Ciudad de Mexico

Mexiko
	; znak ; vlajka
Poloha
Sou?adnice	19°25′58″ s. ?. , 99°8′0″ z. d.
Nadmo?ska vy?ka	2250 m n. m.
?asove pasmo	UTC ?6 h
Stat	Mexiko
	Ciudad de Mexico
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 495 km²
Po?et obyvatel	9 209 944 (2020 )
Hustota zalidn?ni	6163 obyv./km²
Sv?tove d?dictvi UNESCO
Nazev lokality	historicke centrum ; Mexica a Xochimilco
Typ	kulturni d?dictvi
Kriterium	ii, iii, iv, v
Odkaz	412 (anglicky)
Za?azeni	1987 (11. zasedani )
Sprava
Oficialni web	www .cdmx .gob .mx
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ciudad de Mexico , ?esky Mexiko , ( anglicky Mexico City , ?pan?lsky Ciudad de Mexico, d?ive take Mexico DF (distrito federal), zkratka CDMX ) je hlavni a nejv?t?i m?sto Mexika a nejlidnat?j?i m?sto Severni Ameriky . ^[3] Ciudad de Mexico je jednim z nejd?le?it?j?ich kulturnich a finan?nich center na sv?t?. ^[4] Vedle 31 stat? je jednou ze 32 statotvornych uzemn?-spravnich jednotek Spojenych stat? mexickych. Nachazi se v Udoli Mexika ( Valle de Mexico ), velkem udoli na nahornich plo?inach ve st?edu Mexika, v nadmo?ske vy?ce 2240 metr?.

V roce 2020 byla populace samotneho m?sta 9 209 944 obyvatel ^[5]^[6] s rozlohou 1 485 kilometr? ?tvere?nich. Podle nejnov?j?i definice, na ni? se dohodly federalni a statni vlady, je populace metropolitni oblasti Valle de Mexico 21 804 515 obyvatel, co? z ni ?ini druhou nejv?t?i metropolitni oblast na zapadni polokouli (za brazilskym Sao Paulo ), jedenactou nejv?t?i aglomeraci (2017) a nejv?t?i ?pan?lsky mluvici m?sto na sv?t?.

Ciudad de Mexico pat?i mezi m?sta s nejv?t?imi socialnimi rozdily mezi obyvateli jednotlivych ?tvrti . Ve vychodni ?asti m?sta se lide potykaji s chudobou, nezam?stnanosti a nedostatkem jidla a pitne vody . Mezi nejv?t?i chudinske ?tvrt? pat?i nap?iklad Nezahualcoyotl s 1,5 milionu obyvatel. Zapadni ?ast m?sta naopak oplyva blahobytem. Nejd?le?it?j?i tepnou je reprezentativni Paseo de la Reforma , co? je 15 km dlouha a 60 m ?iroka t?ida lemovana stromy. V centru m?sta se nachazi nam?sti Plaza de la Constitucion , zvane Zocalo , a Nam?sti T?i kultur . Od roku 1987 figuruje historicke centrum m?sta (zahrnujici mimo jine budovy Metropolitni katedraly , Palace um?ni a Narodniho palace ) spole?n? s kulturni krajinou Xochimilco na seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO . Ve m?st? se nachazi mnoho dal?ich kulturnich pamatek; na seznamu UNESCO jsou d?m a atelier Luise Barragana a univerzitni kampus Mexicke narodni autonomni univerzity . Jsou zde take znama muzea jako Muzeum Fridy Kahlo , Muzeum Soumaya a Muzeum Anahuacalli .

V blizkosti m?sta (72 km vychodn? sm?rem na m?sto Puebla ) se naleza aktivni sopka Popocatepetl , ktera je zarove? druhym nejvy??im vrcholem Mexika. Za dobre viditelnosti je mo?no ji z m?sta spat?it pouhym okem.

Po ?ast 20. stoleti bylo Ciudad de Mexico co do po?tu obyvatel nejv?t?im m?stem sv?ta. Ve t?etim tisicileti v?ak bylo p?ekonano jinymi sv?tovymi velkom?sty.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto bylo zalo?eno v roce 1521 na ruinach byvaleho hlavniho m?sta Aztek? , Tenochtitlanu , ktere dobyli ?pan?l?ti conquistado?i v ?ele s Hernanem Cortesem .
Od roku 1525 do vypuknuti valky o nezavislost v roce 1810 bylo hlavnim m?stem Noveho ?pan?lska .
V roce 1956 tu byl postaven prvni mrakodrap Torre Latinoamericana .
Roku 1957 poni?ilo m?sto zem?t?eseni .
V roce 1968 se zde po?adaly letni olympijske hry .
V roce 1968 do?lo na nam?sti T?i kultur k masakru. Mexicka armada zabila 200?300 demonstrant?.
V roce 1985 zasahlo Ciudad de Mexico zem?t?eseni o sile 8,1 Richterovy stupnice ; vy?adalo si 5 000 a? 20 000 ob?ti.
V roce 1970 a 1986 zde prob?hlo Mistrovstvi sv?ta ve fotbale .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Podle vysledk? s?itani obyvatelstva, ktere v Mexiku prob?hlo v roce 2020 , ?ilo na uzemi m?sta 9 209 944 osob. ^[2] Souvisla m?stska zastavba ale fyzicky p?ekra?uje administrativni hranice Ciudad de Mexico a zasahuje do sousedniho statu Mexico . Mexicky statisticky u?ad pro sve pot?eby definoval tzv. Metropolitni oblast Valle de Mexico , ktera krom? samotneho Ciudad de Mexico zahrnuje i 60 okolnich urbanistickych celk? ve statech Mexico a Hidalgo . V roce 2020 v teto metropolitni oblasti ?ilo vice ne? 21 milion? lidi.

Problemy m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Ciudad de Mexico jako jedno z nejv?t?ich m?st na sv?t? trpi podobnymi problemy jako mnoha jina sv?tova velkom?sta . Hlavnimi problemy jsou zne?i?t?ni vzduchu a vody , k tomu p?istupuje nedostatek pitne vody. Ten je spojen s propadanim se m?sta o 50 cm za rok. ^[7] Dopravni infrastruktura je stale je?t? poddimenzovana. Ni??i ekonomicka vykonnost zp?sobena mj. vysokou nezam?stnanosti ma za nasledek ni??i ?ivotni urove? pom?rn? zna?ne ?asti obyvatelstva m?sta, co? zmin?ne problemy je?t? umoc?uje. V Ciudad de Mexico ?iji tisice d?ti na ulicich. Chudoba vzr?stajiciho po?tu obyvatel vede k roz?i?ovani nedostate?n? vybavenych p?edm?stskych ?tvrti se slumy a s vysokou zlo?innosti, ktera je do zna?ne miry spojena s nelegalnim obchodovanim s drogami . V roce 2003 bylo v hlavnim m?st? uneseno zhruba 3 000 d?ti, co? m?stu p?ineslo ve sv?tovem srovnani druhe misto. Do?lo take k mnoha p?ipad?m unos? neregistrovanymi taxika?i . V metru i v jinych dopravnich prost?edcich p?sobi mnoho kapsa?? .

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?stskou dopravu zaji??uji autobusy , trolejbusy a metro . V ramci m?sta a blizkeho okoli zaji??uji osobni ?elezni?ni p?epravu p?im?stske vlaky. Mezim?stska p?eprava osob po ?eleznici byla po privatizaci v devadesatych letech v celem stat? prakticky zru?ena, ale do budoucna se ji? po?ita s jejim obnovenim. Je zde leti?t? Benita Juareze a ?eleznici nahrazuji mezim?stske autobusy .

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

V Mexiku se roku 1968 konaly letni olympijske hry .

Ve m?st? sidli 3 v?t?i fotbalove kluby: America , Cruz Azul a UNAM . Dlouho zde hraly i Necaxa a Atlante , ktere se v?ak p?est?hovaly do jinych m?st. V letech 1970 a 1986 se na Azteckem stadionu hralo finale Mistrovstvi sv?ta ve fotbale .

Na Autodromo Hermanos Rodriguez se jezdi Formule 1 .

Slavni rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

Frida Kahlo (1907?1954), mexicka mali?ka
Cantinflas (1911?1993), mexicky herec a komik
Octavio Paz (1914?1998), mexicky basnik a esejista , nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990
Ricardo Montalban (1920?2009), mexicko-americky rozhlasovy, televizni, divadelni a filmovy herec
Carlos Slim Helu (* 1940), mexicky podnikatel, miliarda?, magnat a investor
Vicente Fox (* 1942), mexicky ekonom a politik, prezident Mexica v letech 2000?2006
Alejandro Gonzalez Inarritu (* 1963), mexicky filmovy re?iser , producent , scenarista a hudebni skladatel
Lupita Nyong'o (* 1983), ke?sko-mexicka here?ka, dr?itelka Oscara

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ S?itani lidu 2020: Panorama sociodemografico de Mexico (poznamka: informace obsa?ene v dokumentu formatu XLS, ktery stranka umo??uje stahnout) [online]. Mexicky statisticky u?ad [cit. 2021-01-30]. Dostupne online . (?pan?lsky)
↑ ^a ^b Hodnoty se vztahuji striktn? jen na uzemi Ciudad de Mexico, souvisla m?stska zastavba v?ak p?esahuje jeho hranice. Censo de Poblacion y Vivienda 2020 [online]. Mexicky statisticky u?ad [cit. 2021-01-30]. Dostupne online . (?pan?lsky)
↑ Mexico City officially changes its name to ? Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupne online . (anglicky)
↑ Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2010-01-10.
↑ Censo Poblacion y Vivienda 2020. www.inegi.org.mx [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupne online .
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2011-07-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2011-07-22.
↑ Mexico City se pomalu potapi, m??e dojit k humanitarni katastrof?. zoom.iprima.cz [online]. Dostupne online .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ciudad de Mexico na Wikimedia Commons
Galerie Ciudad de Mexico na Wikimedia Commons

[A-1] S?itani lidu 2020: Panorama sociodemografico de Mexico (poznamka: informace obsa?ene v dokumentu formatu XLS, ktery stranka umo??uje stahnout) [online]. Mexicky statisticky u?ad [cit. 2021-01-30]. Dostupne online . (?pan?lsky)

[B-2] Hodnoty se vztahuji striktn? jen na uzemi Ciudad de Mexico, souvisla m?stska zastavba v?ak p?esahuje jeho hranice. Censo de Poblacion y Vivienda 2020 [online]. Mexicky statisticky u?ad [cit. 2021-01-30]. Dostupne online . (?pan?lsky)

[3] Mexico City officially changes its name to ? Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupne online . (anglicky)

[4] Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2010-01-10.

[5] Censo Poblacion y Vivienda 2020. www.inegi.org.mx [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupne online .

[6] Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2011-07-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2011-07-22.

[7] Mexico City se pomalu potapi, m??e dojit k humanitarni katastrof?. zoom.iprima.cz [online]. Dostupne online .

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Spojene staty mexicke ? Estados Unidos Mexicanos ? ( MEX )

Staty Mexika	Aguascalientes ? Baja California ? Baja California Sur ? Campeche ? Chiapas ? Chihuahua ? Coahuila ? Colima ? Durango ? Guanajuato ? Guerrero ? Hidalgo ? Jalisco ? Mexico ? Michoacan ? Morelos ? Nayarit ? Nuevo Leon ? Oaxaca ? Puebla ? Queretaro ? Quintana Roo ? San Luis Potosi ? Sinaloa ? Sonora ? Tabasco ? Tamaulipas ? Tlaxcala ? Veracruz ? Yucatan ? Zacatecas

Hlavni m?sto	Ciudad de Mexico

Hlavni m?sta Severni a St?edni Ameriky

Nezavisle staty	Basseterre ( Svaty Kry?tof a Nevis ) ? Belmopan ( Belize ) ? Bridgetown ( Barbados ) ? Castries ( Svata Lucie ) ? Ciudad de Guatemala ( Guatemala ) ? Ciudad de Mexico ( Mexiko ) ? Ciudad de Panama ( Panama ) ? Havana ( Kuba ) ? Kingston ( Jamajka ) ? Kingstown ( Svaty Vincenc a Grenadiny ) ? Managua ( Nikaragua ) ? Nassau ( Bahamy ) ? Ottawa ( Kanada ) ? Port of Spain ( Trinidad a Tobago ) ? Port-au-Prince ( Haiti ) ? Roseau ( Dominika ) ? Saint George's ( Grenada ) ? Saint John's ( Antigua a Barbuda ) ? San Jose ( Kostarika ) ? San Salvador ( Salvador ) ? Santo Domingo ( Dominikanska republika ) ? Tegucigalpa ( Honduras ) ? Washington, D.C. ( Spojene staty americke )

Teritoria, kolonie a zamo?ska uzemi	Basse-Terre ( Guadeloupe ) ? Cockburn Town ( Turks a Caicos ) ? Fort-de-France ( Martinik ) ? George Town ( Kajmanske ostrovy ) ? Gustavia ( Svaty Bartolom?j ) ? Hamilton ( Bermudy ) ? Charlotte Amalie ( Americke Panenske ostrovy ) ? Marigot ( Svaty Martin (FR) ) ? Nuuk ( Gronsko ) ? Oranjestad ( Aruba ) ? Philipsburg ( Svaty Martin (NL) ) ? Plymouth ( Montserrat ) ? Road Town ( Britske Panenske ostrovy ) ? Saint-Pierre ( Saint Pierre a Miquelon ) ? San Juan ( Portoriko ) ? The Valley ( Anguilla ) ? Willemstad ( Curacao )