). Zasadnim vyvoznim artiklem jsou textilni a obuvnicke vyrobky. Na vyvozu se take podili nerostne bohatstvi, k n?mu? pat?i ropa , m?? a dal?i barevne kovy . Italie je rovn?? nejv?t?im dovozcem do Albanie, 28,2 % dovezeneho zbo?i pochazi z Apeninskeho poloostrova , 11,9 % pak ze sousedniho ?ecka . Dovoz zbo?i je ?ty?ikrat vy??i ne? vyvoz.

Albanska ekonomika je ji? postindustrialni , slu?by vytva?i 54,1 % HDP. Pr?mysl 24,2 %, zem?d?lstvi 21,7 %. Zem?d?lstvi ov?em stale zam?stnava 41% obyvatel. Albanie pat?i k malemu mno?stvi Evropskych zemi, kde vyraznou slo?kou hospoda?stvi jsou remitence, penize posilane dom? Albanci pracujicimi v zahrani?i, ty tvo?i a? 15 % HDP. [75] Velkym problemem z?stava ?eda ekonomika , ktera podle odhad? m??e ?init a? 40 procent ekonomickeho vykonu zem?.

M?nou je albansky lek (100 lek? = 0,71 EUR = 19,20 K?, srpen 2016).

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Leti?t? Tirana

Jedinym mezinarodnim leti?t?m v Albanii je Leti?t? Tirana , ktere bylo v roce 2001 bylo pojmenovano po Matce Tereze ( Aeroporti Nderkombetar i Tiranes Nene Tereza ). Le?i 11 kilometr? od Tirany. Je domovem albanskeho narodniho leteckeho dopravce Air Albania. Leti?t? p?epravilo v roce 2019 vice ne? 3,3 milionu cestujicich. P?ed covidovou krizi se hovo?ilo o stavb? dal?ich leti??, nap?iklad ve Vlo?e . [77]

Autostrada 1 (A1) je nejdel?i dalnici v zemi. V budoucnu propoji Dra? u Jaderskeho mo?e p?es Pri?tinu v Kosovu s Panevropskym koridorem X v Srbsku . [78] Autostrada 2 (A2) je sou?asti Jadransko-jonskeho koridoru a take Panevropskeho koridoru VIII a spojuje Fier s Vlorou . Autostrada 3 (A3) je v sou?asne dob? ve vystavb? a po svem dokon?eni spoji Tiranu a Elbasan s Panevropskym koridorem VIII. Po dokon?eni v?ech t?i koridor? bude mit Albanie 759 kilometr? dalnic spojujicich ji se v?emi sousednimi zem?mi.

Dra? je nejru?n?j?im a nejv?t?im mo?skym p?istavem v zemi, se zna?nym objemem osobni dopravy, ktery ?ini p?ibli?n? 1,5 milionu p?epravenych osob ro?n?.

?elezni?ni si? spravuje ?elezni?ni spole?nost Hekurudha Shqiptare , ktera byla zna?n? podporovana diktatorem Enverem Hod?ou. P?vodn? byla statni, v roce 2005 byla privatizovana. Po padu komunismu vyznam ?eleznice v Albanii poklesl, v roce 2021 ale za?ala stavba d?le?ite nove trati, ktera spoji Dra? s Tiranou. [79]

Cestovni ruch [ editovat | editovat zdroj ]

Hrad v Kruji
Bunkry z dob socialisticke Albanie

Turisticky potencial Albanie je perspektivni a bezesporu vysoky. Klima je p?ijemne, albanske pob?e?i Jaderskeho a Jonskeho mo?e ma delku asi 420 km. Mezi nejvyznamn?j?i turisticka st?ediska pat?i okoli Dra?e (Jadran) a riviera mezi Vlorou a Sarandou ( Jonske mo?e ). Velky potencial vykazuji take horske oblasti Albanie, ktere nabizeji ohromne mno?stvi p?irodnich i kulturnich pamatek a velkolepe scenerie horskych masiv?, jejich? vy?ka b??n? dosahuje 2000 m n. m. i vice. Stejn? jako ve zbytku zem? zde v?ak je turisticka infrastruktura stale nedostate?na a postupn? je rozvijena a dopl?ovana. V roce 2015 byla v Albanskych Alpach na severu zem? ?eskym dobrovolnickym projektem Albanian Challenge podle ?eskeho modelu zna?eni vytvo?ena v te dob? nejrozsahlej?i si? turistickych stezek v Albanii, ktera ?ita vice ne? 100 km tras [80] . Propojuje tak zname turisticke lokality Theth a Valbonu s obci Curraj i Eperm a p?ehradou Koman . V letech 2017?2019 pak jiny ?esky spolek V?echny tva?e Albanie vytvo?il si? zna?eni turistickych stezek v jihoalbanske oblasti Kurvelesh, ktera spojuje jihoalbanske pob?e?i a hory ve vnitrozemi (Projekt Nivica). [81]

V ramci rozvoje turisticke infrastruktury obecn? se stavi nove ubytovaci kapacity s po?adovanou vybavenosti (hotely, restaurace , pizzerie, kavarny a samoobsluhy). Albanie v poslednich letech usiluje i o zlep?eni kvality pla?i, ktere jsou na n?kterych mistech stale v neudr?ovanem stavu, a take o vytvo?eni podminek pro vyu?ivani volneho ?as? turist? ve ve?ernich hodinach.

Podle statistiky albanskeho Ministerstva turistiky v roce 2004 nav?tivilo zemi 375 000 zahrani?nich turist?.

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Obyvatelstvo Albanie .
Vyvoj po?tu obyvatel

Podle albanskeho Statistickeho ustavu (INSTAT) ?ilo v roce 2020 v Albanii 2 845 955 lidi. [82] Co? zna?i, ?e se Albanii poda?ilo zastavit popula?ni pokles, ktery byl znatelny od padu komunismu a zap?i?in?ny migraci ze zem?. V 90. letech opustilo zemi nejmen? 900 000 lidi, p?i?em? asi 600 000 z nich se usadilo v ?ecku . [83] K poklesu p?ispivala i nizka porodnost , 1,51 narozeneho dit?te na ?enu. Ta je jednou z nejni??ich na sv?t? a zna?n? kontrastuje s porodnosti v jinych islamskych zemich. Hustota zalidn?ni je 259 obyvatel na kilometr ?tvere?ni. Pr?m?rny v?k do?iti je 78,5 let (75,8 let u mu?? a 81,4 let u ?en). Populace zem? neustale rostla z 2,5 milionu v roce 1979 a? do roku 1989, kdy dosahla vrcholu na 3,3 milionu. Asi 53,4 % obyvatel zem? ?ije ve m?stech. T?i nejv?t?i kraje podle po?tu obyvatel tvo?i polovinu celkoveho po?tu obyvatel. Tem?? 30 % celkove populace se nachazi v okrese Tirana , nasleduje okres Fier s 11 % a okres Dra? s 10 %. Tirana je jednim z nejv?t?ich m?st na Balkanskem poloostrov? s po?tem obyvatel asi 400 000 a 1 milion v metropolitni oblasti. Druhym nejv?t?im m?stem v zemi podle po?tu obyvatel je Dra? s 113 000 obyvateli, nasledovany Vlorou se 104 513 obyvateli.

Etnicke slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Etnograficka mapa Albanie

V?t?inu obyvatelstva Albanie, asi 98,5% tvo?i Albanci . [84] P?esny po?et narodnostnich men?in v Albanii neni zcela objasn?n, proto?e albanska politika podle r?znych organizaci nep?iznava pravdiva ?isla, ale p?ikra?luje je ve prosp?ch Albanc?, ?adna men?ina v?ak proti vysledk?m neprotestovala. Nejsiln?j?i men?inu tvo?i ?ekove s asi 14 000 obyvateli, nasleduji Arumuni , a zbytek tvo?i ?ernohorci , Romove , Balkan?ti Romove a slovan?ti Makedonci .

Mnoho etnickych Albanc? ?ije take v p?ilehlem Kosovu (asi 1,8 milionu), Severni Makedonii (okolo 800 000), ?erne Ho?e (okolo 30 000), Srbsku (okolo 62 000) a ?ecku , kde Albanci tvo?i jednu z nejv?t?ich men?in (a? 600 000 lidi).

?ekove ?iji v ji?ni ?asti Albanie u? od starov?ku a soust?e?uji se v m?stech Gjirokaster , Himara , Saranda , Vlora , Delvina . ?ekove obyvaji i albansky ostrov Ksamil , ktery se nachazi u ?eckeho ostrova Korfu .

Arumuni obyvaji ji?ni a st?edni Albanii. Nejv?t?im st?ediskem Arumun? je v?ak m?sto Korce , ktere bylo zname svymi podnikatelskymi aktivitami ji? v osmanske dob?. Znamym arumunskym centrem je i m?sto Voskopoje , kde ?ili i ?e?ti podnikatele. Dale ?iji Arumuni ve m?st? Divjaka .

Slovanske obyvatelstvo ?ije hlavn? na hranici se Severni Makedonii u Prespanskeho jezera . Mnoho etnickych ?ek? se po padu komunismu vyst?hovalo do ?ecka a emigrace pokra?uje i dnes, kv?li ekonomickym d?vod?m. Krom? ?ek? z Albanie emigruji do ?ecka i mnozi Albanci.

Jazyk [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi skupiny ?ijici v Albanii pat?i Ghegove ? ?iji na severu zem?, do 20. stoleti u nich p?etrvavalo rodove z?izeni a zvykove pravo. Ghegske na?e?i bylo d?ive literarnim jazykem. Dale Toskove ? ?iji ji?n? od ?eky Skhumbin , toskicky dialekt byl v roce 1972 p?evzat jako zaklad spisovneho jazyka. [85] Alban?tina je izolovanym indoevropskym jazykem , ktery neni blizce p?ibuznym s ?adnym ?ivym evropskym jazykem. Je i u?ednim jazykem zem?, ale na hranicich s  ?eckem se lze domluvit i  ?ecky . Albanci rozumi zpravidla velice dob?e italsky , nejenom diky rozv?tvenym rodinnym vazbam, nybr? i diky ?innosti mistnich medii (nap?. televize, radio).

S albanskou komunitou se lze setkat v (ji?ni) Italii a na Sicilii , nap?. v m?st? Piana degli Albanesi . Jazyk teto komunity obsahuje ale je?t? archaicke formy albanskeho jazyka. [86]

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Olov?na me?ita ve Skadaru

Od nadvlady Osmanske ?i?e je hlavnim nabo?enstvim Albanie sunnitska odno? islamu (56,70%, 2011). Do islamskych d?jin se vyrazn? zapsal islamsky mysticky ?ad tzv. Bektashizmi (?esky Bekta?ija , Bekta?(i)ove, Bekta?ismus) [87] [88] , kte?i dnes zaujimaji 2,09% z celkove populace. Dal?imi hlavnimi nabo?enstvimi jsou albanske ortodoxni k?es?anstvi (6,75%, 2011), ?imskokatolicke k?es?anstvi (10,03%, 2011), protestanti (0,14 %, 2011), jine (22%, 2011), ateiste (2,5%, 2011). [89] Ortodoxni Albanci ?iji p?eva?n? na jihu, Albanci ?imskokatolickeho vyznani pak hlavn? na severozapad? zem?. ?idovska komunita ji? tem?? vymizela, jeji zbytky ode?ly v roce 1991 do Izraele . Albansky p?vod m?la i jedna z nejznam?j?ich nabo?enskych osobnosti 20. stoleti znama jako Matka Tereza (rodnym jmenem Agnese Gonxhe Bojaxhiu). Po jeji smrti albansky premier Sali Beri?a ?adal Indii o vydani jejich ostatk? k ulo?eni v Albanii, Indove to v?ak odmitli. [90] [91]

Komunistickym re?imem byly nabo?enske projevy pronasledovany a v?t?ina kostel? a me?it p?estav?na. Jakykoliv nabo?ensky projev byl trestan. [ zdroj? ]

Islam je zde roz?i?en, krom? n?kterych horskych oblasti, v?ude. Albanie je spolu s Kosovem a Bosnou a Hercegovinou jednou ze t?i evropskych zemi s muslimskou v?t?inou. I p?esto v Albanii nepanuji ?adne vyrazne nabo?enske st?ety. [ zdroj? ]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Albanci jsou znami svou bohatou mytologii , ktera ma je?t? pohanske, p?edk?es?anske ko?eny a vykazuje jistou podobnost s ?eckou mytologii . Kulturni rozdily existuji mezi severnimi a ji?nimi Albanci. Severni Albanci maji kulturu podobnou ostatnimu Balkanu , zatimco ti ji?ni byli vystaveni silnemu ?eckemu kulturnimu vlivu, co? je vid?t i na tradi?ni kultu?e. Ob? ?asti v?ak odra?eji i silny osmansky kulturni odkaz. Nejznam?j?i albanske legendy jsou Gjergj Elez Alia ?i Rozafa .

Hudba [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden z tradi?nich kroj? ji?ni Albanie.

Tradi?ni lidovou hudbu lze rozd?lit na severoalbansky a jihooalbansky styl. Hudba na severu Albanie je v typickem balkanskem stylu, podoba se srbske narodni hudb?. Lidova hudba z ji?ni Albanie se vice podoba ?ecke lidove hudb? , zejmena te z kraje Epirus . Hlavnimi nastroji jsou klarinet a housle . Zpivaji se polyfonni melodie, ktere maji p?vod ve starov?kem ?ecku. Albansky iso-polyfonni zp?v byl v roce 2008 zapsan na seznam nehmotneho kulturniho d?dictvi UNESCO. [92] V albanske hudb? je patrny i italsky vliv, zejmena v te ze severu zem?. V tradi?nich tancich je take patrny silny ?ecky vliv. K tradi?nimu albanskemu mu?skemu kroji pat?i suknice fustanella , kterou nosi i pevnin?ti ?ekove a ji?ni Albanci. Tradi?ni albansky kroj je podobny ?eckemu a jeho p?vod je take ?ecky.

Prvnim albanskym hudebnim skladatelem byl Jan Kukuzeli , ktery m?l velky vliv na vyvoj byzantske hudby, jako dirigent se prosadil Simon Gjoni , absolvent Akademie muzickych um?ni v Praze. Mezi interprety va?ne hudby vynikly sopranistky Inva Mula , Tefta Tashko-Kocova , Marie Kraja a Ermonela Jaho . V pop music se prosadily Vace Zela , Nexhmije Pagarusha , Era Istrefi nebo Bleona Qereti .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Albanska literatura .
Ismail Kadare

Nejslavn?j?im albanskym spisovatelem je Ismail Kadare , ktery ziskal sv?tovou proslulost romanem General mrtve armady ( Gjenerali i ushtrise se vdekur ) z roku 1963 (pozd?ji zfilmovanym s Marcellem Mastroiannim v hlavni roli). [93] V roce 2005 vyhral Mezinarodni Man Bookerovu cenu [94] , v roce 2009 ziskal Cenu prince a?turskeho [95] , roku 2015 Cenu Jeruzalema . [96] Vzacny iluminovany rukopis ze 6. stoleti Codex Beratinus , schra?ovany Albanskym narodnim archivem, byl v roce 2005 za?azen do programu UNESCO Pam?? sv?ta . [97] Albanskou kulturu siln? ovlivnil latinsky pi?ici historik Marin Barleti , jeho? Historia de vita et gestis Scanderbegi ( P?ib?h ?ivota a ?in? Skanderbegovych ) byla v 16. a 17. stoleti zakladnim zdrojem informaci o d?jinach Albanie pro celou Evropu a p?edev?im m?la zasadni dopad na albanske narodni v?domi a ze Skanderbega u?inila narodniho hrdinu a symbol. Dal?i souboj o Skanderbega pak svedl v 17. stoleti Frang Bardhi , ktery mj. musel hajit jeho albansky p?vod proti teoriim o tom, ?e byl Skanderbeg Slovan . Kn?z Gjon Buzuku napsal prvni knihu v alban?tin?. Za prvniho albanskeho spisovatele byva ozna?ovan Pjeter Bogdani . [98] Za prvni albanskou spisovatelku Musine Kokalariova , ji? uml?el komunisticky re?im. [99] Kli?ovou postavou albanskeho narodniho obrozeni 19. stoleti byl spisovatel Naim Frasheri , stejn? jako jeho bratr Sami Fra?eri . [100] Slavny epos Horska loutna sepsal Gjergj Fishta . Kostandin Kristoforidhi p?elo?il Novy zakon do alban?tiny. Base? Aleksandera Stavre Drenovy se stala textem albanske hymny . P?edstavitelem socialisticke poezie byl Dritero Agolli . K nejusp??n?j?im sou?asnym autor?m pat?i Fatos Kongoli .

Vizualni um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Amfiteatr v Butrintu

Mezi vyznamne albanske kulturni osobnosti pat?i take mali? Ibrahim Kodra , albansky p?vod m?l patrn? i renesan?ni mali? Marco Basaiti . Realistickou malbu do Albanie uvad?l Kole Idromeno , rovn?? vyznamny architekt.

Hereckou legendou Albanie je Tinka Kurti . V zahrani?nich produkcich se prosadila v poslednich letech here?ka Masiela Lusha .

Na seznam Sv?toveho d?dictvi UNESCO byly zapsany zbytky antickeho m?sta Butrint (1992), historicka centra m?st Berat a Gjirokaster (2005) a kulturni pamatky kolem Ochridskeho jezera (2019), co? je polo?ka, kterou Albanie sdili se Severni Makedonii , a na uzemi Albanie k ni nale?i nap?iklad ran? k?es?anske pamatky v obci Lin (dnes sou?ast m?sta Pogradec ). [101] O zapis usiluji i dal?i pamatky, nap?iklad anticky amfiteatr v Dra?i , ruiny anticke Apollonie nebo pevnost Bashtove . K dal?im pamatkam pat?i hrad Kruje , pevnost Rozafa , kla?ter Ardenica , Olov?na me?ita ve Skadaru nebo Edhem Beyova me?ita v Tiran?.

Tradice a zvyky [ editovat | editovat zdroj ]

Opevn?ny v??ovity d?m (tzv. kula, alb. kulle ), do ktereho se uchylovali mu?i ohro?eni krevni mstou

V Albanii se u?iva jina gestikulace hlavou pro souhlas ? misto v ?eskych podminkach tradi?nich jednoduchych vertikalnich pohyb? je zvykem hlavou opisovat tvar podobajici se le?atemu ?islu 8. Dodnes se zde uplat?uje ustn? p?edavane zvykove pravo, tzv. Kanun di Leke Dukagjini [102] p?izna?ny pro tzv. tribalismus . Kanun ma ?ty?i zakladni pili?e: loajalitu k rodin?, ?est osobni i rodinnou, pohostinnost a moraln? spravne chovani. [103] Mezi nejznam?j?i pravidla kodexu pat?i nechvaln? znama krevni msta , ale rovn?? institut burneshi nebo take virgjineshi . Burnesha v ?eskem p?ekladu znamena p?ibli?n? ? panna z p?isahy “, tedy ?ena, ktera z v?le sve ?i ?ast?ji z v?le rodiny p?ijima do?ivotn? mu?skou roli. Slo?i p?isahu, ?e pro?ije ?ivot v celibatu a v mu?ske roli (oble?eni, povinnosti, prava) ? ?e se vzda v?eho ?enskeho. [103] [104] [105] Krevni msta, ktera se nazyva gjakmarrja , se v n?kterych oblastech Albanie stale vyskytuje. [106] Odhaduje se, ?e v roce 2014 se gjakmarrja tykala p?ibli?n? 3000 albanskych rodin. [107]

Kuchyn? [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Albanska kuchyn? .
Buke misri (kuku?i?ny chleb) je zakladem albanskeho stolovani.

Albanska kuchyn? ma st?edomo?sky charakter. Vyzna?uje se pou?ivanim st?edomo?skych bylin, jakymi je oregano , mata , bazalka , rozmaryn a dal?i, ale take chilli papri?ek a ?esneku, to v?e p?i va?eni a uprav? masa i ryb. Zelenina se pou?iva v tem?? ka?dem jidle.

Zasadnim jidlem Albanc? je ob?d , ktery se obvykle sklada z gjelle (gula?), hlavni chod z masa, pomalu va?eneho s r?znymi druhy zeleniny. K tomu salat z ?erstve zeleniny , jako jsou raj?ata , okurky , zelene papriky a olivy . Salat je ochucen soli , olivovym olejem , octem nebo citronovou ??avou.

Ve vysokohorskych oblastech je ?astym pokrmem uzene maso s nakladanou zeleninou. Zvi?eci organy jsou take v kuchyni pou?ivany; st?eva a hlavy, krom? jineho, jsou pova?ovany za lah?dku. Mle?ne vyrobky jsou nedilnou sou?asti kuchyn?, obvykle doprovazeny v?udyp?itomnym chlebem a alkoholickymi napoji, jako je nap?. Raki. Mo?ske plody jsou b??ne v pob?e?nich m?stech, jako Dra? , Vlora , Skadar a Saranda .

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Luiza Gega

Jednim z nejpopularn?j?ich sport? v Albanii je vzpirani . Alban?ti vzp?ra?i ziskali na evropskem ?ampionatu celkem 18 medaili, z nich? dv? byly zlate, 7 st?ibrnych a 9 bronzovych. Zlato ziskal v roce 2014 Erkand Qerimaj a roku 2018 Briken Calja . [108]

Nejusp??n?j?im albanskym atletem v?ech dob je b??kyn? na 3000 metr? Luiza Gega , ktera v Mnichov? roku 2022 ziskala titul evropskeho ?ampiona, v?bec prvni pro Albanii. [109] Ma te? st?ibro z mistrovstvi Evropy 2016 . [110] Ji? na dvou olympijskych hrach byla vlajkono?kou albanske vypravy, roku 2016 i v roce 2021. Izmir Smajlaj je halovym mistrem Evropy ve skoku dalekem z roku 2017. [111]

Matvei Petrov

St?elkyn? Elizabeta Karabolliova , Ermira Dinguova a Lindita Kodraova jsou mistryn?mi Evropy. Matvei Petrov , Rus reprezentujici od roku 2018 Albanii, pro ni v roce 2020 ziskal titul mistra Evropy v disciplin? k?? na?i?. [112] Zajimavosti je, ?e Petrov ?ije a trenuje v Praze , jako ?len klubu SK Hrad?any. [113]

Albanska fotbalova reprezentace se v roce 2016 poprve ve sve historii probojovala na mistrovstvi Evropy . [114] Dosahla zde i sveho prvniho vit?zstvi (nad Rumunskem 1-0). Podruhe se na evropsky ?ampionat podiva v roce 2024. [115]

?ensky volejbalovy oddil Dinama Tirana dvakrat vybojoval t?eti p?i?ku v Lize mistry? CEV (1979/80, 1989/90), nejpresti?n?j?i klubove sout??i Evropy. ?enska volejbalova reprezentace vyhrala v roce 1987 volejbalovy turnaj St?edomo?skych her . Na stejnych hral braly zlato i albanske basketbalistky.

?eskoslovensko ? albanske vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Albanie a ?eskoslovenska republika navazaly diplomaticke styky v ?ervenci 1922. [116] N?ktera dal?i vyznamna data:

  • b?ezen 1925 ? v Tiran? byl z?izen ?eskoslovensky konzulat,
  • ?erven 1927 ? ?eskoslovensky konzulat byl povy?en na generalni konzulat a diplomatickou agencii,
  • ?erven 1929 ? vzniklo ?eskoslovenske vyslanectvi v Tiran?,
  • 1937 ? obrat vzajemnych dodavek ?inil 13 mil. K?, z toho vyvoz do Albanie 9,5 mil. K?, dovoz z Albanie 3,5 mil. K?,
  • 1939 ? byla zastavena ?innost ?eskoslovenskeho vyslanectvi,
  • listopad 1947 ? vym?na vyslanc? ?eskoslovenska a Albanie,
  • ?erven 1949 ? bylo z?izeno ?eskoslovenske vyslanectvi v Tiran?,
  • kv?ten 1949 ? ?s. vyslanectvi bylo povy?eno na velvyslanectvi,
  • 1956?1961 ? ?eskoslovensko dodalo za?izeni a poskytlo technickou pomoc p?i vystavb? kapacit pro t??bu ?eleznonikelnatych rud,
  • listopad 1961 ? do?lo k odvolani ?eskoslovenskeho velvyslance,
  • 1968 ? Albanie vystoupila na protest proti okupaci ?SSR z Var?avske smlouvy,
  • 1975 ? ?eskoslovensko se podilelo 12 % na celkovem obratu albanskeho zahrani?niho obchodu jako jeji druhy nejv?t?i obchodni partner, celkovy obrat ?inil 262,1 mil. K?s, z toho vyvoz z Albanie 121,1 mil. K?s, dovoz z Albanie pak 141 mil. K?s. [117]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Albania na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Europe Ultra-Prominences http://peaklist.org/WWlists/ultras/EuroCoreP1500m.html
  2. ↑ Mezinarodni m?novy fond. Download World Economic Outlook database: October 2023 (Albania) [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupne online .  
  3. ↑ ZOLO, D. Invoking Humanity: War, Law and Global Order . [s.l.]: Continuum International Publishing Group, 27 August 2002. Dostupne online . ISBN   9780826456564 . S. 180.  
  4. ↑ Albania [online]. The World Bank [cit. 2014-09-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 21 September 2014.  
  5. ↑ Reports: Poverty Decreases in Albania After Years of Growth. Dow Jones Newswires, 201-938-5500 201-938-5500 201-938-5500. Nasdaq.com
  6. ↑ "Albania plans to build three hydropower plants". People's Daily
  7. ↑ "Strong GDP growth reduces poverty in Albania-study". Reuters . Forbes.com Archivovano 17. 1. 2012 na Wayback Machine .
  8. ↑ Human Development Report 2021/2022 [online]. United Nations Development Programme , 8 September 2022 [cit. 2022-09-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-10-09. (anglicky)  
  9. ↑ Madrugearu A, Gordon M. The wars of the Balkan Peninsula. Rowman & Littlefield, 2007. p. 146.
  10. ↑ TALBERT, Richard J. A. Barrington atlas of the Greek and Roman world . Princeton (N.J.) Woodstock: Princeton university press ISBN   978-0-691-03169-9 . Mapa 49 a poznamky.  
  11. ↑ The Illyrians by J. J. Wilkes, 1992, ISBN   978-0-631-19807-9 , page 279,"We cannot be certain that the Arbanon of Anna Comnena is the same as Albanopolis of the Albani, a place located on the map of Ptolemy (3.12)"
  12. ↑ MADGEARU, Alexandru. The wars of the Balkan Peninsula: their medieval origins . Rev. ed.. vyd. Lanham (Md.): Scarecrow Press Dostupne online . ISBN   978-0-8108-5846-6 . S. 25. U?enci se stale p?ou o to, zda Albanci z roku 1042 byli Normane ze Sicilie [ji?ni Italie], nebo zda jsou to skute?n? Albanci [velky rod, ktery pat?il k mnoha albanskym rod?m], kte?i se v tomto obdobi vyskytovali na albanskem uzemi..  
  13. ↑ Robert Elsei. The Albanian lexicon of Dion Von Kirkman. Earliest reference to the existence of the Albanian language , pp. 113?122.
  14. ↑ pinocacozza.it [online]. [cit. 2007-11-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 30 December 2019.  
  15. ↑ a b MATASOVI?, Ranko. A Grammatical Sketch of Albanian for Students of Indo European . Zagreb: [s.n.], 2019. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-10-09. S. 39.  
  16. ↑ LLOSHI, Xhevat. Handbuch der Sudosteuropa-Linguistik . Redakce Hinrichs Uwe. Wiesbaden: Otto Harrassowitz Verlag, 1999. ISBN   9783447039390 . Kapitola Albanian , s. 277.  
  17. ↑ Kristo Frasheri. History of Albania (A Brief Overview) . Tirana, 1964.
  18. ↑ LLOSHI, Xhevat. The Albanian Language [online]. United Nations Development Programme [cit. 2010-11-09]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 9 July 2011.  
  19. ↑ COOK, Stanley Arthur; CHARLESWORTH, Martin Percival; BURY, John Bagnell. The Cambridge Ancient History . [s.l.]: Cambridge University Press 1086 s. Dostupne online . ISBN   978-0-521-22496-3 . (anglicky) Google-Books-ID: vXljf8JqmkoC.  
  20. ↑ CROSSLAND, R. A.; BIRCHALL, Ann. Bronze Age Migrations in the Aegean; Archaeological and Linguistic Problems in Greek Prehistory: Proceedings of the First International Colloquium on Aegean Prehistory, Sheffield . [s.l.]: Duckworth 430 s. Dostupne online . ISBN   978-0-7156-0580-6 . (anglicky) Google-Books-ID: MUkbAAAAYAAJ.  
  21. ↑ PICCININI, Jessica. Past and Present Scholarship on The Politeia of the Epirotes and a New Book on the History of Molossia. L'Antiquite Classique . 2015, ro?. 84, s. 227?235. Dostupne online [cit. 2022-05-12]. ISSN 0770-2817 .  
  22. ↑ GEORGIEV, Vladimir. The Genesis of the Balkan Peoples. The Slavonic and East European Review . 1966, ro?. 44, ?is. 103, s. 285?297. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0037-6795 .  
  23. ↑ ELSIE, Robert. A Dictionary of Albanian Religion, Mythology and Folk Culture . [s.l.]: C. Hurst 384 s. Dostupne online . ISBN   978-1-85065-570-1 . (anglicky) Google-Books-ID: N_IXHrXIsYkC.  
  24. ↑ PAJAKOWSKI, Włodzimierz. Die Ardiaer?Ihre Wohnsitze und Ihre Historische Rolle. Godi?njak Centra za balkanolo?ka ispitivanja . 1975, ?is. 14, s. 109?121. Dostupne online [cit. 2022-05-12]. ISSN 0350-0020 . (German)  
  25. ↑ Illyria | historical region, Europe | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  26. ↑ Butrint. World History Encyclopedia [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupne online . (anglicky)  
  27. ↑ Butrint. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupne online . (anglicky)  
  28. ↑ Apollonia - Where Roman emperor Augustus studied Philosophy. Albania.al [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-07-02.  
  29. ↑ LANG, Mabel L. Thucydides and the Epidamnian Affair. The Classical World . 1968, ro?. 61, ?is. 5, s. 173?176. Dostupne online [cit. 2022-05-12]. ISSN 0009-8418 . DOI 10.2307/4346440 .  
  30. ↑ BADIAN, E. Notes on Roman Policy in Illyria (230-201 B.C.). Papers of the British School at Rome . 1952, ro?. 20, s. 72?93. Dostupne online [cit. 2022-05-10]. ISSN 0068-2462 .  
  31. ↑ DELL, Harry J. The Origin and Nature of Illyrian Piracy. Historia: Zeitschrift fur Alte Geschichte . 1967, ro?. 16, ?is. 3, s. 344?358. Dostupne online [cit. 2022-05-10]. ISSN 0018-2311 .  
  32. ↑ CABANES, Pierre. Les Illyriens de Bardylis a Genthios: IVe-IIe siecles avant J.-C. . [s.l.]: SEDES 342 s. Dostupne online . ISBN   978-2-7181-3841-1 . (francouzsky) Google-Books-ID: vuxqQgAACAAJ.  
  33. ↑ HAMMOND, N. G. L. The Western Part of the via Egnatia. The Journal of Roman Studies . 1974, ro?. 64, s. 185?194. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0075-4358 . DOI 10.2307/299268 .  
  34. ↑ SCHAEFER, Richard T. Encyclopedia of Race, Ethnicity, and Society . [s.l.]: SAGE Publications 584 s. Dostupne online . ISBN   978-1-4129-2694-2 . (anglicky) Google-Books-ID: jscZAQAAIAAJ.  
  35. ↑ QUANRUD, John. The Albanoi in Michael Attaleiates’ History: revisiting the Vranoussi-Ducellier debate. Byzantine and Modern Greek Studies . 2021-10, ro?. 45, ?is. 2, s. 149?165. Dostupne online [cit. 2022-05-10]. ISSN 0307-0131 . DOI 10.1017/byz.2021.11 . (anglicky)  
  36. ↑ SCHMITT, Oliver Jens. Das venezianische Albanien (1392-1479) . [s.l.]: Oldenbourg 716 s. Dostupne online . ISBN   978-3-486-56569-0 . (n?mecky) Google-Books-ID: tTdpAAAAMAAJ.  
  37. ↑ NIXON, Nicola. Always already European: The figure of Skenderbeg in contemporary Albanian nationalism. National Identities . 2010-03-01, ro?. 12, ?is. 1, s. 1?20. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 1460-8944 . DOI 10.1080/14608940903542540 .  
  38. ↑ KOPA?SKI, Ataullah Bogdan. Islamization of Albanians in the Middle Ages: The Primary Sources and the Predicament of the Modern Historiography. Islamic Studies . 1997, ro?. 36, ?is. 2/3, s. 191?208. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0578-8072 .  
  39. ↑ DUKA, Ferit. HEBRENJTE NE SHQIPERI. BASHKESITE E VLORES DHE TE BERATIT (SHEK. XVI-XVIII). Studime Historike . 2002, ?is. 03?04, s. 7?28. Dostupne online [cit. 2022-05-12]. ISSN 0563-5799 . (Albanian)  
  40. ↑ BOREKCI, Gunhan. Koprulu Family. Encyclopedia of the Ottoman Empire . Dostupne online [cit. 2022-05-11].  
  41. ↑ BEKAR, C. The rise of the Koprulu family: the reconfiguration of vizierial power in the seventeenth century. Leiden University Scholarly Publications [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupne online .  
  42. ↑ PEIRCE, Leslie P. The Imperial Harem: Women and Sovereignty in the Ottoman Empire . [s.l.]: Oxford University Press 374 s. Dostupne online . ISBN   978-0-19-507673-8 . (anglicky) Google-Books-ID: SgmoQgAACAAJ.  
  43. ↑ Between rebellion and obedience: The rise and fall of Bushatli Mahmud Pasha of Shkodra (1752-1796) - Tez Ar?ivi. tezarsivi.com [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-05-26.  
  44. ↑ Z bandity vladnoucim pa?ou. Epochalni sv?t [online]. 16.2.2016 [cit. 2021-05-26]. Dostupne online .  
  45. ↑ SKIOTIS, Dennis N. From Bandit to Pasha: First Steps in the Rise to Power of Ali of Tepelen, 1750-1784. International Journal of Middle East Studies . 1971, ro?. 2, ?is. 3, s. 219?244. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0020-7438 .  
  46. ↑ SKENDI, Stavro. The Albanian National Awakening . [s.l.]: Princeton University Press 515 s. Dostupne online . ISBN   978-1-4008-4776-1 . (anglicky) Google-Books-ID: 8QPWCgAAQBAJ.  
  47. ↑ SKENDI, Stavro. Beginnings of Albanian Nationalist and Autonomous Trends: The Albanian League, 1878-1881. American Slavic and East European Review . 1953, ro?. 12, ?is. 2, s. 219?232. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 1049-7544 . DOI 10.2307/2491677 .  
  48. ↑ Albanie, drsna zem? plna kontrast?, slavi ste vyro?i samostatnosti. ?T24 [online]. ?eska televize, 28. 11. 2012 [cit. 2021-05-26]. Dostupne online .  
  49. ↑ GUY, Nicola. The Albanian Question in British Policy and the Italian Intervention, August 1914?April 1915. Diplomacy & Statecraft . 2007-02-22, ro?. 18, ?is. 1, s. 109?131. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0959-2296 . DOI 10.1080/09592290601163035 .  
  50. ↑ GUY, Nicola. The Birth of Albania: Ethnic Nationalism, the Great Powers of World War I and the Emergence of Albanian Independence . [s.l.]: Bloomsbury Academic 352 s. Dostupne online . ISBN   978-1-78831-113-7 . (anglicky) Google-Books-ID: w4h3tAEACAAJ.  
  51. ↑ AUSTIN, ROBERT C. Founding a Balkan State: Albania's Experiment with Democracy, 1920-1925 . [s.l.]: University of Toronto Press Dostupne online . ISBN   978-1-4426-4435-9 . DOI 10.3138/j.ctt2tv0q6 .  
  52. ↑ LUKU, Esilda. Why Did Albanians and their Collaborationist Governments Rescue Jews during the Holocaust?. Hiperboreea . 2019, ro?. 6, ?is. 2, s. 33?49. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 2688-8211 . DOI 10.5325/hiperboreea.6.2.0033 .  
  53. ↑ SEMINI, Llazar. Albania, only country with more Jews after the Holocaust, inaugurates memorial. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  54. ↑ ROGEL, Carole. Kosovo: Where It All Began. International Journal of Politics, Culture, and Society . 2003, ro?. 17, ?is. 1, s. 167?182. Dostupne online [cit. 2022-05-11]. ISSN 0891-4486 .  
  55. ↑ Jediny pravy komunista: Enver Hod?a vladl Albanii ?eleznou rukou po 40 let, ud?lal z ni nejizolovan?j?i stat sv?ta ? G.cz. G.cz . 2020-10-18. Dostupne online [cit. 2021-05-26].  
  56. ↑ ?AJTAR, Jaroslav. Tyran Enver Hoxha. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupne online .  
  57. ↑ LALAJ, Ana. Burning Secrets of the Corfu Channel Incident. Wilson Center [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  58. ↑ VUCINICH, Wayne S. The Albanian-Soviet Rift. Current History . 1963, ro?. 44, ?is. 261, s. 299?310. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0011-3530 .  
  59. ↑ MARKU, Ylber. Communist Relations in Crisis: The End of Soviet-Albanian Relations, and the Sino-Soviet Split, 1960?1961. The International History Review . 2020-07-03, ro?. 42, ?is. 4, s. 813?832. Dostupne online [cit. 2021-05-26]. ISSN 0707-5332 . DOI 10.1080/07075332.2019.1620825 .  
  60. ↑ BIBERAJ, Elez. Albania and China, 1962-1978: A Case Study of a Bilateral Unequal Alliance . [s.l.]: Columbia University 550 s. Dostupne online . (anglicky) Google-Books-ID: dzWxtgAACAAJ.  
  61. ↑ MIZEROVA, Eva. Pro? nas v roce 1968 obsadilo pouze p?t ze sedmi zemi Var?avske Smlouvy?. Magazin.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupne online .  
  62. ↑ Krajina poseta bunkry. www.lideazeme.cz [online]. [cit. 2014-12-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-12-26.  
  63. ↑ Albania. Communist Crimes [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  64. ↑ TAYLOR, Alice. Despite calls, Albania remains reluctant to find its 6,000 missing communism victims. www.euractiv.com [online]. 2021-10-25 [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  65. ↑ BEZATI, Valbona. How Albania Became the World’s First Atheist Country. Balkan Insight [online]. 28. 8. 2019 [cit. 2021-05-26]. Dostupne online .  
  66. ↑ ABRAHAMS, Fred C. Modern Albania: From Dictatorship to Democracy in Europe . [s.l.]: NYU Press Dostupne online . ISBN   978-0-8147-0511-7 .  
  67. ↑ RAMA, Shinasi A. The End of Communist Rule in Albania: Political Change and The Role of The Student Movement . [s.l.]: Routledge 404 s. Dostupne online . ISBN   978-0-429-51614-6 . (anglicky) Google-Books-ID: UF2yDwAAQBAJ.  
  68. ↑ Krach pyramidovych her uvrhl p?ed 25 lety Albanii do chaosu. Dva tisice lidi zem?ely, stat se zhroutil. ?T24 [online]. ?eska televize [cit. 2022-05-11]. Dostupne online . (2022-01-26)  
  69. ↑ PERLMUTTER, Ted. The Politics of Proximity: The Italian Response to the Albanian Crisis. The International Migration Review . 1998, ro?. 32, ?is. 1, s. 203?222. Dostupne online [cit. 2022-05-12]. ISSN 0197-9183 . DOI 10.2307/2547566 .  
  70. ↑ Albanska opozice z?ejm? s velkym naskokem vyhrala volby. Denik.cz . 2013-06-23. Dostupne online [cit. 2022-05-11].  
  71. ↑ Edi Rama podle p?edb??nych vysledk? voleb obhajil t?eti mandat premiera Albanie. Eurozpravy.cz [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupne online .  
  72. ↑ Velka Albanie rozpina k?idla, chce k sob? p?ipoutat Kosovo. iDNES.cz [online]. 2019-01-20 [cit. 2022-05-11]. Dostupne online .  
  73. ↑ BOLEVICH, Maria. Largest lake in southern Europe under threat from “eco-resort”. New Scientist [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  74. ↑ The National Parks Of Albania. WorldAtlas [online]. 2019-09-11 [cit. 2022-05-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  75. ↑ a b Albanie. BusinessInfo.cz [online]. CzechTrade [cit. 2022-05-12]. Dostupne online .  
  76. ↑ World Economic Outlook Database, April 2022. IMF [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  77. ↑ Turkish consortium bids to build Vlora airport as Albania prepares to launch national carrier. Tirana Times [online]. 2018-01-17 [cit. 2022-05-12]. Dostupne online .  
  78. ↑ Serbia and Kosovo Only Beginning to Form Infrastructural Links: Peace Highway to Connect the Region. KosSev.info [online]. 2018-04-15 [cit. 2022-05-12]. Dostupne online .  
  79. ↑ HALILI, Eduart. Work Starts for New Tirana-Durres Railway. Albania Daily News [online]. 2021-11-09 [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  80. ↑ Turisticke stezky ? Albanian Challenge [online]. albanianchallenge.org [cit. 2016-01-07]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-02-07.  
  81. ↑ Webove stranky iniciativy V?echny tva?e Albanie. tvare-albanie.cz [online]. [cit. 2020-05-22]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-08-14.  
  82. ↑ Popullsia e Shqiperise. Wayback Machine [online]. Instituti i Statistikes (INSTAT), 2020-07-30 [cit. 2022-05-12]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-30.  
  83. ↑ CARO, Erka; VAN WISSEN, L.J.G. Migration in the Albania of the post-1990s: triggered by post-communist transformations and facilitator of socio-demographic changes. SEER: Journal for Labour and Social Affairs in Eastern Europe . 2007, ro?. 10, ?is. 3, s. 87?105. Dostupne online [cit. 2022-05-12]. ISSN 1435-2869 .  
  84. ↑ Insta [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 14-11-2014.  
  85. ↑ Archivovana kopie. www.cepsr.com [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-04-13.  
  86. ↑ Albanci v ji?ni Italii. www.hks.re (Hospoda?ska a kulturni studia) [online]. Provozni ekonomicka fakulta ?ZU v Praze [cit. 2016-07-10]. Dostupne online .  
  87. ↑ ?ad Bekta?i aneb Pon?kud jini muslimove. www.navychod.cz [online]. ?asopis Navychod [cit. 2016-07-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-08-07.  
  88. ↑ ?I?KA, Jakub. Nabo?enska tolerance v Albanii [online]. rozhlas.cz, 2011-08-27 [cit. 2016-07-10]. Rozhovor s P?emyslem Vin?em. Dostupne online .  
  89. ↑ www.instat.gov.al [online]. [cit. 13-04-2014]. Dostupne v archivu po?izenem dne 25-04-2013.  
  90. ↑ Indie nevyda ostatky Matky Terezy Albanii. ?esky rozhlas [online]. 2009-10-31 [cit. 2022-05-12]. Dostupne online .  
  91. ↑ Indie odmitla ?adost Albanie o ostatky Matky Terezy. Denik.cz . 2009-10-15. Dostupne online [cit. 2022-05-12].  
  92. ↑ UNESCO - Albanian folk iso-polyphony. ich.unesco.org [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  93. ↑ Cenu Neustadt ziskal spisovatel Kadare. Je pokra?ovatelem Kafky, uvedla porota. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2020-10-07 [cit. 2021-02-04]. Dostupne online .  
  94. ↑ SCOTT, Jon Henley Kirsty. Albanian beats literary titans to first international Booker prize. The Guardian . 2005-06-03. Dostupne online [cit. 2021-02-04]. ISSN 0261-3077 . (anglicky)  
  95. ↑ Ismail Kadare, Premio Principe de Asturias de las Letras. El Pais . 2009-06-24. Dostupne online [cit. 2021-02-04]. ISSN 1134-6582 . (?pan?lsky)  
  96. ↑ LOZANO, Laurent. Albanian author wins Israeli award, unruffled by Nobel. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  97. ↑ Codex Purpureus Beratinus | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. www.unesco.org [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupne online .  
  98. ↑ Pjeter Bogdani, the priest who built the first Albanian library in 1638 [online]. Oculus News [cit. 2021-02-04]. Dostupne online .  
  99. ↑ FIJALKOWSKI, Agata. Musine Kokalari: a lost story of defiance in the face of political oppression. The Conversation [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  100. ↑ SUGARMAN, Jane C. Imagining the Homeland: Poetry, Songs, and the Discourses of Albanian Nationalism. Ethnomusicology . 1999, ro?. 43, ?is. 3, s. 419?458. Dostupne online [cit. 2022-05-11]. ISSN 0014-1836 . DOI 10.2307/852556 .  
  101. ↑ Albania - UNESCO World Heritage Convention. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  102. ↑ http://is.muni.cz/th/333126/fss_b/Bakalarska_prace_Ales_Pacner.pdf
  103. ↑ a b VOLNY, Vit. Burnesha: ?ena v ?ivotni roli mu?e [online]. P?irodov?dci.cz. 2. 7. 2015 [cit. 14. 2. 2016]. Dostupne z: https://www.prirodovedci.cz/geograf/clanky/burnesha-zena-v-zivotni-roli-muze
  104. ↑ ?a?ky ?ivot albanskych ?ien: museli sa sta? mu?mi, aby boli slobodne - [online]. wantee.sk, 2013-08-31 [cit. 2016-07-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-02-23. (anglicky)  
  105. ↑ 10 fotek albanskych ?en, ktere pro?ily sv?j ?ivot jako mu?i [online]. jenpromuze.cz [cit. 2016-07-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-02-22.  
  106. ↑ Koloto? s p?ichuti krve Archivovano 17. 6. 2016 na Wayback Machine .. Lide a Zem? . 27. za?i 2010.
  107. ↑ Blood feuds in Albania’s Accursed Mountains . BBC . 9. ledna 2015.
  108. ↑ Briken Calja becomes European champion, bringing back glory to Albanian weightlifting | UK (British) Albanians Network. www.ukalbanians.net [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupne online . (anglicky)  
  109. ↑ Luiza Gega Wins Gold Medal and Is the New European Champion. Albania Daily News [online]. 2022-08-21 [cit. 2023-04-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  110. ↑ Luiza Gega claims Albania’s first European medal ahead of Olympics debut. Tirana Times . 2016-07-11. Dostupne online [cit. 2018-11-17]. (anglicky)  
  111. ↑ ADMIN. Izmir Smajlaj - Albania's first ever European indoor gold medalist!. Ecotour Albania . 2017-03-05. Dostupne online [cit. 2018-11-17]. (anglicky)  
  112. ↑ Matvei Petrov wins gold for Albania in Pommel Horse in Turkey. Oculus News [online]. 2020-12-13 [cit. 2023-04-30]. Dostupne online .  
  113. ↑ Matvei Petrov - mistr Evropy 2020. Skhradcany.cz [online]. [cit. 2023-04-30]. Dostupne online .  
  114. ↑ Albansky fotbal a reprezentace. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2018-11-17]. Dostupne online .  
  115. ↑ Fotbaliste Albanie remizovali v Moldavsku, podruhe v historii postoupili na ME. Denik.cz . 2023-11-17. Dostupne online [cit. 2023-11-18].  
  116. ↑ Vztahy s Albanii | Velvyslanectvi ?eske republiky v Tiran?. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupne online .  
  117. ↑ Ko??ak Vit?zslav, Albanie, Praha 1979

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • HLADKY, Ladislav; HRADE?NY, Pavel. D?jiny Albanie . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2008. ISBN   978-80-7106-939-3 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Albanie ? Shqiperia ? ( AL )
Kraje (qarqe) a jejich hlavni m?sta:
Svět Geograficka lokalizace
Staty a uzemi v Evrop?
Suverenni staty
Staty bez plneho uznani
Zavisla uzemi
Dansko
Spojene kralovstvi
Zvla?tni oblasti vnit?ni suverenity
Finsko
Norsko
Spojene kralovstvi
  • 1 Oceanske ostrovy v blizkosti Evropy jsou obvykle za?azeny ke kontinentu, i kdy? se nenachazeji na jeho kontinentalnim ?elfu.
  • 2 N?ktere zem? zcela mimo konven?ni geograficke hranice Evropy jsou b??n? spojovany s kontinentem kv?li etnologickym vazbam.
  • 3 Stat le?i v?t?i ?asti v Asii.
Staty le?ici na b?ehu St?edozemniho mo?e
?lenstvi v mezinarodnich organizacich
Organizace islamske spoluprace
?lenove
Pozastavene ?lenstvi
Pozorovatele
Severoatlanticka aliance (NATO)
Prezidenti Albanie
Ahmet Zogu (1925?1928) ? Ramiz Alia (1991?1992) ? Sali Beri?a (1992?1997) ? Red?ep Meidani (1997?2002) ? Alfred Moisiu (2002?2007) ? Bamir Topi (2007?2012) ? Bujar Nishani (2012?2017) ? Ilir Meta (2017?2022) ? Bajram Begaj (od 2022)
Prezidentská standarta
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albanie&oldid=23902737 “