Severni Irsko Northern Ireland Tuaisceart Eireann Norlin Airlann
Geografie
Hlavni m?sto	Belfast
Sou?adnice	54°36′27″ s. ?. , 6°41′33″ z. d.
Rozloha	13 843 km²
Nejvy??i bod	Slieve Donard (849 m n. m.)
?asove pasmo	UTC±00:00 ( standardni ?as ) Europe/Belfast UTC+01:00 ( letni ?as )
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	1 759 000 ( 2008 )
Hustota zalidn?ni	?ablona {{Zastaraly parametr infoboxu}} prohla?uje parametr "hustota" (nyni s hodnotou "122") ?ablony "Infobox - region" za zastaraly! 122 obyv./km²
Jazyk	angli?tina , ir?tina , ulsterska skot?tina
Narodnostni slo?eni	Primarn? Britove , v male mi?e Irove
Nabo?enstvi	protestantstvi , katolictvi
Sprava regionu
Stat	Spojene kralovstvi Spojene kralovstvi
Vznik	8. kv?tna 1921
M?na	libra ?terlink?
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-2	GB-NIR
Telefonni p?edvolba	+44
Internetova domena	uk
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Severni Irsko ( anglicky Northern Ireland , irsky Tuaisceart Eireann ) je jednou ze ?ty? zemi Spojeneho kralovstvi Velke Britanie a Severniho Irska . Rozklada se v severovychodni ?asti ostrova Irsko , na jihu a zapad? hrani?i s Irskou republikou . Ma rozlohu 13 843 km² a ?ita 1 759 500 obyvatel (2008), hlavnim a nejv?t?im m?stem je Belfast .

Severni Irsko je tvo?eno ?esti z deviti hrabstvi historicke provincie Ulster a je tak n?kdy nep?esn? ozna?ovano. Ozna?eni ?Severni Irsko“ je ostatn? geograficky take nep?esne, proto?e nejsevern?j?i misto ostrova Irsko se nachazi mimo toto uzemi.

Severni Irsko vzniklo 3. kv?tna 1921 odd?lenim ?asti ostrova, kde v?t?inu obyvatel tvo?ili potomci britskych kolonist?, kte?i si p?ali z?stat sou?asti britskeho kralovstvi, zatimco zastanci samostatneho Irska (1922) tvo?ili men?inu. Nap?ti mezi r?znymi skupinami, ktere lze zjednodu?en? rozd?lit na probritske protestanty ( loajaliste , unioniste ) a na proirske katoliky ( republikani , nacionaliste ), vyustilo ve vlekly severoirsky konflikt . Nasilnosti a terorismus v zasad? ukon?ila a? Velkopate?ni dohoda z roku 1998 , ale k?ehkost tohoto smiru se op?t projevila ve sporech o irskou (resp. irsko-britskou) hranici, ktera se po brexitu stala vn?j?i hranici Evropske unie .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Stejn? jako ostatni Irsko byla i tato oblast obyvana od starov?ku Kelty . Ti se v 5. stoleti za?ali st?hovat do severnich oblasti Britanie, kde zalo?ili sva kralovstvi, ktera posleze ovladla cele dne?ni uzemi Skotska i dal?i oblasti. V obdobi 9. ? 11. stoleti Irsko siln? zpusto?ily vikinske najezdy, ty ale na rozdil od Anglie nikdy nep?e?ly v n?jake vyznamne osidleni ostrova.

Od 12. stoleti byla p?edev?im oblast na severovychod? ostrova pod vlivem Anglie, sem take od 16. stoleti sm??ovala silna imigrace anglickych, a p?edev?im skotskych presbyterian? , kte?i ziskali postupn? ve ?ty?ech hrabstvich ( Antrim , Armagh , Down a Londonderry ) v?t?inu a ve dvou dal?ich silnou men?inu ( Tyrone a Fermanagh ); pouze ve t?ech zbyvajicich hrabstvich provincie Ulster ( Cavan , Donegal a Monaghan ) m?li nakonec v?t?inu ir?ti katolici. Unioniste (tedy stoupenci unie s vlastni Britanii) pak odmitali autonomii Irska, resp. jeho nezavislost, o ni? usilovala v?t?ina Ir?.

Uzemi bylo Brity postupn? ovladnuto. Zakonem o unii z roku 1800 do?lo ke spojeni Kralovstvi Velke Britanie s Irskym kralovstvim pod novym nazvem Spojene kralovstvi Velke Britanie a Irska .

Po usp?chu ve volbach v roce 1918 vytvo?ila strana Sinn Fein vlastni irsky parlament Dail Eireann , ktery v lednu 1919 vyhlasil nezavislou Irskou republiku . Nasledovala v letech 1919?1921 irska valka za nezavislost , b?hem ktere do?lo britskym zakonem z roku 1920 k  rozd?leni Irska na Severni a Ji?ni. Mirova anglo-irska dohoda byla podepsana a? po mnoham?si?nich jednanich 6. prosince 1921. Na zaklad? dohody byl 6. prosince 1922 vyhla?en Irsky svobodny stat , ktery Severni Irsko hned nasledujici den 7. prosince 1922 z rozhodnuti severoirskeho parlamentu opustilo.

Severni Irsko tak z?stalo sou?asti kralovstvi, ktere ziskalo novy oficialni nazev Spojene kralovstvi Velke Britanie a Severniho Irska . Vlada Irska to oficialn? nikdy neuznala (pouze de facto roku 1985 ). Dodnes tu panuje slo?ita spole?enska situace, kterou eskalovaly militantni teroristicke skupiny z obou tabor?, a teprve roku 1994 , resp. 1998 bylo podpisem Belfastske smlouvy (? Velkopate?ni dohoda “) vyhla?eno p?im??i (ob?ma stranami ov?em poru?ovane).

Otazka Severniho Irska se znovu dostala do pop?edi po referendu o brexitu v roce 2016. Diky volnemu pohybu uvnit? EU byl Irsky ostrov prakticky sjednoceny; vytvo?eni ?tvrde“ hranice mezi unijnim Irskem a neunijnim Severnim Irskem by bylo poru?enim Belfastske dohody a nep?ijatelne pro irske nacionalisty. V ramci brexitovych vyjednavani byl proto domluven Protokol, ^[1] ktery Severni Irsko zavazuje dodr?ovat n?ktere p?edpisy EU, aby mohlo z?stat sou?asti Evropskeho jednotneho trhu a zachovat ?neviditelnou“ hranici s Irskem. Toto ?e?eni v?ak naopak nevyhovuje unionist?m, proto?e zemi ?aste?n? pod?izuje EU a vytva?i faktickou hranici mezi ni a zbytkem kralovstvi.

Geografie a podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Severni Irsko se nachazi na severovychod? ostrova Irsko , p?i?em? paradoxn? nezahrnuje nejsevern?j?i, ale nejvychodn?j?i bod ostrova. Na zapadnim okraji se na pouhych 7 km p?ibli?uje k pob?e?i Atlantiku , samo je omyvano na severu a vychod? Severnim pr?livem a na jihovychod? Irskym mo?em . Je vzdaleno asi 20 km od pob?e?i Skotska (poloostrov Kintyre ) a 50 km od ostrova Man .

Uzemi Severniho Irska bylo po v?t?inu posledni doby ledove kryto ledovcem.

Jezero Lough Neagh je nejv?t?im sladkovodnim jezerem celeho irskeho ostrova a Britskych ostrov? v?bec. Jeho rozloha je 392 km². Druhy nejv?t?i jezerni system tvo?i Horni a Dolni jezero Lough Erne v hrabstvi Fermanagh. Nejv?t?im ostrovem Severniho Irska je ostrov Rathlin u pob?e?i hrabstvi Antrim. Zatoka Strangford Lough je nejv?t?i zatokou Britskych ostrov? a zaujima plochu asi 150 km².

Poho?i Sperrin Mountains p?edstavuje vyznamnou vrchovinu (pokra?ovani Kaledonskych hor) s rozsahlymi zasobami zlata, dopln?nou ?ulovymi Mourne Mountains a ?edi?ovou plo?inou Antrim. ?adne z t?chto poho?i neni dramaticky vysoke, nejvy??im bodem Severniho Irska je Slieve Donard v poho?i Mournes, s vy?kou 848 m n. m. Vulkanicka ?innost, ktera vytvo?ila plo?inu Antrim, zformovala take sloupy na pob?e?i hrabstvi Antrim, ktere se nazyvaji Obr?v chodnik ( Giant's Causeway ).

Velmi urodna oblast se nachazi p?edev?im kolem ?ek Bann, Foyle a Blackwater. V?t?ina kopcovite oblasti je vyu?ivana pro pastevectvi.

Udoli ?eky Lagan dominuje Belfast , ktery spolu s okolim zahrnuje jednu t?etinu populace severniho Irska.

Cele Severni Irsko ma mirne p?imo?ske podnebi, ktere je vlh?i na zapad?, a?koliv obla?nost je ?asta v cele oblasti. Po?asi je nevyzpytatelne po cely rok. Vlhke klima a odles?ovani v 16. a 17. stoleti zanechaly Severni Irsko pokryte zelenou (konopnou) travou.

Spravni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Severni Irsko se sklada ze ?esti hrabstvi, a?koliv pro spravni u?ely se ji? nepou?ivaji:

• hrabstvi Antrim
• hrabstvi Armagh
• hrabstvi Down
• hrabstvi Fermanagh
• hrabstvi Londonderry (take nazyvane jen ?Derry“)
• hrabstvi Tyrone

Od roku 2015 se uzemi Severniho Irska d?li na 11 distrikt?, ktere maji odli?ne hranice ne? hrabstvi, dokonce i v p?ipad?, ?e jsou po hrabstvi pojmenovane.

M?stsky status ma v Severnim Irsku 5 sidel:

• Armagh
• Belfast
• Londonderry (neoficialn? te? ?Derry“)
• Lisburn
• Newry

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HO?EK, Ji?i. Jina Britanie . 1. vyd. Praha: Radioservis, 2018. 173 s. ISBN   978-80-87530-94-8 .  
• JELEN, Libor. Konfliktni regiony sv?ta: Evropa . 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi ?eske geograficke spole?nosti, 2021. 128 s. ISBN   978-80-87476-06-2 . S. 40?45.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Konflikt v Severnim Irsku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Severni Irsko na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Severni Irsko ve Wikislovniku
• Pr?vodce Severnim Irskem

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

Staty a uzemi v Evrop?
Suverenni staty	Albanie Andorra Armenie Azerbajd?an Belgie B?lorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko ?erna Hora ?esko Dansko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Italie Kazachstan 3 Kypr Lichten?tejnsko Litva Loty?sko Lucembursko Ma?arsko Malta Moldavsko Monako N?mecko Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko 3 ?ecko San Marino Severni Makedonie Slovensko Slovinsko Spojene kralovstvi Srbsko ?pan?lsko ?vedsko ?vycarsko Turecko 3 Ukrajina Vatikan
Staty bez plneho uznani	Abchazie Ji?ni Osetie Kosovo Podn?st?i Severni Kypr
Zavisla uzemi	Dansko Faerske ostrovy 1 autonomni zem? Danskeho kralovstvi Spojene kralovstvi Akrotiri a Dekelia 2 (suverenni vojenske zakladny) Gibraltar ( britske zamo?ske uzemi ) Guernsey Jersey ( korunni zavisla uzemi ) Ostrov Man
Zvla?tni oblasti vnit?ni suverenity	Finsko Alandy autonomni oblast podlehajici Alandske umluv? z roku 1921 Norsko ?picberky ( neza?azene uzemi podlehajici ?picberske dohod? ) Spojene kralovstvi Severni Irsko ( zem? Spojeneho kralovstvi podlehajici britsko-irske dohod? )
1 Oceanske ostrovy v blizkosti Evropy jsou obvykle za?azeny ke kontinentu, i kdy? se nenachazeji na jeho kontinentalnim ?elfu. 2 N?ktere zem? zcela mimo konven?ni geograficke hranice Evropy jsou b??n? spojovany s kontinentem kv?li etnologickym vazbam. 3 Stat le?i v?t?i ?asti v Asii.