Thajske kralovstvi ?????????????? Ratcha Anachak Thai
vlajka znak
Hymna Thajska hymna
Geografie
Poloha Thajska
Hlavni m?sto	Bangkok
Rozloha	513 115 km² ( 50. na sv?t? ) z toho 0,4 % vodni plochy
Nejvy??i bod	Doi Inthanon (2 576 m n. m.)
?asove pasmo	+7
Poloha	14° s. ?. , 101° v. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	68 414 135 ( 20. na sv?t? , 2017 )
Hustota zalidn?ni	135 ob. / km² ( 80. na sv?t? )
HDI	▲ 0,722 (vysoky) ( 89. na sv?t? , 2014)
Jazyk	thaj?tina (u?. j.), ?in?tina , malaj?tina , angli?tina a mistni jazyky
Nabo?enstvi	buddhismus 94 %, islam 5 %, k?es?anstvi 1 %
Statni utvar
Statni z?izeni	Unitarni, konstitu?ni monarchie , parlamentni system , anokracie
Vznik	1238 (vy?len?ni z Khmerske ?i?e)
Kral	Rama X.
P?edseda vlady	Srettha Thavisin
M?na	baht [Bat] (THB)
HDP /obyv. ( PPP )	16 340 [1] USD ( 72. na sv?t? , 2015)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	764 THA TH
MPZ	T
Telefonni p?edvolba	+66
Narodni TLD	.th
multimedialni obsah na Commons

Thajsko , plnym nazvem Thajske kralovstvi , je stat v jihovychodni Asii . Jeho sousedy jsou Myanmar , Laos , Kambod?a a Malajsie . Hlavnim m?stem je Bangkok , thajsky nazyvany Krung Thep (?????????????). Zem? le?i na poloostrov? Zadni Indie . S rozlohou 513 120 kilometr? ?tvere?nich je Thajsko 50. nejv?t?i zemi sv?ta a 3. nejv?t?i zemi ve jihovychodni Asii a 2. na poloostrov? Zadni Indie (po Myanmaru ). S po?tem 68,4 milionu obyvatel je 21. nejlidnat?j?i zemi a 3. nejlidnat?j?i zemi v jihovychodni Asii a 2. na poloostrov? Zadni Indie (po Vietnamu ). ^[2]

Thajsko bylo v minulosti znamo pod jmenem Siam (????), ktere bylo oficialnim nazvem statu do 11. kv?tna 1939 a znovu v letech 1945 a? 1949. Etnonymum Thai (???) v  thaj?tin? p?vodn? znamenalo ?svobodny“ a v p?ekladu lze chapat jako "zem? svobodnych". ^[3]

Thajsko je jedinou zemi jihovychodni Asie, ktera se vyhnula p?ime kolonialni vlad? evropskych mocnosti. A?koli je Thajsko formaln? konstitu?ni monarchii a parlamentni demokracii , p?evrat z roku 2014 nastolil de facto vojenskou diktaturu . V roce 2020 probihaly v zemi, hlavn? v hlavnim m?st? Bangkoku , velke protivladni demonstrace .

Thajsko je zakladajicim ?lenem Sdru?eni narod? jihovychodni Asie (ASEAN) a je tradi?nim spojencem Spojenych stat? v oblasti. Ma druhou nejv?t?i ekonomiku v jihovychodni Asii a 20. nejv?t?i na sv?t? ( HDP v parit? kupni sily ). ^[4] Velkou ?ast jeho ekonomiky tvo?i cestovni ruch .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Thajska je nep?etr?it? osidleno asi 20 000 let. Nejstar?i d?kazy o p?stovani ry?e se datuji do roku 2000 p?. n. l. Bronz se objevil v obdobi 1250?1000 p?. n. l. ^[5] Ban Chiang v severovychodnim Thajsku se ?adi mezi nejstar?i znama centra vyroby m?di a bronzu v jihovychodni Asii. Vyroba ?eleza je dolo?ena zhruba k roku 500 p?. n. l. Prvnim znamym statem, ktery thajske uzemi ovladal, byl na za?atku letopo?tu Funan .

Dvaravati a Lan Na [ editovat | editovat zdroj ]

Na ust?edni rovin? se kolem 3. stoleti zformoval stat zvany Dvaravati . ^[6] Jeho m?stske staty obyvali p?eva?n? Monove, vyznavajici theravadovy buddhismus . ^[7] Dvaravati bylo pod silnym indickym kulturnim vlivem, a tak jistou pozici m?l i hinduismus . ^[8] V 10. stoleti se Dvaravati za?alo dostavat pod vliv Khmerske ?i?e (s centrem v Lobpuri) a nakonec bylo napadeno a uchvaceno khmerskym kralem Surjavarmanem II. v prvni polovin? 12. stoleti.

Tajove , o nich? se ?inske kroniky zmi?uji ji? v 6. stoleti p?. n. l., ?ili v e?e Dvaravati na jihu ?iny (v dne?nich provinciich Jun-nan a S’-?chuan ). ^[9] Vytvo?ili zde stat zvany Nan-?ao . ^[10] V roce 1253 v?ak bylo Nan-?ao vyvraceno Kublajchanem a Tajove zahajili masivni migraci na jih, do oblasti dne?niho Thajska. Prvni tajske migra?ni vlny jsou v?ak je?t? star?i, ji? ve 12. stoleti tvo?ili Tajove v?t?inu populace v oblasti centralnich planin, ktere ovladala Khmerska ?i?e. Tajove se usazovali hlavn? kolem Lopburi. Oblasti se pak za?alo ?ikat ?Sijam“ (co? v p?ekladu zna?i zhruba "lide tmave pleti"). Nazev Siam se pak udr?el dlouho, by? sami Tajove ho u?ivali jen z?idka. Roku 1281 Tajove oblast kolem Lobpuri pln? ovladli a roku 1281 vytvo?ili stat zvany Lan Na . ^[11]

Lan Na znamena v p?ekladu ?zem? milion? ry?ovych poli“. Otcem zakladatelem ?i?e byl kral Mangrai. ^[12] Nechal postavit i nove hlavni m?sto ?iang Mai (zalo?eno 1296). Za vlady Tiloka , zvaneho te? Tilokaraj nebo Tilokarat (vladl 1441?1487) se kralovstvi ocitlo na vrcholu moci politicke i kulturni. Poslednim mocnym vladcem ?i?e byl jeho vnuk Paja Kaew, ktery se roku 1507 pokusil dobyt Ajjuthajskeho kralovstvi, ov?em neusp??n?. Po ne??astnem pokusu se zapojit do dynastickych boj? v jednom z barmskych stat? v roce 1523, b?hem n?j? utrp?l Lan Na zdrcujici pora?ku, jeho moc definitivn? poklesla. V roce 1545 se stal vazalem Ajjuthajskeho kralovstvi.

Suchothajske kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Ve 13. stoleti oslabila Khmerska ?i?e i sousedni Pugamska ?i?e . Tajove na khmerskem uzemi toho vyu?ili a roku 1238 zalo?ili nezavisly stat, Suchothajske kralovstvi . ^[13] Prvnim kralem se stal Si Inthrathit . Hlavnim m?stem byl Sukhothaj . Zpo?atku ?lo o jeden z mnoha men?ich stat? v oblasti, ale za krale Rama Khamhaenga (vladl 1279?1298) zahajil mohutnou uzemni expanzi, ktera vedla k ovladnuti tak?ka celeho uzemi sou?asneho Thajska (pouze vychodni provincie z?staly pod kontrolou Khmer?). ^[14] Proto je Suchothajska ?i?e velmi d?le?ita pro thajskou identitu a thajsky nacionalismus. Nacionalni historiografie 19. stoleti hovo?ila o ?zlatem v?ku thajskych d?jin“ nebo o ?prvnim thajskem stat?“. Na vrcholu sve moci Suchothajci ovladali i ?ast Barmy a Laosu . Lan Na na severu byl tradi?ni a dlouhodoby spojenec. Za Ram Khamhaenga se roz?i?il i v Suchothajskem kralovstvi theravadovy buddhismus (diky mnich?m pozvanym ze Sri Lanky ) a stal se statnim nabo?enstvim . ?i?e se stala jakymsi jeho centrem, z n?ho? se ?i?il i do jinych oblasti (misie do Lan Na). Kral Ram Khamhaeng je te? pova?ovan za tv?rce thajskeho pisma (m?l ho vytvo?it roku 1283, p?i?em? d?kazem ma byt stela objevena roku 1833, o jejim? sta?i a p?vodu se nicmen? odbornici p?ou). ^[15] Pozval do zem? rovn?? ?inske hrn?i?e a Suchothajske kralovstvi se stalo na?as centrem vyroby keramiky v ?inskem stylu (tradice se ov?em neudr?ela). ^{[16] [17]} Ram Khamhaeng nechal te? stav?t stupy , typicky s kopuli ve tvaru poup?te lotosu . P?esto?e Ram Khamhaeng vytvo?il v?echny p?edpoklady pro to, aby se Suchothaj stal hegemonem v oblasti, jeho nastupci nedokazali toto o?ekavani naplnit. V roce 1349 za?aly valky s Ajutthajskym kralovstvim , roku 1378 se Suchothajske kralovstvi stalo jeho vazalem a v roce 1438 s nim zcela splynulo.

Ajutthajske kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1351 byl na ust?edni rovin? zalo?en novy stat Ajutthajske kralovstvi . ^[18] B?hem n?kolika desetileti se ajutthajskym panovnik?m poda?ilo vojenskou silou i s?atkovou politikou ovladnout Sukhothaj. Bylo zalo?eno hlavni m?sto Ayutthaya (pote, co centrum Lopburi zdevastovala epidemie ne?tovic ). Zakladatelem m?sta i prvnim kralem byl U Thong . ^[19] Ji? roku 1378 ovladl Suchothajske kralovstvi, a tak i cely region. V roce 1431 si Ajutthajsky stat podrobil kdysi mocny Angkor (to vedlo k p?eneseni st?ediska kambod?ske statni moci do Phnom Penhu ). Vedle Ajutthaje vznikl v polovin? 14. stoleti take stat Lan Xang v dne?nim Laosu a severovychodnim Thajsku. Na severu nadale existoval stat Lan Na.

Kral Naresuan roku 1511 navazal kontakt s Portugalci a u?inil z hlavniho m?sta epicentrum obchodu. ^[20] Mnohe evropske narody (a ov?em i ?i?ane, Per?ane ?i Indove) m?ly v Ayutthayae svou celou ?tvr?, z ni? zprost?edkovavaly obchod s jihovychodni Asii. ^{[21] [22]} Moc kralovstvi byla trnem v oku zejmena Barm? a jeji ambiciozni taunnguske dynastii a nasledne dynastii Konbaung . Velke barmske najezdy prob?hly v letech 1547?1549 (prvni barmsko-siamska valka) a 1759?1760 (druha barmsko-siamska valka). Osudovym se stal rok 1767, kdy Barmanci centrum ?i?e, tehdy ji? milionovou metropoli, dobyli a zcela vyvratili. Asi 30 000 lidi bylo odvle?eno do zajeti, v?etn? kralovske rodiny.

Za p?l roku sice general Taksin zorganizoval proti Barmanc?m usp??nou vzpouru a nechal se korunovat kralem, ov?em hlavni m?sto bylo natolik zdevastovane, ?e sve sidlo p?esunul do Thonburi (dnes sou?ast Bangkoku ). ^[23] Proto je rok 1767 pova?ovan za datum konce Ajutthajskeho kralovstvi.

Rattanakosinske kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Taksin byl roku 1782 svymi dvo?any prohla?en za nep?i?etneho a zabit. Vlady se ujal vojensky velitel Phra Phutthayotfa Chulalok a nastoupil na tr?n jako?to Rama I. Nova dynastie Rattanakosin neboli ?akri (je? sedi na thajskem tr?nu dodnes) p?esunula hlavni m?sto na opa?ny b?eh ?eky ?aophraja , do Bangkoku . Pokra?ovala v mocenske expanzi, zahajene u? Taksinem, a vynutila si hegemonii na celem uzemi mezi Barmou a Vietnamem . Kolonialni pronikani Britanie a Francie do regionu v?ak p?edstavovalo va?nou hrozbu take pro Siam.

Kralove Mongkut (Rama IV., 1851?1868) a Chulalongkorn (Rama V., 1868?1910) reagovali vst?icnou diplomacii, uzemnimi ustupky a reformami, ktere m?ly jednak zvy?it presti? Siamu v o?ich evropskych mocnosti, jednak upevnit centralizovanou statni moc na uzemich, ktera byla dosud v??i Bangkoku ve volnem vazalskem pom?ru. Tak vznikl moderni thajsky stat v nyn?j?ich hranicich.

Podepsane smlouvy s Evropany, jako byla nap?iklad Bowringova smlouva z roku 1855, byly typickym p?ikladem tzv. nerovnych smluv . ^[24] Siamc?m v?ak umo?nily se vyhnout p?ime valce s kolonialisty, na rozdil od jejich soused? Laosan? a Barmanc?, a take obchodni a ekonomicky rozvoj. ^[25] Thajsko je jedinym narodem jihovychodni Asie, ktery nikdy nebyl kolonizovan zapadni mocnosti. Av?ak i proto, ?e se Britanie a Francie dohodly, ?e bude cosi jako naraznikovym statem mezi jejich sferami vlivu v oblasti.

Chulalongkorn provedl te? zna?nou centralizaci zem?. Zru?il otroctvi a robotni system . V roce 1888 z?idil dvanact krom?, co? byly ekvivalenty dne?nich ministerstev. Palacova vzpoura v roce 1912 byla neusp??nym pokusem vojenskych d?stojnik? se zapadnim vzd?lanim svrhnout monarchii. Kral Vajiravudh (vladl 1910?1925) jako nastroj boje s podobnymi tendencemi u?il propojeni my?lenky thajskeho naroda s tradi?nim monarchismem, ?im? podnitil moderni nacionalismus. ^[26] V roce 1917 se Siam zapojil do prvni sv?tove valky na stran? Trojdohody . ^[27] Diky tomu m?l d?stojne zastoupeni na Pa?i?ske mirove konferenci a poda?ilo se mu vyvazat z ?ady nerovnych smluv. ^[28]

Konstitu?ni monarchie [ editovat | editovat zdroj ]

Za vlady krale Ramy VI. do?lo k nekrvave revoluci, po ni byla 24. ?ervna 1932 ustavena konstitu?ni monarchie . ^[29] V roce 1933 do?lo k aristokratickemu kontrarevolu?nimu povstani, jeho? cilem bylo znovu nastolit absolutni monarchii , ale neusp?lo. Kral musel nakonec abdikovat a vlada vybrala noveho, Ananda Mahidola . V dob? 2. sv?tove valky podpo?ila vlada Plaeka Phibunsongkhrama Japonsko a napadla francouzskou Indo?inu . Thajsko diky tomu ziskalo n?ktera laoska a kambod?ska uzemi. 8. prosince 1941 japonska armada vpadla do Thajska a pln? si ho pod?idila. Thajsko se stalo sou?asti tzv. Velke vychodoasijske sfery vzajemne prosperity , ovladane Japonci. Jini politici ale udr?ovali styky se Spojenci a vytvo?ili odbojovou organizaci Seri Thaj. Po valce se tato frakce, v jejim? ?ele stal Pridi Phanomjong , chopila moci a nasledovalo obdobi demokrati?t?j?i politiky. Dvojice statnich p?evrat? v letech 1947 a 1948 p?ivedla k moci op?t Plaeka Phibunsongkhrama a Thajsko se zapojilo do studene valky na stran? USA . Kralovska thajska armada pak bojovala na stran? Ameri?an? v korejske a vietnamske valce . ^{[30] [31]} Sarit Thanarat, ktery se postavil do ?ela vlady po dal?ich dvou p?evratech na konci 50. let, za?al znovu zd?raz?ovat ulohu monarchie v thajske spole?nosti. 60. leta ale p?inesla take rostouci modernizaci a westernizaci thajske spole?nosti.

V ?ijnu 1973, po rozsahlych demonstracich v hlavnim m?st?, n?kdy zvanych "krevoluce", tehdej?i p?edseda vlady Thanom Kittika?orn uprchl ze zem?. ^[32] Kral Pchumipchon Adunjadet jmenoval u?ednickou vladu (bylo to poprve od roku 1932, kdy kral zasahl p?imo do thajske politiky). Po t?ech letech reforem a volenych vlad zvanych n?kdy ?doba rozkv?tu demokracie“ v?ak byl obnoven vojensky re?im. Velkym motivem byl pad Saigonu (vit?zstvi komunist? ve vietnamske valce ) a strach z komunistickeho povstani. N?ktere ultrapravicove skupiny ozna?ily za komunisty i levicove studenty, co? vyvrcholilo masakrem na Thammasatske univerzit? v ?ijnu 1976, kdy dav za?al studenty lyn?ovat a zabijet. ^[33] Ve stejny den do?lo k p?evratu a krajni pravice se chopila moci. ^{[34] [35]} Komuniste byli pozatykani. Dal?i p?evrat v nasledujicim roce nastolil umirn?n?j?i vladu, ktera v roce 1978 komunisty amnestovala .

V letech v letech 1980 a? 1988 vladl Prem Tinsulanonda . Jeho era je n?kdy zvana ?polodemokracie“. ^{[36] [37]} Vladla armada, ale limitovana volenym parlamentem. Osmdesata leta byla take erou rostoucich zasah? panovnika do politiky. Kral se dokonce pokusil o dva p?evraty (1981 a 1985), ov?em neusp??n?. Thajsko se prvniho demokraticky zvoleneho premiera do?kalo a? v roce 1988. Byl svr?en vojenskym p?evratem roku 1991, ale v roce 1992, b?hem nove vlny demonstraci, byl vojensky re?im donucen odstoupit. Po t?chto udalostech byla za u?asti ?iroke ve?ejnosti sepsana nova ustava a parlament ji v roce 1997 p?ijal. Asijska finan?ni krize z toho roku zarove? ukon?ila 40 let nep?etr?iteho hospoda?skeho r?stu zem?.

21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 2001 byl ministerskym p?edsedou zvolen telekomunika?ni magnat Tchaksin ?inavatra . Diky v?t?in?, kterou jeho strana Thaj rak Thaj (TRT) ziskala v parlamentu, mohl zahajit program reforem ekonomicke i socialni politiky. Po volbach roku 2005 se parlamentni p?evaha TRT je?t? zvy?ila, vyvstala ji v?ak silna opozice v hlavnim m?st?. 19. za?i 2006 do?lo k vojenskemu p?evratu. Vojenskou juntu vedl general Sonthi Boonyaratkalin, ustava z roku 1997 byla zru?ena. Juntou jmenovana vlada prosadila 10. srpna 2007 ve ve?ejnem referendu novou ustavu.

23. prosince 2007 se konaly nove volby, ve kterych zvit?zila strana Pchak pchalang pra?cha?chon (PPP), kterou vedl Samak Sundaravej. V teto stran? p?sobila ?ada byvalych ?len? TRT, ktera byla za vojenskeho re?imu soudn? zakazana. PPP zformovala koalici s dal?imi p?ti stranami. Lidove sdru?eni pro demokracii, ktere organizovalo protivladni aktivity p?ed p?evratem, ihned obnovilo svou ?innost. Demonstrace v hlavnim m?st? vyvrcholily v listopadu 2008 obsazenim vladnich budov a obou mezinarodnich leti??. Za teto situace vydal ustavni soud rozhodnuti, kterym rozpustil vladnouci stranu a zakazal n?kterym ?len?m na p?t let politickou ?innost. Tim se zm?nilo slo?eni parlamentu a opozi?ni Demokraticka strana byla schopna sestavit novou vladu premiera Apchisita Ved?ad?ivy v koalici s n?kolika men?imi stranami a s jednou z frakci byvale PPP. Stoupenci opozice opakovan? demonstrovali za uspo?adani novych voleb. Rozsahle protesty na ja?e 2010 vedene hnutim Jednotna fronta za demokracii proti diktatu?e armada potla?ila, p?i?em? bylo 90 demonstrant? zast?eleno a p?es 1900 zran?no. ^[39]

Po mnoham?si?nich protivladnich protestech provedla thajska armada 22. kv?tna 2014 statni p?evrat a vladu v zemi p?evzala vojenska junta . ^[40] Zemi vedla vojenska junta vedena generalem Prajutch ?an-O?aem a? do roku 2019. Politi?ti odp?rci a disidenti byli poslani do p?evychovnych tabor?. Armada siln? pronikla do ekonomiky. ^[41] Junta nechala v referendu schvalit novou ustavu, ktera z?idila ?vojensky ?izenou demokracii“. ^[42] Svobodne volby roku 2019 junta podminila tim, ?e se v?echny vlady v p?i?tich dvaceti letech pod?idi ji p?ipravene ?cestovni map?“. Prajutch ov?em stejn? z?stal v ?ele zem? i po volbach, s podporou strany Palang Pracharath a Senatu najmenovaneho juntou. ^[43] Opozice ?iroce hovo?ila o volebnim podvodu. ^[44] Pokra?uji take ?zahadna mizeni“ politickych odp?rc?, jako je nap?iklad demokraticky aktivista Wanchalearm Satsaksit . ^[45] Jejich unosy probihaji i na uzemi cizich stat?.

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Thajska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 s p?ti vodorovnymi pruhy: ?ervenym, bilym, modrym, bilym a ?ervenym v pom?ru ?i?ek 1:1:2:1:1.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsky statni znak je emblem tvo?eny mytickym ptakem Garudou , existujici v hinduisticke a buddhisticke mytologii, v nich? je symbolem volnosti a lep?iho rana. Na Garudovi udajn? letal b?h Vi?nu .

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Thajska hymna je hymnou zem? od roku 1932. Jeji sou?asna slova byla p?ijata roku 1939. Slova napsal Luang Saranupraphan, hudbu slo?il Phra Chenduriyang.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsko se nachazi ve st?edni ?asti poloostrova Zadni Indie a zasahuje te? na Malajsky poloostrov . Severni ?ast thajskeho uzemi je hornata, s nejvy??im vrcholem Doi Inthanon , ktery m??i 2 576 m n. m. Sm?rem k jihu z teto oblasti vybihaji dv? horska pasma, vy??i podel hranice s Myanmarem a dale na Malajsky poloostrov, ni??i jako poho?i Phetchabun ve st?edni ?asti zem?. Mezi ob?ma pasmy se nachazi ust?edni rovina s dolni ?asti povodi ?eky ?ao Phraja , hospoda?sky nejrozvinut?j?i oblast Thajska. Zde le?i i hlavni m?sto Bangkok . Na vychod od poho?i Phetchabun se tahne Khoratska plo?ina a? po laoskou hranici, tvo?enou p?eva?n? veletokem Mekong , na jihu je odd?lena poho?im Dangrek od kambod?skeho uzemi. V ji?ni ?asti Thajska, na Malajskem poloostrov?, se t??i cin , jeho? je Thajsko vyznamnym vyvozcem.

• 
  Severn? od Thajska
• 
  Zapadni Thajsko
• 
  Ji?ni Thajsko
• 
  Severovychod Thajska

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Thajske podnebi je tropicke, s vysokymi teplotami i vlhkosti a vlivem monzun? . Duben a kv?ten jsou m?sice s nejvy??imi teplotami v roce, dosahujici v pr?m?ru 35?36 °C. V ?ervnu za?ina jihozapadni monzun , ktery ovliv?uje vychodni Thajsko a zapadni pob?e?i. P?ina?i de?tnou sezonu p?ibli?n? do konce ?ijna. Zimni, severovychodni, monzun naopak p?ina?i suche po?asi.

V ji?nim Thajsku (v?etn? Ko Samui a dal?ich ostrov?) p?ina?i sra?ky i zimni monzun, ktery vrcholi od prosince do unora. Po?asi na Ko Samui doka?e byt velmi de?tive. I b?hem de??ove sezony je ob?as podnebi vhodne pro turismus. Po v?t?inu obdobi de??? ke sra?kam dochazi jen na kratky ?as (hodinu) nebo p?es noc. Velke mno?stvi sra?ek zvy?uje vlhkost (pocit pradelny, neschne pradlo, textil ma tendenci plesniv?t).

V obdobi zimniho monzunu, od listopadu do konce unora i dele, jsou v kontinentalni ?asti Thajska teploty ni??i a sra?ky minimalni.

Na Vanoce roku 2004 po zem?t?eseni v Indickem oceanu bylo zapadni pob?e?i Thajska podobn? jako okolni staty zasa?eno ni?ivou vlnou tsunami . ^[46] Nejposti?en?j?im mistem se stalo letovisko Phuket , ktere je ji? ale obnoveno.

Flora a fauna [ editovat | editovat zdroj ]

Zna?na rozloha zem? v severoji?nim sm?ru umo??uje neobvykle vysoke mno?stvi r?znych klimatickych zon, od rovnikovych a? po ty, ktere se podobaji oblastem mirneho pasu . ?ast uzemi pokryvaji stale zelene tropicke de?tne lesy , ve vy??ich polohach je st?idaji opadave lesy a savany . Vegetaci tvo?i p?edev?im vlhkomilne a bahenni rostliny rostouci v mo?alech , tropicke de?tne lesy a v horach borovicovy porost. Pob?e?ni vody nabizeji bohatstvi koralovych utes?. Kacenim les? a jejich p?em?nou na hospoda?skou p?du, pop?. vyu?itim v papirenskem a d?eva?skem pr?myslu, mizi ?ada druh? rostlin i ?ivo?ich?. Nap?iklad vzacne d?evo teak ( teka obrovska ) se d?ive mohutn? t??ilo, ale dnes je jeho t??ba vladou zakazana.

V Thajsku ?ije 282 druh? savc? . Po?et ?ivo?ich? rok od roku klesa. Slon je narodnim symbolem. Populace divoce ?ijicich slon?, v 19. stoleti stotisicova, je v?ak v sou?asnosti odhadovana ji? jen na 2000 a? 3000 kus? (2009). Po?et domestikovanych slon? je jen o n?co malo vy??i. Ve 20. stoleti se v Thajsku na praci vyu?ivalo 20 000 slon?, po zakazu soukrome t??by d?eva v roce 1989 tento po?et znateln? klesl. Stavy p?esto stale klesaji, hlavn? kv?li pytlactvi . Pytlaci dlouho lovili slony pro slonovinu , nyni stale ?ast?ji pro maso. ^[47]

Mezi savce, jejich? po?etni stav klesa, pat?i tygr , levhart , gibon , makak , medv?d malajsky (nejmen?i druh medv?da), medv?d u?aty , kabar pi?movy (drobny jelinek va?ici 10?15 kg), gaur aj. Ohro?ene jsou i n?ktere druhy ptak? (ze 13 druh? zoboro?c? , kte?i tu ?iji, nap?. zoboro?ec b?loprsy , dvojzoboro?ec velky , zoboro?ec ?titnaty ) a plaz?, zejmena je to ?i?ni ?elva a sladkovodni krokodyl, kte?i ji? tem?? vymizeli. Na druhou stranu hadi jsou siln? zastoupeni po?tem druh? i jedinc? v?etn? velmi jedovatych druh?. Mo?ska fauna je zastoupena ?ivo?ichy marlin modry , letounovite ryby , soltyn barakuda a r?znymi druhy ?ralok?. V Andamanskem mo?i i v Thajskem zalivu je zna?ny vyskyt koralovych utes? s bohatou faunou .

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

V Thajsku se nachazi 63 narodnich park? a 32 p?irodnich rezervaci o celkove rozloze 56 443 km ² . ?patnym p?ikladem ochrany p?irody je rapidni ubytek lesni plochy. P?ed padesati lety bylo v Thajsku 70 % uzemi zalesn?no, v sou?asnosti (2009) pouhych 26 %. Odlesn?ne svahy kopc? jsou mj. p?i?inou sesuvu lavin bahna. V Thajsku je roz?i?ene pytlactvi a obchod s ohro?enymi druhy zvi?at a zvi?ecimi produkty. Tuto situaci se sna?i stat ?e?it zakladanim narodnich park? a rezervaci. Ty tvo?i p?es polovinu zalesn?neho uzemi. Nejznam?j?im a nejstar?im narodnim parkem je Khao Yai zalo?eny v roce 1962 (2168 km ² ). ^[48] Dal?im narodnim parkem je Erawan (550 km ² ) zalo?eny v roce 1972 v zapadnim Thajsku v poho?i Tenasserim. Le?i v udoli ?eky Kwai Yai a je vyzna?ny nadhernymi vodopady. P?irodni rezervace Hala-Bala o rozloze 433 km ² byla zalo?ena v roce 1996. Pokryva oblast poho?i Titiwangsa a sousedi s rezervaci Belum-Temengor v Malajsii . Hala-Bala je chran?ny les se dv?ma lesnimi oblastmi: lesem Hala (provincie Yala a Narathiwat) a lesem Bala (provincie Narathiwat). Lesy v rezervaci jsou pova?ovany za nejbohat?i z hlediska druhove rozmanitosti . ?ast rezervace pokryva Narodni park Bang Lang.

Politicky system [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsko je konstitu?ni monarchii . Kralovska moc je regulovana ustavou a je take pod?izena jejim ustanovenim. Kral zahajuje zasedani parlamentu a jmenuje premiera a take ?leny kabinetu. Jedna se o podobny system jako ve Spojenem kralovstvi , i kdy? v Thajsku ma monarchie v?t?i vliv. Kral ma daleko v?t?i dozor?i ulohu ve stat? a p?edklada ?adu projekt? na rozvoj zem?. N?kte?i politologove, jako nap?iklad Duncan McCargo, tvrdi, ?e thajsky kral ma mnohem v?t?i moc, ne? mu p?iznava ustava, diky siti sp?izn?nych osob v jednotlivych stranach a v zakulisi politiky. Hovo?i dokonce o ?si?ove monarchii“. ^[49] Monarchie ma t?i spravni ?lanky. Jedna se o Kabinetni (tajnou) radu, U?ad kralovskeho domu a Sekretariat krale. Kabinetni rada vystupuje jako poradce krale a n?kdy ho i zastupuje, U?ad kralovskeho domu spravuje nemovitosti a administrativu, organizuje ceremonie a Sekretariat vykonava administrativni a sekreta?ske prace. Podle ustavy musi byt kral buddhista.

Kral a jeho rodina jsou chran?ni zakonem o ura?ce majestatu . Trest za ni se pohybuje v rozmezi t?i a? patnact let v?zeni. ^[50] V roce 2017 v?ak vojensky soud za ura?ku majestatu ud?lil i 35lety trest, a to za vyjad?eni na facebooku . ^{[51] [52]} To proto, ?e tresty se s?itaji podle po?tu ura?ek. ^[53] V roce 2015 byli Thajci souzeni nap?iklad i za ura?ku kralova psa nebo za olajkovani upravene kralovy fotografie na socialni siti. ^[54] Junta, je? se chopila moci roku 2014, zakona na ochranu majestatu ?iroce vyu?ivala k potirani opozice a Thajsko m?lo v letech 2014-2019 zdaleka nejv?t?i mno?stvi osob uv?zn?nych "za ura?ku krale" ve sve historii. ^[55] Tato praxe pokra?uje i po formalni ukon?eni vlady junty. ^[56]

Kral Pchumipchon Adunjadet , ktery nastoupil na tr?n v roce 1946 a vladl a? do roku 2016 , byl nejdele vladnoucim panovnikem. Od roku 2016 v ?ele zem? stoji kral Maha Vat?iralongkon .

Vykonna moc vlady je pod?izena premierovi, ktery je volen parlamentem, jen? se sklada z dolni (360 k?esel) a horni (270 k?esel) sn?movny. Ustava z?izuje dvoukomorove Narodni shroma?d?ni, ktere je slo?eno ze Senatu a Parlamentu. ?lenove dolni komory jsou voleni lidovym hlasovanim na 4 roky, ?lenove Senatu jsou jmenovani. Soudni moc je vykonavana ve jmenu krale. Soudci jsou voleni a odvolavani kralem. Soudni system existuje ve t?ech urovnich. Nejni??i jsou soudy prvni instance, st?edni urove? plni odvolaci soudy a na nejvy??im stupni stoji Vrchni soud. Soudy prvni instance se d?li na 20 smir?ich soud? a 85 provin?nich soud?. Existuje take Ust?edni soud pro nezletile. Nejvy??i soud se sklada z prezidenta a 21 soudc?. Armada se sklada z Kralovske thajske armady, Kralovskeho letectva a Kralovskeho namo?nictva a kone?n? z policie.

V Thajsku existuji dva nesmi?itelne politicke tabory a to takzvane ??lute ko?ile“ majici podporu royalist?, nacionalist? a m?stske st?edni vrstvy a ??ervene ko?ile“ majici podporu chud?ich lidi z venkova, student? a levicovych aktivist?. ^[57]

Jednim z typickych rys? thajske politiky jsou p?evraty. Thajsko je zemi se ?tvrtym nejvy??im po?tem statnich p?evrat? na sv?t?, m?lo proto take dvacet r?znych ustav. S tim souvisi i vyjime?na role armady. Ta velmi ?asto zasahuje do politiky a provadi prav? zmin?ne statni p?evraty. V e?e konstitu?ni monarchie (od 1932) vedli zemi uniformovani nebo byvali vojaci zhruba po dv? t?etiny doby jeji existence.

Administrativni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsko je rozd?leno na m?sto Bangkok a 76 provincii. V ?ele ka?de provincie stoji guverner, jmenovany ministerstvem vnitra, kde?to guverner Bangkoku je volen ob?any na ?ty?lete funk?ni obdobi. Provincie se d?li na okresy ( amphoe ), podokresy ( king-amphoe ), dale na ujezdy ( tambon ) a vesnice ( muban ), ve vyznamn?j?ich sidlech existuji paraleln? s t?mito spravnimi jednotkami municipality ( thetsabaan ) r?znych urovni. Hlavni m?sto provincie miva stejny nazev jako samotna provincie. Bangkok se d?li na 50 m?stskych obvod? ( khet ). ^[58]

Lidska prava [ editovat | editovat zdroj ]

V kv?tnu 2014 se po ozbrojenem p?evratu dostala k moci vojenska junta . ^[40] Podle ?lanku v Reflexu z ?ervence 2016 junta ?cenzurovala media, m?nila ustavu a zatykala sve odp?rce, ob?anske aktivisty i politiky r?znych stran. Ti pak stali ne p?ed civilnimi, ale vojenskymi soudy, ktere je ?asto bez pardonu a velmi rychle posilali do v?zeni.“ ^[59]

Oficialni ukon?eni vlady junty v roce 2019 v?ak situaci p?ili? nezlep?ilo. Organizace Human Right Watch v roce 2022 stav lidskych prav v Thajsku hodnotila slovy: "Vlada premiera Prajut ?an-o?a omezuje zakladni prava, zejmena svobodu projevu a shroma??ovani, svevoln? zatyka demokraticke aktivisty a kritiky monarchie, p?ipravila rozpu?t?ni velke opozi?ni strany a zneu?iva pandemie covidu-19 k udr?ovani vyjime?neho stavu . U?ady potla?uji protesty proti demokracii, n?kdy nasiln?. Vladni agentury i soukrome spole?nosti pronasleduji ochrance lidskych prav. T?i miliony migrujicich pracovnik? ze zahrani?i ?eli systematickemu zneu?ivani navzdory vladnim slib?m o reform?. Uprchlici a ?adatele o azyl ?eli zatykani, dlouhodobemu zadr?ovani a deportacim." ^[60] Take podle organizace Freedom House vlada i po roce 2019 "nadale omezuje ob?anska a politicka prava a potla?uje opozici". ^[61] Organizace Reporte?i bez hranic za?adila Thajsko ve svem Indexu svobody tisku z roku 2021 na 137. misto ze 180 zemi sv?ta. ^[62]

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Od 50. let 20. stoleti bylo Thajsko hlavnim spojencem Spojenych stat? v oblasti jihovychodni Asie . V roce 1954 utvo?ilo s Ameri?any a jejich zapadnimi spojenci organizaci kolektivni bezpe?nosti SEATO . ^[63] Z oblasti jihovychodni Asie byly ?lenem je?t? Filipiny . Primarnim cilem bylo vytvo?it blok k zadr?eni dal?iho komunistickeho postupu v jihovychodni Asii. To vedlo k zapojeni thajske armady jak do korejske , tak vietnamske valky . Sidlo organizace SEATO bylo v Bangkoku . V 70. letech v?ak organizaci za?aly zmitat spory, nejprve vystoupil Pakistan , pak Francie a roku 1977 byla i formaln? zru?ena. Thajske spojenectvi s Ameri?any v?ak p?etrvalo a o?ivlo zejmena po 11. za?i 2001 . ^[64] Thajsko pote p?isp?lo svymi vojaky k americke invazi do Afghanistanu i Iraku. ^[65]

Po konci studene valky se Thajsko vice zam??ilo na regionalni spolupraci v ramci ASEAN . Utvo?ilo si mnohem t?sn?j?i vazby ne? v minulosti zvla?t? s Indonesii , Malajsii , Filipinami , Singapurem , Bruneji , Laosem , Myanmarem i Vietnamem . Je?t? o n?co ?ir?i platformou je Vychodoasijsky summit , jeho? ustavujiciho zasedani se Thajsko aktivn? u?astnilo roku 2005, ?i Asijsko-pacificke hospoda?ske spole?enstvi , jeho? zasedani Thajsko hostilo roku 2003.

Premier Tchaksin ?inavatra (2001-2006) baziroval na tom, ?e Thajsko je regionalni velmoci. ^[66] Zastavil proto p?ijimani jakekoli zahrani?ni pomoci a naopak inicioval r?zne rozvojove projekty v chud?ich sousednich zemich, jako je Laos . Navzdory obavam, zda to Thajsko ekonomicky ustoji, zahajil jednani o zon? volneho obchodu s ?inou , Australii , Bahrajnem , Indii i USA. Kdy? se Vychodni Timor odtrhl od Indonesie, p?isp?l vojaky do mirove mise INTERFET (druhym nejv?t?im po?tem po Australii).

V roce 2020 Thajsko uzav?elo dohodu o strategickem partnerstvi s Australii . ^[67] Spoluprace s Australii byla dob?e patrna prav? ji? b?hem vychodotimorske mirove mise.

Ji? od 60. let vede Thajsko spor o male uzemi bezprost?edn? sousedici s 900 let starymi ruinami hinduistickeho chramu Preah Vihear . ^[68] Roku 1962 ho Mezinarodni soudni dv?r p?isoudil Kambod?i. Kdy? byl chram roku 2008 zapsan na seznam Sv?toveho d?dictvi UNESCO , nap?ti znovu vzrostlo. V dubnu 2009 vypukly na hranicich vojenske st?ety. Byli zabiti dva kambod??ti a t?i thaj?ti vojaci. Ob? armady vinily tu druhou, ?e st?ilela jako prvni, a pop?ely vstup na uzemi druhe zem?. ^[69] I dal?i vyrok haagskeho tribunalu roku 2013 v?ak byl ve prosp?ch Kambod?e. ^[70]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

K roku 2018 m?lo Thajsko 69,2 milion? obyvatel. ^[72]

Z celkoveho po?tu obyvatel zem? p?edstavuji etni?ti Thajci asi 75 %, etni?ti ?i?ane 14 %, ostatni 11 % ( Lao , Malajci , Khmerove , Hmongove , Karenove , ?anove , Akhove , Rohingyove , Mo??ti lide a dal?i etnicke skupiny). Thajska vlada uznava celkem 62 etnickych skupin ?ijicich v Thajsku.

V metropolitni oblasti Bangkoku ?ije vice ne? 14 milion? obyvatel, co? je 22,2 % v?ech obyvatel zem?.

93,6 % se hlasi k buddhismu. Theravadovy buddhismus je rovn?? jadrem thajskeho nacionalniho sebeuv?dom?ni. ^[73] Muslimove tvo?i asi 5% obyvatel. ^[74] V nejji?n?j?ich oblastech Thajska islam p?eva?uje. Od roku 2004 su?uje jih zem? ozbrojeny konflikt mezi muslimskymi separatisty a thajskou vladou. ^[75] K?es?ane v zemi p?edstavuji men?inu ?itajici 1,2 % populace. ^[72]

Jako ve v?t?in? asijskych kultur, je kli?ova v thajskem spiritualnim u?eni ucta k p?edk?m. Jednim z vyznamnych p?edstavitel? moderniho buddhismu byl Buddhadasa . V Thajsku je p?es 300 000 buddhistickych mnich?. Od thajskych mu??, v?etn? ?len? kralovske rodiny, se o?ekava, ?e p?inejmen?im jednou ve svem ?ivot? do?asn? vstoupi do mni?skeho ?adu, v?t?inou na t?i m?sice. V zemi je 40 000 tzv. wat? , je? jsou n?co mezi chramem a kla?terem, kde buddhisticky vycvik probiha. ^[76] Typicke je, ?e mni?i putuji zemi a lide je obdarovavaji jidlem, nebo? v??i, ?e jim to p?inese ?t?sti. ^[77]

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomika je postindustrialni ? slu?by tvo?i 55,6 % HDP , pr?mysl: 36,2 %, zem?d?lstvi: 8,2 %. ^[72]

Ekonomika Thajska pat?i k nejsiln?j?im v regionu a pro okolni zem? p?sobi jako ekonomicka opora, zejmena pro Laos, Myanmar a Kambod?u funguje jako tzv. kotevni ekonomika. ^[78] Pat?i mezi tzv. nov? industrializovane zem? . Hospoda?stvi je zalo?eno p?eva?n? na exportu , vyvoz tvo?i vice ne? dv? t?etiny hrubeho domaciho produktu (HDP). Thajsko je p?edni sv?tovy vyvozce ry?e , mo?skych plod? , automobil? typu pick-up , po?ita?? i spot?ebni elektroniky. Osm vyrobc?, p?t japonskych, dva ameri?ti a Tata z Indie, vyrabi pick-upy v Thajsku. Vyroba t?chto voz? je oproti osobnim automobil?m da?ov? zvyhodn?na, da? ?ini 3-12 %, kde?to u osobnich voz? 17-50 %. Nejvice Thajci vyva?i do ?iny a Spojenych stat? . Dovozy jsou nejvy??i z ?iny a Japonska . ^[79]

Hruby domaci produkt v roce 2017 byl 18 060 americkych dolar? na hlavu a r?st ?inil 6,5%. Thajska ekonomika se nastartovala na konci 80. let a Thajsko za?ilo eru prudkeho r?stu HDP v 90. letech 20. stoleti (pr?m?r 12,4 % ro?n?). Asijska finan?ni krize roku 1997 k?ivku r?stu zlomila, problemy thajske narodni m?ny bahtu byly dokonce jednim z iniciator? krize v cele oblasti. ^[80] Ale poti?e trvaly jen t?i roky, pote se dynamika ekonomiky obnovila a vratila se zhruba na p?edkrizovou urove?. T?icet let od roku 1990 tak z Thajska ud?lalo sveho druhu ekonomickou velmoc, ktera uto?i na prvni dvacitku nejbohat?ich zemi planety. Podle Mezinarodniho m?noveho fondu byla thajska ekonomika v roce 2021 dvaadvacatou nejv?t?i na sv?t?, z hlediska HDP v parit? kupni sily (po?itame-li jen skute?n? nezavisle staty). ^[81] Je druhou nejv?t?i v jihovychodni Asii (po Indonesii ), by? Vietnam se za?ina dostavat na podobnou urove?. Po Singapuru, Bruneji a Malajsii je Thajsko ?tvrtou nejbohat?i zemi oblasti podle HDP na obyvatele, ov?em Singapur a Brunej jsou male m?stske staty . Pozorovatele ji? mnohokrat upozornili, ?e thajsky ekonomicky vyvoj jako by byl nezavisly na ?astych politickych krizich a zvratech.

V zemi ?ije vice ne? 2,2 milionu legalnich a ilegalnich migrant?.

K usp?ch?m zem? pat?i boj s chudobou . ^[82] P?es nizky hruby narodni p?ijem na osobu se poda?ilo sni?it podil lidi ?ijicich pod narodnim prahem chudoby z 65,26 % v roce 1988 na 13,15 % v roce 2011. Podil lidi ?ijicich v extremni chudob? je pouze zlomek procenta. Nezam?stnanost je velmi nizka ? v prvni ?tvrtin? roku 2014 ?inila pouze 0,9 %. To je zp?sobeno velkym po?tem lidi ?ivicich se samozasobitelskym hospoda?enim, majicich ?ivnost nebo zam?stnanych v rodin? bez naroku na mzdu. ^[83] Relativn? vysoka je ov?em zadlu?enost domacnosti ? na urovni 80 % HDP. Statni dluh je ov?em velmi nizky ? 41,24 procent HDP (tedy zhruba na urovni ?eska). ^[72]

Na indexu bidy byla thajska ekonomika v r. 2018 vyhodnocena jako nejlep?i na sv?t?. ^[84]

Problemem ov?em je nerovnom?rne bohatstvi. V roce 2014 Credit Suisse uvedla, ?e Thajsko je po Rusku a Indii t?eti zemi s nejv?t?i nerovnosti na sv?t?. Deset procent nejbohat?ich dr?elo 79 % majetku zem?. Jedno procento nejbohat?ich dr?elo 58 % aktiv. Padesat thajskych nejbohat?ich rodin m?lo celkove ?iste jm?ni p?edstavujici 30 % HDP.

Turismus [ editovat | editovat zdroj ]

D?le?itou sou?asti ekonomiky je turismus. Podil cestovniho ruchu na tvorb? HDP ?ini p?ibli?n? 10 % (zhruba dvakrat tolik co v ?eske republice), pokud se ov?em zohledni nep?ime efekty turismu, da se hovo?it o tom, ?e je na cestovni ruch navazano a? 20 % HDP. V roce 2016 Thajsko nav?tivilo 32,6 milionu zahrani?nich turist?. ^[85]

Mezi hlavni turisticke lokality pat?i hlavni m?sto Bangkok , p?imo?ske m?sto Pattaya , ?iang Mai , Phuket (ostrov), Ko ?ang (ostrov) a provincie Krabi . Mezi oblasti s ni??i cenovou hladinou turistickeho ubytovani pat?i Khao Lak na zapad? Thajska. Pla?e jsou zde opat?eny op?rnymi zdmi proti vlnam.

• 
  Wat Arun, Bangkok
• 
  Wat Phra Kaeo , Bangkok
• 
  Wat Phrathat Doi Suthep, Chiang Mai

Sou?asti turismu v Thajsku byla tradi?n? take sexualni turistika . Ta se soust?e?ovala do Bangkoku a zejmena m?sta Pattaya , jemu? se kv?li tomu p?ezdivalo ?m?sto h?ichu“. Opakujici se zpravy o nezletilych prostitutkach a rozmachu mafie nakonec, v roce 2017, p?im?ly vladu k zasahu proti tomuto druhu turismu. ^[86]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Autobusova doprava p?eva?uje p?i p?eprav? na dlouhe vzdalenosti, zatimco na venkov? je dlouhodob? u?ivana ?eleznice . Thajska vlada v budoucnu planuje dopravni infrastrukturu roz?i?it vybudovanim vysokorychlostni ?eleznice . ?elezni?ni dopravu v Thajsku zabezpe?uje statni dopravce State Railway of Thailand (SRT). Vlaky z Bangkoku odji?di z Bangkok Railway Station ( neoficialn? stanice Hua Lamphong). Infrastrukturu p?edstavuje okolo 4500 kilometr? koleji , p?i?em? krom? Airport Link jsou v?echny uzkorozchodne (1000 mm). ^[87]

Podle udaj? BBC z roku 2017 je v Thajsku 462 133 silnic, v?t?inou zpevn?nych. Je zde registrovano 37 milion? vozidel, z nich? 20 milion? jsou motocykly. ^[88] Pro dopravu osob na kratke vzdalenosti jsou motocykly vyu?ivany p?edev?im. V Bangkoku , Pattaye a jinych velkych m?stech jsou provozovany motocyklove taxislu?by (tzv. ?moto-taxi“). ^[89] Ve m?stech je hojn? vyu?ivana p?eprava tuk-tuky ? motorovymi t?ikolkami se sedatkem za ?idi?em. Jejich vyhodou je nizka cena. ^[90] Prvni linka nadzemniho metra v Bangkoku byla otev?ena v roce 1999 a denn? tento systemu v roce 2018 p?epravil kolem 650 000 cestujicich. ^[91] P?eprava soukromymi automobily v 21. stoleti prudce vzrostla. V roce 2015 bylo v Bangkoku registrovano 9 milion? automobil?, p?i?em? zdej?i silnice doka?ou zvladnout provoz maximaln? 1,5 milionu vozidel. ^[92] Dopravni zacpy jsou ve m?st? velmi ?astym jevem.

Thajsko ma 101 leti??, z nich? 63 ma zpevn?ne vzletove a p?istavaci drahy . Heliport? je v zemi 7. ^[93] Nejv?t?im je Leti?t? Bangkok-Suvarnabhumi . Leti?t? proslavilo n?meckeho architekta Helmuta Jahna , ktery jej navrhl v impozantnich tvarech, barvach a rozm?rech. Je jedno z nejv?t?ich na sv?t?. Vnitrostatni letecka doprava zaznamenala od roku 2010 nar?st popularity, v?t?inou diky roz?i?ovani nabidky nizkonakladovych dopravc?, jakymi jsou nap?iklad Thai Air Asia a Nok Air. Lodni doprava je provozovana v oblastech splavnych vodnimi kanaly . Ve venkovskych oblastech se pou?ivaji r?zne domaci dopravni prost?edky, n?kdy i sloni .

Energetika [ editovat | editovat zdroj ]

75 % thajske elektricke energie je vyrab?no ze zemniho plynu (k roku 2013). ^[94] Je to diky tomu, ?e Thajsko samo je velkym producentem zemniho plynu, se zasobami nejmen? 10 bilion? kubickych stop. Druhou nejd?le?it?j?i sou?asti thajskeho energetickeho mixu je uhli , uhelne elektrarny produkuji 20 % elekt?iny. Po Indonesii je Thajsko nejv?t?im producentem uhli v jihovychodni Asii, p?esto musi uhli dova?et, aby uspokojilo domaci poptavku. Zbylych p?t procent v energetickem mixu tvo?i biomasa , vodni elektrarny a bioplyn . Thajsko produkuje zhruba jednu t?etinu ropy , kterou spot?ebuje. Je druhym nejv?t?im dovozcem ropy v jihovychodni Asii.

Thajsko-?eske vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsko uznalo ?R hned po jejim vzniku 1. ledna 1993 a navazalo s ni diplomaticke vztahy. Diplomaticke vztahy mezi Thajskem a byvalym ?eskoslovenskem na urovni velvyslanc? byly navazany 15. b?ezna 1974 . Efektivni zastupitelske u?ady v Praze a Bangkoku na urovni velvyslanc? byly otev?eny v roce 1990 ^[95] .

Ke vstupu na uzemi Thajska neni pro ob?any ?eske republiky vy?adovano vstupni vizum. V roce 2015 do Thajska p?icestovalo 40 784 ?ech?.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?imi spisovateli v d?jinach thajske literatury byli panovnici. Nap?iklad narodni epos Ramakien je p?ipisovan krali Taksinovi . ^[96] N?ktere pasa?e mytu osobn? pozd?ji upravil jiny kral, Rama I. a jeho syn Rama II. Rama II. neboli Buddha Loetla Nabhalai byl i velkym podporovatelem um?ni a jeho vlada je zvana zlatou erou thajske literatury. Tradice, ?e literarn? tvo?i politici a vladci se udr?ela i v moderni e?e, jak prokazaly literarni aktivity kup?ikladu premiera Kukrita Pramoje .

Re?iser Apichatpong Weerasethakul vyhral se svym filmem Stry?ek Bunmi Zlatou palmu na festivalu v Cannes roku 2010. ^[97] Nejv?t?i vystavni instituci v Thajsku je Narodni galerie . Otev?ena byla roku 1977.

Na seznam sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO byly zapsany zbytky historickeho m?sta Ayutthaya , m?sto Sukhothaj a Ban Chiang , nejvyznamn?j?i nalezi?t? p?edhistorickeho osidleni v jihovychodni Asii. ^[98] K vyznamnym pamatkam pat?i Velky palac v Bangkoku . ^[99]

Kuchyn? [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsky zp?sob p?ipravy pokrm? je mezinarodn? velmi usp??ny. V roce 2017 americka televize CNN vydala seznam padesati nejlep?ich pokrm? sv?ta, ktery byl vydan na zaklad? pr?zkumu, jeho? se u?astnilo 35 000 lidi. Z t?chto padesati jidel bylo sedm jidel z thajske kuchyn?. Konkretn? to byly tom yam , pad thai , som tam , kari massaman , zelene kari, sma?ena ry?e po thajsku a mu nam tok . ^[100]

Thajska kuchyn? pat?i k pikantnim zp?sob?m p?ipravy jidel. Pou?iva mnoho r?znych ko?eni , ktera se ?ast?ji pou?ivaji v ?erstve form? ne? su?ena. Popularnimi ko?enimi v Thajsku jsou: galangal, koriandr , citronova trava , ?alotka , pep? a p?edev?im chilli . Zakladem v?t?iny jidel je ry?e, slovni spojeni ? jist ry?i “ ma v thaj?tin? dokonce stejny vyznam jako ? jist jidlo “. Pou?ivaji se ale i nudle. V Thajsku se konzumuje i hmyz ?i krysy, v thajskych restauracich po sv?t? samoz?ejm? nikoli. ^[101] Jako dochucovadlo se pou?ivaji r?zne pasty (krevetova pasta) a rybi oma?ka . Jako sladidlo se pou?iva palmovy cukr. Jako zaklad oma?ek se ?asto u?iva kokosove mleko .

• 
  Phad thai
• 
  Pad grapow kai (Ku?eci micha?ka s bazalkou)
• 
  Khao niao mamuang
• 
  Tom yam kung
• 
  Keow teow tom yam
• 
  Phanaeng
• 
  Som tam

Zabava [ editovat | editovat zdroj ]

Bojove sceny v ak?nich filmech jako Ong-bak, Tom-Yum-Goong, Ong-Bak 2, Ong Bak 3. Dva filmy, Ong-bak a Tom-Yum-Goong , proslavily Tony Jaa a vyd?laly na celem sv?t? p?es 47 milion? dolar? . ^{[102] [103] [104]}

Krom? film? s bojovym um?nim jsou popularni i hororove filmy. Nap?iklad snimek Shutter (2004), upraveny a reprodukovany 20th Century Fox se stejnym nazvem. ^[105] Dale jsou to horory jako The Uneeable (2006), Alone (2007), Body (2007), Coming Soon (2008), 4bia (2008), Phobia 2 (2009), Ladda Land (2011), The Swimmer (2013) nebo The Promise (2017). Thajske filmy jsou velmi usp??ne v jihovychodni Asii a dal?ich asijskych zemich. Film Pee Mak (2013) ^[106] p?edstavuje novinku: kombinaci romanticke komedie s hororem. Pee Mak vyd?lal po celem sv?t? vice ne? 33 milion? dolar?, nejvice v Asii . ^[107] Jiny snimek Bad Genius (2017) dokonce 42 milion? dolar?. Je to komer?n? nejusp??n?j?i thajsky film v?ech dob. ^{[108] [109]}

Zabavni pr?mysl si v zemi vede take dob?e. Popularni jsou tane?ni um?lci ?anru luk thung , klasikem byl Pumpuang Duangjan (1961?1992). ^[110] I dnes jsou tane?nici v Thajsku popularni. Zp?va?ka a tane?nice Tata Young si ziskala i mezinarodni renome, stejn? jako Lalisa Manoban

Dale se zde v poslednich letech proslavil ?anr BL [Boy´s love]. Nap?iklad jako Bad buddy (2021), My school president (2022), Cutiepie (2022) nebo Bed friend (2023).

Rostouci je take thajsky televizni pr?mysl. Zakladnim ?anrem je tzv. lakhon, thajska varianta mydlove opery . ^{[111] [112]} I mimo Thajsko se staly fenomenem serialy jako Ugly Duckling (2015) , U-Prince (2016) , Khluen Chiwit (2017), The Crown Princess (2018) nebo My Husband in Law (2020) . Zvla?tni variantou je teen-lakhon, verze lakhonu pro dospivajici. K takovym pat?ily nap?iklad The Gifted (2018).

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Thajsko se zu?ast?uje olympijskych her od roku 1952 . Od te doby (k roku 2021) ziskalo deset zlatych olympijskych medaili, a to ve t?ech sportech, ve vzpirani , boxu a taekwondu . Tu v?bec prvni ziskal boxer Somluck Kamsing na olympiad? v Atlant? roku 1996 . Nejusp??n?j?im olympionikem je dal?i boxer Manus Boonjumnong , jen? ma jedno zlato ( 2004 ) a jedno st?ibro ( 2008 ). ^[113] Taekwondistka Panipak Wongpattanakitova ma zlato ( 2020 ) a bronz ( 2016 ). ^[114] Zajimavosti je, ?e v?ech p?t zlatych ze vzpirani ziskaly ?eny.

Usp?chy v boxu nejsou nikterak nahodne. Jsou d?sledkem velke tradice bojovych um?ni v Thajsku. Nejznam?j?i z nich, muay thai , je take zvane thajsky box. Vyvinulo se z bojoveho um?ni muay boran a ma vice ne? tisiciletou tradici. ^[115] Jedna se o jeden z nejtvrd?ich bojovych sport?. Jsou povoleny udery lokty a koleny . Ke znamym thajboxer?m pat?i Buakaw Por. Pramuk . Znamy je ritual provad?ny p?ed originalnimi muay thai zapasy zvany Wai Khru Ram Muay . Dal?imi tradi?nimi bojovymi um?nimi jsou krabi?krabong ?i lerdrit. ^{[116] [117]}

Nejpopularn?j?im sportem je fotbal . Nejv?t?im usp?chem Thajska fotbalova reprezentace bylo t?eti misto na mistrovstvi Asie v roce 1972 . Thajsky podnikatel Vi?aj Srivadtanaprapcha velmi ovlivnil anglickou Premier League , kdy? roku 2010 zakoupil klub Leicester City a dosahl s nim nevidanych usp?ch?. V roce 2018 zem?el p?i leteckem ne?t?sti. ^[118]

Thajske volejbalistky u? dvakrat vyhraly mistrovstvi Asie (2009, 2013). Tradici ma sepak takraw . Usp??nym hra?em kule?niku byl James Wattana . V?estrannym sportovcem byl i ?len kralovske rodiny Princ Bira . Znamym sportovcem z Thajska je i jezdec Formule 1 Alexander Albon , ktery jezdi za slavnou staj Williams . Ji? dvakrat stal v zavodech F1 na stupnich vit?z?.

Nejv?t?im sportovnim stankem v zemi je Narodni stadion Rajamangala v Bangkoku. Otev?en byl roku 1998 a pojme 51 tisic divak?. Postaven byl pro Asijske hry , ktere Thajsko roku 1998 po?adalo. Tuto akci Thajsko organizovalo te? v letech 1966, 1970 a 1978. V letech 1972 a 2007 Thajsko hostilo mistrovstvi Asie ve fotbale (ve druhem p?ipad? spolu s Indonesii, Malajsii a Vietnamem).

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.

Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Siam. In: Ott?v slovnik nau?ny , sv. 23, s. 104.
• Siam. In: Ott?v slovnik nau?ny nove doby , sv. 10, s. 1207.
• SLAVICKY, Stanislav. Scenicke tradice jihovychodni Asie . Praha: KANT, 2015. (Disk. Velka ?ada, svazek 35). ISBN   978-80-7437-175-2 .  
• VAVROU?KOVA, Stanislava; BE?KA, Jan. Thajsko . Praha: Libri, 2010. ISBN   978-80-7277-470-8 .  
• WYATT, David A. D?jiny Thajska . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2004. ISBN   80-7106-492-0 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Thajsko na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Thajsko ve Wikislovniku
• Oficialni stranky
• Zakladni charakteristika teritoria, ekonomicky p?ehled
• Velvyslanectvi ?eske republiky v Bangkoku
• Videa z Thajska ? kultura, tanec, turismus
• Thajsko ? Cesta do zem? plne usm?v?
• Informativni pr?vodce a dovolena v Thajsku
• Thailand - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-02. (anglicky)  
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 ? Thailand Country Report [online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-21. (anglicky)  
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Ethiopia [online]. U.S. Department of State, 2011-01-28 [cit. 2011-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
• CIA . The World Factbook - Thailand [online]. Rev. 2011-07-12 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-12-26. (anglicky)  
• Library of Congress . Country Profile: [online]. 2007-07-13 [cit. 2011-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
• Zastupitelsky u?ad ?R v Bangkoku. Souhrnna teritorialni informace: Thajsko [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-26 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-11.  
• HAFNER, James A, a kol. Thailand [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  

?lenstvi v mezinarodnich organizacich

Staty a uzemi s ?lenstvim v ASEAN Brunej ? Filipiny ? Indonesie ? Kambod?a ? Laos ? Malajsie ? Myanmar ? Singapur ? Thajsko ? Vietnam Staty a uzemi s ?lenstvim v APEC Australie ? Brunej ? ?ina ? Filipiny ? Hongkong ? Chile ? Indonesie ? Japonsko ? Ji?ni Korea ? Kanada ? Malajsie ? Mexiko ? Novy Zeland ? Papua Nova Guinea ? Peru ? Rusko ? Singapur ? Spojene staty americke ? Thajsko ? Tchaj-wan ? Vietnam Organizace islamske spoluprace ?lenove Afghanistan ? Albanie ? Al?irsko ? Azerbajd?an ? Bahrajn ? Banglade? ? Benin ? Burkina Faso ? Brunej ? ?ad ? D?ibutsko ? Egypt ? Gabon ? Gambie ? Guinea ? Guinea-Bissau ? Guyana ? Indonesie ? Iran ? Irak ? Jemen ? Jordansko ? Kamerun ? Katar ? Kazachstan ? Komory ? Kuvajt ? Kyrgyzstan ? Libanon ? Libye ? Maledivy ? Malajsie ? Mali ? Mauritanie ? Maroko ? Mosambik ? Niger ? Nigerie ? Oman ? Pakistan ? Palestina ? Pob?e?i slonoviny ? Saudska Arabie ? Senegal ? Sierra Leone ? Somalsko ? Spojene arabske emiraty ? Sudan ? Surinam ? Tad?ikistan ? Turecko ? Tunisko ? Togo ? Turkmenistan ? Uganda ? Uzbekistan Pozastavene ?lenstvi Syrie Pozorovatele Bosna a Hercegovina ? Rusko ? St?edoafricka republika ? Severni Kypr ? Thajsko

Staty a uzemi v Asii
Nezavisle staty	Afghanistan Armenie Azerbajd?an Bahrajn Banglade? Bhutan Brunej ?ina Egypt Filipiny Gruzie Indie Indonesie Irak Iran Izrael Japonsko Jemen Ji?ni Korea Jordansko Kambod?a Katar Kazachstan Kuvajt Kypr Kyrgyzstan Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepal Oman Pakistan Rusko Saudska Arabie Severni Korea Singapur Spojene arabske emiraty Syrie Sri Lanka Tad?ikistan Thajsko Turecko Turkmenistan Uzbekistan Vietnam Vychodni Timor
Teritoria, kolonie a zavisla uzemi	Australie : ( Ashmor?v a Cartier?v ostrov Kokosove ostrovy Vano?ni ostrov ) ?ina : ( Hongkong Macao ) Spojene kralovstvi : ( Akrotiri a Dekelia Britske indickooceanske uzemi )
Uzemni celky se spornym mezinarodnim postavenim	Abchazie Ji?ni Osetie Palestina Severni Kypr Tchaj-wan

Staty a uzemi le?ici na b?ehu Indickeho oceanu
Afrika	D?ibutsko Egypt Eritrea Francie Mayotte Reunion Jihoafricka republika Ke?a Komory Madagaskar Mauricius Mosambik Seychely Somalsko Somaliland Sudan Tanzanie
Asie	Bahrajn Banglade? Britske indickooceanske uzemi Spojene kralovstvi Indie Indonesie Irak Izrael Iran Jemen Jordansko Katar Kokosove (Keelingovy) ostrovy (Australie) Kuvajt Malajsie Maledivy Myanmar Oman Pakistan Saudska Arabie Spojene arabske emiraty Sri Lanka Thajsko Timor Leste Vano?ni ostrov (Australie)
Dal?i	Antarktida Australske antarkticke uzemi Francouzska ji?ni a antarkticka uzemi Heard?v ostrov a McDonaldovy ostrovy Australie