?estidenni valka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o valce mezi Izraelem a n?kolika arabskymi staty. O valce mezi Gruzii a Abchazii pojednava ?lanek Valka v Abchazii (1998) .
?estidenni valka
konflikt : Arabsko-izraelske valky
Příslušníci Izraelské armády si prohlížejí trosky arabského MiGu-21 zničeného na letišti Bir Gifgafa na Sinajském poloostrově
P?islu?nici Izraelske armady si prohli?eji trosky arabskeho MiGu-21 zni?eneho na leti?ti Bir Gifgafa na Sinajskem poloostrov?
Trvani 5. ? 10. ?ervna 1967
Misto Blizky vychod
P?i?iny Egyptska blokada Tiranske u?iny , p?esun arabskych jednotek na Sinajsky poloostrov, vypov?zeni jednotek OSN, arabsky pokus zni?it Izrael
Vysledek Rozhodujici izraelske vit?zstvi
Zm?ny uzemi Izrael ziskal Pasmo Gazy , Sinajsky poloostrov, Zapadni b?eh Jordanu (i vychodni Jeruzalem) a Golanske vy?iny
Strany
Izrael Izrael Izrael Egypt
Syrie
Jordansko Jordánsko Jordansko
Arabske expedi?ni jednotky: [1]
Irak
Saudska Arabie
Maroko Maroko
Alžírsko Al?irsko
Libye
Kuvajt Kuvajt
Tunisko Tunisko
Sudan
OOP
Velitele
Izrael Mo?e Dajan
Izrael Jicchak Rabin
Izrael Ariel ?aron
Izrael Uzi Narkis
Izrael Jisra'el Tal
Izrael Mordechaj Hod 		Abdel Hakim Amer
Abdul Munim Riad
Jordánsko Zaid ibn Shaker
Hafiz al-Asad
Sila
264 000 (s 50 000 vojaky pravidelne armady); 197 letadel Egypt 150 000; Syrie 75 000; Jordansko 55 000; Saudska Arabie 20 000; 812 letadel
Ztraty
779 padlych,
2 563 zran?nych,
15 zajatc?,
19 letadel
(oficialni ztraty) 		21 000 padlych,
45 000 zran?nych,
6 000 zajatc?
p?es 400 letadel
(odhady)
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?estidenni valka ( hebrejsky ????? ??? ????? ‎, milchemet ?e?et ha?jamim , resp. t?eti arabsko-izraelska valka ) z 5.?10. ?ervna 1967 bylo vojenske st?etnuti mezi Izraelem a koalici Egypta , Syrie a Jordanska . Jednotkami mimo to p?isp?l Irak , Saudska Arabie , Sudan , Tunisko , Maroko a Al?irsko . [1] Valka propukla 5. ?ervna uderem izraelskeho letectva proti leteckym zakladnam Egypta a skon?ila 10. ?ervna , kdy Izrael ukon?il bojove akce. Arabska koalice v ni utrp?la zdrcujici pora?ku ? Egypt ztratil Gazu a cely Sinaj , Jordansko Vychodni Jeruzalem a cely Zapadni b?eh Jordanu a Syrie Golanske vy?iny . Vysledek valky ovlivnil geopolitiku regionu a? dodnes.

Po ?etnych hrani?nich st?etech mezi Izraelem a jeho arabskymi sousedy, zejmena Syrii, vyzval egyptsky prezident Gamal Nasir v kv?tnu 1967 k odchodu jednotky OSN ze Sinaje. Mirove jednotky zde byly umist?ny od roku 1957 po britsko - francouzsko -izraelskem utoku, jeho? cilem bylo ovladnout Egyptem znarodn?ny Suezsky pr?plav , tedy valce zname jako Suezska krize . Po odchodu mirovych jednotek shroma?dil Egypt, za podpory ostatnich arabskych zemi, p?i hranicich s Izraelem na 1000 tank? a tem?? 100 000 vojak? [2] a uzav?el Tiranskou u?inu pro v?echny lod? plujici pod izraelskou vlajkou , ?i p?epravujici strategicky material. [3]

Izraelska vlada se rozhodla, ?e vyhlasi mobilizaci , ktera prob?hla 20. kv?tna, a ?e uzav?eni Tiranske u?iny bude pova?ovat za vale?ny akt. Do slu?by bylo povolano na 70 000 rezervist?. 5. ?ervna 1967 Izrael spustil preemptivni utok . Jordansko, ktere s Egyptem podepsalo 30. kv?tna smlouvu o vzajemne obran?, nasledn? zauto?ilo na zapadni Jeruzalem a Netanju .

Cesta k valce [ editovat | editovat zdroj ]

Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

Obecn? se soudi, ?e Izrael se v te dob? nachazel z vojensko-obranneho hlediska v beznad?jne situaci. Hranici se Syrii tvo?ily Golanske vy?iny, z jejich? vrchol? mohlo syrske d?lost?electvo bez omezeni ost?elovat osady v Izraeli [4] . Syrsko-izraelska hranice byla zarove? mistem, kudy do Izraele pronikali radikalni palestin?ti ozbrojenci z Fatahu . Nespokojenost ze syrske strany byla zejmena s dobudovanim izraelskeho zavla?ovaciho systemu ( Narodni rozvad?? vody ), ktery odvad?l vodu z Galilejskeho jezera . Naproti tomu Syrie zahajila pozemni prace majici za cil odklonit horni tok ?eky Jordan. Nap?ti dale zvy?ovaly syrske utoky ze syrskeho uzemi proti izraelskym osadam. Dal?i problematickou hranici byla hranice izraelsko-jordanska. Jeruzalem , izraelske hlavni m?sto, byl rozd?len a polovinu ovladalo prav? Jordansko. P?esto?e byl Jeruzalem tzv. demilitarizovanou zonou , byli zde p?itomni jak izrael?ti, tak jordan?ti vojaci. Relativn? nejbezpe?n?j?i hranici m?l Izrael s Egyptem, nebo? na egyptske stran? hranice byly od roku 1956 rozmist?ny pohotovostni jednotky OSN (UNEF). [5]

Z geopolitickeho hlediska byla nejbli??im izraelskym spojencem Francie , ktera Izraeli poskytovala hospoda?skou a vojenskou pomoc vym?nou za to, ?e Izrael na sebe v dob? boj? Francie proti al?irskym snaham o osamostatn?ni vazal velkou ?ast arabskych armad. Po op?tovnem nastupu de Gaulla k moci a zahajeni francouzsko-arabskeho sbli?ovani ale do?lo k ochlazeni francouzsko-izraelskych vztah?.

Arabske staty [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni postavou arabskych stat? sousedicich s Izraelem byl egyptsky prezident Nasir . Ten ji? od Suezske krize usiloval o vytvo?eni jednotne protiizraelske koalice na Blizkem vychod? . Vztahy mezi Syrii a Egyptem byly v prvni polovin? 60. let 20. stoleti rozporuplne (co? vyvrcholilo v roce 1961 vystoupenim Syrie ze Sjednocene arabske republiky ), nebo? syrska vlada Nasirovi ned?v??ovala; problemem bylo zejmena zalo?eni OOP v roce 1964 v Egypt?, diky ni?, dle Syrie, Egypt ovladal Palestince a vyu?ival je pro sve cile. Proto Syrie za?ala podporovat LFOP zalo?enou te? v roce 1964. Od poloviny 60. let dochazelo k dal?imu egyptsko-syrskemu sbli?ovani (ob? zem? spojovalo i spojenectvi se SSSR ), ktere bylo 6. listopadu 1966 deklarovano uzav?enim egyptsko-syrske obranne smlouvy (diky ni? si Nasir sliboval v?t?i vliv na syrskou politiku).

Dal?i z arabskych stat?, Jordansko, stalo v te dob? vicemen? stranou syrsko-egyptskeho spojenectvi. Jordansky kral Husajn I. netoleroval utoky Palestinc? proti Izraeli ze sveho uzemi (co? se ostatnim arabskym zemim nelibilo). Jordansko navic, na rozdil od Syrie a Egypta, nespolupracovalo se Sov?tskym svazem a jeho armada pou?ivala zapadni vojenskou techniku. Krom? toho oficialni jordanska propaganda ?ikala, ?e Nasir je v?dce arabskeho sv?ta schovany za jednotky UNEF . P?esto necht?lo Jordansko, v atmosfe?e o?ekavaneho utoku proti Izraeli, z?stat stranou a proto byla 30. kv?tna 1967 podepsana jordansko-egyptska obranna smlouva. Samotny Izrael ale s u?asti Jordanska v p?ipadne valce nepo?ital, kdy? izraelsky premier Levi E?kol prohlasil, ?e Izrael ze sve iniciativy nedopusti ?adne nep?atelske akce v??i Jordansku. Kdyby v?ak Jordansko zahajilo valku proti Izraeli, muselo by nest v?echny d?sledky .

Ke koalici se 3. ?ervna p?idal Irak (do Jordanska vstoupila jedna iracka brigada a iracke letectvo se soust?edilo u jordansko-iracke hranice) a verbaln? Maroko a Saudska Arabie . [6]

P?edehra k valce [ editovat | editovat zdroj ]

Izrael?ti civiliste hloubi zakopy pobli? Sde Warburg
Tiranska u?ina

P?esto?e za oficialni datum zahajeni ?estidenni valky je pova?ovan 5. ?erven 1967, k prvnim st?et?m do?lo ji? 7. dubna , kdy Izrael odpov?d?l na utok palestinske boj?vky na vodni ?erpaci stanici a na syrske ost?elovani d?lost?eleckou palbou proti syrskym pozicim na Golanskych vy?inach a naslednym leteckym uderem proti syrskym cil?m. P?i tomto uderu do?lo ke st?et?m izraelskych a syrskych letadel. P?i vzajemnych leteckych soubojich bylo sest?eleno ?est syrskych MiG-21 [7] a izraelske stihaci letouny provedly demonstrativni p?elet nad syrskym hlavnim m?stem Dama?kem . Tento incident vyvolal nap?ti mezi Syrii a Egyptem, nebo? Syrie obvinila Egypt z nedodr?eni smlouvy o vzajemne vojenske pomoci. Egypt na??eni odmitl a odvolal se na zn?ni smlouvy, kde bylo vyslovn? ?e?eno, ?e smluvni zem? musi byt cilem generalniho utoku. [6] V tomto p?ipad? ale uto?nikem byla Syrie.

Dne 8. kv?tna p?edala Syrie Egyptu informace o hromad?ni izraelskych jednotek na syrsko-izraelske hranici. Dne 13. kv?tna byla sov?tskou rozv?dkou Syrii p?edana informace toto hromad?ni potvrzujici, p?i?em? byla zarove? rezidenturou KGB p?edana i Egyptu. Izrael tuto informaci vzap?ti pop?el (dokonce pozval sov?tskeho velvyslance Sergeje ?uvachina na prohlidku izraelskeho pohrani?i, nabidka v?ak byla odmitnuta). 14. kv?tna byl na egyptsky popud vyslan nad syrsko-izraelskou hranici syrsky pr?zkumny letoun. Fotografie, ktere po?idil, ?adnou koncentraci izraelskych jednotek nezaznamenaly. Nasledn? na?elnik egyptskeho generalniho ?tabu general Mohammed Fawzi osobn? nav?tivil syrsko-izraelsko hranici a zvy?enou koncentraci izraelskych jednotek take nezaznamenal, co? potvrdil i americky vojensky ata?e v Tel Avivu, ktery hranici nav?tivil z izraelske strany. Kolem vzniku dezinformace koluji r?zne dohady; n?kte?i historici se domnivaji, ?e ji vypustil samotny Izrael, aby eskaloval nap?ti, podle jinych byli autory Sov?ti, kte?i se sna?ili do po?inajiciho konfliktu hloub?ji zapojit Egypt z obav, ?e by pod izraelskym tlakem mohlo dojit k zhrouceni prosov?tskeho baasistickeho re?imu v Syrii. [6] [8] Ziskanim zpravy o koncentraci izraelskych jednotek (o sile 10 - 12 brigad) prezident Nasir zd?vod?oval vyslani egyptskych jednotek na Sinajsky poloostrov. P?i pozd?j?im vy?et?ovani bylo zji?t?no, ?e KGB skute?n? Egyptu zpravu p?edala, ani? o tom informovala sov?tske politicke vedeni (co? nebylo v rozporu s p?edpisy). Sama KGB ale zpravu (i zdroj) z Libanonu ?i Syrie pova?ovala za ned?v?ryhodny (p?ipou?t?la i mo?nost izraelskeho podvrhu). Pro Nasira ale ziskala informace na d?le?itosti, nebo? tu samou zpravu obdr?elo egyptske MZV i od sov?tskeho velvyslance v Kahi?e Dimitrije Po?idajeva . A tu samou zpravu nasledn? ziskal Nasir i od vlastni parlamentni delegace vedene Anwarem Sadatem, ktera se vracela z nav?t?vy Severni Koreje p?es Moskvu, kde ji ?len?m delegace poskytl nam?stek MZV SSSR Semjonov. 20. kv?tna byla zprava sov?tskou stranou potvrzena s tim, ?e je nutne ji znovu prov??it. [9] P?esto?e 15. kv?tna Egypt bezpe?n? v?d?l, ?e zprava o koncentrovani izraelskych jednotek na syrsko-izraelske hranici je chybna, 16. kv?tna obdr?el od sov?tskych zpravodajc? informaci o zvy?ene koncentraci izraelskych jednotek na zmin?nych hranicich. [10]

12. kv?tna citovala agentura UPI nejmenovaneho izraelskeho p?edstavitele, ktery ?ekl, ?e pokud budou syr?ti teroriste pokra?ovat v najezdech a sabota?ich proti izraelskemu uzemi, Izrael podnikne omezenou vojenskou operaci vedouci ke svr?eni dama?skeho vojenskeho re?imu . 13. a 14. kv?tna izrael?ti p?edstavitele znovu varovali Syrii, ?e na provokace na hranicich odpovi Izraelske obranne sily (IOS) tvrd?. Tato prohla?eni jsou pova?ovana za d?vod, pro? se Nasir 14. kv?tna rozhodl vyzvat jednotky OSN (UNEF) k ?aste?nemu sta?eni ze Sinaje. 16. kv?tna byl v Egypt? vyhla?en mimo?adny stav a egyptskym jednotkam byl vydan rozkaz k p?ekro?eni Suezu a obsazeni Sinaje, 17. kv?tna byla vyhla?ena mobilizace v Jordansku. Tehdej?i generalni tajemnik OSN U Thant odpov?d?l, ?e ?aste?ne sta?eni neni mo?ne. Nasir proto 18. kv?tna vyzval k uplnemu sta?eni jednotek OSN ze Sinaje, ani? to p?edem konzultoval se SSSR. Pozice jednotek UNEF zarove? za?ali obsazovat p?islu?nici egyptske armady. Cilem obsazeni Sinajskeho poloostrova bylo podle v?eho varovat Izrael p?ed utokem proti Syrii, ale rychlost, s jakou jednotky OSN sve pozice vyklidily donutila Nasira, ktery si cht?l udr?et iniciativu, vyhlasit blokadu Tiranske u?iny. 20. kv?tna byla v Izraeli vyhla?ena ?aste?na mobilizace. 21. kv?tna egyptska armada obsadila ?arm a? ?ajch a den na to Egypt uzav?el Tiranskou u?inu pro izraelske lod? (a zarove? pro neizraelske dopravujici do Izraele strategicky material) a tim i vstup do Akabskeho zalivu. Izrael tak byl od?iznut od hlavnich obchodnich tras. Od?iznutim p?istavu Ejlat byl Izrael zarove? p?ipraven o p?isun ropy. Uzav?eni Tiranske u?iny bylo aktem agrese z hlediska mezinarodniho prava a USA v poselstvi zaslanem do SSSR upozornily, ?e Izrael ma pravo na vojenskou odpov??. [6] Prohla?eni o uzav?eni u?iny ale Egypt nedoprovodil ?adnym vojenskym opat?enim, ?im? se zd?vod?uje, ?e Egypt tento akt neplanoval.

Izraelske ?eny s d?tmi v protileteckem krytu (osada Kfar Majmon )

Obecn? se soudi, ?e ani v tomto okam?iku si ?adna ze stran nep?ala otev?enou valku (Egypt Izraeli nabidl obnoveni gentlemanske dohody, podle ktere by izraelskym lodim, ktere by p?i plavb? Tiranskou u?inou stahly izraelskou vlajku a vyv?sily vlajku neutralniho statu, umo?nil proplout, to v?ak Izrael odmitl). [6] Nep?al si ji Nasir, nebo? t?etina jeho armady byla umist?na v Jemenu (kde podporovala republikany v ob?anske valce), Izrael (politicke vedeni statu v ?ele s L. E?kolem preferovalo, na rozdil od veleni armady zdr?enlivost) [11] ani SSSR, ktery, a?koliv cht?l zatahnout Egypt do izraelsko-syrskych problem?, se obaval p?ime konfrontace s USA a ztraty vojenskeho a politickeho vlivu v regionu v p?ipad? padu sp?atelenych re?im? v arabskych zemich, zejmena v Syrii.

Uzav?eni Tiranske u?iny Izrael pou?il jako casus belli pro pozd?j?i vojenske akce (Egypt byl timto aktem klasifikovan jako agresor). Egypt jednal v rozporu s rezoluci OSN z roku 1957, v ni? bylo zakotveno pravo Izraele na pou?ivani u?iny, jako? i v rozporu s Umluvou o pob?e?nich vodach a pob?e?nich oblastech , ktera byla p?ijata na konferenci o mo?skem pravu 27. dubna 1958. Egypt se navic ?idil podminkou, kterou dostal 22. kv?tna od SSSR; toti? ?e podpora Sov?tskeho svazu arabskym zemim je mo?na pouze za p?edpokladu, ?e Egypt nezauto?i prvni, nebo? podpora agresora odporuje zahrani?ni politice Sov?tskeho svazu. Podle jinych vyklad? je ale uzav?eni Tiranske u?iny jako vale?neho aktu sporne, nebo? Egypt se nikdy nestal signata?em Umluvy o pob?e?nich vodach a pob?e?nich oblastech , navic p?es p?istav Ejlat ?lo pouze 5% izraelskeho zahrani?niho obchodu a b?hem let 1966-67 neproplula Akabskym zalivem ani jedna lo? pod izraelskou vlajkou.

30. kv?tna nav?tivila syrska delegace Moskvu a po?adovala zaruky ochrany, ale nedosahla ni?eho. Ve vedeni SSSR panoval nazor, ?e Arabove jsou v p?ipadnem konfliktu bez perspektivy, navic si bylo sov?tske vedeni v?domo faktu, ?e USA sveho spojence Izrael nenecha padnout a zasahne i vojensky. Sov?tsky svaz by byl nucen take zasahnout, ?im by se konflikt rozrostl do celosv?tove valky. Tento nazor byl oficialn? p?edan i egyptske delegaci v ?ele s ministrem obrany ?amsem Badranem. V rozporu s oficialnim stanoviskem politickeho vedeni SSSR ubezpe?ili sov?t?ti vojen?ti p?edstavitele, v?etn? ministra obrany mar?ala Gre?ka, egyptskou delegaci o p?ipadne vojenske podpo?e SSSR. [12] Aktivitu sm?rem k velmocem vyvijel i Izrael. P?esto?e v izraelske vlad? a zpravodajskych slu?bach p?eva?oval nazor, ?e se Egypt, p?es posilovani vojenske p?itomnosti na Sinaji nechysta na utok, izraelsky ministr zahrani?i Abba Eban nav?tivil USA ve snaze ziskat souhlas americkeho prezidenta Lyndona B. Johnsona s mo?nym izraelskym utokem. Izrael se tak cht?l vyhnout stavu z roku 1956, kdy byl Izrael spole?n? s Velkou Britanii a Francii v obdobi Suezske krize mezinarodnim spole?enstvim v?etn? USA prohla?en za agresora. Americky prezident odmitl mo?nost izraelskeho utoku, ale zarove? ubezpe?il Ebana, ?e Izraeli utok ze strany arabskych zemi nehrozi a samotny Izrael ma americke sympatie a porozum?ni . Zarove? p?islibil otev?eni Tiranske u?iny mezinarodni namo?ni flotilou, co? se ale nikdy neuskute?nilo. [13] Uzav?eni Tiranske u?iny bylo jedinou zaminkou, kterou Izrael mohl vyu?it pro utok proti egyptskym pozicim na Sinaji. Pro preventivni utok hovo?ilo ale i posilovani syrske a jordanske vojenske p?itomnosti na severni hranici dopln?ne p?isunem irackych a saudskoarabskych posil.

Pon?kud stranou sporu stalo Jordansko, ktere m?lo s Izraelem korektni vztahy (Jordansko zarove? nepat?ilo mezi re?imy blizke SSSR). Zarove? ale jordanska propaganda spole?n? s dal?imi arabskymi zem?mi kritizovala Nasira za ustupovani Izraeli, tak?e egyptsky v?dce byl do konfrontace s Izraelem tla?en, jinak by ztratil svou pozici panarabskeho v?dce, kterou si pracn? budoval. 30. kv?tna byla v Kahi?e proto podepsana jordansko-egyptska smlouva o vzajemne obran? a jordanska armada byla pod?izena egyptskemu veleni.

1. ?ervna byl na post izraelskeho ministra obrany diky ve?ejnemu tlaku jmenovan Mo?e Dajan , zastance politiky tvrdeho uderu proti Nasirovi, jako odpov?? na vahani premiera E?kol, ktery zastaval pozici umirn?nou. Zarove? byl do vlady p?izvan i dlouholety v?dce izraelske opozice Menachem Begin a vznikla izraelska celonarodni koalice. Diskuse v teto koalici o tom, jak reagovat na uzav?eni Tiranske u?iny, vyustily ve vyhla?eni tzv. Vy?kavaciho obdobi ( waiting period ) od 1. ?ervna po dobu 14 dn?. Izrael se tim cht?l vyhnout unahlene vojenske akci a nasledne protiakci jako v roce 1956, kdy p?i Suezske krizi staly v OSN v?echny staty v?etn? USA proti Izraeli. Vy?kavaci obdobi bylo ale p?ed?asn? ukon?eno na zasedani izraelske vlady v noci ze 3. na 4. ?ervna; d?vodem bylo uzav?eni jordansko-egyptske smlouvy z 30. kv?tna a p?istoupeni Iraku do arabske koalice. Zarove? ji? bylo z?ejme, ?e iniciativa USA na vytvo?eni mezinarodni floty a nasledne diplomaticke ?e?eni sporu ztroskotala.

Kratce p?ed samotnym st?etnutim spolu telefonicky hovo?ili egyptsky prezident Nasir a jordansky kral Husajn. Husajn se v tomto rozhovoru zminil o tom, ?e o?ekava, ?e Izrael brzy zahaji boj a ?e nepochybn? v prvni ?ad? povede uder proti egyptskemu letectvu. Nasir jej ubezpe?il, ?e p?esn? s tim po?ita a je na to p?ipraven. Egypt skute?n? o?ekaval letecky uder Izraele a podnikl i ur?itou p?ipravu na jeho v?asne zachyceni a odra?eni, ale ?lo o amaterska opat?eni, ktera se ukazala byt naprosto neu?inna. [14]

Vojenske sestavy zu?astn?nych stran [ editovat | editovat zdroj ]

T?sn? p?ed zahajenim boj? disponoval Egypt na Sinaji 8 divizemi ?itajicimi 80 tisic vojak? a vybavenych 800 tanky a 700 d?ly. Izrael proti nim postavil 3 divize, 600 tank? a 250 letadel. Dal?i sily m?l Izrael na severu, kde proti jordanskym pozicim staly 4 izraelske brigady a proti Syrii staly 3 brigady. Na druhe stran? stalo proti Izraeli 7 jordanskych brigad s 250 tanky a 5 syrskych brigad s 250 tanky. [15]

Pr?b?h valky [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni den ( 5. ?erven ) [ editovat | editovat zdroj ]

9. - 10. ?ervna 1967, boje o Golanske vy?iny
Izrael?ti para?utiste p?i st?etu s jordanskymi vojaky v bitv? o "Ammunition Hill"
  • Bojove akce byly zahajeny operaci Moked ? leteckym utokem proti Egyptu, Jordansku a Syrii. P?ed sedmou hodinou ranni byla skoro v?echna izraelska letadla ve vzduchu (na obranu vlastniho uzemi bylo vy?len?no pouhych 12 stiha?ek). Let?la nizko nad hladinou St?edozemniho mo?e a udr?ovala uplny radiovy klid . Prvo?ade bylo egyptske letectvo p?ekvapit. Po 45 minutach letu se letadla dostala k cili. Bylo 7.45 mistniho ?asu. P?esn? chvile, kdy egyptske ranni pr?zkumne hlidky dokon?ily sve lety a dal?i sm?na je?t? neodstartovala (informace izraelske ?piona?ni slu?by). P?ekvapeni bylo dokonale. 419 letadel (90 %) bylo zni?eno na zemi. Katastrofa, ktera potkala arabskou stranu, v?ak m?la je?t? v?t?i rozsah. Nasir toti? podvedl sve spojence Jordansko a Syrii, kterym oznamil, ?e utok usp??n? odrazil a ?e izraelske letectvo utrp?lo t??ke ztraty. Oba staty se okam?it? rozhodly zapojit do konfliktu a zahajily nalety na Izrael. Ty v?ak byly bu? s t??kymi ztratami odra?eny, pop?ipad? mi?ily na civilni cile a m?ly jen minimalni vyznam. Pote nasledoval zdrcujici utok na syrska a jordanska leti?t? a zni?eni prakticky v?ech arabskych letadel. Ve 14.30 Izrael ovladl vzdu?ny prostor nad celym boji?t?m.

Pozemni boje [ editovat | editovat zdroj ]

  • Hodinu po zahajeni operace Moked zahajilo sv?j postup na Sinaj a do Pasma Gazy i izraelske pozemni vojsko. T?i izraelske obrn?ne divize (pojmenovane podle velitel? Tal , Joffe a ?aron ) postupovaly proti sedmi egyptskym divizim. Tankove jednotky generala Tala s 88 tanky Centurion a 66 tanky M48A2C jako severni k?idlo utoku postupovaly sm?rem proti Rafahu a na osadu Chan Junis zapadn? od Gazy a po p?ldennich bojich postoupil do hloubky Sinaje. Do hloubky Sinaje se ve ve?ernich hodinach dostaly i dv? brigady tank? Centurion, Shermann a Patton vedenych generalem ?aronem (ji?ni k?idlo utoku) a generalem Joffem (st?edni utok). ?aronovy jednotky uto?ily na egyptskou obrannou linii v oblasti pevnosti Bi´r D?ifd?afa. Joffeho tankove jednotky postupovaly st?edem mezi ob?ma k?idly sm?rem egyptskou pevnost Umm Katif-Kusseima-Abu Ageilla.

U k?i?ovatky Bir Lahfan do?lo k prvnimu v?t?imu st?etnuti izraelskych Centurion? a egyptskych T-55 . O pohybu svych jednotek po cely prvni den Izrael ml?el, naproti tomu egyptsky rozhlas vysilal zpravy o postupu svych jednotek a o vyznamnych vit?zstvich egyptske armady. Na zaklad? t?chto mylnych zprav zahajily sve utoky i syrska a jordanska armada, o?ekavajice podporu egyptske armady (ktera v te dob? ji? prchala ze Sinajskeho poloostrova). Syrske d?lost?electvo zahajilo ost?elovani p?ihrani?nich oblasti Izraele a podniklo n?kolik men?ich utok?, ktere byly odra?eny. Po dvaadvacate hodin? byl z vrtulnik? vysazen prapor izraelskych vysadka?? nad egyptskym d?lost?eleckym opevn?nim Bi´r D?ifd?afa, ktere b?hem hodiny dobyl. V?em izraelskym jednotkam se b?hem prvniho dne poda?ilo prolomit prvni egyptske obranne linie.

  • Syrska a jordanska fronta byla M. Dajanem prohla?ena za vedlej?i a prioritou z?stala pora?ka egyptske armady. Izraelske vedeni nepo?italo s v?t?imi boji proti Syrii a Jordanku. Jordansky kral byl Izraelem upozorn?n, ?e IOS proti jordanskym pozicim nezauto?i, pouze na utok odpovi. Pro boj s Jordanskem neexistoval ?adny komplexni opera?ni plan. Dil?i plan existoval pouze pro horu Skopus , izraelskou enklavu v Jordanskem ovladane ?asti Jeruzalema, kde se nachazela Hebrejska univerzita a nemocnice Hadassah, nebo? na izraelske stran? panovala obava, ?e by se toto uzemi Jordansko pokusilo obsadit. Jordanska armada pote, co jeji veleni uv??ilo egyptskym zpravam o t??kych izraelskych ztratach zauto?ila na t?ech frontach: d?lost?elecky ost?elovala zapadni Jeruzalem, letecky se pokusila napadat cile v Izraeli a za?ala se p?esouvat do ji?niho Jeruzalema. Pote, co IOS zaznamenaly pohyb jordanske armady v ji?nim Jeruzalem?, ze severu vyslaly sve jednotky s cilem obsadit p?istupove cesty k ho?e a nasledn? celou horu.
  • USA se na diplomatickem poli sna?ily zajistit neutralitu Sov?tskeho svazu. To se poda?ilo, nebo? i SSSR uv??il egyptskym zpravam o postupu a na p?d? OSN ?adal nezasahovani do konfliktu, aby dal arabskym armadam ?as na dokon?eni vit?zstvi.

Druhy den ( 6. ?erven ) [ editovat | editovat zdroj ]

  • V noci na 6. ?ervna zauto?ilo izraelske letectvo na d?lost?elecke pozice syrske armady na Golanskych vy?inach. Diky tomu poznala Syrie, ?e egyptske zpravy o likvidaci izraelskeho letectva byly nepravdive.
  • Izraelske jednotky postupovaly p?es Sinajsky poloostrov k Suezskemu pr?plavu. Tankove jednotky generala Tala obsadily egyptske leti?t? al-Ari?. B?hem dne se izraelskym jednotkam na Sinaji poda?ilo prolomit i druhou obrannou linii egyptske armady. Izraelske plany dal?iho postupu byly ji? vagni, izraelske jednotky m?ly jen ni?it egyptske jednotky. O dal?im postupu jednotek na Sinaji nepanovala ve veleni IOS shoda. M. Dajan si nep?al postup a? k Suezskemu pr?plavu. Byl si toti? v?dom problem? s p?enesenim boj? k mezinarodni dopravni tepn? a take velkym mno?stvim egyptskych jednotek, ktere se na Sinaji stale nachazely na svych pozicich. Nakonec byl dan rozkaz k postupu k Suezskemu kanalu, nebo? v izraelskem veleni p?evladl nazor, ?e primarnim cilem by m?lo byt zachyceni ustupujicich egyptskych jednotek a jejich zni?eni.
  • Na severu jednotky IOS dokon?ily obkli?eni Jeruzalema. Veleni IOS p?vodn? necht?lo p?enest boje do jeruzalemskeho Stareho m?sta z obavy z po?kozeni svatych mist a spokojilo se s vytla?enim jordanskych jednotek z okoli Jeruzalema. P?edpokladalo se, ?e obkli?eni m?sta bude sta?it na to, aby se jordanske jednotky vzdaly. Izraelske veleni opustilo plan na oblehani a rano po t??kych bojich vstoupili izrael?ti vysadka?i do Stareho m?sta v Jeruzalem?.
  • Odpoledne p?ijala OSN rezoluci po?adujici zastaveni palby.

T?eti den ( 7. ?erven ) [ editovat | editovat zdroj ]

David Rubinger : Vysadka?i u Zdi na?k? , 7. ?ervna 1967
  • V 10.15 se v izraelskych rukach ocitla Chramova hora a tim i cely Jeruzalem. [16]
  • P?es pochybnosti ve veleni izraelske jednotky pokra?ovaly v postupu do nitra Sinajskeho poloostrova, ktery se jim nasledn? poda?ilo obsadit v?etn? ?arm-al-?ejku, ?im? Izrael ziskal kontrolu na Tiranskou u?inou.
  • Izraelske jednotky dale obsadily Zapadni b?eh.

?tvrty den ( 8. ?erven ) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?kozena lo? USS Liberty s vrtulnikem americke 6. floty
  • M. Dajan vydal rozkaz k obsazeni vychodniho b?ehu Suezskeho pr?plavu.
  • V Egypt? a Jordansku bylo oznameno p?ijeti rezoluce po?adujici zastaveni palby.
  • Izraelske vojenske letouny omylem zauto?ily na americkou lo? technickeho pr?zkumu USS Liberty . Bylo zabito 34 a zran?no 117 americkych namo?nik?. [17]

Paty den ( 9. ?erven ) [ editovat | editovat zdroj ]

  • Rano byl vydan rozkaz k utoku na Golanske vy?iny.
  • Nasir p?ijal odpov?dnost za vysledek valky a nabidl svou rezignaci. Nasledn? vypukly v egyptskych m?stech demonstrace ?adajici jeho setrvani. T?mto po?adavk?m Nasir nakonec vyhov?l.

?esty den ( 10. ?erven ) [ editovat | editovat zdroj ]

  • P?es velke ztraty ovladl Izrael Golanske vy?iny a byla obsazena Kunejtra , nejd?le?it?j?i m?sto tohoto prostoru. Izraeli se otev?ela volna cesta sm?rem na Dama?ek.
  • Sov?tsky svaz pohrozil Izraeli vojenskou intervenci, pokud nep?ijme zastaveni palby. USA doporu?ily Izraeli zastaveni palby p?ijmout.
  • V 18:30 izraelskeho ?asu oficialn? skon?ila ?estidenni valka.

Nasledne vojenske akce [ editovat | editovat zdroj ]

  • 12. ?ervna obsadil izraelsky vysadek opu?t?nou syrskou pevnost na ho?e Hermon .

Velmoci b?hem valky [ editovat | editovat zdroj ]

V okam?iku zahajeni boj? m?ly ob? velmoci (SSSR a USA) v prostoru St?edozemniho mo?e p?itomny sve namo?ni sily. Sov?tsky svaz vyslal do St?edomo?i eskadru ze sestavy Severni a ?ernomo?ske flotily ?itajici 40 lodi v?etn? 10 ponorek a doprovodnych plavidel v?etn? tanker?. Spojene staty vyslaly eskadru ze sestavy 6. flotily ?itajici 2 letadlove lodi (America a Saratoga), 2 k?i?niky, 4 fregaty, 10 torpedoborc? a ponorky. [18]

Sov?tsky svaz se postavil na stranu Egypta a Syrie jako ob?ti agrese a 10. ?ervna p?eru?il s Izraelem ve?kere diplomaticke styky. Nasledn? tento krok u?inily dal?i zem? sov?tskeho bloku (s vyjimkou Rumunska), co? sov?tsky velvyslanec v USA Alexej Dobrynin hodnotil jako va?nou chybu, nebo? se tim Sov?tsky svaz vylou?il z procesu blizkovychodniho urovnani. [18]

Po valce [ editovat | editovat zdroj ]

Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

Diky ?estidenni valce ziskal Izrael rozsahla uzemi: Sinajsky poloostrov (izraelske jednotky staly na b?ehu Suezskeho pr?plavu a Egypt by v p?ipad? dal?iho utoku proti Izraeli byl nucen tuto vodni p?eka?ku p?ekonat a dobyvat i Sinajsky poloostrov, ne? by byl schopen vstoupit do Izraele, co? se stalo v pr?b?hu jomkipurske valky ) a Golanske vy?iny (skon?ilo syrske ost?elovani Izraele a naopak byla Syrie z Golanskych vy?in lehce zranitelna). [19] Zisk Zapadniho b?ehu byl problematicky, nebo? s uzemim ?ziskal“ Izrael i vice ne? 1 milion Arab? . Z ekonomickeho hlediska byl zisk Sinajskeho poloostrova p?inosem, zejmena tamni ropna nalezi?t?. ?ide zarove? obsazenim Jeruzalema ziskali p?istup k nejposvatn?j?im mist?m judaismu. Zisk novych uzemi podpo?il i p?ist?hovalectvi, koncem 60. let se z Polska do Izraele p?est?hovalo 11 200 polskych ?id?, b?hem 70. let 20. stoleti potom 160 000 ?id? ze Sov?tskeho svazu. [20]

Egypt [ editovat | editovat zdroj ]

Davy Egyp?an? protestujici proti Nasirov? rezignaci

Do?lo k v?eobecnemu poklesu d?v?ry v Nasirovu osobu i k poklesu d?v?ry v armadu. V tisku se objevila do te doby nebyvala kritika vojenskeho veleni. 23. ?ervence Nasir prohlasil ?estidenni valku z hlediska Egypta za vyhranou, nebo? cile izraelske agrese, zni?eni egyptske revoluce, nebylo dosa?eno. Z hospoda?skeho hlediska byl Egypt nucen obratit se na ostatni arabske staty (zejmena Saudskou Arabii) s ?adosti o pomoc (z d?vodu p?itomnosti izraelske armady na vychodnim b?ehu Suezskeho pr?plavu a jeho zablokovani p?ichazel Egypt o nemale ?astky). Ta v?ak nebyla velka, a proto se Egypt obratil na Sov?tsky svaz. Odtud obdr?el dodavky zejmena vojenskeho charakteru. Kv?li tomu byl v?ak nucen opustit svou politiku ?nezu?astn?nosti“ a stal se ?lenem sov?tskeho tabora.

Syrie [ editovat | editovat zdroj ]

Z d?vodu ztraty Golanskych vy?in a v podstat? likvidace syrskeho letectva do?lo k vzajemnemu obvi?ovani mezi vladnouci stranou Baas a syrskou armadou o mi?e viny za prohru. Nejd?le?it?j?im argumentem armady bylo, ?e se vedeni statu rozhodlo ponechat nejlep?i jednotky syrske armady na obranu Dama?ku, v d?sledku ?eho? byly Golanske vy?iny hajeny h??e vyzbrojenymi a vycvi?enymi jednotkami. Take pro Syrii znamenala prohra v ?estidenni valce je?t? v?t?i p?iklon k SSSR.

Velmoci [ editovat | editovat zdroj ]

Izraelske vit?zstvi znamenalo posileni pozice USA v regionu. Zarove? Izrael a USA je?t? vice upevnily sve vztahy, Spojene staty se staly velmocenskym garantem izraelske bezpe?nosti.

Pro Sov?tsky svaz znamenala pora?ka arabskych zemi prohru. Ukazalo se, ?e Izrael (i p?iklonem k USA) se stal zemi, proti ni? nema Sov?tsky svaz ?adne paky, a pokus o jeho zni?eni by vedl ke konfrontaci se Spojenymi staty. Vysledek valky sice znamenal p?iklon ?asti arabskych zemi k Sov?tskemu svazu, ale p?edstavitele SSSR si byli v?domi, ?e vyzbrojuji zem?, ktere z politickeho hlediska nedoka?ou ovladat a jejich? touha po zni?eni Izraele by mohla vest a? k necht?nemu americko-sov?tskemu konfliktu.

Povale?na mirova jednani [ editovat | editovat zdroj ]

Z hlediska mirovych rozhovor? se ukazaly st??ejnimi dv? udalosti: p?ijeti Rezoluce Rady bezpe?nosti OSN ?. 242 a summit arabskych zemi v Chartumu v srpnu 1967. Rezoluce ?. 242 byla z hlediska OSN kompromisem, ale ukazala se jako nep?ijatelna pro v?echny strany. Izrael, ktery vyklizeni okupovanych uzemi podmi?oval uzav?enim mirovych smluv, rezoluci odmital proto, ?e v ni ani jednou nebylo zmin?no slovo Izrael. Navic Izrael vyklizeni obsazenych uzemi podmi?oval bezpe?nostnimi zarukami (svobodne proplouvani Tiranskou u?inou a Suezskym pr?plavem a nedotknutelnost hranic). Arabske zem? naproti tomu odmitaly rezoluci p?ijmout, proto?e z jejiho kontextu vyplyvalo, ?e jednou ze stran je prav? Izrael. P?ijeti rezoluce by se tedy rovnalo uznani statu Izrael. Krom? toho summit arabskych zemi v Chartumu vyslovn? zakazoval arabskym stat?m vyjednavat s Izraelem (summitu se nezu?astnila Syrie).

Kontroverze [ editovat | editovat zdroj ]

16. srpna 1995 v rozhovoru pro izraelsky rozhlas obvinil Arie Jicchaki z Bar-Ilanovy univerzity armadu, ?e b?hem ?estidenni valky izrael?ti vojaci z pr?zkumnych jednotek zabili p?ibli?n? 1000 egyptskych zajatc?. Jicchaki b?hem ?estidenni valky pracoval v IOS. V rozhovoru dale ?ekl, ?e tyto informace p?edlo?il Jicchaku Rabinovi , ale ten je spole?n? s dal?imi armadnimi ?pi?kami utajil. Nasledn? se objevila informace, ?e Jicchaki se svym obvin?nim sna?i odvest pozornost od obvin?ni, ?e on sam byl zapleten do zabiti 49 vale?nych zajatc? b?hem suezske valky .

Zpravy o zabijeni egyptskych zajatc? byly prohla?eny za nepodlo?ene, ale tisk nasledn? p?i?el se sv?dectvimi u?astnik? ?estidenni valky o dal?ich p?ipadech zabijeni. [21] Jicchak Rabin zprvu v?echny tyto zpravy odmitl, pozd?ji jeho u?ad vydal prohla?eni, ?e ?lo o izolovane incidenty. Vojensky historik Uri Milstein ve svem ?lanku prohlasil, ?e zabijeni zajatc? nebyla oficialni politika, ale v armad? panovala obecna atmosfera, ?e zabijeni zajatc? je spravne. N?kte?i velitele to d?lali, jini to odmitli. Ale v?d?l o tom ka?dy . [22]

21. za?i 1995 oznamila egyptska vlada nalez dvou hromadnych hrob? s poz?statky 30-60 egyptskych vojak? zabitych p?islu?niky IOS na Sinaji. Zastupce izraelskeho ministerstva zahrani?i nasledn? jednal s Egyptem o finan?nim od?kodn?ni p?ibuznych zabitych vojak?, ale s ohledem na dvacetiletou proml?eci lh?tu platnou v Izraeli odmitl ozna?it viniky.

Kapitani Zorc a Sto?i?, byvali p?islu?nici jugoslavskeho kontingentu v jednotkach UNEF, ktery tvo?il naraznik mezi izraelskymi a egyptskymi jednotkami, shodn? zpochybnili tvrzeni o poprav? 250 egyptskych zajatc?. Sd?lili, ?e pokud by k takove akci v prostoru umist?ni jugoslavske jednotky, jak se tvrdi, do?lo, museli by o tom v?d?t. [23]

Izraelsky general Matitjahu Peled p?t let po skon?eni valky, 19. dubna 1972, prohlasil: ?Teze, ?e v ?ervnu 1967 nad nami viselo nebezpe?i genocidy a ?e Izrael bojoval za svoji fyzickou existenci, je bluf, ktery se zrodil a vyvinul po valce.“ [24]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Six-Day War na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b KRAUTHAMMER, Charles. Prelude to the Six Days. The Washington Post . 2007-05-18, s. A23. Dostupne online [cit. 2008-06-20]. ISSN 0740-5421 .  
  2. ↑ Pimlott, John. Middle East Conflicts: From 1945 to the Present , Orbis, 1983, ISBN   0-85613-547-X , p. 53.
  3. ↑ Six-Day War ", Microsoft Encarta Online Encyclopedia 2007. URL accessed April 10, 2007.
  4. ↑ GLOBE24.CZ. Valka o Golanske vy?iny. Co znamena uznani anexe nejmocn?j?im statem sv?ta? | Globe24.cz. globe24.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupne online .  
  5. ↑ GLOSY.INFO. Geopoliticky kontext ?estidenni valky v regionu Blizkeho vychodu [online]. [cit. 2008-06-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-07-23.   [Dale jen: Glosy ]
  6. ↑ a b c d e Glosy
  7. ↑ The dogfight of April 7th 1967 - The climactic end to the 'war for water' and the start of the Six Day War [online]. Rev. 2007-05-26 [cit. 2009-02-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ WASHINGTONPOST.COM. Prelude to the Six Days [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ RYBAS, Svjatoslav Jurjevi?. Diplomat valky po valce . Praha: Rockwood and Partner, 2015. 512 s. ISBN   978-80-905274-1-6 . S. 332?333.  
  10. ↑ Советский ВМФ в сдерживании и прекращении ≪шестидневной войны≫ в 1967 г. [online]. alerozin.narod [cit. 2019-11-12]. Dostupne online . (rusky)  
  11. ↑ NPR.ORG. The Mideast: A Century of Conflict [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2006-05-13. (anglicky)  
  12. ↑ RYBAS, Svjatoslav Jurjevi?. Diplomat valky po valce . Praha: Rockwood and Partner, 2015. 512 s. ISBN   978-80-905274-1-6 . S. 334.  
  13. ↑ The 6 Day War: The Genesis of Israel as an International Power [online]. Encyclopedia of the Orient [cit. 2022-01-16]. Dostupne online . (anglicky)   [Dale jen: Encyclopedia of the Orient ]
  14. ↑ NYTIMES.COM. Israelis Say Tape Shows Nasser Fabricated 'Plot'; Recording Said to Be of Phone Call to Hassein Gives Plan to Accuse U.S. and Britain [online]. [cit. 2008-06-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  15. ↑ Israel Studies An Anthology : The Six Day War [online]. American-Israeli Cooperative Enterprise [cit. 2022-03-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ VALKA.CZ. Bitka o Jeruzalem [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupne online . (slovensky)  
  17. ↑ FORUM.VALKA.CZ. AGTR - 5 USS Liberty [online]. [cit. 2008-06-28]. Dostupne online .  
  18. ↑ a b RYBAS, Svjatoslav Jurjevi?. Diplomat valky po valce . Praha: Rockwood and Partner, 2015. 512 s. ISBN   978-80-905274-1-6 . S. 337.  
  19. ↑ NEWS.BBC.CO.UK. Six-Day War: Before the war - Six-Day War: After the war [online]. [cit. 2008-06-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  20. ↑ Encyclopedia of the Orient
  21. ↑ Mass Graves [online]. umassd.edu [cit. 2008-09-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-02-19. (anglicky)  
  22. ↑ Historians: Israeli troops killed many Egyptian POWs [online]. web.archive.org [cit. 2008-09-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  23. ↑ UN soldiers doubt 1967 killing of POWs [online]. jpost.com [cit. 2008-09-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-07-16. (anglicky)  
  24. ↑ Ha'aretz, 19. dubna 1972

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Arabsko-izraelske valky
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?estidenni_valka&oldid=23774525 “