Republika Myanmarsky svaz ??????????? ????? ????????????????? Pyidaunzu Thanm?da My?ma Nainngandaw
vlajka znak
Hymna Gba Majay Bma
Geografie
Poloha Myanmaru
Hlavni m?sto	Neipyijto ( ?????????? )
Rozloha	676 578 km² ( 39. na sv?t? ) z toho 3,06 % vodni plochy
Nejvy??i bod	Kchakabhouyazi ( ??????????? ) (5 881 m n. m.)
?asove pasmo	+6,5
Poloha	22° s. ?. , 96° v. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	55 123 814 ( 24. na sv?t? , 2017 )
Hustota zalidn?ni	74 ob. / km² ( 127. na sv?t? )
HDI	▲ 0,585 (st?edni) ( 135. na sv?t? , 2007)
Jazyk	barm?tina (u?edni) a dal?i jazyky etnickych skupin
Nabo?enstvi	buddhismus (89 % obyv.), k?es?anstvi (5 %), islam (4 %)
Statni utvar
Statni z?izeni	parlamentni republika pod vladou vojenske junty
Vznik	4. ledna 1948 (nezavislost na Velke Britanii )
U?adujici prezident	Myint Swe
Premier	Min Aun Hlain [1]
M?na	myanmarsky kyat (1 K = 100 pya) (MMK)
HDP /obyv. ( PPP )	5 250 [2] USD ( 130. na sv?t? , 2015)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	104 MMR MM
MPZ	MYA
Telefonni p?edvolba	+95
Narodni TLD	.mm
multimedialni obsah na Commons

Myanmar (?esky take Myanma , do roku 1989 Barma ^{[pozn. 1]} , barmsky ??????, /mjanma/ [mj?ma]), plnym nazvem Republika Myanmarsky svaz , je jedna ze zemi jihovychodni Asie . Nachazi se na zapadni stran? poloostrova Zadni Indie p?i pob?e?i Bengalskeho zalivu a Andamanskeho mo?e v  Indickem oceanu . Sousednimi staty jsou Banglade? , Indie , ?ina , Laos a Thajsko . Po?et obyvatel zem? je odhadovan kolem 50 milion?. Novym hlavnim m?stem je od konce roku 2005 Neipyijto . U?ednim jazykem je barm?tina . P?eva?na v?t?ina obyvatel se hlasi k  buddhismu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim barmskym statem bylo kralovstvi Pugam (11.?13. stoleti), ktere se rozkladalo na v?t?in? uzemi dne?niho Myanmaru a nakonec podlehlo vpad?m Mongol? . P?ed Pugamskym kralovstvim na uzemi Myanmaru existovalo n?kolik r?znych civilizaci a kultur (nap?. m?stske staty Pyu ^{[pozn. 2]} a kralovstvi Mon). Zem? byla znovu sjednocena a? v  17. stoleti . Po ?adu staleti spolu jednotlive etnicke skupiny svad?ly boje o moc a nadvladu. Barmanci ziskali p?evahu a? v polovin? 18. stoleti . B?hem nasledujici vlady barmskych kral? ziskal Myanmar sve stavajici hranice.

Britska Barma (1824?1948) [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1824 p?erostlo nap?ti na hranicich kralovske Barmy a Britske Indie v  prvni britsko-barmskou valku . Dal?i valka propukla v letech 1852 ? 1853 a k posledni valce pak do?lo roku 1885 . V pr?b?hu t?chto t?i britsko-barmskych valek se postupn? cele uzemi Barmy dostalo pod britskou kontrolu, a tim skon?ilo obdobi vlady barmskych kral?. Roku 1866 byla Barma p?ipojena jako provincie k Britske Indii. V roce 1937 se Barma stala britskou korunni kolonii .

Britska sprava vyrazn? zm?nila charakter Barmy. P?inesla rozvoj pr?myslu a infrastruktury a roz?i?eni t??by nerostnych surovin i zem?d?lske produkce. Do Barmy za?aly pronikat zahrani?ni kulturni prvky a k?es?anstvi . Do zem? p?ichazelo take mnoho imigrant? z jinych oblasti britske ?i?e . Britskou nadvladu v zemi od po?atku provazely hlasy ?ady obyvatel po nezavislosti Barmy a toto protikolonialni usili postupem ?asu dale sililo. Roku 1939 byla zalo?ena Komunisticka strana Barmy .

Za 2. sv?tove valky ( 1942 ? 1945 ) byla Barma okupovana Japonskem . Na konci roku 1941 zahajilo Japonsko svou invazi v Barm?. Do boje se na stran? japonske armady zapojily take dobrovolnicke jednotky Barmanc?, kte?i japonsky vpad vnimali jako p?ile?itost k ukon?eni britske kolonialni nadvlady. Do poloviny roku 1942 japonske vojsko obsadilo cele uzemi Barmy a zavedlo zde vojenskou spravu. 1. srpna 1943 Barma ziskala formalni nezavislost, ale vliv v zemi si i nadale udr?elo japonske veleni. V d?sledku pokra?ujici okupace se v Barm? za?alo rozvijet protijaponske odbojove hnuti a p?edni barm?ti politi?ti p?edstavitele se p?iklonili na stranu spojenc?. V pr?b?hu roku 1944 byla zalo?ena odbojova fronta Liga proti fa?ismu a za svobodu lidu (te? jen Liga). Na konci roku 1944 zahajila spojenecka vojska ofenzivu podporovanou mistnim obyvatelstvem a postupn? vytla?ila japonske jednotky z Barmy. V Barm? byla obnovena britska sprava a zem? se tak znovu stala sou?asti britskeho imperia.

Nezavislost (1948?1962) [ editovat | editovat zdroj ]

Zpo?atku nebyla kolonialni sprava ochotna p?enechat barmskym politik?m podil na vlad?. Do ?ela boje za nezavislost se postavila Liga, ktera m?la podporu velke ?asti obyvatel Barmy. Liga vedena Aun Schanem za?ala jednat s vladou Velke Britanie o ?ir?im zastoupeni barmskych politik? ve sprav? zem?. Postupn? se Lize poda?ilo vyjednat vznik v?t?inove barmske vlady a vyhla?eni voleb do ustavodarneho shroma?d?ni, ve kterych take Liga s vyraznou v?t?inou zvit?zila. V ?ervenci roku 1947 byl Aun Schan zast?elen. Nedlouho pote bylo usili o ziskani samostatnosti zavr?eno oficialni dohodou s vladou Velke Britanie. Barmska nezavislost byla vyhla?ena 4. ledna 1948 . Zem? nesla novy oficialni nazev Barmsky svaz (v letech 1974 ? 1989 s p?ivlastkem Socialisticka republika Barmsky svaz).

Kratce pote, co Barma ziskala nezavislost, se prudce zhor?ily vztahy mezi vedenim Ligy, kterou po smrti Aun Schana vedl U Nu , a komunistickou stranou. Komunisticka strana p?istoupila na nasilnou cestu k p?evzeti moci a zahajila proti barmske vlad? ozbrojeny odpor. Do nastaleho konfliktu se zahy zapojily take n?ktere ozbrojene organizace etnickych men?in, ktere usilovaly o v?t?i miru samospravy. Zem? se tak pono?ila do vlekle ob?anske valky , ktera se po po?ate?nich letech nejprud?ich boj? p?esunula do pohrani?nich oblasti. Zde pak probihala po n?kolik dal?ich desetileti. Na d?le?itosti tak nabyla barmska armada, ktera se stala nezbytnou pro zachovani autority vlady.

Liga si i nadale udr?ela pozici nejsiln?j?i strany v zemi. Navzdory pokra?ujici ob?anske valce Liga neztratila podporu barmskych obyvatel a zvit?zila v ?ad? parlamentnich voleb za sebou. Nazorove spory se ?asem objevily take uvnit? samotne Ligy, ktera se roz?t?pila na n?kolik proud?. Rozkol v Lize vyustil ve vyost?eni vztah? s velenim armady, ktere se obavalo ztraty stability v zemi. Nap?ti vyvrcholilo roku 1958 , kdy armadni veleni p?evzalo vladu v zemi. Do ?ela se dostal general Nei Win , jeho? vlada m?la obnovit po?adek v zemi a p?ipravit konani novych parlamentnich voleb. V nasledujicich volbach, ktere se konaly roku 1960 , vyhrala jedna ze stran vzniknuv?ich rozpadem Ligy. V ?ele teto strany stal U Nu. Ani po volbach ale nedo?lo k vyrazn?j?imu obratu v ob?anske valce ani posileni stability vlady.

Vojenska vlada (1962?2011) [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1962 do?lo k op?tovnemu vojenskemu p?evratu. Vladu v zemi uchopila Revolu?ni rada , vedena Nei Winem, ktery se postavil do ?ela zem?. Byla zru?ena platnost ustavy a rozpu?t?n parlament i vlada a ve?kerou zakonodarnou moc i vykonnou moc p?evzala Revolu?ni rada, slo?ena z armadnich velitel?. Revolu?ni rada vyhlasila program Barmske cesty k socialismu , zru?ila stavajici administrativni rozd?leni zem? a pozm?nila i cely aparat statni spravy, v n?m? za?ala nov? p?sobit ?ada p?islu?nik? ozbrojenych sil. Revolu?ni rada zahajila rozhovory se zastupci protivladnich sil. Jednani ale nep?inesla ?adny vysledek a ob?anska valka tak byla op?t obnovena. Zpo?atku vedla Revolu?ni rada jednani o spolupraci take s dal?imi politickymi stranami, ktere ale nabizenou u?ast odmitly. Posleze si Revolu?ni rada zalo?ila vlastni Stranu barmskeho socialistickeho programu , ktera se po zakazu ?innosti v?ech politickych stran stala jedinou povolenou politickou stranou v zemi. ?im dal ?ast?ji zaznivala otev?ena kritika vojenske vlady. Revolu?ni rada reagovala rozsahlym zatykanim student?, opozi?nich politik?, novina?? i spisovatel?. V cele zemi byla zavedena cenzura. Revolu?ni rada upev?ovala centralizovanou statni spravu a posilovala svou kontrolu nad oblastmi etnickych men?in.

Roku 1974 vstoupila v Barm? v platnost nova ustava. Dle teto ustavy byla zem? nov? p?ejmenovana na Socialistickou republiku Barmsky svaz. Ustava potvrdila existenci jen jedine politicke strany v zemi ? vladni Strany barmskeho socialistickeho programu. Uzemi Barmy bylo administrativn? rozd?leno do ?trnacti spravnich celk? ? sedmi oblasti a sedmi stat?. V oblastech i statech byl zaveden obdobny spravni aparat pln? pod?izeny vlad? Barmskeho svazu. Staty na uzemi hlavnich etnickych men?in ( Ka?jinsky , ?ansky , ?jinsky , Rakhinsky , Karensky , Kajasky a Monsky ) byly ?aste?n? mimo vladni kontrolu, proto?e okrajova uzemi Barmy ovladaly povstalecke skupiny etnickych men?in bojujici s centralni vladou a rovn?? producenti opia v oblasti tzv. Zlateho trojuhelniku .

Roku 1988 vyvrcholila nespokojenost barmskych obyvatel s vojenskou vladou a situaci v zemi. V let? roku 1988 zemi zachvatily mohutne demonstrace. Lide vy?li do ulic a po?adovali odstoupeni re?imu, ktery uvrhl zemi do bidy. Proti demonstracim byly nasazeny jednotky barmske policie a armady, jejich? tvrde zasahy si vy?adaly p?es 3000 ob?ti. ^[4] General New Win odstoupil ze sve funkce, ale i pote protesty pokra?ovaly. Na popularit? nabyvala p?edev?im Aun Schan Su ?ij , ktera se po letech vratila do Barmy, aby se starala o nemocnou matku. Nahle v zemi do?lo k vojenskemu p?evratu a vladu v zemi uchopila nova vojenska junta .

Junta p?islibila konani voleb do zakonodarneho shroma?d?ni a povolila zakladani novych politickych stran. Aun Schan Su ?ij spolu s dal?imi p?edstaviteli opozi?niho hnuti zalo?ila stranu Narodni liga pro demokracii . Nedlouho pote ale byla Aun Schan Su ?ij internovana v domacim v?zeni. Junta take zm?nila oficialni nazev statu na Myanmarsky svaz. Myanmar je ?eska transkripce jmena zem? v barm?tin?. Volby se konaly roku 1990 a jejich jednozna?nym vit?zem se stala Narodni liga pro demokracii. Nasledna reakce junty byla p?ekvapujici ? junta odmitla uznat vysledky voleb a p?edat vladu do rukou zvolenych zastupc?. Roku 1991 byla Aun Schan Su ?ij ud?lena Nobelova cena za mir . Aun Schan Su ?ij stravila v domacim v?zeni v?t?inu z poslednich dvaceti let.

Roku 2007 vypukly v Barm? lidove protesty, jejich? bezprost?edni p?i?inou bylo skokove zvy?eni cen pohonnych hmot. Lide vy?li do ulic a posleze se do protest? zapojili take buddhisti?ti mni?i. Prav? podle ?afranove barvy od?v? buddhistickych mnich? ziskaly tyto demonstrace ozna?eni ?afranova revoluce . Po tvrdem zasahu jednotek barmske policie a armady byly protesty potla?eny.

V kv?tnu 2008 zasahl a zdevastoval deltu ?eky Iravadi cyklon Nargis , ktery si vy?adal vice ne? 100 tisic ob?ti a p?ipravil p?es milion lidi o domov. Junta zpo?atku branila vstupu zahrani?nich humanitarnich pracovnik? do zem? a blokovala distribuci materialni humanitarni pomoci. ?eske humanitarni organizace ( ?lov?k v tisni , ADRA ) na mist? p?sobily skrze sve lokalni partnery. ^[5]

Demokraticke reformy [ editovat | editovat zdroj ]

V zemi do?lo prost?ednictvim voleb k formalni zm?n? statniho z?izeni na prezidentskou republiku. Zakonodarnou moc vykonava dvoukomorovy parlament, vykonna moc nale?i vlad? slo?ene ze 30 ministr?. Strana svazove solidarity a rozvoje , ktera byla vyhla?ena jednozna?nym vit?zem voleb, je uzce spjata s armadou a do pozadi odstupujici juntou. Po volbach se svych funkci ujalo 30 ministr?, z nich? pouze 4 nemaji vojenskou minulost a rovna polovina p?sobila i v p?ede?le vojenske vlad?. Novym prezidentem zem? byl zvolen Thein Sein , ktery zastaval funkci premiera v p?edchozi "loutkove" vlad?.

Boj mezi myanmarskou armadou a ozbrojenymi organizacemi Karen? pokra?uje. Tyto karenske organizace (jako je nap?. Karensky narodni svaz ) dosud nep?estaly bojovat za v?t?i miru samospravy, p?ipadn? a? vyhla?eni nezavislosti. Boje probihaji v odlehlych oblastech Karenskeho statu , hrani?iciho s Thajskem. Postup myanmarskych vojak? proti karenskym civilist?m byva nekompromisni (n?kdy se hovo?i a? o  etnicke ?istce ). ^[6] Utoky myanmarske armady jsou provazeny vypalovanim vesnic, znasil?ovanim a zabijenim civilist?. ^[7]

Z d?vodu velmi tvrdeho potla?ovani politicke opozice i zmin?neho vojenskeho postupu v Karenskem stat? je barmska junta kritizovana za systematicke poru?ovani zakladnich lidskych prav . ^[8] V roce 2011 byl obnoven ka?jinsky konflikt a v lednu 2015 zahajila barmska armada dal?i ofenzivu na uzemi Ka?jinskeho statu . ^[9] Od roku 2012 do?lo k n?kolika pogrom?m proti men?in? muslimskych Rohingy? . ^[10]

Vojenska junta m?la politickou podporu ?iny , ^{[11] [12]} p?esto v roce 2015 do?lo k pohrani?nim incident?m a Myanmar obvinil ?inu z podpory ?inskych etnickych rebel? v oblasti Kokang. ^[13] Spolupracovala take s n?kterymi zapadnimi koncerny, vladami a spole?nostmi. ^{[14] [15]} Zem? ma nalezi?t? ropy a zemniho plynu. Na t??b? se podilely americke ropne koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzsky Total Oil . ^[16] Chevron Texaco v?ak ji? od roku 1997 na t??b? v zemi neparticipuje. ^[17] V kv?tnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudovani jaderneho reaktoru a jaderneho vyzkumneho st?ediska, co? bylo kritizovano vladou USA. ^[18] Pote, co Rusko utlumilo jadernou spolupraci, za?al re?im v teto oblasti spolupracovat se Severni Koreou . ^{[19] [20]}

V zemi je zavedena cenzura internetu ? p?istup k n?mu ma jen 1 % obyvatelstva, legaln? lze prohli?et jen stranky z p?edem schvaleneho seznamu a v?echny internetove kavarny jsou z na?izeni vlady monitorovany. ^[21]

V listopadu 2015 vyhrala volby bojovnice za lidska prava a nositelka Nobelovy ceny za mir Aun Schan Su ?ij a stala se neoficialni hlavou statu. V za?i 2017 Su ?ij obhajovala postup myanmarske armady, ktera provad?la etnicke ?istky v??i muslimske men?in? Rohingy? . Podle Su ?ij se jednalo o protiteroristickou operaci. ^[22] Vice ne? 700 000 lidi bylo nuceno utect do sousedni Banglade?e. ^[23] Zprava vy?et?ovatele OSN z roku 2018 obvinila Myanmar z genocidy muslimske men?iny. ^[24]

Vojensky p?evrat (2021) [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 1. unora 2021 byla myanmarskou armadou p?i vojenskem p?evratu zat?ena statni poradkyn? (fakticka premierka) Aun Schan Su ?ij , prezident Win Myin a n?kte?i dal?i politici. Nad zemi p?evzala kontrolu armada v ?ele s generalem Min Aun Hlainem . Armada rovn?? v zemi vyhlasila vyjime?ny stav , ktery m?l trvat jeden rok, ale trva nadale. D?vodem p?evratu byly volby konane v listopadu 2020, kdy v?t?inu k?esel ziskala strana Narodni liga pro demokracii premierky Su ?ij a armada vysledky neuznala. ^{[25] [26]} Od te doby probihaji v zemi demonstrace proti vojenskemu p?evratu, ktere armada brutaln? potla?uje.

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Myanmarska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se t?emi vodorovnymi pruhy: ?lutym, zelenym a ?ervenym, s bilou p?ticipou hv?zdou uprost?ed. Pomyslna kru?nice, do ktere je hv?zda vepsana, ma pr?m?r 6/7 ?i?ky listu.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Myanmarsky statni znak je zarove? statni pe?eti . Je tvo?en ?ervenym podkladem, na kterem je ve st?edu zlata mapa zem?, obklopena dv?ma zlatymi, ry?ovymi stvoly se ?trnacti listky. Okolo je tradi?ni, zlata, kv?tinova arabeska , stra?ena dv?ma zlatymi, mytickymi lvy. V horni ?asti je zlata, p?ticipa hv?zda, v dolni zlata, dvakrat p?elo?ena stuha s nazvem statu: ??????????? ????? ????????????????? (PYIDAUNZU THANM?DA MY?MA NAINNGANDAW) ( ?esky Republika Myanmarsky svaz ).

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Na severu do uzemi statu zasahuje Himalaj , na zapad? horska pasma zakon?ena Arakanskym poho?im . Na vychod? se nachazi ?anska plo?ina , ve st?edu pak ni?ina ?eky Iravadi . Podnebi je tu vlhke, teple, monzunove , jen na severu subtropicke. Tem?? polovinu zem? pokryvaji de?tne pralesy s cennymi d?evinami a opadave lesy. Myanmar je spole?n? s  Kambod?ou a Laosem jeden z nejchud?ich stat? v Asii.

V severni a severovychodni ?asti Myanmaru se rozklada vysoke horske pasmo, ktere je sou?asti p?edh??i tibetsko-himalajske horske soustavy. Nejvy??im vrcholem Myanmaru je hora Kchakabhouyazi s 5881 metry, nachazejici se na myanmarsko-?inske hranici. Sm?rem k jihu a vychodu zem? se nadmo?ska vy?ka postupn? sni?uje a severni horske pasmo p?echazi v ni??i ?jinske , Arakanske , Peguske a Tenaserimske poho?i a ?anskou nahorni plo?inu . Centralni p?eva?n? ni?inatou ?asti zem? protekaji mohutne ?eky Iravadi , ?jintwin , Sistaun a Salwin .

Uzemi Myanmaru le?i ze dvou t?etin v tropicke monzunove oblasti. Ka?doro?n? se zde st?idaji obdobi sucheho severozapadniho a tepleho jihovychodniho monzunu. Suche severozapadni proud?ni, ktere p?ina?i su??i a chladn?j?i po?asi, nastava od prosince do dubna. Teple jihovychodni proud?ni p?eva?uje od ?ervna do za?i a p?ina?i p?eva?nou ?ast sra?ek. Pr?m?rne ro?ni sra?ky v zemi se v zavislosti na vzdalenosti od mo?e a nadmo?ske vy?ce pohybuji mezi 750 a? 5 000 milimetry. P?ibli?n? polovinu celkove rozlohy Myanmaru pokryvaji lesy.

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Do sou?asne doby z?stalo nezm?n?no spravni rozd?leni zem?, ktere bylo zavedeno novou ustavou roku 1974 . Tehdej?i Barma byla administrativn? rozd?lena na sedm oblasti a sedm stat?. V sedmi oblastech tvo?i p?eva?nou v?t?inu Barmanci a sedm stat?, le?icich v p?ihrani?nich oblastech Myanmaru, obyvaji v?t?inov? narodni etnicke rasy. Mira urbanizace je uvad?na p?es 33 %. Hlavni m?stem Myanmaru je od roku 2005 Neipyijto a nespada pod spravu ?adneho statu ?i regionu. Obchodni a pr?myslove centrum Myanmaru ale p?edstavuje nejv?t?i m?sto Rangun s 5 miliony obyvatel. Dal?imi velikymi m?sty jsou Mandalaj , Moulmein , Basein , Pegu a Sistwei .

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervenci 2012 se p?i sve nav?t?v? Myanmaru setkal s opozi?ni v?dkyni Aun Schan Su ?ij ?esky ministr zahrani?i Karel Schwarzenberg a p?edal ji r??i z hrobu Vaclava Havla . ^[27]

Fakticka ?efka myanmarske vlady Aun Schan Su ?ij nav?tivila po?atkem ?ervna 2019 Prahu, kde se setkala s premierem Babi?em , prezidentem Zemanem a ministrem zahrani?i Pet?i?kem , se kterymi mluvila o posileni ekonomicke spoluprace mezi Myanmarem a ?eskou republikou. ^[28] S ohledem na probihajici genocidu muslimske men?iny v Myanmaru kritizoval nav?t?vu jako nevhodnou ?editel Centra studii genocid Terezin ?imon Krbec. ^[29]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomika Myanmaru je v p?epo?tu k HDP na obyvatele jedna z nejslab?ich v celem regionu. Velice se na tom podepsala vladni politika od dosa?eni nezavislosti v roce 1948, proto?e pod britskou spravou to byla druha nejbohat?i zem? v jihovychodni Asii . Po roce 1948 premier U Nu vyhlasil politiku znarod?ovani a stat byl prohla?en vlastnikem ve?kere p?dy. Byly take vyhla?eny osmiletky. V 50. letech se export ry?e propadl o dv? t?etiny a export mineral? o 96% ve srovnani s p?edchozi urovni. Plany byly ?aste?n? financovany ti?t?nim pen?z, co? vedlo k inflaci. Po pu?i v roce 1962 byl vyhla?en program Barmske cesty k socialismu , ktery znarodnil v?echny sektory s vyjimkou zem?d?lstvi. Tento program skon?il katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbida?il. V roce 1987 byla Barma za?azena mezi nejmen? rozvinute zem? sv?ta. Je?t? v roce 2009 byl Myanmar hodnocen spole?n? se Severni Koreou jako nejmen? svobodna ekonomika v Asii. ^[30]

Od roku 2011 [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 2011 nicmen? civilni vlada Theina Seina provadi n?ktere liberaliza?ni ekonomicke a politicke reformy, v d?sledku ?eho? se zvy?ily zahrani?ni investice a byly zru?eny mezinarodni sankce. V sou?asnosti je Myanmar rozvijejici se ekonomika, ktera m?la v roce 2017 nominalni HDP 69,322 miliardy americkych dolar? a odhadovane HDP 327,629 miliardy dolar? upravene podle kupni sily v roce 2017 podle Sv?tove banky . ^[31] Mezinarodni m?novy fond k roku 2020 ozna?il ekonomiku Myanmaru za 55. nejv?t?i na sv?t?, co? zhruba odpovida velikosti ekonomiky ?ecka nebo Finska . Podle zpravy vydane institutem McKinsey Global ze 30. kv?tna 2013 se ekonomika Myanmaru m??e do roku 2030 z?ty?nasobit, pokud bude investovat do spravnych odv?tvi. Dal?im nutnym p?edpokladem v?ak je, ?e vyvoj nenaru?i problemy s drogami, nebo pokra?ujici valka vlady s n?kterymi etnickymi skupinami. ^[32]

Narodni m?nou je kyat . Od reforem Thein Seina v?ak funguje dualni sm?nny system podobny Kub? : tr?ni sazba byla zhruba dv?st?krat ni??i ne? sazba stanovena vladou v roce 2006. System dualniho sm?nneho kurzu umo??uje vlad? a statnim podnik?m odklonit prost?edky a p?ijmy, ale take dava vlad? v?t?i kontrolu nad mistni ekonomikou a do?asn? potla?uje inflaci , ktera v roce 2007 dosahovala 30 procent a podkopavala mo?nost r?stu. ^[33] Hlavnimi ekonomickymi partnery zem? jsou ?ina a Indie. Zahrani?ni investice pochazeji p?edev?im z ?inske lidove republiky , Singapuru , Ji?ni Koreje , Indie a Thajska . Po dokon?eni hlubokomo?skeho p?istavu Dawei v hodnot? 58 miliard dolar? se o?ekava, ?e Barma bude hlavnim ?lankem obchodn? spojujicim jihovychodni Asii a Jiho?inske mo?e p?es Andamanske mo?e s Indickym oceanem a bude p?ijimat zbo?i ze zemi na St?ednim vychod?, v Evrop? a Africe a urychli se r?st v regionu ASEAN .

Pr?mysl a zem?d?lstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asnosti vyrazn?ji p?evlada zem?d?lstvi nad pr?myslovou vyrobou. Nejvyznamn?j?i zem?d?lskou oblasti zem? je delta ?eky Iravadi , kde p?eva?uje p?stitelstvi ry?e , ktera pokryva p?ibli?n? 60 % celkove plochy obd?lavane p?dy. V ni?innych centralni ?astech zem? se p?stuje i  cukrova t?tina , bavlna , proso , sezam , podzemnice olejna , kuku?ice a tabak . V nejji?n?j?ich p?imo?skych oblastech rostou r?zne druhy tropickeho ovoce. Myanmar je take druhym nejv?t?im sv?tovym producentem opia , co? p?edstavuje 25 % cele sv?tove produkce a je hlavnim zdrojem nelegalnich drog v?etn? amfetamin? . ^[34] Zakazy opia jsou realizovany od roku 2002 pote, co mezinarodni tlak p?estal p?sobit na zem?d?lce p?vodn? p?stujici mak bez trvale udr?itelnych zdroj? p?ijmu v regionech Kokang a Wa. P?ijem t?chto byvalych producent? opia nyni zavisi na p?ile?itostnych pracich. ^[35]

Vyznamna je take t??ba n?kterych nerostnych surovin, drahokam? a tropickeho d?eva. Z nerostnych surovin to je p?edev?im ropa , zemni plyn a rudy cinu , zinku , niklu , wolframu a olova , z drahokam? a polodrahokam? pak rubiny a jadeity . 90 % sv?tovych rubin? pochazi prav? z Myanmaru. ^[36] Z tropickych d?ev se t??i zejmena teak .

Nejvice rozvijejicim se pr?myslem od reforem z roku 2011 je textilni. V b?eznu 2012 oznamilo ?est nejv?t?ich thajskych vyrobc? od?v?, ?e p?esunou vyrobu do Barmy, hlavn? do oblasti Rangunu kv?li ni??im mzdovym naklad?m. V polovin? roku 2015 bylo znamo, ?e p?ibli?n? 55 % oficialn? registrovanych od?vnich firem v Myanmaru je pln? nebo ?aste?n? vlastn?no zahrani?nimi podniky, p?i?em? p?ibli?n? 25 % zahrani?nich firem pochazi z ?iny a 17 % z Hongkongu. Podniky se zahrani?ni u?asti se podileji na tem?? celem vyvozu od?v? a zejmena po zru?eni sankci EU v roce 2012 tento vyvoz prudce roste. Myanmar v roce 2016 vyvezl od?vy a textil v hodnot? 1,6 miliardy dolar?.

Doprava a energetika [ editovat | editovat zdroj ]

?eleznice jsou zastarale a pochazeji z konce 19. stoleti. Od te doby do?lo jen k n?kolika opravam. V sou?asne dob? poskytuje Myanmaru pomoc p?i modernizaci ?elezni?ni dopravy ?ina a Japonsko. Dalnice jsou obvykle zpevn?ne, vyjimku tvo?i odlehle pohrani?ni regiony. Nedostatek energie je b??ny v cele zemi v?etn? Rangunu. Asi 30 procent obyvatel zem? je bez elekt?iny, p?i?em? 70 procent lidi ?ije ve venkovskych oblastech. Civilni vlada uvedla, ?e k uspokojeni poptavky po elekt?in? bude dova?ena ze sousedniho Laosu . ^[37]

M?na [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asna oficialni m?na je myanmarsky kyat (MMK); d?li se na 100 pyas (men?i hodnoty ne? kyat se ale vyskytuji jen vzacn?). Poprve byl burmsky kyat zaveden v roce 1859, v historii byl st?idan indickou rupii. Moderni kyat je vydavan od roku 1991 (mince) a 1994 (bankovky). ^[38] V sou?asnosti se v Myanmaru mince nevyskytuji, bankovkou s nejni??i hodnotou je 50 MMK (2022).

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Celkovy po?et obyvatel Myanmaru byva uvad?n mezi 48 a 55 miliony. V ?ervenci roku 2009 odhadovala Organizace spojenych narod? po?et obyvatel zem? na 50 milion?. Pr?m?rny ro?ni p?irozeny p?ir?stek obyvatelstva je udavan okolo 0,8 % a st?edni delka ?ivota asi 63 let.

Antropologicky pat?i obyvatelstvo Myanmaru z 98% k mongolskemu typu . V sou?asne dob? junta v Myanmaru oficialn? uznava 135 etnickych skupin. Osm z t?chto 135 etnickych skupin tvo?i hlavni narodnosti ozna?ovane take jako tzv. ?narodni etnicke rasy“. Za narodni etnicke rasy jsou pova?ovani Barmanci , ?anove , Ka?jinove , ?jinove , Rakhinove , Karenove , Monove a Kajaove . Z celkoveho po?tu obyvatel zem? p?edstavuji Barmanci asi 68 %, ?anove 9 %, Karenove 7 %, Rakhinove 4 %, ?jinove 2 %, Monove 2 % a Ka?jinove 1,5 %. Zbylou ?ast obyvatel tvo?i men?i etnicke skupiny. Indove tvo?i asi 2 % a ?i?ane 3 % z celkoveho po?tu obyvatel, ale mezi samostatne etnicke skupiny se ne?adi a jsou oficialn? pokladani za nep?vodni a naturalizovana etnika.

Jazyky [ editovat | editovat zdroj ]

U?ednim a zarove? nejroz?i?en?j?im jazykem v zemi je barm?tina , ktera je mate?skym jazykem p?ibli?n? pro 60 % populace. Nejv?t?i etnicke skupiny hovo?i vlastnimi jazyky, ktere se dale rozv?tvuji v ?adu dialekt?. Barmanci, Karenove, ?anove a Monove pou?ivaji pismo zalo?ene na slabi?nem pismu indickeho p?vodu. Ka?jinove a ?jinove pi?i latinkou . Mnohe dialekty vlastni pismo nemaji. Mira gramotnosti je odhadovana asi na 80?90 %.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Nejroz?i?en?j?im a p?eva?ujicim nabo?enstvim v Myanmaru je theravadsky buddhismus , ktery vyznava 80-89 % populace. Z hlediska po?tu buddhistickych mnich? a vydaj? na nabo?enstvi je Myanmar nejbuddhisti?t?j?i zem?. Mni?i jsou va?enymi ?leny myanmarske spole?nosti.

Nejstar?im nabo?enstvim uznavanym na uzemi Myanmaru je hinduismus, ke kteremu se v dne?ni dob? hlasi zhruba 2 % populace. B?hem 19. a 20. stoleti Brit?ti koloniste odvedli miliony indickych hinduist? na praci v Barm?, kde pracovali p?edev?im na planta?ich a v dolech, ale prosadili se take v obchod?. Po vyhla?eni nezavislosti na Britanii xenofobni politika hlavy statu Nei Wina vykazala ze zem? mezi lety 1963 a 1967 na 300 000 myanmarskych etnickych obyvatel a p?ibli?n? 100 000 ?inskych obyvatel. Indicka politika podporujici demokraticke protesty v Myanmaru zvy?ila perzekuci hinduist? a vedla k podpo?e Myanmaru zbyvajicich skupin rebel?, kte?i se usidlili v severovychodni Indii. Situace se m?ni od roku 1990 , kdy otev?eni se myanmarskeho trhu a navazani novych ekonomickych vztah? vede k v?t?i toleranci hinduist? a men?ich nabo?enskych skupin.

Ke k?es?anstvi se podle vyzkumu hlasi 4-7 % obyvatelstva. ?ty?i p?tiny jsou protestanti, zbyla jedna p?tina je tvo?ena katoliky . K?es?ane ?eli nabo?enskym perzekucim a je pro n? velmi t??ke a? nemo?ne navazat pracovni pom?r v armad?, ?i statni sprav?, co? je v Myanmaru hlavni cesta k usp?chu ve spole?nosti. V jihovychodni ?asti zem? dochazelo k vypalovani k?es?anskych kostel?.

Dle s?itani lidu provedeneho vladou Myanmaru islam na uzemi zem? vyznavaji 4 % populace. Vyzkumy Spojenych stat? americkych uvadi, ?e na uzemi Myanmaru ?ije a? 10 % muslimske populace. V?t?ina muslim? jsou sunnite a ?iji v malych komunitach nap?i? celou zemi. Indi?ti muslimove se soust?e?uji hlavn? ve m?st? Rangun. Nejvyrazn?j?i muslimskou men?inou jsou tzv. Rohingyove , hlavn? na severu vychodniho statu Rakhin , kde od roku 1940 bojovali za vlastni stat. Tyto boje jsou zname pod pojmem Rohingyjsky konflikt. Od vyhla?eni nezavislosti vlada neposkytuje ob?anstvi Rohingyjskym muslim?m, zarove? byla na jejich men?inu vyhla?ena perzekuce, co? p?inutilo velkou ?ast Rohingy? prchnout do Banglade?e nebo jinych muslimskych zemi. Muslimove jsou ?asto ob??mi etnickeho nasili ze strany v?t?inovych buddhist?. ^[40] Ve volbach v roce 2015 v?t?ina muslim? nemohla volit ani kandidovat. ^[41]

Z p?vodnich tisic? obyvatel vyznavajicich judaismus zbylo poslednich 20 obyvatel, kte?i sidli v nejv?t?im m?st? Myanmaru Rangun, v blizkosti jedine synagogy v cele zemi. Odchod ?id? zp?sobila druha sv?tova valka.

Zbyla procenta v??icich tvo?i men?iny vyznavajici tradi?ni vychodoasijska ?i animisticka nabo?enstvi.

Paleontologie [ editovat | editovat zdroj ]

V Myanmaru se nachazi nesmirn? bohata nalezi?t? jantaru (zkamen?le prysky?ice), obsahujici velke mno?stvi unikatnich nalez? z doby p?ed 99 miliony lety ( druhohory , po?atek pozdni k?idy ). Nalezy v "barmskem" jantaru pochazeji z v?ku cenoman a zahrnuji p?eva?n? bezobratle ?ivo?ichy, ale take rostliny a obratlovce). ^[42]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BE?KA, Jan. D?jiny Barmy . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny , 2007. ISBN   978-80-7106-520-3 .  
• SLAVICKY, Stanislav. Scenicke tradice jihovychodni Asie . Praha: KANT , 2015. ISBN   978-80-7437-175-2 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Iravadi
• Aun Schan Su ?ij
• Than ?wei
• Karenove
• Cyklon Nargis
• Rohingyove
• Barmske centrum Praha
• Prakticke informace pro cestovatele

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Myanmar na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Myanmar ve Wikislovniku
• Kategorie Myanmar ve Wikizpravach
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem je Myanmar
• Barma nebo Mjanmarsko?
• Barmska junta oznamila, ?e propusti ?est tisic v?z??
• Barmske centrum Praha
• Myanmar - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-17. (anglicky)  
• Burma (Myanmar) (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)  
• Country of Origin Information Report - Burma (Myanmar) [online]. UK Border Agency, 2011-07-17 [cit. 2011-12-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-12-08. (anglicky)  
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 ? Myanmar Country Report [online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-21. (anglicky)  
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Burma [online]. U.S. Department of State, 2011-08-03 [cit. 2011-08-16]. Dostupne online . (anglicky)  
• CIA . The World Factbook - Burma [online]. Rev. 2011-07-04 [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-10-06. (anglicky)  
• Zastupitelsky u?ad ?R v Bangkoku. Souhrnna teritorialni informace: Myanmar [online]. Businessinfo.cz, 2010-11-23 [cit. 2011-08-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-03-06.  

• AUNG-THWIN, Michael Arthur, a kol. Myanmar [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupne online . (anglicky)  

• Vojensky p?evrat v Barm?. BBC News: Myanmar Report [online]. bbc.com, 2021-02-02 [cit. 2021-02-02]. Dostupne online . (anglicky)