[Autor: M. ?t?panik]

Dekreta B?etislavova z roku 1039 zavedla 6ti denni pracovni tyden a ned?li jako den slou?ici k odpo?inku, kdy prace a trhy byly v ned?li zakazany pod pokutou.

Ke sv?ceni ned?le jako dne odpo?inku bylo v?ak pot?eba venkovany je?t? na konci 12. stoleti p?emlouvat, tj. nutit, pastora?ni ?innosti.(1) 

Ji? za st?edov?ku jsme m?li de facto 5ti denni pracovni tyden, nebo? bylo i 44 cirkevnich svatk? (2), kdy bylo zakazano pracovat. Neni to tedy moderni vymo?enost, spi?e jsme se v roce 1968, kdy byl op?t zaveden 5ti denni pracovni tyden (3), vratili zp?t do st?edov?ku.

I tak mnoho vesni?an? a m???an? v ned?li dobrovoln? pracovalo. Ve m?stech na dodr?ovani nepracovni ned?le a svatk? dohli?ely cechy, ktere v takovem jednani vid?ly nekale konkuren?ni jednani, na vesnici cirkev.

Po roce cca 1650, tj. za druheho nevolnictvi (4), se v?ak vratil 7mi denni pracovni tyden, av?ak tentokrat proti v?li poddanych, kdy vrchnost z d?vodu teorie propadlych prav za u?ast na stavovskem povstani zavedla robotu jak o svatcich, tak o ned?lich.

Prvni robotni patent pro ?echy, ktery vydal 28.6.1680 Leopold I. (na Morav? platil od roku 1713), zru?il ned?lni a svate?ni roboty, ktere u nas byly zavedeny od roku cca 1650.

Od roku 1771 na zaklad? p?edb??ne dohody s Vidni pape? Klement XIV. dne 22. ?ervna 1771 zvla?tnim brevem stanovil pro podunajskou monarchii 17 cirkevnich slavnosti, kdy se nemuselo pracovat. Krom? t?chto 17 slavnosti spole?nych pro celou katolickou cirkev umo??ovalo pape?ske breve z roku 1771, aby jednotlive zem? mocna?stvi slavily te? svatky svych nebeskych patron?. Dvornim dekretem cisa?ovny Marie Terezie ze dne 21. listopadu 1771 bylo ur?eno, ?e v ?echach jimi budou dny 16. kv?tna (sv. Jana Nepomuckeho) a 28. za?i (sv. Vaclava). Morava z?stala pon?kud o?izena – narozdil od ?ech ji byla povolena pouze jedina slavnost, a to 5. ?ervenec (sv. Cyrila a Metod?je). V ?echach tak bylo od roku 1771 celkem 19 svatk?, na Morav? 18 svatk?, kdy se nemuselo pracovat.(5)

Od roku 1680, resp. 1713 pro Moravu, do roku 1771 jsme tak op?t de iure m?li 5ti denni pracovni tyden. Praxe v?ak byla jina, vrchnost ?asto protipravn? nutila pracovat poddane i o svatcich a o ned?lich navzdory robotnim patent?m.(6)  

Po roce 1848 zde byly snahy statu pracovni dobu regulovat, nebo? zru?enim roboty v roce 1848 padl i zakaz prace o ned?lich. Za den pracovniho klidu byla u nas znovu prohla?ena ned?le a? roku 1895 dle zakona ?. 21/1895 ?. z., o ned?lnim a svate?nim klidu v ?ivnostech.

Od roku 1925 m?li v?ichni zam?stnanci s vyjimkou zem?d?lc? a d?lnik? na sezonnich pracich narok na placenou dovolenou. Po?et dn? volna zavisel na delce pracovniho pom?ru a pohyboval se mezi ?esti a osmi dny ro?n?. Statni zam?stnanci m?li volna ?adov? vic ne? d?lnictvo – placenou dovolenou mohli ?erpat po dobu dvou a? ?esti tydn?.

Od roku 1925 bylo dle zakona ?. 65/1925 Sb. z. a n. 12 statnich svatk? (7), kdy se nemuselo pracovat. Sni?eni po?tu svatk? bylo kompenzovano prav? zavedenim dovolene toho sameho roku.

Zakon ?. 81/1959 Sb. zavedl dovolenou pro v?echny zam?stnance v pracovnim pom?ru. P?ed timto p?edpisem byla pravni uprava dovolene nejednotna a jen pro n?ktere zam?stnance. Zakladni vym?ra byla dva kalenda?ni tydny, tj. dvanact dn? p?i 6ti dennim pracovnim tydnu.

V 60. letech se st?idala jedna pracovni a jedna nepracovni sobota. V souvislosti se zkracovanim pracovni doby v zapadnich zemich byl v roce 1968 zaveden 5ti denni pracovni tyden i v ?eskoslovensku s dv?ma dny pracovniho volna. I po tomto p?echodu byly vyhla?ovany n?ktere soboty jako pracovni. Sobota, kdy se muselo z rozhodnuti vlady jit povinn? nejen do prace, ale i do ?koly, se nazyvala pracovni sobota. Pracovnich sobot, ktere nesouvisely s p?esunem pracovniho volna, postupn? b?hem 80. let ubyvalo – posledni takova byla 11. b?ezna 1989.

Novela provedena zakonem ?. 111/1984 Sb. prodlou?ila zakladni vym?ru dovolene na zotavenou na 3 kalenda?ni tydny, tj. 15 dn? p?i 5ti dennim pracovnim tydnu. Zam?stnanci, kte?i m?li celkovou dobu zam?stnani vice jak 15 let, m?li narok na dovolenou na zotavenou ve vym??e 4 kalenda?nich tydn?. Dnes ?ini dle zakoniku prace vym?ra dovolene nejmen? 4 tydny v kalenda?nim roce.

 
Od roku 1951 bylo dle zakona ?. 93/1951 Sb. 7 statnich svatk?, kdy se nemuselo pracovat, od roku 1975 bylo 6 statnich svatk?, od roku 1988 op?t 7 statnich svatk?, od roku 1990 ji? 9 statnich svatk?, od roku 2000 dle zakona ?. 245/2000 Sb. ji? 12 statnich svatk? a od roku 2015 slavime 13 statnich svatk?.

Poddany p?ed rokem 1620 tak pracoval cca 269 dni v roce, pokud svatek nep?ipadl na ned?li. Dnes ?lov?k pracuje cca 228 dni v roce, pokud svatek nep?ipadne na sobotu nebo ned?li.

Lze tedy uzav?it, ?e pracovnich dn? mame nyni nejmen? v historii, kdy i se zapo?tenim dovolenych a svatk?, pokud nep?ipadnou na sobotu nebo ned?li, mame dnes cca 4 a p?l denni pracovni tyden.(8)  

(1) R. Antonin, ?eske zem? za poslednich P?emyslovc?, str. 149
(2) J. ?echura, ?eske zem? v letech 1378 – 1437, str. 290 a J. ?echura, Po?et pracovnich dn? v ?echach v pozdnim st?edov?ku, ?NM, 158/1991, ?. 3-4, str. 157 – 170
(3)  https://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_sobota
(4) Ozna?eni DRUHE nevolnictvi u nas neni vysti?ne, na uzemi ?eskych zemi toti? ?adne prvni nevolnictvi neexistovalo. Okolo roku 1130 a? 1150 nahle a nevysv?tliteln? skon?ilo otroctvi a darovani lidi v ?eskych zemich, nejednalo se v?ak o nevolnictvi. K prosazeni ?ady rys? osobni vazanosti k p?d?, souhrnn? ozna?ovaneho jako nevolnictvi (tzv. druhe nevolnictvi), do?lo v ?echach a? v pr?b?hu T?icetilete valky a po jejim skon?eni.
(5) ?erpano odtud: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/history/vales_vaclav.pdf
(6) Robotni patenty vrchnosti davaly mo?nost uplatnit velmi obecn? stanovene vyjimky, p?esto se v?ak jednalo o zneu?iti t?chto vyjimek a tedy o zneu?iti prava, proto protipravni nuceni poddanych k praci.
(7) https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_sv%C3%A1tky_%C4%8Ceskoslovenska
(8) O delce pracovni doby vice viz zde: https://www.mises.cz/clanky/pracovni-doba-v-dobach-divokeho-kapitalismu-499.aspx nebo nap?.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Robotn%C3%AD_patent_(1775 ).

Rovn?? je ke zmin?ni, ?e je naprosto irelevantni, zda je den volna placeny, ?i nikoliv. Tato skute?nost ma vliv pouze na vy?i (hodinove) mzdy.