Vesuv
Pohled z neapolske ?tvrti Posillipo. Vlevo od ku?elu Vesuvu je patrny h?eben hory Monte Somma.
Vrchol	p?ibli?n? 1) 1 281 m n. m.
Prominence	1 232 m
Poznamka	1) prom?nliva, aktivni sopka
Poloha
Sv?tadil	Evropa
Stat	Italie Italie
Poho?i	Masiv Vesuvu
Sou?adnice	40°49′17″ s. ?. , 14°25′32″ v. d.
Vesuv
Typ	stratovulkan
Erupce	duben 1944
Hornina	andezit , tefrit , zn?lec , latit , trachyt
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vesuv ( italsky Monte Vesuvio , anglicky Mount Vesuvius ) je aktivni stratovulkan na Apeninskem poloostrov? v  Italii . Vypina se 1 281 metr? nad Neapolskym zalivem , p?ibli?n? 10 kilometr? od t?etiho nejlidnat?j?iho m?sta Italie ? Neapole . Pat?i mezi nejznam?j?i sopky sv?ta, nebo? se proslavil vybuchem roku 79 , kdy do?lo ke zni?eni ?ady ?imskych m?st, mezi n?? pat?i nap?iklad Pompeje . Od te doby prob?hlo 36 erupci. Posledni skon?ila v dubnu roku 1944 . Jedna se tedy o jediny vulkan na uzemi kontinentalni Evropy , u ktereho v poslednich sto let do?lo k  erupci . A?koliv je od te doby ne?inny (spici), jedna se stale o aktivni sopku. ^{[1] [2]} Vzhledem k hust? zalidn?nemu regionu a nedalekemu milionovemu m?stu je zapsan do seznamu Decade Volcanoes , podobn? jako dal?ich patnact sv?tovych sopek. ^[3]

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno Vesuv pou?ivali auto?i jak pozdni ?imske republiky , tak i rane ?imske ?i?e . Jeho variantami byly takte?: Vesuvius , Vesevius , Vesaevus , Vesevus , Vesbius a Vesvius . ^[4] Spisovatele ve starov?ke ?e?tin? pou?ivali Ο?εσο?ιον nebo Ο?εσο?ιο? . Slovo je pravd?podobn? indoevropskeho p?vodu. ^[5]

Existuji r?zne teorie o p?vodu slova Vesuv:

• Sopka byla starymi ?imany a ?eky zasv?cena Heraklovi (Herkules), podobn? jako m?sto Herculaneum , le?ici na jejim upati. Herakles byl synem Dia a Alkmeny . Nejvy??i b?h je te? znam jako Hues ( ?η? ), proto byl Herakles nazyvan Huesu hios ( ?ησου υ??? ? Di?v syn). Vlivem foneticke transkripce latiny vznikla zkomolenina Vesuv.

• Slovo fest , co? znamena kou? ?i dym.

• Vesuv lze odvodit i z praindoevropskeho slova ves ? srdce. To plati i pro slova: illuminare ? svitivy; nebo bruciare ? ho?et. ^[6]

• Pro pojmenovani vulkanu mohlo poslou?it i jmeno pelasgovskeho kapitana Vesbio, ktery ve sve dob? dominoval p?ilehlemu uzemi.

• Na konci 17. stoleti se lide domnivali, ?e Vesuv byl odvozen z latinskeho Vae suis ( B?da mu ), nebo? v?t?ina znamych erupci zp?sobila ?adu ne?t?sti. ^[5]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Lokalita [ editovat | editovat zdroj ]

Vulkan se nachazi na Apeninskem poloostrov? v Kampanii , p?imo u Neapolskeho zalivu ( Tyrhenske mo?e ). M?sto Neapol le?i asi 10 km severozapadnim sm?rem. K 31. ?ijnu 2021 v n?m ?ilo 917 709 obyvatel, zatimco v metropolitni oblasti bylo roku 2017 evidovano 3 115 320 obyvatel. Vesuv je jedinou aktivni sopku v kontinentalni Evrop? , ktera za poslednich sto let vybuchla. Dal?i dv? se v Italii nachazeji na ostrovech: Etna ( Sicilie ) a Stromboli ( Liparske ostrovy ). ^[7]

Fauna a flora [ editovat | editovat zdroj ]

Vrchol sopky je holy, kde?to jeho svahy v ni??ich partii pokryva typicka st?edomo?ska vegetace ( borove lesy a dub cesminovity ). Vedlej?i hora Monte Somma si dr?i vice vlhkosti, proto se zde da nalezt ka?tan , dub , ol?e , javor , dub cesminovity a pro St?edomo?i nep?ili? typicka b?iza . Dale se zde vyskytuje smil , kru?inka barvi?ska , kru?inka etenska a 23 druh? orchideji . Na upati se diky p?d?, zurodn?ne sope?nym popelem a tufem s vysokym obsahem drasliku , velice dob?e da?i p?stovat vinnou revu . Tato skute?nost je d?vodem, pro? lide osidluji upati vulkan?, navzdory zjevnym rizik?m.

Pom?rn? rychla kolonizace starych lavovych proud? florou je zap?i?in?na p?itomnosti li?ejniku druhu Stereocaulon vesuvianum, ktery p?ipravuje zakladni p?du pro dal?i rostliny. Na Vesuvu bylo identifikovano celkem 906 zastupc? flory.

Z fauny se v okoli daji nalezt my?i domaci , kuny skalni , zajici , kralici divoci , li?ky a na italske pom?ry i relativn? vzacny plchove zahradni . Hnizdi tu vice ne? 100 druh? ptak? , nap?iklad kan? lesni , po?tolka obecna , dudek chocholaty , hrdli?ka vychodni , holub h?ivna? , strakapoud velky , skalnik zp?vny , krkavec velky , sykora uhelni?ek , krahujec obecny , ?i?ek lesni ), zimuji zde sluka lesni , rehek domaci , krutihlav obecny , drozd zp?vny a p?ile?itostn? sem zavitaji p?nice slavikova , p?nice vousata , lejsek ?ernohlavy , rehek zahradni , b?lo?it okrovy , budni?ek lesni , ?luva hajni , lelek lesni , v?elojed lesni . Dale lokalitu obyvaji plazi , co? zahrnuje u?ovky , je?terky zelene ?i gekony turecke a nes?etne mno?stvi hmyzu . ^[8]

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci Koppenovy klasifikace podnebi se p?ilehle uzemi klimaticky pohybuje mezi st?edomo?skym podnebim (Csa) a vlhkym subtropickym podnebi (Cfa), jeliko? sra?kove uhrny pouze dvou letnich m?sic? jsou men?i ne? 40 mm. Podnebi zarove? vykazuje znamky jak oceanskeho , tak kontinentalniho charakteru, co? je typicke i pro cely Apeninsky poloostrov . Zimy jsou zde mirne a leta tepla. Diky svemu mirnemu podnebi a rozmanite geograficke poloze bylo okoli Neapole ji? v ?imskych dobach oblibenym letoviskem cisa?? . ^[9] Takte? je to jedno z nejslunn?j?ich mist v Italii . ^[10]

Geologicky popis [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod vulkanismu [ editovat | editovat zdroj ]

Italske vulkany le?i na rozhrani dvou litosferickych desek . Africka se z jihu pohybuje severovychodnim sm?rem (rychlosti 21,5 mm za rok) a podsouva se pod eurasijskou . Druh tohoto st?etu se nazyva subdukce a je p?i?inou zdej?i sope?ne a zem?t?esne ?innosti. Subdukujici africka deska dale klesa a zhruba ve hloubce 65?130 km dochazi vlivem vysokych teplot a tlak? k jejimu taveni, ?im? se z ni uvol?uji plyny a vodni para . Vznikle magma , obohacene t?mito plyny pote diky sve ni??i hustot? stoupa k povrchu, kde tvo?i a pohani ?et?zce sopek . V d?sledku p?itomnosti plynne slo?ky se sope?na ?innost ?asto projevuje explozivnimi, n?kdy i velmi mohutnymi erupcemi . ^{[11] [12]}

Vesuv je stratovulkan . To znamena, ?e byl zformovan st?idavym ukladanim pyroklastik , pemzy a lavy . Tim vznika strma struktura ve tvaru ku?elu, typicka prav? pro stratovulkany. Vesuv pat?i do Kampanskeho vulkanickeho oblouku , ktery se tahne podel Apeninskeho poloostrova a? k ho?e Monte Amiata na jihu Toskanka . Sou?asti oblouku jsou mimo jine taky: Campi Flegrei , Monte Epomeo na ostrov? Ischia ?i podmo?ske vulkany na jihu (nap?. Marsili ). Sope?na ?innost se v mist? Vesuvu projevuje nejmen? 400 tisic let.

Petrologie [ editovat | editovat zdroj ]

Lavy Vesuvu jsou rozmaniteho slo?enich a pochazeji ze zasaditych magmat bohatych na oxid k?emi?ity a draslik . Vlivem p?itomnosti oxidu k?emi?iteho maji magmata vy??i viskozitu (tj. malo tekuta), co? p?i silnem nasyceni sope?nymi plyny vede k velmi explozivnim erupcim. T?mi je vulkan vzhledem ke sve minulosti dob?e znam, a? u? t?mi slab?imi ( strombolsky typ ) ?i silnymi ( pliovsky typ ). Nicmen? Vesuv byl producentem take efuzivnich ( vylevnych erupci ), kdy proudy lavy zni?ily v mnoho vesnic pod horou. Sope?nymi produkty nej?ast?ji jsou: andezit , tefrit , zn?lec , latit ?i dokonce trachyt .

Mineralogie [ editovat | editovat zdroj ]

V okoli se vyskytuje a? 230 mineral? , ^[13] t?mi nejroz?i?en?j?imi jsou:

• Vzorky mineral?, nalezene p?imo v okoli Vesuvu
• 
  Artroeit
• 
  Epidot
• 
  Erytrosiderit
• 
  Ferucit
• 
  Hauyn
• 
  Humit
• 
  Vesuvianit
• 
  Wollastonit

Geomorfologie [ editovat | editovat zdroj ]

Vesuv je sou?asti vulkanickeho komplexu zvaneho Somma?Vesuv . Somma je nazev pro pradavny stratovulkan , ktery se zde existoval v dob? mezi 39?22 tisici lety. Na konci tohoto obdobi mohl dosahovat nadmo?ske vy?ky 1,9 a? 2 km. Zanikl p?i erupci Pomici di Base, kdy se v?t?ina hory zhroutila do vznikajici kaldery, pojmenovanou Somma. Tuto kotlovitou propadlinu formovaly dal?i t?i pozd?j?i kalderizace (p?i erupcich Mercato, Avellinske, Pompejske). Celkovy tvar kaldery Sommy neni symetricky, nebo? umist?ni erup?nich center t?chto erupci nebylo toto?ne. ^[14] Sou?asny ku?el Vesuvu, zvany Gran Cono , za?al vznikat po katastrof? z roku 79. Tomuto druhu sopky , kdy mlad?i sope?ny ku?el vyroste v kalde?e p?ede?le star?i sopky, se ?ika tzv. somma. Jedine zachovale zbytky stratovulkanu Somma se nachazi necele 2 km severn?, v podob? vysokeho skalniho h?ebenu Monte Somma (1 149 m). V prostoru mezi nim a Gran Cono se rozklada 5 km dlouhe Valle del Gigante (Udoli obr?). To se d?li na Atrio del Cavallo (Nadvo?i koni) na zapad? a Valle dell'Inferno (Udoli pekla) na vychod?. V zapadnim konci udoli se nachazi lavovy dom Colle Umberto , ktery se tu zformoval na konci 19. stoleti a dnes je zcela zarostly stromovou vegetaci.

O podob? hory p?ed erupci v roce 79 se vi malo. Z dochovanych fresek zni?enych Pompeji (nast?nna malba Bacchus a Vesuvius v dom? Casa del Centenario ) a  Herculanea lze usuzovat, ?e se Vesuv skladal z jedineho ku?elu. ?im?ti spisovatele ho popisovali jako zelenou horu pokrytou zahradami a vinicemi , vyjma skalnateho vrcholu.

Sou?asny krater ma v pr?m?ru 400 m a hloubku 300 m. Obvod hory v jeji zakladn? (v nadmo?ske vy?ce 50 m) ?ini 40 km. Obvod kaldery Sommy ma 11 km. St?ed krateru Vesuvu je v??i jejimu st?edu posunut o 250 m, z ?eho? se vyvozuje, ?e se v pr?b?hu historie posunul take p?ivod magmatu . Na ku?elu jsou patrne znamky vodni a v?trne eroze a sklon svah? je r?zny. Ty jsou zarove? poznamenany minulymi lavovymi proudy . Na rozdil od torza Monte Sommy se vy?ka a tvar Vesuvu m?ni v zavislosti na druhu sope?ne aktivity . Vylevnymi ?i slabymi explozivnimi erupcemi se uklada nezpevn?ny sypky material nebo lavove proudy a vulkan postupn? roste. P?i siln?j?ich explozivnich udalostech dochazi k p?ime destrukci vrcholu nebo zhrouceni cele struktury, ?im? vznika kaldera.

Geologie [ editovat | editovat zdroj ]

V?decke poznatky o geologicke historii Vesuvu pochazeji z jadrovych vzork? odebranych z ?ady vrt? hlubokych 2 km, zasahujici a? do druhohornich vrstev. Radiometricke datovani (metody zalo?ene na rozpadu draslik?argon a argon?argon zjistily, ?e oblast Vesuvu podleha vulkanicke ?innosti po dobu nejmen? 400 tisic let. Zaklad Sommy le?i asi kilometr pod urovni mo?e na druhohornich a t?etihornich sedimentarnich vrstvach: triasove dolomity , jurske piskovce , vrstvy slinu a jilu , ktere maji tlou??ku 1,5 a? 1,7 km. Mezi nimi le?i vrstvy ignimbritu , vytvo?ene erupcemi sousedniho vulkanu Campi Flegrei p?ed 39?40 tisici lety. B?hem zkoumani ulomk? z p?ede?lych erupci se zjistilo, ?e triasove dolomity vykazuji znamky tepelne metamorfozy , co? odhadovou hloubku magmaticke komory situuje pod tyto vrstvy. Toto zji?t?ni bylo pozd?ji potvrzeno geofyzikalnim pr?zkumem. Jeji objem se odhaduje na 50 km³, pr?m?r na 6 km a podle seismickych m??eni le?i jeji nejsvrchn?j?i partie 5,5 km pod povrchem.

Historicka aktivita [ editovat | editovat zdroj ]

Vulkanismus se v mist? sou?asneho Vesuvu projevuje nejmen? 400 tisic let. P?ed 39 tisici lety zapo?alo formovani stratovulkanu Somma, p?edch?dce dne?niho Vesuvu. Evoluci komplexu Somma-Vesuvu lze shrnout do ?ty? hlavnich fazi, z nich? ka?da ma zvla?tni charakteristiky ohledn? sveho eruptivniho stylu a vulkano-tektonickeho vyvoje sope?neho t?lesa. Erup?ni historie zahrnuje, jak obdobi zvy?ene aktivity, tak obdobi klidu. ^[15]

• 1. faze: p?edstavuje ?asovy usek p?ed 39?22 tisici lety. Na jeho po?atku byl zahajen r?st stratovulkanu Somma, ktery v rozp?ti asi 20 tisic let pravd?podobn? dosahl vy?ky 1,9?2 km, a to diky p?eva?n? vylevne a slab? explozivni vulkanicke ?innosti, ktera produkovala lavove proudy a sope?nou strusku , st?idajici se s p?ile?itostnymi vklady pyroklastickych proud? . Do faze rovn?? pat?i kontroverzni erupce Codola, je? se m?la odehrat 3 tisice let p?ed jejim koncem. Jen?e k dispozici je velmi malo geologickych udaj?. Pokud by se jeji existence potvrdila, jednalo by se o prvni znamou explozivni erupci pliniovskeho typu na Somm?. N?ktere vyzkumy nazna?uji, ?e mohla byt v?t?i ne? ta, co zni?ila Pompeje. ^[16]
• 2. faze: zapo?ala erupci Pomici di Base zhruba p?ed 22 tisici roky, p?i ni? zanikl pradavny stratovulkan Somma a zrodil se tak sope?ny komplex Somma?Vesuv. Druha faze dale zahrnuje erupce Mercato, Avellinskou a Pompejskou, v?etn? subpliniovske Verdoline a dal?ich men?ich eruptivnich udalosti. V?echny ?ty?i pliniovske erupce se podilely na formovani kaldery Somma. Jejich sila na indexu vulkanicke aktivity se odhaduje na VEI 5 a? VEI 6 (v zavislosti na pou?item zdroji), nicmen? Pompejska m?la prokazateln? VEI 5.
• 3. faze: nasledovala bezprost?edn? po skon?eni Pompejske erupce v roce 79 , zahrnuje dv? subpliniovske udalosti z let 472 a 1631 . V obdobi mezi nimi dochazi k intenzivni, zato nizkoenergeticke erup?ni aktivit?. V teto fazi nastava postupny r?st dnes dob?e znameho ku?elu Gran Cono .
• 4. faze: je posledni a dosud probihajici. Zapo?ala roku 1631, kdy nastal zlom ve stylu erup?ni aktivity sopky. Zvy?ena vulkanicka aktivita, p?eru?ovana p?echodnymi obdobimi klidu (trvajici n?kolik m?sic? a? sedm let), panovala a? do roku 1944 . Pro Vesuv byla typicka produkce lavovych proud? a slab?i vybu?ne aktivity, v?etn? ob?asnych strombolskych erupci prudkeho razu. Prav? v teto fazi ziskaval Gran Cono sou?asnou podobu.

Erupce Pomici di Base [ editovat | editovat zdroj ]

Nejv?t?i a prvni pliniovska erupce , take znama pod nazvem Sarno , prob?hla n?kdy p?ed 22?18 tisici lety. Vy?ka erup?niho sloupce se odhaduje na 20 km a sope?ny mrak pak v?try una?ely vychodnim a? severovychodnim sm?rem (rozptylova osa). Produkce sv?tle zbarvene trachyticke pemzy a? po tmavou latitickou strusku odra?i stratifikaci magmaticke komory . Erupci lze rozd?lit do t?i fazi: po?ate?ni, magmatickou (pliniovska; 10 km od sopky se naakumulovala vrstva tefry silna 6,5 m) a  freatomagmatickou (definovana serii samostatnych sope?nych vybuch?). B?hem druhe faze se vrchol pradavneho vulkanu Somma, vysoky zhruba 2 km, zhroutil do ?aste?n? vyprazdn?neho magmatickeho krbu a vznikla stejnojmenna kaldera s pr?m?rem 3 km. Ve srovnani s polohou sou?asneho ku?elu Gran Cono , se erup?ni centrum rozkladalo zhruba 1?2,5 km zapadnim sm?rem. ^{[17] [18] [19] [20]}

Erupce Verdoline [ editovat | editovat zdroj ]

Erupce Verdoline je jednou z hlavnich subpliniovych erupci komplexu Somma-Vesuv. Datuje se do doby p?ed 19 265 a? 16 000 lety. Rekonstrukce jejiho pr?b?hu na zaklad? stratigrafickeho pr?zkumu definuje p?t samostatnych eruptivnich fazi a odhaluje slo?itou dynamiku cele udalosti, p?i ni? se v kratkem ?asovem intervalu st?idaly r?zne typy erupci. ^{[21] [22] [20]}

Erupce Mercato [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed 9?8 tisici lety do?lo k erupci Mercato (alternativn? nazyvana Ottaviano nebo Gemelle ), kterou p?edchazelo velmi dlouhe obdobi klidu. Eruptujici magma m?lo dle geochemicke analyzy fonolitove (zn?lcove) slo?eni. Podle jeho homogenity nedo?lo v magmaticke komo?e ke smichani s jinym magmatem. Prvni faze erupce se sklada ze dvou r?znych jednotek, produkujici sope?ny popel a pemzu . Jejich rozptylova osa je orientovana na vychod. Erup?ni sloupce atakovaly vy?ku 14 a 21,5 km. Druha faze se musela objevit pozd?ji, nebo? ulo?eniny z prvni vykazuji znamky eroze . Obsahuje ?ty?i jednotky, jejich? erup?ni sloupce nebyly nikterak vysoke a podlehaly opakovanym kolaps?m, ?im? se vytvo?ily pyroklasticke proudy . Pozd?ji vznikl sloupec vysoky 24?25 km a zanechal po sob? nejmocn?j?i lo?isko z cele erupce. Do dal?i faze se vulkan uklidnil zhruba na n?kolik dni ?i tydn?. Obecn? je t?eti faze podobna te druhe, kdy se slabe a nestabilni erup?ni sloupce zhroutily, ov?em pozd?ji nasledovaly stabiln?j?i a vice konvektivni sloupce s del?i dobou trvani. Rozptylova osa sope?neho mraku mi?ila severnim sm?rem. Kalderizace oproti p?edchozi Pomici di Base prob?hla o n?co vychodn?ji, co? m?lo za nasledek morfologicke zm?ny kaldery Somma a navy?eni jeji rozlohy. ^{[23] [24] [25] [20]}

Erupce Avellino [ editovat | editovat zdroj ]

N?kdy mezi roky 1909 p?. n. l. a? 1868 p?. n. l. prob?hla Avellinska erupce. ^[26] Je zdrojem vrstvy pemzy , nalezene na uzemi m?sta Avellino , vzdalenem asi 32 km severozapadnim sm?rem od krateru. Avellinskou udalost doprovazely nejmohutn?j?i pyroklasticke p?ivaly za celou eruptivni historii komplexu Somma-Vesuv. Podle pyroklastickych ulo?enin sm??ovaly severnim sm?rem, prohnaly se uzemim budouciho m?sta Neapol a zastavily se a? za jeho hranicemi, 25 km od krateru. ^{[27] [20]} Erup?ni sloupec dosahl vy?ky 30 km. Jedna v?decka studie erupci d?li na t?i faze: prvni a druha generovala pyroklasticke p?ivaly maleho dosahu, zatimco nejsiln?j?i t?eti faze byla freatomagmatickeho razu a m?la na sv?domi prav? zmin?ne p?ivaly. Podle jine studie se udalost skladala jen ze dvou fazi.

Oproti pozici sou?asneho krateru se tehdy sope?ny pr?duch rozkladal asi o 2 km zapadn?ji.

Erupce nastala v dob? bronzove a zni?ila n?kolik tehdej?ich sidel. Pozoruhodn? zachovale poz?statky jednoho z nich byly objeveny italskymi archeology v kv?tnu 2001 , pobli? m?sta Noly . Nalez zahrnoval chaty, hrnce, t?la hospoda?skych zvi?at, stopy lidi i lidske kostry. Obyvatele ve sp?chu opustili sva obydli a nechali je svemu osudu. ^[28]

P?ed erupci 79 [ editovat | editovat zdroj ]

Sopka po Avellinske erupci vstupuje do faze ?ast?j?ich, zato slab?ich erupci . Posledni mohla prob?hnout 217 p?. n. l. V tomto roce do?lo v Italii k zem?t?eseni a slunce bylo udajn? zahaleno ??edym oparem“ a ?suchou mlhou“. Vzorky z gronskeho ledovce z tohoto obdobi vykazuji relativn? vy??i kyselost, o ni? se p?edpoklada, ?e byla zp?sobena sirovodikem v atmosfe?e . Sopka pote uticha na 295 let. ?im?ti spisovatele ji p?ed erupci roku 79 popisuji jako horu se skalnatym vrcholem, pokrytou vinicemi a zahradami . N?kolik dochovanych d?l popsaly Vesuv jako horu s vulkanickym charakterem, a?koliv Plinius star?i ji ve sve knize Naturalis Historia timto zp?sobem neznazornil.

Erupce roku 79 [ editovat | editovat zdroj ]

24. srpna 79 , asi okolo jedne hodiny odpoledne, ^[29] zapo?ala silna erupce pliniovskeho typu a vznikl mohutny sloupec popela, vyna?eny do vy?ky vice ne? 30 km. ^[30] V teto vy?ce se vystup sope?neho materialu zastavil a za?al se ?i?it horizontaln? ve sm?ru p?evladajiciho v?tru. Plinius mlad?i se o probuzeni Vesuvu, spole?n? se svym strycem Pliniem star?im , dozv?d?l a? o hodinu pozd?ji. ^[31] Nasledn? obdr?el zpravu od sveho p?itele Rectina, ?e ho erupce uv?znila ve Stabiae . Plinius star?i se proto rozhodl zorganizovat zachrannou misi a vyplul se svymi galerami sm?rem na druhou stranu Neapolskeho zalivu . Jeho synovec u?ast odmitl a z?stal doma na ostrohu Misenu .

Kv?li v?tr?m, ktere ten den vanuly ze severozapadu, byl husty sope?ny oblak una?en p?es Pompeje a dale na jihovychod. Oblast pod nim se uprost?ed dne pono?ila do uplne tmy, nebo? skrz oblak nemohl proniknout ?adny slune?ni svit. Pompeje tak za?al zasypavat sope?ny spad rychlosti asi 15 cm/hod. Nejv?t?i kusy bile pemzy m?ly rozm?r 3 cm. Sousedni Herculaneum nebylo diky sve poloze spadem postihnuto, diky ?emu? bylo b?hem prvnich 11 hodin u?et?eno jakymkoliv va?nym u?ink?m erupce. Od pate hodiny odpoledni se v Pompejich z?itily prvni st?echy. V noci tam dosahovala tlou??ka tefry ji? 2,8 m. Kolem p?lnoci nastala druha etapa erupce, o ?em? sv?d?i vyvrhovani ?ede pemzy misto bile. Do te doby stabilni erup?ni sloupec se pod svou vlastni vahou celkem 6× zhroutil a rozlil se po svazich do okoli v podob? extremn? nebezpe?nych pyroklastickych proud? a pyroklastickych p?ival? . Tato lavin? podobna ?hava (100?1 000 °C) sm?s hornin, popela a plyn? , pohybujici se rychlosti n?kolika set km/h, spali a zni?i v?e, co pohlti. P?i?inou nestability erup?niho sloupce byla jeho p?ili? vysoka hmotnost a nedostate?ne konvek?ni proud?ni , ktere ji? nebylo schopne vyna?et obrovske mno?stvi vulkanickeho materialu a plyn? vysoko do atmosfery . B?hem erupce Vesuvu vzniklo celkem sedm pyroklastickych p?ival? (S-1 a? S-7) a ?est pyroklastickych proud? (F-1 a? F-6), o ?em? sv?d?i Pliniovy spisy a sou?asny stratigraficky pr?zkum jednotlivych vrstev. Ka?dy p?ival byl brzy nasledovan proudem, ov?em krom? posledniho S-7. Prvni dv? dvojice t?chto nebezpe?nych jev? (S-1, F-1, S-2 a F-2), k nim? do?lo zhruba v 00:00 a 01:00, zdevastovaly jen Herculaneum a ke vzdalen?j?im Pompejim se nedostaly. Pote nastalo do?asne zklidn?ni sopky a spad tefry polevil. Obyvatele Pompeji, kterym se poda?ilo ze v?erej?iho dne z m?sta utect, se do n?j za?ali vracet. Rychle se v?ak bou?liva aktivita Vesuvu op?t obnovila a v 05:30 dala do pohybu S?3 a F?3, ov?em svou energii ztratily t?sn? p?ed hradbami Pompeji. Teprve a? po hodin? bylo anticke m?sto poprve zasa?eno. ?hava mra?na (S?4 a F?4), ktera m?sto pohltila a zastavila se 0,5 km za hradbami, se pro velkou ?ast Pompejan? stala osudnymi. ^[32] Nicmen? v?echny jeho obyvatele nezabily, jeliko? ve vykopavkach se na?la t?la, le?ici nad timto konkretnim vkladem pyroklastickych depozit?.

Zem?t?eseni , je? byla poci?ovana celou noc, nad ranem je?t? zesilila. Plinius mlad?i a jeho matka se rozhodli opustit d?m, jen? ot?esy nemusel vydr?et. V pr?b?hu uprku z m?sta sm?rem do vnitrozemi pozorovali malou vlnu tsunami , v?etn? p?edchazejiciho ustupu mo?e. Vyvolal ji pr?nik pyroklastickych proud? do vod zalivu . Situace se v okoli Vesuvu zhor?ila okolo 7. hodiny ranni, kdy vznikl nejv?t?i pyroklasticky p?ival S-6. Ten zni?il ve?kere osidleni v okruhu 10?15 km ^[33] a malem se dostal k m?stu Stabie . Tam ve stejnou chvili zem?el na otravu toxickymi plyny Plinius star?i , ktery byl pravd?podobn? astmatikem . P?i vstupu na mo?e se ?esty p?ival bez obti?i za?al ?i?it p?es Neapolsky zaliv a? se zastavil na druhe stran? t?sn? u ostrohu Misenu . Plinius mlad?i ve svych dopisech uvedl, ?e se ocitli v naproste tm?. Jakmile polevila a trochu se vratilo sv?tlo, tak popelem pokryta krajina v n?m budila dojem, jako kdyby byla zasn??ena. Teho? dne se vulkan postupn? uklidnil a ruiny Pompeji a Herculanea byly na nadchazejicich 16. staleti poh?beny pod sope?nymi produkty . ^{[34] [35] [36] [37] [38] [39]}

P?i erupci Vesuvu si nejvic ob?ti vy?adaly pyroklasticke p?ivaly a pyroklasticke proudy . V okoli krateru se jejich teplota pohybovala okolo 850 °C, ve v?t?i vzdalenosti byla samoz?ejm? ni??i (je?t? 10 km od zdroje to bylo asi 250 °C). Podle odhad? mohlo zem?it 3,5 tisic osob (jine prameny hovo?i dokonce a? o 16 tisicich ob?tech ^[40] ), a?koliv doposud bylo objeveno jen 1 500 t?l. P?esny po?et mrtvych neni znam. V Pompejich a Herculaneu mohlo ?it dohromady a? 30 tisic lidi. Dal?imi zni?enymi m?sty byly Stabie a Oplontis . Herculaneum zasahla v?t?ina pyroklastickych proud? a p?ival? a skon?ilo tak pod 23 metry pyroklastickych depozit?. Jeho obyvatele zem?eli v prvnich vte?inach b?hem prvniho zasahu na nasledky tepelneho ?oku, kdy teplota dosahovala 240?370 °C (jiny zdroj uvadi 500?600 °C). Tyto hodnoty doklada na mist? nalezene zuhelnat?le d?evo. Podobny osud m?lo take m?sto Oplontis . ^{[41] [42] [37]} Intenzivni ?ar ob?ti siln? spalil, co? ve vzdalen?j?ich Pompeji patrne neni. Tam teplota ?havych mra?en ?inila 140?300 °C, ^[43] p?i?em? v lepe chran?nych interierech budov se zvy?ila asi jen na 100 °C. ?ast umrti (38 %) v Pompejich zp?sobovaly take hroutici se st?echy, nebo? je p?it??ovala t??ka vrstva tefry (pro st?e?ni konstrukce je limitni ji? n?kolik desitek centimetr?). Ke konci zde dosahovala tlou??ky zhruba 6 m. ^[44] Vzhledem k typu sope?ne erupce neprob?hla tvorba lavovych proud? a tudi? ?adne z ?imskych m?st jimi nemohlo byt zalito. V?dci na zaklad? ziskanych dat ur?ili, ?e erupce vyvrhla 1 a? 4,4 km³ popela a pemzy , co? na indexu vulkanicke aktivity odpovida stupni VEI 5. Prvotni faze erupce, kdy sopka produkovala bilou fonolitickou pemzu, generovala zhruba 1,1 km³ sope?neho materialu. ?eda pemza fonoliticko- tefritskeho slo?eni, dominujici v druhe fazi, m?la objem zhruba 1,5 km³ a plo?n? pokryla v?t?i uzemi. Celkove mno?stvi uvoln?ne tepelne energie bylo 100 tisickrat v?t?i ne? p?i detonaci atomove pumy nad Hiro?imou . Po udalosti nebyly Pompeje a Herculaneum nikdy p?estav?ny, a?koliv prob?hly zachranne prace a takte? rabovani. Masivni p?isun vulkanicke horniny se podepsal na vzhledu mistni krajiny. Nap?iklad pozm?nil tok ?eky Sarno a zarove? roz?i?il pob?e?i. Pompeje d?ive le?ely bli?e k mo?i a stejn? na tom bylo take Herculaneum, jeho? vykopavky dnes le?i 500 m ve vnitrozemi.

Datum erupce [ editovat | editovat zdroj ]

24. srpen je sou?asnymi historiky oficialn? p?ijiman jako za?atek slavne erupce. Datum pochazi z dopis? Plinia mlad?iho . A?koliv p?esnym vyli?enim pr?b?hu sope?ne erupce polo?il prvni zaklady vulkanologie , ?im? je jeho spis pro v?dce pova?ovan za d?v?ryhodny, tak ono datum je sporne. B?hem p?episovani textu toti? mohl jeden ze st?edov?kych opisova?? ud?lat v ?asovem udaji chybu. Archeologicke vykopavky v Pompejich nazna?uji, ?e ?imske m?sto bylo ve skute?nosti poh?beno a? o n?kolik m?sic? pozd?ji ? na konci ?ijna. Ob?ti maji na sob? teplej?i oble?eni. V obchodech se nalezly poz?statky ovoce a zeleniny, typicke pro ?ijen, zatimco srpnove produkty se prodavaly ji? v su?ene ?i konzervovane podob?. Konci ?ijna takte? odpovida napis se ?17. ?ijnem“, zape?et?ni sklenic kva?eneho vina nebo oma?ka Garum , u ni? ryby vylovene zpravidla v let? musi projit procesem fermentace , trvajici alespo? dva m?sice. Nalezena mince jedne ?eny byla pravd?podobn? vyra?ena v druhe polovin? za?i. Srpen dale zpochyb?uji take poznatky o mistnich p?evladajicich v?trech. V den erupce byl sope?ny mrak una?en na jihovychod, nicmen? v oblasti Neapole b?hem leta dominuji v?try, vanouci na zapad. Naopak b?hem podzimu se jejich sm??ovani sta?i na jihovychod.

79?1631 [ editovat | editovat zdroj ]

Po Pompejske katastrof? nastalo stolete obdobi klidu. O prvni erupci ( VEI 3 ) roku 172 se zminil Galen . Dal?i se objevila po 31 letech ( 203 ) a jeji hluk se udajn? nesl a? ke Capuy , vzdalene 40 km. Siln?j?i vybuch subpliniovskeho typu nastal 6. listopadu 472 (Pollenska erupce) a sope?ny mrak do?asn? uvrhnul do tmy p?ilehlou oblast v okoli. V?try sope?ny popel nasledn? zanesly nad Evropu a Konstantinopol ( Istanbul ). Diky zaznam?m od Cassiodora se vi, ?e dal?i a stejn? intenzivni probuzeni Vesuvu prob?hlo take roku 512 . Kral Theodoric Veliky dokonce postihnute obyvatele osvobodil od placeni dan?. Pozd?j?i erupce nastaly v rocich 685 , 787 a 968 . Data 991 , 993 a 999 jsou nejista, nebo? tehdej?i spole?nost byla kv?li svemu fatalistickemu my?leni zaneprazdn?na bli?icim se koncem sv?ta, k n?mu? m?lo dojit na p?elomu tisicileti. 27. ledna 1037 se Vesuv p?edvedl ?estidenni erupci (zminka od Lea Marsicana) a pozd?ji je?t? v 1068 a 1078 . V teto dob? aktivita do?asn? uticha, co? ukon?i silna erupce 1. ?ervna 1139 . Podle dobovych kronik trvala 8 dni a popel zasypal m?sta Salerno , Benevento , Capua a Neapol . V obdobi mezi 1139 ? 1631 se vi pouze o jedne male erupci ( 1500 ).

Erupce roku 1631 [ editovat | editovat zdroj ]

Od ?ervence 1631 se v okoli Neapolskeho zalivu objevuji ?etna zem?t?eseni a jsou citelna i v samotne Neapoli . O 5 m?sic? pozd?ji vysychaji v okoli vulkanu vodni zdroje . N?kolik dni p?ed vybuchem ot?esy sili, ale obyvatele tomu nev?nuji ?adnou pozornost, jeliko? na zachv?vy zem? jsou zvykli. K pliniovske erupci ^[45] dochazi v 7 hodin rano dne 16. prosince 1631 a ukon?uje se tak ne?innost, dlouha 130 let. Vznika vysoky erup?ni sloupec vysoky 16?28 km a sope?ny spad se sna?i na p?ilehlou oblast. Nejv?t?i destrukci v?ak p?sobi pyroklasticke proudy a p?ivaly , je? se za?aly objevovat v 10 hodin rano dne 17. prosince. S ohledem na absenci pyroklastickych ulo?enin za Monte Sommou se proudy, mi?ici sm?rem k severu, nedostaly p?es vysoky h?eben teto hory. V noci a nasledujici den odpoledne dorazily do oblasti bou?ky, kdy p?ivalovy de?? spou?t?l rozsahle lahary (sope?ne bahnotoky). ^[46] Dal?im ni?ivym elementem byla lava , vytekajici z prasklin na svazich Vesuvu. Pob?e?i Neapolskeho zalivu take zasahla vlna tsunami a zni?ila mnoho zakotvenych lodi. Dodnes se nezna p?i?ina jejiho vzniku, a?koliv se spekuluje o pyroklastickem proudu nebo sope?nem zem?t?eseni. ^[47] P?esto?e 40 tisic obyvatel uteklo pry? z dosahu sopky do Neapole, umira p?i katastrof? zhruba 4 tisice lidi. Celkem bylo erupci vypuzeno 1,1 km³ vyvr?enin, co? odpovida indexu VEI 5. Sope?ny popel pokryl Neapol vrstvou o tlou??ce 30 cm a registrovan byl a? v tureckem Istanbulu , kam ho zavanuly v?try. ^{[48] [49]} Erupce z roku 1631 byla nejsiln?j?ich od rok? 472 a 512 .

1631?1944 [ editovat | editovat zdroj ]

Od udalosti 1631 nastava t?i sta let dlouhe obdobi s pravidelnymi explozivnimi erupcemi v letech: 1660 , 1682 , 1694 , 1698 , 1707 , 1737 , 1760 , 1767 , 1779 , 1794 , 1822 , 1834 , 1839 , 1848 , 1850 , 1855 , 1861 , 1868 , 1872 , 1906 , 1926 , 1929 a 1944 .

K nejvyznamn?j?im vybuch?m do?lo roku 1872 a v dubnu 1906. P?i prvnim vznikl mohutny mrak popela a lavove proudy po?kodily m?sta Massa di Somma a San Sebastiano al Vesuvio . Druha, jako?to nejsiln?j?i erupce Vesuvu ve 20. stoleti , vyprodukovala nezvykle v?t?i mno?stvi lavy a vy?adala si vice ne? 100 ?ivot?. Destruktivni lavove proudy se vyskytly take v letech 1737 , 1794 , 1855 a 1929 .

K zatim poslednim erupcim do?lo mezi 18. b?eznem a 4. dubnem 1944 , na konci 2. sv?tove valky, kdy Italii osvobozuji Spojenci . Doprovazely ji lavove proudy , lavova fontana a male pyroklasticke proudy . Navzdory evakuaci 12 tisic lidi zem?elo 26 osob. Zni?ena byla m?sta San Sebastiano al Vesuvio , Massa di Somma , Ottaviano a ?asti San Giorgio a Cremano , v?etn? 88 americkych bombarder? B-25 .

Budoucnost [ editovat | editovat zdroj ]

Charakter erupci [ editovat | editovat zdroj ]

Za poslednich 19 tisic let Vesuv vyvrhnul celkem 50 km³ popela a lavy . ^[50] Jeho velke erupce pliniovskeho typu , produkujici vice ne? 1 km³ vyvr?enin, se odehravaji po dlouhem obdobi ne?innosti ka?dych n?kolik tisic let. U subpliniovskych (0,1 km³), ke ktere do?lo nap?iklad v roce 472 , je delka intervalu jen n?kolik set let. Mezi roky 1631 ? 1944 , kdy vulkan byl vice aktivni, se ka?dych n?kolik let objevilo nespo?et men?ich erupci, emitujici p?ibli?n? 0,001?0,01 km³ magmatu . Objem vyvr?ene hmoty se linearn? zvy?uje o 0,001 km³ ka?dy rok ne?innosti. To znamena, ?e erupce po 75 letem klidu by teoreticky m?la vyvrhnout minimaln? 0,075 km³ popela a lavy . Je-li magma po dlouhou dobu ulo?ene v magmaticke komo?e , maji slo?ky s vysokym bodem taveni (nap?. olivin ) tendenci krystalizovat. Nasledkem je zvy?eni koncentrace rozpu?t?nych plyn? (v?t?inou oxidu si?i?iteho a oxidu uhli?iteho ) ve zbytku taveniny. Zarove? m??e dojit ke zvy?eni koncentrace felsickych hornin (nap?. k?emi?itany ), co? magma vice zviskozni. Jak plynem obohacene magma stoupa k povrchu, klesa sou?asn? okolni litostaticky tlak, kterym na n?j p?sobi nadlo?i a dochazi k uvol?ovani plyn?. Tim objem hmoty vzroste n?kolikanasobn?. V?echny tyto procesy zap?i?i?uji vice explozivn?j?i erupce . Od dubna 1944 nedo?lo na Vesuvu k ?adne sope?ne erupci , a?koliv unik plyn? z fumarol a drobne ot?esy sv?d?i o stale aktivni sopce . V porovnanim s ?innosti z rok? 1631 ? 1944 se tato klidova faze jevi jako atypicka, nebo? obnoveni erup?ni aktivity se zna?n? zpozdilo.

V lednu 2022 vy?la studie, vedena Jornem-Frederikem Wotzlawem a Olivierem Bachmannem ze Spolkova vysoke technicke ?koly v Curychu . Ta s pomoci granat? ( mineral ) zkoumala dobu setrvani magmatu v magmatickem krbu , ne? se dostalo na zemsky povrch. Odbornici odebrali vzorky z obna?enych lo?isek, kde se vyskytovaly ulo?eny ze ?ty? velkych pliniovskych a subpliniovskych erupci: Mercato, Avellinske, Pompejske a Pollenske. Za b??ne situace, by se na ur?eni sta?i vyu?il zirkon , jen?e vesuvske magma je p?ili? zasadite, aby tento mineral mohl krystalizovat. Proto v?dci vybrali granat a k jeho dataci poslou?ily izotopy uranu-238 a thoria-230 . Je znamo, ?e fonolitova (zn?lcova) magmata produkuji nejobjemn?j?i a nejsiln?j?i erupce Vesuvu. Z vysledk? vyplynulo, ?e granaty vykrystalizovaly a setrvaly zhruba 5 tisic let p?ed erupcemi Mercato a Avellino, zatimco u Pompejske a Pollenske to bylo p?ibli?n? jen jeden tisic let. U v?ech erupci se doba ulo?eni diferencovaneho fonolitoveho magmatu v hornim magmatickem krbu shoduje s obdobimi klidu. V p?ipad? Vesuvu vznika diferencovane magma tak, ?e se tento krb v pom?rn? kratke dob? naplni primitivn?j?im magmatem z jednoho z hlub?ich krb?. V tomto relativn? chladn?j?im prost?edi se tavenina ochlazuje a krystalizuje, co? vede k jejim chemickym zm?nam a tento proces se nazyva magmaticka diferenciace . V ur?item okam?iku do krbu za?ne z v?t?ich hloubek op?t proudit primitivni maficke magma. Smichani obou tavenin pak vede k nar?stu tlaku, ktery m??e fonolitove magma vytla?it nahoru a zahajit erupci. V sou?asne dob? nelze s vyu?itim seismickeho pr?zkumu ani nikterak jinak zjistit, jestli je horni krb napln?n fonolitovym nebo mafickym magmatem. Vzhledem k tomu, ?e vulkan od roku 1631 vyvrhoval p?eva?n? lavy s mafickym slo?enim, tak se v?dci domnivaji, ?e je nepravd?podobne, aby se pod horou hromadil diferencovany fonolit. Posledni sope?na erupce Vesuvu v roce 1944 , k ni? do?lo tak?ka p?ed 80 lety, m??e znamenat po?atek del?iho klidoveho obdobi, b?hem n?ho? se ji? m??e hromadit fonolitove magma. Av?ak pro vygenerovani ni?ive erupce (podobne te z roku 79, ktera zni?ila Pompeje ) by v?ak Vesuv pot?eboval dal?ich n?kolik staleti klidu, aby se tyto zasoby op?t doplnily. Dojde-li v nadchazejicich desetiletich k erupci, p?i ni? bude vyvrhovano p?eva?n? maficke magma, mohlo by to nazna?ovat, ?e komora neni napln?na fonolitem. Nicmen? je nutne dodat, ?e i primitivni magma m??e produkovat stale velmi nebezpe?ne erupce, jako byly ty v rocich 1944 a 1631, ktere se navic mohou objevit po vyrazn? krat?ich obdobich klidu. Posledni zmin?na ze 17. stoleti zavinila smrt zhruba 4 tisic lidi. ^[51]

Rizikove oblasti [ editovat | editovat zdroj ]

V okoli Vesuvu je vyty?eno n?kolik r?zn? rizikovych oblasti: ^[52]

• ?ervena zona ? zahrnuje vlastni t?leso vulkanu a jeho nejbli??i upati, zhruba do 10 km od krateru . Jedna se tedy o oblast s nejv?t?im nebezpe?im, jeliko? v p?ipad? erupce by byla vystavena pyroklastickym proud?m , sope?nym pumam a lavovym proud?m . Jeji rozloha dosahuje p?es 300 km² a ?ije v ni vice ne? 600 tisic lidi. Jeji uzemi krom? t?i neapolskych ?tvrti ( Barra , Ponticelli a San Giovanni a Teduccio ) zahrnuje i 24 m?st a obci ( Boscoreale , Boscotrecase , Cercola , Ercolano , Massa di Somma , Ottaviano , Pollena Trocchia , Pompei , Portici , Sant'Anastasia , San Giorgio a Cremano , San Sebastiano al Vesuvio , San Giuseppe Vesuviano , Somma Vesuviana , Terzigno , Torre Annunziata , Torre del Greco , Trecase , Nola , Palma Campania , Poggiomarino , San Gennaro Vesuviano , Scafati a Pomigliano d'Arco ). Dale se d?li na dva celky. Men?i ?ast na vychod? s ozna?enim ?2“ a na zbylou ?ast s ozna?enim ?1“. V p?ipad? hrozici erupce musi byt evakuace ?ervene zony dokon?ena je?t? p?ed jejim za?atkem. ^[53]
• ?luta zona ? bezprost?edn? navazuje na ?ervenou zonu. Na zaklad? p?evladajicich v?tr? zaujima v?t?inou vychodni ?ast upati, co? je 63 m?st a obci. ^[54] Hranice zony vymezuje uzemi, kde je alespo? 5% ?ance na p?ekro?eni akumulace 300 kilogram? sope?neho popela nebo strusky na metr ?tvere?ni. Vrstva mocna vice ne? 10 cm by mohla napadnou 20?50 km od sopky. Hrozi zde p?edev?im kolapsy st?ech (pro d?ev?ne konstrukce je limit 100?400 kg/m² a pro vyztu?ene betonove 400?1400 kg/m²). Dale problemy s dopravou, ucpani kanalizaci a zaneseni filtr? vozidel. Poletujici ?astice by lidem zp?sobovaly zna?ne problemy jejich dychacim cestam. ^{[55] [56]}
• modra zona ? je vlastn? severozapadni ?ast ?lute zony. Jedna se o roviny v povodi ?eky Nola, ktere jsou obzvla?? zranitelne v??i mo?nym lahar?m z hory Somma a kumulaci povod?ovych vod. ^{[57] [58]}

Evakua?ni plan [ editovat | editovat zdroj ]

Mauna Loa

Mount Rainier

Colima

Santa Maria

Galeras

Teide

Vesuv

Etna

Santorini

Nyiragongo

Merapi

Ulawun

Taal

Sakurad?ima

Unzen

Ava?inskij

Korjacka sopka

Kv?li vysoke hustot? zalidn?ni je Vesuv zapsan do Decade Volcanoes .

V pr?b?hu tem?? nep?etr?ite vulkanicke ?innosti v prvnich desetiletich 20. stoleti , se nezaznamenal v bezprost?ednim okoli Vesuvu ?adny vyrazny nar?st populace. To se zm?nilo se skon?enim posledni sope?na erupce v dubnu 1944 . Dlouhe obdobi klidu, trvajici vice ne? 70 let, poskytlo p?iznive podminky pro silnou urbanizaci. ^[31] Oblast kolem vulkanu je dnes velmi hust? osidlena a ?iji zde 3 miliony lidi. To je take d?vod pro? ho Mezinarodni asociace vulkanologie a chemismu zemskeho nitra (IAVCEI) zapsala do seznamu Decade Volcanoes . U?ady proto vyviji usili ke sni?eni po?tu obyvatel, demolici nelegaln? postavenych dom? a roz?i?ovani vesuvskeho narodniho parku , zamezujici dal?i vystavbu. Jen za poslednich 20 let zde bylo na ?erno postaveno zhruba 50 tisic staveb. Cilem t?chto opat?eni je zkraceni doby evakuace na 2?3 dny b?hem p?i?tich 20?30 let. Vlada dokonce nabizi finan?ni odm?nu (30 000 € na rodinu) t?m, kte?i se dobrovoln? odst?huji.

Na zaklad? sope?ne ?innosti p?ed 60 a? 200 lety je u nadchazejici erupce 72% ?ance, ?e jeji sila bude odpovidat stupni VEI 3 . Pro VEI 4 je to ji? 27% a pro VEI 5 jen 1%. ^[59] P?esto vypracovany nouzovy plan pro evakuaci po?ita s hor?i mo?nosti, tedy s VEI 5 erupci podobne te z roku 1631 , je? bude jen o n?co slab?i ne? ta, co zni?ila Pompeje . ^[60] Okruh o polom?ru 7 km by tak ohro?ovaly pyroklasticke proudy a p?ivaly , zatimco zna?na ?ast okoli by byla vystavena spadu tefry . Kv?li p?evladajicim v?tr?m by pravd?podobn?ji postihl mista na jihu nebo vychodu. Uhrn 100 kilogram? tefry na 1 m² (p?i takovem mno?stvi za?inaji kolabovat st?e?ni konstrukce) by mohl sahat a? do vzdalenosti 30 km od krateru . Na opa?ne stran? proti v?tru by sope?ny spad p?edstavoval nebezpe?i jen na samotnych svazich hory. Nicmen? jaka mista budou p?esn? ovlivn?na, zavisi krom? sm?ru v?tru take na charakteru erupce.

Plan po?ita s evakuaci ?ervene zony do 14?20 dni od oznameni bli?i se erupce . Ta by se uskute?nila b?hem 7 dni pomoci vlak?, trajekt?, autobus? a automobil?. P?esun po mo?i je nutne je?t? vyhodnotit z hlediska bezpe?nosti (bou?kove vlny, tsunami vyvolane sope?nou erupci aj.). Lide by byli odeslani na bezpe?na mista v Kampanii , kde by v?ak mohli setrvat i n?kolik m?sic?. Krom? velkeho mno?stvi osob je problemem cele operace take jeji vhodne na?asovani. Za?ne-li evakuace p?ili? pozd?, nemusela by se dokon?it v?as. Zahaji-li se brzo, mohla by se naopak jevit jako plany nebo zveli?eny poplach. Nap?iklad roku 1984 bylo z oblasti vulkanu Campi Flegrei , pobli? Neapole , evakuovano 40 tisic lidi, ale k erupci nedo?lo.

Vesuv je jeden z nejintenzivn?ji hlidanych vulkan? na sv?t? a pe?liv? jej sleduje Osservatorio Vesuvio . Disponuje rozsahlymi sit?mi seismickych a gravimetrickych stanic. Pohyb zemskeho povrchu se monitoruje pomoci geodetickeho pole zalo?enem na GPS , spole?n? s radarem ze synteticke clony zalo?enem na satelitnim m??eni. Dale se provadi lokalni pr?zkumy a chemicke analyzy plyn? z fumarol . P?ipadne stoupani magmatu sm?rem k povrchu je spojeno se zem?t?esnymi roji, deformacemi t?lesa sopky , zvy?eni teploty plyn? z pr?duch? nebo zm?nami hladiny podzemni vody .

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Vesuvska vulkanicka observato? [ editovat | editovat zdroj ]

Byvala vulkanicka observato? je v?bec nejstar?i vulkanickou observato?i sv?ta. Le?i v nadmo?ske vy?ce 600 m a byla z?izena na rozkaz krale Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilskeho . Ten v?noval zvla?tni pozornost studiu sopky . Stavba zapo?ala roku 1841 a dokon?ila se o ?ty?i roky pozd?ji. Oproti b??nym stavbam te doby ma kv?li zem?t?esenim zesilene st?ny a zvy?ena nosnost st?echy zaji??uje lep?i ochranu v??i spadu sope?ne strusky a popela . Dnes Vesuv monitoruje Osservatorio Vesuvio , le?ici ve ?tvrti Fuorigrotta v jihozapadni ?asti Neapole . Jedna se o pobo?ku Italskeho narodniho institutu pro geofyziku a vulkanologii . Krom? Vesuvu bedliv? sleduje take Campi Flegrei a Ischia ? dal?i vulkany v blizkosti m?sta. Byvale sidlo z roku 1841 nyni slou?i jako muzeum a historicka knihovna.

Geotermalni energie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1987 provedla italska spole?nost Agip vrt na jednom ze svah?, aby se pokusila p?em?nit vnit?ni teplo sopky na elektrickou energii . Navzdory hloubce vrtu, ktery prochazel p?es zaklady hory, nebyl zachycen ?adny tepelny zdroj. O 14 let pozd?ji ( 2001 ) bylo magma detekovano asi 10 kilometr? pod povrchem.

Ochrana ?ivotniho prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

5. ?ervna 1995 bylo uzemi, zahrnujici jak sope?ny ku?el, tak i jeho bli??iho upati, vyhla?eno narodnim parkem . Cilem je ochrana tam?j?ich rostlin , ?ivo?ich? , biotop? , geologickych a paleontologickych utvar?. Dale podpora environmentalniho vzd?lavani a v?deckeho vyzkumu. Rozloha parku ?ini 72,59 km², p?i?em? na svych okrajich ?aste?n? zasahuje do okolnich m?st a obci. T?mi jsou: Boscoreale , Boscotrecase , Ercolano , Massa di Somma , Ottaviano , Pollena Trocchia , Sant'Anastasia , San Giuseppe Vesuviano , San Sebastiano al Vesuvio , Somma Vesuviana , Terzigno , Torre del Greco a Trecase .

Oblast parku je hust? osidlena a n?ktere domy le?i v nadmo?ske vy?ce 700 metr?. Organy parku ?eli nedodr?ovani zakon?, zakazujicich nelegalni stavbu budov v chran?ne oblasti, co? je v Evrop? pom?rn? vzacny problem.

Jeliko? se Kampanie potyka s velkou produkci komunalniho odpadu , rozhodlo se roku 2008 , ?e na hranicich parku budou z?izeny dv? skladky . Jedna byla ji? vybudovana, stavba druhe se pozastavila po ?etnych protestech ob?an? dot?enych obci.

Zem?d?lstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zem?d?lstvi v okoli Vesuvu je velmi rozvinute diky st?edozemnimu podnebi a urodnosti tam?j?i p?dy s vysokym obsahem mineral? , ktera navic vynika v dobrem odvodn?ni. Mezi velke mno?stvi p?stovanych plod? pat?i meru?ka (zejmena odrudy Pellecchiella , Boccuccia liscia , Boccuccia spinosa , Cafona a Carpone ) a t?e?n? ( Ciliegia Malizia nebo Ciliegia del Monte ), jejich? sady lze nalezt hlavn? na upati hory Monte Somma. Dal?imi typickymi produkty jsou Da serbo , co? je odr?da raj?at s mirn? sladkou chuti, ?emu? dopomaha vy??i obsah cukru a mineralnich soli. Mohou byt su?ene ( piennolo ) nebo podavane v oma?ce.

Od starov?keho ?ima je lokalita proslula vinem , a? u? r??ovym nebo bilym: p?stuji se hrozny Falanghina Vesuvius , Coda di Volpe (mistn? nazyvane Caprettone ) nebo Catalanesca a Piedirosso Vesuvius , je? se pou?iva k vyrob? vina Lachryma Christi (?Slzy Kristovy“). Dale se p?stuje fenykl , fazole , brokolice , vla?ske o?echy a liskove o?echy . D?le?ita je take produkce medu . ^[8]

Turismus [ editovat | editovat zdroj ]

P?istup [ editovat | editovat zdroj ]

Vrchol Vesuvu je p?istupny ve?ejnosti siti p??ich stezek , ktere k n?mu to?it? ?plhaji po vrstevnicich. K ho?e vede n?kolik silnic a ta nejvy??i kon?i v nadmo?ske vy?ce 1 117 m. Poslednich sto vy?kovych metr? musi nav?t?vnici zdolat p??ky.

Autem je nejvhodn?j?i jet z Neapole po dalnici A3 ( Neapol ? Salerno ) a nasledn? z ni po 7 kilometrech sjet v Ercolanu nebo Torre del Grecu . Pokud by nav?t?vnik cht?l vyu?it vlakova spojeni , tak k tomuto u?elu slou?i uzkorozchodna draha Circumvesuviana , ktera tvo?i men?i si?, obepinajici Vesuv po celem jeho obvodu. P?i cest? z  Neapole je idealni jet po trati Neapol? Sorrento nebo Neapol? Poggiomarino a dale pokra?ovat autobusovym spojem. T?eti zp?sob dopravy z centra m?sta zaji??uji taxi .

Sope?na turistika [ editovat | editovat zdroj ]

• Fosso Vetrana ? nachazi podel zapadniho svahu Vesuvu. Udoli zapl?uji utuhle lavove proudy z erupci z let 1872 , 1895 a 1899 . P?istup na sopku z m?sta Ercolano prochazi prav? Fosso Vetrana. Na rozdil od spodnich partii hory je zde mnohem men? vegetace .

• Colle Umberto ? je 200 m vysoky kopec, nachazejici se zapadn? od Vesuvu. Vznikal mezi roky 1895 ? 1899 . Jedna se vlastn? o lavovy dom , jeho? objem dosahuje 100 tisic m³.

• Monte Somma ? vysoky h?eben vypinajici se severn? od krateru a je vlastn? torzo stare kaldery . H?eben hory je tenky a ?lenity. Sesuvy zde nejsou ni?im neobvyklym. Nejvy??im bodem je vrchol Punta Nasone s nadmo?skou vy?kou 1 132 metr?. Vede k n?mu uzka stezka, jeji? zdolani neni nejjednodu??i.

• Atrio del Cavallo ? udoli je zapadni ?asti Valle del Gigante a rozklada se v nadmo?ske vy?ce 1 000 m mezi Monte Sommou a hlavnim sope?nym ku?elem. Dno je zapln?no ztuhlymi lavovymi proudy a n?ktere jsou pokryty bujnou vegetaci . V?t?ina turist? mi?i na vrchol prav? p?es toto udoli. Nazev v p?ekladu znamena Nadvo?i koni , co? odkazuje na d?iv?j?i doby, kdy zde nav?t?vnici nechavali sve kon?, aby nasledn? mohli ve vystupu pokra?ovat p??ky.

• Valle dell'Inferno ? jedna se o vychodni ?ast Valle del Gigante . Na rozdil od Atrio del Cavallo je holej?i a povrch lavovych proud? je hrub?i. Vzhled krajiny dal udoli nazev Udoli pekla .

Lanovka [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1880 se dostav?la pozemni lanovka Funicolare vesuviana , vedouci tem?? a? na vrchol. O 8 let pozd?ji ji p?evzala spole?nost Thomas Cook and Son Company a roz?i?ila sve podnikani o hotel a ?elezni?ni ozubnicovou tra? z Pugliana ke spodni stanici lanovky. Drahu v?ak v roce 1906 t??ce po?kodila erupce a po dal?i vybuchu roku 1944 bylo rozhodnuto o vybudovani silnice do nadmo?ske vy?ky 1 000 metr?. Ozubnicova ?eleznice byla uzav?ena v roce 1955 a rozebrana o t?i roky pozd?ji. Zni?enou pozemni lanovku nahradila seda?kova lanovka . Jeji provoz byl ale p?eru?en v roce 1984 , proto?e kapacita nebyla dostate?na a silny vitr ?asto znemo??oval stale fungovani. Architekt Nicola Pagliara p?i?el s planem jeji rekonstrukce a ten byl schvalen ?ty?i roky po odstaveni. Prace za?aly v listopadu 1991 , ale kratce nato byly zastaveny.

Po?atky turismu [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? ve starov?ku mnoho ?imskych u?enc? a um?lc? objevovali svahy Vesuvu a jejich zaznamy vyza?ovaly obdiv hory. Prvni v?decke zaznamy pochazeji od Seneca, Strabona a obou Plini? ( Plinius star?i , Plinius mlad?i ). Spisy z te doby dokladaji, ?e ?imane postavili cesty a? na vrchol a vystupy na n?j nebyly nic neobvykleho. Po zni?eni ?imskych silnic pompejskou erupci roku 79 a nastupu st?edov?ku se dochovalo jen n?kolik zaznam? o zdolani. Na za?atku raneho novov?ku (v pozd?j?i renesanci ) za?al Vesuv p?itahovat prvni turisty, v?etn? p?irodov?dc? . Nejstar?i cestovni zprava pochazi od ?pan?lskeho d?stojnika a p?irodov?dce Gonzala Fernandeze de Ovieda , ktery Neapol nav?tivil v roce 1501 . Zajem ?iroke ve?ejnosti nastal a? po velke erupci roku 1631 . Prvni exkurze se konaly jen n?kolik m?sic? po udalosti. Kolem roku 1700 byla hora sou?asti programu Grand Tour , p?i?em? p?i nav?t?v? m?sta v polovin? 18. stoleti byl vystup na vrchol jeho pevnou sou?asti. V b?eznu 1787 ho absolvoval take Johann Wolfgang Goethe . P?icestoval sem kv?li vykopavkam v Pompejich a Herculaneu . Dokonce se dostal a? nebezpe?n? blizko lavovemu proudu , vychazejiciho z krateru .

Obvykle se turista, jen? se cht?l dostat na Vesuv, musel dopravit z Neapole na upati hory ko?skym povozem , od roku 1839 stejnou ulohu zajistila ?eleznice do Resina (dne?niho Ercolana ). Odtud pokra?oval na oslu, koni nebo p??ky. Znamou celoevropskou atrakci bylo nav?tiveni mistni poustevny na zapadnim svahu sopky, kde se dalo najist ?i koupit suvenyry. Skute?ny rozmach v?t?iho turismu nastal v 19. stoleti , po odvodn?ni ba?inatych oblasti kolem sopky a vytvo?eni prvni silni?ni sit? na venkov?. Na svazich ku?elu se vybudovaly nove cesty a silnice, co? nav?t?vnik?m vyrazn? usnadnilo vystup. S rostoucim po?tem turist? zakonit? dochazelo k nar?stu kriminality a loupe?nych p?epadeni. Lupi?i se ukryvali p?imo v lesich na svazich sopky. V?t?i frekventovanost byla p?i nahlych erupci take d?vodem ?ady tragickych udalosti.

V kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Prozaicka dila [ editovat | editovat zdroj ]

• Corinne ou l'Italie ( 1807 ), Germaine de Stael .
• Posledni dny Pompeji ( 1834 ), Edward Bulwer-Lytton
• Arria Marcella ( 1852 ), Theophile Gautier
• The Volcano Lover ( 1992 ), Susan Sontagova

Poeticka dila [ editovat | editovat zdroj ]

• Zp?vy soumraku ( 1835 ), Victor Hugo
• ?lute lasky ( 1873 ), Tristan Corbiere

Kinematografie [ editovat | editovat zdroj ]

• Posledni dny Pompeji ( 1935 )
• Posledni dny Pompeji ( 1950 )
• Posledni dny Pompeji ( 1959 )
• Posledni dny Pompeji ( 2003 ), dokumentarni drama od BBC
• Pompeje ( 2014 ), americky katastroficky film

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Panorama [ editovat | editovat zdroj ]

Gran Cono

Valle del Gigante

Valle dell'Inferno

Atrio del Cavallo

Colle Umberto

Neapol

Pohled na Vesuv z vrcholu Monte Sommy.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Mount Vesuvius na anglicke Wikipedii, Vesuv na n?mecke Wikipedii, Vesuvio na italske Wikipedii, Vesuve na francouzske Wikipedii, Vezuv na ma?arske Wikipedii a Wezuwiusz na polske Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Neapol
• tefrit
• pyroklasticky proud
• pyroklasticky p?ival
• Seznam velkych sope?nych erupci

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vesuv na Wikimedia Commons
• Popis vystupu