Pracovni den je v obecnem chapani ka?dy kalenda?ni den s vyjimkou vikend? (nej?ast?ji sobota a ned?le), statnich svatk? a dn? pracovniho volna ^[1] . ^{[pozn. 1]} V n?kterych statech jsou pracovni dny jine ne? pond?li a? patek. Stejn? tak ma ka?dy stat svoje vlastni statni svatky. Historicky pro?lo toto chapani pracovniho dne vyvojem.

V jinem vyznamu (nap?. v ?eskem Zakoniku prace ) je pracovni den chapan jako kalenda?ni den, na ktery p?ipada pracovnikova sm?na. ^{[3] [pozn. 2]}

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et pracovnich dn? [ editovat | editovat zdroj ]

Ve starov?kem ?im? m?l tyden osm dn?; osmy den nundiae byl dnem odpo?inku a tr?ni den. K?es?anska tradice ur?ila za den odpo?inku ned?li. Ostatni dny v?etn? soboty byly a? do 20. stoleti pracovnim dnem. Ve st?edov?ku v?ak existovalo dal?ich 44 cirkevnich svatk?, kdy se pracovat nesm?lo. ^[4] Obdobou k?es?anske ned?le je v jinych virach patek ( islam ) a sobota ( judaismus ).

P?tidenni pracovni tyden (pond?li a? patek se ?ty?icetihodinovou tydenni pracovni dobou) zavedl Henry Ford ve svych zavodech 26. za?i 1926. ^[5] V ?eskoslovensku zavedl obdobne opat?eni od 13. ?ijna 1930 Toma? Ba?a ve svych zavodech ve Zlin? . ^[6] Celostatn? bylo 5 pracovnich dn? v tydnu p?ijato v USA v roce 1940.

V ?eskoslovensku byly volne soboty (tj. p?tidenni pracovni tyden) postupn? zavad?ny od poloviny 60. let 20. stoleti, nejprve na urovni n?kterych podnik? 1x m?si?n?, pozd?ji ka?dou druhou sobotu. P?tidenni pracovni tyden zaveden od 29. za?i 1968. ^[7] N?kolik pracovnich sobot v roce, kterymi se p?edev?im nahrazovaly svatky, v?ak z?stavalo jako pracovni dny je?t? v 80. letech 20. stoleti. ^[8]

Pracovni den jako delka pracovni doby [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem pracovni den byl v ?e?tin? 19. stoleti a po?atku 20. stoleti, tj. v dob? boje za uzakon?ni osmihodinove pracovni doby, u?ivan pro delku pracovni sm?ny. ^[9]

Pracovni den v jinych jazycich [ editovat | editovat zdroj ]

Angli?tina u?iva vyraz business day , ktery je p?ejiman i v jinych jazycich. ^[10] Rozumi se jim, jako v ?esku, ve?kere kalenda?ni dny bez sobot, ned?li a svatk?.

V n?mecky mluvicich zemich (N?mecko, Rakousko, ?vycarsko) se rozli?uji vyrazy Werkktag a Arbeitstag . Werktag zahrnuje kalenda?ni dny s vyjimkou ned?li a svatk?. ^[11] V tyto dny mohou probihat ?innosti jako je drobny obchod. Arbeitstag je den, kdy dana osoba pracuje (ve v?t?in? p?ipad? pond?li a? patek bez svatk?, pro ?adu profesi i sobota a ned?le).

Obdobn? jako n?m?ina rozli?uje francouz?tina les jours ouvries (pond?li a? patek bez svatk?) a les jours ouvrables (pond?li a? sobota bez svatk?) ^[12] .

Po?et pracovnich dn? v tydnu ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

V? v?t?in? stat? sv?ta je zaveden p?tidenni pracovni tyden za?inajici v pond?li, ?estidenni je vyjimkou. V n?kterych statech Blizkeho vychodu (nap?. Irak , Kuvajt , Saudska Arabie ) a v ?asti Malajsie je prvnim pracovnim dnem ned?le. V Iranu, Afghanistanu a n?kolika dal?ich statech za?ina pracovni tyden v sobotu.

Se ?ty?dennim pracovnim tydnem experimentoval v letech 2015?2019 Island , v roce 2021 m?lo 86% Islan?an? bu? ji? ?ty?denni pracovni tyden nebo m?lo mo?nost si ho dohodnout. Men?i experimenty probihaly i v dal?ich statech. ^[13]

P?iklady u?iti vyrazu pracovni den [ editovat | editovat zdroj ]

• Na placenych parkovi?tich byva dra??i tarif v pracovni dny v ur?enych hodinach ^[14]
• V pracovnich dnech je spojeni ve?ejnou dopravou ?ast?j?i, jizdni ?ady pracovnich dn? jsou ozna?eny znakem ? ( mlatek a ?elizko ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Business day na anglicke Wikipedii, Jour ouvrable en France na francouzske Wikipedii a Workweek and weekend na anglicke Wikipedii.