Oscar

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Oscar (rozcestnik) .
Cena Akademie
Informace
Organizator Americka akademie filmoveho um?ni a v?d
Misto Hollywood , Kalifornie , USA
Prvni udileni 16. kv?ten 1929
Web oscars.org
? Prvni ro?nik | Posledni ro?nik ?

Oscar , jinak take Cena Akademie ( anglicky Academy Award ), je cena ka?doro?n? ud?lovana americkou Akademii filmoveho um?ni a v?d od roku 1929 v r?znych oblastech filmu . Oscar je pova?ovan za nejpresti?n?j?i filmovou cenu, p?esto?e se tyka p?edev?im americke kinematografie . Slavnostni ceremonial pat?i k nejvyznamn?j?im kulturnim udalostem v Hollywoodu . Osca?i se od roku 2002 ud?luji v Dolby Theatre (do 1. kv?tna 2012 nazev Kodak Theatre [1] ) v Los Angeles .

Akademii filmoveho um?ni a v?d zalo?il v roce 1927 tehdej?i ?editel studia MGM Louis B. Mayer spolu s dal?imi p?tat?iceti osobnostmi kinematografie. [2] Jednou z ?innosti Akademie je ud?lovani Cen Akademie nejlep?im po?in?m p?ede?leho roku. Poprve byla cena ud?lena 16. kv?tna 1929 v hotelu Roosevelt v Los Angeles . Posledni p?edavani se konalo 12. b?ezna 2023 v Dolby Theatre v Los Angeles, kdy se konal 95. ro?nik .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

1. ro?nik udileni Oscar?

Prvni p?edani ceny se konalo 16. kv?tna 1929 a byly ocen?ny vyjime?ne kvality film? z let 1927 a 1928 . P?edavani prob?hlo jako banket za u?asti asi 250 lidi. ?lenove Akademie m?li vstup zdarma, ostatni si museli zakoupit vstupenku v cen? 5 dolar? . Dr?itele cen byli ohla?eni t?i m?sice p?edem. [3] Zajem medii byl v prvnim ro?niku minimalni, ji? p?i?ti rok se v?ak vysilal p?imy rozhlasovy p?enos. Vysledky dostaly noviny pro sva vydani v 11 hodin ve?er. V roce 1940 se v?ak stalo, ?e noviny Los Angeles Times vydaly seznam vit?z? ve svem vydani v 8:45, je?t? p?ed zahajenim ceremonialu. V p?i?tim roce pak byla zavedena metoda zape?et?nych obalek, oteviranych a? v pr?b?hu slavnostniho p?edavani. Jmena laureat? nejsou znama a? do okam?iku vyhla?eni na slavnostnim p?edavanim cen. Do te doby jsou schovane v obalkach ve firm? PricewaterhouseCoopers . [4] A? do roku 1942 probihalo p?edavani ve form? banketu, od te doby se ocen?ni ud?luji na slavnostnim ve?eru po?adanem v divadle. Tento ve?er je pouze pro zvane hosty, vstupenky nejsou ve volnem prodeji.

V pr?b?hu prvniho ve?era bylo rozdanych celkem dvanact so?ek a dvacet certifikat? ve dvanacti zakladnich a dvou specialnich kategorii. [3] Herec Emil Jannings dokonce ziskal upln? prvniho Oscara, a to je?t? p?ed samotnym ceremonialem. V jeho pr?b?hu m?l byt na nata?eni v Evrop? . Akademie tomuto po?adavku vyhov?la. [4]

P?vodn? se bankety konaly v hotelech Roosevelt, Ambassador a Biltmore. Jak zajem hv?zd, novina?? i fanou?k? rostl, Akademie v roce 1944 p?i svem 16. ro?niku p?esunula udileni cen do v?t?ich prostor?, konkretn? do Graumanova ?inskeho divadla . [5]

Rok 1953 byl rokem pr?kopnickym, proto?e se tehdy poprve Osca?i pro divaky Spojenych stat? a Kanady vysilali v televizi. V roce 1966 se Oscar za?al vysilat v barv?. Od roku 1969 m?l televizni p?enos mezinarodni rozm?ry. V roce 2011 byl p?enos z udileni cen mo?ny ve vice ne? dvou stech zemich. [4]

D?le?ite mezniky [ editovat | editovat zdroj ]

26. udileni Oscar? se konalo v divadle RKO Pantages
31. udileni Oscar?

V pr?b?hu historie cen se po?et kategorii i pravidla zna?n? m?nily. Za nejd?le?it?j?i mezniky pova?uje Akademie tyto: [4]

  • Prvni ro?nik (1929) ? Prvni udileni Oscar?. Akademie se rozhodla ud?lit specialni ocen?ni t?m, kte?i se neve?li do dvanacti kategorii. Cenu ziskalo studio Warner Bros. za pr?kopnicky snimek Jazzovy zp?vak . Druheho Oscara si odnesl Charles Chaplin za produkci, re?ii, scena? a herecky vykon ve svem filmu Cirkus
  • Druhy ro?nik (1930) ? Po?et kategorii klesl z dvanacti na sedm (?ensky a mu?sky herecky vykon, produkce, re?ie, scena?, kamera a vyprava).
  • Sedmy ro?nik (1935) ? Byly p?idane kategorie jako st?ih, hudba a filmova pise?. V tom roce taky za?ala firma Price Waterhouse (dnes PricewaterhouseCoopers ) po?itat hlasovaci listky. Tato role ji z?stala dodnes.
  • Devaty ro?nik (1937) ? Poprve byly ud?leny ceny ve vedlej?ich hereckych kategoriich.
  • Desaty ro?nik (1938) ? Poprve byla ud?lena Pam?tni cena Irvinga G. Thalberga (angl. Irving G. Thalberg Memorial Award ).
  • Dvanacty ro?nik (1940) ? Ud?len Oscar za specialni efekty.
  • ?trnacty ro?nik (1942) ? Ud?len Oscar za dokument.
  • Dvacaty ro?nik (1948) ? Poprve se ud?lila cena pro cizojazy?ny film a to ve specialni kategorii. Tu ziskal de Sic?v film D?ti ulice (v originalu Sciuscia ). Ne? vznikla samostatna kategorii pro filmy v jinem, ne? anglickem jazyce (v roce 1956 ), Akademie rozdala je?t? sedm dal?ich cen.
  • Dvacaty prvni ro?nik (1949) ? Poprve byl ud?len Oscar za nejlep?i kostymy.
  • Dvacaty paty ro?nik (1953) ? Poprve byl slavnostni ve?er p?ena?en televizi. Tehdy se konaly dva ceremonialy, v Hollywoodu a v New Yorku . Hostitelem hollywoodskeho byl Bob Hope , newyorskeho Conrad Nagel .
  • Dvacaty devaty ro?nik (1957) ? Humanitarni cena Jeana Hersholta (angl. Jean Hersholt Humanitarian Award ) byla poprve ud?lena. Jejim prvnim nositelem se stal Y. Frank Freeman .
  • T?icaty ?esty ro?nik (1964) ? Specialni efekty se rozd?lily na zvukove a vizualni.
  • T?icaty osmy ro?nik (1966) ? Konal se prvni barevny p?enos z Oscar?.
  • ?ty?icaty prvni ro?nik (1969) ? Slavnosti ve?er se konal v prav? dokon?enem pavilonu Dorothy Chandler v hudebnim centru v Los Angeles .
  • Padesaty ?tvrty ro?nik (1982) ? Byla p?idana kategorie masky. Taky byl poprve vyhla?en laureat technicke Ceny Gordona E. Sawyera (angl. Gordon E. Sawyer Award ).
  • Sedmdesaty ?tvrty ro?nik (2002) [p 1] ? Poprve byl vyhla?en nejlep?i animovany film a stal se jim Shrek .
  • Devadesaty druhy ro?nik (2020) ? film Parazit byl prvnim, ktery dostal cenu za nejlep?i film, ktery nebyl anglicky namluveny.

Terminovy p?esun [ editovat | editovat zdroj ]

V historii cen se t?ikrat stalo, ?e termin ceremonialu p?edani teto ceny musel byt p?esunut:

  • Desaty ro?nik (1938) ? Velke povodn? v roku 1938 posunuly udileni Oscar? o jeden tyden. [6]

So?ka Oscara [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed udilenim Oscar? v roce 2009

Nazev a podoba [ editovat | editovat zdroj ]

Oficialni nazev ceny je Cena Akademie za zasluhy ( Academy Award of Merit ), ozna?eni Oscar je p?ezdivka so?ky. Tento nazev se uchytil podle ne zcela jasne verze. Existuji toti? t?i p?ib?hy, ktere mluvi o zavedeni jmena Oscar. Podle jedne verze knihovnice Akademie Margaret Herrickova p?i spat?eni so?ky zvolala ?vypada upln? jako stry?ek Oscar!“. [10] Druha vypravi o tom, ?e p?ezdivku vymyslela here?ka a n?kdej?i ?editelka Akademie Bette Davis , proto?e so?ka ji p?ipominala man?ela Harmona Oscara Nelsona . Poprve v?ak nazev Oscar pou?il losangelesky novina? Sidney Skolsky v roce 1934 , kdy? glosoval usp?ch Katharine Hepburn . [11] Ta toti? ziskala v roce 1934 prvniho Oscara. Ka?dopadn? Akademie tuto p?ezdivku oficialn? uznala a? v roce 1939 .

Symbolem ceny je zlata so?ka ryti?e dr?iciho me? a stojiciho na civce filmoveho pasu s p?ti kruhy, ktere p?edstavuji p?t p?vodnich profesnich sekci Akademie (herci, re?ise?i, producenti, technici a scenariste). So?ku stvo?ili vytvarnik Cedric Gibbons a socha? George Stanley. Podstavec, na kterem so?ka ryti?e stoji, m?nil svou podobu a? do roku 1945 . Od te doby ma s men?imi zm?nami dne?ni podobu a velikost. [10] Vy?ka so?ky je 34,5 cm, vy?ka podstavce 7,5 cm a jeho pr?m?r 13,5 cm. [12] P?vodn? byl Oscar z bronzu a pozlaceny 24-karatovym zlatem . Od roku 1930 je ze slitiny cinu , m?di a antimonu a pokryty le?t?nymi vrstvami cinu, niklu , st?ibra a zlata. V pr?b?hu druhe sv?tove valky byly so?ky kv?li nedostatku kovovych material? vyrobeny ze sadry, po valce pak byly majitel?m vym?n?ny za kovove. Podstavec byval z ?erneho mramoru , od roku 1945 je kovovy. Oscar va?i 3,85 kg. Od roku 1949 ma na sob? ka?da so?ka jedine?ne ?islo (?islovani za?ina na 501). Od roku 1982 so?ky vyrabi chicagska spole?nost R. S. Owens & Company . Ka?dy rok v lednu vyrobi padesat kus?. Trva to t?i a? ?ty?i tydny. Odliti ka?deho kusu zam?stna dvanact pracovnik? na p?t hodin. So?ky jsou nejd?iv odlite, pak vytvarovane, obrou?ene a vyle?t?ne. [10] Vyrobni cena je p?ibli?n? 150 $, ale ta symbolicka je nevy?islitelna. [12]

Nominace a pravidla [ editovat | editovat zdroj ]

Z p?iprav 81. ro?niku

Ka?dy rok v listopadu za?ina volebni kampa? Akademie filmoveho um?ni a v?d. Udileni Oscar? p?edchazi hlasovaci proces s volbou nominaci.

Hlasovani [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?dy aktivni ?len s hlasovacim pravem ziska od Akademie hlasovaci listek. Po?et ?len? je p?ibli?n? ?est tisic. V?t?ina z nich je zastoupena v ur?ite pobo?ce. Herci v herecke, re?ise?i v re?iserske, skladatele v skladatelske, st?iha?i v st?iha?ske a podobn?. Pobo?ek ma Akademie patnact. Aby se p?ede?lo uplaceni, organizace nezve?ej?uje, a? na vyjimky, jmena ?len?. Hlasujicim ?len?m jsou poskytnuty ve?ejna promitani film?, vstupy zdarma na komer?ni projekce a DVD nosi?e. Ty jim zasilaji r?zna studia a distribu?ni firmy. [13]

Prvni kolo [ editovat | editovat zdroj ]

Na konci prosince dostane ka?dy aktivni ?len hlasovaci listek. Po jeho vypln?ni ho nejpozd?ji ode?le do spole?nosti PricewaterhouseCoopers , ktera ma za ukol se?ist hlasy. Hlasovani probiha v p?tadvaceti kategoriich. ?lenove z ka?de pobo?ky hlasuji za po?iny v dane oblasti (herci odevzdavaji hlasy herc?, re?ise?i re?iser?m, kameramani kameraman?, a podobn?. Kategorie animovany film a cizojazy?ny film maji na starosti specialni komise. V kategorii nejlep?i film hlasuji v?ichni ?lenove s hlasovacim pravem. [13]

Vysledky prvniho nomina?niho kola jsou zname ve t?eti lednovy tyden. Na tiskove konferenci je pak prezident Akademie vyhlasi v divadle Samuela Goldwyna v Beverly Hills . [13]

Druhe kolo [ editovat | editovat zdroj ]

Vit?zove v hereckych kategoriich v roce 2011 (zleva Ch. Bale , N. Portman , M. Leo a C. Firth

Na konci ledna je ?len?m zaslan finalni hlasovaci listek, tentokrat se jmeny nominovanych um?lc?. Kone?ne hlasy by m?ly do sidla PricewaterhouseCoopers dorazit nejpozd?ji v utery p?ed udilenim cen. To se u? tradi?n? kona posledni unorovou ned?li. Co se kategorii jako je dokument, kratky dokument, kratky hrany film, kratky animovany film a cizojazy?ny film ty?e, hlasovat v nich mohou ?lenove a? po p?edlo?eni potvrzeni, ?e se jejich projekci u?astnili. [13]

Po s?itani hlas? znaji jejich vysledky pouze dva zam?stnanci agentury PricewaterhouseCoopers . Jsou zape?et?na do obalek a ulo?ena a? do p?edavani cen. [13]

Pravidla [ editovat | editovat zdroj ]

Do sout??e m??e byt p?ihla?en ka?dy celove?erni (nejmen? ?ty?icetiminutovy) film zve?ejn?ny na formatu 35 nebo 70 mm pro klasicky film, pop?. ve formatu Digital Cinema pro film nata?eny digitalni kamerou . Film musel byt promitan b??nym zp?sobem v n?kterem kin? v oblasti Los Angeles nejmen? 7 dni po sob?, s tim, ?e premiera je v dob? od 1. ledna do 31. prosince daneho roku. [14] Film nesmi byt p?ed svym uvedenim do kin uvad?n v jinem mediu ( kabelova televize , Internet apod.). [15] V n?kterych kategoriich jsou z n?kterych pravidel povoleny vyjimky (nap?. cizojazy?ny film ).

Jednotlive profesni sekce Akademie nominuji ve svem oboru v?dy p?t kandidat? pro finale. Ka?dy ?len Akademie (cca 6000) nominuje p?t snimk? do kategorie ?Nejlep?i film“. V tajnem hlasovani op?t v?ichni ur?i vit?ze. Vyhodnoceni hlas? provedou t?i nota?i advokatni firmy. Jmena vit?z? z?stavaji tajna a? do posledniho okam?iku.

?lenove akademie [ editovat | editovat zdroj ]

?leny Americke akademie filmoveho um?ni a v?d se automaticky stavaji v?ichni um?lci, kte?i byli alespo? jedenkrat nominovani na Cenu akademie. [16] Akademie ma zhruba 5 a? 6 tisic ?len? po celem sv?t?, mezi jeji ?leny ?eskeho p?vodu pat?ili nebo doposud pat?i nap?. Franz Planer , Ivan Jandl , Milo? Forman , Ji?i Menzel , Jan Pinkava , Miroslav Ond?i?ek , Theodor Pi?t?k nebo Jan Sv?rak .

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Film Wings ziskal jako prvni Oscara za nejlep?i snimek

Sou?asna ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Specialni ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

  • Vzpominkova cena Irvinga G. Thalberga ? pro producenta, jeho? prace trvale vykazuje vysokou kvalitu. (Od roku 1939)
  • Humanitarni cena Jeana Hersholta ? pro jednotlivce, jeho? humanitarni usili p?isp?lo k v?hlasu filmoveho pr?myslu. (Od roku 1957)
  • ?estna cena ? ocen?ni mimo?adneho celo?ivotniho dila, vyjime?neho p?isp?ni filmovemu um?ni a v?dam nebo vynikajici slu?b? Akademii. (Od roku 1929)
  • Ceny za v?decky a technicky p?inos ? za objev ?i vynalez p?inosny filmovemu pr?myslu. (Od roku 1932)
  • Cena Gordona E. Sawyera ? pro jednotlivce, jeho? technologicky p?inos p?isp?l k v?hlasu filmoveho pr?myslu. (Od roku 1982)
  • Pochvalna medaile Johna A. Bonnera ? ocen?ni vynikajicich slu?eb a podporu vysoke urovn? Akademie.

Byvala ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

  • Nejlep?i um?lecka kvalita produkce (v roce 1929)
  • Nejlep?i titulky, resp. mezititulky (v roce 1929)
  • Nejlep?i technicke efekty (v roce 1929)
  • Nejlep?i nam?t (v letech 1929 a? 1957)
  • Nejlep?i kratky dramaticky film (v letech 1933 a? 1936)
  • Nejlep?i asistent re?ie (v letech 1934 a? 1938)
  • Specialni cena Akademie pro mlade? (v letech 1935 a? 1961)
  • Nejlep?i re?ie tane?nich scen (v letech 1936 a? 1938)
  • Nejlep?i kratky barevny film (v letech 1937 a 1938)
  • Nejlep?i kratky dvou civkovy film (v letech 1937 a? 1957)
  • Nejlep?i hudba ? adaptace nebo p?epracovani (v letech 1963 a? 1970; a v roce 1974)
  • Cena za zvla?tni p?inos ? ud?lovana za vykon, ktery poskytl p?islu?nemu filmu vyjime?ny p?inos, ale pro ktery neexistuje pravidelna kategorie. (V letech 1973 a? 1996)
  • Nejlep?i hudba ke komedii anebo muzikalu (v letech 1995 a? 1999)

Slavnostni ceremonial [ editovat | editovat zdroj ]

Dolby Theatre (d?ive Kodak Theatre ), ve kterem se od roku 2002 ud?luje Oscar

Prvni ro?nik se konal 16. kv?tna 1929 na banketu v salu Blossom hollywoodskeho hotelu Roosevelt. Akademie hodnotila filmy nato?eni mezi 1. srpnem 1927 a 1. srpnem 1928 . [3] V?e prob?hlo velice rychle, udileni trvalo asi patnact minut. U? v pr?b?hu 2. ro?niku se pozornost medii zvy?ila a ve?er se p?ena?el rozhlasem. Tehdy se ceny st?idav? ud?lovaly v hotelu Ambassador a hotelu Biltmore. V roce 1944 byl 16. ro?nik p?esunut do v?t?ich prostor? a to do Graumanova ?inskeho divadla . Nasledujici leta se Oscar st?hoval ze Shrine Auditoria do divadla RKO Pantages . Odsud se poprve taky vysilal televizni p?enos z udileni cen a bylo to 19. b?ezna 1953 spole?nosti NBC . V roce 1961 bylo p?edavani cen p?esunuto Santa Monica Civic Auditorium . Prava na televizni p?enos tehdy ziskala spole?nost ABC , ktera, a? na roky 1971 a? 1975 , vysila slavnostni galave?er dodnes. A prava na tuto udalost vlastni a? do roku 2020 . [17] V letech 1969 a? 1987 se ceny ud?lovaly v losangeleskem hudebnim centru v pavilonu Dorothy Chandler. Nasledn? se Oscar op?t st?hoval a to mezi hudebnim centre a Shrine Auditoriem. Rozdil mezi t?mito dv?ma st?edisky je v po?tu sedadel. Pavilon disponuje dva a p?l tisicem seda?ek, kde?to Auditorium a? ?esti tisici. Od roku 2002 se ceremonial kona v Kodak Theatre s kapacitou t?i tisice t?i sta sedadel, ktere zm?nilo nazev na Dolby Theatre 1. kv?tna 2012 . [2] [1]

P?vodn? se ceny ud?lovaly na konci b?ezna, anebo za?atkem dubna. V roce 1999 Akademie udileni p?esunula z pond?li na ned?li a od roku 2004 se v?t?inou kona posledni unorovou ned?li. Vyjimkou je rok, kdy se konaji zimni olympijske hry. To pak Akademie udileni posouva na prvni b?eznovou ned?li.

Kontroverze [ editovat | editovat zdroj ]

Objektivita udileni cen je zpochyb?ovana. Prokazuji to historicke statistiky, ?e nejde jen o hodnoceni filmoveho um?ni, ale i o spole?enske vztahy. [18] Dochazi i k protest?m. [19]

Zajimavosti a kuriozity [ editovat | editovat zdroj ]

  • V roce 1929 se Oscar p?edaval poprve. Hlavnim tahounem byl Charlie Chaplin s filmem Cirkus. Chaplin v?ak dostal jednoho ?souhrnneho Oscara“, dal?iho Chaplin ziska za dlouhych 43 let. Ten obdr?el v roce 1972 za celo?ivotni dilo. Doprovazel ho nejdel?i potlesk v d?jinach tohoto udileni. Trval vice ne? 5 minut.
  • Prvni Oscar z roku 1929 vyhral n?my film Wings . V roce 1930 za?ala era zvukovych film? a ?adny n?my film ji? so?ku neziskal. Kuriozitou je ov?em Um?lec , nejlep?i film roku 2011, ktery vzdava hold n?memu filmu a jako takovy je te? koncipovan.
  • Nejvice Oscar? (11) prom?nily t?i filmy: Ben-Hur (1960), Titanic (1998) a Pan prsten?: Navrat krale (2003).
  • Pan prsten?: Navrat krale m?l sou?asn? nejv?t?i usp??nost, nebo? ziskal cenu v ka?de kategorii, ve ktere byl nominovan. Naopak, nejv?t?i smola? co se prom??ovani oscarovych nominaci ty?e, jsou zvuka? Kevin O'Connell (20 neprom?n?nych nominaci) a hudebnik Victor Young (21 nominaci).
  • Nejvice nominaci (14) m?ly filmy All about Eve (1950), Titanic (1998) a La La Land (2017).
  • Pouze t?i filmy ziskaly p?tici Oscar? v nejuznavan?j?ich kategoriich (te? zvanou Big Five ? nejlep?i film, re?iser, herec, here?ka, scena?). Byly to: Stalo se jedne noci (1934), P?elet nad kuka??im hnizdem (1975), Ml?eni jeh?atek (1991)
  • Nejvice Oscar? ziskal za sve filmy ( Sn?hurka a sedm trpaslik? , Mickey Mouse , …) Walt Disney celkem ? 22, z toho mezi lety 1931/1932 a? 1939 osm so?ek v ?ad? (s ostatnimi kategoriemi deset), ?im? dr?i dal?i rekord. Mimo to, mezi lety 1950 a 1954 ziskal dal?i ?ty?i Oscary v ?ad? za ?ty?i kratke filmy a v letech 1953?1954 dva Oscary dokumentarni filmy The Living Desert a The Vanishing Prairie .
  • V historii p?edavani cen byl nejvicekrat nominovan prav? Walt Disney (59×), z ?ijicich osobnosti pak skladatel filmove hudby John Williams (48×).
  • Dv?ma herc?m a dv?ma here?kam se poda?ilo ziskat Oscara za nejlep?i vykon v hlavni roli dvakrat po sob?. Z here?ek to byly Luise Rainerova (1936-1937) a Katharine Hepburnova (1967-1968), z herc? Spencer Tracy (1937-1938) a Tom Hanks (1993-1994).
  • ?ena, ktera ziskala nejvice Oscar?, je kostymni vytvarnice Edit Headova ? odnesla si jich 8, nominaci m?la dokonce 35.
  • Nejvice Oscar? za nejlep?i makeup ? celkem 7 ? ziskal Rick Baker .
  • V roce 1969 se poprve a zatim naposled stala remiza, p?i ktere Oscara za nejlep?i here?ku ziskaly here?ky Katharine Hepburnova a Barbra Streisandova .
  • Katharine Hepburnova je nejusp??n?j?i here?ka ? ziskala 4 Oscary, v?echny za nejlep?i here?ku v hlavni roli.
  • Nejvice Oscar? za re?ii ziskal John Ford ? ?ty?i.
  • Herci ?erne pleti maji zastupce nap?. v Hattie McDanielove ( Jih proti severu , 1939), dale Sidney Poitier ( Lilies of the Field , 1963) ?i Jennifer Hudson ( Dreamgirls , 2006). Za nejlep?i vykon v hlavni roli jak v mu?ske tak v ?enske kategorii poprve triumfovali a? v roce 2001 ? tehdy so?ku ziskali Halle Berryova ( Monster's Ball ) a Denzel Washington ( Training Day ).
  • Meryl Streepova ma nejv?t?i po?et nominaci na Oscara (21). Prom?nila ale zatim jen 3.
  • Nejusp??n?j?im ?echem je Milo? Forman - ziskal 2 Oscary ( P?elet nad kuka??im hnizdem a Amadeus ).
  • Alfred Hitchcock nikdy Oscara neziskal, a? v roce 1967 . Oscar za celo?ivotni dilo. Okomentoval slovy: "Thank you."
  • Steven Spielberg byl 20 let bran jako nejlep?i re?iser a producent Hollywoodu (jen za produkci byl nominovan 8×), teprve a? v roce 1994 ziskal Oscara za Schindler?v seznam .
  • Martin Scorsese 5× prohral. A? v roce 2007 Oscara ziskal za film Skryta identita .
  • Roberto Benigni ziskal v roce 1997 Oscara za nejlep?i cizojazy?ny film a take za nejlep?i herecky vykon v hlavni roli. Benigni to okomentoval "I use up all of my English" (?Vypot?eboval jsem celou svou angli?tinu.“)
  • Nejdel?i doba mezi vydanim filmu a jeho ocen?ni so?kou filmove akademie, bylo celych 20 let. To byl p?ipad filmu Sv?tla ramp s Charlie Chaplinem, ktery v dob? vydani filmu byl kontroverzn? vy?et?ovan Vyborem pro neamerickou ?innost a tato zale?itost vyustila v jeho emigraci .
  • Naprosta v?t?ina ocen?nych ve sve d?kovne ?e?i pod?kovala krom? rodiny a spolupracovnik?m take Bohu.
  • Woody Allen byl za nejlep?i scena? nominovan 15×, nominaci prom?nil pouze 3×. Zatim ?adnemu scenaristovi se ale nepoda?ilo ziskat Oscara dvakrat za sebou. Stejn? jako ?adne here?ce ve vedlej?i roli.
  • V historii cen akademie ziskali ?ty?i herci Oscara za nejlep?i herecky vykon, ztvar?ujici jednu a tute? postavu. Byli to Marlon Brando a Robert De Niro ve filmech Kmotr a Kmotr II a Joaquin Phoenix a Heath Ledger - Joker a Temny ryti?.

Seznam ceremonial? [ editovat | editovat zdroj ]

Ro?nik Za rok(y) Datum udileni Misto udileni Moderator Vit?zny snimek
1. ro?nik 1927/1928 16. kv?ten 1929 Hotel Roosevelt Douglas Fairbanks Wings a Vychod slunce
2. ro?nik 1928/1929 3. duben 1930 Hotel Ambassador William C. DeMille The Broadway Melody
3. ro?nik 1929/1930 5. listopad 1930 Hotel Ambassador Conrad Nagel Na zapadni front? klid
4. ro?nik 1930/1931 10. listopad 1931 Hotel Biltmore Lawrence Grant Cimarron
5. ro?nik 1931/1932 18. listopad 1932 Hotel Ambassador Conrad Nagel Lide v hotelu
6. ro?nik 1932/1933 16. b?ezen 1934 Hotel Ambassador Will Rogers Cavalcade
7. ro?nik 1934 27. unor 1935 Hotel Biltmore Irvin S. Cobb Stalo se jedne noci
8. ro?nik 1935 5. b?ezen 1936 Hotel Biltmore Frank Capra Vzpoura na lodi Bounty
9. ro?nik 1936 4. b?ezen 1937 Hotel Biltmore George Jessel Velky Ziegfeld
10. ro?nik 1937 10. b?ezen 1938 Hotel Biltmore Bob Burns The Life of Emile Zola
11. ro?nik 1938 23. unor 1939 Hotel Biltmore ?adny V?dy? jsme jen jednou na sv?t?
12. ro?nik 1939 29. unor 1940 Hotel Ambassador Bob Hope Jih proti Severu
13. ro?nik 1940 27. unor 1941 Hotel Biltmore Walter Wanger Mrtva a ?iva
14. ro?nik 1941 26. unor 1942 Hotel Biltmore Bob Hope Bylo jednou zelene udoli
15. ro?nik 1942 4. b?ezen 1943 Hotel Ambassador Bob Hope Pani Miniverova
16. ro?nik 1943 2. b?ezen 1944 Graumanovo ?inske divadlo Jack Benny Casablanca
17. ro?nik 1944 15. b?ezen 1945 Graumanovo ?inske divadlo John Cromwell a Bob Hope Fara? u svateho Dominika
18. ro?nik 1945 7. b?ezen 1946 Graumanovo ?inske divadlo James Stewart a Bob Hope Ztraceny vikend
19. ro?nik 1946 13. b?ezen 1947 Shrine Civic Auditorium Jack Benny Nejlep?i leta na?eho ?ivota
20. ro?nik 1947 20. b?ezen 1948 Shrine Civic Auditorium Agnes Mooreheadova a Dick Powell D?entlemanska dohoda
21. ro?nik 1948 24. b?ezen 1949 Divadlo Akademie George Montgomery Hamlet
22. ro?nik 1949 23. b?ezen 1950 Divadlo RKO Pantages Paul Douglas V?ichni kralovi mu?i
23. ro?nik 1950 29. b?ezen 1951 Divadlo RKO Pantages Fred Astaire V?e o Ev?
24. ro?nik 1951 20. b?ezen 1952 Divadlo RKO Pantages Danny Kaye Ameri?an v Pa?i?i
25. ro?nik 1952 19. b?ezen 1953 Divadlo RKO Pantages ( L.A. )
Medzinarodni divadlo NBC ( N.Y. ) 		Bob Hope , Conrad Nagel a Fredric March Nejv?t?i p?edstaveni na sv?t?
26. ro?nik 1953 25. b?ezen 1954 Divadlo RKO Pantages (L.A.)
NBC Center Theatre (N.Y.) 		Donald O'Connor a Fredric March Odtud a? na v??nost
27. ro?nik 1954 30. b?ezen 1955 Divadlo RKO Pantages Bob Hope a Thelma Ritter V p?istavu
28. ro?nik 1955 21. b?ezen 1956 Divadlo RKO Pantages Jerry Lewis , Claudette Colbert a Joseph L. Mankiewicz Marty
29. ro?nik 1956 27. b?ezen 1957 Divadlo RKO Pantages Jerry Lewis a Celeste Holm Cesta kolem sv?ta za 80 dni
30. ro?nik 1957 26. b?ezen 1958 Divadlo RKO Pantages Bob Hope , Rosalind Russell , David Niven , James Stewart a Jack Lemmon Most p?es ?eku Kwai
31. ro?nik 1958 6. duben 1959 Divadlo RKO Pantages Jerry Lewis , Mort Sahl , Tony Randall , Bob Hope , David Niven a Laurence Olivier Gigi
32. ro?nik 1959 4. duben 1960 Divadlo RKO Pantages Bob Hope Ben Hur
33. ro?nik 1960 17. duben 1961 Santa Monica Civic Auditorium Bob Hope Byt
34. ro?nik 1961 9. duben 1962 Santa Monica Civic Auditorium Bob Hope West Side Story
35. ro?nik 1962 8. duben 1963 Santa Monica Civic Auditorium Frank Sinatra Lawrence z Arabie
36. ro?nik 1963 13. duben 1964 Santa Monica Civic Auditorium Jack Lemmon Tom Jones
37. ro?nik 1964 5. duben 1965 Santa Monica Civic Auditorium Bob Hope My Fair Lady
38. ro?nik 1965 18. duben 1966 Santa Monica Civic Auditorium Bob Hope Za zvuk? hudby
39. ro?nik 1966 10. duben 1967 Santa Monica Civic Auditorium Bob Hope ?lov?k pro ka?de po?asi
40. ro?nik 1967 10. duben 1968 Santa Monica Civic Auditorium Bob Hope V ?aru noci
41. ro?nik 1968 14. duben 1969 Pavilon Dorothy Chandler John Wayne Oliver!
42. ro?nik 1969 7. duben 1970 Pavilon Dorothy Chandler ?adny P?lno?ni kovboj
43. ro?nik 1970 15. duben 1971 Pavilon Dorothy Chandler ?adny General Patton
44. ro?nik 1971 10. duben 1972 Pavilon Dorothy Chandler Helen Hayes , Alan King , Sammy Davis mlad?i a Jack Lemmon Francouzska spojka
45. ro?nik 1972 27. b?ezen 1973 Pavilon Dorothy Chandler Carol Burnettova , Michael Caine , Charlton Heston a Rock Hudson Kmotr
46. ro?nik 1973 2. duben 1974 Pavilon Dorothy Chandler John Huston , Diana Ross , Burt Reynolds a David Niven Podraz
47. ro?nik 1974 8. duben 1975 Pavilon Dorothy Chandler Sammy Davis mlad?i , Bob Hope , Shirley MacLaine a Frank Sinatra Kmotr II
48. ro?nik 1975 29. b?ezen 1976 Pavilon Dorothy Chandler Walter Matthau , Robert Shaw , George Segal , Goldie Hawn a Gene Kelly P?elet nad kuka??im hnizdem
49. ro?nik 1976 28. b?ezen 1977 Pavilon Dorothy Chandler Richard Pryor , Jane Fonda , Ellen Burstyn a Warren Beatty Rocky
50. ro?nik 1977 3. duben 1978 Pavilon Dorothy Chandler Bob Hope Annie Hallova
51. ro?nik 1978 9. duben 1979 Pavilon Dorothy Chandler Johnny Carson Lovec jelen?
52. ro?nik 1979 14. duben 1980 Pavilon Dorothy Chandler Johnny Carson Kramerova versus Kramer
53. ro?nik 1980 31. b?ezen 1981 Pavilon Dorothy Chandler Johnny Carson Oby?ejni lide
54. ro?nik 1981 29. b?ezen 1982 Pavilon Dorothy Chandler Johnny Carson Ohnive vozy
55. ro?nik 1982 11. duben 1983 Pavilon Dorothy Chandler Liza Minnelliova , Dudley Moore , Richard Pryor a Walter Matthau Gandhi
56. ro?nik 1983 9. duben 1984 Pavilon Dorothy Chandler Johnny Carson Cena za n??nost
57. ro?nik 1984 25. b?ezen 1985 Pavilon Dorothy Chandler Jack Lemmon Amadeus
58. ro?nik 1985 24. b?ezen 1986 Pavilon Dorothy Chandler Alan Alda , Jane Fonda a Robin Williams Vzpominky na Afriku
59. ro?nik 1986 30. b?ezen 1987 Pavilon Dorothy Chandler Chevy Chase , Goldie Hawn a Paul Hogan ?eta
60. ro?nik 1987 11. duben 1988 Shrine Civic Auditorium Chevy Chase Posledni cisa?
61. ro?nik 1988 29. b?ezen 1989 Shrine Civic Auditorium ?adny Rain Man
62. ro?nik 1989 26. b?ezen 1990 Pavilon Dorothy Chandler Billy Crystal ?idi? sle?ny Daisy
63. ro?nik 1990 25. b?ezen 1991 Shrine Civic Auditorium Billy Crystal Tanec s vlky
64. ro?nik 1991 30. b?ezen 1992 Pavilon Dorothy Chandler Billy Crystal Ml?eni jeh?atek
65. ro?nik 1992 29. b?ezen 1993 Pavilon Dorothy Chandler Billy Crystal Nesmi?itelni
66. ro?nik 1993 21. b?ezen 1994 Pavilon Dorothy Chandler Whoopi Goldberg Schindler?v seznam
67. ro?nik 1994 27. b?ezen 1995 Shrine Auditorium David Letterman Forrest Gump
68. ro?nik 1995 25. b?ezen 1996 Pavilon Dorothy Chandler Whoopi Goldberg State?ne srdce
69. ro?nik 1996 24. b?ezen 1997 Shrine Auditorium Billy Crystal Anglicky pacient
70. ro?nik 1997 23. b?ezen 1998 Shrine Auditorium Billy Crystal Titanic
71. ro?nik 1998 21. b?ezen 1999 Pavilon Dorothy Chandler Whoopi Goldberg Zamilovany Shakespeare
72. ro?nik 1999 26. b?ezen 2000 Shrine Auditorium Billy Crystal Americka krasa
73. ro?nik 2000 25. b?ezen 2001 Shrine Auditorium Steve Martin Gladiator
74. ro?nik 2001 24. b?ezen 2002 Kodak Theatre Whoopi Goldberg ?ista du?e
75. ro?nik 2002 23. b?ezen 2003 Kodak Theatre Steve Martin Chicago
76. ro?nik 2003 29. unor 2004 Kodak Theatre Billy Crystal Pan prsten?: Navrat krale
77. ro?nik 2004 27. unor 2005 Kodak Theatre Chris Rock Million Dollar Baby
78. ro?nik 2005 5. b?ezen 2006 Kodak Theatre Jon Stewart Crash
79. ro?nik 2006 25. unor 2007 Kodak Theatre Ellen DeGeneres Skryta identita
80. ro?nik 2007 24. unor 2008 Kodak Theatre Jon Stewart Tahle zem? neni pro stary
81. ro?nik 2008 22. unor 2009 Kodak Theatre Hugh Jackman Miliona? z chatr?e
82. ro?nik 2009 7. b?ezen 2010 Kodak Theatre Alec Baldwin a Steve Martin Smrt ?eka v?ude
83. ro?nik 2010 27. unor 2011 Kodak Theatre James Franco a Anne Hathawayova Kralova ?e?
84. ro?nik 2011 26. unor 2012 Dolby Theatre Billy Crystal Um?lec
85. ro?nik 2012 24. unor 2013 Dolby Theatre Seth MacFarlane Argo
86. ro?nik 2013 2. b?ezen 2014 Dolby Theatre Ellen DeGeneres 12 let v ?et?zech
87. ro?nik 2014 22. unor 2015 Dolby Theatre Neil Patrick Harris Birdman
88. ro?nik 2015 28. unor 2016 Dolby Theatre Chris Rock Spotlight
89. ro?nik 2016 26. unor 2017 Dolby Theatre Jimmy Kimmel Moonlight
90. ro?nik 2017 4. b?ezna 2018 Dolby Theatre Jimmy Kimmel Tva? vody
91. ro?nik 2018 24. unora 2019 Dolby Theatre ?adny Zelena kniha
92. ro?nik 2019 9. unora 2020 Dolby Theatre ?adny Parazit
93. ro?nik 2020 25. dubna 2021 Dolby Theatre, Union Station ?adny Zem? nomad?
94. ro?nik 2021 27. b?ezna 2022 Dolby Theatre, Union Station Regina Hall , Amy Schumer a Wanda Sykesova V rytmu srdce
95. ro?nik 2022 12. b?ezna 2023 Dolby Theatre Jimmy Kimmel V?echno, v?ude, najednou
96. ro?nik 2023 10. b?ezna 2024 Dolby Theatre Jimmy Kimmel Oppenheimer

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Rok uvedeny v zavorce indikuje rok, kdy se konal ceremonial Oscar?. Ceny se ud?luji za po?iny ve filmech vyrobenych v p?ede?lem kalenda?nim roce.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Oscars To Stay At Hollywood & Highland In Newly Named Dolby Theatre (anglicky)
  2. ↑ a b Historie Akademie (anglicky). www.oscars.org [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-06-05.  
  3. ↑ a b c 1. ro?nik Cen Akademie (1929) (anglicky)
  4. ↑ a b c d Historie Cen Akademie (anglicky)
  5. ↑ OSCAR: Historia ude?ovania cien Akademie filmovych umeni a vied (slovensky)
  6. ↑ RODERICK, Kevin. Deadly Flood of 1938 Left Its Mark on Southland. Los Angeles Times . ?ijen 1999. Dostupne online .  
  7. ↑ Martin Luther King zavra?d?n na balkon? motelu Lorraine v Memphisu. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-12.  
  8. ↑ The 40th Academy Awards (1968) (anglicky)
  9. ↑ Zpravy BBC z roku 1981: Prezident Reagan byl post?elen (anglicky)
  10. ↑ a b c So?ka Oscara (anglicky)
  11. ↑ OSBORNE, Robert. 80 years of the Oscar . New York: Abbeville Press, 2008. Dostupne online . ISBN   978-0-7892-0992-4 . Kapitola 1927 - 1937 The Academy's First Decade, s.  16 ?17. (anglicky)  
  12. ↑ a b VALDEN, Milan. Oscar . Praha: Libri, 2005. ISBN   80-7277-134-5 . S. 7.  
  13. ↑ a b c d e Hlasovani na Ceny Akademie (anglicky)
  14. ↑ Pravidlo 3: Uzav?rka (anglicky). www.oscars.org [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-02-02.  
  15. ↑ Pravidlo 2: Vhodny format (anglicky). www.oscars.org [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-11-10.  
  16. ↑ Adam Sandler, 'Saw' star and even Oscar winners among academy invitees Archivovano 29. 6. 2010 na Wayback Machine . v Los Angeles Times
  17. ↑ Kontrakt mezi ABC a Akademii ohledn? prav na p?enos z Oscar? (anglicky)
  18. ↑ https://phys.org/news/2017-02-psychology-oscar.html - Psychology explains how to win an Oscar
  19. ↑ https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/cernosi-neumi-hrat-reziser-spike-lee-bojkotuje-prilis-bile-o/r~2d7a9d96be8311e5ae64002590604f2e/?redirected=1486404507 - Hollywood se bou?i proti "bilym Oscar?m". Slo?eni komise se ma p?i?ti rok zm?nit

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Oscar
Sou?asna ocen?ni
Specialni ceny
Ro?niky
1927/1928 ? 1928/1929 ? 1929/1930 ? 1930/1931 ? 1931/1932 ? 1932/1933 ? 1934 ? 1935 ? 1936 ? 1937 ? 1938 ? 1939 ? 1940 ? 1941 ? 1942 ? 1943 ? 1944 ? 1945 ? 1946 ? 1947 ? 1948 ? 1949 ? 1950 ? 1951 ? 1952 ? 1953 ? 1954 ? 1955 ? 1956 ? 1957 ? 1958 ? 1959 ? 1960 ? 1961 ? 1962 ? 1963 ? 1964 ? 1965 ? 1966 ? 1967 ? 1968 ? 1969 ? 1970 ? 1971 ? 1972 ? 1973 ? 1974 ? 1975 ? 1976 ? 1977 ? 1978 ? 1979 ? 1980 ? 1981 ? 1982 ? 1983 ? 1984 ? 1985 ? 1986 ? 1987 ? 1988 ? 1989 ? 1990 ? 1991 ? 1992 ? 1993 ? 1994 ? 1995 ? 1996 ? 1997 ? 1998 ? 1999 ? 2000 ? 2001 ? 2002 ? 2003 ? 2004 ? 2005 ? 2006 ? 2007 ? 2008 ? 2009 ? 2010 ? 2011 ? 2012 ? 2013 ? 2014 ? 2015 ? 2016 ? 2017 ? 2018 ? 2019 ? 2020 ? 2021 ? 2022 ? 2023
(Uvedene letopo?ty jsou roky, za ktere jsou ceny ud?lovany. Ceremonie se konaji v nasledujicim roce.)
R?zne
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oscar&oldid=23822744 “