Leden je podle gregorianskeho kalenda?e prvni m?sic v roce . Ma 31 dni. ?esky nazev m?sice pochazi od slova led ? m?sic ledu. Ve vychodni Evrop? byl tento m?sic p?vodn? ozna?ovan jako m?sic vlka . V mnoha jazycich je nazev m?sice ( anglicky January , n?mecky Januar , slovensky Januar ) odvozen od latinskeho Ianuarius , co? bylo pojmenovani podle boha Januse z ?imske mytologie . Janus je mimo jine bohem za?atk? a konc?.

M?sic leden stejn? jako unor v ?imskem kalenda?i zpo?atku neexistoval. ?imsky kalenda? m?l pouze 10 m?sic?, celkem 304 dny a zima byla pova?ovana za obdobi bez m?sic?. V roce 713 p?. n. l. ?imsky kral Numa Pompilius do kalenda?e zahrnul i leden a unor, tak?e kalenda? zahrnoval cely lunarni rok . Leden byl v ?imskem kalenda?i 11. m?sic v roce a m?l 28 nebo 29 dni. Kalenda?ni rok za?inal v b?eznu, kdy? 1. a 15. b?ezna ?imsky lid volil sve konzuly . Kv?li vojenskym operacim museli byt konzulove v roce 153 p?. n. l. zvoleni o dva m?sice d?ive a za?atek roku se proto p?esunul na 1. leden. Kdy? v roce 45 p?. n. l. zavedl Julius Caesar juliansky kalenda? , leden byl prodlou?en na 31 dni.

Leden za?ina stejnym dnem v tydnu jako kv?ten p?edchazejiciho roku a ve stejny den jako ?ijen s vyjimkou p?estupneho roku . Tehdy p?ipada prvni lednovy den na stejny den v tydnu jako prvni den dubna a ?ervence . Podle ?idovskeho kalenda?e p?ipada leden obvykle na m?sice tevet a ?evat .

Astrologicky je Slunce asi prvni dv? t?etiny ledna ve znameni Kozoroha a zbytek m?sice ve znameni Vodna?e . V astronomickych terminech za?ina v  souhv?zdi St?elce a kon?i v  souhv?zdi Kozoroha . Na severni polokouli byva leden v pr?m?ru nejchladn?j?i m?sic v roce a na ji?ni polokouli naopak nejteplej?i.

Po prosincovem slunovratu se na severni polokouli b?hem ledna prodlu?uje den. Na uzemi ?eske republiky, p?esn?ji na pr?se?iku 50. rovnob??ky a 15. poledniku , je prvni lednovy den dlouhy okolo 8 hodin a 11 minut. Slunce vychazi p?ibli?n? v 7.58 a zapada v 16.09 hodin st?edoevropskeho ?asu . Posledni den v lednu je del?i o hodinu a 7 minut. Slunce vychazi okolo 7.35 a zapada v 16.53 hodin.

Podle meteorologickych m??eni v pra?skem Klementinu byla od 18. stoleti nejvy??i lednova teplota zaznamenana 12. ledna 1993 (17,4 °C) a nejni??i 31. ledna 1830 (-27,5 °C). Pr?m?rne lednove teploty se v letech 1961?1990 pohybovaly od -2,1 do 1,8 °C. ^[1] Z celeho uzemi ?eske republiky byla nejvy??i lednova teplota nam??ena 1. ledna 2023 v Javorniku (19,6 °C) ^[2] a nejni??i 24. ledna 1942 v Chlumu u T?ebon? (-36,2 °C). Nejvice sra?ek za den spadlo 2. ledna 1922 v dnes zanikle obci Zvonkova na ?eskokrumlovsku (102,3 mm). ^[3]

Teplotni pr?m?r v lednovych dnech nam??eny v Klementinu v letech 1961?1990:

V ?eske republice se od roku 2001 slavi 1. leden jako Den obnovy samostatneho ?eskeho statu a je statnim svatkem . Na leden p?ipadaji take dva vyznamne dny: Den pamatky Jana Palacha ( 16. ledna ) a Den pamatky ob?ti holocaustu a p?edchazeni zlo?in?m proti lidskosti v ramci Mezinarodniho dne pamatky ob?ti holocaustu ( 27. ledna ). 1. ledna take lide neoficialn? slavi Novy rok . Pro pravoslavnou cirkev, ktera u?iva juliansky kalenda?, za?ina novy rok o 14 dni pozd?ji..

V ramci liturgickeho roku se v cirkvi 1. ledna kona slavnost Matky Bo?i Panny Marie a je poslednim dnem oktav Narozeni Pan? . Do druheho vatikanskeho koncilu v roce 1960 cirkev tento den slavila jako den Ob?ezani Pan? . Slavnost Zjeveni Pan? a svatek T?i kral? (klan?ni mudrc? v Betlem? ) v??ici slavi 6. ledna. P?ipominaji si take prvni zazrak Je?i?e Krista , kdy? na svatb? v Kan? Galilejske prom?nil vodu ve vino. V ?eske republice se kolem tohoto data od roku 2000 kona T?ikralova sbirka , kterou organizuje Charita ?eska republika . Prvni ned?li po 6. lednu je svatek K?tu Pan? , kdy se p?ipomina k?est Je?i?e Krista Janem K?titelem v ?ece Jordan . Timto dnem kon?i vano?ni svatky a za?ina tzv. liturgicke mezidobi .

Podle ledna jsou pojmenovany n?ktere udalosti, ktere se v tomto m?sici odehraly. Na uzemi Kongresoveho Polska za?alo 22. ledna 1863 Lednove povstani proti Rusku . Ve dnech 3. ? 25. ledna 1918 d?lnici v Rakousku-Uhersku po?adovali b?hem Lednove stavky lep?i ?ivotni podminky a ukon?eni prvni sv?tove valky . Jako Lednove povstani se n?kdy ozna?uje Povstani spartakovc? ve Vymarske republice mezi 5. ? 12. lednem 1919.

Terminy " polednovy vyvoj ", " polednova politika " ?i " doba polednova " odkazuji na vice ne? sedmim?si?ni obdobi ?eskoslovenskych d?jin po 5. lednu 1968, kdy Ust?edni vybor Komunisticke strany ?eskoslovenska uvolnil z funkce sveho prvniho tajemnika Antonina Novotneho a na jeho misto zvolil Alexandera Dub?eka . Toto obdobi zapadni media s odkazem na " Jaro narod? " pojmenovala jako " Pra?ske jaro " a nazev se pak ujal i v ?eskoslovensku. Obdobi Pra?skeho jara (polednove obdobi) skon?ilo invazi vojsk Var?avske smlouvy do ?eskoslovenska 21. srpna 1968.

Pranostiky [ editovat | editovat zdroj ]

• Na Bo?i narozeni o ble?i p?evaleni, na Novy rok o slepi?i krok, na T?i krale o t?i dale (delka dne).
• V lednu roste den, roste i zima.
• Kdy? dne p?ibyva, mraz vice paliva.
• Slunce jde k letu, zima k mrazu.
• Leden ve dne sviti, v noci pali. / V lednu ve dne jas, v noci mraz.
• V lednu za pec si sednu.
• Lednova zima i na peci je znat.
• Lednovy mraz i ?elezo rozdrti a ptaka v letu usmrti.
• Lednove slunce je jako panska p?ize?.
• Jaky leden, takovy ?ervenec.
• Lednovi druhove ? vanice a mrazove.
• Je-li leden nejost?ej?i, bude ro?ek nejplodn?j?i.
• Leden jasny ? ro?ek krasny.
• Leden studeny ? duben zeleny.
• Je-li leden studeny, duben chvali oseni.
• Kdy? rok mrazem a sn?hem za?ina, dosti chleba se p?edpovida.
• Kdy? za?atek ledna krasn?, budou na ja?e bou?ky ?asn?.
• Kdy? neni konec ledna studeny, unor to dvakrat nahradi.
• Kdy? je mirna zima v lednu, unor p?inese ji bednu.
• Jsou-li v lednu na cestach tluste ledy, poda?i se vyborn? zeli.
• Dlouhy st?echyle ? dlouhy len.
• V lednu mraz ? t??i nas; v lednu voda ? v??na ?koda.
• Teply leden, k nouzi krok jen jeden.
• Je-li teplo v lednu, saha bida ke dnu.
• Kdy? roste trava v lednu, roste ?patn? v ?ervnu.
• V lednu roste-li trava, neuroda se o?ekava.
• Zelene ?ito v lednu na poli, po ?nich budou prazdne stodoly.
• Kdy? v lednu v?ely vyletuji, to nedobry rok ohla?uji.
• Letaji-li v lednu mouchy, bude rok na ourodu skoupy.
• Kdy? ?ervik v lednu ze zem? leze, zima a? do kv?tna se poveze.
• Tancuji-li v lednu koma?i, a? se sedlak po pici ohli?i.
• Ryje-li krtek v lednu, kon?i zima v kv?tnu.
• Lednovy de?? z pecnu odkrajuje.
• Lednove de?t? neurodu hlasaji.
• V lednu-li ?asto pr?i, po?ehnani to nep?ina?i.
• Pr?i-li v lednu, byva drahe obili.
• Kdy? v lednu mnoho pr?i a malo sn??i, z poli, luk i zahrad se malo t??i.
• Kdy? v lednu de?t? liji, to ma sedlak po nad?ji.
• Kdy? v lednu de?? leje, zle ?ini nad?je.
• Kdy? de?? leden sma?i, neduhy s nim kra?i.
• Mokry leden ? prazdne sudy.
• Pak-li leden mokry byva, jist? vina nedoliva.
• V lednu malo vody ? mnoho vina, mnoho vody ? malo vina.
• Suchy leden, mokry ?erven.
• Holomrazy ? urody vrazi.
• Kdy? je leden bily, je sedlakovi mily.
• Bily leden, mokry maj, ve stodole bude raj.
• Jak vysoko v lednu le?i snih, tak vysoko trava poroste.
• Co leden sn?hem popra?i, to unor s vichrem odna?i.
• Hojny snih v lednu, malo vody v dubnu.
• V lednu moc sn?hu, v ?ervnu moc sena.
• Mnoho sn?hu v lednu, mnoho h?ib? v srpnu.
• V lednu snih a blato, v unoru tuhe mrazy za to.
• Kdy? v lednu hrom se ozve, hojnost vina je v o?ekavani.
• V lednu-li h?ima, tuha je zima.
• Mlhavy leden ? mokre jaro.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu leden na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo leden ve Wikislovniku
• Leden v kalendariu na portalu Moderni d?jiny