Var?ava

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo Warszawa . O polskem automobilu pojednava ?lanek FSO Warszawa .
Var?ava
Warszawa
Odshora: panorama Var?avy, park Łazienki Krolewskie, Kralovsky hrad a Zikmund?v sloup , Staszic?v palac s pomnikem Mikula?e Kopernika, Starom?stske nam?sti , Kralovska cesta, Var?avske stare m?sto , Wilanowsky palac
Varšava – znak
znak
Varšava – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 52°14′59″ s. ?. , 21°0′44″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka 78 ? 121 m n. m.
Stat Polsko Polsko Polsko
Vojvodstvi Mazovske
Okres m?stsky okres
Administrativni d?leni 18 m?stskych ?asti
Varšava
Var?ava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 517,2 km²
Po?et obyvatel 1 860 281 (2021) [1]
Hustota zalidn?ni 3 596,6 obyv./km²
Sprava
Starosta Rafał Trzaskowski (od 2018)
Oficialni web www .um .warszawa .pl
Adresa obecniho u?adu plac Bankowy 3/5
00-950 Warszawa
Telefonni p?edvolba +48 22
PS? 00-xxx a? 04-xxx
Ozna?eni vozidel WA, WB, WD, WE, WF, WH, WI, WJ, WK, WN, WT, WU, WW, WX, WY
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Var?ava ( polsky Warszawa , vyslovnost výslovnost [ var??ava ] IPA ) je hlavni a nejv?t?i m?sto Polska . ?ije zde p?ibli?n? 1,86 milionu [1] obyvatel, s okolni aglomeraci kolem 3 milion? obyvatel. Var?ava le?i ve st?ednim Polsku na st?ednim toku Visly ve Var?avske kotlin? v pr?m?rne vy?ce 100 metr? n. m., 520 km vychodn? od Berlina a 250 km ji?n? od pob?e?i Baltskeho mo?e .

Var?ava le?i v historickem Mazovsku , od 15. stoleti byla hlavnim m?stem mazovskeho kni?ectvi a v roce 1596 se namisto Krakova stala hlavnim m?stem Polska. Vyznamn? do historie m?sta zasahla n?mecka okupace za druhe sv?tove valky, kdy zde prob?hlo povstani var?avskeho ghetta , var?avske povstani a byla zni?ena v?t?ina m?sta.

Var?ava je take hlavnim m?stem Mazovskeho vojvodstvi . V metropoli je rozvinuty pr?mysl, zvla?t? zpracovatelsky, ocela?sky, elektrotechnicky a automobilovy. Sidli zde vice ne? 60 vzd?lavacich instituci, p?edev?im Var?avska univerzita ( Uniwersytet Warszawski ), Univerzita kardinala Stefana Wyszy?skeho, Var?avska technicka univerzita ( Politechnika Warszawska ), Var?avska ekonomicka ?kola ( Szkoła Głowna Handlowa ) a dal?i. Je tu p?es 30 divadel, v?etn? Narodniho divadla a opery a ma tu sidlo Narodni filharmonicky orchestr.

Latinske heslo Var?avy Semper Invicta znamena ?V?dy nepora?ena“.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku D?jiny Var?avy .

Rane d?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Stavba katedraly sv. Jana za?ala roku 1390

Prvni opevn?ne osidleni na uzemi dne?ni Var?avy byla osada Brodno v 9. a 10. stoleti a Jazdow ve 12. a 13. stoleti. Po tom, co vevoda z Płocku , Boleslav II. Mazovsky zauto?il v roce 1281 na Jazdow, byla zalo?eno nove sidlo v mist? male ryba?ske vesni?ky Warszowa. Na za?atku 14. stoleti se toto misto stalo jednim ze sidel Mazovskeho vojvodstvi a v roce 1413 pak hlavnim m?stem Mazovska. Po vym?eni mistni vojvodske linie v roce 1526 bylo vojvodstvi za?len?no pod polskou korunu . V roce 1529 se Var?ava stala poprve sidlem polskeho Sejmu , trvale zde Sejm sidli od roku 1569 . Roku 1573 dala Var?ava jmeno Var?avske konfederaci, dohod? polske ?lechty na toleranci r?znych nabo?enstvi v polskem kralovstvi.

16. a? 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Ulice Marszałkowska v roce 1912.

Kv?li sve vyhodne centralni poloze mezi Vilniusem a Krakovem v polsko-litevskem spole?enstvi se Var?ava stala hlavnim m?stem tohoto spole?enstvi a sou?asn? v roce 1596 hlavnim m?stem Polska, kdy sem kral Zikmund III. Vasa p?esunul kralovsky dv?r z Krakova. Var?ava byla metropoli polsko-litevskeho spole?enstvi a? do roku 1795 , kdy bylo soustati napadeno Pruskem a Var?ava se stala hlavnim m?stem provincie Nove Vychodni Prusko . Roku 1807 bylo m?sto osvobozeno Napoleonovou armadou a m?sto na Visle se stava metropoli Var?avskeho vojvodstvi. V roce 1815 po Napoleonov? pora?ce u Waterloo se se?ly tehdej?i mocnosti Rakousko , Rusko a Prusko ( Vide?sky kongres ), na zaklad? ktereho se Var?ava dostala pod vliv imperialniho Ruska. To obnovilo polskou konstitu?ni monarchii pod svym vlivem. Povstani proti ruske nadvlad? v letech 1830 a 1863 jen zvy?ilo represe proti polskemu obyvatelstvu.

Hlavni m?sto (1918?1939) [ editovat | editovat zdroj ]

Sloup krale Zikmunda III.

Po znovuziskani nezavislosti Polska po konci prvni sv?tove valky v roce 1918 se Var?ava stala znovu metropoli nov? se tvo?iciho statu. V roce 1919 se Polsko dostalo do vale?neho konfliktu s bol?evickym Ruskem o historicka uzemi na Ukrajin? a v Litv? . V bitv? u Var?avy ( 1920 ) polska vojska zcela zni?ila jednotky Rude armady uto?ici na m?sto a zma?ila tak pokus Lenina a ruskych bol?evik? spojit se s n?meckymi, francouzskymi a ma?arskymi bol?eviky a ovladnout tak Evropu.

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Prudential zasa?eny b?hem povstani 28. srpna 1944 dvoutunovym granatem z d?la Karl-Gerat
Mo?e suti ? vice ne? osm z deseti budov ve Var?av? bylo b?hem valky zni?eno. Vlevo ruiny starom?stskeho nam?sti .

Druha sv?tova valka byla zahajena 1. za?i 1939 , kdy N?mecko napadlo zapadni ?ast Polska. Zarove? bylo 17. za?i 1939 napadeno Polsko Sov?tskym svazem od vychodu. Zem? kapitulovala po ?esti tydnech boj?. Zapad Polska byl p?ipojen k N?mecke ?i?i a vychod k Sov?tskemu svazu. Centralni ?ast Polska v?etn? Var?avy byla pod spravou nacisticke vlady ( Generalgouvernement ). P?i invazi v roce 1939 byla Var?ava bombardovana a bylo zni?eno 10 a? 15 % budov ve m?st?. P?esto?e se jednalo o vyznamne ztraty, v pozd?j?ich dobach m?lo byt podle nacistickych plan? m?sto kompletn? zlikvidovano a zachovano jen jako d?le?ity p?estupni bod.

P?i okupaci m?sta nacisty byly v?echny vy??i vzd?lavaci instituce okam?it? uzav?eny a var?avska ?idovska populace ? n?kolik set tisic lidi, asi 30 % obyvatel m?sta ? byla nahnana do tzv. Var?avskeho ghetta . Kdy? se N?mci v ramci Hitlerova ? kone?neho ?e?eni “ pokusili ghetto zlikvidovat, do?lo k ?idovskemu povstani . Navzdory t??kemu ost?elovani a p?esile se ghetto udr?elo branit skoro m?sic. Po skon?eni boj? byli ti, co p?e?ili, zmasakrovani.

V ?ervenci 1944 sov?tska vojska postupovala p?es polske uzemi, N?mci pak ustupovali k Var?av?. Proto?e si polska londynska exilova vlada myslela, ?e Stalin neni naklon?n my?lence nezavislosti Polska (Stalin cht?l pouze hranice Polska posunout na zapad), dala rozkaz ilegalni polske Zemske armad? (? Armia Krajowa “), aby se pokusili ziskat kontrolu nad m?stem, ne? tam dorazi Sov?ti. Dne 1. srpna 1944 , kdy? se Ruda armada k m?stu rychle bli?ila, Zemska armada a v?t?ina populace zahajila (hrdinske, ale velice ukvapene a bez nad?je na usp?ch) Var?avske povstani .

Navzdory Stalinovu nep?atelstvi k Polsku Polaci p?edpokladali, ?e jim sov?t?ti vojaci pomohou proti jejich spole?nemu nep?iteli. Nicmen?, kdy? se Ruda armada dostala k Var?av?, sov?tska ofenziva byla nahle zastavena, proto?e sov?tske jednotky byly vysileny, pot?ebovaly doplnit stavy a take vyu?it situace a vy?kat, a? si to N?mci s Polaky vy?idi a povstani potla?i. N?mci proto mohli povstani nemilosrdn? potla?it. P?esto?e byla doba povstani planovana na 48 hodin, obranci se udr?eli 63 dni. Nakonec muselo hlavni m?sto Polska kapitulovat. Vojaci Zemske armady byli p?evezeni do zajateckych tabor? v N?mecku, civilni obyvatelstvo bylo vyhnano z m?sta. Hitler ignoroval dojednane podminky kapitulace a na?idil, aby bylo m?sto srovnano se zemi, knihovny a muzea vyloupeny nebo spaleny. Kdy? 17. ledna 1945 p?echazeli sov?t?ti vojaci p?es Vislu , zjistili, ?e Var?ava tem?? p?estala existovat. P?es 85 % (leveho b?ehu) m?sta bylo zni?eno, v?etn? historickeho Stareho m?sta a Kralovskeho hradu , zatimco pravy b?eh Var?avy (var?avska Praha) byl z 20-25% zni?en, proto?e jej v za?i 1944 obsadila Ruda armada a tim se pravy b?eh vyhnul velkym ?kodam. P?e?iv?i bojovniky Zemske armady sov?tske NKVD zabilo nebo poslalo na Sibi? . [2]

Po?et ob?ti vale?nych udalosti byl tehdy vy?islen na 800 000, jedna se p?edev?im o ?idy a ob?ti povstani.

Var?ava v komunistickem Polsku (1945?1989) [ editovat | editovat zdroj ]

Palac kultury a v?dy byl postaven v letech 1952?1955, do roku 2021 nejvy??i budova ve Var?av? a v Polsku

Po valce se moci ujala prostalinska vlada prezidenta Bolesława Bieruta a Var?ava se stala hlavnim m?stem komunisticke Polske lidove republiky . To samoz?ejm? kladlo nalehavou otazku na ?e?eni obnovy metropole. Podle tehdej?ich slogan? tak za?al ?cely narod stav?t novou Var?avu“. Bylo nezbytne obnovit nejen historicke budovy a kralovsky hrad, ale hlavn? ?adove domy. P?vodni uzke uli?ky, ktere byly vedeny v trasach staleti starych cest nahradily moderni bulvary vedene v severo-ji?nim a vychodo-zapadnim sm?ru, spolu propojene kruhovymi objezdy. I p?esto, ?e byla velka ?ast p?vodnich dom? nahrazena, n?ktere z po?atku 20. stoleti i star?i se zachovaly. Mnohe kostely pak byly obnoveny v p?vodnim vzhledu.

Novou dominantou metropole se stal Palac kultury a v?dy vybudovany ve stylu socialistickeho realismu , jako ?dar narod? Sov?tskeho svazu polskemu lidu“. Slavnostn? byl dokon?en roku 1955.

V roce 1980 bylo zrekonstruovane historicke Stare m?sto zapsano do historickeho d?dictvi UNESCO .

Rozvoj silni?ni dopravy v duchu noveho m?sta doprovazela i vystavba dopravnich staveb. Nove hlavni nadra?i , le?ici na d?le?ite var?avske dopravni tepn? Aleje Jerozolimskie , je umist?ne v podzemi a spolu s celou trati, vedenou pod st?edem metropole pomohlo zjednodu?it dopravni situaci ve m?st? a zajistit rychle spojeni mezi vychodnimi a zapadnimi vlakovymi spoji. Tramvajova si? , kterou ma Var?ava ji? z p?edvale?nych ?as?, se zmodernizovala, na novych rychlostnich komunikacich se objevily moderni autobusy . Ke konci 80. let se za?alo s vystavbou metra .

Metropoli v?ak ?ekal i p?esto velky rozvoj. Domy z padesatych a ?edesatych let za?aly brzy dopl?ovat vy?kove budovy. Ji? v 70. letech za?aly r?st prvni na severu a v ?ir?im centru m?sta, siluetu metropole pak doplnily stavby jako Hotel Mariott ?i Blue Center . Nova doba po roce 1989 pak p?inesla uplne otev?eni zapadnim investor?m. Vznikly dal?i kancela?ske budovy, ale take i obchodni centra a muzea (nap?iklad Muzeum d?jin polskych ?id? ).

Od roku 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1995 byla otev?ena prvni linka var?avskeho metra . Druha byla otev?ena v b?eznu 2015. [3]

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Pohled na m?sto z mezinarodni vesmirne stanice

Var?ava le?i na st?ednim toku ?eky Visla v st?edomazovske ni?in? , ve vzdalenosti asi 350 km od Karpat a Baltskeho mo?e . Je to jedine evropske hlavni m?sto le?ici v bezprost?edni blizkosti Narodniho parku ( Kampinosky narodni park ).

M?sto le?i na obou stranach Visly a mirn? se tahne podel jejich b?eh? (v ?i?i asi 30 km na sever-jih a cca 28 km na vychod-zapad).

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Podnebi je mirne , p?echodne mezi oceanskym a kontinentalnim . Ve Var?av? nebyvaji velke meziro?ni vykyvy v mno?stvi sra?ek. Vegeta?ni doba je v pr?m?ru 200 dni. Ve Var?av? je hlavn? severozapadni vitr (p?ibli?n? 60% dni) a severovychodni (p?ibli?n? 30% dni). V centru Var?avy je mnohem tepleji ne? na jejim okraji a to o 7-8 stup??, ale n?kdy to m??e byt i o 10 stup??. Nejni??i nam??ena teplota byla -31 °C a nejvy??i 37 °C. Kv?li velkemu zne?i?t?ni ovzdu?i je ve Var?av? vice obla?no ne? v okoli. Var?ava ma 1 600 hodin slune?niho svitu v roce.

Var?ava ? podnebi
Obdobi leden unor b?ezen duben kv?ten ?erven ?ervenec srpen za?i ?ijen listopad prosinec rok
Nejvy??i teplota [°C] 7 10 16 23 26 28 29 28 24 20 11 7 29
Pr?m?rne denni maximum [°C] 0 2 7 14 19 21 24 23 17 12 5 1 12
Pr?m?rna teplota [°C] ?2,5 ?1 3 9,5 14 16,5 19 18 13 7,5 2,5 ?1,5 8,4
Pr?m?rne denni minimum [°C] ?5 ?4 ?1 5 9 12 14 13 9 3 0 ?4 4,25
Nejni??i teplota [°C] ?13 ?13 ?7 ?2 3 7 10 7 3 ?3 ?8 ?12 ?13
Pr?m?rne sra?ky [mm] 36 39 36 46 57 82 72 61 58 40 48 44 619
Zdroj: [4]

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Var?ava
Złote Tarasy

Ve Var?av?, zvla?t? v jejim centru ( ?rodmie?cie ), sidli nejen mnoho narodnich instituci a vladnich u?ad?, ale i domacich a mezinarodnich spole?nosti. V roce 2003 zde bylo registrovano 268 307 firem. Finan?ni spoluu?ast zahrani?nich investor? na rozvoji m?sta v roce 2002 byla odhadnuta na 650 milion? eur. Ve m?st? se vyprodukuje vice ne? 15 % polskeho narodniho produktu. HDP na obyvatele Var?avy byl v roce 2005 kolem 28 000 USD a vysoce p?evy?uje celopolsky pr?m?r.

Urove? nezam?stnanosti je jednou z nejni??ich v Polsku, dle oficialnich zdroj? nep?esahuje 6 %.

Po zni?eni m?sta ve druhe sv?tove valce a po jeho rekonstrukci se komunisticke vedeni rozhodlo, ?e bude Var?ava p?estav?na na velke pr?myslove centrum. Ve m?st? a v blizkem okoli bylo vybudovano n?kolik set tovaren. K nejvyznamn?j?im pat?ily var?avske ocelarny Huta Warszawa a dv? automobilky.

Ov?em jak komunisticky ekonomicky system upadal, v?t?ina z pr?myslovych komplex? postupn? ztracela vyznam. Po roce 1989 po transformaci politickeho i ekonomickeho systemu mnoho pr?myslovych firem zbankrotovalo. V sou?asne dob? vyu?iva nap?. firma Lucchini-Warzsawa Steel Mill pouze ?ast p?vodni tovarny Huta Warszawa . Automobilky Ursus a FSO (zkratka pro Fabryka Samochodow Osobowych ? Tovarna na osobni automobily) vyrab?ji vozy v?t?inou na export.

Kralovsky hrad na Zameckem nam?sti ? znovuvybudovan v 70. a 80. letech po totalnim zni?eni v roce 1944

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni pate?i zdej?i hromadne dopravy je var?avske metro vybudovane v roce 1995. V roce 2018 m?lo 21 stanic na dvou linkach ( M1 a M2 ). Funguje zde take doprava tramvajova a autobusova . Hlavnim ?elezni?nim uzlem je hlavni nadra?i Warszawa Centralna , odsud vyji?di vnitrostatni, tak mezinarodni vlaky.

Var?avu obsluhuji dv? mezinarodni leti?t? . 8 km ji?n? od centra se nachazi leti?t? Frederica Chopina . Ma zde zakladnu narodni letecka spole?nost LOT a v roce 2018 odbavilo p?es 17,7 milion? cestujicich. V roce 2022 pak 14,3 milion? cestujicich. Druhym leti?t?m je 40 km vzdalene leti?t? Modlin , ktere v roce 2017 odbavilo p?es 2,9 milionu cestujicich a slou?i jako zakladna pro nizkonakladove aerolinie .

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Spravni rozd?leni Var?avy od roku 2002
Rok Populace
1700 30 000 (odhad)
1792 120 000
1800 63 400
1830 139 700
1850 163 600
1882 383 000
1900 686 000
1925 1 003 000
1939 1 300 000
1945 422 000 (v za?i)
Rok Populace
1956 1 000 000
1960 1 139 200
1970 1 315 600
1975 1 436 100
1980 1 596 100
1990 1 611 800
2002 1 707 100
2004 1 676 600
2005 1 694 825
2006 1 700 536 (30.6.2006)
2008 1 709 781

Vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Var?ava je jednim z nejd?le?it?j?ich center vzd?lavani v Polsku. Sidli zde ?ty?i hlavni univerzity a p?es 62 dal?ich vzd?lavacich za?izeni. Nejd?le?it?j?i jsou:

Celkovy po?et student? v?ech stup?? vzd?lani ve Var?av? je tem?? 500 000 (29,2% z m?stske populace; 2002). Po?et univerzitnich student? je p?es 255 000.

Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??i budovy [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Seznam nejvy??ich budov ve Var?av? .

V roce 2016 bylo ve Var?av? 24 mrakodrap? a tento po?et se stale navy?uje, vznikaji nove moderni ?tvrti. [5] V nich ?asto sidli r?zne mezinarodni korporace.

Ve vystavb? (2018):

Panorama [ editovat | editovat zdroj ]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? sidli fotbalove kluby Legia a Polonia .

Mezinarodni veletrhy [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? a jeho okoli je n?kolik veletr?nich a konferen?nich center, kde se pravideln? konaji:

  • Mezinarodni veletrh cestovniho ruchu TT Warsaw Travel Show
  • Veletrh paliv LPG, CNG, LNG GasShow
  • Mezinarodni veletrh osv?tlovaci techniky
  • Veletrh automatizace, m??eni a robotiky Automaticon
  • Autosalon Warsaw Motor Show
  • Veletrh polygrafickeho pr?myslu Warsaw Print Tech Expo
  • EuroGastro / WorldHotel - gastronomie a hotelovy veletrh

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]


Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Dostupne online . [cit. 2022-10-07].
  2. ↑ From reviews of Norman Davies , God's Playground , Columbia, ISBN   0-231-12817-7 . "On the 22 August the NKVD was ordered to arrest and disarm all members of the Home Army who fell into their hands." Carlo D'Este Rising '44': Betraying Warsaw , New York Times, July 25, 2004. "While [at the same time] the NKVD under General Ivan Serov was unleashing another brutal purge against the Poles in the liberated territories of Poland." Donald Davidson, Rising '44' by Norman Davies Archivovano 24. 9. 2015 na Wayback Machine ., London, Macmillan, 2004. ISBN   0-333-90568-7 . Retrieved December 28, 2014.
  3. ↑ Warszawa opens second metro line ? Railway Gazette. www.railwaygazette.com [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-04-18.  
  4. ↑ Pr?m?rne maximum, pr?m?rne minimum, nejni??i a nejvy??i ka?doro?ni teplota.
  5. ↑ Sklobetonova dominanta. Var?ava ohromuje novymi mrakodrapy - Euro.cz. Euro.cz . 2016-06-27. Dostupne online [cit. 2018-05-22].  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Okresy v Mazovskem vojvodstvi
M?stske okresy
Zemske okresy
Polsko ? Polska ? ( PL )
Polska vojvodstvi a jejich hlavni m?sta
Hlavni m?sta Evropy
Nezavisle staty
Amsterdam ( Nizozemsko ) ? Andorra la Vella ( Andorra ) ? Atheny ( ?ecko ) ? B?lehrad ( Srbsko ) ? Berlin ( N?mecko ) ? Bern ( ?vycarsko ) ? Bratislava ( Slovensko ) ? Brusel ( Belgie ) ? Budape?? ( Ma?arsko ) ? Bukure?? ( Rumunsko ) ? Dublin ( Irsko ) ? Helsinky ( Finsko ) ? Ki?in?v ( Moldavsko ) ? Koda? ( Dansko ) ? Kyjev ( Ukrajina ) ? Lisabon ( Portugalsko ) ? Londyn ( Spojene kralovstvi ) ? Lubla? ( Slovinsko ) ? Lucemburk ( Lucembursko ) ? Madrid ( ?pan?lsko ) ? Minsk ( B?lorusko ) ? Monaco-Ville ( Monako ) ? Moskva ( Rusko ) ? Nikosie ( Kypr ) ? Oslo ( Norsko ) ? Pa?i? ( Francie ) ? Podgorica ( ?erna Hora ) ? Praha ( ?esko ) ? Reykjavik ( Island ) ? Riga ( Loty?sko ) ? ?im ( Italie ) ? San Marino ( San Marino ) ? Sarajevo ( Bosna a Hercegovina ) ? Skopje ( Severni Makedonie ) ? Sofie ( Bulharsko ) ? Stockholm ( ?vedsko ) ? Tallinn ( Estonsko ) ? Tirana ( Albanie ) ? Vaduz ( Lichten?tejnsko ) ? Valletta ( Malta ) ? Var?ava ( Polsko ) ? Vatikan ( Vatikan ) ? Vide? ( Rakousko ) ? Vilnius ( Litva ) ? Zah?eb ( Chorvatsko )
Teritoria, kolonie a
zamo?ska uzemi
Uzemni celky se spornym
mezinarodnim postavenim
M?sta v Polsku podle po?tu obyvatel
1 500 000+ Polská vlajka
500 000+
250 000+
150 000+
100 000+
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Var?ava&oldid=23866691 “