Walt Disney

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o filma?i. O spole?nosti, kterou zalo?il, pojednava ?lanek The Walt Disney Company .
Walt Disney
Rodne jmeno Walter Elias Disney
Narozeni 5. prosince 1901
Hermosa , Chicago , Illinois
Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
Umrti 15. prosince 1966 (ve v?ku 65 let)
Burbank , Kalifornie
Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
P?i?ina umrti rakovina plic
Misto poh?beni Forest Lawn Memorial Park
Bydli?t? Chicago (1901?1906)
Marceline (1906?1910)
Kansas City (1910?1923)
Los Angeles (od 1923)
Narodnost Ameri?an
Alma mater Kansas City Art Institute (Desetileti od 1910)
McKinley High School
Central High School
Povolani filmovy producent , spoluzakladatel The Walt Disney Company
Ocen?ni Oscar za nejlep?i kratky animovany film (1932)
Academy Honorary Award (1932)
Oscar za nejlep?i kratky animovany film (1934)
Oscar za nejlep?i kratky animovany film (1935)
Oscar za nejlep?i kratky animovany film (1936)
… vice na Wikidatech
Politicke strany Demokraticka strana (do 1940)
Republikanska strana (od 1940)
Nabo?. vyznani Kongrega?ni cirkev
Cho? Lillian Disney (1899?1997)
D?ti Diane Marie Disney
Sharon Mae Disney
Rodi?e Elias Disney
Flora Call Disney
Rod Disney family
P?ibuzni Roy Disney (bratr)
Podpis Walt Disney – podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Walter Elias ?Walt“ Disney ( 5. prosince 1901 Hermosa , Chicago , Illinois , USA ? 15. prosince 1966 Burbank , Kalifornie , USA) byl americky filmovy producent , re?iser , scenarista , daber , animator , podnikatel a filantrop . Ve sve dob? siln? ovlivnil zabavni pr?mysl . Jako zakladatel (spole?n? se svym bratrem Royem O. Disneyem ) firmy Walt Disney Productions se stal jednim z nejznam?j?ich filmovych producent? na sv?t?. Spole?nost, kterou zalo?il, se v sou?asnosti jmenuje The Walt Disney Company a ma ro?ni obrat asi 35 miliard dolar?.

Znam je jako filmovy producent a bavi?, zarove? v?ak take jako inovator animovaneho filmu a zabavnich park? . Spole?n? se zam?stnanci spole?nosti vytvo?il ?adu sv?tov? znamych postavi?ek v?etn? Mickey Mouse , kteremu Disney prop?j?il i vlastni hlas. Vyhral 26 Oscar? z 59 nominaci, v?etn? rekordnich ?ty? Oscar? v jednom roce, [1] ?im? v tomto oboru ziskal vice cen a nominaci ne? kdokoli jiny. Take obdr?el sedm ocen?ni Emmy . Po n?m pojmenovane zabavni parky m??eme najit ve Spojenych statech americkych ( Disneyland , Walt Disney World Resort ), v Japonsku ( Tokyo Disney Resort ), Francii ( Disneyland Paris ) a ?in? ( Hong Kong Disneyland ). Zem?el na rakovinu plic v kalifornskem Burbanku.

1901?1937: Za?atky [ editovat | editovat zdroj ]

D?tstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 5. prosince 1901 Eliasu Disneyovi a Flo?e Call Disneyove v Hermose v Chicagu na 2156 N. Tripp Ave. [2] [3] Jeho p?edkove emigrovali do Ameriky z irskeho Gowranu v hrabstvi Kilkenny . Arundel Elias Disney, prad?d Walta, se narodil v Kilkenny roku 1801 a byl vzdaleny potomek Francouze Roberta d'Isignyho, ktery v roce 1066 p?i?el do Anglie spole?n? s Vilemem I. Dobyvatelem . [4] Jmeno d'Isigny bylo v Anglii zm?n?no na Disney a rodina ?ila ve vesnici dnes zname jako Norton Disney ji?n? od m?sta Lincoln .

Jeho otec Elias Disney se p?est?hoval z kanadskeho Huron County do USA roku 1878, p?vodn? aby v Kalifornii nalezl zlato, nakonec se v?ak v roce 1884 vratil ke svym rodi??m pobli? m?sta Ellis . Pracoval pro ?eleznici Union Pacific Railroad a 1. ledna 1888 si vzal za ?enu Floru Callovou ve m?st? Acron . Rodina se v roce 1890 p?est?hovala do Chicaga ve stat? Illinois , kde ?il Elias?v bratr Robert. [5] Robert ?asto musel Eliasovi finan?n? pomahat. [5] Roku 1906, kdy? bylo Waltovi ?ty?i, se Elias a jeho rodina p?est?hovala na farmu v Marceline v Missouri , kterou prav? koupil Elias?v bratr Roy. [6] Zde se u Walta projevila laska ke kresleni. [5] Jeden z jeho soused?, doktor na penzi jmenem "Doc" Sherwood, se nabidl, ?e mu zaplati za kresbu sveho kon? Ruperta. [5] Zde se take projevil Walt?v zajem o vlaky, m?stem toti? prochazi Atchison, Topeka and Santa Fe Railway , jedna z nejdel?ich ?eleznic v USA. Walt ?asto daval ucho na koleje a vyhli?el vlak. Pote se rozb?hl, aby na?el sveho stryce, strojv?dce Michaela Martina. [3]

Disneyovi z?stali v Marceline ?ty?i roky. [7] , pote se p?est?hovali do Kansas City . Zde Walt spolu s mlad?i sestrou Ruth nav?t?voval zakladni ?kolu Benton, kde potkal Waltera Pfeifferta. Pfeiffertovi byli divadelni herci a Walta zasv?tili do sv?ta variete a filmu. Brzy travil vice ?asu u Pfeiffertovych ne? doma. [8] Toho ?asu nav?t?voval sobotni kurzy v um?leckem institutu . [9] Kdy? ?ili v Kansas City, Walt a Ruth take pravideln? nav?t?vovali zabavni park Electric Park , vzdaleny 15 blok? od jejich domova (Walt pozd?ji p?iznal, ?e zabavni park m?l velky vliv na design Disneylandu).

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1917 jeho otec ziskal akcie chicagske tovarny na ?ele O-Zell, a tak se rodina op?t p?est?hovala do Chicaga. [10] Na podzim za?al chodit do prvniho ro?niku st?edni ?koly McKinley High School a nav?t?vovat ve?erni kurzy Institutu um?ni v Chicagu . [11] Tehdy se stal i karikaturistou ?kolnich novin. Jeho kresby v teto dob?, kdy zu?ila sv?tova valka, byly velmi vlastenecke. ?kolu Walt ukon?il v ?estnacti letech a pokusil se vstoupit do armady . Ta ho ale odmitla pro nizky v?k. [12]

Po odmitnuti armadou se spole?n? s p?itelem rozhodl p?ipojit k ?ervenemu k?i?i . [13] Kratce na to byl vyslan do Francie, kde a? do 11. listopadu 1918, kdy bylo podepsano p?im??i, ?idil sanitku . [14]

Roku 1919 v nad?ji, ?e najde jinou praci ne? v chicagske tovarn? O-Zell, [15] , ode?el z domova a vratil se zp?t do Kansas City, kde za?ala jeho um?lecka kariera. [16] P?i rozhodovani, zda se stat hercem nebo ilustratorem v novinach, se rozhodl pro karieru v redakci, cht?l kreslit politicke karikatury nebo komiksy . Kdy? ho v?ak nikdo necht?l zam?stnat jako um?lce a dokonce ani jako ?idi?e sanitky, se Walt?v bratr Roy , pracujici v bance, nabidl, ?e mu zajisti misto ve studiu Pesmen-Rubin Art Studio p?es sveho kolegu. [16] V Pesmen-Rubin Art Studio kreslil reklamy pro noviny, magaziny a filmova divadla (p?edch?dce kin). [17] Zde se take setkal s karikaturistou jmenem Ub Iwerks . [18] Kdy? jejich smlouva se studiem vypr?ela, rozhodli se spole?n? pro zalo?eni vlastni spole?nosti. [19]

V lednu 1920 spole?n? s Iwerksem zalo?ili spole?nost Iwerks-Disney Commercial Artists, ktera v?ak nem?la dlouheho trvani. Zanedlouho po zalo?eni podnik opustil, aby si vyd?lal vice pen?z ve spole?nosti Kansas City Film Ad Company. Brzy na to se k teto spole?nosti p?ipojil i Iwerks, ktery sam ?izeni podniku nezvladl. [20] Pro Kansas City Film Ad Company Disney kreslil reklamy pomoci techniky vyst?i?kove animace . Za?al se proto zajimat o animaci a rozhodl se stat animatorem . [21] Po?adal vlastnika spole?nosti Ad Company, A. V. Caugera, o zap?j?eni firemni kamery, se kterou mohl experimentovat doma. Po p?e?teni knihy Animated Cartoons: How They Are Made, Their Origin and Development od Edwina G. Lutze do?el k nazoru, ?e animace bude mit lep?i budoucnost ne? vyst?i?kova animace, kterou d?lal pro Caugera. Nakonec se rozhodl zalo?it vlastni anima?ni spole?nost a ziskal byvaleho spolupracovnika z Kansas City Film Ad Company, Freda Harmana , jako prvniho zam?stnance. [22] Walt a Harman uzav?eli dohodu s Frankem L. Newmanem, majitelem mistniho kina a tehdy nejproslulej?im zabavnim podnikatelem v Kansas City, aby mohli promitat sve kreslene filmy , ktere nazvali Laugh-O-Grams, v jeho kin?. [23]

Po?atky podnikani [ editovat | editovat zdroj ]

Newman Laugh-O-Gram (1921)

Pod jmenem Newman Laugh-O-Grams [23] ziskaly jeho projekce v Kansas City velkou popularitu. [24] Diky finan?nimu usp?chu si Disney mohl dovolit zalo?it vlastni studio, pojmenovane Laugh-O-Gram Studio, a najmout dal?i animatory v?etn? bratra Freda Harmana Hugha , Rudolfa Isigna a sveho blizkeho p?itele Ubbeho Iwerkse . [25] Av?ak tim vzrostly vydaje na platy a Disneyovi se nepoda?ilo zvladnout financovani. Studio se p?edlu?ilo a pozd?ji zbankrotovalo. [26] P?es zkrachovani dal?iho pokusu o vlastni anima?ni studio se pak Disney odhodlal, ?e se pokusi prorazit v tehdy siln? konkuren?nim filmovem pr?myslu v Hollywoodu . [27]

Spole?n? se svym bratrem Royem na?et?il dostatek financi, aby mohli vybudovat nove anima?ni studio . [28] Pot?ebovali v?ak najit distributora pro sv?j novy animovany serial Alice Comedies , na kterem za?ali pracovat ji? v Kansas City, ale dosud ho neuve?ejnili. Poslali tedy nedokon?enou ukazku newyorske distributorce Margaret J. Winklerove , ktera jim okam?it? odepsala. Winklerova byla z dohody s nim velmi nad?ena, proto?e kratke animace zalo?ene na Alence v ?i?i div? ji zaujaly. [29]

Virginia Davisova , p?edstavitelka Alenky v ?iv? to?enych scenach, se na zaklad? jeho ?adosti se svou rodinou p?est?hovala z Kansas City do Hollywoodu , stejn? tak i Iwerks a jeho rodina. To byl za?atek studia Disney Brothers' Studio . Sidlilo na Hyperion Avenue v losangeleske ?asti Silver Lake , kde z?stalo a? do roku 1939. Roku 1925 najal mladou sle?nu jmenem Lillian Boundsova , aby kreslila inkoustem na celuloid. Po kratke znamosti se tenty? rok vzali.

Novy serial Alice Comedies byl velmi usp??ny. V hlavni roli se vyst?idaly Dawn O'Dayova a Margie Gayova , kratce i Lois Hardwickova . Po ukon?eni serialu roku 1927 se auto?i zam??ili vice na animovane postavi?ky, p?edev?im na kocoura Julia, ktery p?ipominal kocoura Felixe .

V roce 1927 si Charles Mintz vzal Margaret Winklerovou a p?evzal vedeni jejiho obchodu v?etn? objednavek animovanych serial?, ktere m?ly byt distribuovany spole?nosti Universal Pictures . Novy serial Kralik Oswald ( Oswald the Lucky Rabbit ) okam?it? usp?l a Oswald, ktereho vymyslel i nakreslil Iwerks, se stal popularni animovanou postavi?kou. Studio brat?i Disney? se roz?i?ilo, a tak si mohli najmout op?t Harmana, Isinga, Carmana Maxwella a Frize Frelenga z Kansas City.

V unoru 1928 odjel do New Yorku za Mintzem, aby sjednal vy??i cenu za jeden film. Byl v?ak ?okovan, kdy? mu Mintz oznamil, ?e chce naopak cenu za snimek sni?it a ?e si smluvn? zajistil v?t?inu jeho hlavnich animator?, v?etn? Harmana, Isigna, Maxwella a Frelenga (krom? Iwerkse, ktery odmitl opustit Disneye), a pokud Disney nep?ijme jeho plan na sni?eni rozpo?t?, vybuduje si sve vlastni studio. Firma Universal vlastnila prava na Oswalda, a mohla proto to?it filmy i bez Disneye. Ten Mintzovou nabidku odmitl, a ztratil tak v?t?inu svych zam?stnanc?.

P?es citelnou ztratu kvalitnich animator? se rozhodl o dal?i pokus. [30] Disney Company zabralo celych 78 let, ne? ziskala prava na Oswalda zp?t. Spole?nost prava ziskala od NBCUniversal v roce 2006 vym?nou za komentatora ABC sports Ala Michaelse .

Mickey Mouse [ editovat | editovat zdroj ]

Mickey Mouse (1928)

Pote, co ztratil prava na Oswalda, pot?eboval vymyslet novou postavi?ku, ktera by ho nahradila. Napadla ho my?, proto?e jednu vlastnil jako domaciho mazli?ka v dob?, kdy pracoval pro Kansas City studio. [31] Ub Iwerks p?epracoval Waltovy na?rty tak, aby byly lepe animovatelne. Hlas i osobnost Mickeyeho ztvarnil samotny Disney. Slovy jednoho ze zam?stnanc? studia ?Ub vytvo?il fyzickou podobu Mickeyeho, ale Walt mu dal du?i.“ [31] My? se p?vodn? m?la jmenovat Mortimer, pozd?ji ji ale Lillian Disneyova p?ejmenovala na Mickey Mouse (My?ak Mickey), proto?e p?vodni jmeno se k my?akovi podle ni nehodilo. Mortimer s brooklynskym p?izvukem se pozd?ji stal hlavni rivalem Mickeyeho v boji o Minnie Mouse .

Prvni kratkometra?ni animovany film s Mickeyem se jmenoval Plane Crazy a byl, stejn? jako v?echny jeho p?ede?le filmy, n?my . Po neusp??nem hledani distributora pro Plane Crazy a nasledujici druhy film, The Gallopin' Gaucho , vytvo?il Walt animaci, pojmenovanou Parnik Willie , ktera byla ji? se zvukem. Nabidky se chytil podnikatel Pat Powers , ktery poskytl distribuci i Cinephone , proces synchronizace zvuku. Parnik Willie se stal okam?it? popularnim [32] a Plane Crazy , The Galloping Gaucho i dal?i pozd?j?i animace s Mickeyem u? vychazely jedin? se zvukovym doprovodem. Mickey Mouse a? do roku 1946 daboval samotny Disney. Nova animovanana osobnost brzy zastinila i kocoura Felixe a stala se sv?tov? nejpopularn?j?i postavi?kou. [31] Jeho popularita rapidn? vzrostla p?edev?im na za?atku 30. let. [31]

Prvni ocen?ni a rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Hv?zda Mickey Mouse na Hollywoodskem chodniku slavy

V roce 1932 obdr?el zvla?tni Cenu Akademie za serial Mickey Mouse, ktery byl pak roku 1935 p?eveden z ?ernobileho na barevny film. V serialu pozd?ji p?ibyly i postavy jako Ka?er Donald , Goofy nebo Pluto . Pluto a Donald tem?? okam?it? odstartovali vlastni serial v roce 1937, [33] o dva roky pozd?ji sv?j serial ziskal i Goofy. [34]

Prvni t?hotenstvi v jeho rodin? dopadlo ?patn?, Lillian potratila. Kdy? ot?hotn?la podruhe, narodila se jim 18. listopadu 1933 dcera Diane Marie . O t?i roky pozd?ji adoptovali Sharon Mae .

1937?1941: Sn?hurka a zlaty v?k animace [ editovat | editovat zdroj ]

Disney vytvo?il ka?deho trpaslika v celove?ernim filmu Sn?hurka a sedm trpaslik?

Pote, co vytvo?il dv? animovane serie, rozhodl se v roce 1934 naplanovat celove?erni film. Roku 1935 vznikl novy serial, Pepek namo?nik Maxe Fleischera, ktery se tehdy stal podle pr?zkum? popularn?j?im ne? Mickey Mouse. [35] On v?ak dokazal Mickeyeho vratit na vrchol popularity, kdy? ho animator Fred Moore vybarvil a upravil jeho vzhled. [36] Kdy? se vedeni studia dozv?d?lo o jeho planu nato?it animovany celove?erni film o Sn?hurce , ozna?ilo projekt za ?Disneyeho hloupost“, ktery zni?i jeho spole?nost. Lillian i bratr Roy se mu to sna?ili vymluvit, on v?ak pokra?oval v planovani. Zam?stnal profesora Dona Grahama z Chouinard Art Institute , aby mu pomohl s treninkem zam?stnanc? studia. Experimentoval take s animaci pohybu, vyu?il specialni efekty a nove techniky jako byla viceplanova kamera .

Jeho snaha vedla ke zkvalitn?ni studia, ktere se tak stalo schopnym vyprodukovat celove?erni film. Sn?hurka a sedm trpaslik? , jak byl film pozd?ji pojmenovan, se nata?ela od roku 1934 do poloviny roku 1937 , kdy do?ly studiu penize. Aby mohl dokon?it film, ukazal ?ast Sn?hurky u?ednik?m banky Bank of America , kte?i mu poskytli uv?r na dokon?eni prace. Premiera prob?hla 21. prosince 1937 v kin? Carthay Circle Theater a divaci tleskali ve stoje. Sn?hurka se stala prvnim animovanym celove?ernim filmem ve Spojenych statech americkych a jako prvni pou?ila techniku zna?ky Technicolor . Snimek se stal nejusp??n?j?im filmem roku 1938 a v p?vodni verzi vyd?lal vice ne? 8 milion? dolar?.

Usp??na Sn?hurka (za kterou obdr?el vyjime?ne ocen?ni: osm oscarovych so?ek, z toho jednu v plne velikosti a sedm malych, trpasli?ich), mu dovolila vybudovat novy kampus Walt Disney Studios v Burbanku . Film Sn?hurka a sedm trpaslik? nebyl jen jeho vlastnim vrcholnym usp?chem, ale uvedl jeho studio do ery pozd?ji ozna?ovane jako "zlaty v?k animace". [37] [38] Nasledovaly dal?i filmy jako Pinocchio , Fantasia , Bambi , Alenka v ?i?i div? a Petr Pan . Sou?asn? take vznikaly nove dily Mickey Mouse , Ka?era Donalda , Goofyho a Pluta .

1941?1945: Za druhe sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1941 byl spole?n? se skupinou animator? vyslan americkou vladou do Ji?ni Ameriky v ramci oficialni politiky dobreho sousedstvi , vlada zarove? zajistila financovani vysledneho filmu Saludos amigos . [39]

Kratce po premie?e filmu Dumbo vstoupily Spojene staty americke do druhe sv?tove valky . Americka armada nasmlouvala v?t?inu kapacity jeho studia, ktere m?lo tvo?it instrukta?ni filmy a dila zvy?ujici bojove odhodlani divak?. Vznikl tak nap?iklad kratkometra?ni film Der Fuehrer's Face s Ka?erem Donaldem v hlavni roli nebo v roce 1943 celove?erni snimek Victory Through Air Power . Vale?ne filmy v?ak nep?ina?ely zisk a take uvedeni pohadky Bambi roku 1942 nesplnilo finan?ni o?ekavani. O dva roky pozd?ji p?i?la do kin upravena verze Sn?hurky , ?im? vznikla disneyovska tradice opakovaneho uvad?ni film? po sedmi letech. The Three Caballeros byl posledni animovany celove?erni film z obdobi druhe sv?tove valky.

V roce 1944 se William Benton , senator a vydavatel encyklopedie Encyclopædia Britannica , marn? pokusil uzav?it s nim smlouvu o vytvo?eni ?esti a? dvanacti nau?nych film? ro?n?. V te dob? byl take po?adan americkym U?adem pro meziamericke zale?itosti (Office of Inter-American Affairs, OIAA), aby nato?il vzd?lavaci film o Amazonii . Vysledkem byl kratky animovany snimek s nazvem The Amazon Awakens . [40] [41] [42] [43] [44]

1945?1955: Povale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Walt Disney (vlevo) a Wernher von Braun roku 1954

Po valce jeho studio nato?ilo n?kolik levnych filmovych antologii, sestavenych z kratkych animovanych film?, a to Make Mine Music (1946), Melody Time (1948), Fun and Fancy Free (1947) a The Adventures of Ichabod and Mr. Toad (1949), slo?eny jen ze dvou ?asti. B?hem tohoto obdobi se pustil i do nata?eni celove?ernich dramat(nap?. Song of the South nebo So Dear to My Heart ), obsahujicich animovane i hrane sceny. Po skon?eni valky take postupn? klesala popularita Mickeyeho Mouse. [45]

Na konci ?ty?icatych let se studio vzpamatovalo z krize natolik, ?e mohlo pokra?ovat ve tvorb? celove?ernich film? Alenka v ?i?i div? a Peter Pan , ktere za valky odlo?ilo do ?upliku, a pak za?alo pracovat na Popelce , ktera se stala jeho nejusp??n?j?im filmem od doby premiery Sn?hurky . V roce 1948 se zde pod nazvem True-Life Adventures za?al to?it serial film? o p?irod?. P?es usp?ch celove?ernich film? v?ak popularita disneyovske produkce klesala a do pop?edi se dostala firma Warner Bros. , jeji? studio Leon Schlesinger Productions se se svym animovanym zaji?kem zvanym Bugs Bunny v roce 1942 stalo nejpopularn?j?im studiem v zemi. [46] V dob?, kdy rostla popularita Bugse Bunnyho, rostla i popularita Ka?era Donalda, [47] ktery se stal roku 1949 hlavni Disneyovou hv?zdou. [48]

B?hem padesatych let nato?il n?kolik vzd?lavacich film? o vesmiru ( Man in Space , Man and the Moon a Mars and Beyond ) spole?n? s navrha?em raket Wernherem von Braunem , ktery pracoval pro NASA .

?lo o horliveho antikomunistu , zakladatele antikomunisticke organizace Motion Picture Alliance for the Preservation of American Ideals (Filma?ska aliance pro uchovani americkych ideal?). Roku 1947, v obdobi mccarthisticke antikomunisticke kampan? [49] , p?edstoupil p?ed kongresovy Vybor pro neamerickou ?innost (HUAC) a obvinil Herberta Sorrella , Davida Hilbermana a Williama Pomeranceho , p?edni animatory a odbora?e, jako komunisticke agitatory. V?ichni t?i mu?i obvin?ni pop?eli. [50] [51] Krom? toho obvinil filma?ske odbory Screen Actors Guild (SAG), ?e jsou sou?asti organizovane komunisticke snahy o ziskani vlivu v Hollywoodu. [49]

1955?1960: Vznik Disneylandu a r?st podnikani [ editovat | editovat zdroj ]

Letecky pohled na areal Disneylandu, za?i 1963

Na konci ?ty?icatych let b?hem obchodni cesty do Chicaga vytvo?il na?rt zabavniho parku , kde by jeho zam?stnanci mohli travit ?as se svymi d?tmi. Na tuto my?lenku p?i?el po nav?t?v? zabavniho parku Children's Fairyland v Oaklandu . Plan byl p?vodn? ur?en pro pozemek nachazejici se ji?n? od studia. Dal?i originalni napady, kterymi sv?j napad rozvinul, v?ak pro budouci Disneyland vy?adaly pot?ebu v?t?iho uzemi. Stravil p?t let p?emy?lenim nad stavbou parku a zalo?il pro tento u?el novou dce?inou spole?nost, zvanou Walt Disney Imagineering , ktera byla odpov?dna za planovani a stavbu parku. Brzy na to se mala skupinka zam?stnanc? studia, tvo?ena in?enyry a projektanty, p?ipojila k rozvojovemu projektu.

P?i planovani Disneylandu ?ekl Herbertu Rymanovi , jednomu z vedoucich projektant?: ?Herbie, ja jen chci, aby to vypadalo jako nikde na sv?t?. A m?lo by to byt obklopene ?eleznici.“ [52]

Disneyland oficialn? otev?el 18. ?ervence 1955. Den p?edtim, tedy v ned?li 17. ?ervence, se v zabavnim parku konala p?edpremiera pro tisice lidi, p?ena?ena televizi. P?i?li i Ronald Reagan , Robert Cummings , Art Linkletter a starosta Anaheimu . On sam zde p?ednesl nasledujici den v?nujici ?e?:

? Vitejte v?ichni, kte?i jste p?ijeli zde na toto radostne misto. Disneyland je va?e zem?. Tady si m??ete zavzpominat na d?tstvi. Disneyland je ur?en pro idealy, sny a skute?nosti, ktere Amerika nabizi... s nad?ji, ?e se stane zdrojem radosti a inspiraci pro cely sv?t. “

Firma Walt Disney Productions vedle Disneylandu za?ala pracovat i na dal?ich filmovych dilech. V roce 1950 byl nato?en prvni film se ?ivymi herci Ostrov poklad? , pote nasledovaly 20 000 mil pod mo?em , Old Yeller (1957), Chundelaty pes (1959), Pollyanna (1960), ?vycarsky Robinson (1960), The Absent-Minded Professor (1961), The Parent Trap (1961). V roce 1950 Walt Disney Studio premierovalo televizni special One Hour in Wonderland .

Studio se roz?i?ovalo a on sam ji? p?estaval ?idit sv?j tym animator? p?imo. Je?t? b?hem jeho ?ivota vzniklo n?kolik velmi usp??nych pohadek v?etn? film? jako Lady a Tramp , ?ipkova R??enka , 101 dalmatin? nebo Me? v kameni .

V roce 1949 take vytvo?il divizi, ktera se m?la zabyvat hudebni produkci. V roce 1956, ?aste?n? inspirovan usp??nym singlem ?The Ballad of Davy Crockett“, se rozhodl vytvo?it svou vlastni nahravaci a distribu?ni spole?nost, kterou pojmenoval Disneyland Records .

1960?1966: Zav?r ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atkem 60. let se t??il velke popularit? a v ?ele Walt Disney Production se dostal mezi p?edni sv?tove filmove producenty. Po desitce let vyjednavani kone?n? ziskal prava zfilmovat knihu P. L. Traversove o kouzelne ch?v? Mary Poppinsove . Film m?l premieru roku 1964 a stala se jeho nejusp??n?j?im filmem ?edesatych let. V tem?e roce vystavil na sv?tove vystav? v New Yorku velke mno?stvi svych exponat?, ktere pozd?ji ozdobily Disneyland a novy zabavni park , ktery se stav?l na vychodnim pob?e?i USA.

A?koliv jeho studio bylo schopno konkurovat studiu Hanna-Barbera ve vyrob? televiznich animovanych serial?, rozhodl se z finan?nich d?vod? soust?edit na celove?erni filmy.

Na za?atku roku 1964 oznamil zam?r vybudovat dal?i zabavni park n?kolik kilometr? zapadn? od Orlanda , ktery se m?l nazyvat Disney World. Disney World m?l zahrnovat v?t?i, komplikovan?j?i verzi Disneylandu pod nazvem Magic Kingdom . M?lo zde byt take n?kolik golfovych h?i?? a rekrea?nich hotel?. ?Srdcem“ Disney Worldu se m?l stat tzv. Experimental Prototype Community of Tomorrow , zkracen? EPCOT.

V roce 1966 planoval podstoupit operaci krku, stareho zran?ni, [53] ktere si zp?sobil b?hem hrani pola v Riviera Clubu v Hollywoodu. [54] 2. listopadu objevili leka?i nemocnice Providence Saint Joseph Medical Center na p?edopera?nich rentgenovych snimcich nador v leve plici. [55] O p?t dni pozd?ji Disney podstoupil biopsii nadoru, ktery se ukazal jako zhoubny. Nador se roz?i?il do cele leve plice [55] a po odstran?ni plice leka?i Disneye informovali, ?e mu zbyva jen ?est m?sic? a? dva roky ?ivota. [55] Po absolvovani n?kolika chemoterapii stravil kratky ?as spole?n? se svou man?elku v Palm Springs v Kalifornii . [53] 30. listopadu se ve svem dom? zhroutil. P?ivolanou sanitkou byl odvezen do nemocnice St. Joseph a 15. prosince 1966 v p?l desate dopoledne, deset dn? po svych 65. narozeninach, zem?el na selhani krevniho ob?hu zp?sobene rakovinou plic. [53] Posledni v?c, kterou udajn? napsal p?ed svou smrti, bylo jmeno herce Kurta Russella ; vyznam zapisu z?stava zahadou i pro samotneho Russella. [56]

Zpopeln?n byl 17. prosince 1966 a popel byl ulo?en na h?bitov? Forest Lawn Memorial Park v Los Angeles . Walt?v star?i bratr Roy Disney pokra?oval v realizaci projektu Florida a prosadil, aby byl nazev zm?n?n na Walt Disney World na po?est zesnuleho bratra.

Posledni filmy, jim? prop?j?il sv?j hlas, byly Kniha d?ungli , Winnie the Pooh and the Blustery Day ( Medvidek Pu a Bou?livy den ) a hudebni komedie The Happiest Millionaire ( Nej??astn?j?i miliona? ). Skladatel Robert B. Sherman vzpominal na den, kdy jej vid?l naposledy:

? Byl ve t?etim pat?e, kde se zrovna nata?el film The Happiest Millionaire . Za?al nam ?ikat, co se mu libi a co by se m?lo zm?nit, a potom, kdy? u? byl na odchodu, se k nam obratil a se ?irokym usm?vem nam ?ekl: ?Pokra?ujte v dobre praci, kluci.“ Pote ode?el do sve kancela?e. To bylo naposledy, kdy jsme ho vid?li. “
?  [57]

Dlouho kolovala fama o jeho kryoprezervaci ; jeho zmrzle t?lo pry bylo ulo?eno v Disneylandu. [58] Nicmen? prvni znama kryoprezervace lidske mrtvoly prob?hla a? v lednu 1967. [58]

Odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Plaketa u vchodu, ktera zt?les?uje my?lenku otce Disneylandu, Walta Disneyeho: opustit realitu a vstoupit do fantazie
Americka po?tovni znamka z roku 1968

Po jeho smrti se jeho bratr Roy Disney vratil z odpo?inku, aby p?evzal vedeni Walt Disney Productions a dal?ich rodinnych podnik?. V ?ijnu roku 1971 se rodiny Walta a Roye setkaly v Magic Kingdom a oficialn? otev?ely Walt Disney World Resort.

Pote, co Roy pronesl slavnostni ?e?, po?adal Lillian Disneyovou, aby se k n?mu p?ipojila. Kdy? p?i?la na podium, zeptal se ji: ?Lilly, ty jsi znala idealy a nad?je Walta jako nikdo jiny. Co by si myslel o Walt Disney World?“ Odpov?d?la: ?Myslim, ?e by ho Walt schvalil.“ [59] Roy zem?el na mozkovou mrtvici 20. prosince 1971, v den, kdy byl v Disneylandu naplanovan vano?ni pr?vod.

Jeho filmova studia a zabavni parky se postupem ?asu staly multimiliardovou televizni, filmovou a multimedialni korporaci, nesouci stale jeho jmeno. Walt Disney Company vlastni p?t rekrea?nich st?edisek, jedenact zabavnich park?, dva vodni parky, t?icet dev?t hotel?, osm filmovych studii, ?est nahravacich spole?nosti, jedenact kabelovych televiznich siti a jednu pozemni. V roce 2007 spole?nost p?iznala ro?ni p?ijmy vice ne? 35 miliard dolar?. [60]

V roce 2009 bylo v Los Angeles otev?eno Rodinne muzeum Walta Disneyeho (The Walt Disney Family Museum). Vystavuje tisice p?edm?t? z jeho ?ivota, v?etn? v?ech 248 ocen?ni, ktere ziskal. [61]

Obvin?ni z antisemitismu [ editovat | editovat zdroj ]

Po jeho smrti se za?aly ?i?it zv?sti, ?e byl po cely ?ivot antisemita . Jeho ?ivotopisec Neal Gabler , ktery jako prvni spisovatel ziskal neomezeny p?istup k jeho archiv?m, v?ak v roce 2006 do?el k zav?ru, ?e o jeho antisemitismu neexistuje d?kaz. [62] Disneyovo museum p?ipou?ti, ?e m?l ?slo?ite vztahy“ s n?kterymi ?idy a ?e v n?kterych ranych filmech z t?icatych let pou?il dobove etnicke stereotypy, nap?iklad ve filmu T?i mala prasatka . Na druhou stranu cely ?ivot zam?stnaval ?idy a v roce 1955 byl jmenovan mu?em roku ?idovskou organizaci B'nai B'rith . [63]

Ceny Akademie [ editovat | editovat zdroj ]

V teto vitrin? v hale The Walt Disney Family Museum lze spat?it mnoho Cen Akademie v?etn? jedine?neho ocen?ni za Sn?hurku a sedm trpaslik? (uprost?ed dole)

Dodnes dr?i rekord za nejv?t?i po?et nominaci na Oscara (59) i po?et ud?lenych Oscar? (22). Ziskal take ?ty?i ?estne Oscary. Svou posledni Cenu Akademie obdr?el po smrti. [64]

  • 1932 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Flowers and Trees (1932)
  • 1932 ? ?estne uznani za vytvo?eni Mickey Mouse
  • 1934 ? nejlep?i kratkometra?ni film, T?i mala prasatka (1933)
  • 1935 ? nejlep?i kratkometra?ni film, ?elva a zajic (1934)
  • 1936 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Three Orphan Kittens (1935)
  • 1937 ? nejlep?i kratkometra?ni film, The Country Cousin (1936)
  • 1938 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Stary mlyn (1937)
  • 1939 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Byk Ferdinand (1938)
  • 1939 ? ?estne uznani za film Sn?hurka a sedm trpaslik? (1937): ?Za Sn?hurku a sedm trpaslik? , je? je pova?ovana za vyznamnou inovaci, ktera okouzlila miliony divak?, a za propagaci skv?le oblasti zabavy“ (cena byla jedna so?ka a sedm miniaturnich so?ek) [1]
  • 1940 ? nejlep?i kratkometra?ni film, O?klive ka?atko (1939)
  • 1941 ? ?estne uznani za film Fantazie (1940), spole?n? s Williamem E. Garityem a J. N. A. Hawkinsem. Citace zni: ?Za mimo?adny p?inos v rozvoji vyu?ivani zvuku ve filmove produkci Fantazie “ [1]
  • 1942 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Dej pac (1941)
  • 1943 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Der Fuehrer's Face (1942)
  • 1949 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Seal Island (1948)
  • 1949 ? Irving G. Thalberg Memorial Award (?estne uznani)
  • 1951 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Beaver Valley (1950)
  • 1952 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Nature's Half Acre (1951)
  • 1953 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Water Birds (1952)
  • 1954 ? nejlep?i dokumentarni film , ?ijici pou?? (1953)
  • 1954 ? nejlep?i dokumentarni, The Alaskan Eskimo (1953)
  • 1954 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Toot Whistle Plunk and Boom (1953)
  • 1954 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Bear Country (1953)
  • 1955 ? nejlep?i dokumentarni film, ?ivouci pou?? 2 (1954)
  • 1956 ? nejlep?i dokumentarni a kratkometra?ni film, Men Against the Arctic (1955)
  • 1959 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Grand Canyon (1958)
  • 1969 ? nejlep?i kratkometra?ni film, Winnie the Pooh and the Blustery Day (1968)

Dal?i pocty [ editovat | editovat zdroj ]

Na chodniku hv?zd v Anaheimu se nachazi i jeho hv?zda. Byla mu ud?lena za jeho vyznamny p?isp?vek m?stu, konkretn? za Disneyland , ktery je nyni sou?asti Disneyland Resort . Nachazi se u vchodu do Disneylandu na Harbor Boulevard. Ma take dv? hv?zdy na Hollywoodskem chodniku slavy , jednu za filmy a druhou za televizi.

V roce 1935 ve Francii obdr?el ?ad ?estne legie , 28. kv?tna 1968 pak v USA Zlatou medaili Kongresu . [65] Roku 1935 ziskal medaili Spole?nosti narod? za vytvo?eni Mickey Mouse. [66] 14. za?i 1964 p?ijal Prezidentskou medaili svobody . [67] V roce 2006 ho guverner Kalifornie Arnold Schwarzenegger a prvni dama Maria Shriverova uvedli do Kalifornske sin? slavy .

Byla po n?m pojmenovana planetka 4017 Disneya , objevena v roce 1980 sov?tskou astronomkou Ljudmilou Kara?kinou . [68] Na jeho po?est byla dale v roce 2003 otev?ena koncertni hala Walt Disney Concert Hall v Los Angeles .

Na za?atku roku 2003 za?ala televize HBO nata?et jeho ?ivotopisny film. Film se v?ak nikdy nevysilal. [69]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Walt Disney na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c Walt Disney Academy awards [online]. AMPAS , 2008-5-21 [cit. 2010-07-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-08-12. (anglicky)  
  2. ↑ suntimes.com. www.suntimes.com [online]. [cit. 2010-07-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-12-08.  
  3. ↑ a b Walt Disney biography [online]. Just Disney, 2008-5-21 [cit. 2010-07-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-06-05. (anglicky)  
  4. ↑ Disneyland Paris . 2002-8-7. vyd. [s.l.]: Michelin , 1995. Dostupne online . ISBN   2060480027 . S. 38. (anglicky)  
  5. ↑ a b c d GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 15. (anglicky)  
  6. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 9-10. (anglicky)  
  7. ↑ Walt Disney Hometown Museum [online]. 2008-5-21. vyd. Walt Disney Museum [cit. 2010-07-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ THOMAS. [s.l.]: [s.n.], 1994. S. 33?41. (anglicky)  
  9. ↑ Biografie Walta Disneye, filmovy producent ? kchistory.org ? vydani 14. za?i, 2009. kchistory.org [online]. [cit. 21-08-2018]. Dostupne v archivu po?izenem dne 25-04-2016.  
  10. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 30. (anglicky)  
  11. ↑ THOMAS. [s.l.]: [s.n.], 1994. S. 42-43. (anglicky)  
  12. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 36. (anglicky)  
  13. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 37. (anglicky)  
  14. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 38. (anglicky)  
  15. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 42. (anglicky)  
  16. ↑ a b GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 44. (anglicky)  
  17. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 45. (anglicky)  
  18. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 46. (anglicky)  
  19. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 48. (anglicky)  
  20. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 51. (anglicky)  
  21. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 62. (anglicky)  
  22. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 56. (anglicky)  
  23. ↑ a b GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 57. (anglicky)  
  24. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 58. (anglicky)  
  25. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 64-71. (anglicky)  
  26. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 72. (anglicky)  
  27. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 76. (anglicky)  
  28. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 78. (anglicky)  
  29. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 80. (anglicky)  
  30. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 109. (anglicky)  
  31. ↑ a b c d SOLOMON, Charles. Zlaty v?k Mickey Mouse [online]. Disney [cit. 2010-07-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  32. ↑ GABLER, Neal. Walt Disney: The Triumph of the American Imagination . 2006. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupne online . S. 128. (anglicky)  
  33. ↑ Chronology of the Walt Disney Company [online]. Island Net. Dostupne online .  
  34. ↑ GOOFY BIOGRAPHY [online]. Tripod.com . Dostupne online .  
  35. ↑ Popeye's Popularity ? Article from 1935 [online]. Golden Age Cartoons [cit. 2011-04-07]. Dostupne v archivu po?izenem dne 11-07-2011.  
  36. ↑ Fantasia Review [online]. The Big Cartoon Database. Dostupne online .  
  37. ↑ Walt Disney Studio Biography [online]. Animation USA [cit. 2011-04-07]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-05-31.  
  38. ↑ The Golden Age of Animation [online]. Disney . Dostupne online .  
  39. ↑ Walt & El Grupo (dokumentarni film, 2008).
  40. ↑ Gabler, 2006, p.444
  41. ↑ Cramer, Gisela; Prutsch, Ursula, "Nelson A. Rockefeller's Office of Inter-American Affairs (1940?1946) and Record Group 229" , Hispanic American Historical Review 2006 86(4):785?806; DOI:10.1215/00182168-2006-050. Cf. p.795 and note 28.
  42. ↑ Bender, Pennee. "Hollywood Meets South American and Stages a Show". 2009-05-24 < http://www.allacademic.com/meta/p114070_index.html >
  43. ↑ Niblo, Stephen R., "Mexico ve ?ty?icatych letech: Moderonost, politika a korupce" , Wilimington, Del. : Scholarly Resources, 1999. ISBN   0-8420-2794-7 . Cf. "Nelson Rockefeller and the Office of Inter-American Affairs", p.333
  44. ↑ Leonard, Thomas M.; Bratzel, John F., Ji?ni Amerika b?hem druhe sv?tove valky , Rowman & Littlefield Publishers, Inc., 2007. ISBN   978-0-7425-3741-5 . Cf. p.47.
  45. ↑ Solomon, Charles. Mickey v povale?ne e?e [online]. Disney [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  46. ↑ Warner Bros. Studio biografie [online]. Animation USA [cit. 2008-05-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-05-24.  
  47. ↑ Disney's Animated Classics [online]. Sandcastle VI [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  48. ↑ Donald Duck [online]. Pet Care Tips [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  49. ↑ a b Sv?dectvi Waltera E. Disneyeho p?ed HUAC. www.cnn.com . CNN , 1947-10-24. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne May 14, 2008.  
  50. ↑ Cogley, John (1956) Report on Blacklisting, Volume I, Movies Fund for the Republic, New York, p. 34 OCLC 3794664; reprinted in 1972 by Arno Press, New York ISBN   0-405-03915-8
  51. ↑ "Komunisticka bro?ura" Screen Actors Guild accessed 20. ?ijna, 2008
  52. ↑ Walt Disneyeho citaty [online]. Tripod.com [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  53. ↑ a b c Den, kdy Walt zem?el [online]. Disney [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  54. ↑ Horsing Around With Walt and Polo [online]. Mouse Planet [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  55. ↑ a b c Chronologie Walt Disney Company [online]. Island Net [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  56. ↑ Kurt Russell potvrdil Disneyeho posledni slova [online]. Star Pulse [cit. 2007-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-04-27.  
  57. ↑ GREENE, K&R. Uvnit? snu: P?ib?h Walta Disneyeho . [s.l.]: Disney Editions, 2001. ISBN   0786853506 . S. 180.  
  58. ↑ a b MIKKELSON, B & DP. Suspended Animation [online]. Snopes.com , 2007-08-24 [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  59. ↑ Griffiths, Bill. Slavnostni otev?eni Walt Disney world [online]. [cit. 2008-05-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-07-23.  
  60. ↑ Oficialni stranka spole?nosti Walt Disney corporate [online]. Disney [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  61. ↑ ROTHSTEIN, Edward. Exploring the Man Behind the Animation. The New York Times . September 30, 2009. Dostupne online .  
  62. ↑ Walt Disney: More Than 'Toons, Theme Parks. CBS News . 2006-11-01. Dostupne online .  
  63. ↑ http://disney.go.com/disneyatoz/familymuseum/collection/insidestory/inside_1933d.html
  64. ↑ http://www.imdb.com/name/nm0000370/awards
  65. ↑ Disney, Walt [online]. Bedetheque [cit. 2008-05-21]. Dostupne online . (French)  
  66. ↑ Minnie's Cheat Sheet to my Website [online]. AOL [cit. 2008-05-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2003-12-06.  
  67. ↑ Medal of Freedom [online]. Presidential Medal of Freedom [cit. 2008-05-21]. Dostupne online .  
  68. ↑ SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names . New York: Springer Science+Business Media , 2003. Dostupne online . ISBN   3540002383 . S. 342.  
  69. ↑ David Rooney. Disney wins Houston and Washington teaming .... Variety . 1994-03-03. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

The Walt Disney Company
Vedeni spole?nosti
Kli?ove osoby
P?edstavenstvo
Parks,
Experiences
and Products
Parky a resorty
Za?itky
Consumer Products
Media and
Entertainment
Distribution
Streaming
Distribution
Ostatni
  • Disney XD (management)
  • Disney Advertising Sales
  • Movies Anywhere
    • Obsah
    Studios
    Disney General
    Entertainment
    ( Walt Disney Television )
    Disney Branded
    Television
    Entertainment
    Ostatni
    Sport
    ( ESPN , 80 %)
    Mezinarodni
    Dal?i majetek
    Byvale ?i zanikle
    spole?nosti
    Walt Disney Studios (Burbank)
    Dr?itele ?estneho Cesara
    1976?1979
    1980?1989
    1990?1999
    2000?2009
    2010?2019
    2020?dodnes
    2020 Cena neud?lena ? 2021 Jean-Pierre Bacri (posmrtn?) ? 2022 Cate Blanchettova ? 2023 David Fincher
    Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Walt_Disney&oldid=23847901 “