Prvni sv?tova valka
Naho?e: zakopy ve Francii; vlevo uprost?ed: n?mecke stiha?ky Albatros D.III ; vlevo dole: kulomet Vickers s obsluhou v  ochrannych maskach ; vpravo uprost?ed: britske tanky Mark V ; vpravo dole: potap?jici se predreadnought HMS  Irresistible
Trvani	28. ?ervence 1914  ? 11. listopadu 1918
Misto	Sv?tova valka : Evropa , Afrika a Blizky vychod (kratce v ?in? a  Pacifiku )
P?i?iny	Zavra?d?ni naslednika rakousko-uherskeho tr?nu Franti?ka d'Este a  vyhla?eni valky Srbsku. Dlouhodobe soupe?eni evropskych mocnosti , militarismus, imperialismus. ( dal?i )
Vysledek	Vit?zstvi Dohody . Zanik n?meckeho , ruskeho a  rakousko-uherskeho cisa?stvi a  Osmanske ?i?e . Vznik novych narodnich stat? ve st?edni a vychodni Evrop?. Rozd?leni n?meckych kolonii a  osmanskych dr?av mezi ostatni mocnosti. ( dal?i )
Strany
Staty Dohody : Francie francouzske kolonie Tunisko Maroko Britske imperium Britske imperium   Spojene kralovstvi Australie Australie Kanada Malta Indie Jihoafricka unie Novy Zeland Novy Zeland Newfoundland Rhodesie Zamo?ske uzemi Spojeneho kralovstvi Anglo-egyptsky Sudan Egypt ostatni britske kolonie Rusko ( ?i?e 1914 ? 1917 , republika   1917 , RSFSR   1917 ? 1918 ) Italie ( 1915 ? 18 ) italske kolonie Srbsko ?erna Hora ( 1914 ? 16 ) Belgie Japonsko Portugalsko ( 1916 ? 1918 ) Rumunsko ( 1916 ? 1918 ) Hid?az ( 1916 ? 18 ) USA ( 1917 ? 1918 ) ?ecko ( 1917 ? 1918 ) Siam ( 1917 ? 1918 ) Brazilie ( 1917 ? 1918 ) Armenie ( 1918 ) ?ina Nepal ?eskoslovensko ( ?s. narodni rada 1916 ? 1918 , Prozatimni vlada 1918 ) ... ostatni Ust?edni mocnosti : N?mecko n?mecke kolonie Ober Ost   Rakousko-Uhersko Osmanska ?i?e Osmanska ?i?e Bulharsko ( 1915 ? 1918 ) podpora a kooperace s Ust?ednimi mocnostmi: Ji?ni Afrika ( 1914 ? 1915 ) Dervi?sky stat ( 1915 ? 1916 ) Kyrenaika ( 1915 ? 1918 ) Darfur ( 1916 ) klientelisticke staty Ust?ednich mocnosti: klientelisticke staty N?mecka : B?lorusko Donska republika Finsko Horska republika Kuronsko-Zemgalsko Krym Kuba? Litva Polsko Ukrajina Gruzie ( 1918 ) Spojene baltske vevodstvi klientelisticke staty Osmanske ?i?e : Azerbajd?an ( 1918 ) Emirat Ha'il ( 1915 ? 1918 )
Velitele
Georges Clemenceau Joseph Joffre Ferdinand Foch Robert Nivelle Herbert H. Asquith D. Lloyd George Douglas Haig John Jellicoe Viktor Emanuel III. Luigi Cadorna Armando Diaz Mikula? II. Alexej Brusilov Woodrow Wilson John J. Pershing Albert I. Petr I. Karađorđevi? Ferdinand I. Tai?o Sidonio Pais Bernardino Machado Konstantin I. T. G. Masaryk Milan R. ?tefanik Maurice Janin Vilem II. Prusky Helmuth von Moltke Erich von Falkenhayn Paul von Hindenburg Reinhard Scheer Erich Ludendorff Franti?ek Josef Karel I. Bed?ich Rakousko-T??insky Hermann Kovess von Kovesshaza Franz Conrad von Hotzendorf Arthur Arz von Straußenburg Mehmed V. Mehmed VI. Enver Pa?a Ferdinand I. Saud bin Abdul-Aziz Muhammad Abdallah Hassan Fatali Chan Chojski Ali Dinar
Sila
12 000 000 [1] 8 780 000 [pozn. 1] [2] 8 660 000 [pozn. 2] [2] 5 900 000 [2] 4 350 000 [2] 750 000 [3] 800 000 [4] 707 000 [4] 267 000 [4] 230 000 [4] 88 701 [5] 50 000 [4] Celkem: ~ 42 950 000 13 400 000 [2] 7 800 000 [2] 2 800 000 [4] 1 200 000 [2] 20 000?25 000 10 000 4 000?6 000 Celkem: ~ 25 248 000
Ztraty
Mrtvi: 5 421 000 [pozn. 3] [6] Zran?ni: 7 025 000 [7] Poh?e?ovani: 4 121 000 Mrtvi: 4 029 000 [7] Zran?ni : 8 379 000 [7] Poh?e?ovani: 3 629 000
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Prvni sv?tova valka (p?ed rokem 1939 znama jako Velka valka nebo sv?tova valka ) byl globalni vale?ny konflikt probihajici od 28. ?ervence 1914 do 11. listopadu 1918 . Prvni sv?tova valka zasahla Evropu , Afriku a  Asii a bojovalo se i na sv?tovych oceanech . Formalni p?i?inou valky byl usp??ny atentat na naslednika rakousko-uherskeho tr?nu arcivevodu Franti?ka Ferdinanda d'Este v  Sarajevu dne 28. ?ervna 1914. M?sic pote, 28. ?ervence 1914, vyhlasilo Rakousko-Uhersko odvetnou valku Srbsku . Na zaklad? p?edchozich alian?nich smluv nasledovala ?et?zova reakce ostatnich stat? a b?hem zhruba ?ty? tydn? se ve vale?nem konfliktu ocitla v?t?ina Evropy.

Ve valce se st?etly dv? znep?atelene koalice: Trojdohoda (dale jen ? Dohoda “) a  Ust?edni mocnosti . Dohodovymi mocnostmi byly p?i vypuknuti valky Francie , carske Rusko a  Spojene kralovstvi (resp. cele Britske imperium ) stojici na stran? napadeneho Srbska a  Belgie , jeji? neutralitu na po?atku valky nerespektovalo b?hem utoku na zapad? N?mecko. K Dohod? se postupn? p?ipojovaly dal?i staty: v roce 1914 Japonsko , v roce 1915 Italie , v roce 1916 Rumunsko a  Portugalsko a v roce 1917 Spojene staty americke a  ?ecko . K Ust?ednim mocnostem N?mecku a  Rakousko-Uhersku se v roce 1914 p?idala Osmanska ?i?e a v roce 1915 take Bulharsko . Na konci valky z?staly v Evrop? neutralni pouze ?pan?lsko , ?vycarsko , Nizozemsko , Lichten?tejnsko a staty Skandinavie .

Boje prvni sv?tove valky probihaly v Evrop? i mimo ni na vicero frontach . Jako rozhodujici boji?t? se ukazala zapadni fronta , kde se na belgickem a francouzskem uzemi st?etla n?mecka armada s Francouzi a Angli?any od roku 1917 podporovanymi take Ameri?any. Dlouhe a nerozhodne boje zde do zna?ne miry probihaly v  zakopech , a proto se hovo?i o  zakopove a  opot?ebovavaci valce . Na zapadni front? do?lo i k nejdel?im a nejkrvav?j?im bitvam cele valky, u Verdunu a  na Somm? . Vedle zapadni fronty se v Evrop? bojovalo take na vychodni , srbske , italske a  solu?ske front? . V bojich se octla i kolonialni uzemi zapojenych stat? v Africe a Asii a po vstupu Osmanske ?i?e do valky se nove fronty otev?ely rovn?? na Kavkaze , v Persii , v Mezopotamii nebo v Syrii a Palestin? . V letech 1914 a? 1918 bylo mobilizovano p?es 60 milion? vojak?, ^[8] z nich? 9,5 milionu b?hem konfliktu padlo. ^[7] Miliony civilist? navic zem?ely p?imo v d?sledku vojenskych operaci, p?i masakrech, pogromech , p?i genocid? Armen? nebo kv?li hladu a vy?erpani, roz?i?enym nemocem a p?i pandemii ?pan?lske ch?ipky .

Za konec sv?tove valky se poklada, a ve sv?t? v ramci Dne vale?nych veteran? oslavuje, 11. listopad 1918 , kdy od 11 hodin zavladlo na v?ech frontach p?im??i (11. 11. v 11 hodin), podepsane teho? dne v 5.30 hodin rano n?meckou generalitou ve ?tabnim vagon? vrchniho velitele dohodovych vojsk, francouzskeho mar?ala Ferdinanda Foche v  Compiegne . ^[9] Formalnim zakon?enim valky byla pa?i?ska mirova konference konana v roce 1919 , na ktere byly s pora?enymi staty Ust?ednich mocnosti uzav?eny pa?i?ske p?edm?stske smlouvy .

Prvni sv?tova valka p?edstavuje historicky zlom v oblasti politicke, kulturni i ekonomicke. V d?sledku valky do?lo ve sv?t? k serii revoluci a povstani a k zaniku ruske, rakousko-uherske, osmanske i n?mecke ?i?e. Versailleska smlouva nadiktovana N?mecku vit?znymi staty Dohody b?hem konference v  Pa?i?i v?ak p?edznamenala dal?i sv?tovy konflikt , ktery vypukl po dvaceti letech . ^[10]

Pojmenovani [ editovat | editovat zdroj ]

Spojeni sv?tova valka ( n?mecky Weltkrieg ) pro ozna?eni prav? probihajiciho konfliktu poprve pou?il n?mecky biolog a  filozof Ernst Haeckel v za?i roku 1914 . Do vypuknuti druhe sv?tove valky byly vale?ne udalosti z let 1914 a? 1918 obecn? znamy jako sv?tova valka ?i Velka valka ( anglicky Great War ). N?kdy byl konflikt sou?asniky kv?li sve ni?ivosti ozna?ovan take jako valka, ktera ukon?i valku ; tento termin zpopularizoval Herbert George Wells v publikaci The War That Will End All Wars , ktera vy?la v roce 1914. ^{[11] [12]}

Jako o  prvni sv?tove valce se o konfliktu hovo?i od roku 1939 . N?kte?i auto?i ozna?uji obdobi z let 1914 a? 1945 jako ?evropskou ob?anskou valku“ nebo pou?ivaji termin ? druha t?icetileta valka “. ^[13]

Pozadi a p?i?iny valky [ editovat | editovat zdroj ]

Vztahy velmoci [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv p?imym podn?tem k vypuknuti prvni sv?tove valky byl atentat na rakousko-uherskeho naslednika tr?nu Franti?ka Ferdinanda d'Este a jeho man?elku ?ofii Chotkovou , p?i?iny konfliktu a rostouci nep?atelstvi mezi velmocemi m?ly mnohem hlub?i pozadi. ^[14] V pr?b?hu 19. stoleti byl system mocenske rovnovahy mezi evropskymi mocnostmi znamy jako tzv.  Koncert velmoci schopen uklid?ovat vzajemne rozpory a a? na vyjimky nedochazelo mezi velmocemi k rozsahlej?i vojenske konfrontaci. ^[15] Rovnovahu v Evrop? naru?ilo p?edev?im vyrazne zesileni Pruska , ktere se po vit?zne valce s  Rakouskem v roce 1866 stalo hegemonem v n?meckem prostoru. Drtiva pora?ka Francie v  prusko-francouzske valce v roce 1871 p?isp?la k sjednoceni a vytvo?eni N?meckeho cisa?stvi . Ziskem Alsaska-Lotrinska a  vale?nych reparaci od pora?ene Francie do?lo k vyraznemu hospoda?skemu a vojenskemu posileni N?mecka . Naru?eni rovnovahy sil posleze zap?i?inilo zformovani dvou znep?atelenych vojenskych alianci, zavody ve zbrojeni a v kone?nem d?sledku i vypuknuti prvni sv?tove valky. ^[16]

Ve Francii vyvolala potupna pora?ka a nasledujici uzemni ztraty vlnu revan?ismu a silnou touhu po odplat?, co? zkomplikovalo francouzsko-n?mecke vztahy na cela desetileti. Ve vojenskych planech usilovala Francie o ziskani Alsaska a Lotrinska nazp?t. ^[17] Ve snaze izolovat pora?enou Francii vstoupil n?mecky cisa? Vilem I. spolu s rakouskym cisa?em Franti?kem Josefem I. a  ruskym carem Alexandrem II. v roce 1873 do tzv.  Spolku t?i cisa?? . Vztahy Ruska a Rakousko-Uherska v?ak zchladly kv?li st?etavajicim se zajm?m obou mocnosti o vliv na Balkan? , kde slabnouci Osmanska ?i?e nedokazala zabranit osamostatn?ni slovanskych stat? podporovanych Ruskem. ^[18] Politika Skv?le izolace soust?edila zajmy Britanie na jeji imperium a v ramci kontinentu se ostrovni velmoc sna?ila udr?ovat mocensky status quo . ^[19]

Velka vychodni krize a obdobi nestability na Balkan? v 70. letech 19. stoleti vyvrcholily v roce 1877 , kdy vypukla valka Ruska s Osmanskou ?i?i . Rusove ve snaze o ovladnuti u?in Bospor a  Dardanely , ktere by carskemu lo?stvu otev?ely p?istup do St?edomo?i, ve valce podpo?ili Srbske , ?ernohorske a  Rumunske kni?ectvi . Pora?ku Osman? stvrdila Sanstefanska mirova smlouva uzav?ena v roce 1878, ktera uznavala autonomii Bulharska . ^[20] Silici rusky vliv na Balkan? znepokojil zbyle evropske mocnosti, na?e? byl z iniciativy Rakousko-Uherska svolan Berlinsky kongres . ^[21] Protokol schvaleny na kongresu revidoval Sanstefanskou smlouvu rozd?lenim Bulharska, uznal nezavislost Srbska, ?erne Hory a Rumunska a umo?nil Rakousku-Uhersku okupovat Bosnu , Hercegovinu a  Novopazarsky Sand?ak . Rus?m byly ponechany dobyte oblasti Zakavkazska , av?ak Britove obsadili Kypr a poda?ilo se jim zabranit Rusku v pr?niku k u?inam. ^[22] Ruske intervence na Balkan? zp?sobily zhor?eni vztah? s Rakousko-Uherskem, ktere spole?n? s N?meckem vytvo?ilo 7. ?ijna 1879 Dvojspolek nami?eny p?vodn? jen proti Ruskemu imperiu. ^[23]

V posledni t?etin? 19. stoleti se pak za?aly vytva?et spojenecke bloky evropskych imperialnich velmoci. K zakladnimu alian?nimu bloku N?mecka a Rakousko-Uherska se v roce 1882 p?ipojila Italie , ?im? do?lo k zformovani Trojspolku . ^[24] Britanie tradi?n? hajici sve dr?avy v  Britske Indii byla znepokojena ruskym postupem v  Afghanistanu b?hem tzv.  Velke hry o vliv ve St?edni Asii a kv?li stalym obavam z hroziciho proniknuti Ruska do St?edomo?i uzav?ela v roce 1887 s Rakousko-Uherskem, Italii a ?pan?lskem tzv.  St?edomo?ske dohody , ve kterych se tyto mocnosti zavazaly zachovat stavajici stav ve vychodnim St?edomo?i , Egejskem a  ?ernem mo?i . ^[25]

Po podpisu St?edomo?skych dohod a obratu v n?mecke politice s nastupem kancle?e Lea von Capriviho , Rusko definitivn? p?estalo udr?ovat spojenectvi v ramci Spolku t?i cisa?? a za?alo se orientovat na spolupraci s Francii. Na p?vodni francouzske finan?ni p?j?ky a ekonomicke dohody zahrnujici i dodavky zbrani navazaly Rusko a Francie 4. ledna 1894 podpisem spojenecke smlouvy. ^[26] Vztahy Francie a Britanie zhor?ene b?hem Fa?odske krize se za?aly zlep?ovat kv?li rostoucimu britsko-n?meckemu nep?atelstvi. Britanii podra?dila p?edev?im vystavba n?meckeho lo?stva a cisa?ske anga?ovani se na Blizkem vychod? , kde Deutsche Bank ziskala od Osman? koncesi na stavbu Bagdadske ?eleznice . ^[27] Britanie opustila politiku tzv. skv?le izolace ( splendid isolation ), 30. ledna 1902 podepsala spojeneckou smlouvu s  Japonskem ^[28] a 8. dubna 1904 podpisem Srde?ne dohody potvrdila spojenectvi s Francii. ^{[29] [30]} Vztahy N?mecka s Francii a Britanii dale zhor?ila i  prvni marocka krize z roku 1905, ktera pomohla posilit nove anglo-francouzske spojenectvi. Francouzska kolonialni expanze v  Maroku v roce 1911 , kterou N?mecko ozna?ilo za poru?eni dohody z roku 1906, vyustila v  druhou marockou krizi a hrozila p?er?st v ozbrojeny konflikt N?mecka s Francii a Britanii, ktera se postavila na stranu Francie. ^[31] Trojdohoda vznikla podepsanim rusko-anglicke smlouvy 31. srpna 1907, v ni? se ob? velmoci obavajici se N?mecka dohodly na urovnani vzajemnych spor? a vymezeni sfer vlivu ve St?edni Asii . ^[32] Druhy vojensky blok byl dotvo?en v roce 1912 po uzav?eni dal?ich britsko-ruskych a britsko-francouzskych dohod. ^[33] V N?mecku panovaly obavy, ?e nov? vytvo?ena aliance Ruska, Francie a Britanie p?edstavuje p?ime ohro?eni cisa?stvi, ktere se tak ocitlo v obkli?eni. ^[34]

Historikove u p?i?in prvni sv?tove valky zd?raz?uji neochotu v?ech velmoci nadale ?e?it rostouci spory mirovou cestou. N?kte?i badatele zastavaji nazor, ?e se situace v N?mecku a Rakousko-Uhersku vymkla z rukou a sv?tovou valku svou politikou zavinily neumysln?. ^[35] ?ast historik? zastoupena nap?iklad Fritzem Fischerem pak pova?uje za hlavniho vinika vypuknuti valky cisa?ske N?mecko, ktere m?lo konflikt aktivn? p?ipravovat. ^[35] N?mecke i rakousko-uherske veleni se toti? obavalo pora?ky, pokud by konflikt s Ruskym imperiem vypukl pozd?ji a Rusove by stihli dokon?it vystavbu ?elezni?ni sit?, ktera by vyrazn? zvy?ila mobilitu obrovske carske armady. ^[36]

Zavody ve zbrojeni [ editovat | editovat zdroj ]

Za dlouhe vlady kralovny Viktorie se Britske imperium stalo nejv?t?im a nejmocn?j?im statem sv?ta. Sjednocene a dynamicky se rozvijejici N?mecko, kde do?lo k obrovskemu navy?eni t??by uhli a ?eleza a k zrychleni produkce oceli, vyst?idalo Britanii v roce 1913 v pozici nejv?t?i evropske pr?myslove mocnosti. ^[37] Po Rusku se N?mecke cisa?stvi navic stalo i druhym nejlidnat?j?im evropskym statem. ^[38] N?mecke kolonialni ambice v  Africe , Asii a  Oceanii a vystavba silneho cisa?skeho namo?nictva , kterou prosazoval velkoadmiral Alfred von Tirpitz , znepokojovaly Velkou Britanii, ktera necht?la N?mecku p?epustit svou v?d?i pozici v zamo?i. ^{[39] [40]}

V d?sledku vzajemneho soupe?eni za?ala v?t?ina velmoci na po?atku 20. stoleti s rozsahlym vyzbrojovanim. Vydaje na zbrojeni se v letech 1908 a? 1913 v Rakousko-Uhersku zvy?ily o 14 %, ve Velke Britanii ve stejnem obdobi o 30 %, v Rusku o 53 %, v Italii o 61 %, v N?mecku o 69 % a ve Francii o 86 %. ^[41] Zbrojni pr?mysl za?ival diky statnim zakazkam konjunkturu v cele Evrop?. Krom? hutnictvi a strojirenstvi se rychle rozvijel i  chemicky pr?mysl produkujici nove a u?inn?j?i vybu?niny. ^[38] Konstrukter Hiram Stevens Maxim dokon?il v roce 1884 prvni pln? automaticky kulomet ^{[42] [43]} a N?mci i Francouzi zavad?li na konci 19. stoleti do vyzbroje svych armad nova rychlopalna polni d?la s ra?emi 75 a 77 mm. ^[44] Britove v roce 1906 za?adili do slu?by revolu?ni bitevni lo? HMS Dreadnought . Tento typ bitevnich lodi pak zahy za?aly stav?t i ostatni namo?ni velmoci. ^[45]

V evropske spole?nosti ovlivn?ne my?lenkami filozofa Herberta Spencera a  socialniho darwinismu rostl militarismus a  nacionalismus nami?eny proti cizinc?m a zahrani?nim narod?m. Evropske staty zavedly povinnou vojenskou slu?bu a diky industrializaci a rychlemu technickemu pokroku neustale p?ezbrojovaly sve armady a vale?na lo?stva. ^[46]

Rusky ministr valky Alexej Nikolajevi? Kuropatkin informoval v roce 1898 cara Mikula?e, ?e Rusko neni z hospoda?skych d?vod? schopne dr?et s N?meckem a Francii krok v modernizaci armady, p?edev?im d?lost?electva. ^[44] Mikula? II. navrhl ostatnim velmocem svolani mezinarodni konference, kde by se projednalo ?e?eni vzajemnych spor? nevojenskymi prost?edky. P?es p?vodni neochotu v?t?iny mocnosti se i diky tlaku ve?ejneho min?ni a  pacifistickemu hnuti uskute?nila v roce 1899 prvni mirova konference v  nizozemskem Haagu . Konference se zu?astnili zastupci 26 stat?. Druha konference nasledovala v roce 1907. Do?lo na nich k ustanoveni Staleho rozhod?iho soudu v Haagu a k uzav?eni Haagskych umluv stanovujicich pravidla vedeni valky . ^[47] Rusky navrh na sni?eni vydaj? na zbrojeni v?ak na konferenci podpo?ila pouze Italie. ^[48]

Stavy armad p?ed valkou (1912)
(v tisicich) ^[49]

	Mirovy	Mobiliza?ni
Rusko	1160	4800
N?mecko	688	3000
Francie	604	2350
Rakousko-Uhersko	400	1700
Italie	323	1100
Velka Britanie	380	1000
Japonsko	280	1000
Osmanska ?i?e	240	1000
USA	147	287
Srbsko	36	160

Krize na Balkan? [ editovat | editovat zdroj ]

Balkan p?edstavoval v pr?b?hu 19. stoleti nejmen? stabilni evropskou oblast, kde se na hroutici se Osmanske ?i?i osamostatnily za podpory ruskeho cara slovanske staty. Krom? Ruska v?ak o expanzi na Balkan? projevovalo zajem i Rakousko-Uhersko, ktere si obsazenim Bosny a Hercegoviny cht?lo zajistit sve pozice na Jadranu . ^[50] Kdy? v roce 1908 vyhlasilo Bulharsko nezavislost na Osmanske ?i?i, Rakousko anektovalo Bosnu a Hercegovinu, kterou okupovalo ji? od Berlinskeho kongresu v roce 1878. ^[51] V Bulharsku se carem stal Ferdinand I. ze sasko-kobursko-gothske dynastie . Rakouska anexe Bosny a Hercegoviny ohro?ovala Srbsko, p?i?em? valku Vidn? a  B?lehradu v roce 1909 za?ehnal zasah britske vlady p?ipou?t?jici Raku?an?m uznani anexe Bosny pouze v p?ipad?, ?e nedojde k valce se Srbskem. Srbsko bylo donuceno p?ijmout rakousko-uherskou expanzi p?edev?im proto, ?e jeho hlavni spojenec Rusko nebylo po prohrane valce s Japonskem ochotne jit do dal?iho vojenskeho konfliktu. ^[52]

Pora?ka Osman? ve valce s Italii motivovala balkanske staty sdru?ene v  Balkanskem svazu k zahajeni dal?iho utoku proti oslabene Osmanske ?i?i. V  prvni balkanske valce se v letech 1912 a? 1913 s Turky st?etlo Bulharsko , Srbsko , ?ecko a  ?erna Hora . ^[53] Po vytla?eni Osmanske ?i?e z Balkanu v?ak mezi byvalymi spojenci do?lo k rozpor?m o d?leni dobyteho uzemi a v let? roku 1913 se proti Bulharsku postavilo ve druhe balkanske valce Srbsko, ?erna Hora, ?ecko, Rumunsko i Osmanska ?i?e. Po pora?ce muselo Bulharsko akceptovat podminky Bukure??skeho miru a bylo svymi sousedy p?ipraveno o uzemi dobyta v prvni balkanske valce. ^[54] Velmoci potvrdily nezavislost Albanie , jeji? ?asti v?ak i v roce 1913 okupovali ?ernohorci a Srbove usilujici o  Velke Srbsko . Situace na Balkan? se alespo? ?aste?n? uklidnila teprve na natlak velmoci. ^[54] Po dvou vit?znych valkach v?ak byly vztahy mezi Srbskem a Habsburskou monarchii krajn? napjate. ^[55]

Nacionalismus, touha po Velkem Srbsku a frustrace z rakouske anexe p?sobila i na ?ast obyvatelstva Bosny a Hercegoviny. Jihoslovansky odboj proti Rakousko-Uhersku podporovala tajna srbska organizace ?erna ruka , v jejim? ?ele stal Dragutin Dimitrijevi? . V Bosn? pak p?sobila protihabsburska organizace Mlada Bosna . ^[56] Kdy? rakousko-uherska armada uskute?nila v ?ervnu 1914 v  Bosn? velke vojenske manevry p?i srbskych hranicich, mnozi obyvatele Srbska a Bosny to pova?ovali za provokaci. Naslednik tr?nu Franti?ek Ferdinand d'Este jako vrchni inspektor rakousko-uherske armady p?ijel na manevry spole?n? se svou choti, ?ofii Chotkovou , a na jejich zav?r man?elsky par nav?tivil Sarajevo , hlavni m?sto Bosny. Nav?t?va byla podniknuta v den vyro?i bitvy na Kosov? poli , ktera vedla k podman?ni Srbska Osmanskou ?i?i. ^[57] Radikalni ?lenove Mlade Bosny a ?erne Ruky zde na naslednika tr?nu 28. ?ervna 1914 spachali atentat , kteremu je?t? ty? den podlehl on i jeho ?ena ?ofie . Arcivevodu a jeho man?elku zast?elil ?len Mlade Bosny, Gavrilo Princip . ^{[58] [59]}

Pr?b?h [ editovat | editovat zdroj ]

Vypuknuti valky [ editovat | editovat zdroj ]

Atentat na Franti?ka Ferdinanda d'Este a jeho cho? ?ofii Chotkovou spustil rychly sled udalosti vedoucich k vypuknuti sv?tove valky , ozna?ovany jako ?ervencova krize . Rakousko-Uhersko v reakci na atentat zaslalo Srbsku , ktere rakousko-uherske organy podez?ivaly z p?ime u?asti na spiknuti atentatnik?, 23. ?ervence tzv.  ?ervencove ultimatum . ^[60] Tvrde po?adavky v??i Srbsku byly formulovane tak, aby bylo ultimatum protistranou odmitnuto a vedlo ke konfliktu mezi ob?ma zem?mi. ^[61] Zastancem preventivni valky se Srbskem byl p?edev?im na?elnik generalniho ?tabu, Franz Conrad von Hotzendorf . ^[62] V tomto postoji rakouskou stranu podporovala n?mecka vlada, ktera leto 1914 pova?ovala za nejvhodn?j?i okam?ik k vyvolani valky s  Ruskem , podle jejiho nazoru v blizke budoucnosti stejn? nevyhnutelne. ^{[63] [pozn. 4]} Ost?e formulovane podminky byly pro Srbsko nep?ijatelne, ^[65] pokud necht?lo ztratit suverenitu . ^[66] Na radu Ruska, ktere bylo blizkym srbskym spojencem, ^[67] srbska vlada ?aste?n? ustoupila a p?ijala dev?t z deseti bod? ultimata krom? po?adavku, aby rakouska policie provad?la vy?et?ovani atentatu p?imo na srbskem uzemi. ^[68] Rakousko-uherska vlada ozna?ila 25. ?ervence srbskou reakci za nedosta?ujici a cisa? Franti?ek Josef I. na?idil na druhy den v?eobecnou mobilizaci . ^[66] Mobilizovalo take Srbsko a car Mikula? p?edb??n? souhlasil s ?aste?nou mobilizaci ruskych sil v p?ipad? napadeni Srbska. ^[69]

Dne 28. ?ervence 1914 vyhlasilo Rakousko-Uhersko Srbsku valku a o den pozd?ji za?alo jeho podunajske lo?stvo ost?elovat B?lehrad . Teho? dne na zaklad? uzav?enych spojeneckych smluv zareagoval rusky car Mikula? II. vyhla?enim takzvane p?ipravne faze pro p?ipad valky, tedy ?aste?ne mobilizace t?inacti armadnich sbor? u rakouske hranice. P?esto?e se rusky car sna?il valce zabranit, ^[70] byla v?eobecna mobilizace ruskych vojsk zahajena 31. ?ervence 1914. ^[71] System mezinarodni bezpe?nosti zalo?eny na dvojici alian?nich blok? ? Trojdohod? a  Trojspolku  ? tak spustil ?et?zovou reakci vedouci ke sv?tove valce a b?hem jednoho m?sice se ve vale?nem konfliktu ocitla v?t?ina Evropy .

Dne 1. srpna mobilizovala svou armadu Francie a take N?mecko, ktere vyhlasilo valku Rusku. ^[72] P?i utoku na zapad? N?mecko 2. srpna obsadilo Lucembursko a  3. srpna vyhlasilo valku Francii. ^[73] Ve snaze rychle postoupit na uzemi Francie, vstoupila n?mecka vojska 4. srpna do neutralni Belgie . Poru?eni belgicke neutrality dalo Velke Britanii teho? dne podn?t k vyhla?eni valky N?mecku. ^[74] Dne 6. srpna vypov?d?lo Rakousko-Uhersko valku Rusku, 7. srpna ohlasila valku s Rakousko-Uherskem ?erna Hora a do tydne se do valky proti Rakousko-Uhersku p?ipojily i Francie a Velka Britanie. ^[75]

Na stran? Dohody vstoupilo 23. srpna do valky i  Japonsko , ktere v  ?in? obsadilo n?mecke teritorium ?ching-tao a rakousky Tchien-?in . ^[76] Osmanska ?i?e vstoupila do valky na stran? Ust?ednich mocnosti na p?elomu ?ijna a listopadu 1914 pote, co osmanske lo?stvo s podporou n?meckych k?i?nik? SMS Breslau a  SMS Goeben napadlo ruske p?istavy v  ?ernem mo?i . ^[77]

Posledni z evropskych velmoci a p?edvale?ny ?len Trojspolku, Italie , ktera na po?atku konfliktu vyhlasila neutralitu, vstoupila do valky na stran? Dohody 23. kv?tna 1915, kdy vyhlasila valku Rakousko-Uhersku. ^[78] Na stranu N?mecka a jeho spojenc? se v ?ijnu roku 1915 postavilo take Bulharsko. Rumunsko naopak v roce 1916 podpo?ilo mocnosti Dohody. Spojene staty se do prvni sv?tove valky na stran? Dohody p?idaly v dubnu roku 1917. ^[79] Do sv?toveho konfliktu se v jeho pr?b?hu na stran? Dohody zapojilo i  Portugalsko , ?ecko a  mnohe mimoevropske staty . ^[80]

1914 [ editovat | editovat zdroj ]

Neusp?chy Rakouska-Uherska na srbske front? [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim boji?t?m sv?tove valky se stal Balkan. Rakousko-Uhersko vypov?d?lo Srbsku valku 28. ?ervence 1914 a rakousko-uherska armada zauto?ila ji? 29. ?ervence , kdy d?lost?electvo a d?love ?luny na Dunaji ost?elovaly B?lehrad . ^[81] P?i hranicich obou znep?atelenych stat? pak do?lo k vytvo?eni srbske fronty , na ktere m?lo na po?atku valky iniciativu Rakousko-Uhersko. Na?elnik rakousko-uherskeho generalniho ?tabu Franz Conrad von Hotzendorf v?ak podcenil Srby, kte?i mohli ke sve efektivni obran? vyu?ivat hrani?ni ?eky, hornaty teren i zku?enosti z p?edchozich boj? v balkanskych valkach. ^[82] P?esto?e ?ast sil musela byt p?esunuta proti postupujicim Rus?m, rozhodl se general Oskar Potiorek , velitel rakousko-uherske armady na Balkan?, napadnout nep?itele s 5. a 6. armadou. Rakousky utok ze zapadu z Bosny a Hercegoviny ve sm?ru na Valjevo a  U?ici m?l zprvu vyhodu p?ekvapeni, proto?e srbsky velitel, vojvoda Radomir Putnik o?ekaval hlavni napor ze severu ve sm?ru na B?lehrad . ^{[83] [84]} V srpnu p?ekro?ila rakousko-uherska vojska o sile p?ibli?n? 200 000 mu?? Savu a  Drinu a zmocnila se m?sta ?abac . Rakouska 3. armada bojovala pod velenim von Franka proti srbske 5. armad? pod vedenim Pavla Juri?i?e Sturma . Pote, co se k srbske 3. armad? p?idala i nov? zmobilizovana 2. armada pod vedenim generala Stepanovi?e , se srbskym vojsk?m poda?ilo v  bitv? u Ceru zvit?zit. Po necelych 14 dnech neusp??ne ofenzivy na?idil Potiorek rakouskym vojsk?m ustoupit zp?t za hranice. Stepan Stepanovi? byl po vit?zstvi povy?en na vojvodu ? polniho mar?ala . Raku?ane v boji ztratili 600 d?stojnik? a p?es 22 000 padlych a ran?nych vojak?. Srbske ztraty dosahly 16 000 mu??. ^[85] Srbske veleni b?hem po?ate?nich boj? vyu?ivalo chyb protivnika a naro?neho terenu zvyhod?ujiciho branici se stranu. Srbska obrana se mohla opirat o mohutne toky hrani?nich ?ek Dunaj, Sava a Drina, za kterymi se nachazely t??ko p?ekro?itelne horske h?ebeny a huste lesy. Vojenske operace na Balkan? navic velmi znesnad?ovala absence kvalitnich silnic a ?eleznic. ^[86]

Srbove povzbuzeni prvotnim usp?chem a ruskym vrchnim velenim podnikli proti Rakousko-Uhersku ne?ekanou protiofenzivu. 6. za?i p?ekro?ila srbska prvni armada ve Sremu Savu, kde nakratko dr?ela obranne pozice. Av?ak Srbove se odtud kv?li rostoucimu rakouskemu tlaku museli zahy stahnout. ^[83] Srbske vrchni veleni nasledn? naplanovalo utok na zapad proti Bosn? a Hercegovin? , ktereho se zu?astnila i ?ernohorska armada. Srbska a ?ernohorska vojska p?ekro?ila Drinu u srbsko-bosensko-?ernohorske hranice, dobyla Jahorinu a  Pale a p?ibli?ila se k Sarajevu, av?ak v ?ijnu je rakousko-uhersky protiutok donutil stahnout se zp?t za hranice. ^[83] Druhy velky rakousko-uhersky uder proti Srbsku za?al 7. za?i , kdy se rozho?ela bitva na Drin? . Raku?an?m se ?aste?n? poda?ilo prolomit srbskou obranu u soutoku Driny se Savou a vytvo?it zde p?edmosti, odkud se pak v ?ijnu dokazali probit dal do vnitrozemi. Srb?ti vojaci byli vy?erpani a klesala jim moralka, nebo? nem?li dostate?ne zimni vybaveni a v ur?itych chvilich jim dokonce chyb?la munice. Rakousko-uherske jednotky obsadily tem?? cely severovychod Srbskeho kralovstvi, dobyly ?abac, Valjevo a  2. prosince 1914 obsadily B?lehrad. ^[88] Ve Vidni se vedle vyro?i nastupu cisa?e Franti?ka Josefa na tr?n oslavoval i pad hlavniho srbskeho m?sta, z  Berlina p?i?la cisa?i gratulace a sv?tove noviny tvrdily, ?e obsazeni B?lehradu zp?sobilo pad Srbska. Srbske vojaky hajici linii u ?eky Kolubary musel povzbudit sam kral Petr I. Karađorđevi? . ^[89] General ?ivojin Mi?i? , velitel 1. srbske armady zahajil 3. prosince v sedm hodin rano silnou d?lost?eleckou p?ipravou velkou protiofenzivu. Vy?erpani a zasko?eni rakousko-uher?ti vojaci byli v  bitv? na Koluba?e pora?eni. P?i ustupu pak Raku?ane nestihali budovat obranne linie, na?e? byli nuceni vyklidit i samotny B?lehrad a srbska vojska je do p?lky prosince znovu zahnala zp?t za hranice. Fronta se tak po krvavych a neusp??nych rakousko-uherskych utocich na konci roku 1914 vratila do vychozich pozic na hrani?nich ?ekach. Oskar Potiorek byl po t?chto pora?kach zbaven veleni. Raku?ane p?i?li b?hem neusp??nych ofenziv o 230 000 padlych, ran?nych a zajatych mu??. ^[90] Srbske ztraty na ?ivotech v?ak byly take obrovske. B?hem prvniho vale?neho roku se vy?plhaly na 110 000 zem?elych a ve valkou poni?ene zemi navic vypukla epidemie tyfu . ^{[91] [92]}

N?mecky utok na zapad? [ editovat | editovat zdroj ]

Od uzav?eni francouzsko-ruskeho spojenectvi se n?mecke veleni za?alo p?ipravovat na budouci valku s po?etn? siln?j?imi protivniky na dvou frontach. N?mci p?edpokladali snahu Francie zauto?it ve sm?ru na Alsasko a Lotrinsko a po?itali s pomalou mobilizaci v Rusku. Na?elnik n?meckeho generalniho ?tabu Alfred von Schlieffen proto vypracoval tzv.  Schlieffen?v plan . Dle n?j m?lo devadesat procent n?meckych sil rychlym obchvatnym manevrem p?es uzemi neutralniho Lucemburska, Belgie a  Nizozemska vniknout do severovychodni Francie, nasledn? se sto?it na jih, obsadit Pa?i? , obkli?it francouzska vojska ve vychodni ?asti zem? a zni?it je. Pote se jadro n?meckych sil m?lo p?esunout na vychod proti Rusku. ^[93] Schlieffen?v nastupce v ?ele generalniho ?tabu, Helmuth von Moltke mlad?i v?ak v obavach z francouzskeho postupu rozhodl o posileni leveho k?idla svych sil na zapad? a take jednotek ?elicich ruske p?esile na vychod? na ukor oslabeni uto?icich svaz? na pravem k?idle hlavniho utoku. Rozhodl se navic omezit obchvat pouze na uzemi Belgie a  Lucemburska , aby n?mecky postup nevyprovokoval Britanii. ^[94]

Po vypuknuti valky N?mecko dle upraveneho Schlieffenova planu nerespektovalo neutralitu Lucemburska a Belgie, p?es jejich? uzemi za?aly po?atkem srpna k francouzskym hranicim postupovat n?mecke jednotky. N?mecky postup na zapadni front? , ktera se od po?atku valky stala rozhodujicim boji?t?m, v?ak i kv?li ne?ekanemu odporu Belgi?an? nebyl dostate?n? rychly. P?esto N?mci po dobyti belgickych pevnosti Liege a  Namuru , vit?zstvich v bitvach u Monsu a  u Charleroi a po obsazeni Bruselu a v?t?iny belgickeho uzemi postoupili na uzemi Francie. B?hem boj? v Belgii se n?mecka armada dopustila ?ady zlo?in? na civilnim obyvatelstvu, ktere na zapad? ozna?ili jako znasiln?ni Belgie . ^[96] Kv?li poru?eni belgicke neutrality vstoupili Britove do valky a na kontinent byl na pomoc Francouz? a Belgi?an? odeslan Britsky expedi?ni sbor . Dle Planu XVII mezitim francouzska vojska provedla rozsahly utok na Alsasko-Lotrinsko. Zahy byla ale odra?ena a Francouzi i Britove se museli p?ed postupujicimi N?mci stahnout a? do blizkosti Pa?i?e. N?mecke armad? se v?ak Francouze, kte?i kladli ne?ekan? tuhy odpor, nepoda?ilo obkli?it a postup n?meckych vojsk na zapadni front? byl nedaleko Pa?i?e zastaven. V polovin? za?i se navic Francouz?m a Brit?m poda?ilo provest protiutok a vy?erpane n?mecke sily porazit v strategicky vyznamne bitv? na ?ece Marn? (? Zazrak na Marn? “). ^[97] Moltke byl donucen na?idit ustup od Marny za ?eku Aisne , na?e? byl odvolan a do ?ela n?mecke armady byl dosazen general Erich von Falkenhayn . ^[98] Ob? strany se nasledn? sna?ily obranna postaveni nep?itele obejit, tak?e v pr?b?hu podzimu podnikaly pokusy o obchvatne udery zname jako zavod k mo?i . Jakmile v?ak frontova linie dosahla Severniho mo?e , vznikla na zapad? patova situace. ^[99] Uvodni n?mecky postup se zm?nil v  zakopovou pozi?ni valku, kterou se ob? strany v pr?b?hu valky marn? pokou?ely novym utokem prolomit. ^[75]

Rusky napor na vychodni front? [ editovat | editovat zdroj ]

Druhou trhlinu dostala p?vodni n?mecka strategie na po?atku valky na vychodni front? . Vzhledem k Schlieffenov? planu byla v?t?ina n?meckych sil na po?atku valky vazana na zapadni front? a tize ruskeho utoku m?lo do p?ichodu n?meckych sil odolavat p?edev?im Rakousko-Uhersko. Rusko v?ak dokazalo zmobilizovat 34 divizi a p?ekro?it hranice d?ive, ne? se ?ekalo. Ruska 1. a 2. armada pod veleni general? Rennenkampfa a  Samsonova zauto?ily proti Vychodnimu Prusku , porazily slaba n?mecka vojska u Gumbinnenu ( Gusev ) a ohro?ovaly Kralovec . V kriticke situaci jmenoval von Moltke velitelem 8. n?mecke armady branici pozice na vychodni front? Paula von Hindenburga a na?elnikem jeho ?tabu Ericha Ludendorffa . ^{[100] [101]} Hindenburgovi a Ludendorffovi se poda?ilo v srpnu a na po?atku za?i zvit?zit nad Rusy v bitvach u Tannenbergu a  u Mazurskych jezer . V boji byla zni?ena ruska 2. armada, pora?eny general Samsonov spachal sebevra?du a Rennenkampf byl se zbytkem sil vytla?en z Vychodniho Pruska. P?es tyto usp?chy bylo n?meckemu veleni jasne, ?e p?vodni plan na rychle vit?zstvi na zapad? se u? nepoda?i uskute?nit. ^[102]

Hlavni masa ruskych sil na vychodni front? mezitim zauto?ila proti rakousko-uherskemu useku fronty v  Hali?i , kde byly soust?ed?ny 3., 4., 5. a 8. ruska armada pod vrchnim velenim generala Nikolaje Judovi?e Ivanova . ^[103] P?es uvodni nezdar u Kra?niku a  u Komarowa ruska vojska postupovala na rakousko-uherske uzemi velmi rychle a Raku?ane, kte?i p?vodn? soust?edili sve sily p?edev?im proti Srbsku, jejich p?esilu nedokazali zastavit. ^[103] Rusove na p?elomu srpna a za?i porazili Raku?any v  bitv? o Hali? a obsadili Lvov . V listopadu pak pronikli a? k h?eben?m Karpat a na vychodni Slovensko . ^[104] Za frontovou linii se ocitla rakousko-uherska pevnost P?emy?l , kde se b?hem n?kolikam?si?niho oblehani ruskym utok?m branilo tem?? 140 000 oble?enych rakousko-uherskych vojak? ^[105] Tyto pora?ky a obrovske ztraty rakousko-uherske armady b?hem boj? v Karpatech donutily n?mecke veleni posilit vychodni frontu a p?isp?chat svemu spojenci na pomoc, nebo? rusky postup krom? Hornich Uher ohro?oval i ?eske zem? a n?mecke Slezsko . ^[106] Po bojich na Visle a u  Lod?e se Centralnim mocnostem poda?ilo vychodni frontu p?ed koncem roku alespo? ?aste?n? stabilizovat. ^[107]

Pro vychodni frontu probihajici v?t?inou ruskym a rakousko-uherskym uzemim byla typicka velmi ?idka ?elezni?ni a silni?ni si?, ktera ob? strany omezovala v rychlem p?esouvani sil. ^[108] P?esto kv?li obrovske delce frontove linie a men?i hustot? nasazenych jednotek nez?stavala vychodni fronta v porovnani s boji na zapad? tak staticka a b?hem pr?zkumu i mobilnich bojovych operaci vyu?ivaly ob? strany i jizdni jednotky. ^[81] P?edev?im kozaci se pak na Ukrajin? a v Polsku dopou?t?li utok? na civilni a hlavn? ?idovske obyvatelstvo. ^[109]

Vstup Osmanske ?i?e do valky [ editovat | editovat zdroj ]

Do valky se v ?ijnu 1914 zapojila take Osmanska ?i?e, ktera se diky vlivu ministra valky Envera Pa?i p?idala na stranu Ust?ednich mocnosti. ^[110] 29. ?ijna napadlo osmanske lo?stvo spolu s n?meckymi k?i?niky SMS  Breslau a  SMS  Goeben ruske ?ernomo?ske p?istavy, na?e? Rusko 1. listopadu vypov?d?lo Osmanske ?i?i valku a stejny krok u?inili v listopadu take Britove a Francouzi. ^[111] Vstup Osman? do valky proti Dohod? otev?el mno?stvi novych boji?? na Blizkem vychod? . Na Kavkaze se boje mezi Rusy a Turky zahy rozho?ely na vzajemne hranici, kde do?lo ke vzniku kavkazske fronty . Britove se s Osmany st?etli v bojich o  Sinaj , v  Persii a  Mezopotamii . Britove a Francouzi se obavali, ?e sultan Mehmed V. m??e jako chalifa a duchovni hlava muslim? ohrozit vyhla?enim d?ihadu pozice dohodovych mocnosti v koloniich, p?edev?im v  severni Africe a  Indii . ^[112] Pro Rusko navic vstup Osmanske ?i?e do valky znamenal p?eru?eni jejich hlavni zasobovaci trasy, nebo? Turci uzav?eli mo?nost dohodovych lodi zasobovat Rusy p?es ?erne mo?e. ^[112] Ruske sily pod velenim generala Berchmana zahajily v listopadu prvni ofenzivu na Kavkaze, av?ak v polovin? listopadu spustila osmanska 3. armada vedena Enverem Pa?ou protiutok a zatla?ila ruska vojska zp?t za hranice sm?rem k m?stu Kars . Osmanska armada ale nebyla p?ipravena na zimni ta?eni, ve vysokohorskem terenu utrp?la b?hem sn?hovych bou?i obrovske ztraty, na?e? byla Rusy na p?elomu roku 1914 a  1915 pora?ena v  bitv? u Sarikami?e . ^[113] Nasledoval kolaps a ustup Osman?, tak?e z p?vodnich 100 000 vojak? Envara Pa?i v?t?ina padla, dezertovala nebo zem?ela v horach na nasledky podchlazeni a z ta?eni se vratilo jen 18 000 mu??. ^[113] Krute boje v naro?nem horskem terenu provazely nasilnosti obou stran pachane na civilnim obyvatelstvu. Po vstupu Osmanske ?i?e do valky se navic Britove rozhodli chranit sve pozice v  Perskem zalivu . Nejprve uznali suverenitu Kuvajtu a  7. listopadu 1914 se pak 6. indicka divize p?eplavena nejprve do Bahrajnu vylodila v  Mezopotamii . Zde britske sily napadly Osmany branici pevnosti p?i usti Eufratu . Britove se b?hem Mezopotamskeho ta?eni zmocnili 9. prosince Basry a nasledn? pokra?ovali v postupu sm?rem na Bagdad . ^[114]

Po?atek valky v koloniich a na mo?ich [ editovat | editovat zdroj ]

Boje prvni sv?tove valky se v roce 1914 roz?i?ily i na sv?tova mo?e a do kolonii, kde museli N?mci ?elit naporu Dohody. V  africkych koloniich se boje od po?atku valky p?enesly na uzemi ?ty? n?meckych kolonii ( Togoland , N?mecky Kamerun , N?mecka jihozapadni Afrika a  N?mecka vychodni Afrika ). Ji? 27. srpna 1914 kapituloval p?ed Brity a Francouzi n?mecky Togoland obklopeny Francouzskou Zapadni Afrikou a britskym Zlatym pob?e?im . ^[115] Po?etne britske sily z  Jihoafricke unie zahajily utok proti N?mecke jihozapadni Africe (dne?ni Namibie ) hned po vypuknuti valky a n?mecke jednotky se musely utoku branit take v  Kamerunu , kde se Dohod? poda?ilo ji? v za?i 1914 obsadit hlavni m?sto Douala . ^[116] V za?i zvit?zili N?mci v jihozapadni Africe u Sandfonteinu , ^[117] av?ak nejhou?evnat?j?i odpor kladli v  N?mecke vychodni Africe , kde se proslavil general Paul von Lettow-Vorbeck . Lettow-Vorbeckovy vypady do Ugandy a  Keni donutily Brity k protiutoku, av?ak britske a indicke sily byly v listopadu drtiv? pora?eny v  bitv? o Tangu . ^[118]

Valka zasahla i kolonie N?meckeho cisa?stvi v  Pacifiku . Japonci podpo?eni Brity napadli hlavni n?mecky p?istav na Dalnem vychod? , ?ching-tao , jeho? posadka po ost?elovani pevnosti kapitulovala 7. listopadu . ^[115] Britove a Japonci timto utokem donutili n?meckou Vychodoasijskou eskadru opustit svou namo?ni zakladnu v ?ching-tao. Velitel eskadry Maximilian von Spee se z obkli?eni pokusil uprchnout p?es Tichy ocean . Po dopluti k b?eh?m Chile zde N?mci 1. listopadu p?ekvapili ?tve?ici britskych k?i?nik?, z nich? dva potopili v  bitv? u Coronelu . ^[119] Eskadra Maxmiliana von Spee byla Brity zni?ena 8. prosince v  bitv? u Falklandskych ostrov? , p?i?em? se poda?ilo uprchnout pouze k?i?niku SMS  Dresden , ktery v?ak po dosti?eni Brity v roce 1915 potopila u  ostrov? Juana Fernandeze vlastni posadka. ^[119] K?i?nik SMS  Emden se je?t? p?edtim odd?lil od Vychodoasijske eskadry, na?e? vplul do Indickeho oceanu , kde n?kolik m?sic? naru?oval obchodni trasy Dohody. Dosti?en a potopen byl 9. listopadu v  bitv? u Kokosovych ostrov? . ^[120] Pora?ka n?meckeho lo?stva u Falklandskych ostrov? tak prakticky ukon?ila ?innost n?meckeho hladinoveho lo?stva na oceanech a  ?irokomo?ske lo?stvo blokovane britskou Grand Fleet bylo uv?zn?no v n?meckych p?istavech. ^[121] P?evahu britskeho lo?stva se N?mci po celou valku marn? sna?ili zvratit b?hem prvni bitvy o Atlantik . Je?t? p?ed padem namo?ni zakladny v  ?ching-tao byly n?mecke dr?avy na Dalnem vychod? postupn? obsazeny silami Dohody. 29. srpna obsadily novozelandske sily Samou a Australane 17. za?i dobyli Zemi cisa?e Vilema ( Papua Nova Guinea ), ?alomounovy ostrovy , Bismarckovo souostrovi a v listopadu ovladli rovn?? Nauru . Japonsko, ktere valku N?mecku vyhlasilo 23. srpna , b?hem ?ijna obsadilo Marianske ostrovy , Karoliny a  Marshallovy ostrovy . ^{[115] [122]}

1915 [ editovat | editovat zdroj ]

Patova situace na zapadni front? [ editovat | editovat zdroj ]

Obrovske ztraty, ktere si vy?adaly vale?ne operace v roce 1914, vyustily na zapad? v patovou situaci. Do?lo k vytvo?eni zakopovych linii a v podstat? a? do konce valky pak na zapadni front? probihaly krvave staticke boje provazene marnou snahou obou stran usilujicich o pr?lom. ^[123] Enormni nasazeni d?lost?electva vedlo v mistech boj? k zdevastovani krajiny, p?i?em? oblast mezi nep?atelskymi liniemi bylo znama jako uzemi nikoho . Frontova linie se tahla v delce vice ne? 600 km od belgickeho pob?e?i, p?es podma?ene plan? Flander , udolim ?eky Sommy a krajem Champagne a? k hranicim neutralniho ?vycarska . ^[124]

N?mci po selhani uvodniho naporu v prvnim roce valky odveleli ?ast sil na vychodni frontu a na zapad? se v roce 1915 soust?edili p?edev?im na obranu. Britske a francouzske utoky v krajich Champagne a  Artois opakovan? selhavaly a ob? strany se sna?ily najit zp?sob, jak prorazit neprostupnou linii zakop?. ^[125] N?mecka armada i vojska Dohody za?aly ve velkem m??itku vyu?ivat minomety . Francouzi vyzbrojovali svou p?chotu ru?nimi granaty a N?mci nasadili nedaleko Verdunu vylep?ene plamenomety . ^[126] K prvnimu neusp??nemu pokusu s vyu?itim bojoveho plynu do?lo v lednu 1915 na vychod? b?hem bitvy u Bolimova . N?mci poprve usp??n? pou?ili plynovy utok ve v?t?im m??itku b?hem druhe bitvy u Yper v dubnu 1915, kdy nasadili chlor . Tento a dal?i bojove plyny jako fosgen nebo yperit pozd?ji na zapadni front? vyu?ivaly ob? strany. ^[127] Na zapadni front?, ktera p?edstavovala hlavni a rozhodujici boji?t? prvni sv?tove valky, ^[128] do?lo p?i snahach o prolomeni nep?atelskych pozic k nasazovani obrovskeho mno?stvi vojak?, vysoke koncentraci d?lost?electva i k vyvoji novych zbrani. Rozvijejici se letectvo obou stran stale u?inn?ji bombardovalo frontove linie i zazemi. ^[129] B?hem roku 1915 nasadilo n?mecke letectvo na zapadni front? stihaci jednoplo?nik Fokker se synchronizatorem st?elby , ktery n?mecke stran? zajistil v roce 1915 dominanci ve vzdu?nem prostoru. Od po?atku roku navic za?aly n?mecke zepeliny s nalety na britske uzemi a v noci na 31. kv?tna armadni vzducholo? LZ 38 poprve bombardovala Londyn . ^[130]

Pr?lom vychodni fronty u Gorlice [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecke hlavni veleni se kv?li situaci na zapad? a po vit?zstvi v  druhe bitv? u Mazurskych jezer za?atkem roku 1915 rozhodlo zm?nit strategicky plan vedeni valky a na natlak Hindenburga a Ludendorffa se v tomto roce zam??ilo na uskute?n?ni velkeho pr?lomu na vychodni front?. V Karpatech a na uzemi vychodniho Slovenska probihaly b?hem cele zimy a jara 1915 tvrde boje mezi rakousko-uherskou a ruskou armadou. Velitel Conrad von Hotzendorf se b?hem bitvy v Karpatech pokou?el prorazit skrz ruske linie k stale oble?ene pevnosti P?emy?l. Rakousko-uherske utoky v?ak byly odra?eny a t?i neusp??ne ofenzivy b?hem tuhe zimy a v t??kem horskem terenu staly Rakousko-Uhersko ztraty ve vy?i 800 000 mu??. ^[131] 22. b?ezna kapitulovala posadka P?emy?lu, na?e? do ruskeho zajeti padlo p?ibli?n? 120 000 rakousko-uherskych vojak?. ^[132] Rusove nasledn? p?istoupili v Karpatech k protiutoku, b?hem n?ho? obsadili Dukelsky , U?ocky a  Lupkovsky pr?smyk a skrz pozice vy?erpanych Raku?an? se probili a? na Slovensko. Ruska vojska tehdy obsadila i vychodoslovenska m?sta Bardejov , Svidnik , Stropkov , Medzilaborce , Sninu a  Humenne . ?ast ?eske i slovenske politicke reprezentace tehdy po?itala s brzkym osvobozenim zem? Rusy a p?ipravovala vznik samostatneho statu vazaneho na Rusko. Prvni ?eskoslovensky odboj se v zahrani?i zkonsolidoval kolem osobnosti T. G. Masaryka , Edvarda Bene?e a  Milana Rastislava ?tefanika , na?e? byl v ?ijnu 1915 ustanoven ?esky komitet zahrani?ni . ^[133] Odboj v ?eskych zemich ochromila po?atkem roku 1915 vlna zatykani. ^[134] T??ke rakouske pora?ky a hrozici kolaps monarchie vedly n?mecke veleni k p?esunuti vyraznych posil s jejich? pomoci byl na leto 1915 naplanovan velky utok proti ruskym pozicim. ^[135]

Raku?ane diky podpo?e n?mecke 11. armady pod velenim generala Augusta von Mackensena v kv?tnu drtiv? porazili ruskou armadu v  bitv? u Gorlice . Nasledoval pr?lom vychodni fronty a velky rusky ustup. Rusove tla?eni ofenzivou Ust?ednich mocnosti byli donuceni ustoupit tem?? 500 km na vychod. Ruska armada byla vytla?ena z  Polska , z  Litvy a z ?asti Loty?ska a  B?loruska . Vojska Ust?ednich mocnosti tehdy mimo jine obsadila Lvov, Var?avu a  Vilnius . ^[136] Upln? porazit ruska vojska se v?ak N?mecku a Rakousko-Uhersku nepoda?ilo. Na podzim 1915 se fronta ustalila na linii Zapadni Dvina ( Daugava ) ? jezero Nara?  ? Strypa (?eka protekajici take hali?skym, dnes ukrajinskym Zborovem ). ^[137] V te dob? za?ali N?mci tajn? finan?n? podporovat ruske exilove bol?evicke revoluciona?e. ^[138] Po?itali, ?e pokud padne carsky re?im v Rusku, zbavi se jednoho nep?itele a uvoln?ne vojaky budou moci p?esunout z  vychodni fronty na zapad . ^[138] V d?sledku t??ke pora?ky car Mikula? 21. srpna odvolal z pozice nejvy??iho ruskeho velitele velkokni?ete Nikolaje Nikolajevi?e Romanovova a sam se postavil na jeho misto. ^[139]

Boje na Blizkem vychod? [ editovat | editovat zdroj ]

Car?v bratranec Nikolaj byl pov??en p?evzetim veleni ruske armady na kavkazske front?, kde po pora?ce Osman? u Sarikami?e dochazelo k dal?im sra?kam p?edev?im v okoli jezera Van a  Urmijskeho jezera p?i hranici s Persii, kde se Turci p?echodn? zmocnili m?sta Tabriz . Armeni v teto oblasti povstali proti Osman?m a branili m?sto Van do p?ichodu ruskych sil. ^[140] Osmanske u?ady obvinily Armeny z kolaborace s Rusy a v dubnu 1915 za?aly s hromadnymi deportacemi a masakry armenskeho obyvatelstva, ktere byly ozna?eny jako armenska genocida . ^[140] Turci b?hem valky tvrd? zakro?ili i proti dal?im k?es?anskym men?inam na uzemi Osmanske ?i?e, p?i?em? se hovo?i p?edev?im o  genocid? ?ek? a  Asy?an? . Krom? boj? na Kavkaze a  v severni Persii se Osmane museli branit take pokra?ujicimu britskemu ta?eni v Mezopotamii, kde se britske a indicke jednotky v let? zmocnily Amary a v listopadu se proti proudu ?eky Tigris probily a? k Bagdadu. Zde v?ak byli v bitv? u  Ktesifonu zastaveni a donuceni stahnout se k m?stu Kut . ^[141] O ofenzivu se Osmane s n?meckou podporou pokusili v oblasti vychodniho St?edomo?i, kde bylo jejich cilem dobyt Suezsky pr?plav a  Egypt a od?iznout tak Spojene kralovstvi od zasob a posil mi?icich do Britanie z kolonii. Osmanska 4. armada o sile 19 000 mu?? se z  Dama?ku k Suezu sna?ila nepozorovan? p?esunout p?es Sinajskou pou?? . Ta?eni probihajici ve vyprahle oblasti provazely problemy s nedostatkem zasob a pitne vody. Letecky pr?zkum navic tento postup zahy odhalil, a tak kdy? se Osmane na po?atku unora p?ibli?ili ke kanalu, Britove ji? stihli na zapadnim b?ehu vybudovat silna opevn?ni. ^[141] Pokus o stavbu pontonovych most? selhal a indicke jednotky utok odrazily. ^[141]

Aby obnovily namo?ni spojeni s Ruskem a odleh?ily situaci na srbske front?, rozhodly se staty Dohody na po?atku roku 1915 napadnout Osmanskou ?i?i v oblasti ?ernomo?skych u?in. Po dobyti Dardanel a naslednem obsazeni hlavniho m?sta Konstantinopole (dne?ni Istanbul ), se o?ekavalo vy?azeni Osmanske ?i?e z valky, p?i?em? zastancem tohoto planu byl p?edev?im prvni lord admirality, Winston Churchill . ^{[142] [143]} Namo?ni operace v?ak kv?li minovym polim a pob?e?nim d?l?m branicim v jejich odstran?ni ztroskotala. ^[144] Velitele Dohody se proto rozhodli k vylod?ni p?choty na poloostrov? Gallipoli branici Dardanelsky pr?liv . Krvave bitvy o Gallipoli se na stran? Dohody krom? Brit? a Francouz? zu?astnili p?edev?im vojaci Australsko-novozelandskeho sboru ( ANZAC ). Pokusy dohodovych sil o pr?lom ztroskotaly a dlouhe pozi?ni boje nep?inesly Dohod? ?adne vysledky. Na konci roku bylo rozhodnuto neusp??nou operaci ukon?it, p?i?em? posledni vojaci Dohody byly z poloostrova sta?eni na po?atku roku 1916. ^[145]

Vznik italske fronty [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i nova fronta se v Evrop? otev?ela 23. kv?tna 1915 , kdy do valky proti svemu byvalemu spojenci z Trojspolku, Rakousko-Uhersku vstoupila Italie . Frontova linie prakticky kopirujici vzajemne hranice se v?t?inou nachazela ve vysokohorskych oblastech. Alpska ?ast fronty se tahla od vzajemnych hranic s neutralnim ?vycarskem u hory Ortler sm?rem na jih k severnimu cipu Gardskeho jezera . Odtud se fronta sta?ela na severovychod, p?es Rovereto , udoli Brenty a vrcholy Fleimstalskych Alp k  Dolomit?m . Dal na vychod v  Karnskych a  Julskych Alpach se pak frontova linie sta?ela k jihu. Posledni a zarove? nejh??e branitelny usek fronty tvo?ila p?ihrani?ni ?eka So?a ustici do Jaderskeho mo?e . ^[146] Italie sveho byvaleho spojence z Trojspolku napadla na zaklad? Londynske dohody se zapadnimi mocnostmi. Smlouva Ital?m na ukor Rakousko-Uherska slibovala zisk Ji?niho Tyrolska , Tridentska , Istrie a  Dalmacie . P?esto?e m?li Italove v oblasti nad Raku?any po?etni p?evahu, zna?na ?ast italske fronty se rozkladala ve vysokohorskych oblastech Alp , co? zvyhod?ovalo branici se rakousko-uherskou armadu. Italske veleni v ?ele s generalem Luigim Cadornou p?esto usilovalo o iniciativu, ktera byla nami?ena do nejsnaze napadnutelne oblasti v udoli ?eky So?i . ^[147] V pr?b?hu roku 1915 do?lo na so?ske front? ke ?ty?em bitvam , ktere ital?ti uto?nici i rakou?ti obranci zaplatili obrovskymi ztratami. Ital?m se p?es zanedbatelne uzemni zisky rakousko-uherske pozice prolomit nepoda?ilo. ^[148]

Ust?edni mocnosti obsazuji Srbsko [ editovat | editovat zdroj ]

Ust?edni mocnosti byly usp??ne i na Balkan?. S p?ipravou na koordinovany utok proti Srbsku a ?erne Ho?e za?ali Raku?ane s podporou N?mc? ji? na ja?e. Zastupci Ust?ednich mocnosti i Dohody se sna?ili zajistit d?le?ite spojenectvi Bulharska. To se do valky na stran? Centralnich mocnosti zavazalo vstoupit za p?islib srbske Makedonie . Vrchni velitel cele operace August von Mackensen po?ital s hlavnim utokem mi?enym proti Srbsku ze severu, p?i?em? Bulha?i m?li k usp?chu ofenzivy p?isp?t utokem z vychodu. ^[149] Vojska Ust?ednich mocnosti ?itala v?etn? Bulhar? p?ibli?n? 500 000 mu?? a vyrazn? tak p?evy?ovala 250 000 srbskych vojak?. ^[149] Spole?ny utok rakousko-uherskych a n?meckych sil za?al 6. ?ijna p?ekro?enim Savy a  Dunaje . O t?i dny pozd?ji padl B?lehrad a  14. ?ijna vyhlasilo Srbsku valku Bulharsko, jeho? vojsko vpadlo do boku ustupujici srbske armad?. P?es tuhy odpor se srb?ti vojaci za?ali z hroziciho obkli?eni stahovat. Francouzi jim sice na pomoc v okoli Solun? vylodili svou Orientalni armadu pod velenim generala Sarraila , av?ak Bulha?i tento protiutok odrazili. ^[149] Jeliko? Bulharsko od?izlo ustupovou cestu, na?idil vojvoda Putnik zbytk?m srbske armady ustup k  Jadranu p?es uzemi ?erne Hory a Albanie. B?hem stra?neho zimniho pochodu p?es albanske hory zahynuly na p?elomu roku 1915 a 1916 tisice srbskych vojak?, civilist? i rakousko-uherskych zajatc?. ^[149] 140 000 p?e?iv?ich bylo pomoci lodi Dohody nasledn? p?epraveno na ostrov Korfu . ^[150]

Ust?edni mocnosti do konce listopadu obsadily cele Srbsko a v lednu 1916 pak take ?ernou Horu. N?mecko ziskalo p?es Rakousko-Uhersko a Bulharsko p?imy kontakt s Osmanskou ?i?i. I diky teto strategicke situaci Dohoda neusp?la b?hem ofenzivy na poloostrov? Gallipoli. Zcela ukon?it boje na Balkan? se v?ak N?mecku a jeho spojenc?m i p?es toto vit?zstvi nepoda?ilo, proto?e nedo?lo ke zni?eni nov? otev?ene fronty v Makedonii , zbytky srbske a ?ernohorske armady po n?jaky ?as udr?ovaly obranne pozice v Albanii a ji?ni ?ast Albanie okolo p?istavu Vlora obsadili Italove. ^[151]

Pora?ky n?meckych sil v koloniich a namo?ni p?evaha Dohody [ editovat | editovat zdroj ]

Na africkem kontinentu se nadale bojovalo v n?meckych koloniich Kamerunu, N?mecke jihozapadni a v N?mecke vychodni Africe. V Kamerunu sily Dohody v listopadu postoupily do vnitrozemi a p?inutily v?t?inu n?meckych obranc? ustoupit od pob?e?i, na?e? nasledoval boj v hustych d?unglich, mo?alech a nahornich plo?inach ve vnitrozemi. Zbyvajici n?mecke jednotky nakonec ustoupily do neutralni ?pan?lske Guineje . Posledni n?mecka posadka v  Mo?e na severu zem? se vzdala v unoru nasledujiciho roku. ^[152] Windhoek , hlavni m?sto N?mecke jihozapadni Afriky, obsadili Jihoafri?ane 20. kv?tna . N?mci se branili na severu teto kolonie do ?ervence, kdy kapitulovali. ^[153] Poslednim mistem n?meckeho odporu v Africe tak z?stala N?mecka vychodni Afrika. ^[154] Brit?m zde ?elily jednotky generala von Lettow-Vorbecka . Britove obsadili Viktoriino jezero i  jezero Tanganika , av?ak N?mc?m se poda?ilo ustoupit do Portugalske vychodni Afriky a do Severni Rhodesie , kde slo?ili zbran? teprve v listopadu 1918. Boje v africkych koloniich komplikovala p?edev?im neexistujici si? silnic a ?eleznic, tak?e vojska musela p?i zasobovani spolehat p?edev?im na domorode nosi?e nebo ta?na zvi?ata. V?t?inu ztrat navic zp?sobovaly tropicke nemoci. ^[117] V polovin? listopadu se do prvni sv?tove valky nov? zapojilo nabo?enske hnuti Senussi v  italske Libyi . Senussij?ti povstalci podporovani Osmany a N?mci napadli Italy v pou?tich na vychod? Libye a ze zapadu navic od konce roku 1915 ohro?ovali britske pozice v zapadnim Egypt?. ^[155] Val?ilo se rovn?? v  Darfuru , ktery Britove obsadili a p?ipojili k Sudanu v roce 1915. ^[156]

Na mo?i se operace hladinovych sil koncentrovaly do evropskych vod pote, co britska Royal Navy zlikvidovala b?hem let 1914 a 1915 drtivou v?t?inu n?meckych plavidel operujicich v zamo?i. Do konce roku 1914 navic Britove se svymi spojenci potopili nebo internovali p?es dv? t?etiny n?meckeho a rakousko-uherskeho obchodniho lo?stva. ^[157] Ji? v lednu 1915 do?lo u  Dogger Banku k  bitv? mezi britskymi a n?meckymi bitevnimi k?i?niky , v ni? byla po?etn? slab?i n?mecka eskadra pora?ena, ov?em p?ed uplnym zni?enim se ji poda?ilo vyvaznout. ^[158] Po vstupu Italie do valky se boje roz?i?ily i na Jadran, kde se rakousko-uherske namo?nictvo st?etlo s italskou Regia Marina v  bojich o Palagru?u a v  bitv? u Dra?e . Velka Britanie navic brzy po vypuknuti valky p?istoupila k dalkove namo?ni blokad? N?mecka a jeho spojenc?. ^{[159] [160]} Od?iznuti N?mecka od nepostradatelnych vojenskych i nevojenskych dodavek se projevilo velmi efektivn?. Britanie blokadou poru?ila uznavane mezinarodni pravo, dane n?kolika mezinarodnimi dohodami v pr?b?hu minulych dvou stoleti. ^[161] Aby zabranila vstupu jakekoli lodi do celeho Atlantskeho oceanu, zaminovala Britanie mezinarodni vody , ?im? ohrozila i neutralni lod?. ^[162] N?mecko 4. unora prohlasilo vody okolo Britskych ostrov? za vale?nou zonu, ve ktere budou potap?ny i v?echny obchodni lod?. ^[163] 7. kv?tna potopila n?mecka ponorka U 20 parnik RMS  Lusitania mi?ici do Liverpoolu , p?i?em? zahynulo 1 201 osob v?etn? 128 Ameri?an? . ^[163] Proto?e na poru?eni mezinarodniho prava Velkou Britanii byla minimalni odezva, N?mecko o?ekavalo stejn? slabou odezvu na svou neomezenou ponorkovou valku . Tu ale na zaklad? tvrdych diplomatickych not Ameri?an? muselo odvolat a znovu k ni p?istoupilo a? za?atkem roku 1917. ^[164]

1916 [ editovat | editovat zdroj ]

Pokusy o pr?lom na zapad? [ editovat | editovat zdroj ]

Zem? Dohody i n?mecke hlavni veleni pochopily, ?e rozhodnuti musi p?inest zapadni fronta. Ob? strany proto planovaly na teto front? na rok 1916 velke ofenzivy. Erich von Falkenhayn p?ipravil utok sm??ujici proti francouzske pevnosti Verdun . ^[165] N?mecke veleni po?italo s tim, ?e Francouzi budou Verdun branit z d?vod? presti?e a? do posledniho mu?e. Falkenhayn zde cht?l francouzskou armadu nechat vykrvacet a otev?it si tak cestu na Pa?i?. ^[147] N?mecka ofenziva v tomto prostoru za?ala 21. unora mohutnym ost?elovanim a z po?atku se zdalo, ?e bude usp??na. N?mc?m se rychle poda?ilo obsadit pevnost Douamont a t??ke boje se svad?ly i o pevnosti Vaux a Thiaumont. Francouz?ti obranci v?ak pokra?ujici utok ustali a uporne opot?ebovavaci boje o Verdun nakonec rozhodnuti nep?inesly. Bitva u Verdunu trvajici od unora do prosince roku 1916 p?edstavuje nejdel?i bitvu prvni sv?tove valky. ^[166] Francouzi v ni ztratili 542 000 a N?mci 434 000 vojak?. ^{[166] [167]} Je?t? v pr?b?hu boj? o Verdun podnikla Dohoda na zapad? velkou ofenzivu v oblasti Pikardie . Novy velitel britskych sil Douglas Haig ve snaze o zmirn?ni n?meckeho tlaku na Verdun naplanoval utok na ?ece Somm? na po?atek ?ervence. Anglofrancouzska letni ofenziva vyustila v  bitvu na Somm? , nejkrvav?j?i bitvu valky, v ni? Britove 15. za?i poprve nasadili do boje tanky . ^[168] Britske ztraty se za necelych p?t m?sic? boj? vy?plhaly na 420 000 a francouzske na 195 000 mu??. ^[169] Komplikovane vy?isleni ztrat na n?mecke stran? se pohybuje od 465 000 ^[170] a? do 680 000 vojak?. ^{[169] [171] [172]} N?kte?i auto?i odhaduji, ?e b?hem bitvy dohromady na obou stranach zem?elo, bylo zran?no, padlo do zajeti nebo bylo prohla?eno za nezv?stne dokonce vice ne? 1 300 000 mu??. ^[173] Zapadni fronta se v?ak prakticky nepohnula z mista. V srpnu nahradil Falkenhayna ve veleni n?mecke armady general Hindenburg ^[166] a francouzskeho vrchniho velitele Joffreho v prosinci vyst?idal general Robert Nivelle . ^[172]

Brusilovova ofenziva a rumunske ta?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Na vychodni front? se na po?atku roku 1916 p?ipravovali na novy uder proti Ust?ednim mocnostem Rusove. Na ja?e se pokusili o ofenzivu vychodn? od Vilna a u  Nara?skeho jezera, av?ak N?mci tyto vypady dokazali odrazit. ^[174] Mnohem usp??n?j?i byla letni ruska ofenziva p?ipravena novym velitelem jihozapadniho frontu, generalem Alexejem Brusilovem . Utok, ktery Rusove zahajili 4. ?ervna na 450 km fronty, zcela zasko?il rakousko-uherskou armadu. ^{[175] [176]} Ruska vojska prolomila obranne linie Ust?ednich mocnosti mezi m?sty Luck a  ?ernovcy a misty postoupila a? o 100 km na zapad. Velky usp?ch zaznamenala ofenziva hlavn? na jihozapad? fronty, kde se Rusove probili do vychodni Hali?e a zp?t ke Karpat?m a pod vedenim generala Le?ickeho obsadili prakticky celou Bukovinu . Brusilovovu ofenzivu se Ust?ednim mocnostem poda?ilo zastavit jen diky p?esunu ?asti sil ze zapadni a italske fronty, av?ak do ruskeho zajeti padlo b?hem ?ervna 350 000 vojak?. ^[177]

Rumunsko povzbuzeno ruskym postupem do Bukoviny vyhlasilo na zaklad? Bukure??ske smlouvy 27. srpna valku Ust?ednim mocnostem, p?i?em? planovalo zauto?it na Rakousko-Uhersko v prostoru Karpat. ^[178] Vstup Rumun? do valky v?ak Brusilovov? ofenziv? nepomohl, proto?e frontova linie se roztahla do ?i?ky a zpomalujici rusky postup se pak zcela zastavil. Rumunska vojska zahajila utok na rakousko-uherske uzemi v prostoru Karpat 27. srpna a poda?ilo se jim proniknout zhruba 80 km do uherskeho Sedmihradska . ^[178] Ust?edni mocnosti v?ak m?ly v oblasti dostatek sil a zahy provedly zdrcujici protiutok. Bulha?i s n?meckou a osmanskou podporou postoupili 1. za?i do Dobrud?i a  18. za?i podnikli v Karpatech protiutok take Raku?ane podporovani N?mci. ^[178] Kdy? se pak 21. listopadu armada Ust?ednich mocnosti p?epravila u  Svi?tova p?es Dunaj, rumunska obrana se za?ala hroutit. Vojska Ust?ednich mocnosti obsadila v?t?inu rumunskeho uzemi, 6. prosince dobyla Bukure?? a zbyvajici rumunske sily se musely stahnout do Moldavie . ^[179]

Pokra?ujici boje na Balkan? a italske front? [ editovat | editovat zdroj ]

Usp??ne ta?eni v Rumunsku v?ak v Rakousko-Uhersku na podzim zastinily t??ke politicke rany. P?edseda p?edlitavske vlady Karl von Sturgkh se 21. ?ijna stal ob?ti atentatu. O m?sic pozd?ji, 21. listopadu pak navic zem?el i stary cisa? Franti?ek Josef I., ktery p?edstavoval nejv?t?i oporu valkou oslabene monarchie. ^[180] Na rakousko-uhersky po n?m tr?n nastoupil jeho prasynovec Karel I. , ktery se 2. prosince ujmul i vrchniho veleni armady monarchie. Vedle naporu Rus? na vychodni front? museli Raku?ane v roce 1916 navic nadale ?elit i t??kym boj?m s italskou armadou. V kv?tnu provedla rakouska vojska ne?ekany utok v Tridentsku u  Rovereta . Po p?ichodu italskych posil a vyslani ?asti rakouskych oddil? na vychod, kde bylo pot?eba podpo?it obranu fronty proti Brusilovov? utoku, byla v?ak tato rakouska ofenziva v ?ervenci zastavena. Boje mezitim pokra?ovaly i v udoli ?eky So?i, kde se b?hem roku uskute?nilo dal?ich p?t bitev. V ramci ?este bitvy dobyli v srpnu uto?ici Italove m?sto Gorizii , av?ak p?esto byl jejich postup vzhledem k obrovskym ztratam zanedbatelny. Raku?ane v lednu dokon?ili obsazeni ?erne Hory a za ustupujicimi zbytky srbske a ?ernohorske armady postoupili do Albanie. P?es pora?ku Srbska, okupaci ?erne Hory a severni Albanie v?ak nedo?lo k uplnemu obsazeni Balkanu silami Ust?ednich mocnosti. Italske jednotky se dokazaly udr?et v ji?ni Albanii a v neutralnim ?ecku, ktere se v let? roku 1916 p?idalo na stranu Dohody, do?lo k vytvo?eni solu?ske fronty. P?eva?n? staticke boje zde probihaly v hornate oblasti p?i ?eckych hranicich. Orientalni armada slo?ena z francouzskych, britskych, srbskych, italskych a ?eckych jednotek nedokazala a? do konce valky prolomit obranne linie bran?ne p?edev?im bulharskymi silami. ^[181]

Valka na Blizkem vychod? [ editovat | editovat zdroj ]

Na Blizkem vychod? zaznamenala na po?atku roku 1916 n?kolik usp?ch? Osmanska ?i?e, ktera musela nep?atel?m rovn?? ?elit hned na n?kolika frontach. Posledni jednotky ANZAC se v lednu stahly z poloostrova Gallipoli a velky usp?ch zaznamenali Osmane i v Mezopotamii, kde byly vyhladov?le britske sily oble?ene v Kutu donuceny 29. dubna 1916 kapitulovat. ^[141] Na p?elomu dubna a kv?tna pak navic osmanska armada zahajila dal?i ofenzivu na Sinaj, kde pronikla a? za Suezsky pr?plav a za?atkem za?i Osmane postoupili hloub?ji za hranice Iranu . Odtud v?ak byli do prosince ruskou armadou znovu vytla?eni. Take na kavkazske front? museli Osmane ?elit novemu naporu Rus?, kte?i s podporou Armen? postoupili do Vychodni Anatolie a obsadili m?sta Erzurum , Bitlis a  Erzincan . ^[182] V polovin? dubna se pak ruska armada pod velenim generala Nikolaje Judeni?e probila a? k ji?nim b?eh?m ?erneho mo?e, kde dobyla p?istav Trabzon . ^[183] P?esto?e Rusove je?t? v let? porazili Osmany v  bitv? o Erzincan , frontova linie se ustalila a ot?esena osmanska armada ji dokazala udr?et. Vedle ruskeho tlaku na kavkazske front? se navic turecka vlada musela od leta 1916 potykat s povstanim Arab? podpo?enych Brity. Kralovstvi Hid?az s centrem v  Mekce vyhlasilo samostatnost na Osmanske ?i?i a do ?ela protitureckeho Arabskeho povstani se postavil kral Husajn ibn Ali al-Ha?imi . B?hem povstani a p?eru?eni Hid?azske ?eleznice se proslavil britsky d?stojnik a radce prince Fajsala , Thomas Edward Lawrence , znamy jako Lawrence z Arabie . Zarove? s vypuknutim Arabskeho povstani vyrazil na sinajske front? do utoku Egyptsky expedi?ni sbor. Britske sily obsadily 20. prosince m?sto Ari? a postupn? vytla?ily Osmany ze Sinajskeho poloostrova . ^[184]

Valka na mo?i [ editovat | editovat zdroj ]

Namo?ni p?evaha Britanie a jejich spojenc? znamenala, ?e krom? ponorek Ust?ednich mocnosti byly ?irokomo?ske lo?stvo a  rakousko-uherske namo?nictvo nadale blokovany v p?istavech v  Severnim , Baltskem a  Jaderskem mo?i . K dlouho o?ekavane konfrontaci hlavnich britskych a n?meckych namo?nich sil do?lo na p?elomu kv?tna a ?ervna 1916 u pob?e?i Jutskeho poloostrova . P?esto?e Britove utrp?li ve st?etu nazvanem bitva u Jutska vy??i ztraty, z?stalo jadro obou lo?stev nedot?eno a pom?r sil na mo?i se nezm?nil. Po?etni p?evaha Royal Navy nadale umo??ovala Brit?m pokra?ovat v u?inne namo?ni blokad? n?meckeho lo?stva, ktere se po ??astnem vyvaznuti u Jutska ji? do dal?i konfrontace hlavnich sil vstoupit neodva?ilo. ^[185] Pokra?ovala take omezena ponorkova valka. Rakousko-uherska ponorka SM  U 5 potopila 8. ?ervna nedaleko Valony italsky pomocny k?i?nik Principe Umberto , p?i?em? zem?elo p?es 1700 osob. ^[186]

K posledni v?t?i namo?ni sra?ce Hochseeflotte s britskymi k?i?niky do?lo 17. listopadu 1917 u Helgolandske zatoky . Na mo?ich v?ak i pote dominovalo britske lo?stvo, co? je?t? podpo?il vstup USA do valky. N?mecka hladinova flota byla i nadale donucena k pasivit?. ^[187] Navzdory vy?erpani se sv?tovy konflikt dal rozr?stal. V roce 1916 se do valky nov? zapojilo Portugalsko, kteremu N?mecko oficialn? vyhlasilo valku 9. b?ezna . ^[188] Portugalsko toti? na ?adost Spojeneho kralovstvi v unoru internovalo 36 n?meckym a rakousko-uherskych lodi kotvicich v portugalskych p?istavech. Italie doposud val?ici s Rakouskem navic 28. srpna 1916 vyhlasila valku take N?mecku. ^[189]

1917 [ editovat | editovat zdroj ]

Vstup USA do valky [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atkem roku 1917 byla vojska Ust?ednich mocnosti hluboko na nep?atelskem uzemi, av?ak kv?li zna?nemu rozta?eni svych armadnich sbor? na n?kolika vale?nych jevi?tich ji? nem?la sily na rozhodny utok. ^[190] Zdlouhava valka a rostouci izolace navic neposkytovaly N?mecku a jeho spojenc?m p?iznive vyhlidky. Proto se n?mecka vlada ji? v prosinci roku 1916 obratila na n?ktere dohodove staty s mirovym navrhem, av?ak Dohoda tyto navrhy 30. prosince rozhodn? odmitla. ^[191] Vyjednavani o mo?nosti separatniho miru pokra?ovalo i v roce 1917, nevedlo v?ak k pozitivnimu vysledku. N?mecko v usili p?ekonat namo?ni blokadu Dohody ^[192] a ve snaze donutit Britanii ke kapitulaci p?istoupilo 31. ledna k neomezene ponorkove valce, co? mimo?adn? zhor?ilo nejenom vztahy s USA, ale take se staty Latinske Ameriky a s ?inou. ^[193] V unoru navic do?lo k afe?e po odhaleni ?ifrovane zpravy n?meckeho ministra zahrani?i Arthura Zimmermanna , v ni? n?mecka strana nabizela Mexiku , ?e pokud vyhlasi Spojenym stat?m americkym valku, obdr?i zp?t byvala mexicka uzemi v  Arizon? , Novem Mexiku a  Texasu . ^[194] N?mecka strana p?edpokladala, ?e neomezena ponorkova valka vyprovokuje Ameri?any ke vstupu do valky. N?mci se proto sna?ili vtahnout Mexiko do vojenskeho konfliktu s USA tak, aby se pozdr?elo p?ime zapojeni americkych sil v Evrop? a N?mecko ziskalo dost ?asu na rozhodujici uder na zapadni front?. ^[195] Po potopeni osmi americkych lodi b?hem unora a b?ezna po?adal americky prezident Woodrow Wilson na po?atku dubna Kongres o podporu vyhla?eni valky N?mecku. USA pak valku N?meckemu cisa?stvi vyhlasily 6. dubna . ^{[79] [196]} Tim se vytvo?ila velka materialni i lidska p?evaha na stran? Dohody, ktera se v?ak neprojevila ihned. Do Evropy byly vyslany expedi?ni sily pod velenim generala Johna Pershinga . Prvni Ameri?ane se ve Francii vylodili 24. ?ervna , na?e? se zapojili do boj? na zapadni front?. Do konce roku pak bylo v Evrop? nasazeno 180 000 americkych vojak?. ^[197] Spojene staty se b?hem valky s N?meckem a jeho spojenci nestaly ?lenem Dohody, ale ozna?ovaly se jako ?P?idru?ena velmoc“. ^[198]

Vy?erpani na zapadni front? [ editovat | editovat zdroj ]

Obrovske ztraty v bitvach o Verdun a na Somm? zna?n? vy?erpaly n?meckou armadu a nove n?mecke veleni se proto rozhodlo soust?edit se na zapad? v roce 1917 p?edev?im na defenzivu. Na po?atku roku N?mci dokon?ili vybudovani noveho obranneho postaveni, tzv.  Hindenburgovu linii , za kterou se v b?eznu za?ali z taktickych d?vod? stahovat. ^[199] V pr?b?hu jara nasadilo n?mecke letectvo do akce bombardery Gotha , ktere z belgickych zakladen uto?ily na Britske ostrovy a soust?edily se na bombardovani Londyna. ^[200] Spojene?ti velitele povzbuzeni n?meckym ustupem a vstupem USA do valky p?ipravovali na zapadni front? nove utoky. Dne 16. dubna zahajili Britove a Francouzi na 40 km p?i ?ece Aisn? Nivellovu ofenzivu . V hlavnim sm?ru utoku u  Soissonsu Francouzi poprve nasadili tanky. ^[201] I kv?li nedostate?ne d?lost?elecke podpo?e se N?mc?m poda?ilo Francouze odrazit. Pr?m?rn? se francouzskym silam poda?ilo postoupit jen zhruba o 500 metr?. Francouzi p?itom do po?atku kv?tna ztratili 187 tisic mu??, n?me?ti obranci p?i?li o 167 tisic padlych a ran?nych. ^[202] Dohoda se tak b?hem bitvy na Aisn? nedo?kala o?ekavaneho pr?lomu a ohromne ztraty p?edznamenaly dezerce a prvni velke vzpoury, ktere vypukly p?edev?im v ?adach vy?erpanych a demoralizovanych francouzskych vojak?. Francouzi zareagovali odvolanim Nivella, ktereho v kv?tnu ve funkci vrchniho velitele nahradil general Philippe Petain . P?ed vale?ny soud bylo postaveno 3 335 vojak?, av?ak situaci ve francouzske armad? uklidnila teprve zm?na taktiky a zlep?eni podminek na front?. ^[203]

Prorazit se spojenc?m na zapadni front? nepoda?ilo ani v dal?ich bitvach. V dubnu a kv?tnu selhal britsky pokus v  bitv? u Arrasu , p?i?em? vysoke ztraty na ?ivotech britskych letc? ve?ly do pov?domi jako tzv. ? Krvavy duben“ . Dal?i utok Dohody u Yper znamy te? jako bitva u Passchendale trvajici od ?ervence do listopadu stal Brity 310 000 mrtvych, ran?nych a zajatych vojak?. Jakykoliv postup zde zastavil nep?ekonatelny ba?inaty teren. N?mci v bitv? ztratili 260 000 a Francouzi 85 000 mu??. ^[204] V  bitv? u Cambrai , do ktere se zapojili i ameri?ti vojaci, zaznamenaly vyrazn?j?i usp?ch britske tanky podporovane p?chotou. ^[205] P?esto Dohoda nedokazala v roce 1917 zlomit na zapad? hou?evnaty n?mecky odpor a rozhodnout se m?lo teprve v nasledujicim roce. ^[206]

Revoluce v Rusku [ editovat | editovat zdroj ]

V bojujicich zemich se stale siln?ji projevovaly p?iznaky vy?erpanosti. Inflace a hroutici se ekonomika nejsiln?ji zasahly Rusko, kde se situace b?hem tvrde zimy na po?atku roku 1917 stala kritickou. Nedostate?ne zasobovani m?st potravinami a palivem vedlo k obrovskym protest?m a demonstracim proti carskemu re?imu. V  Petrohradu se 8. b?ezna (podle v Rusku tehdy pou?ivaneho julianskeho kalenda?e 23. unora) pochod k uct?ni Mezinarodniho dne ?en prom?nil v masove demonstrace a nasledujiciho dne v ulicich protestovalo na 200 000 d?lnik?. ^{[207] [208]} Na stranu protestujicich se v hlavnim m?st? p?idala i armada a b?hem unorove revoluce padl carsky re?im, kdy? car Mikula? II. abdikoval a tr?n odmitl i jeho bratr Michail Alexandrovi? Romanov . V Rusku nasledn? do?lo ke vzniku dvojvladi prozatimni vlady Georgije Lvova a  Petrohradskeho sov?tu . Rusove p?esto dal pokra?ovali ve valce s Ust?ednimi mocnostmi a v let? podnikli tzv.  Kerenskeho ofenzivu . ^[209] Hlavni utok sm??ujici na Lvov se p?ipravenym N?mc?m poda?ilo odrazit a ruska armada ?aste?n? postoupila pouze proti rakousko-uherskemu useku fronty, na?e? 12. ?ervence obsadila Haly? . ^[210] Nasledoval usp??ny n?mecky protiutok, b?hem ktereho Rusove ztratili Tarnopol a  ?ernovcy . Prozatimni vlada, v jejim? ?ele stal od ?ervence byvaly ministr valky Alexandr Kerenskij , ztracela b?hem pokra?ujici valky podporu d?lnik? i stale ?ast?ji dezertujicich vojak?. Na po?atku za?i dobyli N?mci Rigu a  14. za?i byla vyhla?ena Ruska republika . ^{[211] [212]}

Tato tzv.  unorova revoluce v Rusku zaktivizovala i  narodn?-osvobozenecke boje ?ech? a Slovak? . Za?atkem roku 1917 novy ministr zahrani?nich v?ci Rakousko-Uherska Otakar ?ernin pochopil, ?e totaln? vy?erpana ?i?e je na pokraji zhrouceni, a proto musi uzav?it separatni mir. Pokusy o uzav?eni miru s Dohodou bez N?mecka skon?ily bez usp?chu, jednak pro odpor Italie, ktera po?adovala ?ast rakousko-uherskeho uzemi, a jednak pro odpor jednotlivych narod? ?ijicich v monarchii a po?adujicich u dohodovych stat? odtr?eni nebo zanik Rakousko-Uherska. Jednani cisa?e Karla se zastupci Dohody byla odhalena b?hem tzv.  Sixtovy afery . ?eskoslovensky odboj p?e?el v roce 1917 do dal?i faze. Vznikala ?esko-slovenska zahrani?ni vojska, tzv.  ?eskoslovenske legie , nejprve v Rusku, v prosinci 1917 potom ve Francii (v?etn? dobrovolnik? z Ameriky) a v dubnu 1918 take v Italii. Legiona?i bojovali po boku Dohody s cilem ?zaslou?it“ ?ech?m a Slovak?m vznik samostatneho statu. ?eskoslovenske legie se vyznamenaly hlavn? v ?ervenci 1917 u  ukrajinske vesnice Zborov , kde porazily rakousko-uherske jednotky. Po tomto usp?chu vzrostl po?et ?eskoslovenskych legiona?? a autorita ?eskoslovenskeho odboje. ^[213] Dne 7. listopadu 1917 prob?hla v  Petrohradu ?ijnova revoluce , b?hem ni? se v chaoticke situaci dostali k moci bol?evici . Nova bol?evicka vlada v ?ele s  Vladimirem Ilji?em Leninem se jednim ze svych prvnich dekret? ? Dekretem o miru ? obratila na v?echny bojujici strany s vyzvou uzav?it demokraticky mir bez anexi a placeni vale?nych nahrad. Ust?edni mocnosti obdr?ely 26. listopadu ?adost o p?im??i a jednani o n?m byla mezi ob?ma stranami zahajena v  Brestu . K uzav?eni p?im??i do?lo 15. prosince , na?e? se za?alo jednat o  mirove smlouv? . ^[214] V Rusku v?ak do?lo k rozpoutani noveho krvaveho konfliktu mezi bol?eviky a  jejich odp?rci , kte?i se st?etli v n?kolik let trvajici ob?anske valce . Vychodni fronta prvni sv?tove valky po ?ijnove revoluci prakticky p?estala existovat a n?mecke veleni tak mohlo z vychodu odvelet 80 uvoln?nych divizi. ^[215]

Pr?lom na italske front? [ editovat | editovat zdroj ]

Na italske front? do?lo v pr?b?hu roku 1917 k dal?im dv?ma neusp??nym italskym pokus?m o pr?lom na plo?in? Kras p?i ?ece So?e a Italove se v let? pokusili prorazit skrz rakouskou obranu take v Tridentsku. Vrchniho rakousko-uherskeho velitele von Hotzendorfa nahradil 1. b?ezna general Arthur Arz von Straußenburg . ^[194] V  desate bitv? na So?i trvajici od kv?tna do ?ervna utrp?li Italove obrovske ztraty, av?ak p?esto znovu nezaznamenali vyznamn?j?i postup. V srpnu a? za?i b?hem jedenacte bitvy na So?i se uto?ici italske armad? poda?ilo prolomit obranne pozice Raku?an? a obsadit ?ast planiny Bainsizza, av?ak zaplatila za to 155 000 padlymi a ran?nymi. Vy?erpani vlastnich jednotek i italsky tlak v?ak p?im?ly rakousko-uherske veleni po?adat N?mce o p?imou vojenskou podporu. P?ijezd n?meckych a rakousko-uherskych posil z vychodu pak vyustil v naplanovani ofenzivy Ust?ednich mocnosti usilujicich o vy?azeni Italie z valky. ^[216] Neo?ekavany utok za?al 24. ?ijna ?ty?hodinovou d?lost?eleckou p?ipravou, kdy bylo na nep?ipravene italske pozice vypaleno velke mno?stvi plynovych granat?. Spojene n?mecke a rakousko-uherske sily nasledn? prorazily italskou obranou a zasko?eni Italove museli opustit nejenom pozice v horach, ale byli donuceni ustoupit i z Gorizie, Cividale a  Udine a stahnout se za ?eku Tagliamento . Po katastrofalni pora?ce v  bitv? u Caporetta se italska fronta poda?ila stabilizovat teprve po ustupu za ?eku Piavu a Ust?edni mocnosti tak dobyly i severoitalska m?sta Belluno , Feltre a  Asiago . Italska armada p?i?la o 10 000 padlych, 30 000 ran?nych a do zajeti navic padlo na 275 000 italskych vojak?. ^{[217] [218]} V prvnich fazich bitvy na Piav? se Raku?ane neusp??n? pokou?eli o p?ekro?eni ?eky a kone?nou pora?ku Italie. Italove s podporou svych spojenc? v?ak Piavu ubranili. ^[219]

Staticke boje na solu?ske front? [ editovat | editovat zdroj ]

Boje pokra?ovaly v tomto roce take na Balkan?. Na solu?ske front? podnikla Dohoda v kv?tnu novou ofenzivu v Makedonii. V okoli ?eky Vardar zauto?ili na bulharske pozice Srbove a Francouzi, p?i?em? britske sily jejich utok podporovaly v okoli Dojranskeho jezera . Prolomit pozice Ust?ednich mocnosti se v?ak nepoda?ilo a ztraty Dohody se b?hem t?chto utok? vy?plhaly na 14 000 vojak?, co? podlomilo autoritu velitele Sarraila, ktery byl na konci roku odvolan a nahrazen generalem Guillaumatem . ^[220] Kdy? 12. ?ervna abdikoval ?ecky kral Konstantin I. prosazujici do te doby neutralitu ?eckeho kralovstvi , ziskal premier Eleftherios Venizelos podporu pro vyhla?eni valky Ust?ednim mocnostem. ?ecko pak na stran? Dohody vstoupilo do sv?toveho konfliktu 30. ?ervna , na?e? se ?ecke sily p?ipojily ke spojenym dohodovym jednotkam bojujicim na solu?ske front?. V Bulhary okupovane ?asti Srbska v okoli m?sta Prokuplje vypuklo v unoru Toplicke povstani . Srb?ti povstalci vedeni Kostou Vojinovi?em byli do 25. b?ezna pora?eni. ?lo o jedine ozbrojene povstani, ktere se na uzemi okupovanem Ust?ednimi mocnostmi b?hem cele valky uskute?nilo. ^[221]

Britske usp?chy v Mezopotamii a Palestin? [ editovat | editovat zdroj ]

Slabnouci Osmanska ?i?e byla v roce 1917 pod britskym tlakem p?edev?im v Mezopotamii a Palestin?. V Mezopotamii se Britove, kterym velel generalporu?ik Stanley Maude , znovu vypravili proti proudu ?eky Tigris sm?rem na Bagdad. I diky d?lovym ?lun?m a ?i?nim parnik?m donutili ?patn? vyzbrojene turecke oddily k ustupu a  25. unora se po vit?zstvi ve druhe bitv? o Kut Brit?m poda?ilo toto strategicke m?sto obsadit. Pora?eni Turci ustupovali dal k Bagdadu, ktery do britskych rukou padl bez boje 11. b?ezna . ^[194] V dubnu obsadili Britove take m?sto Samarra a na podzim dobyli Ramadi a  Tikrit . Problemy se zasobovani a naro?ne podminky v?ak dal?i akce v Mezopotamii omezovaly a sam general Maude podlehl na konci roku chole?e . ^[184] Boje nadale probihaly i p?i hranicich neutralni Persie, jeji? ji?ni ?ast b?hem valky obsadili Britove. ^[222]

Arab?ti povstalci vedeni princem Fajsalem mezitim v lednu dobyli p?istav Al Wajh a v let? take strategicke p?istavni m?sto Akaba . Britska iniciativa se v pr?b?hu roku 1917 p?esunula p?edev?im na sinajsko-palestinskou frontu, kde se Britove pod velenim generala Archibalda Murrayho po obsazeni Sinajskeho poloostrova p?ipravovali na ta?eni do Palestiny. ^[223] V b?eznu a dubnu se je?t? Osman?m poda?ilo pokusy Brit? o obsazeni Gazy dvakrat odrazit a britske ztraty b?hem druhe bitvy o Gazu dosahly 6 000 mu??. ^[224] Novy velitel Egyptskeho expedi?niho sboru, Edmund Allenby v?ak nasledn? ziskal posily a na p?elomu ?ijna a listopadu se Brit?m poda?ilo p?ekonat osmanskou obranu a zmocnit se m?st Gaza a  Beer ?eva , ?im? si otev?eli cestu k postupu na Jeruzalem . ^[225] P?es turecke protiutoky a zimni de?t? postoupily Allenbyho sily a? na p?edm?sti Jeruzalema, na ktere zauto?ily v noci ze 7. na 8. prosince. Turci se z m?sta stahli a 9. prosince pak Britove Jeruzalem obsadili. ^[226] Chaoticka situace zavladla po unorove a ?ijnove revoluci na kavkazske front?, kde dochazelo k rozkladu ruske armady a Rusove v pr?b?hu roku 1917 vyklizeli d?ive dobyte pozice ve vychodni Anatolii. A?koliv ?ast byvalych pozic p?evzali po ustupujicich ruskych silach Armeni, p?edznamenal rozklad Ruskeho imperia novy osmansky postup sm?rem na Zakavkazsko. ^[226]

1918 [ editovat | editovat zdroj ]

Rozklad Ruska a vychodni fronty [ editovat | editovat zdroj ]

V Rusku se nep?ehledna situace od po?atku roku 1918 nadale komplikovala, nebo? proti oslabene centralni vlad? se za?aly krom? antibol?evickych sil bou?it i neruske narody ?adajici samostatnost. Od Ruska se je?t? v prosinci 1917 odtrhlo Finsko , ktere se nasledn? propadlo do boj? vlastni ob?anske valky mezi Rudymi podporovanymi ruskymi bol?eviky a Bilymi na jejich? stranu se postavili N?mci. ^[227] V baltskych zemich do?lo v unoru k vyhla?eni samostatnosti Litevskeho kralovstvi , p?i?em? o vlastni stat usilovali take Loty?i , Estonci a  Balt?ti N?mci . Vedle samostatneho Polskeho kralovstvi podpo?ilo N?mecko 9. ledna i nezavislost Ukrajinskeho statu , s nim? 9. unora v  Brestu podepsalo mirovou smlouvu. ^[228] Se snahami vybojovat svemu narodu nezavislost na hrouticim se Rusku v?ak vystoupili take B?lorusove , Moldavane , don?ti kozaci , Gruzini , Armeni nebo Azerbajd?anci . ^[229]

Probihajici jednani o podob? mirove smlouvy mezi N?meckem a bol?evickym Ruskem, ktera se odehravala od prosince v b?loruskem Brestu, se ruska delegace sna?ila protahovat o?ekavajic brzke vypuknuti revoluce mezi n?meckymi d?lniky. ^[230] N?mci se v?ak mezitim dohodli na miru s ukrajinskymi p?edstaviteli a po vypr?eni sveho ultimata podnikli operaci Faustschlag , b?hem ni? obnovili utok proti chab? bran?nym p?ihrani?nim oblastem evropskeho Ruska. Do po?atku b?ezna pak vojska Ust?ednich mocnosti obsadila cele tehdej?i Pobalti , B?lorusko, Ukrajinu a take poloostrov Krym . V  Brestlitevske smlouv? , kterou podepsaly N?mecke cisa?stvi a bol?evicke Rusko dne 3. b?ezna 1918 , byl mezi ob?ma zem?mi uzav?en mir. Zarove? Rusko akceptovalo ztratu p?edvale?nych uzemi v zapadnich oblastech byvaleho imperia obyvanych neruskymi narody o celkove rozloze 330 000 km ² . ^{[230] [231]} Pote byla 7. kv?tna uzav?ena mirova smlouva i mezi Ust?ednimi mocnostmi a Rumunskem. Bukure??skou mirovou smlouvu v?ak odmitl podepsat rumunsky kral Ferdinand I. ^[232] Vychodni fronta prvni sv?tove valky tim na po?atku roku 1918 pro N?mecko definitivn? p?estala existovat a n?mecke veleni mohlo p?ikro?it k realizaci zamy?leneho rozhodujiciho utoku na zapadni front? . ^[233] ?ast vojenskych sil Rakouska-Uherska mohla byt navic p?esunuta i na italskou frontu. ^[234]

Pora?ky Osmanske ?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

Ruske odstoupeni z valky pomohlo take slabnouci Osmanske ?i?i , ktera se mohla vice soust?edit na postupujici vojska Britskeho imperia v  Palestin? a  Mezopotamii . Osmanska armada byla ji? do zna?ne miry vy?erpana a jeji velka ?ast byla stale vazana take na Kavkaze , kde po rozkladu Ruskeho imperia do?lo ke zhrouceni kavkazske fronty. O tuto strategickou oblast umo??ujici p?istup ke zdroj?m ropy a zakaspicke bavlny v?ak projevovali zajem krom? Turk? a samotnych kavkazskych narod? usilujicich o suverenitu take N?mci a Britove, kte?i sem ve snaze o ovladnuti tohoto prostoru rovn?? vyslali sve oddily. Vakuum po rozkladu ruske armady cht?li Britove zacelit take na perske front?, kde se sna?ili zabranit Turk?m v proniknuti do St?edni Asie . ^[235] Po rozkladu carske armady se pod osmanskym tlakem se zhroutila Zakavkazska demokraticka federativni republika a oddil?m Envera Pa?i se poda?ilo odrazit Brity a obsadit Baku . Na dal?i ofenzivu v Zakavkazsku se v?ak ji? armada Osmanske ?i?e nezmohla. ^[236] Fronta se v roce 1918 stabilizovala take v Mezopotamii, odkud Britove odveleli ?ast sil do Palestiny. General Lionel Dunsterville byl navic z Bagdadu v lednu v ?ele specialni jednotky o sile 350 mu?? vyslan na sever. Cilem Dunstervillea bylo obsadit ropna pole v okoli Baku . ^[237] Na ja?e se tak hlavni britske sily na St?ednim vychod? soust?edily v Palestin?, p?i?em? cilem Egyptskeho expedi?niho sboru posileneho o ?erstve indicke jizdni jednotky bylo vytla?it Turky ze Syrie. I s pomoci arabskych spojenc? porazila britska armada pod velenim generala Allenbyho v za?i 1918 osmanske oddily v  bitv? u Megida , na?e? Britove obsadili Nazaret , Haifu a p?ekro?ili ?eku Jordan . Po pora?ce u Megida se osmanska obrana na syrsko-palestinske front? zhroutila a v ?ijnu pak Britove a Arabove obsadili take m?sta Dama?ek a  Aleppo a Francouzi, kte?i se vylodili v  Libanonu , dobyli p?istav Bejrut . ^[238]

Anabaze ?eskoslovenskych legii [ editovat | editovat zdroj ]

Negativni nasledky m?l brestlitevsky mir pro ?eskoslovensky odboj, proto?e zvy?il ?ance, ?e nakonec Rakousko-Uhersko a N?mecko valku vyhraji. ?eskoslovenske vojsko se z ob?anskou valkou zmitaneho Ruska za?alo p?esouvat po ?eleznici na vychod, p?i?em? se planovalo nasledne nasazeni ?eskych a slovenskych vojak? na zapadni front?. ^[239] V b?eznu 1918 porazili ?eskosloven?ti legiona?i N?mce v  bitv? u Bachma?e a donutili je uzav?it p?im??i zaru?ujici ?eskoslovenskym pluk?m volny pr?jezd na Transsibi?skou magistralu , kterou za?atkem leta 1918 ?eskoslovenske vojsko tem?? celou obsadilo a dobylo v?echna velka m?sta na Sibi?i . Za to si vyslou?ilo uznani dohodovych mocnosti, a jednotlive dohodove zem? za?aly postupn? v pr?b?hu roku 1918 uznavat ?eskoslovenskou narodni radu a jejiho p?edsedu T. G. Masaryka. Odtud byl ji? jen kr??ek ke vzniku ?eskoslovenska . Cara Mikula?e II. a jeho rodinu se ale ?eskoslovenskym legiim ze zajeti ji? zachranit nepoda?ilo. Dne 17. ?ervence 1918, necely tyden p?ed p?ichodem legii do Jekat?rinburgu , byla na p?imy p?ikaz bol?evickeho vedeni cela rodina byvaleho cara vyvra?d?na . Nasledoval p?esun legii po magistrale do p?istavniho m?sta Vladivostok a postupne odplouvani kolem sv?ta zp?t do Evropy. ^[239]

?trnact bod? prezidenta Wilsona [ editovat | editovat zdroj ]

Ke stat?m Dohody, stale hlasit?ji podporujicim snahy st?edoevropskych narod? o sebeur?eni, se p?idaly rovn?? Spojene staty americke. Americky prezident Wilson pronesl v Kongresu 8. ledna 1918 projev, b?hem n?j? prezentoval sv?j ?trnactibodovy mirovy program . Zakladni principy povale?neho uspo?adani sv?ta m?ly p?itom byt postaveny prav? na principu sebeur?eni narod? , na volnem obchodu a nov? ustanovene mezinarodni organizaci zaji??ujici s pomoci otev?ene diplomacie kolektivni bezpe?nost. ^[240] Americke jednotky se mezitim ve stale v?t?ich po?tech p?esouvaly do Evropy, kde pomahaly dopl?ovat sily stat? Dohody. Do b?ezna roku 1918 dorazilo do Francie 318 000 americkych vojak? a do konce leta se jejich po?et zvy?il na 1 300 000. Na konci valky m?ly pak Spojene staty k dispozici tem?? ?ty?i miliony vyzbrojenych mu??. Na zapadni front? se p?ed jejich p?ichodem za?alo naplno projevovat celkove vy?erpani obou val?icich stran. Kv?li vysokym ztratam v nekon?icich pozi?nich bojich ji? Britove, Francouzi a ani N?mci nebyli schopni pokra?ovat v dlouhodobe valce a p?ipravovat nove utoky znamenajici v?dy obrovske ztraty. ^[241]

Posledni ofenzivy Ust?ednich mocnosti a protiutok Dohody [ editovat | editovat zdroj ]

N?mci bojujici s ?asem se proto rozhodli p?ikro?it na ja?e roku 1918 k rozhodujicimu uderu na zapadni front?, ktery naplanoval general Ludendorff . Po rozkladu Ruskeho imperia p?esunuly Ust?edni mocnosti v?t?inu uvoln?nych jednotek na po?atku roku 1918 prav? na zapadni frontu, kde n?mecka armada zahajila jarni Ludendorfovu ofenzivu . Serie velkych n?meckych vypad? za?ala 21. b?ezna utokem proti britskemu useku fronty v prostoru mezi Arrasem a ?ekou Oise . P?esto?e se i diky mohutne palebne podpo?e tem?? 6 500 d?l N?mci probili a? k ?ekam Somma a Acre, nepoda?ilo se jim dobyt Arras a  ofenziva Michael byla koncem b?ezna kv?li vy?erpani n?meckych vojak? a nedostatku zaloh zastavena. ^[242] N?mecke jarni utoky na zapad? v?ak pokra?ovaly hned v dubnu, kdy byla zahajena ofenziva Georgette . N?mc?m se 9. dubna poda?ilo p?ekonat men? zku?ene portugalske jednotky u ?eky Leie , na?e? dobyli Mesen a p?ibli?ili se k Ypr?m. ^[243] Nejusp??n?j?i z n?meckych jarnich utok? byla ofenziva Blucher-Yorck zahajena 27. kv?tna . N?mecke oddily v ramci tohoto utoku p?ekro?ily Aisnu, dobyly Soissons a zastavit se je poda?ilo teprve b?hem druhe bitvy na ?ece Marn? . Znovu tak byla ohro?ena Pa?i?, kterou N?mci ost?elovali s pomoci dalekonosnych d?l s ra?i 21 cm. ^[244] Jarni pora?ky p?im?ly Dohodu vytvo?it kv?li koordinaci vojenskych operaci spole?ne veleni, do jeho? ?ela byl zvolen na?elnik francouzskeho generalniho ?tabu Ferdinand Foch . ^[245] N?mecke veleni se pokusilo na jarni usp?chy navazat, av?ak nasledne o?ekavane letni utoky b?hem ofenzivy Gneisenau a  ofenzivy Marna-Reme? byly s velkymi ztratami odra?eny. ^[246] Ani p?esun sil z Ruska tak Ust?ednim mocnostem na zapad? nezajistil rozhodujici usp?ch a serie utok? zcela vy?erpala posledni n?mecke zalohy. B?hem leta pak Dohoda posilena o americke jednotky p?istoupila k zdrcujicimu protiutoku. 8. srpna 1918 zauto?ili Britove, Francouzi a Ameri?ane u Amiensu , kde bylo do boje nasazeno 456 tank?. ^[247] Skrz n?mecke pozice se poda?ilo probit mezi Albertem a  Montdidierem , na?e? nasledovala serie dohodovych vypad? po cele linii zapadni fronty znama jako stodenni ofenziva . Britska 1. a 3. armada se pak spolu s australskym a americkym sborem probila na konci za?i mezi Cambrai a St. Quentinem skrze n?mecka postaveni na Hindenburgov? linii. ^[248] Francouzsko-britska vojska se valila na Sedan , n?mecka obrana se za?ala hroutit a n?mecke veleni pochopilo, ?e valka je prohrana. Velitel Ludendorff kv?li zachvatu 28. za?i zkolaboval a vojenske organy ?adaly ji? druhy den, aby byla co nejrychleji zahajena jednani o p?im??i. ^[248]

Ztroskotala i rakousko-uherska ofenziva na Piav? , kterou v ?ervnu vedla 11. armada vypadem z Tridentska a 6. armada utokem v samem udoli ?eky Piavy. P?esto?e se Raku?an?m poda?ilo Piavu na n?kolika mistech p?ekro?it a do 18. ?ervna vytvo?it p?t p?edmosti, tlak italskych jednotek podpo?enych spojenci a ten?ici se zalohy donutily rakousko-uherske veleni ofenzivu ukon?it a stahnout vojaky zp?t za rozvodn?nou ?ekou. ^[249] Italsky vrchni velitel Armando Diaz s protiutokem otalel, nebo? si uv?domoval naro?nost p?echodu Piavy a vy?erpani vlastnich vojak?. Ital?m pomahal ?as, nebo? rakousko-uherska armada se po posledni neusp??ne ofenziv? a pod tlakem Dohody postupujici na Balkan? ji? za?inala rozkladat. Rozhodujici italsky utok na Piav? znamy jako bitva u Vittorio Veneta byl zahajen v samem zav?ru valky v noci z  23. na 24. ?ijna . I s pomoci britskych, francouzskych a americkych divizi se Ital?m poda?ilo obsadit druhy b?eh a obratit demoralizovanou rakousko-uherskou armadu na ustup. ^[250]

Situace Ust?ednich mocnosti za?ala byt neudr?itelna take na Balkan?. V ?ervnu se veleni nad Orientalni armadou rozmist?nou v Makedonii ujal francouzsky general Louis Franchet d'Esperey , ktery za?al s p?ipravou spole?neho utoku na sever. ^[251] Vardarskou ofenzivu zahajila Dohoda 14. za?i . Nasledovalo vit?zstvi v  bitv? u Dobreho Pole a demoralizovane bulharske jednotky za?aly pod tlakem tohoto utoku ustupovat. Britove spolu s ?eky vytla?ili Bulhary od Dojranskeho jezera a Francouzi, Srbove a Italove uto?ici na solu?ske front? zapadn?ji u m?sta Bitola rychle postupovali na sever. Tak do?lo ke zhrouceni solu?ske fronty, na?e? francouzske oddily 29. za?i obsadily Skopje a Britove postupovali Thrakii dal na vychod sm?rem ke Konstantinopoli. ^[252] Po zaniku solu?ske fronty a kapitulaci Bulharska byly zbyvajici jednotky Ust?ednich mocnosti do konce valky vytla?eny z celeho Balkanu. Srbove s podporou Francouz?, Ital? a ?ek? v pr?b?hu ?ijna donutili rakousko-uherske sily ustoupit z Kosova, Albanie, ?erne Hory i Srbska, p?i?em? B?lehrad byl osvobozen po?atkem listopadu 1918. ^[253]

Zhrouceni Ust?ednich mocnosti a konec valky [ editovat | editovat zdroj ]

Katastrofalni situace na frontach a rozklad vy?erpaneho zazemi donutily p?edstavitele Ust?ednich mocnosti ?adat o ukon?eni valky. Jako prvni kapitulovalo Bulharsko. Smlouva o p?im??i byla podepsana 29. za?i , p?i?em? jeho podminky vstoupily v platnost nasledujiciho dne. ^[252] Rozklad vlastni armady a dohodova vojska postupujici k hlavnimu m?stu donutily ke stejnemu kroku take Osmanskou ?i?i. Tzv.  Mudroske p?im??i bylo Osmany podepsano 30. ?ijna na ostrov? Lemnos . ^[254] Po boku N?meckeho cisa?stvi z?stalo nakonec pouze Rakousko-Uhersko, ktere v?ak bylo dlouhou valkou ji? zcela vy?erpano. 14. za?i vzkazal cisa? Karel americkemu prezidentu Wilsonovi, ?e je ochoten jednat o podminkach p?im??i a  16. za?i vydal ve snaze zachranit hroutici se monarchii Narodni manifest slibujici federalizaci Rakousko-Uherska. ^[255] Tyto kroky v?ak ji? p?i?ly pozd?, proto?e v nasledujicich dnech se Rakousko-Uhersko rozpadlo . 28. ?ijna do?lo v  Praze k  vyhla?eni ?eskoslovenska a nasledujici den do?lo v  Zah?ebu take k vyhla?eni samostatneho Statu Slovinc?, Chorvat? a Srb? . Ustupujici rakousko-uherska armada stahujici se po pora?ce u Vittorio Veneta ze severni Italie v?ak je?t? podepsala s italskymi veliteli p?im??i ve Villa Gusti nedaleko Padovy . ^[256] Jednani se zastupci ji? prakticky neexistujiciho statu za?ala 1. listopadu a k podpisu p?im??i do?lo 3. listopadu v 15 hodin s platnosti od stejne hodiny nasledujiciho dne. ^[255] Dne 11. listopadu podepsal rakousky cisa? Karel I. pod silnym natlakem prohla?eni, ?e se vzdava v?ech zasah? do statnich zale?itosti (nikoli abdikaci). Teho? dne cisa? opustil i  Schonbrunnsky zamek ve Vidni , ?im? Rakousko-Uhersko definitivn? zaniklo. ^[257]

Osamocene N?mecko, kde se na po?atku listopadu vzbou?ila ?ast namo?nictva a na mnoha mistech vypukla revoluce bylo rovn?? donuceno ?adat o ukon?eni valky. Vyjednavani se zastupci Dohody byla zahajena 8. listopadu pobli? Compiegne . ^[258] Dne 9. listopadu abdikoval n?mecky cisa? Vilem II. a socialni demokrate vyhlasili v Berlin? republiku. ^[258] P?im??i z Compiegne ukon?ujici boje prvni sv?tove valky bylo v  ?elezni?nim vagonu podepsano rano 11. listopadu 1918 a vstoupilo v platnost teho? dne v 11 hodin. Tim prvni sv?tova valka oficialn? skon?ila. ^{[258] [259]} Jako posledni z n?meckych jednotek kapitulovaly oddily generala Paula von Lettow-Vorbecka, ktere se o uzav?eni p?im??i dozv?d?ly b?hem boj? v  Severni Rhodesii . Lettow-Vorbeck formaln? slo?il zbran? 25. listopadu 1918. ^[153]

Vale?ne zlo?iny [ editovat | editovat zdroj ]

Znasiln?ni Belgie [ editovat | editovat zdroj ]

Poru?eni belgicke neutrality bylo hlavnim argumentem, pro? do valky proti N?mecku vstoupila na po?atku valky Velka Britanie. Ne?ekany odpor belgickych jednotek i nep?atelsky postoj Belgi?an? vyprovokoval uto?ici N?mce k serii odvetnych zakrok? nami?enych i proti civilnimu obyvatelstvu. Mno?stvi nevojak? bylo kv?li ?asto domn?lemu odporu popraveno, p?i?em? znamym se stal incident z  Dinantu , kde n?me?ti vojaci usmrtili p?es 600 civilist? v?etn? ?en a d?ti. ^[260] Stovky lidi byly popraveny rovn?? v  Aarschot , Tamines , Andenne ?i Seiles . ^[261] Neblaze proslulo p?edev?im vypaleni Lovan? , kde krom? masakru stovek mistnich obyvatel lehla popelem p?tina dom? spolu s  universitni knihovnou uchovavajici vzacne st?edov?ke rukopisy . ^[260] N?mecke zlo?iny v Belgii je?t? zveli?ila britska, francouzska a pozd?ji americka propaganda hovo?ici o ? znasiln?ni Belgie“ . P?ib?hy o usmrcenych duchovnich, d?tech a znasiln?nych ?enach vyvolaly rozho??eni ve?ejneho min?ni ve statech Dohody a v neutralnich zemich. ^[262] Velky mezinarodni ohlas vzbudila poprava britske zdravotnice Edith Cavell , ktera napomahala k ut?ku britskym zajatc?m. B?hem valky do?lo k hospoda?ske exploataci Belgie a k nasazeni p?ibli?n? 100 000 Belgi?an? na nucenou praci v N?mecku. ^[263]

Okupace Srbska [ editovat | editovat zdroj ]

K nasilnostem v??i srbskemu obyvatelstvu dochazelo ze strany uto?icich rakousko-uherskych vojak? od vypuknuti valky. Srbska armada ?asto postradajici vybaveni se toti? v hornatem terenu ?asto spolehala na partyzansky zp?sob boje a ve velke mi?e ji podporovalo take domaci obyvatelstvo. Raku?ane odpovidali hromadnym zatykanim a popravami civilist? ?asto i v p?ipad? pouheho podez?eni z napomahani nep?atelskym vojak?m. ^[264] Dochazelo i k hromadnym popravam zajatych srbskych vojak?. 26. ?ijna 1915 nap?iklad bulhar?ti vojaci spolu s ?leny VMRO popravili vice ne? stovku srbskych zajatc? vyvle?enych z nemocnice ve m?st? ?tip . Po pora?ce srbske armady v roce 1915 do?lo k okupaci Srbskeho kralovstvi, ktere bylo rozd?leno na rakousko-uherskou a bulharskou okupa?ni zonu. Habsburska monarchie vyu?ivala obsazene srbske uzemi jako zdroj surovin a lidskych sil. B?hem valky pro?lo interna?nimi a pracovnimi tabory p?ibli?n? 150 000 Srb?. Bulha?i usilujici o p?ime za?len?ni srbskych oblasti k Bulharsku p?ikro?ili ve sve okupa?ni zon? k tvrde bulharizaci . Mno?stvi p?edstavitel? srbske inteligence bylo internovano a n?kolik bylo i zavra?d?no, nap?iklad skopsky metropolita Vi?entije Krd?i? . ^[265] Znamym se stal i masakr ve m?st? Surdulica , kde na p?elomu let 1916 a 1917 popravily bulharske organy p?es 2 000 Srb?. V reakci na bulharsky utlak do?lo v unoru 1917 k  Toplickemu povstani , ktere bylo potla?eno jednotkami Ust?ednim mocnosti. Nasledovaly tvrde represe nami?ene proti srbskym civilist?m, ktere si vy?adaly p?ibli?n? 15 000 ob?ti. ^[266]

Prvni sv?tova valka znamenala pro Srbsko demografickou katastrofu. Odhaduje se, ?e v bojich padlo 278 000 ^[7]  ? 400 000 srbskych vojak? a 845 000 civilist? podlehlo b?hem boj? podvy?iv?, epidemiim a perzekuci. Dal?ich 100 000 vojak? bylo v bojich zmrza?eno. Srbsko tak m?lo v letech 1914 a? 1918 p?ijit o 53 % mu?ske populace ve v?ku mezi 18 a 55 lety. ^[267]

U?iti chemickych zbrani [ editovat | editovat zdroj ]

Signata?i Haagskych umluv z let 1899 a  1907 se zavazali nepou?ivat v p?ipad? vojenskeho konfliktu chemicke zbran? . V prvni sv?tove valce v?ak u?itim bojovych plyn? poru?ily Haagske umluvy ob? strany. Francouzska armada vyu?ivala ji? od srpna 1914 granaty pln?ne slznym plynem . N?mci poprve vyu?ili d?lost?elecke naboje pln?ne slznym plynem xylylbromidem proti Rus?m v  bitv? u Bolimova po?atkem roku 1915. ^[268] Na zapadni front? byly bojove plyny poprve usp??n? nasazeny b?hem druhe bitvy u Yper , kdy N?mci k prolomeni britskych a francouzskych linii vypustili 160 tun chloru. ^[269] Ob? strany v pokra?ujici valce vyu?ivaly i dal?i smrtici bojove plyny jako fosgen nebo ho??i?ny plyn, yperit . V reakci na nasazeni chemickych zbrani ob? strany rozvijely p?vodn? primitivni ochranne prvky a zavad?ly do vybavy vojak? i stale dokonalej?i plynove masky . ^[127]

Etnicke ?istky [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem valky byly usmrceny miliony civilist?, kte?i byli zabiti b?hem vojenskych operaci, p?i masakrech nebo pogromech . Nejrozsahlej?i etnickou ?istkou , ke ktere do?lo b?hem valky, byla genocida Armen? . ^[270] Drasticka opat?eni v??i armenske komunit? zavedly osmanske u?ady po pora?ce u Sarikami?e na ja?e roku 1915. Elity a ?ast mu?? v produktivnim v?ku byly popraveny a zbyvajici armenske obyvatelstvo bylo b?hem pochod? smrti deportovano do koncentra?niho tabora v  Aleppu . ^[271] P?e?iv?i byli nasledn? vedeni p?es Syrskou pou?? do taboru v  Dajr az-Zaur . Dle odhad? bylo b?hem genocidy usmrceno 1 000 000 a? 1 500 000 Armen?. ^[272] Krom? Armen? v?ak Turci b?hem valky pronasledovali i dal?i etnicke a nabo?enske skupiny, ktere byly pova?ovany za podez?ele a neloajalni. Hovo?i se rovn?? o  genocid? ?ek? a  Asy?an? a perzekuci se nevyhnuly ani dal?i k?es?anske komunity ?ijici na uzemi Osmanske ?i?e. B?hem valky na kavkazske front? se naopak nasilnosti v??i muslimskemu obyvatelstvu dopou?t?ly jednotky vzbou?enych Armen?. ^[273]

Druhou zemi, kde dochazelo k velkym masakr?m a etnickym ?istkam, bylo carske Rusko. S bli?ici se frontovou linii se ?ast obyvatel Polska, Litvy a Ukrajiny obracela proti ?idovskym spoluob?an?m, kte?i byli ozna?ovani za potencialni ?piony sympatizujici s Ust?ednimi mocnostmi. Na mnoha mistech dochazelo k vyhan?ni ?id? z jejich domov? a nasilnostem, p?i?em? organizaci proti?idovskych pogrom? prosluli na vychodni front? p?edev?im kozaci bojujici v carske armad?. ^[274] Velkokni?e Nikolaj navic v roce 1915 rozhodl o p?esidleni 150 000 n?meckych osadnik? z  Volyn? na Sibi? . Odhaduje se, ?e nasilne p?esidleni nep?e?ila t?etina a? polovina z nich. Carske u?ady se zlo?in? v??i civilnimu obyvatelstvu dopou?t?ly i ve st?edni Asii, kde v roce 1916 vypuklo protiruske povstani muslimskeho obyvatelstva. Po potla?eni povstani v ruskem Turkestanu byly zmasakrovany nebo vyhnany z domov? tisice Kyrgyz? , Kazach? a p?islu?nik? dal?ich muslimskych narod?. ^[275]

Namo?ni blokada a ponorkova valka [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecko i Britanie za?aly s po?atkem valky, v rozporu s ustanovenim druhe Haagske konference, klast v Severnim mo?i minova pole . Britanie prohlasila oblast Severniho mo?e za bojove pasmo a navic p?es odpor n?kterych neutralnich stat?, jako nap?iklad ?vedska ?i Norska , p?istoupila k namo?ni blokad? Ust?ednich mocnosti. ^[276] Zadr?ene neutralni lod? byly eskortovany do britskych p?istav?, kde Britove zabavovali zbo?i vojenskeho charakteru. Britska vlada postupn? za?adila mezi kontraband tem?? ve?kere zbo?i p?eva?ene na neutralnich lodich a dodnes je diskutovano, zda takto striktni blokada neporu?ovala mezinarodni vale?ne pravo . ^{[277] [278]} V d?sledku u?inne blokady za?alo obyvatelstvo Ust?ednich mocnosti stradat hlady a stovky tisic civilist? v N?mecku a Rakousko-Uhersku v d?sledku vyhladov?ni za valky zem?ely. ^[279]

N?mecka strana disponujici slab?im namo?nictvem zareagovala na britskou p?evahu na mo?ich nasazenim ponorek. Ponorkove valky s obchodnim lo?stvem nep?atel se, krom? Japonska a USA, zu?astnily v letech 1914 a? 1918 v?echny namo?ni velmoci zapojene do valky, av?ak nejni?iv?ji si vedla p?edev?im n?mecka strana. ^[280] Krom? snahy o oslabeni britske blokady se N?mci sna?ili s pomoci ponorek ohrozit zasobovani samotne Britanie zcela zavisle na namo?ni doprav?. ^{[192] [281]} K prvnimu utoku n?mecke ponorky na obchodni lo? bez p?edchoziho varovani do?lo v  Calaiske u?in? 26. ?ijna 1914, kdy SM  U 24 torpedovala francouzsky trajekt Amiral Ganteaume p?eva?ejici do Britanie belgicke uprchliky. Nedo?lo v?ak k jeho potopeni a  Amiral Ganteaume doplul do p?istavu, p?esto?e b?hem utoku zahynulo na jeho palub? 40 osob. ^[282] B?hem valky potopily n?mecke ponorky p?ibli?n? 6 000 obchodnich lodi o  tona?i p?ibli?n? 12 milion? BRT . ^[283] P?es tyto usp?chy v?ak N?mecko nedokazalo Britanii s pomoci ponorek vy?adit z valky. D?vodem byl jejich nedostate?ny po?et a maly ak?ni radius spolu se zavedenim u?inne obranne taktiky konvoj? , kdy skupiny obchodnich lodi doprovazely lod? vale?ne. ^[284] Neomezena ponorkova valka a potap?ni neutralnich plavidel navic vyrazn? p?isp?ly ke zhor?eni vztah? N?mecka se Spojenymi staty. ^[192]

Zazemi [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku konfliktu ?adny ze zapojenych stat? nepo?ital s dlouhou opot?ebovavaci valkou vy?adujici v?echny dostupne lidske i materialni prost?edky. Totalni valka mobilizovala k podpo?e vojenskeho usili cele zazemi, ktere p?edstavovalo tzv.  domaci frontu . V?echny staty postupn? zavad?ly centralisticka opat?eni a ve snaze pod?idit hospoda?stvi vale?nemu usili zvy?ovaly vykon pr?myslove vyroby a usilovaly o socialni zabezpe?eni vlastniho obyvatelstva. ^[285] Kli?ovou ulohu m?l b?hem valky rychle rostouci zbrojni pr?mysl , ktery od?erpaval zna?nou ?ast zdroj? a zam?stnaval stale v?t?i mno?stvi obyvatel. Nedostatek pracovnich sil po povolani mu?? do armad byl kompenzovan zapojenim ?en, ktere byly zam?stnavany jako u?ednice, pracovaly v doprav?, zem?d?lstvi, lehkem i t??kem pr?myslu. Nap?iklad ve Francii se po?et d?lnik? ve zbrojovkach zvy?il z 50 000 v roce 1914 na 1 700 000 v roce 1918, p?i?em? dv? t?etiny z nich tvo?ily prav? ?eny. ^[286]

Nedostatek potravin vedl n?ktere staty k zavedeni p?id?loveho systemu , kdy byly p?edev?im potraviny, ale i dal?i nedostatkove komodity jako palivo, ?atstvo a dal?i zbo?i, vydavany pouze na zaklad? p?id?lovych listk?. Nejh??e se nedostatek potravin a dal?iho zbo?i za?al kv?li namo?ni blokad? v pr?b?hu valky projevovat v N?mecku a Rakousko-Uhersku. Obyvatelstvo Ust?ednich mocnosti trp?lo hladem a sni?ujici se p?id?ly donutily stradajici obyvatele konzumovat nahra?kove ( ersatz ) potraviny. ?patna uroda brambor v roce 1916 p?edznamenala v N?mecku a Rakousku tzv. ??epnou“ ?i ?tu?inovou zimu“, nebo? jedinymi dostupnymi potravinami v mnoha m?stech z?staly pouze krmna ?epa a  tu?in . ^[287] Stovky tisic podvy?ivenych civilist? podlehly nemocem, zim? a hladu. Odhaduje se, ?e jen v N?mecku zem?elo v letech 1914 a? 1918 kv?li podvy?iveni p?ibli?n? 700 000 lidi. ^[279]

Podpora valky [ editovat | editovat zdroj ]

Nacionalismus a militarismus formovaly naladu znep?atelenych evropskych narod? je?t? p?ed vypuknutim valky. Domaci propaganda vykreslovala nep?atelske staty a narody jako hrozbu a pobizela obyvatelstvo k podpo?e vale?neho konfliktu. ^[288] D?raz byl kladen i na patriotismus , povinnost v??i vlasti, obranu hodnot, v?rnost a ?est. ^[289] Dle britskeho historika Nialla Fergusona v?ak nad?eni v po?atku valky rozhodn? nesdilela cela evropska spole?nost, ve ktere spi?e p?eva?ovaly existen?ni obavy a nez?idka i panika. ^[290] P?esto se val?icim stat?m poda?ilo p?edev?im diky povinnym vojenskym odvod?m a disciplinovanemu obyvatelstvu usp??n? mobilizovat miliony mu??. N?mecko povolalo b?hem valky do armady vice ne? 13 400 000 vojak?, Rusko 12 milion?, Francie a Britske imperium vice ne? 8,5 milionu, Rakousko-Uhersko 7 800 000 a Italie tem?? 6 milion?. ^[2] Britanie z po?atku spolehajici na profesionalni armadu a dobrovolniky musela od roku 1916 rovn?? p?istoupit k zavedeni branne povinnosti a povinnym odvod?m. ^[291]

Val?ici staty se a? do konce konfliktu sna?ily maximalizovat vale?ne usili spole?nosti take s pomoci propagandy a  cenzury kontrolujici tisk ale i osobni korespondenci mezi vojaky a jejich blizkymi v zazemi. ^[292] Mno?stvi vlasteneckych ?urnalist?, akademik? ?i basnik? se do podpory valky zapojovalo dobrovoln?. ^[293] Propaganda se prost?ednictvim plakat?, novin, knih, fotografii a film? zam??ovala p?edev?im na posileni odhodlani vlastniho obyvatelstva a ovlivn?ni ve?ejneho min?ni v neutralnich statech. Jeliko? navic zahy dochazely prost?edky na financovani valky, koncentrovalo se usili propagandy i na ziskavani financi. Obyvatelstvo bylo vyzyvano k podpo?e valky skrze nakup vale?nych dluhopis?. ^{[286] [294]} Totalni valka vedla i k nebyvalemu zapojeni ?en. ?eny nahrazovaly mobilizovane mu?e v praci a byly masivn? nasazeny v zem?d?lstvi i v pr?myslu. ?eny pracovaly nejen jako zdravotnice, ale v n?kterych p?ipadech se p?imo se zu?astnily i boj? prvni sv?tove valky. V  srbske armad? se proslavila Milunka Savi? ?i Britka Flora Sandes . Na ruske stran? bylo zformovano dokonce n?kolik ?enskych prapor?. Tzv. ?prapor smrti“ pod velenim Marie Bo?karevove se do boj? zapojil b?hem Kerenskeho ofenzivy. ^[295]

Odpor k valce [ editovat | editovat zdroj ]

Vzep?ti nacionalismu p?ehlu?ilo v roce 1914 hlasy hovo?ici proti vojenskemu konfliktu. Opozice proti valce se formovala p?edev?im mezi pacifisty , ?asti socialist? , anarchisty , k?es?any a  feministkami . ^[296] V??i sv?tove valce vystupovala i ?ast intelektual?, nap?iklad profesor prava Walther Schucking , spisovatel Romain Rolland nebo fyzik Albert Einstein . ^[297] K zastaveni boj? vyzyval i  pape? Benedikt XV. , ^[298] ktery znep?atelenym stranam adresoval 1. listopadu 1914 svou encykliku Ad beatissimi apostolorum volajici po miru. Do v?zeni se pro sve ve?ejne vystupovani proti valce dostal britsky matematik a filosof Bertrand Russell ?i americky odbora?sky v?dce Eugene V. Debs . Vojenske soudy tvrd? trestaly i ?i?eni protivale?nych letak? a dochazelo k pronasledovani odpira?? vojenske slu?by. ^[296] Utrpeni na front? a obrovske ztraty zahy zchladily po?ate?ni nad?eni n?kterych vojak?. S pokra?ujici valkou dochazelo stale ?ast?ji k dezercim a vzpouram. B?hem Vanoc v roce 1914 do?lo na zapadni front? k neoficialnimu vyhla?eni p?im??i mezi n?meckymi, francouzskymi a britskymi vojaky, kte?i opustili zakopy a v uzemi nikoho zpivali koledy a sehrali n?kolik fotbalovych zapas?. ^{[299] [300]}

Katastrofalni ?ivotni podminky a odpor k nesmyslnym jatkam vyvolal mezi vojaky obou stran ?adu rebelii. Velke vzpoury nastaly v ?adach demoralizovane francouzske armady po neusp?chu Nivellovy ofenzivy na ja?e roku 1917. Frontu navzdory rozkaz?m opustilo tem?? 30 000 francouzskych vojak? a dal?i odmitali do frontovych linii nastoupit. P?i potla?eni vzpoury bylo 24 000 vojak? potrestano a p?ed vojenske soudy bylo postaveno 3 335 mu??, z nich? 449 dostalo trest smrti. Popraveno v?ak nakonec bylo pouze 27 z nich. ^[301] Dezerce byly ?aste i v italskem vojsku ?i v mnohonarodnostnich armadach Rakousko-Uherska, Ruska a Osmanske ?i?e. ^[302] Ve valkou vy?erpanem Rusku do?lo v roce 1917 k rozkladu armady, hromadnym dezercim a k revoluci odstraniv?i carsky re?im. Bol?evici posleze ziskali moc i diky slib?m na okam?ite vystoupeni z valky. Ve st?edoasijskem Turkestanu se muslimske obyvatelstvo za?alo proti carskemu re?imu bou?it dokonce ji? v roce 1916, kdy do?lo ke zru?eni vyjimky zpro??ujici muslimy povinne vojenske slu?by. Toto hnuti pozd?ji p?erostlo v ozbrojene Basma?ske povstani potla?ene teprve ve 20. letech Sov?tskym svazem . Nespokojenost s probihajici valkou se promitla i do povstani Ir? bou?icich se proti britske nadvlad?. B?hem Velikono?niho povstani organizovaneho Irskym republikanskym bratrstvem a podporovaneho N?mci do?lo v  Dublinu v dubnu 1916 k ?estidennim boj?m s britskym vojskem, ktere v?ak vzpouru irskych republikan? dokazalo potla?it. ^[303] Na konci valky prob?hly velke vzpoury namo?nictva Ust?ednich mocnosti. Rakousko-uher?ti namo?nici provedli na po?atku unora 1918 vzpouru v boce Kotorske a n?me?ti namo?nici se v listopadu teho? roku vzbou?ili v Kielu , co? v N?mecku p?edznamenalo listopadovou revoluci . U nevladnoucich narod? mnohonarodnostnich stat? se odpor k pokra?ujici valce promisil p?ed jejim koncem se snahou o nabyti statni samostatnosti. ^[304]

D?sledky prvni sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni sv?tova valka vytvo?ila d?jinny zlom v oblasti vojenske, geopoliticke i hospoda?ske. Promitla se v?ak vyrazn? i do d?jin ka?dodennosti, pokud jde o celospole?enskou atmosferu, tradi?ni moralni hodnoty nebo kulturni zvyklosti a spole?enske navyky. Velka valka byla pr?myslovym konfliktem vyzna?ujicim se totalnim nasazenim obyvatel zapojenych stat? a dlouhymi opot?ebovavacimi boji v zakopech . Konflikt z let 1914 a? 1918 p?edstavuje jeden ze zasadnich zlom? 20. stoleti a  modernich d?jin lidstva, jeho? d?sledky poci?uje dodnes. ^[305] Proto Velkou valku mnozi historici ozna?uji za katastrofu definitivn? ukon?ujici dlouhe 19. a uvozujici kratke 20. stoleti . ^{[306] [307]}

Ztraty a technologicky pokrok [ editovat | editovat zdroj ]

Ve snaze zvratit patovou situaci na frontach vyvinuly zapojene staty b?hem valky ?adu technologickych a ekonomickych zefektivn?ni a novinek v oblasti vojenstvi. Kv?li valce do?lo k rozvoji mechanizace, vyvoji mnoha novych a vylep?eni stavajicich zbrani, ktere ziskavaly nebyvale ni?ivou silu a pozm??ovaly vojenskou taktiku . Modernizovana d?la byla p?esn?j?i a diky rozvoji komunika?nich siti a lep?i koordinaci s postupujici p?chotou se jejich palba stavala mnohem efektivn?j?i. ^[308] Do boj? byla poprve ve velkem m??itku nasazovana i dalekonosna d?la a  kulomety , ktere spolu se zatarasy z  ostnateho dratu vytvo?ily pro p??aky tem?? nep?ekonatelnou p?eka?ku. K dobyti zakop? byly proto dale vylep?ovany ru?ni granaty , minomety a  plamenomety . Dynamicky se rozvijejici letectvi umo?nilo vylep?ovana letadla vyu?ivat k pozorovani i bombardovani. Po zabudovani kulometu a vy?e?eni problemu synchronizace se pak stihaci letouny efektivn?ji zapojily p?imo do boj? ve vzduchu. Na mo?i byly za prvni sv?tove valky masivn? vyu?ivany ponorky a poprve a? ve velmi omezenem m??itku byly vyu?ity i  letadlove lod? . Novinku pak p?edstavovaly i nov? sestrojene tanky a  samopaly napomahajici p?ekonavat pevna defenzivni postaveni a rozpohybovat tak staticke zakopove boje. Ob? strany navic ve velkem m??itku vyu?ivaly i p?ed valkou zakazane bojove chemicke latky . ^[309]

Vedle zbrani do?lo za valky k vyvoji novych vynalez? a k zdokonaleni mnoha technologii. Kv?li blokadam a nedostatku zdroj? byly vyvijeny um?le tkaniny, k??e i potraviny. ^[310] Do?lo k vylep?eni radiokomunikace , roz?i?eni zip? , naramkovych hodinek , ?ajovych pytlik? , korozivzdorne oceli , u?inn?j?ich hygienickych ubrousk? a  menstrua?nich vlo?ek . ^[311] Diky zku?enostem z operaci tisic? ran?nych do?lo navic i k rozvoji mediciny. Mno?stvi vojak? s amputovanymi kon?etinami pot?ebovalo funk?ni protezy a o zachranu znetvo?enych mu?? usilovala plasticka chirurgie . Za pr?kopnika moderni plasticke chirurgie byva pova?ovan Novozelan?an Harold Gillies , ktery provedl na 11 000 operaci a vyvinul techniku ko?nich ?t?p? . ^[312] Zkoumanim posttraumaticke stresove poruchy vyvolane u mnoha vojak? ot?esnymi vale?nymi za?itky pak nove poznatky ziskavala take psychiatrie . ^[313]

I diky novym a zdokonalenym zbranim zem?elo b?hem p?t let trvajiciho konfliktu p?imo v boji ?i kv?li zran?nim a nemocem p?ibli?n? 9,5 milion? vojak? a asi 21 milion? jich bylo zran?no. ^{[4] [7]} Odhaduje se, ?e masakry civilist?, nemoci a stradani ve ?patn? zasobenem zazemi si navic vy?adaly i dal?ich 6 milion? civilnich ob?ti. P?ibli?n? dv? t?etiny z nich p?ipadaji na Ruske imperium a  Osmanskou ?i?i , kde b?hem valky do?lo ke genocid? Armen? , ?ek? a  Asy?an? . ^[4] Je?t? b?hem valky se navic prost?ednictvim americkych vojak? roz?i?ila tzv.  ?pan?lska ch?ipka . P?i nasledne celosv?tove pandemii ji podlehly dal?i desitky milion? lidi. ^[314] Miliony zem?elych p?ipomina do dne?nich dn? mno?stvi pamatnik?, zachovalych vojenskych h?bitov? a  hroby neznamych vojin? , ktere byly ve velkem po?tu budovany v mezivale?nem obdobi. Mezi pam?tni dny v?novane pamatce padlych, veteran? a ukon?eni valky pat?i Den vale?nych veteran? slaveny 11. listopadu nebo Den Anzac oslavovany Australany a Novozelan?any 25. dubna . ^[315]

Ztraty na ?ivotech ^{[4] [7]}

Stat	Po?et padlych vojak?	Po?et civilnich ob?ti
Belgie	14 000 ? 38 000	85 000 ? 115 000
Bulharsko	76 000 ? 88 000	100 000
Francie	1 398 000	340 000
Italie	460 000 ? 578 000	590 000
N?mecko	1 800 000 ? 2 037 000	425 000 ? 765 000
Osmanska ?i?e	325 000 ? 804 000	2 100 000 ? 2 500 000
Rakousko-Uhersko	1 100 000	590 000
Rumunsko	250 000	330 000
Rusko	1 811 000	1 140 000
Spojene kralovstvi	723 000	292 000
Srbsko	278 000	450 000 ? 800 000
USA	114 000	757

Politicke a hospoda?ske d?sledky [ editovat | editovat zdroj ]

P?imym d?sledkem valky byly i velke politicke zm?ny, kdy do?lo k rozpadu p?edvale?ne struktury stat? a na mist? zaniklych mnohonarodnostnich monarchii vznikly nove narodni staty . ^[316] D?sledkem sv?tove valky byl zanik Rakouska-Uherska , carskeho Ruska , N?meckeho cisa?stvi a  Osmanske ?i?e a vznik mno?stvi nastupnickych stat?. ^[317] Je?t? v pr?b?hu konfliktu se vy?erpane Rusko propadlo do ob?anske valky , b?hem ni? se imperium rozpadlo a na Rusku se osamostatnily pobaltske staty , Finsko a na kratky ?as te? B?lorusko , Ukrajina a  zakavkazske republiky . Po vit?zstvi bol?evik? v ob?anske valce do?lo v roce 1922 k ustanoveni Sov?tskeho svazu . ^[316] Rakousko-Uhersko se v zav?ru valky rozpadlo na nove republiky Rakousko , ?eskoslovensko a  Ma?arsko . Do?lo rovn?? k znovuobnoveni samostatneho Polska a ke vzniku Jugoslavie . Zbyle uzemi Rakousko-Uherska p?ipadlo Rumunsku a Italii. ^[318] Ruska Besarabie byla p?ipojena k Rumunsku a  Podkarpatska Rus k ?eskoslovensku. Nov? vznikle staty ve st?edni a vychodni Evrop? se okam?it? pustily do vzajemnych spor? a n?kdy i boj? o spole?ne hranice. ^[317] P?esto?e byly navic tyto staty budovany jako narodni, ^[319] ?ilo v nich velke mno?stvi narodnostnich men?in a vzajemne sou?iti p?ina?elo dal?i komplikace a spory v mezivale?nem obdobi. ^{[320] [321]} Nedostate?na spoluprace nov? vzniklych stat? navic v budoucnu nahravala agresivnim re?im?m v Sov?tskem svazu a  nacistickem N?mecku . ^{[322] [323]} Francie ziskala od pora?eneho N?mecka zp?t Alsasko a  Lotrinsko . N?mecko, ktere se po listopadove revoluci propadlo do boj? mezi komunisty a p?islu?niky pravicovych Freikorps? , p?i?lo ve prosp?ch Polska o ?ast uzemi na vychod?, o  Sarsko a p?ipraveno bylo i o v?echny sve zamo?ske kolonie . ^[318] Nov? ustanovena Vymarska republika nakonec odrazila pokus radikalni levice o socialistickou revoluci a N?mecko p?istoupilo na podminky Versailleske smlouvy . ^[324] Uzemi Osmanske ?i?e si vit?zne staty dle Sevreske smlouvy rozd?lily do sfer vlivu. Turci vedeni Kemalem Pa?ou se v?ak vzep?eli a po vit?zstvi ve valce o nezavislost si vybojovali revizi p?edchozich dohod Lausannskou smlouvou , ktera potvrzovala tureckou suverenitu nad uzemim Anatolie . ^[325]

Valka posilila extremisticke politicke sily z radikalni levice i pravice. V Rusku se k moci dostala komunisticka strana a v Italii se k vlad? dostali fa?iste . ^[326] Pokusy o socialistickou revoluci a ustanoveni komunistickych re?im? po vzoru bol?evickeho Ruska po valce prob?hly v  Alsasku , Bavorsku , Ma?arsku , Bulharsku, Finsku nebo na Slovensku . Obdobi kratce po valce bylo krom? krvavych st?et? mezi radikalni pravici a levici charakteristicke i vypuknutim mno?stvi vale?nych st?et? mezi nov? vzniklymi staty o podobu vzajemnych hranic. ^{[322] [327]} Vedle vlny socialniho a nacionalniho radikalismu se v d?sledku valky vzedmulo i hnuti za odstran?ni kolonialismu , ktere zasahlo ?inu , Indii , Indonesii , Irak nebo Egypt . Proces dekolonizace pokra?oval i v britskych dominiich , ktere si b?hem valky vymohly vice samostatnosti. ^[328]

V d?sledku valky do?lo k rozvratu stability p?edvale?ne sv?tove ekonomiky. Rozsahle oblasti, kterymi pro?la vale?na fronta, byly zdevastovany. Vy?erpani zdroj? a ohromne zadlu?eni zapojenych stat? vedlo k skokovemu zvy?ovani cen a  hyperinflaci . Ekonomiky zemi Ust?ednich mocnosti za?ivaly hlubokou recesi ji? v pr?b?hu valky. ^[329] Evropske staty, jejich? ekonomiky se b?hem konfliktu p?eorientovaly na podporu vale?neho pr?myslu , byly valkou hospoda?sky zcela vy?erpany a vedouci postaveni ve sv?t? p?evzaly Spojene staty americke . ^[317] USA, p?edstavujici nejv?t?iho mezinarodniho v??itele , se staly hlavni sv?tovou mocnosti a prezident Wilson se v roce 1919 zasadil o vznik Spole?nosti narod? . Cilem teto sv?tove mezinarodni organizace se sidlem v  ?enev? bylo zajistit mir a spolupraci narod? a ?e?eni vzajemnych spor? jednanim. Zvla?? v zapadni Evrop? se v reakci na valku roz?i?il politicky pacifismus . To se projevilo ve snahach n?kterych stat? o uzav?eni dohod zaru?ujicich vzajemne odzbrojeni , v dojednanem ?enevskem protokolu odmitajicim u?iti chemickych a  biologickych zbrani nebo podpisem Briand-Kellogova paktu , ktery vylu?oval valku jako prost?edek k ?e?eni mezinarodnich spor?. Pacifismus se pak ve 30. letech projevil v politice appeasementu . Krom? Spole?nosti narod? byla po valce zalo?ena i  Mezinarodni organizace prace ^[330] a  Staly dv?r mezinarodni spravedlnosti sidlici v  Haagu . ^[331]

Vlastni mirova jednani byla zahajena 18. ledna 1919 na zamku Versailles u Pa?i?e. Z jednani vze?ly tzv. Versaillesky mirovy system sestavajici z p?ti dohod s nastupnickymi staty byvalych Ust?ednich mocnosti uzav?enych v letech 1919 a 1920 byl postaveny na tvrdych podminkach a to p?edev?im v??i N?mecku. Nicmen? ani on ani nov? zalo?ena Spole?nost narod? nedokazaly mezinarodni vztahy dlouhodob? urovnat. Nesouhlas n?mecke spole?nosti s pro n? poni?ujici mirovou dohodou po prvni sv?tove valce znasobena nap?tim v d?sledku sv?tove hospoda?ske krize napomohla nacist?m a  Adolfu Hitlerovi zmocnit se v 30. letech moci. D?sledky prvni sv?tove valky se tak ?aste?n? kryji s  p?i?inami druhe sv?tove valky , ktera vypukla v roce 1939 . ^{[324] [332]}

Spole?enske a kulturni d?sledky [ editovat | editovat zdroj ]

Valka se vyrazn? promitla i do fungovani zapadni a p?edev?im evropske spole?nosti. Jatka v zakopech ot?asla virou liberal? v pokrok a valka pozm?nila i  socialni role mu?? a ?en. Absence mu?? v zazemi vedla b?hem sv?toveho konfliktu k masove u?asti ?en ve vyrob? a na pozicich, ktere do te doby zastavali vyhradn? mu?i. Smrt milion? mladych mu?? navic v mnoha zemich zdeformovala v?kovou a pohlavni strukturu obyvatelstva. Do?lo k oslabeni role mu?e jako hlavy rodiny a v souvislosti s valkou se hovo?i i o krizi mu?nosti. V mezivale?nem obdobi se zvy?il po?et rozvod? ^[333] a upadajici moralka je?t? za valky podpo?ila rozmach prostituce . ^[334] V d?sledku valky postupovala ?enska emancipace , kdy se ?eny za?aly hlasit?ji domahat rovnych prav a ve vice ne? desitce zemi ziskaly ?eny po valce volebni pravo . ^[335] V d?sledku valky byly rovn?? zavad?ny vyznamne socialni reformy, jako nap?iklad osmihodinova pracovni doba, podpora v nezam?stnanosti, mo?nost poji?t?ni nebo odborova prava ^[336] a v mnoha statech do?lo po valce k pozemkovym reformam. ^[336]

Prvni sv?tova valka znamenala i kulturn?-moralni zm?ny. Nad?eni z konce valky kombinovane s otrlosti, kterou si spole?nost vyp?stovala b?hem vale?nych let, vedly k rozmachu zabavy, ktera byla ?asto na hranici nebo i za hranici p?edvale?neho vkusu a tradi?ni moralky. Pro ?ast vojak? a jejich rodin navic valka znamenala velky odklon od organizovaneho nabo?enstvi. Statni cirkve se b?hem konfliktu na obou stranach fronty aktivn? zapojovaly do vale?ne propagandy, co? s koncem valky a padem monarchii vedlo k ot?esu norem a hodnot velke ?asti spole?nosti. ^[337] Mnoho v??icich po valce z cirkvi vystoupilo nebo p?estalo byt nabo?ensky aktivni. Velke mno?stvi demobilizovanych vojak? m?lo navic problemy se znovuzapojenim do povale?ne spole?nosti. Valka do zna?ne miry legitimizovala krutost, co? se projevilo zvy?enou agresivitou a kriminalizaci evropske mezivale?ne spole?nosti, ^[338] v ni? se vyrazn? prosadil kult mladi. ^[339]

Velka valka podnitila rozvoj novych um?leckych sm?r?, promitla se v povale?ne literatu?e, hudb? i filmu. B?hem valky vznikl avantgardni um?lecky sm?r, dadaismus odmitajici ?ilenstvi valky a jediny smysl spat?uji jeho p?edstavitele v nesmyslu. Mezi dadaisty shroma?d?ne ve ?vycarskem Curychu se za?adili basnik a dramatik Tristan Tzara , spisovatel Hugo Ball , mali? Hans Richter ?i socha? a basnik Hans Arp . ^[340] V reakci na valku do?lo i k roz?i?eni surrealismu , expresionismu , futurismu nebo kubismu . V  designu a  architektu?e se ve 20. letech za?al prosazovat funkcionalismus . ^[341] Za?itky z boj? se promitly do povale?ne tvorby mnoha dal?ich um?lc? a spisovatel?, z nich? n?kte?i se ?adi do tzv.  Ztracene generace . Prvni sv?tova valka byva pova?ovana za definitivni konec Belle Epoque a  dlouheho 19. stoleti . ^[342]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku World war I na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ALLAN, Tony. Prvni sv?tova valka 1914?1918 . Praha: Reader's Digest Vyb?r, 2012. 192 s. ISBN   978-80-7406-229-2 .  
• ASTORRI, Antonella; SALVADORI, Patrizia. Prvni sv?tova valka . Praha: Sun, 2010. 191 s. ISBN   978-80-7371-053-8 .  
• ?ERNY, Franti?ek. Moje zaznamy ze sv?tove valky 1914?1918 . Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN   978-80-904272-8-0 .  
• EKSTEINS, Modris. Sv?ceni jara: velka valka a zrod moderni doby . Praha: Argo, 2019. 386 s. ISBN   978-80-257-2935-9 .  
• ENGLUND, Peter . Valka a nad?je: osobni p?ib?hy z I. sv?tove valky . Brno: CPress, 2014. 578 s. ISBN   978-80-264-0510-8 .  
• FERGUSON, Niall . Ne??astna valka . Praha: Doko?an, 2004. 487 s. ISBN   80-86569-56-X .  
• FILIP, Vladimir. 1. sv?tova valka . Brno: Josef Filip, 2014. 400 s. ISBN   978-80-905166-4-9 .  
• FISCHER, Fritz . Germany's Aims in the First World War . New York: [s.n.], 1967. Dostupne online . ISBN   978-0-393-09798-6 . (anglicky)  
• FROMKIN, David. Europe's Last Summer: Why the World Went to War in 1914 . New York: [s.n.], 2004. Dostupne online . ISBN   978-0-434-00858-2 . (anglicky)  
• GILBERT, Martin . Prvni sv?tova valka: uplna historie . Praha: BB/art, 2005. 759 s. ISBN   80-7341-563-1 .  
• HO??I?KA, Vaclav . Die Politik der Vereinigten Staaten von Amerika gegenuber Osterreich-Ungarn Ende 1915 bis Anfang 1916. Prague Papers on the History of International Relations . 2003, ro?. 7, s. 41?56. Dostupne online [PDF]. ISBN   80-7308-070-2 .  
• JUNG, Peter; PAVLOVI?, Darko. Rakousko-uherska armada za prvni sv?tove valky . Brno: Computer Press, 2007. 103 s. ISBN   978-80-251-1520-6 .  
• KEEGAN, John . Prvni sv?tova valka . Praha ; Plze?: Beta-Dobrovsky ; ?ev?ik, 2003. 383 s. ISBN   80-7291-070-1 .  
• K?EN, Jan . Dv? stoleti st?edni Evropy . Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN   80-7203-612-2 . Kapitola VII. Prvni sv?tova valka, s. 323 ? 354.  
• KVA?EK, Robert . Prvni sv?tova valka a ?eska otazka . 2. vyd. Praha; Krom??i?: Triton, 2003. 178 s. ISBN   978-80-7387-635-7 .  
• LANIK, Jaroslav; KYKAL, Toma?, a kol. Leta do pole okovana 1914: prom?ny spole?nosti a statu ve valce . Praha: Ministerstvo obrany ?eske republiky ? VHU Praha, 2015. 542 s. ISBN   978-80-7278-663-3 .  
• LANIK, Jaroslav; KYKAL, Toma?, a kol. Leta do pole okovana 1914?1918. Svazek II., 1915 ? novi nep?atele, nove vyzvy . Praha: Ministerstvo obrany ?eske republiky ? VHU Praha, 2017. 718 s. ISBN   978-80-7278-715-9 .  
• LIDDELL HART, Basil Henry . Historie prvni sv?tove valky . Brno: Jota, 2001. 503 s. ISBN   80-7217-164-X .  
• NEDOROST, Libor . ?e?i v 1. sv?tove valce. 1. dil. Mym narod?m . Praha: Libri, 2006. 239 s. ISBN   80-7277-321-6 .  
• NEDOROST, Libor. ?e?i v 1. sv?tove valce. 2. dil. Na frontach velke valky . Praha: Libri, 2006. 319 s. ISBN   80-7277-322-4 .  
• NEDOROST, Libor. ?e?i v 1. sv?tove valce. 3. dil. Do ho?keho konce . Praha: Libri, 2007. 299 s. ISBN   978-80-7277-327-5 .  
• PICHLIK, Karel . Zahrani?ni odboj 1914?1918 bez legend . Praha: Svoboda, 1968. 499 s.  
• PRECLIK, Vratislav . Masaryk a legie . Karvina: Paris, 2019. 203 s. ISBN   978-80-87173-47-3 .  
• SIMKINS, Peter; JUKES, Geoffrey; HICKEY, Michael. Prvni sv?tova valka: valka, ktera m?la byt posledni . Praha: Brana, 2014. 351 s. ISBN   978-80-7243-684-2 .  
• SK?IVAN, Ale? . Cisa?ska politika: Rakousko-Uhersko a N?mecko v evropske politice v letech 1906?1914 . Praha: Karolinum, 1996. 373 s. ISBN   80-7184-081-5 .  
• ?EDIVY, Ivan . ?e?i, ?eske zem? a Velka valka 1914?1918 . 2. vyd. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2014. 492 s. ISBN   80-7106-274-X .  
• TUCHMAN, Barbara Wertheim. Srpnove vyst?ely: za?atek prvni sv?tove valky . Praha: Mlada fronta, 2000. 477 s. ISBN   80-204-0870-3 .  
• VO?ICKY, Franti?ek Pigl. Kronika sv?tove valky: 1914?1919 . 4. vyd. Praha: nakl. vlast., 1929. 632 s. Dostupne online .  
• WARNER, Philip. Prvni sv?tova valka . Ostrava: OLDAG, 1997. 306 s. ISBN   80-85954-28-1 .  
• WESTWELL, Ian. Prvni sv?tova valka den po dni . Praha: Na?e vojsko, 2013. 192 s. ISBN   978-80-206-1351-6 .  
• WESTWELL, Ian. I. sv?tova valka: vy?erpavajici popis pr?b?hu I. sv?tove valky, dopln?ny analyzami rozhodujicich st?etnuti a p?elomovych bitev . Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN   978-80-7321-505-7 .  
• WILLMOTT, H. P. Prvni sv?tova valka . Praha: Euromedia Group ? Kni?ni klub, 2005. 319 s. ISBN   80-242-1228-5 .  
• WINTER, J. M. Prvni sv?tova valka . Praha: Mlada fronta, 1995. 256 s. ISBN   80-204-0520-8 .  
• WOLF, Richard. Zhrouceni N?mecka . Praha: Melantrich, 1934. 359 s. Dostupne online . S. 57?249.  
• ?IPEK, Alois. Valka narod? 1914?1918 a u?ast ?eskeho naroda v boji za svobodu. Dil I . Praha: A. ?ipek, 1921. 135 s.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?eske zem? za prvni sv?tove valky
• Chronologie prvni sv?tove valky
• Washingtonska konference

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie prvni sv?tova valka na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu prvni sv?tova valka na Wikimedia Commons
• (anglicky) FirstWorldWar
• Na?e Velka valka [online]. ?eska televize, 2014 [cit. 2021-09-28]. Dostupne online .   T?inactidilny dokumentarni serial ?eske televize o Prvni sv?tove valce
• Prvni sv?tova valka
• Prvni sv?tova valka (1914?1918)
• Velka valka online
• Po?ad ?eskeho rozhlasu Plus Kdy? monarchista vede republiku , obsahuje ?adu podrobnych informaci o prvni sv?tove valce pohledem n?meckeho generala Hindenburga.
• P?ed 100 lety , rozsahly projekt ?eskeho rozhlasu mapujici 1. sv?tovou valku, stovky audii, dokumentarni cykly, deniky, sv?dectvi pam?tnik?.
• Prvni sv?tova valka prizmatem nejnov?j?ich knih
• Josef ?usta: Dvacet let od po?atku Velke valky ? unikatni zaznam rozhlasove p?edna?ky prof. Josefa ?usty z ?ervence 1934 o po?atku prvni sv?tove valky