Mo?e Dajan

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mo?e Dajan
??? ????
Moše Dajan
Mo?e Dajan
5.  ministr zahrani?nich v?ci Izraele
Ve funkci:
20. ?ervna 1977  ?  23. ?ijna 1979
P?edseda vlady Menachem Begin
P?edch?dce Jigal Alon
Nastupce Jicchak ?amir
5.  ministr obrany Izraele
Ve funkci:
2. ?ervna 1967  ?  3. ?ervna 1974
P?edseda vlady Levi E?kol
Golda Meirova
P?edch?dce Levi E?kol
Nastupce ?imon Peres
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Telem
(d?ive Mapaj , Rafi , Ma'arach )
Vojenska slu?ba
Slu?ba Britska armada
Hagana
Izraelske obranne sily
Doba slu?by 1932?1974
Hodnost brigadni velitel
generalporu?ik
Na?elnik G? ( Ramatkal )
Bitvy/valky druha sv?tova valka
Stuha války za nezávislost valka za nezavislost
Stuha sinajské války sinajska valka
Stuha šestidenní války ?estidenni valka
Stuha jomkipurské války jomkipurska valka
Vyznamenani ?ad za vynikajici slu?bu
?ad ?estne legie
Narozeni 20. kv?tna 1915
Deganja A , Osmanska ?i?e
(nyni Izrael )
Umrti 16. ?ijna 1981 (ve v?ku 66 let)
Tel Aviv , Izrael
P?i?ina umrti rakovina , kolorektalni karcinom a infarkt myokardu
Misto poh?beni Nahalal
Kneset 4. , 5. , 6. , 7. , 8. , 9. , 10.
Cho? Ruth Schwartzova (1935?1971)
Rachel Dajanova (1973-smrt)
Rodi?e ?mu'el Dajan a Devora Dajanova
D?ti Ja'el Dajanova
Asaf Dajan
Ehud Dajan
P?ibuzni ?mu'el Dajan (otec)
Uzi Dajan (synovec)
Alma mater Senior Officers' School (1951?1952)
Profese politik , d?stojnik a archeolog
Ocen?ni velkod?stojnik ?adu ?estne legie (1956)
ryti? ?adu ?estne legie
?ad za vynikajici slu?bu
?ady, vyznamenani a medaile Izraele
Podpis Moše Dajan משה דיין, podpis
Commons Moshe Dayan
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Mo?e Dajan ( hebrejsky : zvuk ??? ???? , ?il 20. kv?tna 1915 ? 16. ?ijna 1981 ) byl izraelsky general a politik. Ve sve vojenske karie?e dosahl nejvy??iho postu, a to na?elnika Generalniho ?tabu Izraelskych obrannych sil , kde p?sobil v letech 1953 a? 1958. Po odchodu z armady se stal ministrem obrany a pozd?ji ministrem zahrani?nich v?ci .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v  kibucu Deganja Alef pobli? Galilejskeho jezera , na uzemi tehdej?i Osmanske ?i?e (dne?niho Izraele ). Jeho rodi?e ?mu'el a Debora byli ?idov?ti imigranti z ukrajinske ?asti Ruskeho imperia . Otec ?mu'el Dajan imigroval do Palestiny v roce 1908 v ramci druhe aliji , pracoval jako d?lnik v Deganiji, pat?il k zakladatel?m mo?avu Nahalal a po vzniku Izraele byl poslancem za vladni stranu Mapaj . [1] Matka Debora (rozena Zatulovska) p?i?la do Palestiny v roce 1913 sama, jen se zvacim dopisem do kibucu, kde ji v?ak nakonec nep?ijali. Posleze se seznamila s budoucim man?elem ?mu'elem, za ktereho se v roce 1915 provdala. [1] Krom? Mo?eho, ktery byl jejich prvnim synem, se jim narodila je?t? dcera Aviva (* 1922) a syn Corik (* 1926). Corik Dajan zahynul b?hem izraelske valky za nezavislost v roce 1948 p?i bitv? o  Ramat Jochanan [2] (jeho syn Uzi Dajan , narozeny ve stejny rok, kdy zem?el jeho otec, se v armadni hierarchii vypracoval na generala a zastupce na?elnika Generalniho ?tabu). [3]

Dajan se stal v?bec prvnim dit?tem narozenym v kibucu [4] a byl pojmenovan po devatenactiletem Mo?e Barskem, ktery byl p?ed prvni sv?tovou valkou zabit p?i arabskem utoku. [4] Jako dit? byl velmi nemocny, v d?sledku t??kych podminek, ktere v te dob? Palestina skytala. Kdy? mu byl rok, postihl jeho leve oko trachom , ve dvou letech tem?? zem?el na zapal plic a v p?ti letech onemocn?l malarii . [5] V roce 1921 se ve svych ?esti letech p?est?hoval s rodinou do prvniho mo?avu Nahalal , kde posleze vyr?stal a vystudoval zakladni a zem?d?lskou ?kolu. Jako dit? pomahal na farm? a diky kontaktu s Araby ze sousednich vesnic se nau?il hovorovou arab?tinu . [1] Ve svych ?trnacti letech vstoupil v roce 1929 do ?idovske podzemni vojenske organizace Hagana . [6]

V roce 1934 se ve ?kole seznamil se svou budouci man?elkou Rut Schwarzovou, jeji? otec byl usp??ny jeruzalemsky pravnik. [7] Je?t? p?ed svatbou s Rut se v?ak na jeji navrh o?enil s ?idovskou divkou, ktera uprchla z N?mecka. [1] S?atek ji m?l zajistit palestinsky pas a zabranit tomu, aby byla poslana zp?t do N?mecka. Po roce se s onou divkou rozvedl a ve svych dvaceti letech se o?enil s Rut. [1] Po svatb? odjeli novoman?ele do Spojeneho kralovstvi , kde Rutin otec za?idil Mo?emu studium na London School of Economics . V d?sledku jazykove a kulturni bariery se v?ak ji? po p?l roce vratili. [1] Spole?n? se jim narodily t?i d?ti, dcera Ja'el (* 1939) a synove Ehud (* 1942) a Asaf (* 1945). Po 36 letech man?elstvi se v?ak Rut s Mo?em v roce 1971 rozvedla.

Vojenska kariera [ editovat | editovat zdroj ]

V souvislosti se stale rostouci intenzitou arabskych utok? souhlasila v roce 1936 britska administrativa se vznikem uniformovanych ?idovskych pomocnych stra?i, takzvanym ?ghaffir?m“. T?ch bylo zhruba t?i tisice, byli vybaveni lehkymi zbran?mi a jejich opera?nim d?stojnikem byl prosionisticky orientovany britsky kapitan Orde Wingate . [8] Ghaffirove byli zarove? i ?leny Hagany (co? v te dob? Brit?m nevadilo) a jednim z nich byl i Mo?e Dajan, ktery v teto ??idovske policii“ slou?il a? do roku 1939, a to zejmena v oblastech Jizre'elskeho udoli a Galileje . [6]

Dajan (vlevo) se svym p?itelem Jigalem Alonem a Jicchakem Sadem v kibucu Chanita , 1938

V roce 1937 byl Wingate pov??en, aby ?idovske stra?e zorganizoval do zvla?tnich no?nich ?et ( hebrejsky : ?????? ????? ????????, Plugot ha-lajlot ha-mejuchadot ). [8] Jednim z ghaffir?, ktere si vybral, byl i Mo?e Dajan. Tyto ?ety posleze Wingate u?il zasadam partyzanske valky a jejich ukolem bylo st?e?it vyznamne cile, jako byl ropovod z  Haify do Mosulu [9] a likvidovat arabske za?kodnicke skupiny. [10] Sou?asti toho byly i utoky proti arabskym rebel?m, p?i nich? n?kdy infiltrovaly uzemi Libanonu a Syrie . [8] V roce 1938 se stal velitelem jednotky v ramci uderneho komanda Plugot Sade . [11]

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1939 v?ak Britove, ve snaze ziskat v?t?i podporu od Arab?, postavili Haganu mimo zakon a Dajan byl 5. ?ijna 1939 spole?n? se svymi 42 spolubojovniky zat?en za u?ast na d?stojnickem kurzu tehdy Hagany. [12] Nasledn? byl britskou spravou souzen za u?ast v podzemnim hnuti a odsouzen na deset let odn?ti svobody, ktere si m?l odpykat ve v?zeni v  Akku . [12] Po ?estnacti m?sicich v?ak do?lo ke zm?n? britske politiky v souvislosti se zhor?ujici se vale?nou situaci na Blizkem vychod? a Dajan a jeho kolegove byli v unoru 1941 propu?t?ni. [13] Po propu?t?ni vstoupil do Britske armady a o t?i m?sice pozd?ji Dajan vytvo?il a vedl malou pr?zkumnou jednotku tvo?enou 31 dobrovolniky Hagany, jejim? ukolem bylo ziskavat informace pro p?ipravovanou spojeneckou invazi do Syrie a Libanonu , ktere ovladala vichisticka Francie . [13]

P?i jedne z t?chto operaci utrp?l va?ny uraz oka, po n?m? byl nucen nosit ?ernou klapku p?es oko. Den p?ed spojeneckou invazi, ktera prob?hla 8. ?ervence 1941, p?ekro?ila Dajanova jednotka, tvo?ena deseti Australany, p?ti ?idy a jednim Arabem, hranice, aby zajistila dva mosty p?es ?eku Litani v ji?nim Libanonu. [13] Druhy den rano se ve 4.00 Dajan rozhodl z vlastni iniciativy dobyt nedalekou vichistickou policejni stanici. Po jejim dobyti se v?ak vojaci dostali pod t??kou francouzskou palbu. Dajan se vy?plhal na st?echu a pomoci dalekohledu mrtveho francouzskeho policisty hledal, odkud p?ichazi st?elba. [13] Odlesk ?o?ky dalekohledu v?ak na n?j upozornil francouzskeho odst?elova?e, ktery Dajan?v dalekohled zasahl. [14] Chajim Herzog naproti tomu uvadi, ?e byl Dajan?v dalekohled zasa?en ?v pr?b?hu rekognoskace postaveni protivnika u mostu.“ [15] Kulka v?ak zp?sobila, ?e kovove a sklen?ne fragmenty zasahly Dajanovo leve oko a zp?sobily va?ne zran?ni. Ne? mohl byt evakuovan, ub?hlo celkem ?est hodin a Dajan nakonec p?i?el o oko. [16] Krom? toho bylo po?kozeni extraokularnich sval? natolik va?ne, ?e Dajan nemohl nosit sklen?ne oko a byl nucen za?it nosit o?ni klapku, [17] ktera se stala natrvalo sou?asti jeho image. B?hem cele operace projevil Dajan mimo?adnou state?nost a b?hem jedne z bitev se mu poda?ilo zajmout dvanact francouzskych vojak?. [18] Na zaklad? doporu?eni australskych d?stojnik? , pod kterymi slou?il, obdr?el jedno z nejvy??ich britskych vale?nych vyznamenani: ?ad za vynikajici slu?bu .

Nasledujici rok mu jeho handicap p?sobil jak bolest p?i le?b?, tak psychicke poti?e v podob? ukon?eni aktivni slu?by v Hagan?. [16] V pr?b?hu sveho zotavovani v nemocnici pracoval pro politicke odd?leni ?idovske agentury , kde bylo jeho naplni prace organizovat dobrovolnicke ?idovske vysadky v nacisticke Evrop? a v p?ipad? n?mecke invaze ?idit podzemni radio. [16] Pote, co hrozba n?mecke invaze klesla, ode?el do Nahalalu, kde farma?il. Stale ho v?ak trapila jeho ztrata oka; jak uvedl ve sve autobiografii: [19] ?S velkymi obavami jsem p?emy?lel o sve budoucnosti, jako mrzak bez talentu, ?emesla nebo zam?stnani pro zaopat?eni me rodiny.“ Dodal, ?e byl ?p?ipraven vynalo?it ve?kere usili a podstoupit jakekoli utrpeni, jen abych nemusel nosit ?ernou klapku p?es oko. Pozornost, kterou p?itahovala, pro mne byla nesnesitelna. Rad?ji jsem se zav?el doma a d?lal cokoli, jen abych se nemusel setkavat s reakcemi lidi, kamkoli jsem ?el.“ [19]

Valka za nezavislost a izraelska armada [ editovat | editovat zdroj ]

? Jednotka postupovala v kolon? vedene uko?ist?nym obrn?nym vozidlem Arabske legie (pojmenovanym ?Hrozny tygr“), opat?enym oto?nou v??i a dvoulibernim d?lem. (…) Kdy? byla kolona asi kilometr od m?sta, octla se v t??ke palb?. Hrozny tygr se chvilemi zastavoval a op?toval palbu (…) p?i ka?dem jeho vyst?elu bylo mo?no pozorovat, jak pytle s piskem zasypavaji arabska postaveni a do vzduchu stoupaji sloupy dymu. Bylo vid?t jak Arabove utikaji ze zasa?enych postaveni. P?i?la na?e chvile ? vydali jsme se po stopach prchajicich Arab?. “

— Mo?e Dajan, velitel jednotky zmin?ne v citatu, vzpomina na sve za?itky z operace Danny , jejim? cilem bylo dobyt arabska m?sta Lydda a Ramla [20]

V kv?tnu 1948 Izrael vyhlasil nezavislost a nasledujici den jej napadly armady arabskych stat? ? za?ala izraelska valka za nezavislost . V te Dajan zastaval hned n?kolik pozic. P?sobil na jordanske front?, kde velel obran? ?idovskych osad v  Jordanskem udoli . Zu?astnil se rovn?? operace Danny , ve ktere velel 89. mechanizovanemu praporu, jen? vtrhl do arabske vesnice Lydda (dne?ni Lod) a napomohl tak jejimu dobyti, [21] a rovn?? pomohl zabranit dal?imu egyptskemu postupu na ji?ni front?. [6] V srpnu 1948 byl jmenovan vojenskym velitelem Jeruzalema . [6] Po?atkem roku 1949 byl Mo?e Dajan ?lenem izraelske delegace na jednanich o p?im??i s Jordanskem a Egyptem na ?eckem ostrov? Rhodos . [16] Vysledkem byly dohody o p?im??i , ktere ukon?ily vale?ny stav se sousedicimi staty.

Po valce postupn? stoupal v armadni hierarchii. Nejd?ive byl v roce 1949 jmenovan velitelem Ji?niho velitelstvi , kde p?sobil do roku 1951. Nasledujici rok byl jmenovan velitelem Severniho velitelstvi . Rosenzweig v biograficke knize Ariela ?arona uvadi: ?P?ichodem Mo?e Dajana do ?ela velitelstvi severni oblasti se zasadn? zm?nilo ovzdu?i a metody boje proti arabskym najezdnik?m. Nejen?e znal dokonale tamni krajinu, proto?e se tu narodil a za druhe sv?tove valky ji jako vojak celou k?i?em kra?em pro?el, ale fakt, ?e pat?il k ?aristokracii‘ socialistickeho sionismu , mu umo??oval p?esn? vycitit pom?r sil na nejvy??ich mistech.“ [14] Dajan m?l navic zastani v premierovi Ben Gurionovi, ktery se i ve vlad? stav?l na stranu vojak?, spi?e ne? na stranu diplomat?, zt?les?ovanou ministrem zahrani?i Mo?e ?aretem . ?lo zejmena o to, zdali na arabske utoky reagovat odvetou, ?i zda podat sti?nost. Dajan i Ben Gurion byli zastanci odvety. [14] A tak Rosenzweig (2008) zmi?uje udalost, p?i ktere se m?l Dajan ?arona dotazat, zdali by bylo mo?ne unest dva vojaky Arabske legie (kratce p?edtim toti? Jordanci unesli dva izraelske vojaky). Druhy den ji? byli dva jordan?ti vojaci v izraelske cele, ?im? ?aron Dajana ohromil. [14]

Po?atkem roku 1952 byl Dajan jmenovan velitelem operaci na Generalnim ?tabu. [22] Z teto pozice stanovil ramec a poslani vznikajici protiteroristicke Jednotky 101, jejim? velitelem se stal Ariel ?aron. [23] Rovn?? tak byl v ?ijnu 1953 pov??en p?ipravou odvetne operace proti jordanske vesnici Kibija na Zapadnim b?ehu , ktera m?la byt zakladnou terorist?, kte?i v Tel Avivu zabili matku a jeji dv? male d?ti. [24] Operace s kodovym nazvem ?o?ana, ji? velel ?aron, v?ak nedopadla podle o?ekavani. ?aronova jednotka ve vesnici vyhodila do pov?t?i 45 dom? s domn?nim, ?e jsou prazdne. [24] Druhy den se v?ak ukazalo, ?e nebyly, a ?e p?i operaci, pro kterou se v?il nazev Kibijsky masakr , zahynulo 69 osob, p?eva?n? civilist?. [24]

Dajan?v vzestup mu krom jeho mimo?adnych schopnosti usnad?ovalo jeho p?atelstvi s  Ben Gurionem a ?imonem Peresem . Histori?ka Orna Almogova, ve sve knize Britain, Israel and the United States, 1955-1958: beyond Suez uvadi:

Pro Ben Guriona a jeho generaci p?edstavoval Dajan znovuzrozeneho ?ida, co? byla p?edstava v te dob? vysoce obdivovana a podporovana. Diasporni ?id p?edstavoval minulost, bezmocnost a utrpeni, zatimco sabrove symbolizovali budoucnost, znovuzrozeni, odvahu a nad?ji.

Orna Almogova, Britain, Israel and the United States, 1955-1958: beyond Suez

Na?elnik Generalniho ?tabu Mo?e Dajan (horni ?ada, t?eti zleva) s vojaky 890. vysadkoveho praporu. Nalevo od n?j stoji major Ariel ?aron , zcela vlevo Me'ir Har-Cijon (?ijen 1955)

Vrcholu v armadni hierarchii dosahl 6. prosince 1953, kdy byl jmenovan na?elnikem Generalniho ?tabu izraelske armady. [25] Jednim z Dajanovych rozhodnuti v nove funkci bylo, ?e ?v?ichni d?stojnici musi byt vycvi?eni v seskoku padakem.“ [25] V souladu s jeho filosofii ?nikdy neposlat vojaka n?kam, kam by ne?el sam,“ se rozhodl jit d?stojnik?m p?ikladem a absolvoval no?ni seskok, p?i n?m? si v?ak zlomil koleno. [25] Po p?evzeti veleni armady vypracoval Dajan hlavni reorganizaci izraelske armady, ktera mimo jine zahrnovala: [26]

  • posileni bojovych jednotek na u?et administrativy
  • vznik zpravodajskeho a vycvikoveho utvaru izraelske armady
  • vzdani se aktivit, jako je obchodovani a zprost?edkovani, ve prosp?ch ministerstva vnitra
  • p?epracovani mobiliza?niho schematu a zaji?t?ni vyhrazeni adekvatniho vybaveni
  • vznik vojenske akademie pro d?stojniky o hodnosti vy??i ne? major
  • vyzdvi?eni udernych sil (letectvo, tanky) a vycvik specialnich jednotek
  • vytvo?eni GADNY, vojenskeho vycviku pro mlade.
Vojenska mapa znazor?ujici izraelske dobyti Sinajskeho poloostrova b?hem Sinajske valky

I v pozici na?elnika Generalniho ?tabu zastaval nazor, ?e na arabske teroristicke utoky proti Izraelc?m by m?lo byt reagovano tvrdymi odvetnymi opat?enimi a v tomto nazoru m?l i nadale oporu v premierovi Ben Gurionovi. [27] N?ktere odvety v?ak nebyly usp??ne, jako nap?iklad v Husanu a Kalkiliji roku 1956 a nakonec i sam Dajan v roce 1957 uznal, ?e ?Izraelska armada dosp?la ke konci kapitoly no?nich odvetnych akci.“ [27]

V za?i roku 1956, dva m?sice pote, co egyptsky prezident Gamal Nasir znarodnil Suezsky pr?plav , byl Dajan sou?asti izraelske delegace na tajnych jednanich ve Francii . Cilem t?chto jednani byl mo?ny izraelsky utok proti Nasirovi podporovany Francii a nakup francouzskych zbrani. [28] Nasledna budouci jednani dohodla izraelsko-britsko-francouzsky utok, pozd?ji znamy jako Sinajska valka . [29] Dajan sam vymyslel opera?ni plan cele valky, jen? spo?ival ve vyu?iti vysadka?? , kte?i byli vysazeni pobli? pr?smyku Mitla a Suezskeho pr?plavu, a obrn?nych jednotek, ktere by postupovaly dv?ma sm?ry: zapadnim sm?rem po pob?e?ni silnici k pr?plavu a ji?nim sm?rem podel Akabskeho zalivu k  ?arm a?-?ajchu . [29] Podle dohodnuteho scena?e (tzv. Sevresky protokol ) m?la valka probihat tak, ?e Izrael, v reakci na neustavajici teroristicke utoky z pasma Gazy a uzav?enou Tiranskou u?inu , podnikne vojenske ta?eni, b?hem ktereho obsadi cely Sinajsky poloostrov a dostane se a? 16 kilometr? k Suezskemu pr?plavu. [30] V tom okam?iku zasahne Francie se Spojenym kralovstvim, je? budou po?adovat sta?eni obou val?icich stran z prostoru pr?plavu a budou intervenovat. [30] Izraelska ?ast se kompletn? zda?ila. Valka vypukla 29. ?ijna a Izrael p?i ni postupn? obsadil cely poloostrov a nakonec dobyl i ?arm a?-?ajch a umo?nil tak izraelskym lodim plout Akabskym zalivem. [31] Britska a francouzska ?ast v?ak tak usp??na nebyla. Oba staty sice zahajily operace v Suezskem pr?plavu, ale kv?li natlaku Spojenych stat? se musely stahnout. Ve?kere operace byly ukon?eny 6. listopadu. Britsko-francouzsky neusp?ch m?l nakonec za nasledek va?ne po?kozeni jejich velmocenskeho postaveni. [32] Pro Izrael ov?em valka znamenala velke vit?zstvi. V b?eznu 1957 se postupn? jeho jednotky stahly ze Sinaje, kde je nahradily mirove jednotky OSN mise UNEF ( United Nations Emergency Force ). [33] Diky vysledk?m valky a rozmist?ni pohotovostnich sil OSN nedo?lo v nasledujicim desetiletim ?prakticky k ?adnym vypad?m fedajin? do Izraele“. [34]

Sinajskemu ta?eni, ktere Dajan naplanoval, se dostalo uznani ve vojenskych historickych kruzich. Britsky vojensky historik, kapitan Liddell Hart , vyzdvihl pou?iti strategie nep?imeho uderu a ?charakterizoval uvodni manevr vojsky na Sinaji jako jednu z jejich nejbrilantn?j?ich ukazek v d?jinach vojenstvi a plan sinajskeho ta?eni ozna?il za ?um?lecke dilo‘“. [35] P?i valce malem p?i?el o ?ivot, kdy? se svou spojkou prochazel opu?t?nou vojenskou nemocnici v  al-Ari?i a p?i pohledu z okna na n?j za?al st?ilet egyptsky vojak, ktery jeho pobo?nika zast?elil. [36]

Dajan?v usp?ch b?hem valky v?ak poznamenal spor s jeho n?kdej?im oblibencem ?aronem, ktereho obvinil z uskoku. [37] Ten b?hem valky dostal rozkaz neuto?it na dob?e st?e?eny pr?smyk Mitla a ziskal povoleni vyslat pouze malou pr?zkumnou jednotku. Namisto toho ?aron vyslal velky utvar o velikosti dvou rot, vedenych majorem Mordechajem Gurem , ktery ale padl do le?ky a musel byt zachran?n zbytkem brigady. P?i zbyte?nem utoku tak zahynulo 38 izraelskych vojak? a dal?ich 120 bylo zran?no. [38]

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Po odchodu z armady vstoupil do politiky a ve volbach v roce 1959 byl za stranu Mapaj zvolen poslancem Knesetu. V Ben Gurionov? vlad? byl jmenovan ministrem zem?d?lstvi a v teto funkci p?sobil a? do roku 1964. [6] Mezi tim do?lo v d?sledku Ben Gurionovy rezignace ke zm?n? na postu premiera, jim? se stal Levi E?kol. V ?ijnu 1964 nakonec v d?sledku rozpor? s novym premierem rezignoval a p?ipojil se k Ben Gurionem nov? zalo?ene stran? Rafi . Nasledujici premier Izraele Levi E?kol se s Dajanem nesna?el, nicmen? v roce 1967 uznal, ?e je neunosne, aby jako?to nevojak nadale osobn? zastaval post ministra obrany a kratce p?ed propuknutim ?estidenni valky , navzdory osobni ?evnivosti, jej jmenoval ministrem obrany.

Ministr obrany [ editovat | editovat zdroj ]

Dajan?v podil na planovani ?estidenni valky byl sice minimalni, nicmen? i tak byl jeho vyznam enormni. Krom? toho, ?e se jako ministr obrany podilel na ?izeni pozdnich fazi operaci a ?e m?l velky vliv na vladni rozhodnuti ovliv?ujici pr?b?h boj?, ud?lal mnoho pro pozvednuti moralky vojska a obrazu Izraele a jeho armady v pr?b?hu konfliktu. Jeho skv?le vystupovani mu vyneslo u ve?ejnosti takovou popularitu , ?e se stal jednim z va?nych kandidat? na post premiera .

Po ukon?eni valky stanul v ?ele skupiny ministr?-jest?ab?, kte?i odmitali opustit dobyta uzemi. Pozd?ji v?ak sv?j nazor p?ehodnotil (zejmena po jomkipurske valce ) a hral velkou ulohu p?i mirovych jednanich s arabskymi sousedy.

Kdy? po smrti Leviho E?kola stanula v ?ele Izraele Golda Meirova , Dajan setrval na pozici ministra obrany. Byl tedy ?aste?n? zodpov?dny za hrube podcen?ni vale?nych p?iprav Egypta a Syrie a chybna vyhodnoceni varovnych signal?, kterych bylo k dispozici vice ne? dost, co? spolu s dal?imi okolnostmi vyustilo v katastrofalni pora?ky a velke ztraty izraelske armady v prvnich dnech jomkipurske valky (hlavni odpov?dnost ov?em nesly zpravodajske slu?by). Po dvou dnech, kdy situace nazravala ke kolapsu, Dajan za?al panika?it. Jeho slova o ?padu T?etiho chramu“ notn? vyd?sila jeho okoli, na?t?sti nebyla ?e?ena na oficialni tiskove konferenci, kde mu premierka prozirav? vzala slovo. Dajan vid?l situaci tak ?ern?, ?e za?al otev?en? mluvit o pou?iti zbrani hromadneho ni?eni proti arabskym cil?m a udajn? po?adal Goldu Meirovou o p?edb??ny souhlas s pou?itim jadernych zbrani v p?ipad? pot?eby.

Dajan posleze situaci zvladl a ?idil akce izraelskych jednotek po zbytek valky a? do p?im??i, ktere si SSSR vynutil pod p?imou hrozbou vojenske intervence , aby zachranil arabskou stranu p?ed uplnym rozdrcenim. Tento usp?ch v?ak nezm?nil nic na faktu, ?e Dajan p?i?el o zna?nou ?ast sveho kreditu a posleze musel rezignovat i s Goldou Meirovou.

Ministr zahrani?nich v?ci [ editovat | editovat zdroj ]

Jomkipurska valka a nasledna vynucena rezignace p?im?ly Dajana, aby se na ?as stahl z politickeho ?ivota. V roce 1976 se do?asn? stal vydavatelem noveho deniku ha-Jom ha-ze , jeho? vydavani ale bylo po n?kolika m?sicich pro neusp?ch zastaveno. [39] [40] Posleze se je?t? na ?as vratil do politiky jako ministr zahrani?i za stranu Likud . Zem?el v roce 1981 na rakovinu tlusteho st?eva .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Moshe Dayan na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament . London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupne online . ISBN   978-0415260305 . S. 92. (anglicky) Dale jen: Who's Who in Jewish History .  
  2. ↑ GILBERT, Martin . Izrael: D?jiny . Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN   80-7257-740-9 . S. 209. Dale jen: GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny .  
  3. ↑ MEYERS, Nechemia. Retired general Uzi Dayan not easily discouraged [online]. Jewish Review [cit. 2010-09-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ a b GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. S. 48
  5. ↑ KATZBERG, Allan A. Foundations Of Excellence: Moshe Dayan And Israel's Military Tradition (1880 to 1950) . Quantico: United States Marine Corps Command and Staff College, 1988. 211 s. Dostupne online . S. 9?48. (anglicky)  
  6. ↑ a b c d e SCHOENBERG, Shira. Moshe Dayan [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-09-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ SHAPIRA, Anita; ABEL, Evelyn. Yigal Allon, Native Son: A Biography . Filadelfie: University of Pennsylvania Press, 2007. 400 s. Dostupne online . ISBN   978-0812240283 . S. 88. (anglicky)  
  8. ↑ a b c SACHAR, Howard, M . D?jiny Statu Izrael . Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN   80-902484-4-6 . S. 193. Dale jen: SACHAR, Howard, M. D?jiny Statu Izrael .  
  9. ↑ KRUPP, Michael. Sionismus a Stat Izrael . Praha: Vy?ehrad, 1999. 242 s. ISBN   80-7021-265-9 . S. 98.  
  10. ↑ TERNER, Erich. D?jiny Statu Izrael . Pardubice: Kora, 1991. 262 s. ISBN   80-901092-0-9 . S. 64. Dale jen: TERNER, Erich. D?jiny Statu Izrael .  
  11. ↑ Moshe Dayan, 1915-1981 [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci Statu Izrael [cit. 2010-09-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  12. ↑ a b Moshe Dayan (1915-1981) [online]. ?idovska agentura [cit. 2010-09-04]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  13. ↑ a b c d Who's Who in Jewish History. S. 93
  14. ↑ a b c d ROSENZWEIG, Luc. Ariel ?aron . Praha: Garamond, 2008. 350 s. ISBN   978-80-7407-023-5 . S. 61?62. Dale jen: ROSENZWEIG, Luc. Ariel ?aron .  
  15. ↑ HERZOG, Chaim . Arabsko-izraelske valky . Praha: Lidove noviny, 2008. 617 s. ISBN   978-80-7106-954-6 . S. 20. Dale jen: Arabsko-izraelske valky .  
  16. ↑ a b c d Who's Who in Jewish History. S. 94
  17. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. S. 122
  18. ↑ BAMBERGER, David. Young Person's History of Israel . Springfield: Berhman House, 1985. 150 s. Dostupne online . ISBN   0-87441-393-1 . S. 78. (anglicky)  
  19. ↑ a b DAJAN, Mo?e. Story of My Life . Cambridge (Massachusetts): Da Capo Press, 1992. 640 s. ISBN   978-0306804977 . S. 72. (anglicky)  
  20. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. S. 222
  21. ↑ Arabsko-izraelske valky. S. 101-102
  22. ↑ ROSENZWEIG, Luc. Ariel ?aron. S. 63
  23. ↑ ROSENZWEIG, Luc. Ariel ?aron. S. 67-68
  24. ↑ a b c ROSENZWEIG, Luc. Ariel ?aron. S. 79-80
  25. ↑ a b c GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. S. 294
  26. ↑ Lau-Levie, Moshe Dayan - A Biography , pg 38.
  27. ↑ a b GILBERT, Martin. Izrael: D?jiny. S. 314-315
  28. ↑ SACHAR, Howard, M. D?jiny Statu Izrael. s. 393
  29. ↑ a b GILBERT, Martin. Izrael:D?jiny . s. 315-318
  30. ↑ a b TERNER, Erich. D?jiny Statu Izrael. S. 135-136
  31. ↑ Arabsko-izraelske valky. S. 171
  32. ↑ TERNER, Erich. D?jiny Statu Izrael. S. 137
  33. ↑ ?EJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, sou?asnost a sm??ovani blizkovychodniho konfliktu . 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN   978-80-87029-16-9 . S. 101.  
  34. ↑ GILBERT, Martin. Izrael:D?jiny . s. 329
  35. ↑ Arabsko-izraelske valky. S. 175
  36. ↑ GILBERT, Martin. Izrael:D?jiny . s. 323
  37. ↑ GILBERT, Martin. Izrael:D?jiny . s. 320
  38. ↑ Arabsko-izraelske valky. S. 152
  39. ↑ The Israeli Press [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2002-09-11. (anglicky)  
  40. ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel . Kolin n.Rynem: Konemann, 1998. Dostupne online . ISBN   3-89508-595-2 . S.  458 . (anglicky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Publikace Mo?e Dajana:

  • Diary of the Sinai Campaign , 1965.
  • Living with the Bible , 1978.
  • Story of My Life . New York: Morrow, 1976. 640 s. ISBN   0688030769 . (anglicky)  
  • Breakthrough: A Personal Account of the Egypt-Israel Peace Negotiations , 1981.

O Mo?e Dajanovi:

  • Lau-Lavi, Napthali , (1968), Moshe Dayan - A Biography . English Book Store, New Delhi (First Indian Reprint 1979).

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Mo?e Dajan
Minist?i obrany Izraele
Minist?i zahrani?nich v?ci Izraele

Minist?i zem?d?lstvi Izraele

Na?elnici Generalniho ?tabu Izraelskych obrannych sil Izrael
Velitele severniho velitelstvi Izrael
Velitele ji?niho velitelstvi Izrael
Alon (1948?49) ? Rabin (1949) ? Dajan (1949-51) ? Cadok (1951?54) ? Peri (1954) ? Amit (1955?56) ? Simchoni (1956) ? Laskov (1956?58) ? Herzog (1958) ? Jofe (1958?62) ? Cvi Zamir (1962-64) ? Gavi? (1965-69) ? ?aron (1969-73) ? Gonen (1973) ? Bar-Lev (1973) ? Tal (1973-74) ? Adan (1974) ? Adam (1974-76) ? ?apir (1976?78) ? ?omron (1978?82) ? Erez (1982?83) ? Bar Kochva (1983?86) ? Sagi (1986) ? Mordechaj (1986?89) ? Vilnaj (1989?94) ? Mofaz (1994?96) ? Janaj (1996?97) ? Samia (1997?2000) ? Almog (2000?03) ? Harel (2003?05) ? Galant (2005?2010) ? Ruso (2010?2013) ? Turd?eman (2013?2015) ? Ejal Zamir (2015?2018) ? Halevi (2018?2021) ? Toledano (2021?sou?asnost)
?lenove desateho Knesetu zvoleneho roku 1981
Likud
Ma'arach
Mafdal
Agudat Jisra'el
Chada?
Techija
Tami
Telem
?inuj
Rac
poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
?lenove devateho Knesetu zvoleneho roku 1977
Likud
Ma'arach
Da?
Mafdal
Chada?
Agudat Jisra'el
Machane smol le-Jisra'el
?lomcijon
Pituach ve-?alom
Rac
Liberalim acma'im
Po'alej Agudat Jisra'el
Sjednoc. arab. kandidatka
* abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
?lenove osmeho Knesetu zvoleneho roku 1973
Ma'arach

Likud
Mafdal
Chazit datit toratit
Liberalim acma'im
Rakach
Rac
Kidma u-fituach
Moked
Ar. kand. pro beduiny a venk.
poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
?lenove sedmeho Knesetu zvoleneho roku 1969
Ma'arach
Gachal
Mafdal
Agudat Jisra'el
Liberalim acma'im
Re?ima mamlachtit
Rakach
Kidma u-fituach
Po'alej Agudat Jisra'el
?ituf ve-achva
ha-Olam ha-ze ? Koach chada?
ha-Merkaz ha-chof?i
Maki

Sne (pak Mikunis )
poznamka: abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
?lenove ?esteho Knesetu zvoleneho roku 1965
Ma'arach
Gachal
Mafdal
Rafi
Mapam
Liberalim acma'im
Agudat Jisra'el
Rakach
Kidma u-fituach
Po'alej Agudat Jisra'el
?ituf ve-achva
ha-Olam ha-ze...
Maki
poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
    * Ma'arach do?asn? splynula se Stranou prace , pak se znovu osamostatnila, Rafi do?asn? splynula se Stranou prace, pak s Ma'arach, Mapam splynula s Ma'arach
?lenove pateho Knesetu zvoleneho roku 1961
Mapaj
Cherut
Izraelska liberalni strana
Mafdal
Mapam
Achdut ha-avoda
Maki
Agudat Jisra'el
Po'alej Agudat Jisra'el
?ituf ve-achva
Kidma u-fituach
poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
    * Cherut splynula s Liberalni stranou do Gachal
    • ?lenove ?tvrteho Knesetu zvoleneho roku 1959
    Mapaj
    Cherut
    Mafdal
    Mapam
    V?eobecni sioniste
    Achdut ha-avoda
    Chazit datit toratit
    Progresivni strana
    Maki
    Kidma ve-pituach
    ?ituf ve-achva
    Chakla'ut ve-pituach
    poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin? * V?eobecni sioniste splynuli s Progresivni stranou do Liberalni strany * Chazit datit toratit se rozpadla na Agudat Jisra'el a Po'alej Agudat Jisra'el
    • Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mo?e_Dajan&oldid=23939870 “