Singapurska republika Republic of Singapore Republik Singapura 新加坡共和? ??????????? ????????
vlajka znak
Hymna Majulah Singapura (Singapure, vp?ed!)
Geografie
Poloha Singapuru
Hlavni m?sto	Singapur
Rozloha	728,6 km² ( 176. na sv?t? ) z toho 1 % vodni plochy
Nejvy??i bod	Bukit Timah (163,63 m n. m.)
?asove pasmo	+8
Poloha	1°18′ s. ?. , 103°48′ v. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	5 637 000 ( 115. na sv?t? , 2022 )
Hustota zalidn?ni	7 804 ob. / km² ( 2. na sv?t? )
HDI	▲ 0,938 (velmi vysoky) ( 11. na sv?t? , 2019)
Jazyk	angli?tina , malaj?tina , ?in?tina , tamil?tina (u?edni)
Nabo?enstvi	buddhismus , ateismus , k?es?anstvi , islam , taoismus , hinduismus
Statni utvar
Statni z?izeni	parlamentni republika
Vznik	9. srpna   1965 (nezavislost na Malajsii )
Prezident	Tharman Shanmugaratnam
P?edseda vlady	Lawrence Wong
M?na	singapursky dolar (SGD)
HDP /obyv. ( PPP )	85 382 [1] USD ( 3. na sv?t? , 2015)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	702 SGP SG
MPZ	SGP
Telefonni p?edvolba	+65
Narodni TLD	.sg
multimedialni obsah na Commons

Singapur , plnym nazvem Singapurska republika , je m?stsky stat v jihovychodni Asii na stejnojmennem ostrov? a p?ilehlych 63 ostr?vcich. Plochu n?kterych z nich Singapur zv?t?uje vysu?ovanim mo?e. Le?i asi jeden stupe? zem?pisne ?i?ky (137 kilometr?) severn? od rovniku , na jih od Malajskeho poloostrova (a tedy Malajsie ), od n?ho? je odd?len Johorskym pr?livem . Na jihu hrani?i s Ostrovy Riau , je? nale?eji k Indonesii .

?ije zde p?ibli?n? 5,87 milionu ^[2] obyvatel. Singapur tak ma t?eti nejv?t?i hustotu osidleni na sv?t?. U?ednimi jazyky jsou angli?tina , ?in?tina , malaj?tina a tamil?tina . Mnohonarodnostni charakter statu je zakotven v ustav?. V?t?inovym etnikem jsou nicmen? ?i?ane . Velkymi men?inami jsou Malajci a Indove .

Moderni Singapur vznikl v roce 1819 jako obchodni zakladna Britskeho imperia . B?hem druhe sv?tove valky byl okupovan Japonskem , po ni se vratil pod britskou kontrolu. V roce 1959 ziskal samospravu a v roce 1963 se stal sou?asti nove federace Malajsie. Ideologicke rozdily a narodnostni spory vedly k tomu, ?e byl Singapur o dva roky pozd?ji z federace vylou?en a stal se nezavislou zemi.

Po t??kych za?atcich statu v 60. letech a navzdory nedostatku p?irodnich zdroj? se Singapur rychle rozvinul a stal se jednim ze ?ty? asijskych tygr? zalo?enych na zahrani?nim obchodu a strategii da?oveho raje . V indexu lidskeho rozvoje OSN je na devatem mist? na sv?t? a ma druhy nejvy??i hruby domaci produkt (v parit? kupni sily ) na obyvatele na sv?t?. Singapur je jedinou zemi v Asii s ratingem AAA od v?ech hlavnich ratingovych agentur . Je to hlavni finan?ni a p?epravni uzel oblasti, od roku 2013 se soustavn? ?adi mezi nejdra??i m?sta pro ?ivot. Vykazuje vysokou urove? vzd?lavani, zdravotni pe?e, kvality ?ivota, osobni bezpe?nosti. Singapurci si u?ivaji jednu z nejdel?ich delek ?ivota na sv?t?, nejrychlej?i p?ipojeni k internetu a jednu z nejni??ich kojeneckych umrtnosti na sv?t?.

Singapur je unitarni stat a parlamentni republika s westminsterskym systemem . Zatimco volby jsou pova?ovany za obecn? svobodne, vlada vykonava vyznamnou kontrolu nad spole?nosti a Lidova ak?ni strana vladne nep?etr?it? od vzniku statu. Singapur je jednim z p?ti zakladajicich ?len? ASEAN , sidlem Asijsko-pacifickeho hospoda?skeho spole?enstvi ( APEC ), ?lenem Hnuti nezu?astn?nych zemi a Commonwealthu .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Malajske literarni dilo Sejarah Melayu li?i, jak ostrov p?i?el ke svemu jmenu. Vypravi legendu o ?rivid?ajskem princi jmenem Sang Nila Utama, ktery p?istal na ostrov? n?kdy ve 13. stoleti . Uvid?l pry lva a ostrovu dal jmeno Singapura, co? v sanskrtu znamena ?lvi m?sto “. ^[3] Za prvni historicky hodnov?rny pramen ov?em odbornici pova?uji a? zpravu ?inskeho ( juanskeho ) cestovatele Wang Ta-juana z roku 1330. Ten p?istal pravd?podobn? v dne?nim kanalu Keppel Harbour odd?lujicim ostrov Singapur od ostrov? Pulau Brani a Sentosa . Cestovatel si zapsal, ?e v malem p?istavu na ostrov? ?iji ?i?ane i Malajci. Toto etnicke slo?eni bylo tedy pro Singapur typicke od starov?ku (?asem p?eva?ili ?i?ane).

Na po?atku 15. stoleti p?istav z?ejm? ovladali Siamci . Roku 1414 na?el v Singapuru uto?i?t? posledni princ zhrouceneho kralovstvi ?rivid?aja a ud?lal na?as z mista prosperujici p?istav. Nakonec se ale usadil v Malacce , kde jeho syn posleze zalo?il Malacky sultanat , ktery pote ovladl i oblast Singapuru. Ten pak byl nejvyznamn?j?im p?istavem celeho sultanatu. ^[4] V roce 1511 obsadili Malakku Portugalci . Jeden z malackych admiral? p?ed nimi prchl do Singapuru a opevnil se zde. Pevnost nazval Johor Lama. V roce 1587 v?ak tuto pevnost dobyli a zcela zni?ili portugal?ti lupi?i. Zprava o zni?eni Johor Lamy je posledni zminkou o Singapuru v historickych pramenech na dlouhych 200 let. Podle v?eho byla po portugalskem vpadu oblast zcela nevyznamna a na mist? kdysi prosperujiciho p?istavu byla jen mala ryba?ska osada.

V roce 1818 byl Thomas Stamford Raffles z Britske vychodoindicke spole?nosti jmenovan guvernerem Bengkulu (na Sumat?e , v dne?ni Indonesii ). Pov?iml si, ?e ostrov Singapur le?i na obchodni trase, kterou Britove z ?iny vozili ?aj a do ?iny opium . Doposud vyu?ivali Britove v oblasti nizozemske p?istavy, kde platili zna?ne poplatky. Raffles roku 1819 vytipoval Singapur jako idealni misto pro vlastni britsky p?istav v oblasti. Smlouva o odkupu p?istavu (formaln? nale?ejicimu Johorskemu sultanatu, ktery ho ov?em nevyu?ival), byla podepsana 16. unora 1819, toto datum je obvykle pova?ovano za datum vzniku moderniho Singapuru.

Nasledoval rychly r?st. V roce 1819 m?l Singapur 1000 obyvatel, za t?i roky to bylo ji? p?tkrat tolik. V roce 1825 byla populace odhadnuta u? na 10 000 osob a v tomto roce Singapur take objemem obchodu a po?tem p?ijatych lodi p?ekonal tradi?ni malajsky p?istav Penang . Britove brzy odkoupili cely ostrov a u?inili ho sou?asti spravni jednotky Pr?livove osady . V roce 1867 se Pr?livove osady staly majetkem britske koruny jako tzv. korunni kolonie. Britove nechali p?istav otev?enym, zatimco Nizozemci v Batavii ( Jakart? ) i ?pan?le v Manile stale archaickym zp?sobem vybirali p?istavni poplatky. Do Singapuru se tak hrnuli ?in?ti, ale i indi?ti ?i malaj?ti obchodnici. V roce 1880 Singapurem pro?lo rekordnich 1,5 milionu tun zbo?i. Dani za to byl rozvoj hazardu , prostituce a zlo?ineckych bratrstev.

Mezi sv?tovymi valkami Britove za?ali s obavami sledovat r?st japonskeho nacionalismu a militarismu. Ze Singapuru se rozhodli ud?lat zakladnu pro p?ipadny konflikt s Japonci. Winston Churchill p?istav ozna?il za ? Gibraltar vychodu“. Ten byl v?ak Japonci n?kolik m?sic? po vypuknuti valky (tj. od za?atku zapojeni Japonska do 2.sv?tove valky 7. prosince 1941) ne?ekan? snadno dobyt . ^[5] Kapitulace Singapuru u?inila vale?nymi zajatci 130 000 vojak? ? singapurskych ?i?an? a Malajc?, ale i Ind?, Australan? a Brit?. Mnoho z nich pro?ilo peklo v japonskych zajateckych a pracovnich taborech. Okupovany Singapur Japonci p?ejmenovali na Syonan-to. Okupace trvala a? do roku 1945. Proto?e v?t?ina obyvatel byli etni?ti ?i?ane, pat?il singapursky okupa?ni re?im k nejtvrd?im. Na konci 2.sv?tove valky (srpen-2. za?i 1945) ziskali p?istav op?t Britove, jejich autorita v?ak ji? byla mezi mistnim obyvatelstvem ot?esena a politicke elity po?aly usilovat o vysokou miru autonomie.

V roce 1955 se v Singapuru uskute?nily prvni volby, ktere m?ly skute?n? demokraticke parametry. Premierem se stal rodily Singapurec David Marshall . ?elil ov?em mnoha problem?m. Mimo?adn? silne odborove hnuti paralyzovalo zemi ?etnymi stavkami a nepokoji. Roku 1956 Marshall v Londyn? vedl jednani s britskou vladou. O?ekavalo se, ?e vysledkem bude nezavislost, ale misto toho od Brit? ?elil kritice ? rozvracene zemi nezavislost neud?li, doslechl se. Vzap?ti rezignoval. Nahradil ho Lim Yew Hock . Ten proti odbor?m a jinym levicovym skupinam tvrd? zasahl. To Britove ocenili a roku 1957 skute?n? p?islibili plnou samospravu, ?adali jen kontrolu nad obrannou a zahrani?ni politikou. V roce 1958 zakon samostatnost ud?lujici pro?el britskym parlamentem . M?la byt vyhla?ena roku 1959.

Ve volbach toho roku ov?em zvit?zila Lidova ak?ni strana a premierem se stal mlady pravnik Li Kuang-jao . Ten se na rozdil od svych p?edch?dc? domnival, ?e samostatnost neni pro Singapur idealnim ?e?enim. Snil spi?e o zapojeni zem? do rodici se nezavisle Malajsijske federace . Svou v?li prosadil. 16. za?i 1963 byla nezavisla Malajsie vyhla?ena a Singapur se stal jeji sou?asti. V Malajsii samotne zisk perspektivniho Singapuru v?ak nevyvolaval ?adne nad?eni. Malajsie toti? ?elila obrovskemu etnickemu problemu, ktery spo?ival ve velmi silne ?inske men?in?, ktera tvo?ila tak?ka polovinu obyvatelstva. Singapur byl p?itom etnicky ?insky, co? ?insky etnicky prvek v Malajsii je?t? zesilovalo. Malajsijska vlada p?ijala ?adu opat?eni, ktera m?la zajistit malajsky charakter statu ? v praxi to znamenalo diskriminaci etnickych ?i?an?. Li Kuang-jao se stal hlavnim mluv?im nespokojenych ?i?an? v cele zemi. V Malajsii nap?ti rostlo a p?erostlo i v pogromy ?inskeho obyvatelstva. Malajsijsky premier Tunku Abdul Rahman v ten moment u?inil p?ekvapivy krok ? vylou?il Singapur z Malajsijske federace. Sliboval si od toho zlep?eni etnickeho pom?ru Malajc? a ?i?an? v celem stat? i zbaveni se nejhlasit?j?iho kritika vlady. Singapur tak byl de facto dotla?en k nezavislosti. A? to Li Kuang-jao p?vodn? nezamy?lel, vyhlasil 9. srpna 1965 nezavislou republiku. ^[6]

Li Kuang-jao vahal s timto krokem i proto, ?e se obaval invaze Indonesie . Ta podle v?eho realn? hrozila. Li se nejprve dohodl na garanci bezpe?nosti s Brity. Nicmen? je nenasledoval v jejich bojich studene valky a zapojil se roku 1970 do hnuti nezu?astn?nych zemi , ktere se sna?ily z?stat mimo dva znep?atelene bloky studene valky, co? Brity rozlitilo a roku 1971 v?echny sve vojenske sily ze Singapuru stahli. Li Kuang-jao na?el ?e?eni v tajne spolupraci s Izraelem . Za pomoci izraelskeho vojenskeho pr?myslu Singapur vybudoval velice efektivni armadu, ktera odstra?uje velke staty v oblasti od apetitu na maly bohaty Singapur dodnes. ^[7]

Bohatstvi se znasobilo zejmena v 70. a 80. letech. Metody vyzkou?ene Li Kuang-jaoem ji? na za?atku 60. let v experimentalni pr?myslove zon? v Jurongu byly tehdy aplikovany na celou zemi. Take prosazovani angli?tiny jako hovoroveho jazyka podnitilo rozvoj obchodu. Singapuru vy?la i sazka na ti?t?ne spoje jako perspektivni pr?myslove odv?tvi. Singapur se tak stal nejdynami?t?j?im z tzv. asijskych ekonomickych tygr? . Politicky re?im si Li ponechal neliberalni a autorita?sky , jakkoli od poloviny 80. let sv?j re?im pod tlakem mezinarodni kritiky uvol?oval. Zm?ny byly posileny po p?ichodu jeho nastupce Goh Chok Tonga na po?atku 90. let. Role opozice v politickem systemu je v?ak dosud marginalni, drtivou v?t?inu moci stale dr?i strana zalo?ena otcem zakladatelem Singapuru, Li Kuang-jaoem. ^[8]

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Singapurska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se dv?ma vodorovnymi pruhy, ?ervenym a bilym. V hornim rohu se nachazi bily srpek m?sice a p?t bilych hv?zd uspo?adanych do kruhu.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Singapursky statni znak je tvo?en ?ervenym ?titem, na kterem je bily p?lm?sic , nad nim? se nachazi p?tice bilych hv?zd uspo?adanych do kruhu. ?tit podpira dvojice ?titono?? stojicich na dvojici ry?ovych stebel. ?titono?em stojicim heraldicky vpravo je lev, vlevo pak tygr malajsky . Pod ry?ovymi stebly se nachazi modra stuha se zlatym napisem v malaj?tin? MAJULAH SINGAPURA ( ?esky Kup?edu, Singapure , nazev singapurske hymny).

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Singapurska hymna je pise? Majulah Singapura . Slova napsal a hudbu slo?il Zubir Said. Hymna se zpiva pouze v malaj?tin? , pro mnoho Singapurc? je text hymny to jedine, co v malaj?tin? um?ji a ?asto pouze foneticky ?od?ikavaji” text, ani? by mu rozum?li.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur se sklada ze 63 ostrov?, v?etn? hlavniho ostrova Pulau Ujong (je ozna?ovan te? jako ostrov Singapur). Ten je odd?len od Malajskeho poloostrova uzkym Johorskym pr?livem . Existuji dv? hraze, ktere ostrov s poloostrovem spojuji. Ostrov je mirn? zvln?ny a ma uprost?ed kopec Bukit Timah, dosahujici vy?ky 163,63 m n. m. To je nejvy??i bod celeho Singapuru. Nejv?t?imi z vedlej?ich singapurskych ostrov? jsou Jurong, Pulau Tekong, Pulau Ubin a Sentosa . Za ?as? britske nadvlady pat?ily k Singapuru i Vano?ni ostrov a Kokosove ostrovy , av?ak v roce 1957 byly p?edany Australii .

Mnohe singapurske ostrovy jsou roz?i?ovany tim, ?e je okolni mo?e zasypavano piskem. Od roku 1965 do roku 2015 se zv?t?ila rozloha Singapuru z 580 km² na 710 km², co? p?edstavuje nar?st o p?ibli?n? 22 %. Do roku 2030 je planovano zv?t?eni o dal?ich 55 km². ^[9] Typ pisku pou?ivany p?i t?chto rekultivacich je specificky, nachazi se spi?e v ?ekach, pisek z pou?ti naopak pou?it nelze, proto je tento typ pisku velmi vzacny a velmi ?adany. Singapur ho musi dova?et, v roce 2010 to bylo tem?? 15 milion? tun. Poptavka je takova, ?e Indonesie, Malajsie a Vietnam v poslednich letech omezily nebo upln? zakazaly vyvoz tohoto pisku do Singapuru. Vysledkem je, ?e Singapur v roce 2016 zm?nil vysou?eci techniku, vytvo?i nejprve hraze, ktere ?ast mo?e odd?li, a pote vodu z teto oblasti od?erpa. ^[10] Singapur se nicmen? obava, ?e sou?asna zm?na klimatu a eventualn? stoupajici hladina mo?i v p?i?tich desetiletich by mohly jeho nizko polo?ene pob?e?i ohrozit. Odhaduje, ?e bude muset v pr?b?hu p?i?tiho stoleti vynalo?it 100 miliard dolar? na ?e?eni tohoto problemu. ^[11] Vyu?it k tomu chce uhlikovou da? , kterou jako prvni zem? v jihovychodni Asii vybira. ^[12]

Klima je po cely rok velmi teple a ve spojeni s vysokou vlhkosti nep?ijemne. Monzuny p?ina?eji velke mno?stvi sra?ek. Toto podnebi je vhodne pro p?stovani n?kterych druh? rostliny durian . Tato rostlina se nesmi v Singapuru kv?li pov?stnemu zapachu vna?et do vladnich budov a metra. ^[13] V Singapuru nelze odli?it ro?ni obdobi, po?asi je pom?rn? konstantni. Teploty se obvykle pohybuji od 23 do 32 °C.

Masivni urbanizace Singapuru vedla k tomu, ?e zem? ztratila 95 % svych historickych les?. Nyni se vice ne? polovina p?irozen? se vyskytujici fauny a flory v Singapuru nachazi v p?irodnich rezervacich, jako je p?irodni rezervace Bukit Timah nebo mok?adni rezervace Sungei Buloh. Ty v?ak tvo?i pouze 0,25 % rozlohy Singapuru. V roce 1967 p?edstavila vlada v ramci boje proti tomuto poklesu p?irodniho prostoru program Singapuru jako ?zahradniho m?sta“. Tem?? 10 % singapurske p?dy bylo vy?len?no pro parky a zahrady. Mezi nejznam?j?i zahrady v Singapuru pat?i Singapurska botanicka zahrada , 161 let stara tropicka zahrada a prvni singapurska polo?ka na seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO . Jde o jednu ze t?i zahrad na sv?t?, ktere se do seznamu dostaly. ^[14]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur je jednim z v?bec nejhust?ji zalidn?nych stat? na planet?, a i p?esto si uchovava rychly r?st populace, p?edev?im diky vysoke imigraci . V roce 2000 ?inil po?et obyvatel 4 117 700, roku 2012 ji? 5 312 400, odhad z roku 2020 ?ini 5 685 800 lidi, co? je srovnatelne s rozlohou mnohem v?t?imi staty, jako nap?. Slovensko , Finsko a Turkmenistan . Uhrnna porodnost je ale nizka (dokonce nejni??i na sv?t?: 0,8 dit?te na ?enu), populace ale nadale roste, a to diky imigraci. Vlada se sna?i podpo?it i porodnost, ale s malymi usp?chy. ^[15] Podle s?itani lidu v roce 2010 se tem?? 23 % singapurskych obyvatel (tj. ob?an? a lidi s trvalym pobytem) narodilo v zahrani?i. Pokud by byli zapo?itani tzv. nerezidenti, tedy lide, kte?i obvykle p?ijeli do Singapuru za praci, pak se tem?? 43 % populace narodilo v zahrani?i. Podil t?chto nerezident? roste, v roce 1970 byl 2,9 %, v roce 2014 ji? 29,3 %.

Nabo?enske slo?eni oficialnich rezident? v m?st? je velice pestre. Obyvatele jsou z 55 % buddhiste , z 15,5 % muslimove , z 12,5 % k?es?ane a z 3,5 % hinduiste . Data o nabo?enskem, stejn? jako etnickem, slo?eni ale nezahrnuji nerezidenty.

P?ed rokem 2010 se ka?da osoba mohla registrovat jako ?len pouze jednoho etnika, p?i smi?enem p?vodu rozhodoval p?vod otce. Od roku 2010 se lide mohou hlasit k vice etnik?m, musi ale vybrat jedno primarni a ne vice ne? dv?.

St?edni v?k singapurskych obyvatel byl v roce 2017 40,5 roku. Pro Singapur je typicke, ?e lide vlastni nemovitosti, 91 % rezidentskych domacnosti vlastni nemovitost, ve kterych ?iji. Kv?li nedostatku p?dy v?ak neni typicke, ?e by lide ?ili v rodinnych domech , naopak 78,7 % rezidentskych domacnosti ?ije ve vy?kovych bytovych domech, ktere postavila vlada (p?esn?ji Rada pro bydleni a rozvoj), a aby je v t?chto domech udr?ela, je bydleni v nich zna?n? dotovano.

Singapur ma ?ty?i oficialni jazyky: angli?tinu , malaj?tinu , mandarin?tinu a tamil?tinu . Podle s?itani lidu z roku 2020 48,3 % Singapurc? mluvi doma anglicky, 29,9 % mandarinsky. Asi 9 procent lidi doma mluvi dal?imi ?inskymi dialekty a malajsky. Malaj?tina byla k oficialnim jazyk?m p?idana v dob? p?ipojeni k Malajsii v roce 1963. Z?stala jim i po vyhla?eni samostatnosti, aby jeji vyjmuti ze seznamu u?ednich jazyk? nep?sobilo agresivn? a nep?atelsky na sousedy, nicmen? v b??nem ?ivot? je dosti upozad?na a nijak se jeji u?ivani nepodporuje. Anglicky rozumi prakticky v?ichni obyvatele. Singapurska ustava a v?echny vladni pravni p?edpisy jsou psany v angli?tin? a pokud je u singapurskych soud? pou?it jiny jazyk ne? angli?tina, jsou po?adovani tlumo?nici. To, ?e Singapur vsadil na angli?tinu jako kulturni tmel, mu vyznamn? pomohlo stat se obchodni velmoci, nebo? byznysmeni z celeho sv?ta, kte?i u?ivaji angli?tinu jako globalni esperanto ?i lingua franca , se diky tomu citi v Singapuru velmi komfortn?, u?ivani tlumo?nik? je prakticky zbyte?ne. Singapurci jsou v drtive v?t?in? dvojjazy?ni, p?i?em? jejich prvnim jazykem je obvykle angli?tina. Singapurska angli?tina je do zna?ne miry zalo?ena na britske angli?tin?, vzhledem k postaveni zem? jako byvale britske kolonie. Formy angli?tiny mluvene v Singapuru jsou v?ak r?znorod?j?i, ?asta je hovorova forma znama jako singlish . ^[16] Vlada v?ak tuto mistni variantu angli?tiny nepodporuje, tvrdi, ?e tato pokroucena " kreol?tina " Singapurce znevyhod?uje a ve ?kolach se tak klade velky d?raz na vyuku standardni britske angli?tiny. ^[17] Ta je vy?adovana i v mediich.

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur pat?i mezi nejvysp?lej?i ekonomiky sv?ta, je finan?nim, obchodnim a dopravnim centrem sv?toveho vyznamu. Spole?n? s Hongkongem , Tchaj-wanem a Ji?ni Koreou tvo?i ?tve?ici takzvanych Asijskych Tygr? . Ekonomika zem? je vysoce zavisla na vyvozu. Nejv?t?im obchodnim partnerem Singapuru je Malajsie . V roce 2014 Malajsie absorbovala 18 procent singapurskeho exportu. Dvoustranny obchod t?chto dvou zemi dosahl v roce 2012 zhruba 91 miliard USD , co? p?edstavuje vice ne? p?tinu celkoveho obchodu v ramci ASEAN .

Pro singapurskou ekonomiku je typicke, ?e je v ni uplat?ovana vysoka uloha statu, ktery vlastni zasadni podily ve firmach tvo?icich asi a? 60 % HDP , stat ale v?t?inou neni ve firmach zastoupen jako vlastnik p?imo, nybr? prost?ednictvim jinych entit, p?edev?im investi?nich fond?. Statni investi?ni fond Temasek Holdings dr?i v?t?inovy podil v mnoha velkych narodnich spole?nostech jako nap?. ST Engineering, Singapore Airlines , SingTel a MediaCorp.

Zem? se vyzna?uje nizkou mirou nezam?stnanosti (kolem 2?3 %, v roce 2009 potom asi 2,2 %) a vyjime?nou kvalitou ?ivota (vyzkum od The Economist Inteligence Unit dokonce ozna?il Singapur jako zemi s v?bec nejvy??i kvalitou ?ivota na planet?).

Singapur, i p?es svoji vysokou ekonomickou vysp?lost, vykazuje nebyvale rychle tempo r?stu ekonomiky, ktere v roce 2006 ?inilo 7,9 % a v roce 2010 dokonce 14,7 %. ^[18] Singapurska ekonomika se vyzna?uje volnym trhem ^{[19] [20]} , zarove? byla ohodnocena jako t?eti nejmen? zkorumpovana na sv?t? ^[21] s nizkymi da?ovymi sazbami (14,2 % hrubeho domaciho produktu). ^[22] Singapur ma t?eti nejvy??i HDP na hlavu z hlediska parity kupni sily (PPP) . Take singapursky pom?r obchodu k HDP je jeden z nejvy??ich na sv?t?.

Singapurske banky jsou znamy svou nabidkou ?pi?kovych podnikovych bankovnich u?t?, ?im? je m?sto pova?ovane za jedno ze sv?tovych finan?nich center. Podle studie Global Financial Centres Index 2020 se Singapur ukazal jako ?este nejvice konkurenceschopne finan?ni centrum na sv?t?. ^[23] Podle Human Rights Watch je Singapur neblaze prosluly hostovanim bankovnich u?t?, ktere obsahuji ?pinav? ziskane zisky zkorumpovanych v?dc? a jejich spolupracovnik?. ^[24] Podle mnohych kritik? p?evzal ?ezlo "krale bankovniho tajemstvi " od ?vycarska , ktere pod mezinarodnim tlakem od striktniho kryti v?ech majitel? u?t? ustoupilo.

Singapur se sna?i co nejvice podporovat a rozvijet sv?j biotechnologicky pr?mysl. N?kolik p?ednich vyrobc? le?iv zalo?ilo sve zavody prav? v Singapuru ? nap?. GlaxoSmithKline (GSK), Pfizer a Merck & Co. V roce 2017 farmaceuticky gigant GSK p?esunul sve asijske ust?edi do Singapuru. ^[25] Farmaceutika nyni tvo?i vice ne? 8 % pr?myslove vyroby v zemi. ^[26]

Energetika [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur je nakladovym st?ediskem a p?ednim centrem obchodovani s ropou v Asii. Ropny pr?mysl tvo?i 5 % HDP Singapuru a zem? je jednim ze t?i nejv?t?ich exportnich rafinerskych center na sv?t?. V roce 2007 vyvezl 68,1 milion tun ropy. Ropny pr?mysl p?isp?l jak k podpo?e chemickeho pr?myslu, tak i k vyrob? ropnych a plynovych za?izeni. Singapur ma 70 % sv?toveho trhu jak pro zvedaci soupravy, tak pro p?em?nu vykladacich jednotek Floating Production Storage . Ovlada take 20 % sv?toveho trhu s opravami lodi. V roce 2015 zam?stnal namo?ni a pob?e?ni pr?mysl tem?? 79 000 pracovnik?.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur nale?i mezi nejd?le?it?j?i dopravni uzly na planet?. Je druhym nejv?t?im p?istavem na sv?t? . Hlavni Singapurske leti?t? Changi bylo v roce 2022 36. nejvyti?en?j?i leti?t? na sv?t? s 32 miliony p?epravenych cestujicich. ^[27] Jako vlajkova letecka spole?nost Singapuru p?sobi Singapore Airlines ohodnocena Skytraxem jako nejlep?i aerolinka roku 2023 . V Singapuru existuje take system metra . Prvni linka byla otev?ena v roce 1987 , ?im? se system stal druhym nejstar?im v jihovychodni Asii . Si? se rychle rozr?stala, co? byl vysledek snahy Singapuru o vybudovani rozvinute ?elezni?ni sit? jako nosneho systemu m?stske hromadne dopravy . V roce 2019 system p?epravil denn? 3,4 milionu cestujicich . Metro ma 187 stanic a delka sit? je 203 km se standardnim rozchodem. MRT dopl?uje si? regionalni lehke ?eleznice, anglicky Light Rail Transit nebo LRT , ktera se napojuje na stanice metra.

Mytny system (congestion charge) zavedl Singapur pravd?podobn? jako prvni na sv?t?, a to ji? od roku 1975 formou vydavani licenci za vjezd do centra. ^[28] S Malajsii je Singapur spojen 2 mosty.

Armada [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur ma armadu ?itajici p?es 50 000 vojak?. Naklady na ozbrojene sily ?ini 3,7 % statniho rozpo?tu a v p?epo?tu na hlavu jsou 4. nejvy??i na sv?t?. Singapur investuje do zbrojeni vice ne? jeho mnohem lidnat?j?i sousede Malajsie a Indonesie . Kdy? se Singapur v roce 1965 odd?lil od Malajsie, po?adal o spolupraci Izrael , se kterym sdilel v te dob? podobnou situaci jako neuznany stat obklopeny staty s p?eva?n? muslimskym obyvatelstvem . Izrael Singapuru poskytl vojenskou pomoc. Vzhledem ke sve relativn? male rozloze spoleha ve sve bezpe?nostni koncepci p?edev?im na odstra?eni a p?ipadny preventivni uder na uzemi protivnika s cilem vyhnout se boji p?imo v Singapuru, kde by byly mo?nosti obrany velmi omezene.

V?da a ?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladnim stavebnim kamenem singapurske v?dy jsou univerzity. V ?anghajskem ?eb?i?ku , ktery tradi?n? hierarchizuje nejlep?i vysoke ?koly na sv?t?, ma Singapur (k roku 2021) dv? univerzity v prvni stovce - nejvy??i presti? ma Narodni singapurska univerzita , ktera je vyhodnocena jako 75. nejlep?i na sv?t?. ^[29] Jde o nejstar?i univerzitu v Singapuru, zalo?ena byla roku 1905. Velmi uzce spolupracuje s americkymi univerzitami, zejmena s Yalem a Dukeovou univerzitou . ?eb?i?ek QS World University Rankings ji roku 2023 vyhodnotil dokonce jako 11. nejlep?i univerzitu na sv?t? a nejlep?i v Asii. ^[30] Druhou nejkvalitn?j?i ?kolou v Singapuru ma byt Nanyang Technological University . Ta vznikla roku 1981. Znama je i svou unikatni architekturou, zejmena budovou Hive (Ul) , ktera byla dokon?ena roku 2015, a kterou navrhl Thomas Heatherwick .

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Nejslavn?j?i um?lkyni narozenou v Singapuru je bezpochyby houslistka Vanessa-Mae , ktera pronikla do pop music a prodala po celem sv?t? ji? milion svych alb. ^[31] V?novala se i ly?ovani, reprezentovala ale Thajsko, zemi sveho otce. ^[32] Znamym zp?vakem je JJ Lin , zp?va?kou Stefanie Sun , here?kou Kung Li (narozena v ?in?) ?i Fann Wong . Od roku 2009 je singapurskym ob?anem i znamy mistr bojovych um?ni a herec ak?nich film? Jet Li , rodak z ?iny. V Singapuru se naopak narodil americky herec Jackson Rathbone , stejn? jako televizni hv?zdi?ka Tila Tequila , nebo herec Sing Chen . Nejznam?j?im spisovatelem a ?zlobivym dit?tem“ singapurske spole?nosti je Alfian Sa'at . ^[33]

Singapur um?ni velmi podporuje, v 90. letech 20. stoleti vytvo?il Narodni radu pro um?ni, aby podpo?ila rozvoj divadla, literatury i vytvarneho um?ni. Nejv?t?im jejim usp?chem bylo z?izeni Narodni galerie Singapur roku 2015. Sbirky obsahuji asi 8000 um?leckych p?edm?t? a disponuje vystavni plochou asi 64 tisic metr? ?tvere?nich. Galerie sidli ve dvou pamatkov? chran?nych budovach: byvale radnici a byvale budov? nejvy??iho soudu. Singapurci maji um?lecke produkce ?asto zdarma ? jen v roce 2016 nap?iklad prob?hlo v kulturnim centru Esplanade 5 900 bezplatnych kulturnich akci. Domaci p?dou je toto centrum nap?iklad pro Singapursky symfonicky orchestr , ktery byl zalo?en v roce 1979.

Singapur se m??e pochlubit i n?kolika vyjime?nymi modernimi stavbami. Pozoruhodnou stavbou je ArtScience Museum otev?ene v roce 2011, ktere navrhl izraelsky architekt Mo?e Safdie , a p?ipomina tvarem lotos . ^[34] Unikatni je i divadlo a koncertni sal Esplanade z dilny anglickeho architekta Michaela Wilforda dostav?ny roku 2002. Take budova casina Marina Bay Sands je od roku 2010, kdy byla otev?ena, jednou z nejfotografovan?j?ich budov sv?ta. ^[35]

Kuchyn? [ editovat | editovat zdroj ]

Singapurska kuchyn? byla ovlivn?na malajskou, ?inskou , indickou , srilanskou, thajskou, blizkovychodni a indoneskou kuchyni. ^[36] Krab s chilli a krab s ?ernym pep?em jsou dva charakteristicke pokrmy, ktere dominuji singapurske kuchyni a jsou doporu?ovany turist?m. Dal?im oblibenym pokrmem je sambal stingray . V kategorii masa je nejobliben?j?i ry?e hainanese s ku?ecim masem ^[37] ? ry?e va?ena v ku?ecim tuku, podavana s va?enym ku?etem a s chilli oma?kou . V Singapurske kuchyni jsou popularni tyto t?i pokrmy z kategorie nudli: hokkien mee jsou sma?ene vaje?ne nudle s krevetami a platky vep?oveho masa a s oma?kou, nonya laksa jsou ry?ove nudle podavane v kokosovem krevetovem vyvaru a char kuey teow ? sma?ene ry?ove nudle s krevetami a s klobasou. ^[38] V kategorii dezert? a sva?in je znamy kaya toast p?edev?im kv?li pou?iti kaya (d?emu z kokosoveho o?echu ). ^{[39] [40]}

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Singapur sout??i od roku 1948 na olympijskych hrach . Na hrach v Riu roku 2016 se do?kal sve prvni zlate medaile, kterou ze zavodu v motylku na 100 metr? p?ivezl plavec Joseph Schooling . ^[41] Singapur je znamy i svou ?kolou stolniho tenisu . Na olympijskych hrach v Londyn? 2012 ziskal dv? bronzove medaile (?ensky tym a Feng Tianwei ) a v Pekingu 2008 jednu st?ibrnou (?ensky tym). Upln? prvni cenny kov pro Singapur na OH vybojoval v ?im? 1960 vzp?ra? Tan Howe Liang , kdy? skon?il druhy v kategorii do 67,5 kilogramu.

Krom? plavani je v Singapuru velmi popularni placht?ni . Singapursky tym ve t?id? optimist pat?i k nejlep?im na sv?t?. ^[42] Basketbalovy klub Singapore Slingers hraje ASEAN Basketball League, ktera vznikla v roce 2009 a hraji ji nejlep?i tymy z cele jihovychodni Asie. Klub se ji? t?ikrat probojoval do finale teto sout??e.

Bohatstvi umo??uje Singapuru po?adat i velke sportovni akce. Od roku 2008 se zde jezdi nap?iklad zavod Formule 1 Grand Prix Singapuru . Mistem konani je tra? Marina Bay , je? je specificka tim, ?e vede v ulicich m?sta. Prvni zavod v roce 2008 byl prvnim no?nim zavodem v historii Formule 1. ^[43]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ZBO?IL, Zden?k. D?jiny Malajsie, Singapuru a Bruneje . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2009. ISBN   978-80-7106-501-2 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Botanicka zahrada v Singapuru ? sv?tove kulturni d?dictvi UNESCO
• Katedrala svateho Ond?eje (Singapur) ? anglikanska katedrala
• Month of Photography Asia ? mezinarodni festival o fotografovani
• Sri Mariamman Temple (Singapur) ? hinduisticky chram ve m?st?
• Synagoga Magen Avot
• Tekka Centre ? budova asijskeho trhu a obchod?
• Thian Hock Keng ? chramovy komplex

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Singapur na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Singapur ve Wikislovniku
• Your Singapore
• Singapore - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-17. (anglicky)  
• Singapore (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)  
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 ? Singapore Country Report [online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-21. (anglicky)  
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Singapore [online]. U.S. Department of State, 2011-05-21 [cit. 2011-08-16]. Dostupne online . (anglicky)  
• CIA . The World Factbook - Singapore [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-12-25. (anglicky)  
• Library of Congress . Country Profile: Singapore [online]. 2006-08-28 [cit. 2011-08-16]. Dostupne online . (anglicky)  
• Zastupitelsky u?ad ?R v Jakart?. Souhrnna teritorialni informace: Singapur [online]. Businessinfo.cz, 2010-09-06 [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-11.  
• HO, Robert, a kol. Singapore [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupne online . (anglicky)  

Staty a uzemi v Asii
Nezavisle staty	Afghanistan Armenie Azerbajd?an Bahrajn Banglade? Bhutan Brunej ?ina Egypt Filipiny Gruzie Indie Indonesie Irak Iran Izrael Japonsko Jemen Ji?ni Korea Jordansko Kambod?a Katar Kazachstan Kuvajt Kypr Kyrgyzstan Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepal Oman Pakistan Rusko Saudska Arabie Severni Korea Singapur Spojene arabske emiraty Syrie Sri Lanka Tad?ikistan Thajsko Turecko Turkmenistan Uzbekistan Vietnam Vychodni Timor
Teritoria, kolonie a zavisla uzemi	Australie : ( Ashmor?v a Cartier?v ostrov Kokosove ostrovy Vano?ni ostrov ) ?ina : ( Hongkong Macao ) Spojene kralovstvi : ( Akrotiri a Dekelia Britske indickooceanske uzemi )
Uzemni celky se spornym mezinarodnim postavenim	Abchazie Ji?ni Osetie Palestina Severni Kypr Tchaj-wan

?lenstvi v mezinarodnich organizacich

Staty a uzemi s ?lenstvim v ASEAN Brunej ? Filipiny ? Indonesie ? Kambod?a ? Laos ? Malajsie ? Myanmar ? Singapur ? Thajsko ? Vietnam Staty a uzemi s ?lenstvim v APEC Australie ? Brunej ? ?ina ? Filipiny ? Hongkong ? Chile ? Indonesie ? Japonsko ? Ji?ni Korea ? Kanada ? Malajsie ? Mexiko ? Novy Zeland ? Papua Nova Guinea ? Peru ? Rusko ? Singapur ? Spojene staty americke ? Thajsko ? Tchaj-wan ? Vietnam Commonwealth (Spole?enstvi narod?) ?adne ?lenske zem? Antigua a Barbuda ? Australie ? Bahamy ? Banglade? ? Barbados ? Belize ? Botswana ? Brunej ? Dominika ? Fid?i ? Gambie ? Ghana ? Grenada ? Guyana ? Indie ? Jamajka ? Jihoafricka republika ? Kamerun ? Kanada ? Ke?a ? Kiribati ? Kypr ? Lesotho ? Malajsie ? Malawi ? Malta ? Mauricius ? Mosambik ? Namibie ? Nauru ? Nigerie ? Novy Zeland ? Pakistan ? Papua Nova Guinea ? Rwanda ? Samoa ? Seychely ? Sierra Leone ? Singapur ? Spojene kralovstvi ? Sv. Kry?tof a Nevis ? Svata Lucie ? Sv. Vincenc a Grenadiny ? Svazijsko ? ?alamounovy ostrovy ? Sri Lanka ? Tanzanie ? Tonga ? Trinidad a Tobago ? Tuvalu ? Uganda ? Vanuatu ? Zambie Byvali ?lenove Irsko ? Maledivy ? Zimbabwe Zavisla uzemi Spojene kralovstvi Akrotiri a Dekelia ? Anguilla ? Bermudy ? Britske antarkticke uzemi ? Britske indickooceanske uzemi ? Britske Panenske ostrovy ? Falklandy ? Gibraltar ? Ji?ni Georgie a Ji?ni Sandwichovy ostrovy ? Kajmanske ostrovy ? Montserrat ? Pitcairnovy ostrovy ? Svata Helena, Ascension a Tristan da Cunha ? Turks a Caicos Australie Ashmor?v a Cartier?v ostrov  ? Australske antarkticke uzemi  ? Kokosove ostrovy  ? Heard?v a MacDonaldovy ostrovy  ? Ostrovy Koraloveho mo?e  ? Norfolk  ? Vano?ni ostrov   Novy Zeland Cookovy ostrovy ? Niue ? Rossova dependence ? Tokelau