Olympijske hry (zkratkou OH , anglicky Olympic Games nebo Olympics , francouzsky Jeux olympiques ^{[p. 1]} ), te? olympiada , ^{[p. 2]} jsou mezinarodni sportovni akce, jejich? sou?asti jsou sout??e v letnich a zimnich sportech s u?asti tisic? sportovc? z celeho sv?ta. S vice ne? 200 zu?astn?nymi zem?mi jsou pova?ovany za nejp?edn?j?i multisportovni udalost. ^[3] Olympijske hry jsou po?adany jednou za ?ty?i roky, p?i?em? ka?dy druhy rok se st?idaji letni a zimni olympijske hry .

Jejich vznik byl inspirovan antickymi olympijskymi hrami ( staro?ecky ?λυμπιακο? ?γ?νε? ), ktere se konaly od 8. stoleti p?. n. l. do 4. stoleti n. l. v Olympii v ?ecku. Roku 1894 zalo?il Pierre de Coubertin Mezinarodni olympijsky vybor (MOV), a o dva roky pozd?ji, v roce 1896, se uskute?nily v Athenach prvni moderni olympijske hry . ?idicim organem celeho olympijskeho hnuti je MOV, jeho? pravomoce a postaveni ur?uje Olympijska charta .

Vyvoj olympijskeho hnuti v pr?b?hu 20. a 21. stoleti vyustil v r?zne zm?ny. Pro sporty po?adane na sn?hu a ledu vznikly zimni olympijske hry (1924), pro t?lesn? posti?ene sportovce byly zalo?eny paralympijske hry (1960), sportovci ve v?ku 14?18 let startuji na olympijskych hrach mlade?e (od roku 2010), konaji se patery kontinentalni hry ( Panamericke , Africke , Asijske , Evropske a Pacificke ) a pro sporty, ktere nejsou zastoupeny na olympijskych hrach, jsou po?adany Sv?tove hry (od roku 1981). MOV rovn?? podporuje deaflympiadu pro nesly?ici sportovce (od roku 1924) a specialni olympiadu pro sportovce s mentalnim posti?enim (od roku 1968). Mezinarodni olympijsky vybor se take musel p?izp?sobit mno?stvi ekonomickych, politickych a technologickych zm?n. Zneu?ivani amaterskeho postaveni sportovc? vychodnim blokem p?im?lo MOV ke zm?n? pravidel a k posunu od amaterismu, jak si ho p?edstavoval Coubertin, k povoleni u?asti profesionalnich sportovc? . Vzr?stajici vyznam masmedii rovn?? p?inesl problem ohledn? sponzorstvi firem a komercionalizace olympijskych her. V letech 1916, 1940 a 1944 byly olympijske hry zru?eny kv?li sv?tovym valkam, b?hem studene valky byly v letech 1980 a 1984 ovlivn?ny rozsahlymi bojkoty. Kv?li celosv?tove pandemii do?lo k p?elo?eni olympijskych her z roku 2020 na rok 2021.

Olympijske hnuti je tvo?eno mezinarodnimi sportovnimi federacemi, narodnimi olympijskymi vybory a organiza?nimi vybory pro ka?de olympijske hry. MOV je jako rozhodujici organ zodpov?dny za vyb?r po?adatelskych m?st pro ka?de olympijske hry, ktere taky dle Olympijske charty organizuje a poskytuje pro n? finan?ni prost?edky. MOV rovn?? ur?uje olympijsky program, ktery je slo?en ze sport?, v nich? se bude na olympijskych hrach sout??it. Existuji take r?zne symboly a ritualy, v?etn? vlajky , pochodn? ?i slavnostnich ceremonial? na uvod a zav?r ka?dych olympijskych her. Letnich olympijskych her 2016 a Zimnich olympijskych her 2018 se zu?astnilo v sou?tu p?es 14 tisic sportovc?, kte?i vzajemn? zapolili ve vice ne? 400 disciplinach v ramci 35 r?znych sport?. ^{[4] [5]} Sportovci, kte?i se v ka?de disciplin? umisti na prvnim, druhem a t?etim mist?, ziskaji zlatou, st?ibrnou a bronzovou olympijskou medaili.

Olympijske hry se od sveho vzniku natolik rozrostly, ?e se jich u?astni tem?? ka?da zem? sv?ta. Takovy vyvoj v?ak zap?i?inil mno?stvi pochybnosti a kontroverzi , v?etn? bojkot?, dopingovych p?ipad?, korupce a teroristickeho utoku v roce 1972 . Zarove? v?ak olympijske hry, s p?isp?nim medialniho a divackeho zajmu, poskytuji sportovc?m ka?de dva roky ?anci dosahnout narodniho a n?kdy i mezinarodniho v?hlasu. Rovn?? p?edstavuji pro po?adatelske m?sto a zemi mo?nost, jak se p?edstavit celemu sv?tu.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni kr??ky na cest? k novodobym hram [ editovat | editovat zdroj ]

Anticke olympijske hry byly nejvyznamn?j?i, nejv?t?i a nejstar?i z v?e?eckych her , kterych se u?astnili pouze mu?i. ?eny m?ly hry zvane heraia podle bohyn? Hery . Konaly se od roku 776 p?. n. l. a? do roku 393 na?eho letopo?tu. Roku 394 zakazuje olympijske hry zvla?tnim ediktem Theodosius I. V roce 426 pak byl vydan rozkaz ke zbourani chram? a soch v Olympii. Dilo zkazy bylo dokonano zem?t?esenimi v letech 522 a 551 .

Prvni kr??ky na dlouhe cest? k prvnim novodobym hram pat?i ?eckym u?enc?m z Byzance , kte?i ve 14. a 15. stoleti p?sobili na italskych univerzitach, a jejich ?ak?m. Pietro Paolo Vergerio (1348?1419), profesor padovske univerzity, byl prvni o kom je znamo, ?e vyhlasil pravo mu?e na cvi?eni t?la . Vittorino Ramboldini de Feltre (1378?1446) ?el je?t? dal, kdy? v Mantov? zalo?il t?locvi?nou ?kolu.

Prvni novodoba prace o olympijskych hrach vy?la roku 1430 a byla dilem florentskeho basnika Matea Palmieriho . Roku 1491 vydal Virgilius Polydorus knihu O posvatnych hrach starych ?ek? a roku 1569 vychazi v Benatkach kniha vyznamneho humanisty Hieronyma Mercuriala O gymnastickem um?ni . I kdy? si tyto ?innosti nekladly za cil znovuobnoveni olympijskych her, byly d?le?itym stupinkem na cest? k o?iveni tradice p?stovani kultury t?la.

Prvni novodobe sportovni hry nesouci ozna?eni olympijske , byly Anglicke olympijske hry , ktere na svem venkovskem sidle v Cotswoldu uspo?adal roku 1604 Robert Dover . Hry podporoval i velky p?iznivec a propagator sportu, kral Jakub I. Hry se m?ly konat ka?dy rok za letniho slunovratu, na programu byly b??ecke discipliny, hod kladivem, mi?ove hry, ?erm holemi a zapas. Mohli se zu?astnit jak ?lechtici, tak prosti ob?ane, n?kterych disciplin dokonce i ?eny. Hry se do?kaly 40 ro?nik? a skon?ily nejpozd?ji se smrti sveho zakladatele.

Prvni, kdo vystoupil s my?lenkou obnoveni olympijskych her, byl v roce 1760 n?mecky pedagogicky reformator Johann Bernhard Basedow . Dal?im velkym propagatorem vzk?i?eni olympijskych her byl Johann Christoph Friedrich Gutsmuths . Pod jeho vlivem uspo?adaly n?ktere t?lovychovne organizace v n?kolika n?meckych m?stech sportovni klani pod ozna?enim olympijske hry .

Novo?ecke olympijske hry [ editovat | editovat zdroj ]

15. listopadu 1859 se v Athenach 20 000 divak? stalo sv?dky sportovnich klani 300 sout??icich na prvnich novo?eckych olympijskych hrach. Hlavni zasluhu na jejich uspo?adani m?l hrdina osvobozovacich boj?, Evangelos Zappas, ktery jejich organizaci v?noval nejen zna?ne usili, ale i cely sv?j majetek. My?lenka uspo?adat novo?ecke olympijske hry se zrodila v Pyrgu . Bylo to kratce po osvobozeni ?ecka z turecke nadvlady, kdy se mistni m?stska rada rozhodla pro obnoveni her p?imo v Olympii. M?ly se konat ka?de ?ty?i roky 25. b?ezna , tj. na Den ?ecke nezavislosti. Nep?iznive podminky v Olympii (ba?inate uzemi plne komaru p?edstavovalo velkou hrozbu malarie ) vedly k tomu, ?e se nakonec hry konaly a? v listopadu a v Atenach. Hry se pak konaly je?t? v letech 1870 , 75 a 89 .

Novodobe olympijske hry [ editovat | editovat zdroj ]

Pierre de Coubertin se n?kolik let v?noval studiu t?lovychovnych system? v anglosaskem sv?t?. Sve poznatky zpracoval v n?kolika knihach a zarove? usiloval o jejich za?len?ni do francouzskeho vychovneho systemu. Kdy? vid?l, ?e jeho literarni ?innost nevzbudila dostate?ny zajem, rozhodl se p?ejit k ?in?m. V roce 1888 se rozhodl, ?e obnovi olympijske hry.

Okam?it? za?al pro tento zam?r shan?t podporu v okruhu svych znamych a p?atel a 25. listopadu 1892 vystoupil s touto my?lenkou ve?ejn? na sch?zi k 5. vyro?i zalo?eni Francouzske unie atletickych sport? . V roce 1896 se tak konaly v Atenach prvni novodobe olympijske hry .

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Olympijska my?lenka [ editovat | editovat zdroj ]

Zformuloval ji Pierre de Coubertin ve svem dile Anticky ideal t?lesne krasy a duchovni dokonalosti ? tzv. kalokagathia ? posvatny mir (ekecheiria), slavnostni ob?ady p?i zahajeni antickych olympijskych her o?ivaji v nove form? p?i dne?nich OH obohaceny o po?adavek rovnopravnosti v?ech sportovc? bez rasove , politicke a nabo?enske diskriminace , o po?adavek demokracie a internacionalismu . Dne?ni olympijska my?lenka je v podstat? vyjad?ena v zakladnim ?lanku Olympijske charty . Anticke olympijske hry av?ak byly men? idealisticke.

Olympijska p?isaha [ editovat | editovat zdroj ]

Slavnostni slib, ktery skladaji:

• sportovci p?i slavnostnim zahajeni
• rozhod?i p?i slavnostnim zahajeni
• trene?i p?i slavnostnim zahajeni
• sportovec p?i podpisu p?ihla?ky
• novy ?len MOV

Olympijske symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Olympijske symboly a znaky vyjad?uji olympijske my?lenky a univerzalnost olympijskeho hnuti, jeho ukoly a cile. Jejich p?esnou podobu i zp?soby a pravidla pro jejich pou?ivani p?esn? definuje Olympijska charta .

Mezi olympijske symboly pat?i:

• nejvy??i symboly olympijskeho hnuti (olympijsky symbol, vlajka , heslo, hymna )
• ni??i symboly (plamen ? v anticke Olympii zapalen poprve v 20. ?ervence 1936 a po 1108 km dorazil na olympijsky stadion v Berlin?, slib ? p?edna?en od roku 1920 vybranym domacim sportovcem, medaile ? ud?lovany od roku 1904, musi byt minimaln? 60 mm v pr?m?ru a 3 mm na tlou??ku, zlata a st?ibrna obsahuje minimaln? 92,5 % Ag, na pozlaceni je t?eba minimaln? 6 g Au)
• emblemy , znaky narodnich olympijskych vybor? (NOV) a organiza?nich vybor? OH (ZOH)
• maskoti (prvnim maskotem letnich OH byl jezev?ik Waldi v Mnichov?, zimnich OH Sn?hulak v Innsbrucku 1976)

Olympijske kruhy [ editovat | editovat zdroj ]

Nejv?t?im olympijskym symbolem jsou olympijske kruhy, ktere jsou vzajemn? propojeny. P?t kruh? p?edstavuje p?t kontinent? spojenych olympijskou my?lenkou, ?est barev (v?etn? bileho podkladu) barvy v?ech narod? sv?ta. Existuje obecny nazor, ?e kruhy p?edstavuji jednotlive kontinenty, ale neni tomu tak. Baron de Coubertin vnimal kruhy a barvy jako dva nezavisle symboly a MOV vyslovn? uvadi, ?e ?adny z kruh? nereprezentuje konkretni kontinent. Olympijske kruhy jsou sou?asti olympijske vlajky , ktera ma bily podklad a v jejim st?edu je umist?no p?t olympijskych kruh?:

• modry kruh se nachazi vlevo naho?e, nejbli?e ?erdi
• ?erny kruh umist?n vedle modreho, ve st?edu vlajky
• ?erveny kruh se naleza vedle ?erneho
• ?luty kruh propojuje modry a ?erny kruh
• zeleny kruh propojuje ?erny a ?erveny kruh

Vlajka poprve zavlala p?i VI. olympijskem kongresu v roce 1914 , na olympijskem stadionu poprve v roce 1920 . Na OH se vyv??uje vlajka , kterou v roce 1920 v?novaly Antverpy, na ZOH vlajka, kterou v roce 1952 v?novalo Oslo . Sou?asti historicke vlajky je i olympijske heslo Citius, Altius, Fortius - Communiter ( Rychleji, vy?e, siln?ji - spole?n? ), ktere vyjad?uje cil olympijskeho hnuti, usili o neustaly pokrok. P?vodni heslo ( Citius, Altius, Fortius) p?evzal Pierre de Coubertin od sveho p?itele, abbe Didona. V roce 2021 Mezinarodni olympijsky vybor na zasedani v Tokiu schvalil navrh sveho prezidenta Thomase Bacha a dosavadni t?islovnou formuli roz?i?il o slovo Communiter ( lat. spole?n? ) ^[6] . Nejvyznamn?j?i symboly olympijskeho hnuti jsou podle ?l. 6 olympijske charty vylu?nym vlastnictvim MOV. S vyjimkou oficialniho olympijskeho dne nesmi NOV u?ivat olympijske symboly bez jeho vyslovneho povoleni. Nejvy??i symboly se nesmi pou?it ke komer?nim u?el?m . Kombinaci olympijskych kruh? s jinymi znaky nebo atributy (nap?. se statni vlajkou ) vznikaji emblemy , znaky NOV a organiza?nich vybor? OH (ZOH), jejich? jsou vlastnictvim, musi v?ak byt schvaleny MOV. Nov? pou?ivanym symbolem OH (ZOH) jsou maskoty , ktere maji vyjad?ovat narodni tradici hostitelske zem?.

Olympijsky ceremonial [ editovat | editovat zdroj ]

Olympijsky ceremonial je soubor p?edepsanych ob?ad? pro zahajeni a ukon?eni OH a pro rozdileni cen, konajici se v hlavnim olympijskem stadionu .

Zahajovaci ceremonial [ editovat | editovat zdroj ]

• za?ina p?ichodem hlavy statu zem? po?adajici OH v doprovodu p?edsedy MOV a p?edsedy organiza?niho vyboru her na olympijsky stadion .
• zazni statni hymna po?adajici zem?
• defile u?astnik? ? ka?da delegace je ozna?ena standartou se jmenem zem? a statni vlajkou . Defile zahajuje delegace ?ecka a uzavira je delegace hostitelske zem?; ostatni narody defiluji v abecednim po?adku podle jazyka zem?, ktera hry po?ada.
• p?edseda MOV p?ednese uvitaci projev a vyzve hlavu po?adajiciho statu, aby pronesl zahajovaci formuli.
• ozve se hlas trubek a za zvuk? olympijske hymny je vzty?ena olympijska vlajka .
• p?edani oficialni, olympijske vlajky starostovi po?adatelskeho m?sta.
• symbolicke vypu?t?ni holub? (poznamka: v sou?asnosti se ji? neprovadi).
• p?ichod olympijske ?tafety s pochodni . Posledni b??ec ob?hne olympijsky stadion a za?ehne olympijsky ohe? .
• slavnostni p?isaha sportovc? a rozhod?ich . Prvni p?isaha rozhod?ich se uskute?nila na Letnich olympijskych hrach v Mnichov? (viz olympijsky slib ).
• Na zav?r zahajovaciho ceremonialu je hrana statni hymna hostitelske zem?.

Zav?re?ny ceremonial [ editovat | editovat zdroj ]

• Vlajkono?i zu?astn?nych delegaci nastoupi spolu s nosi?i standart s ozna?enim zem? na plochu stadionu ve stejnem po?adi a zaujmou stejna mista jako p?i zahajeni.
• Za nimi defiluje ?est zavodnik? z ka?de delegace v osmi- nebo desetistupech bez rozdilu statni p?islu?nosti .
• zazni ?ecka statni hymna .
• na sto?ar stojici po prave stran? st?edoveho sto?aru (u?ivaneho pro vlajky vit?z?) vystoupa ?ecka vlajka ; pak vystoupa na st?edovy sto?ar statni vlajka po?adatelske zem? a na sto?ar vlevo od st?edoveho vlajka zem?, v ni? se nachazi m?sto , je? bude po?adat p?i?ti olympijske hry.
• zazni statni hymna zem? p?i?tich olympijskych her.
• p?edseda MOV vystoupi na podium a kratkym projevem, v n?m? pod?kuje po?adatelske zemi a pozve k u?asti na p?i?tich olympijskych hrach, hry pak ukon?i.
• Zazni fanfara .
• zhasne olympijsky ohe? .
• za zvuk? olympijske hymny je spu?t?na ze sto?aru olympijska vlajka .
• p?i odna?eni vlajky z olympijskeho stadionu je pozdravena p?ti d?lovymi vyst?ely a p?vecke sbory zpivaji na rozlou?enou.

Ceremonial p?edavani olympijskych medaili [ editovat | editovat zdroj ]

• se kona v pr?b?hu olympijskych her, pokud mo?no ihned po skon?eni sout??e a na mist?, kde se sout?? konala. Medaili p?edava p?edseda Mezinarodniho olympijskeho vyboru nebo ur?eny ?len MOV za doprovodu p?edsedy p?islu?ne mezinarodni sportovni federace nebo jeho nahradnika.
• zavodnici, kte?i skon?ili na prvnim, druhem a t?etim mist?, vystoupi na stupn? vit?z? ; vit?z na nejvy??i st?edovy stupe?, druhy na stupe? po jeho pravici a t?eti na stupe? po jeho levici
• na st?edovy sto?ar je vzty?ena statni vlajka zem? vit?ze, vlajky druheho a t?etiho zavodnika na dvou sto?arech vedlej?ich.
• zazni statni hymna vit?ze.

Olympijsky ceremonial se stal hlavnim vzorem pro podobne akty ?ady mezinarodnich sportovnich sout??i.

Olympijske hry mlade?e [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni olympijsky vybor od roku 2010 organizuje take olympijske hry mlade?e , a to jak letni ?i zimni , ktere jsou ur?eny d?tem a mlade?i .

Olympiady v p?enesenem vyznamu [ editovat | editovat zdroj ]

Olympiadami se ?asto nazyvaji i r?zne mistni nebo ?kolni sportovni nebo i jine sout??e napodobujici skute?nou olympiadu. Tradi?ni sout??i je ?achova olympiada . Nazvem olympiada byl inspirovan i nazev ?eskoslovenskych spartakiad .

Slova Olympiada a Olympijsky (a slova odvozena), stejn? jako symboly p?ti kruh? a olympijske pochodn?, jsou chran?na zakonem ^[7] a nesmi se pou?ivat bez specialniho povoleni Olympijskeho vyboru ^{[8] [9]} . Toto povoleni ma nap?. Ministerstvo ?kolstvi, a smi se pou?ivat pro vzd?lavaci znalostni a dovednostni sout??e konane ve spolupraci se ?kolami: nap?iklad matematicka olympiada , fyzikalni olympiada , chemicka olympiada , astronomicka olympiada atd.

Po?adatelske staty a m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Zvolene po?adatelske m?sto olympijskych her ma jednou pro v?dy pravo k p?idomku olympijske ? tedy olympijske m?sto .
• Po?adatelska zem? ma oproti ostatnim zemim navic pravo postavit sv?j narodni olympijsky tym ve v?ech olympijskych kolektivnich sportech ani? by se musela zu?astnit jakekoliv kvalifikace.

Po?adatelska m?sta olympijskych her ^[10]

Rok	Letni olympijske hry		Zimni olympijske hry		Olympijske hry mlade?e
	?islo	Po?adatelske m?sto	?islo	Po?adatelske m?sto	?islo	Po?adatelske m?sto
1896	1	Atheny , ?ecko
1900	2	Pa?i? , Francie
1904	3	St. Louis , Spojene staty americke [11]
1906	mezihry [12]	Atheny , ?ecko
1908	4	Londyn , Spojene kralovstvi [13]
1912	5	Stockholm , ?vedsko
1916	6	Berlin , N?mecko → zru?eno kv?li sv?tove valce
1920	7	Antverpy , Belgie
1924	8	Pa?i? , Francie	1	Chamonix , Francie
1928	9	Amsterdam , Nizozemsko	2	Svaty Mo?ic , ?vycarsko
1932	10	Los Angeles , Spojene staty americke	3	Lake Placid , Spojene staty americke
1936	11	Berlin , N?mecko	4	Garmisch-Partenkirchen , N?mecko
1940	12	Tokio , Japonsko → Helsinky , Finsko → zru?eno kv?li druhe sv?tove valce	-	Sapporo , Japonsko → Svaty Mo?ic , ?vycarsko → Garmisch-Partenkirchen , N?mecko → zru?eno kv?li druhe sv?tove valce
1944	13	Londyn , Spojene kralovstvi → zru?eno kv?li druhe sv?tove valce	-	Cortina d'Ampezzo , Italie → zru?eno kv?li druhe sv?tove valce
1948	14	Londyn , Spojene kralovstvi	5	Svaty Mo?ic , ?vycarsko
1952	15	Helsinky , Finsko	6	Oslo , Norsko
1956	16	Melbourne , Australie + Stockholm , ?vedsko [14]	7	Cortina d'Ampezzo , Italie
1960	17	?im , Italie	8	Squaw Valley , Spojene staty americke
1964	18	Tokio , Japonsko	9	Innsbruck , Rakousko
1968	19	Ciudad de Mexico , Mexiko	10	Grenoble , Francie
1972	20	Mnichov , Zapadni N?mecko	11	Sapporo , Japonsko
1976	21	Montreal , Kanada	12	Denver , Spojene staty americke → Innsbruck , Rakousko
1980	22	Moskva , Sov?tsky svaz	13	Lake Placid , Spojene staty americke
1984	23	Los Angeles , Spojene staty americke	14	Sarajevo , Jugoslavie
1988	24	Soul , Ji?ni Korea	15	Calgary , Kanada
1992	25	Barcelona , ?pan?lsko	16	Albertville , Francie
1994			17	Lillehammer , Norsko
1996	26	Atlanta , Spojene staty americke
1998			18	Nagano , Japonsko
2000	27	Sydney , Australie
2002			19	Salt Lake City , Spojene staty americke
2004	28	Atheny , ?ecko
2006			20	Turin , Italie
2008	29	Peking , ?ina
2010			21	Vancouver , Kanada	I (letni)	Singapur Singapur
2012	30	Londyn , Spojene kralovstvi			I (zimni)	Innsbruck , Rakousko
2014			22	So?i , Rusko	II (letni)	Nanking , ?ina
2016	31	Rio de Janeiro , Brazilie			II (zimni)	Lillehammer , Norsko
2018			23	Pchjong?chang , Ji?ni Korea	III (letni)	Buenos Aires , Argentina
2020	32	Tokio , Japonsko p?esunuto na rok 2021 kv?li pandemii covidu-19			III (zimni)	Lausanne , ?vycarsko
2022			24	Peking , ?ina
2024	33	Pa?i? , Francie			IV (zimni)	Kangwon , Ji?ni Korea
2026			25	Milan ? Cortina d'Ampezzo , Italie	IV (letni)	Dakar , Senegal p?esunuto z roku 2022 kv?li pandemii covidu-19
2028	34	Los Angeles , USA
2030			26	ZOH 2030
2032	35	Brisbane , Australie
2034			27	ZOH 2034
2036	36	LOH 2036

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Olympic Games na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• REINHARDT, Karl-Walter. 1000 olympijskych vit?z? . 1. vyd. Praha: Kni?ni klub, 2008. 336 s. ISBN   978-80-242-2030-7 .  
• RAMI?OVA, ?arka; SWIERCZEKOVA, Lucie. Moda pod olympijskymi kruhy: nastupove oble?eni od Athen a? po Rio . 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 2016. 158 s. ISBN   978-80-204-4115-7 .  
• FELDSTEIN, Petr. 21 navrat? do olympijske historie . 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2021. 231 s. ISBN   978-80-242-7437-9 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Paralympijske hry
• Sv?tove hry (neolympijske sporty)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu olympijske hry na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo olympijske hry ve Wikislovniku
• Kategorie Olympijske hry ve Wikizpravach