Dr. Wernher von Braun
Wernher von Braun stoji u sveho stolu v  Marshall Space Flight Center , Huntsville , Alabama v kv?tnu 1964
Rodne jmeno	Wernher Magnus Maximilian von Braun
Jina jmena	Dr. Wernher Magnus Maximilian Freiherr von Braun
Narozeni	23. b?ezna 1912 Wirsitz, N?mecke cisa?stvi (dnes Wyrzysk v  Polsku )
Umrti	16. ?ervna 1977 (ve v?ku 65 let) Alexandria , Virginie , USA
P?i?ina umrti	rakovina slinivky
Misto poh?beni	Alexandria , Virginie
Bydli?t?	Washington, D.C. (od 1970) Peenemunde Huntsville Berlin Alexandria
Narodnost	n?mecka, americka
Alma mater	Technicka univerzita Berlin , Spolkova vysoka technicka ?kola v Curychu
Povolani	fyzik , letecky in?enyr, spisovatel literatury faktu, vynalezce a vojak
Zam?stnavatele	Armada Spojenych stat? americkych Wehrmacht Fairchild NASA Waffenamt
Znam jako	raketovy konstrukter
Ocen?ni	Vale?ny zaslu?ny k?i? (1944) Dr. Robert H. Goddard Memorial Trophy (1958) medaile Elliotta Cressona (1962) Langley Gold Medal (1967) NASA Distinguished Service Medal (1969) … vice na Wikidatech
Politicka strana	Narodn? socialisticka n?mecka d?lnicka strana (1937?1945)
Nabo?. vyznani	luteranstvi (do 1946) evangelikalismus (od 1946)
Cho?	Maria Luise von Quistorp (m. 1947?1977)
D?ti	Iris (* 19. prosince 1948) Margrit (* 21. ?ijna 1952) Peter (* 2. ?ervna 1960)
Rodi?e	Magnus von Braun St. (1877?1972) Emmy von Quistorp (1886?1959)
P?ibuzni	Magnus von Braun a Sigismund von Braun (sourozenci)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Wernher Magnus Maximilian svobodny pan von Braun ( 23. b?ezna 1912 Wirsitz ? 16. ?ervna 1977 Alexandria ) byl n?mecky konstrukter raket . Nejprve pracoval pro nacisticke N?mecko, kdy zkonstruoval mimo jine raketu V-2 , kterou N?mecko ost?elovalo Londyn . ^[1] Po druhe sv?tove valce pracoval ve Spojenych statech americkych , kde zkonstruoval raketu Saturn V , ktera vynesla prvni lidi k M?sici . ^[2]

D?tstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Byl druhym ze t?i syn? n?meckeho barona Magnuse von Brauna (ktery byl od ?ervna 1932 do ledna 1933 ministrem vy?ivy a zem?d?lstvi Vymarske republiky ) a Emmy von Quistorpove. Ji? v mladi se zajimal o vesmirne cestovani a objevovani novych sv?t?. To jej p?ivedlo k ?etb? sci-fi literatury. Pozd?ji se za?al o cely problem zajimat i z v?deckeho hlediska, a seznamil se tak s praci Hermanna Obertha , ktery napsal v roce 1923 studii Raketou do vesmiru ( Die Rakete zu den Planetenraumen ). Vzhledem ke svym znalostem z oblasti matematiky a fyziky porozum?l i principu raketovych nosi??.

Ji? jako mladik se diky svemu zajmu o vesmir aktivn? zapojil v letech 1929?1930 do N?mecke raketove spole?nosti ( Verein fur Raumschifffarht , je? byla ozna?ovana VfR ). ^{[3] [4]} Tento krok mu umo?nil ziskavat podporu a finan?ni prost?edky pro budovani v?t?i a schopn?j?i rakety. V roce 1930 za?al studovat technicky institut v Berlin? a v roce 1932 ziskal titul bakala?e . V roce 1932 vstoupil do slu?eb n?mecke armady, kde rozpracoval a navrhl my?lenku balisticke rakety , kterou pozd?ji usp??n? navrhl. I p?es to, ?e byl zaneprazdn?n praci, 27. ?ervence 1934 ziskal doktorat v oboru kosmickeho in?enyrstvi. ^[3] Jeho doktorandska prace na Berlinske univerzit? , kterou vypracoval ve 22 letech, se do?kala z vojenskych d?vod? p?isneho utajeni.

Ve slu?bach T?eti ?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

Wernher von Braun byl vedoucim p?edstavitelem skupiny zname jako ? raketovy tym “, ktera stoji za vyvojem balisticke rakety V-2 vyvinute pro nacisticke N?mecko . Ve 30. letech vstoupil do NSDAP a SS . ^[5] V ramci sve spoluprace s n?meckou armadou pracoval ve vojenskem st?edisku v Kummersdorfu u Berlina , je? v?ak pomalu p?estavalo vyhovovat po?adovanym narok?m.

Ji? v roce 1937 vypustili N?mci raketu A3 , ktera doletla do vy?e 8000 a? 10000 metr? ^[6] a dala podn?t ke konstrukci rakety A4 zname spi?e pod nazvem V-2.

Vzhledem k tomu, ?e n?mecka generalita byla fascinovana vojenskym potencialem, ktery V-2 nabizela, a investovala do programu vyvoje raketovych nosi?? zna?ne usili a penize, byla v roce 1937 vybudovana raketova zakladna v Peenemunde na pob?e?i Baltskeho mo?e (toto misto bylo udajn? vybrano na doporu?eni von Braunovy matky). Zde byl provad?n vyzkum i monta?.

V-2 [ editovat | editovat zdroj ]

Rakety V-2 byly vyrab?ny v podzemni tovarn? Mittelwerk u Nordhausenu v Durynsku , a to prost?ednictvi nucenych praci v?z?? z koncentra?niho tabora Mittelbau-Dora . ^[7] Jeho uloha v tomto kontroverznim podniku, b?hem n?ho? byli v?zni za nelidskych podminek nuceni vyrab?t raketove nosi?e, je dodnes otazkou spor? ? a? nemusel byt aktivn? zapojen do planovani a p?ipravy systemu vyu?ivani v?ze?ske prace, je vylou?eno, aby s touto skute?nosti nebyl bli?e obeznamen. V dopise ze dne 15. srpna 1944 adresovanem Albinu Sawatzkimu, jen? m?l dohled nad monta?i V-2, Wernher von Braun p?iznava, ?e osobn? vybiral pracovniky z v?z?? v Buchenwaldu . ^[8]

Raketa V-2 byla schopna dolet?t p?ibli?n? 300 kilometr?, nest jednu tunu u?ite?neho zati?eni. Raketa m?la delku 14 metr? a va?ila 12 246 kilogram?. Pohybovala se rychlosti 5632 kilometr? za hodinu, a tudi? ji nebylo mo?ne p?ed dopadem a naslednou explozi tehdej?imi prost?edky zne?kodnit. Raketa byla zku?ebn? poprve odpalena v ?ijnu 1942 a k bombardovani byla poprve pou?ita 7. za?i 1944. Na evropske cile bylo odpaleno p?es 1000 raket, p?eva?n? z okupovane Francie .

Po dopadu prvni rakety na Londyn m?l von Braun udajn? pronest v?tu: raketa fungovala perfektn?, jen p?istala na ?patne planet? , ^[9] ale o tomto bonmotu panuji pochybnosti, proto?e von Braun jako ?len nacisticke strany musel v?d?t, k ?emu jeho vyzkum povede a jak bude vyu?it. Na druhou stranu je pravdou, ?e byl v roce 1944 zat?en gestapem ^[10] a obvin?ni vznesena proti n?mu byla zalo?ena i na jeho udajnych projevech nespokojenosti s vojenskym zam??enim jeho vyzkumu. Jen jeho nenahraditelnost v projektu a p?imluva Alberta Speera mu tehdy z?ejm? zachranila ?ivot.

A?koli byla V-2 technicky nejvysp?lej?i zbrani pou?itou ve druhe sv?tove valce , ze striktn? vojenskeho hlediska byla neusp?chem ? postradala dostate?n? p?esne navad?ni na konkretni cile a jeji vyroba i provoz byly velmi nakladne. Vzhledem k ?astym sabota?im ve vyrobnim procesu, je? byly v podstat? na dennim po?adku, m?lo take mnoho raket konstruk?ni vady, co? se projevilo v jejich poruchovosti. N?ktere odhady dokonce uvad?ji, ?e rakety V-2 zabily men? lidi, ne? kolik jich zem?elo p?i vyrob?. Zasadnim pozitivem t?chto raket v?ak byl psychologicky efekt, nebo? proti nim prakticky neexistovala ?adna obrana. Jedinym opat?enim, je? m?li Spojenci k dispozici, bylo ni?eni vyrobnich a monta?nich objekt? a komunikaci k nim.

Raketa v?ak byla nasazena p?ili? pozd? a v malem po?tu, ne? aby mohla n?jak zasadn?ji rozhodnout o pr?b?hu druhe sv?tove valky ve prosp?ch nacistickeho N?mecka. To ostatn? v?d?l i von Braun, a tak se na za?atku roku 1945 za?al zam??ovat na planovani vyu?iti raket v povale?nem sv?t?.

P?esun do Spojenych stat? americkych [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? byla V-2 zbrani, kterou Spojenci nedisponovali, stala se brzy p?edm?tem jejich zajm?. Na konci valky Sov?tsky svaz i Spojene staty americke zabavili jako vale?nou ko?ist dokumentaci k vyrob? rakety, hotove ?i ?aste?n? p?ipravene rakety a pozatykali i p?islu?niky raketoveho tymu. S t?mito zajatci nebylo zachazeno jako s vale?nymi zajatci, ale bylo jim p?eva?n? umo?n?no pracovat dale na programu a na vyvoji novych a siln?j?ich raket v naprostem utajeni.

Je?t? p?ed obsazenim raketoveho komplexu Spojenci navrhl von Braun, ?e p?ejde do zajeti Spojenych stat? americkych i s p?edni p?tistovkou v?dc?, ^[11] spole?n? s plany a testovacimi prototypy. Nevybral si Ameri?any nahodou, ale ?ist? prakticky, nebo? byli krom? Sov?tskeho svazu jedinymi, kdo m?l dostatek kapitalu na raketovy vyzkum. Rozhodl se tedy v ukradenem vlaku p?evezt sv?j tym p?es valkou poni?ene N?mecko do americkeho zajeti. Sou?asn? se zajetim von Brauna a jeho tymu byl Ameri?any obsazen a prozkouman podzemni vyrobni zavod Mittelwerk v Durynsku , kde se rakety vyrab?ly. Odtud bylo do Spojenych stat? americkych odvezeno na 100 raket V-2 v?etn? dokumentace je?t? p?edtim, ne? bylo Durynsko po skon?eni valky p?edano Sov?t?m. T?m se v?ak te? poda?ilo zajmout ?ast v?dc? z tymu von Brauna.

Dne 20. ?ervna 1945 byl schvalen p?esun von Brauna do Spojenych stat? americkych. P?esunut byl jako ?ast vojenske operace s nazvem Operace Paperclip . Spolu s nim byl transportovan i jeho raketovy tym z uzemi pora?eneho N?mecka na americkou zakladnu Fort Bliss v Texasu . 14 let po druhe sv?tove valce von Braun pracoval pro Armadu Spojenych stat? americkych na vyrob? balistickych raket, ktere byly zpo?atku testovany v Novem Mexiku . Zde bylo vypu?t?no tem?? 70 raket V-2. V roce 1950 se von Braun?v tym p?esunul do Redstone Arsenal nedaleko Huntsville v Alabam? , kde pracoval na vyvoji armadni balisticke st?ely st?edniho dosahu, pozd?ji zname jako PGM-11 Redstone . V roce 1956 byla pod von Braunovym vedenim zalo?ena agentura Army Ballistic Missile Agency (ABMA), kde pokra?ovaly prace na raketach Redstone . Na zaklad? st?ely Redstone byla postavena raketa Jupiter-C , jeji? dal?i modifikaci vznikla raketa Juno I , ktera vynesla prvni americky satelit Explorer 1 . Tento usp?ch jeho tymu vratil Spojenym stat?m americkym sebed?v?ru a podnitil dal?i kosmicky vyzkum. Na usp?ch Juna I navazal von Braun vyvojem Juna II , ktera byla postavena na zaklad? rakety PGM-19 Jupiter .

V roce 1960 p?e?el jeho raketovy vyzkumny tym z Army Ballistic Missile Agency pod spravu nov? vznikle civilni agentury NASA , pro kterou pozd?ji sestrojil raketu Saturn V , ktera mimo jine pomohla Spojenym stat?m americkym dobyt M?sic (viz Program Apollo ). Ve Spojenych statech americkych se v 50. letech 20. stoleti stal jednim z prominent?. Roku 1955 mu bylo ud?leno americke statni ob?anstvi. V roce 1970 byl po?adan agenturou NASA, aby se p?est?hoval do Washingtonu , kde m?l ?idit prace na stavbach raket, ale na postu nam?stka ?editele NASA p?sobil jen dva roky. ^[4] Pote se rozhodl odejit pracovat do Fairchild Industries of Germantown v Marylandu , kde jako viceprezident firmy pracoval v letech 1972 a? 1976.

Wernher von Braun zem?el v Alexandrii ve Virginii 16. ?ervna 1977 ve v?ku 65 let. ^[4] Byl poh?ben na mistnim Ivy Hillside Cemetery .

Soukromy ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Se svou sest?enici Marii von Quistorpovou, s ni? se o?enil 1. b?ezna 1947, m?l t?i d?ti ? Iris (* 19. prosince 1948), Margrit (* 21. ?ijna 1952) a Petera (* 2. ?ervna 1960).

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Medaile a ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• Vale?ny zaslu?ny k?i? , ryti?sky k?i? s me?i (1944)
• Vale?ny zaslu?ny k?i? , I. t?ida s me?i
• Medaili Rudolfa Diesela (1961)
• Elliott Cresson Gold Medal (1962)
• NASA Distinguished Service Medal (1969)
• Medaile Wilhelma Exnera (1969)
• Narodni vyznamenani za v?du (1975)
• Zaslu?ny ?ad Spolkove republiky N?mecko , Velky k?i? za zasluhy

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Wernher von Braun na Wikimedia Commons
• Osoba Wernher von Braun ve Wikicitatech
• p?evzato z Vesmirweb.net
• www.redstone.army.mil
• www.ian.cz, Instantni pam?tnik 15 Archivovano 8. 7. 2007 na Wayback Machine . ? historicke zavzpominani s dobovymi podklady.