Singapurska republika
Republic of Singapore
Republik Singapura
新加坡共和?
??????????? ????????
|
---|
|
Hymna
Majulah Singapura (Singapure, vp?ed!)
|
Geografie
|
---|
Poloha Singapuru
|
Hlavni m?sto
| Singapur
|
---|
Rozloha
| 728,6 km² (
176. na sv?t?
)
z toho 1 % vodni plochy
|
---|
Nejvy??i bod
| Bukit Timah
(163,63 m n. m.)
|
---|
?asove pasmo
| +8
|
---|
Poloha
| 1°18′ s. ?.
,
103°48′ v. d.
|
---|
Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
---|
Obyvatelstvo
|
---|
Po?et obyvatel
| 5 637 000 (
115. na sv?t?
,
2022
)
|
---|
Hustota zalidn?ni
| 7 804 ob. / km² (
2. na sv?t?
)
|
---|
HDI
| ▲
0,938 (velmi vysoky) (
11. na sv?t?
, 2019)
|
---|
Jazyk
| angli?tina
,
malaj?tina
,
?in?tina
,
tamil?tina
(u?edni)
|
---|
Nabo?enstvi
| buddhismus
,
ateismus
,
k?es?anstvi
,
islam
,
taoismus
,
hinduismus
|
---|
Statni utvar
|
---|
Statni z?izeni
| parlamentni republika
|
---|
Vznik
| 9. srpna
1965
(nezavislost na
Malajsii
)
|
---|
Prezident
| Tharman Shanmugaratnam
|
---|
P?edseda vlady
| Lawrence Wong
|
---|
M?na
| singapursky dolar
(SGD)
|
---|
HDP
/obyv. (
PPP
)
| 85 382
[1]
USD
(
3. na sv?t?
, 2015)
|
---|
Mezinarodni identifikace
|
---|
ISO 3166-1
| 702 SGP
SG
|
---|
MPZ
| SGP
|
---|
Telefonni p?edvolba
| +65
|
---|
Narodni TLD
| .sg
|
---|
multimedialni obsah na Commons
|
Singapur
, plnym nazvem
Singapurska republika
, je
m?stsky stat
v
jihovychodni Asii
na stejnojmennem ostrov? a p?ilehlych 63 ostr?vcich. Plochu n?kterych z nich Singapur zv?t?uje vysu?ovanim mo?e. Le?i asi jeden stupe?
zem?pisne ?i?ky
(137 kilometr?) severn? od
rovniku
, na jih od
Malajskeho poloostrova
(a tedy
Malajsie
), od n?ho? je odd?len
Johorskym pr?livem
. Na jihu hrani?i s
Ostrovy Riau
, je? nale?eji k
Indonesii
.
?ije zde
p?ibli?n? 5,87 milionu
[2]
obyvatel. Singapur tak ma t?eti nejv?t?i hustotu osidleni na sv?t?. U?ednimi jazyky jsou
angli?tina
,
?in?tina
,
malaj?tina
a
tamil?tina
. Mnohonarodnostni charakter statu je zakotven v ustav?. V?t?inovym etnikem jsou nicmen?
?i?ane
. Velkymi men?inami jsou
Malajci
a
Indove
.
Moderni Singapur vznikl v roce 1819 jako obchodni zakladna
Britskeho imperia
. B?hem
druhe sv?tove valky
byl okupovan
Japonskem
, po ni se vratil pod britskou kontrolu. V roce 1959 ziskal samospravu a v roce 1963 se stal sou?asti nove federace Malajsie. Ideologicke rozdily a narodnostni spory vedly k tomu, ?e byl Singapur o dva roky pozd?ji z federace vylou?en a stal se nezavislou zemi.
Po t??kych za?atcich statu v 60. letech a navzdory nedostatku p?irodnich zdroj? se Singapur rychle rozvinul a stal se jednim ze ?ty?
asijskych tygr?
zalo?enych na zahrani?nim obchodu a strategii
da?oveho raje
. V
indexu lidskeho rozvoje
OSN
je na devatem mist? na sv?t? a ma druhy nejvy??i
hruby domaci produkt
(v
parit? kupni sily
)
na obyvatele
na sv?t?. Singapur je jedinou zemi v Asii s ratingem AAA od v?ech hlavnich
ratingovych agentur
. Je to hlavni finan?ni a p?epravni uzel oblasti, od roku 2013 se soustavn? ?adi mezi nejdra??i m?sta pro ?ivot. Vykazuje vysokou urove? vzd?lavani, zdravotni pe?e, kvality ?ivota, osobni bezpe?nosti. Singapurci si u?ivaji jednu z nejdel?ich delek ?ivota na sv?t?, nejrychlej?i p?ipojeni k internetu a jednu z nejni??ich kojeneckych umrtnosti na sv?t?.
Singapur je
unitarni stat
a
parlamentni
republika
s
westminsterskym systemem
. Zatimco volby jsou pova?ovany za obecn? svobodne, vlada vykonava vyznamnou kontrolu nad spole?nosti a Lidova ak?ni strana vladne nep?etr?it? od vzniku statu. Singapur je jednim z p?ti zakladajicich ?len?
ASEAN
, sidlem Asijsko-pacifickeho hospoda?skeho spole?enstvi (
APEC
), ?lenem
Hnuti nezu?astn?nych zemi
a
Commonwealthu
.
Malajske literarni dilo
Sejarah Melayu
li?i, jak ostrov p?i?el ke svemu jmenu. Vypravi legendu o
?rivid?ajskem
princi jmenem Sang Nila Utama, ktery p?istal na ostrov? n?kdy ve
13. stoleti
. Uvid?l pry
lva
a ostrovu dal jmeno Singapura, co? v
sanskrtu
znamena ?lvi
m?sto
“.
[3]
Za prvni historicky hodnov?rny pramen ov?em odbornici pova?uji a? zpravu ?inskeho (
juanskeho
) cestovatele Wang Ta-juana z roku 1330. Ten p?istal pravd?podobn? v dne?nim kanalu Keppel Harbour odd?lujicim ostrov Singapur od ostrov?
Pulau Brani
a
Sentosa
. Cestovatel si zapsal, ?e v malem p?istavu na ostrov? ?iji ?i?ane i Malajci. Toto etnicke slo?eni bylo tedy pro Singapur typicke od starov?ku (?asem p?eva?ili ?i?ane).
Na po?atku 15. stoleti p?istav z?ejm? ovladali
Siamci
. Roku 1414 na?el v Singapuru uto?i?t? posledni princ zhrouceneho kralovstvi
?rivid?aja
a ud?lal na?as z mista prosperujici p?istav. Nakonec se ale usadil v
Malacce
, kde jeho syn posleze zalo?il
Malacky sultanat
, ktery pote ovladl i oblast Singapuru. Ten pak byl nejvyznamn?j?im p?istavem celeho sultanatu.
[4]
V roce 1511 obsadili Malakku
Portugalci
. Jeden z malackych admiral? p?ed nimi prchl do Singapuru a opevnil se zde. Pevnost nazval Johor Lama. V roce 1587 v?ak tuto pevnost dobyli a zcela zni?ili portugal?ti lupi?i. Zprava o zni?eni Johor Lamy je posledni zminkou o Singapuru v historickych pramenech na dlouhych 200 let. Podle v?eho byla po portugalskem vpadu oblast zcela nevyznamna a na mist? kdysi prosperujiciho p?istavu byla jen mala ryba?ska osada.
V roce
1818
byl
Thomas Stamford Raffles
z
Britske vychodoindicke spole?nosti
jmenovan
guvernerem
Bengkulu
(na
Sumat?e
, v dne?ni
Indonesii
). Pov?iml si, ?e ostrov Singapur le?i na obchodni trase, kterou Britove z ?iny vozili
?aj
a do ?iny
opium
. Doposud vyu?ivali Britove v oblasti nizozemske p?istavy, kde platili zna?ne poplatky. Raffles roku 1819 vytipoval Singapur jako idealni misto pro vlastni britsky p?istav v oblasti. Smlouva o odkupu p?istavu (formaln? nale?ejicimu Johorskemu sultanatu, ktery ho ov?em nevyu?ival), byla podepsana 16. unora 1819, toto datum je obvykle pova?ovano za datum vzniku moderniho Singapuru.
Nasledoval rychly r?st. V roce 1819 m?l Singapur 1000 obyvatel, za t?i roky to bylo ji? p?tkrat tolik. V roce 1825 byla populace odhadnuta u? na 10 000 osob a v tomto roce Singapur take objemem obchodu a po?tem p?ijatych lodi p?ekonal tradi?ni malajsky p?istav
Penang
. Britove brzy odkoupili cely ostrov a u?inili ho sou?asti spravni jednotky
Pr?livove osady
. V roce 1867 se Pr?livove osady staly majetkem britske koruny jako tzv. korunni kolonie. Britove nechali p?istav otev?enym, zatimco Nizozemci v Batavii (
Jakart?
) i ?pan?le v
Manile
stale archaickym zp?sobem vybirali p?istavni poplatky. Do Singapuru se tak hrnuli ?in?ti, ale i indi?ti ?i malaj?ti obchodnici. V roce 1880 Singapurem pro?lo rekordnich 1,5 milionu tun zbo?i. Dani za to byl rozvoj
hazardu
,
prostituce
a zlo?ineckych bratrstev.
Mezi sv?tovymi valkami Britove za?ali s obavami sledovat r?st
japonskeho
nacionalismu a militarismu. Ze Singapuru se rozhodli ud?lat zakladnu pro p?ipadny konflikt s Japonci.
Winston Churchill
p?istav ozna?il za ?
Gibraltar
vychodu“. Ten byl v?ak Japonci n?kolik m?sic? po vypuknuti
valky
(tj. od za?atku zapojeni Japonska do 2.sv?tove valky 7. prosince 1941) ne?ekan? snadno
dobyt
.
[5]
Kapitulace Singapuru u?inila vale?nymi zajatci 130 000 vojak? ? singapurskych ?i?an? a Malajc?, ale i Ind?, Australan? a Brit?. Mnoho z nich pro?ilo peklo v japonskych zajateckych a pracovnich taborech. Okupovany Singapur Japonci p?ejmenovali na Syonan-to. Okupace trvala a? do roku 1945. Proto?e v?t?ina obyvatel byli etni?ti ?i?ane, pat?il singapursky okupa?ni re?im k nejtvrd?im. Na konci 2.sv?tove valky (srpen-2. za?i 1945) ziskali p?istav op?t Britove, jejich autorita v?ak ji? byla mezi mistnim obyvatelstvem ot?esena a politicke elity po?aly usilovat o vysokou miru autonomie.
V roce 1955 se v Singapuru uskute?nily prvni volby, ktere m?ly skute?n? demokraticke parametry. Premierem se stal rodily Singapurec
David Marshall
. ?elil ov?em mnoha problem?m. Mimo?adn? silne odborove hnuti paralyzovalo zemi ?etnymi stavkami a nepokoji. Roku 1956 Marshall v Londyn? vedl jednani s britskou vladou. O?ekavalo se, ?e vysledkem bude nezavislost, ale misto toho od Brit? ?elil kritice ? rozvracene zemi nezavislost neud?li, doslechl se. Vzap?ti rezignoval. Nahradil ho
Lim Yew Hock
. Ten proti odbor?m a jinym levicovym skupinam tvrd? zasahl. To Britove ocenili a roku 1957 skute?n? p?islibili plnou samospravu, ?adali jen kontrolu nad obrannou a zahrani?ni politikou. V roce 1958 zakon samostatnost ud?lujici pro?el
britskym parlamentem
. M?la byt vyhla?ena roku 1959.
Ve volbach toho roku ov?em zvit?zila Lidova ak?ni strana a premierem se stal mlady pravnik
Li Kuang-jao
. Ten se na rozdil od svych p?edch?dc? domnival, ?e samostatnost neni pro Singapur idealnim ?e?enim. Snil spi?e o zapojeni zem? do rodici se nezavisle
Malajsijske federace
. Svou v?li prosadil. 16. za?i 1963 byla nezavisla Malajsie vyhla?ena a Singapur se stal jeji sou?asti. V Malajsii samotne zisk perspektivniho Singapuru v?ak nevyvolaval ?adne nad?eni. Malajsie toti? ?elila obrovskemu etnickemu problemu, ktery spo?ival ve velmi silne ?inske men?in?, ktera tvo?ila tak?ka polovinu obyvatelstva. Singapur byl p?itom etnicky ?insky, co? ?insky etnicky prvek v Malajsii je?t? zesilovalo. Malajsijska vlada p?ijala ?adu opat?eni, ktera m?la zajistit malajsky charakter statu ? v praxi to znamenalo diskriminaci etnickych ?i?an?. Li Kuang-jao se stal hlavnim mluv?im nespokojenych ?i?an? v cele zemi. V Malajsii nap?ti rostlo a p?erostlo i v
pogromy
?inskeho obyvatelstva. Malajsijsky premier
Tunku Abdul Rahman
v ten moment u?inil p?ekvapivy krok ? vylou?il Singapur z Malajsijske federace. Sliboval si od toho zlep?eni etnickeho pom?ru Malajc? a ?i?an? v celem stat? i zbaveni se nejhlasit?j?iho kritika vlady. Singapur tak byl de facto dotla?en k nezavislosti. A? to Li Kuang-jao p?vodn? nezamy?lel, vyhlasil 9. srpna 1965 nezavislou republiku.
[6]
Li Kuang-jao vahal s timto krokem i proto, ?e se obaval invaze
Indonesie
. Ta podle v?eho realn? hrozila. Li se nejprve dohodl na garanci bezpe?nosti s Brity. Nicmen? je nenasledoval v jejich bojich
studene valky
a zapojil se roku 1970 do
hnuti nezu?astn?nych zemi
, ktere se sna?ily z?stat mimo dva znep?atelene bloky studene valky, co? Brity rozlitilo a roku 1971 v?echny sve vojenske sily ze Singapuru stahli. Li Kuang-jao na?el ?e?eni v tajne spolupraci s
Izraelem
. Za pomoci izraelskeho vojenskeho pr?myslu Singapur vybudoval velice efektivni armadu, ktera odstra?uje velke staty v oblasti od apetitu na maly bohaty Singapur dodnes.
[7]
Bohatstvi se znasobilo zejmena v 70. a 80. letech. Metody vyzkou?ene Li Kuang-jaoem ji? na za?atku 60. let v experimentalni pr?myslove zon? v Jurongu byly tehdy aplikovany na celou zemi. Take prosazovani
angli?tiny
jako hovoroveho jazyka podnitilo rozvoj obchodu. Singapuru vy?la i sazka na
ti?t?ne spoje
jako perspektivni pr?myslove odv?tvi. Singapur se tak stal nejdynami?t?j?im z tzv.
asijskych ekonomickych tygr?
. Politicky re?im si Li ponechal neliberalni a
autorita?sky
, jakkoli od poloviny 80. let sv?j re?im pod tlakem mezinarodni kritiky uvol?oval. Zm?ny byly posileny po p?ichodu jeho nastupce
Goh Chok Tonga
na po?atku 90. let. Role opozice v politickem systemu je v?ak dosud marginalni, drtivou v?t?inu moci stale dr?i strana zalo?ena otcem zakladatelem Singapuru, Li Kuang-jaoem.
[8]
Singapurska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se dv?ma vodorovnymi pruhy, ?ervenym a bilym. V
hornim rohu
se nachazi bily srpek m?sice a p?t bilych hv?zd uspo?adanych do kruhu.
Singapursky statni znak je tvo?en ?ervenym ?titem, na kterem je bily
p?lm?sic
, nad nim? se nachazi p?tice bilych hv?zd uspo?adanych do kruhu. ?tit podpira dvojice
?titono??
stojicich na dvojici ry?ovych stebel. ?titono?em stojicim heraldicky vpravo je lev, vlevo pak
tygr malajsky
. Pod ry?ovymi stebly se nachazi modra stuha se zlatym napisem v
malaj?tin?
MAJULAH SINGAPURA (
?esky
Kup?edu, Singapure
, nazev singapurske hymny).
Singapurska hymna je pise?
Majulah Singapura
. Slova napsal a hudbu slo?il Zubir Said. Hymna se zpiva pouze v
malaj?tin?
, pro mnoho Singapurc? je text hymny to jedine, co v malaj?tin? um?ji a ?asto pouze foneticky ?od?ikavaji” text, ani? by mu rozum?li.
Singapur se sklada ze 63 ostrov?, v?etn? hlavniho ostrova
Pulau Ujong
(je ozna?ovan te? jako ostrov Singapur). Ten je odd?len od
Malajskeho poloostrova
uzkym
Johorskym pr?livem
. Existuji dv? hraze, ktere ostrov s poloostrovem spojuji. Ostrov je mirn? zvln?ny a ma uprost?ed kopec Bukit Timah, dosahujici vy?ky 163,63 m n. m. To je nejvy??i bod celeho Singapuru. Nejv?t?imi z vedlej?ich singapurskych ostrov? jsou Jurong, Pulau Tekong, Pulau Ubin a
Sentosa
. Za ?as? britske nadvlady pat?ily k Singapuru i
Vano?ni ostrov
a
Kokosove ostrovy
, av?ak v roce 1957 byly p?edany
Australii
.
Mnohe singapurske ostrovy jsou roz?i?ovany tim, ?e je okolni mo?e zasypavano piskem. Od roku 1965 do roku 2015 se zv?t?ila rozloha Singapuru z 580 km² na 710 km², co? p?edstavuje nar?st o p?ibli?n? 22 %. Do roku 2030 je planovano zv?t?eni o dal?ich 55 km².
[9]
Typ pisku pou?ivany p?i t?chto rekultivacich je specificky, nachazi se spi?e v ?ekach, pisek z pou?ti naopak pou?it nelze, proto je tento typ pisku velmi vzacny a velmi ?adany. Singapur ho musi dova?et, v roce 2010 to bylo tem?? 15 milion? tun. Poptavka je takova, ?e Indonesie, Malajsie a Vietnam v poslednich letech omezily nebo upln? zakazaly vyvoz tohoto pisku do Singapuru. Vysledkem je, ?e Singapur v roce 2016 zm?nil vysou?eci techniku, vytvo?i nejprve hraze, ktere ?ast mo?e odd?li, a pote vodu z teto oblasti od?erpa.
[10]
Singapur se nicmen? obava, ?e
sou?asna zm?na klimatu
a eventualn? stoupajici hladina mo?i v p?i?tich desetiletich by mohly jeho nizko polo?ene pob?e?i ohrozit. Odhaduje, ?e bude muset v pr?b?hu p?i?tiho stoleti vynalo?it 100 miliard dolar? na ?e?eni tohoto problemu.
[11]
Vyu?it k tomu chce
uhlikovou da?
, kterou jako prvni zem? v jihovychodni Asii vybira.
[12]
Klima je po cely rok velmi teple a ve spojeni s vysokou vlhkosti nep?ijemne.
Monzuny
p?ina?eji velke mno?stvi sra?ek. Toto podnebi je vhodne pro p?stovani n?kterych druh? rostliny
durian
. Tato rostlina se nesmi v Singapuru kv?li pov?stnemu zapachu vna?et do vladnich budov a metra.
[13]
V Singapuru nelze odli?it ro?ni obdobi, po?asi je pom?rn? konstantni. Teploty se obvykle pohybuji od 23 do 32 °C.
Masivni
urbanizace
Singapuru vedla k tomu, ?e zem? ztratila 95 % svych historickych les?. Nyni se vice ne? polovina p?irozen? se vyskytujici fauny a flory v Singapuru nachazi v p?irodnich rezervacich, jako je p?irodni rezervace Bukit Timah nebo
mok?adni
rezervace Sungei Buloh. Ty v?ak tvo?i pouze 0,25 % rozlohy Singapuru. V roce 1967 p?edstavila vlada v ramci boje proti tomuto poklesu p?irodniho prostoru program Singapuru jako ?zahradniho m?sta“. Tem?? 10 % singapurske p?dy bylo vy?len?no pro parky a zahrady. Mezi nejznam?j?i zahrady v Singapuru pat?i
Singapurska botanicka zahrada
, 161 let stara tropicka zahrada a prvni singapurska polo?ka na seznamu
sv?toveho d?dictvi
UNESCO
. Jde o jednu ze t?i zahrad na sv?t?, ktere se do seznamu dostaly.
[14]
Singapur je jednim z v?bec nejhust?ji zalidn?nych stat? na planet?, a i p?esto si uchovava rychly r?st populace, p?edev?im diky vysoke
imigraci
. V roce 2000 ?inil po?et obyvatel 4 117 700, roku 2012 ji? 5 312 400, odhad z roku 2020 ?ini 5 685 800 lidi, co? je srovnatelne s rozlohou mnohem v?t?imi staty, jako nap?.
Slovensko
,
Finsko
a
Turkmenistan
. Uhrnna porodnost je ale nizka (dokonce nejni??i na sv?t?: 0,8 dit?te na ?enu), populace ale nadale roste, a to diky imigraci. Vlada se sna?i podpo?it i porodnost, ale s malymi usp?chy.
[15]
Podle
s?itani lidu
v roce 2010 se tem?? 23 % singapurskych obyvatel (tj. ob?an? a lidi s trvalym pobytem) narodilo v zahrani?i. Pokud by byli zapo?itani tzv. nerezidenti, tedy lide, kte?i obvykle p?ijeli do Singapuru za praci, pak se tem?? 43 % populace narodilo v zahrani?i. Podil t?chto nerezident? roste, v roce 1970 byl 2,9 %, v roce 2014 ji? 29,3 %.
Nabo?enske slo?eni oficialnich rezident? v m?st? je velice pestre. Obyvatele jsou z 55 %
buddhiste
, z 15,5 %
muslimove
, z 12,5 %
k?es?ane
a z 3,5 %
hinduiste
. Data o nabo?enskem, stejn? jako etnickem, slo?eni ale nezahrnuji nerezidenty.
Etnikum
|
1970
|
1980
|
1990
|
2000
|
2009
|
?i?ane
|
77.0
|
78.3
|
77.7
|
76.8
|
74.2
|
Malajci
|
14.8
|
14.4
|
14.1
|
13.9
|
13.4
|
Indove
|
7.0
|
6.3
|
7.1
|
7.9
|
9.2
|
Ostatni
|
1.2
|
1.0
|
1.1
|
1.4
|
3.2
|
P?ed rokem 2010 se ka?da osoba mohla registrovat jako ?len pouze jednoho etnika, p?i smi?enem p?vodu rozhodoval p?vod otce. Od roku 2010 se lide mohou hlasit k vice etnik?m, musi ale vybrat jedno primarni a ne vice ne? dv?.
St?edni v?k singapurskych obyvatel byl v roce 2017 40,5 roku. Pro Singapur je typicke, ?e lide vlastni nemovitosti, 91 % rezidentskych domacnosti vlastni nemovitost, ve kterych ?iji. Kv?li nedostatku p?dy v?ak neni typicke, ?e by lide ?ili v
rodinnych domech
, naopak 78,7 % rezidentskych domacnosti ?ije ve vy?kovych bytovych domech, ktere postavila vlada (p?esn?ji Rada pro bydleni a rozvoj), a aby je v t?chto domech udr?ela, je bydleni v nich zna?n? dotovano.
Singapur ma ?ty?i oficialni jazyky:
angli?tinu
,
malaj?tinu
,
mandarin?tinu
a
tamil?tinu
. Podle s?itani lidu z roku 2020 48,3 % Singapurc? mluvi doma anglicky, 29,9 % mandarinsky. Asi 9 procent lidi doma mluvi dal?imi ?inskymi dialekty a malajsky. Malaj?tina byla k oficialnim jazyk?m p?idana v dob? p?ipojeni k Malajsii v roce 1963. Z?stala jim i po vyhla?eni samostatnosti, aby jeji vyjmuti ze seznamu u?ednich jazyk? nep?sobilo agresivn? a nep?atelsky na sousedy, nicmen? v b??nem ?ivot? je dosti upozad?na a nijak se jeji u?ivani nepodporuje. Anglicky rozumi prakticky v?ichni obyvatele. Singapurska ustava a v?echny vladni pravni p?edpisy jsou psany v angli?tin? a pokud je u singapurskych soud? pou?it jiny jazyk ne? angli?tina, jsou po?adovani tlumo?nici. To, ?e Singapur vsadil na angli?tinu jako kulturni tmel, mu vyznamn? pomohlo stat se obchodni velmoci, nebo? byznysmeni z celeho sv?ta, kte?i u?ivaji angli?tinu jako globalni esperanto ?i
lingua franca
, se diky tomu citi v Singapuru velmi komfortn?, u?ivani tlumo?nik? je prakticky zbyte?ne. Singapurci jsou v drtive v?t?in? dvojjazy?ni, p?i?em? jejich prvnim jazykem je obvykle angli?tina. Singapurska angli?tina je do zna?ne miry zalo?ena na britske angli?tin?, vzhledem k postaveni zem? jako byvale britske kolonie. Formy angli?tiny mluvene v Singapuru jsou v?ak r?znorod?j?i, ?asta je hovorova forma znama jako
singlish
.
[16]
Vlada v?ak tuto mistni variantu angli?tiny nepodporuje, tvrdi, ?e tato pokroucena "
kreol?tina
" Singapurce znevyhod?uje a ve ?kolach se tak klade velky d?raz na vyuku standardni britske angli?tiny.
[17]
Ta je vy?adovana i v mediich.
Singapur pat?i mezi nejvysp?lej?i ekonomiky sv?ta, je finan?nim, obchodnim a dopravnim centrem sv?toveho vyznamu. Spole?n? s
Hongkongem
,
Tchaj-wanem
a
Ji?ni Koreou
tvo?i ?tve?ici takzvanych
Asijskych Tygr?
. Ekonomika zem? je vysoce zavisla na
vyvozu.
Nejv?t?im obchodnim partnerem Singapuru je
Malajsie
. V roce 2014 Malajsie absorbovala 18 procent singapurskeho exportu. Dvoustranny obchod t?chto dvou zemi dosahl v roce 2012 zhruba 91 miliard
USD
, co? p?edstavuje vice ne? p?tinu celkoveho obchodu v ramci
ASEAN
.
Pro singapurskou ekonomiku je typicke, ?e je v ni uplat?ovana vysoka uloha statu, ktery vlastni zasadni podily ve firmach tvo?icich asi a? 60 %
HDP
, stat ale v?t?inou neni ve firmach zastoupen jako vlastnik p?imo, nybr? prost?ednictvim jinych entit, p?edev?im investi?nich fond?. Statni investi?ni fond Temasek Holdings dr?i v?t?inovy podil v mnoha velkych narodnich spole?nostech jako nap?. ST Engineering,
Singapore Airlines
, SingTel a MediaCorp.
Zem? se vyzna?uje nizkou mirou nezam?stnanosti (kolem 2?3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a vyjime?nou kvalitou ?ivota (vyzkum od The Economist Inteligence Unit dokonce ozna?il Singapur jako zemi s v?bec nejvy??i kvalitou ?ivota na planet?).
Singapur, i p?es svoji vysokou ekonomickou vysp?lost, vykazuje nebyvale rychle tempo r?stu ekonomiky, ktere v roce 2006 ?inilo 7,9 % a v roce 2010 dokonce 14,7 %.
[18]
Singapurska ekonomika se vyzna?uje volnym trhem
[19]
[20]
, zarove? byla ohodnocena jako t?eti
nejmen? zkorumpovana na sv?t?
[21]
s nizkymi da?ovymi sazbami (14,2 % hrubeho domaciho produktu).
[22]
Singapur ma t?eti nejvy??i
HDP na hlavu z hlediska parity kupni sily (PPP)
. Take singapursky pom?r obchodu k HDP je jeden z nejvy??ich na sv?t?.
Singapurske banky jsou znamy svou nabidkou ?pi?kovych podnikovych bankovnich u?t?, ?im? je m?sto pova?ovane za jedno ze sv?tovych finan?nich center. Podle studie
Global Financial Centres Index
2020
se Singapur ukazal jako ?este nejvice konkurenceschopne finan?ni centrum na sv?t?.
[23]
Podle
Human Rights Watch
je Singapur neblaze prosluly hostovanim bankovnich u?t?, ktere obsahuji ?pinav? ziskane zisky
zkorumpovanych
v?dc? a jejich spolupracovnik?.
[24]
Podle mnohych kritik? p?evzal ?ezlo "krale
bankovniho tajemstvi
" od
?vycarska
, ktere pod mezinarodnim tlakem od striktniho kryti v?ech majitel? u?t? ustoupilo.
Singapur se sna?i co nejvice podporovat a rozvijet sv?j
biotechnologicky
pr?mysl. N?kolik p?ednich vyrobc? le?iv zalo?ilo sve zavody prav? v Singapuru ? nap?.
GlaxoSmithKline
(GSK),
Pfizer
a Merck & Co. V roce 2017 farmaceuticky gigant GSK p?esunul sve asijske ust?edi do Singapuru.
[25]
Farmaceutika nyni tvo?i vice ne? 8 % pr?myslove vyroby v zemi.
[26]
Singapur je nakladovym st?ediskem a p?ednim centrem obchodovani s ropou v Asii. Ropny pr?mysl tvo?i 5 % HDP Singapuru a zem? je jednim ze t?i nejv?t?ich exportnich rafinerskych center na sv?t?. V roce 2007 vyvezl 68,1 milion tun ropy. Ropny pr?mysl p?isp?l jak k podpo?e chemickeho pr?myslu, tak i k vyrob? ropnych a plynovych za?izeni. Singapur ma 70 % sv?toveho trhu jak pro zvedaci soupravy, tak pro p?em?nu vykladacich jednotek
Floating Production Storage
. Ovlada take 20 % sv?toveho trhu s opravami lodi. V roce 2015 zam?stnal namo?ni a pob?e?ni pr?mysl tem?? 79 000 pracovnik?.
Singapur nale?i mezi nejd?le?it?j?i dopravni uzly na planet?. Je druhym
nejv?t?im p?istavem na sv?t?
. Hlavni Singapurske leti?t?
Changi
bylo v roce
2022
36. nejvyti?en?j?i leti?t? na sv?t? s 32 miliony p?epravenych cestujicich.
[27]
Jako vlajkova letecka spole?nost Singapuru p?sobi
Singapore Airlines
ohodnocena
Skytraxem
jako nejlep?i aerolinka roku
2023
. V Singapuru existuje take system
metra
. Prvni linka byla otev?ena v roce
1987
, ?im? se system stal druhym nejstar?im v
jihovychodni Asii
. Si? se rychle rozr?stala, co? byl vysledek snahy Singapuru o vybudovani rozvinute
?elezni?ni sit?
jako nosneho systemu
m?stske hromadne dopravy
. V roce
2019
system p?epravil denn? 3,4 milionu
cestujicich
. Metro ma 187
stanic
a delka sit? je 203 km se standardnim rozchodem. MRT dopl?uje si? regionalni lehke ?eleznice,
anglicky
Light Rail Transit
nebo
LRT
, ktera se napojuje na stanice metra.
Mytny system
(congestion charge) zavedl Singapur pravd?podobn? jako prvni na sv?t?, a to ji? od roku 1975 formou vydavani licenci za vjezd do centra.
[28]
S Malajsii je Singapur spojen 2 mosty.
Singapur ma armadu ?itajici p?es 50 000 vojak?. Naklady na ozbrojene sily ?ini 3,7 % statniho rozpo?tu a v p?epo?tu na hlavu jsou 4. nejvy??i na sv?t?. Singapur investuje do zbrojeni vice ne? jeho mnohem lidnat?j?i sousede
Malajsie
a
Indonesie
. Kdy? se Singapur v roce
1965
odd?lil od Malajsie, po?adal o spolupraci
Izrael
, se kterym sdilel v te dob? podobnou situaci jako neuznany stat obklopeny staty s p?eva?n?
muslimskym obyvatelstvem
. Izrael Singapuru poskytl vojenskou pomoc. Vzhledem ke sve relativn? male rozloze spoleha ve sve bezpe?nostni koncepci p?edev?im na
odstra?eni
a p?ipadny preventivni uder na uzemi protivnika s cilem vyhnout se boji p?imo v Singapuru, kde by byly mo?nosti obrany velmi omezene.
Zakladnim stavebnim kamenem singapurske v?dy jsou univerzity. V
?anghajskem ?eb?i?ku
, ktery tradi?n? hierarchizuje nejlep?i vysoke ?koly na sv?t?, ma Singapur (k roku 2021) dv? univerzity v prvni stovce - nejvy??i presti? ma
Narodni singapurska univerzita
, ktera je vyhodnocena jako 75. nejlep?i na sv?t?.
[29]
Jde o nejstar?i univerzitu v Singapuru, zalo?ena byla roku 1905. Velmi uzce spolupracuje s americkymi univerzitami, zejmena s
Yalem
a
Dukeovou univerzitou
. ?eb?i?ek
QS World University Rankings
ji roku 2023 vyhodnotil dokonce jako 11. nejlep?i univerzitu na sv?t? a nejlep?i v Asii.
[30]
Druhou nejkvalitn?j?i ?kolou v Singapuru ma byt
Nanyang Technological University
. Ta vznikla roku 1981. Znama je i svou unikatni architekturou, zejmena budovou
Hive (Ul)
, ktera byla dokon?ena roku 2015, a kterou navrhl
Thomas Heatherwick
.
Nejslavn?j?i um?lkyni narozenou v Singapuru je bezpochyby houslistka
Vanessa-Mae
, ktera pronikla do pop music a prodala po celem sv?t? ji? milion svych alb.
[31]
V?novala se i ly?ovani, reprezentovala ale Thajsko, zemi sveho otce.
[32]
Znamym zp?vakem je
JJ Lin
, zp?va?kou
Stefanie Sun
, here?kou
Kung Li
(narozena v ?in?) ?i
Fann Wong
. Od roku 2009 je singapurskym ob?anem i znamy mistr bojovych um?ni a herec ak?nich film?
Jet Li
, rodak z ?iny. V Singapuru se naopak narodil americky herec
Jackson Rathbone
, stejn? jako televizni hv?zdi?ka
Tila Tequila
, nebo herec
Sing Chen
. Nejznam?j?im spisovatelem a ?zlobivym dit?tem“ singapurske spole?nosti je
Alfian Sa'at
.
[33]
Singapur um?ni velmi podporuje, v 90. letech 20. stoleti vytvo?il Narodni radu pro um?ni, aby podpo?ila rozvoj divadla, literatury i vytvarneho um?ni. Nejv?t?im jejim usp?chem bylo z?izeni
Narodni galerie Singapur
roku 2015. Sbirky obsahuji asi 8000 um?leckych p?edm?t? a disponuje vystavni plochou asi 64 tisic metr? ?tvere?nich. Galerie sidli ve dvou pamatkov? chran?nych budovach: byvale radnici a byvale budov? nejvy??iho soudu. Singapurci maji um?lecke produkce ?asto zdarma ? jen v roce 2016 nap?iklad prob?hlo v kulturnim centru
Esplanade
5 900 bezplatnych kulturnich akci. Domaci p?dou je toto centrum nap?iklad pro
Singapursky symfonicky orchestr
, ktery byl zalo?en v roce 1979.
Singapur se m??e pochlubit i n?kolika vyjime?nymi modernimi stavbami. Pozoruhodnou stavbou je
ArtScience Museum
otev?ene v roce 2011, ktere navrhl izraelsky architekt
Mo?e Safdie
, a p?ipomina tvarem
lotos
.
[34]
Unikatni je i divadlo a koncertni sal Esplanade z dilny anglickeho architekta
Michaela Wilforda
dostav?ny roku 2002. Take budova casina
Marina Bay Sands
je od roku 2010, kdy byla otev?ena, jednou z nejfotografovan?j?ich budov sv?ta.
[35]
Singapurska kuchyn? byla ovlivn?na malajskou,
?inskou
,
indickou
, srilanskou, thajskou,
blizkovychodni
a
indoneskou
kuchyni.
[36]
Krab s
chilli
a krab s ?ernym pep?em jsou dva charakteristicke pokrmy, ktere dominuji singapurske kuchyni a jsou doporu?ovany turist?m. Dal?im oblibenym pokrmem je
sambal stingray
. V kategorii masa je nejobliben?j?i
ry?e hainanese s ku?ecim masem
[37]
? ry?e va?ena v ku?ecim tuku, podavana s va?enym ku?etem a s
chilli oma?kou
. V Singapurske kuchyni jsou popularni tyto t?i pokrmy z kategorie nudli:
hokkien mee
jsou sma?ene vaje?ne nudle s krevetami a platky vep?oveho masa a s oma?kou,
nonya laksa
jsou ry?ove nudle podavane v kokosovem krevetovem vyvaru a
char kuey teow
? sma?ene ry?ove nudle s krevetami a s klobasou.
[38]
V kategorii dezert? a sva?in je znamy
kaya toast
p?edev?im kv?li pou?iti
kaya
(d?emu z
kokosoveho o?echu
).
[39]
[40]
Singapur sout??i od roku
1948
na
olympijskych hrach
. Na
hrach v Riu roku 2016
se do?kal sve prvni zlate medaile, kterou ze zavodu v motylku na 100 metr? p?ivezl plavec
Joseph Schooling
.
[41]
Singapur je znamy i svou ?kolou
stolniho tenisu
. Na
olympijskych hrach v Londyn? 2012
ziskal dv? bronzove medaile (?ensky tym a
Feng Tianwei
) a v
Pekingu 2008
jednu st?ibrnou (?ensky tym). Upln? prvni cenny kov pro Singapur na OH vybojoval v
?im? 1960
vzp?ra?
Tan Howe Liang
, kdy? skon?il druhy v kategorii do 67,5 kilogramu.
Krom? plavani je v Singapuru velmi popularni
placht?ni
. Singapursky tym ve t?id?
optimist
pat?i k nejlep?im na sv?t?.
[42]
Basketbalovy klub
Singapore Slingers
hraje ASEAN Basketball League, ktera vznikla v roce 2009 a hraji ji nejlep?i tymy z cele jihovychodni Asie. Klub se ji? t?ikrat probojoval do finale teto sout??e.
Bohatstvi umo??uje Singapuru po?adat i velke sportovni akce. Od roku 2008 se zde jezdi nap?iklad zavod
Formule 1
Grand Prix Singapuru
. Mistem konani je tra?
Marina Bay
, je? je specificka tim, ?e vede v ulicich m?sta. Prvni zavod v roce 2008 byl prvnim no?nim zavodem v historii Formule 1.
[43]
- ↑
Sv?tova banka.
GDP per capita, PPP (current international $)
[online]. [cit. 2017-01-14].
Dostupne online
.
- ↑
Dostupne online
.
- ↑
Singapore - History.
countrystudies.us
[online]. [cit. 2019-11-30].
Dostupne online
.
- ↑
Singapore: History.
Asian Studies - University of Texas at Austin (Web.Archive)
[online]. [cit. 2019-11-30].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2007-03-23.
- ↑
Podrobn?ji viz MYSLIVE?EK, Zden?k. Singapur 1942 - pad nedobytne pevnosti.
Historicky obzor
, 2002, 13 (3/4), s. 64-76. ISSN 1210-6097.
- ↑
LIM, Edmund. Behind the scenes: What led to separation in 1965.
The Straits Times
[online]. 2015-08-05 [cit. 2021-08-26].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
An odd couple: Why does Singapore stand beside Israel? | ASEAN Today.
www.aseantoday.com
[online]. [cit. 2019-11-30].
Dostupne online
.
- ↑
D?jiny Singapuru.
Cestovni kancela? Chinatours
[online]. [cit. 2019-11-30].
Dostupne online
.
- ↑
VOKA?, Lud?k. Singapur: Diktatura, kde by cht?l ?it ka?dy.
?eska pozice
[online]. 2015-08-29 [cit. 2015-09-10].
Dostupne online
.
- ↑
NG JUN SEN. New ideas to feed a growing island.
The Straits Times
[online]. 2018-02-04 [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Singapore Budget 2020: New coastal and flood protection fund to protect Singapore against rising sea levels.
The Straits Times
[online]. 2020-02-18 [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Singapore Budget 2018: Carbon tax of $5 per tonne of greenhouse gas emissions to be levied.
The Straits Times
[online]. 2018-02-19 [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Extremni gastronomie: durian je superzdrave ovoce, ktere vyjime?n? pachne.
iDNES.cz
[online]. 2018-09-09 [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
.
- ↑
SIAU MING EN. Botanic Gardens is S’pore’s first UNESCO World Heritage Site.
TODAYonline
[online]. [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
.
- ↑
O’CALLAGHAN, John. Tiny Singapore risks economic gloom without big baby boom.
Reuters
. 2012-08-31.
Dostupne online
[cit. 2021-08-27]. (anglicky)
- ↑
The rise of Singlish.
BBC News
. 2015-08-06.
Dostupne online
[cit. 2021-08-27]. (anglicky)
- ↑
A War of Words Over 'Singlish' | TIME.
web.archive.org
[online]. 2007-04-29 [cit. 2021-08-27].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2007-04-29.
- ↑
www.google.com
[online]. [cit. 05-01-2011].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 05-01-2011.
- ↑
Central Intelligence Agency, Intelligence Estimate, Possible Developments from the Palestine Truce, August 31, 1948, Secret, CIA..
U.S. Intelligence on the Middle East, 1945-2009
[online]. [cit. 2020-11-21].
Dostupne online
.
- ↑
SHI, Xunpeng; VARIAM, Hari M.P. Key elements for functioning gas hubs: A case study of East Asia.
Natural Gas Industry B
. 2018-03, ro?. 5, ?is. 2, s. 167?176.
Dostupne online
[cit. 2020-11-21].
ISSN
2352-8540
.
DOI
10.1016/j.ngib.2018.03.001
.
- ↑
Figure 2.7. Transparency International Corruption Perceptions Index.
dx.doi.org
[online]. [cit. 2020-11-21].
Dostupne online
.
- ↑
3 The Website as Archived Object
. [s.l.]: The MIT Press
Dostupne online
.
ISBN
978-0-262-31338-4
.
- ↑
The Global Financial Centres Index 28.
Longfinance.net
[online]. Financial Centre Futures, za?i 2020 [cit. 2021-04-24].
Dostupne online
.
- ↑
World Report 2011.
web.archive.org
[online]. Human Right Watch, 2012-10-13 [cit. 2021-04-24].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2012-10-13.
- ↑
MCNULTY, Yvonne.
Straits Times Index (Singapore)
. Thousand Oaks: SAGE Publications, Inc.
Dostupne online
. S. 1508?1508. DOI: 10.4135/9781412964289.
- ↑
Economic Survey of Singapur 2012.
web.archive.org
[online]. 2015-02-26 [cit. 2021-04-24].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2015-02-26.
- ↑
List of busiest airports by passenger traffic
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
. (anglicky) Page Version ID: 1168588844.
- ↑
Miroslav ?uta
,
Miroslav Patrik
:
Aby se ve m?st? dalo dychat
, (
Ekologicky institut Veronica
,
Brno
2010
ISBN
978-80-87308-02-8
)
- ↑
ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities.
www.shanghairanking.com
[online]. [cit. 2022-01-04].
Dostupne online
.
- ↑
QS World University Rankings 2023: Top Global Universities.
Top Universities
[online]. [cit. 2023-04-13].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Vanessa-Mae | Encyclopedia.com.
www.encyclopedia.com
[online]. [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
.
- ↑
Slavna huslistka Vanessa Mae bude v So?i reprezentova? Thajsko.
?port.sk
[online]. [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
. (slovensky)
- ↑
POON, Angelia. Writing Home: Alfian Sa'at and the Politics of Malay Muslim Belonging in Global Multiracial Singapore.
Interventions - International Journal of Postcolonial Studies
. 2016-07-03, ro?. 18, ?is. 4, s. 498?511.
Dostupne online
[cit. 2021-08-27].
ISSN
1369-801X
.
DOI
10.1080/1369801X.2015.1126191
.
- ↑
The ArtScience Museum at Marina Bay Sands | Safdie Architects.
Archello
[online]. [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Marina Bay Sands je hotelovy komplex s tvarem lodi ? DesignMag.cz.
www.designmag.cz
[online]. [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
.
- ↑
Singapore Food History.
www.singaporefoodhistory.com
[online]. 2011-07-05 [cit. 2018-12-03].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
Chicken Rice.
www.visitsingapore.com
.
Dostupne online
[cit. 2018-11-19]. (anglicky)
- ↑
Dobra, ale t??ka, vystavil vysv?d?eni ?eske kuchyni singapursky ?efkucha? | Dobra chu? | Lidovky.cz.
Lidovky.cz
[online]. [cit. 2018-11-20].
Dostupne online
.
- ↑
HRDINOVA, Radka. Singapurska kuchyn? je rozmanita, hada by si u? ale ?efkucha? Kral nedal.
Hospoda?ske noviny
. 2014-12-10.
Dostupne online
[cit. 2018-11-20].
- ↑
Singapur: kde se do kina chodi s dekou....
iDNES.cz
[online]. 2004-12-09 [cit. 2018-11-20].
Dostupne online
.
- ↑
Schooling se p?ed osmi lety s Phelpsem vyfotil, v Riu sv?j idol senza?n? porazil.
?T sport
[online]. [cit. 2018-12-09].
Dostupne online
.
- ↑
Sailing: S'pore retain world team title.
AsiaOne
[online]. 2013-07-24 [cit. 2021-08-27].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Piloty F1 ?eka prvni no?ni zavod v historii!.
sport.tn.nova.cz
[online]. 2008-09-25 [cit. 2021-08-27].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2021-08-27.
- ZBO?IL, Zden?k.
D?jiny Malajsie, Singapuru a Bruneje
. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2009.
ISBN
978-80-7106-501-2
.
- Obrazky, zvuky ?i videa k tematu
Singapur
na
Wikimedia Commons
- Slovnikove heslo
Singapur
ve Wikislovniku
- Your Singapore
- Singapore - Amnesty International Report 2011
[online].
Amnesty International
[cit. 2011-08-16].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-08-17. (anglicky)
- Singapore (2011)
[online].
Freedom House
[cit. 2011-08-16].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung.
BTI 2010 ? Singapore Country Report
[online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-05-21. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs.
Background Note: Singapore
[online]. U.S. Department of State, 2011-05-21 [cit. 2011-08-16].
Dostupne online
. (anglicky)
- CIA
.
The World Factbook - Singapore
[online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-16].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2018-12-25. (anglicky)
- Library of Congress
.
Country Profile: Singapore
[online]. 2006-08-28 [cit. 2011-08-16].
Dostupne online
. (anglicky)
- Zastupitelsky u?ad ?R v Jakart?.
Souhrnna teritorialni informace: Singapur
[online]. Businessinfo.cz, 2010-09-06 [cit. 2011-08-16].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2012-01-11.
- HO, Robert, a kol.
Singapore
[online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16].
Dostupne online
. (anglicky)
?lenstvi v mezinarodnich organizacich
|
Staty a uzemi s ?lenstvim v
ASEAN
| | |
Staty a uzemi s ?lenstvim v
APEC
| | |
Commonwealth
(Spole?enstvi narod?)
| | ?adne ?lenske zem?
| | | Byvali ?lenove
| | | Zavisla uzemi
|
| Spojene kralovstvi
| | | Australie
| | | Novy Zeland
| |
|
|