Los Angeles

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Los Angeles (rozcestnik) .
Los Angeles
Pohled na centrum Los Angeles
Pohled na centrum Los Angeles
Los Angeles – znak
znak
Los Angeles – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 34°3′8″ s. ?. , 118°14′34″ z. d.
Nadmo?ska vy?ka 93  m n. m.
Stat Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
Federalni stat Kalifornie
Okres Los Angeles County
Los Angeles
Los Angeles
Los Angeles
Los Angeles
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1 302 km²
Po?et obyvatel 3 898 747 (2020) [1] [2]
Hustota zalidn?ni 2 994,4 obyv./km²
Sprava
Starostka Karen Bass
Vznik 1781
Oficialni web www .lacity .org
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Los Angeles (vyslovnost v americke angli?tin? výslovnost [ l?ːs ?ænd??l?s ] IPA , po?e?t?na vyslovnost [los end?ls; los end?eles]) [pozn. 1] , ?asto zkracen? te? L.A. , je nejv?t?i m?sto ve stat? Kalifornie , po New Yorku druhe nejlidnat?j?i m?sto Spojenych stat? americkych , st?edisko stejnojmenneho okresu . [4] Los Angeles je jedno z nejvyznamn?j?ich sv?tovych center kultury, v?dy, technologii, mezinarodniho obchodu a vzd?lani. Le?i na zapad? zem? u ji?ni hranice s Mexikem , na pob?e?i Ticheho oceanu . Vlastni m?sto ma rozlohu 1 302 km² a ma 3 980 000 obyvatel (odhad 2019), cela metropolitni oblast pak okolo 13 milion?. Metropolitni oblast tvo?i spole?n? se ?City of Los Angeles“ p?es 80 dal?ich samostatnych m?st, nap?iklad Long Beach , Pasadena , Burbank , Beverly Hills , Inglewood , Compton , Torrance , Santa Monica atd.

V Los Angeles se nachazi n?kolik univerzit , nejstar?i zalo?ena v roce 1880, divadla, knihovny, muzea, planetarium , observato? . Je d?le?itym finan?nim centrem, centrem mody, filmoveho pr?myslu a sidlem finan?nich a poji??ovacich firem. Je vyznamnou dopravni k?i?ovatkou, nachazi se zde t?i leti?t?, teprve od roku 1993 metro . Long Beach je spole?n? s New Yorkem nejd?le?it?j?im obchodnim p?istavem ve Spojenych statech. Charakteristicke jsou pro m?sto velke autostrady. [4]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i kostel La Placita Church

Misto bylo obyvano ji? okolo roku 8000 p?. n. l. ?ili zde indianske kmeny ?uma?? a Tongv?. [5] ?pan?le , vedeni Portugalcem Juanem Rodriguezem Cabrillem , poprve p?istali v teto ?asti kalifornskeho pob?e?i v roce 1542 , ale L.A. zalo?il Gasparo Portola a? 4. za?i 1781 , jako male misijni sidlo pod nazvem El Pueblo de Nuestra Senora la Reina de los Angeles de la Porciuncula (M?sto Na?i Pani, kralovny and?l? z Porciunkule ). Od 20. do 40. let 19. stoleti nale?elo L. A. s celou Kalifornii Mexiku, teprve roku 1846 bylo obsazeno americkym vojskem a roku 1850 , kdy m?lo 1 600 obyvatel, za?len?no do Spojenych stat? americkych. Napojeni na ?elezni?ni si? se m?sto do?kalo roku 1873 , v roce 1879 u? m?lo prvni univerzitu, a diky svemu vyznamu coby p?istav za?alo r?st. A?koliv je ohro?ovane ?astymi zem?t?esenimi , ?adnym velkym poni?eno nebylo. V roce 1913 byl vybudovan losangelesky akvadukt , diky n?mu? do m?sta p?i?lo mnoho imigrant?.

V letech 1932 a 1984 se zde konaly X. a XXIII . letni olympijske hry . Jako nasledek vladniho planu v 80. letech na podporu a rozvoj Kalifornie se Los Angeles stalo m?stem bohatych (kte?i maji domy na luxusnich p?edm?stich, jako je Beverly Hills , atd.), ale take m?stem chudych, co? je zp?sobeno velkou imigraci chudych Mexi?an?.

M?stske ?asti a ?tvrt? [ editovat | editovat zdroj ]

Los Angeles ( City of Los Angeles ) tvo?i celkem 114 m?stskych ?tvrti ( Neighborhoods ). K hlavnim a nejznam?j?im nale?i nap?. Downtown , Hollywood , Hollywood Hills, Venice . Naopak sou?asti Los Angeles nejsou rovn?? zname Beverly Hills , Hermosa Beach , Long Beach , Santa Monica , ktere jsou samostatnymi m?sty (jsou v?ak sou?asti metropolitni oblasti Los Angeles, Los Angeles County ). [6] LA je take rozd?leno do n?kolika hlavnich region? (distrikt?):

Pohled na st?ed m?sta od Hollywoodu
  • Downtown Los Angeles
  • Eastern Los Angeles
  • Echo Park and Westlake
  • Harbor Area
  • Greater Hollywood
  • Los Feliz and Silverlake
  • San Fernando and Crescenta Valleys
  • South Los Angeles
  • West Los Angeles
  • Wilshire

Downtown [ editovat | editovat zdroj ]

radnice, LA City Hall

Downtown je hlavnim centrem Los Angeles. Nachazi se ve vychodni, respektive jihovychodni ?asti m?sta, p?ibli?n? 20 km od pob?e?i Ticheho oceanu . P?vodnim historickym mistem osidleni je El Pueblo de Los Angeles , na nam?sti Los Angeles Plaza , zapadn? od hlavniho nadra?i LA Union Station . Zde najdeme nejstar?i sakralni stavbu ve m?st? kostel La Iglesia de Nuestra Senora la Reina de Los Angeles (The Church of Our Lady the Queen of the Angels) vystav?ny v letech 1818?22 a nejstar?i budovu ve m?st? Avila Adobe rovn?? z roku 1818. V blizkem okoli se nachazi zmin?na budova nadra?i, stavba z roku 1939 v historizujicim stylu, jihozapadn? pak 138 m vysoka budova losangeleske radnice ( Los Angeles City Hall ) ve stylu art deco , postavena v letech 1926?28. V blizkosti radnice stoji budova Los Angeles Times . Radnice ji? le?i v ?asti Downtownu Civic Center . Jihozapadn? pak le?i ?ast Downtownu Bunker Hill . Zde najdeme koncertni budovu od architekta F. Gehryho Walt Disney Concert Hall , stavbu z let 1999?2003. Ve stejne ulici le?i i Museum of Contemporary Art zalo?ene v roce 1979 s dily M. Rothka , R. Rauschenberga nebo C. Oldenburga. Jihozapadn? od Bunker Hill le?i nejviditeln?j?i ?ast Downtownu tvo?ici panorama Los Angeles Financial District . Nejp?sobiv?j?i a nejvy??i stavbou je budova U.S. Bank Tower postavena v letech 1987?89. Ma 73 podla?i a vy?ku 310 m. Dal?i dominantu tvo?i California Plaza , dvojice vy?kovych budov z let 1990?92, vy??i budova ma 229 m. [7]

nejvy??i budova US Bank Tower

West Lake a University Park [ editovat | editovat zdroj ]

Zapadn? od m?stske ?tvrti Downtown le?i ?tvr? West Lake. P?imo v jejim centru se nachazi nejv?t?i m?stsky park v okoli Downtownu MacArthur Park . Zajimavou stavbou v oblasti je p?vodn? budova obchodniho domu, dnes univerzitni knihovna, Bullocks Wilshire , stavba ve stylu art deco z roku 1929. Jihozapadn? od Downtownu le?i ?tvr? University Park. V centru ?tvrti se nachazi centrum v?dy California Science Centre s n?kolika muzei, velky univerzitni areal University of Southern California a jeden z nejpopularn?j?ich park? v Los Angeles Exposition park . [7]

Hollywood [ editovat | editovat zdroj ]

Hollywood Boulevard

Slavna ?tvr? Hollywood le?i ve st?edni ?asti Los Angeles, severozapadn? od Downtownu. Hlavni centrum ?tvrti tvo?i ulice Hollywood Boulevard a Sunset Boulevard (st?ed ?tvrti je p?ibli?n? v mistech, kde je protina Vine St. ). K hlavnim pamatkam nale?i kino Grauman's Egyptian Theatre postavene v roce 1922, kde se ve stejnem roce odehrala prvni hollywoodska filmova premiera. Dale pak kino Man's Chinese Theater , ktere zahajilo promitani v roce 1927. Na 7000 Hollywood Boulevard se nachazi budova Hollywood Roosevelt Hotel postavena v roce 1927 v historizujicim ?pan?lskem kolonialnim stylu, kde se v roce 1929 poprve ud?lovaly ceny Filmove akademie . Od 60. let minuleho stoleti ?tvr? postupn? upadala a v sou?asne dob? ji nejvice vystihuji prazdne bloky mezi ulicemi s oplocenymi parkovi?ti a misty vystavba novych bytovych dom? a komer?nich ploch. Z velkych filmovych studii se v hollywoodske ?tvrti nachazi pouze Paramount , severn? od Melrose Ave. [7]

?tvrti Hollywood Hills, East Hollywood a Downtown

Hollywood Hills a Griffith Park [ editovat | editovat zdroj ]

Severn? od Hollywoodu se nachazi ?tvr? Hollywood Hills. Najdeme zde typickou losangeleskou zastavbu, dvoupodla?ni domy (v?t?inou d?evostavby) se zahradou. Severni ?ast ?tvrti tvo?i vrchovina Hollywood Hills , ktera je sou?asti poho?i Santa Monica Mountains . Na ji?ni stran? vrchu Mount Lee (521 m) se pak nachazi slavny napis Hollywood . Pismena maji vy?ku 14 m a jsou rozmist?na v delce 110 m. Byl zde p?vodn? umist?n jako upoutavka na realitni rozvoj dane oblasti. Vychodn? od ?tvrti Hollywood Hills le?i ?tvr? Griffith Park, jeji? celou plochu tvo?i stejnojmenny Griffith Park . Park tvo?i vrchovina Hollywood Hills. Trasy pro p??i a kon?, mista na piknik a vyhledy na m?sto sem p?ivad?ji ?adu nav?t?vnik?. Dominantni stavbou v parku je Griffith Observatory z let 1933?35. [7]

Zapad Los Angeles [ editovat | editovat zdroj ]

D?m, ktery proslul usp??nym serialem ?arod?jky, nachazejici se v L.A.

Jihozapadn? od Hollywoodu le?i ?tvr? Mid-Wilshire , ktera byla velmi popularni lokalitou pro bydleni a investice do nemovitosti ve 30. letech 20. st. V jeji zapadni ?asti, na Wilshire Blvd, se nachazi LA County Museum of Art s velmi bohatou a r?znorodou sbirkou p?edm?t?, obraz?, fotografii od starov?ku po sou?asnost z celeho sv?ta. Zapadn? od Mid-Wilshire le?i ?tvr? Westwood s cihlovou zastavbou z konce 20. letech 20. st. Ve ?tvrti se nachazi areal University of California at Los Angeles . Westwood byla a je znama ?adou kinosal?, nejslavn?j?i je Westwood Village Theatre z roku 1931. V jihozapadni ?asti pak je dal?i z losangeleskych muzei s vyznamnymi sbirkami Hammer Museum . Muzeum vlastni dila nap?. Rembrandta , Gustava Moreau , Van Gogha a dal?ich um?lc?. Severozapadn? od Westwoodu le?i ?tvr? Brentwood , kde najdeme dal?i muzeum s cennymi sbirkami Getty Center . Autorem budovy muzea je R. Meier . Ve sbirce jsou dila Gauguina , Van Gogha, italskych renesan?nich mali?? ad. [7]

kanaly ve ?tvrti Venice

Venice [ editovat | editovat zdroj ]

Venice le?i v jihozapadni ?asti Los Angeles, p?i pob?e?i Pacifiku . Oblast zalo?il investor Abbot Kinney se zam?rem vytvo?it zde kulturn?-um?leckou oblast s kanaly podobn? jako je tomu v Benatkach . Plan se zda?il jen ?aste?n?. Vznikla jen ?ast kanal?, ktera je lemovana rodinnymi domy, jednotlive ?asti pevniny propojuji p?eva?n? d?ev?ne mosty pro p??i. Misto se stalo velmi oblibene z hlediska bydleni a cen?ne z hlediska nemovitosti. Oblast, kde se k?i?i pob?e?ni Pacific Ave a Winward Ave, se pak stalo ur?itym centrem alternativni kultury, kde je ?ada bar?, hospod, obchod? s oble?enim, hudebnich bazar? a pouli?nich prodava??. V ulici Winward Ave bylo postaveno n?kolik staveb, ktere maji byt napodobeninou benatskych palac?, vice ?i men? zda?ilych. Na pob?e?i je rozlehla pla? Venice Beach . [7]

Okolni m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Rodeo Dr., Beverly Hills

?asto jsou cela obklopena Los Angeles, jejich ulice p?imo p?echazi ve ?tvrti Los Angeles, m?sty jsou tak vice de jure. V?echna m?sta jsou pak sou?asti metropolitni oblasti Los Angeles, Los Angeles County .

West Hollywood le?i zapadn? od Hollywoodu, st?edem m?sta prochazi t?ida Santa Monica Boulevard , ji?n? od teto ulice le?i Melrose Ave s ?adou obchod? s modou, butiky, obchody se staro?itnostmi a men?imi galeriemi. V severozapadni ?asti m?sta se nachazi oblast podel ulice Sunset Blvd Sunset Strip , ktera je pova?ovana za jedno z center no?niho ?ivota v LA. Misto s ?adou restauraci, bar?, rockovych klub? a obchod?. V severovychodni ?asti m?sta, blizko Sunset Blvd, najdeme losangeleskou kulturni pamatku hotel Chateau Marmont postaveny v roce 1927 ve stylu francouzskych kralovskych rezidenci. [7]

Santa Monica Prom.

M?sto Beverly Hills le?i zapadn? od West Hollywoodu. Vice ne? o m?sto, se jedna o jednu z nejbohat?ich reziden?nich ?tvrti na sv?t?. Klidne ulice jsou lemovany vzrostlymi stromy a stavbami rodinnych dom?. Centrum Beverly Hills se nazyva Rodeo Drive (nachazi se v severni ?asti teto ulice, dale je vymezene t?idami Santa Monica Blvd a Wiltshire Blvd). Zde se nachazi luxusni obchody a sidli zde sv?tove obchodni ?zna?ky“. Ve st?edni ?asti Beverly Hills , na t?id? Santa Monica Blvd, najdeme budovu radnice Beverly Hills , stavbu z roku 1932 v historizujicim ?pan?lskem kolonialnim stylu (ve sve dob? ozna?ovanou jako nejdra??i radnici ve Spojenych statech). [7]

Santa Monica le?i na pob?e?i Pacifiku , v jihozapadni ?asti Los Angeles, na upati vrch? Santa Monica Mountains . Je nejstar?im a nejv?t?im letoviskem v oblasti LA. Ma rozlohu 22 km² a ?ije zde okolo 85 000 obyvatel. Centrum m?sta se nachazi p?i pob?e?i. Dva bloky od pob?e?ni ulice Ocean Ave le?i 3rd St., kde je p??i zona Santa Monica Promenade s obchody a restauracemi. Tato ?ast m?sta v mnohem p?ipomina ?pan?lska ?i evropska m?sta. Zname je take molo na pla?i ? Santa Monica Pier s velkym kolem z roku 1922 a ?adou obchod?, stank? a ob?erstveni. [7]

Ji?n? od m?sta Santa Monica, za ?tvrti Venice, pla?i Playa del Rey a losangeleskym leti?t?m, se nachazi znama a oblibena m?sta Manhattan Beach , Hermosa Beach , Redondo Beach a Long Beach .

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Los Angeles, a?koliv neni hlavnim m?stem Kalifornie (tim je Sacramento ), je jejim ekonomicko-pr?myslovym centrem. Los Angeles je navic nejv?t?im centrem vyrobniho pr?myslu ve Spojenych statech . Dal?i p?ijmy obstarava mezinarodni obchod, turistika, vyroba luxusniho zbo?i a nakonec take filmovy pr?mysl. V Los Angeles se nachazi p?istav, ktery je nejvyznamn?j?i v Severni Americe a jeden z nejvyznamn?j?ich na sv?t? . Prav? tady probiha p?eprava zbo?i mezi Asii a Severni Amerikou.

Panorama Los Angeles od hor směrem k oceánu
Panorama Los Angeles od hor sm?rem k oceanu

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?stem prochazi mezistatni dalnice (interstate) I-10

Ve?ejna doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Metro v Los Angeles a Tramvajova doprava v Los Angeles .

P?es 10 % obyvatel Los Angeles a jeho okoli vyu?iva ve?ejnou dopravu k doji?d?ni do prace. M?stskou dopravu obstarava LACMTA ? Los Angeles County Metropolitian Transportation Authority. Zaji??uje autobusy, metro a rychlodra?ni tramvaje . ?ervenou a Fialovou linku p?edstavuje metro vedouci z centra do North Hollywood a na zapad, zatimco po Zlate, Zelene a Modre lince jezdi moderni rychlodra?ni tramvaje. Nejvyznamn?j?i je modra linka, ktera za?ina v centru L.A. a vede na jih p?es Compton do centra Long Beach . Za normalni pracovni den p?epravi pr?m?rn? 70 tisic lidi. Krom? normalnich mistnich autobus? zde funguje take tzv. rapidni autobusova doprava. To je system 3 specialnich autobusovych linek, ktere cestuji v?t?i rychlosti na del?i trasy. Mnoho kritik? v?ak tvrdi, ?e i tak jsou pomalej?i a maji men?i kapacitu ne? tramvaje. Z tohoto d?vodu se planuje vystavba dal?ich tramvajovych trati, nap?. z centra L.A. a? k Ocean Avenue v Santa Monice , prodlou?eni zlate linky do East Los Angeles a spojeni modre linky s nadra?im Union Station . Krom? prodlu?ovani tramvajovych linek se take planuje roz?i?eni fialove linky metra sm?rem na zapad.

Los Angeles International Airport (LAX)

Letecka doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Los Angeles International Airport (LAX) je jedno z nejvyti?en?j?ich leti?? v USA .

Silni?ni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Dalnice vedouci okolo a skrz m?sto jsou osmiproude a poskytuji dokonaly a rychly system dopravy po celem okrese Los Angeles . Hlavnimi silni?nimi tepnami celeho m?sta jsou Wilshire Boulevard a Sunset Boulevard . Po teto dalnici jezdi ojedin?le nakladni trolejbusy.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Mrakodrapy v downtownu
Walt Disney Concert Hall

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatele jsou ozna?ovani jako Angelenos . Je to velice multikulturni m?sto, nachazi se tu velke mno?stvi etnickych ?tvrti, kde ?iji nap?. i Armeni ?i Kambod?ane . Za poslednich 15 let se prudce zvy?uje po?et hispanskych obyvatel. Krom? Hispanc? se zvy?uje i po?et Asiat?. ' Rasove slo?eni obyvatelstva (odhad z roku 2005 ) bylo 49 % b?lo?i , 10 % ?erno?i , 1 % indiani a p?vodni obyvatele Havaje, 11,1 % Asiate , 26,9 % jina rasa, a 2,3 % dv? nebo vice ras. 48,9 % byli Hispanci nebo Latinos , zarove? ?leny jedne z vy?e uvedenych ras a 28,5 % byli b?lo?i nehispanskeho p?vodu. [8] Vice o etnickych skupinach v USA se dozvite v ?lanku Obyvatelstvo Spojenych stat? americkych .

Rasove slo?eni 2020 [9] 2010 [10] 1990 [11] 1970 [11] 1940 [11]
B?lo?i ? 49,8 %  52.8 % 77.2 % 93.5 %
 ?Nehispan?ti b?lo?i 28,9 % 28.7 % 37.3 % 61.1 % 86.3 %
?erno?i 8,3% 9.6 % 14.0 % 17.9 % 4.2 %
Hispanci (jakekoliv rasy) 46,9 % 48.5 % 39.9 % 17.1 % 7.1 %
Asiate 11,7 % 11.3 % 9.8 % 3.6 % 2.2 %

Narodnostni slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

V Los Angeles ?ije 3 792 621 lidi. Z toho 2 182 144 se narodilo v USA . 1 485 576 lidi se narodilo v Kalifornii , 663 746 v jinem stat? USA a 61 792 v jednom z americkych teritorii ( Portoriko , Guam , Severni Mariany , Americke Panenske ostrovy ) Mimo Spojene staty se narodilo 1 512 720 lidi, 100 252 v Evrop? , 376 767 v Asii , 64 730 v Africe , 94 104 v Oceanii , 996 996 v Latinske Americe (v?t?inou lide Hispanskeho p?vodu) a 13 859 v Severni Americe .

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Los Angeles Memorial Coliseum

V Los Angeles se konaly olympijske hry v letech 1932 a 1984 a dal?i se zde maji konat v roce 2028 . [12] Los Angeles se tak stane t?etim m?stem v historii, ktere hostilo olympijske hry t?ikrat (po Londynu a Pa?i?i ).

Za LA hraji dva baseballove tymy, ktere hraji hlavni ligu MLB , v jeji divizi zvane Narodni liga hraji Los Angeles Dodgers (7 mistrovskych titul?) a v divizi Americka liga p?sobi Los Angeles Angels (jeden titul). V lednim hokeji ( NHL ) m?sto reprezentuji Los Angeles Kings (2 tituly), a za blizky Anaheim hraji Anaheim Ducks (jeden titul). V basketbalove lize NBA hraji Los Angeles Lakers (17 titul?) a Los Angeles Clippers . Fotbalove (soccer) kluby jsou Los Angeles Galaxy (5 titul?) a Los Angeles FC . V Narodni fotbalove lize v americkem fotbale ( NFL ) zastupuji m?sto kluby Los Angeles Rams (jeden titul) a Los Angeles Chargers . Rams p?sobili ve m?st? v letech 1964 a? 1994, klub se vratil zp?t v roce 2016 po dvaceti letech v St. Louis . Chargers se do m?sta vratili v roce 2017 po 55 sezonach v San Diegu . Los Angeles je jedno ze ?esti americkych m?st, jeho? kluby triumfovaly ve v?ech p?ti hlavnich profesionalnich ligach (MLB, NFL, NHL, NBA i MLS). Sbirka byla zkompletovana v roce 2012, kdy? hokejovy klub Los Angeles Kings po desitkach let marneho dobyvani kone?n? ziskal Stanley?v pohar .

K nejvyznamn?j?im sportovnim stank?m pat?i stadion Los Angeles Memorial Coliseum , ktery pojme 93 607 divak?. Stadion byl vyu?it p?i Letnich olympijskych hrach 1932 a 1984 a poslou?i i p?i LOH 2028 . Nejvyznamn?j?i sportovni halou je Staples Center pro 19 000 divak?. Hraje se zde jak hokej (Kings), tak basketbal (Lakers i Clippers). Jde o jedinou halu v NBA, ve ktere hraji dva tymy teto sout??e. Konalo se zde take n?kolik ro?nik? tenisoveho Turnaje mistry? a pravideln? se zde p?edavaji hudebni ceny Grammy . Na stadionu Rose Bowl se hralo osm zapas? mistrovstvi sv?ta ve fotbale 1994 v?etn? finale mezi Brazilii a Italii. Domaci zapasy zde hraje i fotbalova reprezentace Spojenych stat? americkych .

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Ukazatel pobli? radnice udava sm?r k partnerskym m?st?m

Los Angeles ma 25 partnerskych m?st: [13]

Asie

Amerika

Evropa

Afrika a St?edni Vychod

Oceanie

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ p?ibli?n? do 50. let 20. stoleti vyslovnost v americke angli?tin? take [l?ːs ?æng?l?s]; vyslovnost v britske angli?tin? výslovnost [ l?s ?ænd??liːz, -l?z, -l?s ] IPA ; v ?e?tin? vedle vy?e uvedeneho SSJ? p?ipou?ti i formy [los angeles; los end?ilis], ktere reflektuji star?i americkou a britskou vyslovnost) [3]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Dostupne online . [cit. 2021-09-21].
  2. ↑ 2020 United States Census . Dostupne online . [cit. 2022-01-01].
  3. ↑ Los Angeles, Internetova jazykova p?iru?ka [online]. Ustav pro jazyk ?esky, AV?R, 2008. Dostupne online .  
  4. ↑ a b Universum, v?eobecna encyklopedie. 5. dil . 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 715 s. ISBN   80-207-1067-1 . Kapitola 505, s. 567.  
  5. ↑ Los Angeles: A History. History.com [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ CHANDLER, Jenna. Which LA neighborhood do you really live in? [online]. Curbed Los Angeles, 2019. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ a b c d e f g h i COOK, Samantha; PERRY, Tim; WARD. Zapad USA . 1. vyd. Brno: Jota, 2002. 583 s. ISBN   80-7217-061-9 . S. 86?103.  
  8. ↑ Podle: United States Census Bureau, odhad z roku 2005
  9. ↑ Explore Census Data. data.census.gov [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupne online .  
  10. ↑ Los Angeles (city), California [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2015-02-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-08-22.  
  11. ↑ a b c Race and Hispanic Origin for Selected Cities and Other Places: Earliest Census to 1990 [online]. U.S. Census Bureau. Dostupne online .  
  12. ↑ OH 2024: Pa?i?, OH 2028: Los Angeles. Ameri?ane ustoupili rival?m. iDNES.cz [online]. 2017-07-31 [cit. 2021-10-05]. Dostupne online .  
  13. ↑ " Sister Cities of Los Angeles Archivovano 4. 1. 2007 na Wayback Machine .." Retrieved on March 26 , 2008 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

50 nejlidnat?j?ich m?st USA
(podle s?itani lidu z roku 2010 )
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Los_Angeles&oldid=23806500 “