Vikinske najezdy a invaze
konflikt : Expanze viking?
Kamen Tjangvide z vikinske doby z ostrova Gotland . [1]
Trvani	8. ? 11. stoleti
Misto	Evropa , St?edomo?i , Severni Amerika
P?i?iny	mo?ne p?i?iny severske expanze: nedostatek zem?d?lske orne p?dy ve Skandinavii , zhor?eni ?ivotnich podminek popula?ni boom Seve?an? , u mlad?ich potomk? ?patne vyhlidky na d?dictvi rozsahla uzemni expanze Franske ?i?e mo?ne politicke nap?ti mezi Franky a Dany po likvidaci pohanskych Sas? nasilna christianizace pohan? Franky , ale i ze strany domacich severskych vladc?, kte?i za?ali prosazovat k?es?anstvi za pomoci utlaku a nasili socialni zm?ny a s nimi souvisejici exodus (neoblibeni panovnici), ztrata n?kterych starobylych prav a vysad, nastup poddanstvi a feudalismu vynosne obchodovani s Evropou ko?istnictvi a piratstvi viking?, tj. motivace k loupe?ivym p?epad?m a najezd?m za u?elem ziskani ko?isti
Vysledek	usp??ne osidleni novych uzemi, zamo?ske plavby a objevy postupne splynuti severskych osadnik? s mistnimi populacemi postupna christianizace Seve?an? a vymizeni p?vodniho pohanstvi vznik varja?ske gardy v Konstantinopoli
Zm?ny uzemi	vznik statnich utvar? Danelawu , Dublinu , Islandskeho spole?enstvi , Man a Ostrov? , Orkneji , Horni Bretan? , Normandie a men?ich osad, take byva viking?m p?ipisovano zalo?eni Kyjevske Rusi (viz normanska teorie )
Strany
vypravy na zapad: nor?ti vikingove drobna kralovstvi Norske kralovstvi Orknejske jarlstvi a Shetlandy Kralovstvi Ostrov? Faerske ostrovy Dublinske kralovstvi osady v Irsku Horni Breta? Islandske spole?enstvi Groenland Vinland dan?ti vikingove Danske kralovstvi Danelaw Kralovstvi Jorvik P?t samospravnych m?st Danelawu Vychodni Anglie Normandske vevodstvi osady ve Frisku vypravy na vychod: ?ved?ti vikingove ( varjagove ) ?vedske kralovstvi Rusky chanat , Holmgard Garðariki jom?ti vikingove 11. stoleti : Knutova severska ?i?e Dansko Norsko Anglie ?ast ?vedska na Zapad?: Northumbrie Mercie Kent Wessex Wessex Vychodni Anglie Zapadofranska ?i?e Zapadofranska ?i?e Vychodofranska ?i?e Vychodofranska ?i?e Lotharingie Gwynedd Gwynedd Gaelske Irsko Breta?ske kralovstvi , pozd?ji vevodstvi Asturske kralovstvi Asturske kralovstvi Galicijske kralovstvi Cordobsky emirat Cordobsky emirat , pozd?ji chalifat Sicilsky emirat Sicilsky emirat Kni?ectvi Capua Salernske kni?ectvi Beneventske kni?ectvi Gaetske vevodstvi Gaetske vevodstvi na vychod?: Finove Samove Baltove Prusove Vychodni Slovane Polske kni?ectvi Bjarmie Chazarska ?i?e Vol?ske Bulharsko za oceanem: Skraelingove
Velitele
Olaf II. Norsky Harald III. Norsky Rollo Rurik Erik Rudy Leif Eriksson Halfdan Ragnarsson Rorik z Dorestadu Knut Veliky Askold, Dir Ælla II. Osberht Burgred Ceolwulf II. Ealhmund Ecgberht Æthelwulf Æthelberht Alfred Veliky Karel II. Holy Ludvik II. Koktavy Ludvik III. Karloman II. Karel III. Tlusty Karel III. Brian Boruma
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vikingove (nazev ze starosever?tiny nejisteho p?vodu, p?idavne jmeno je vikinsky nebo vikingsky ^{[2] [pozn. 1] [pozn. 2]} ) byli sever?ti mo?eplavci z ji?ni Skandinavie (dne?ni Dansko , Norsko a ?vedsko ), ^{[4] [5] [6]} kte?i od konce 8. do konce 11. stoleti podnikali loupe?ive vypravy, p?epady, najezdy, piratstvi, ale take obchodovali a usadili se v mnoha ?astech tehdej?i Evropy. Pro konsolidujici se evropske staty tehdy p?edstavovali hrozive nebezpe?i. Mapovali oblasti zapadn? od Anglie na Island , do Gronska a do Vinlandu , dale take na vychod a na jih p?es Rusko do Konstantinopole , Persie ^[7] a Arabie . ^[8] V zemich, ktere p?epadali a usadili se, je toto obdobi zname jako vikinsky v?k a pojem ?viking“ take b??n? zahrnuje obyvatele severskych domovin. Vikingove m?li hluboky dopad na ran? st?edov?ke d?jiny Skandinavie , Britskych ostrov? , Francie , Estonska a Kyjevske Rusi . ^[9]

Vikingove se jako zku?eni namo?nici a navigato?i na palubach svych charakteristickych lodi (zakladnim typem byl tzv. langskip , ?dlouha lo?“) plavili a? do St?edomo?i , do severni Afriky , na Blizky vychod a byli prvnimi Evropany, kte?i se dostali do Severni Ameriky , kde se kratce usadili v Newfoundlandu . ^{[pozn. 3]} Vikingove zalo?ili osady na Britskych ostrovech , v Irsku , na Faerskych ostrovech , na Islandu, v Gronsku, v Normandii , na pob?e?i Baltskeho mo?e a podel obchodnich cest na ?ekach Dn?pr a Volha na uzemi evropske ?asti dne?niho Ruska, B?loruska ^[10] a Ukrajiny ^[11] (kde byli take znami jako varjagove ). Z t?chto severskych kolonii pochazeli Normane , skandinav?ti Gaelove , Rusove , Fae?ane a Islan?ane .

B?hem ?i?eni severske kultury do cizich zemi p?ivedli sou?asn? do Skandinavie otroky, konkubiny a cizi kulturni vlivy, co? zasadn? ovlivnilo jejich historicky i geneticky vyvoj. ^[12] B?hem vikinskeho v?ku se severska uzemi postupn? slou?ila z men?ich kralovstvi do t?i v?t?ich: Danska, Norska a ?vedska. Z hlediska etnickeho p?vodu p?edstavovali vikingove severni v?tev German? . Z genetickeho hlediska ale ne?lo jen o skandinavske typy. ^[13]

Vikingove mluvili starou sever?tinou a zanechali napisy psane runami . ?idili se p?vodn? staroseverskym nabo?enstvim s bohatou mytologii , ale pozd?ji se stali k?es?any . Vikingove m?li sve vlastni zakony, um?ni a architekturu. V?t?ina viking? byli take farma?i, ryba?i, ?emeslnici a obchodnici.

Pohled na vikingy se ?asto li?i od poznatk? o vysp?le civilizaci Seve?an?, ktere vychazeji z archeologie a historickych pramen?. V 18. stoleti se za?al objevovat romantizovany obraz viking? jako vzne?enych divoch?, ktery se dale propagoval 19. stoleti . ^{[14] [15]} Pohledy na vikingy jako nasilne, piratske pohany nebo jako neohro?ene dobrodruhy byly zdrojem protich?dnych vikinskych myt?, ktere se formovaly po?atkem 20. stoleti . Sou?asne prezentace viking? jsou ?asto zalo?eny na kulturnich kli?e a stereotypech a jsou z?idkakdy p?esne (nap?iklad neexistuji d?kazy o tom, ?e by nosili helmy s rohy; tento kostymni prvek se poprve objevil ve wagnerovske ope?e).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

?ivotni podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatelstvo Skandinavie se ?ivilo p?eva?n? zem?d?lstvim a rybolovem . Hlavni potravou byly r?zne druhy masa, ale pojidali take stravu rostlinneho p?vodu. Zem?d?lstvi se v?novali pouze v n?kterych oblastech, kde k tomu byly p?irodni podminky (?vedske Skane a Gotland , norsky Viken , Jutsky poloostrov ). P?es zimu vyrab?li nastroje, se kterymi pak mu?i na svych cestach obchodovali , zatimco ?eny, d?ti, starci a otroci z?stavali doma. ^[16] ?eny Viking? nem?ly ve spole?nosti nizke postaveni, krom? pe?e o hospoda?stvi byly mezi nimi i vale?nice. ^[17]

Expanze viking? [ editovat | editovat zdroj ]

Ze Skandinavie ( Norsko , ?vedsko ) se vikingove vypravili na jih zhruba v 8. stoleti , plenili pob?e?i Britanie (kla?tery Iona a Lindisfarne ) a take pob?e?i Francie (zejmena p?i usti ?eky Seiny ), a to a? do 11. stoleti . Piratske najezdy spojovali s obchodem ? obchodovali s ko?isti i vale?nymi zajatci. Hlavni d?vody jejich expanze :

• nedostatek zem?d?lske p?dy,
• popula?ni vzestup Seve?an? a ?patne vyhlidky potomk? na d?dictvi, zatimco na jihu Evropy se nabizela bohata ko?ist a mo?nost obchodovani,
• p?edchozi uzemni expanze Franske ?i?e a nasilna christianizace pohan?, a pravd?podobn? i velke nap?ti mezi Franky a Dany .

Vikinske vale?ne veslice ( drakkary ) m?ly maly ponor, co? viking?m umo??ovalo pronikat proti proudu velkych ?ek hluboko do vnitrozemi.

Vpady viking? [ editovat | editovat zdroj ]

P?ibli?n? lze rozli?it t?i v?tve severskych German? a jejich sm?ry expanze, ktere geograficky odpovidaji modernim t?em severskym narod?m ? Nor?m , ?ved?m a Dan?m . Nezavislou skupinou byli v 10. a 11. stoleti jom?ti vikingove .

Nor?ti vikingove [ editovat | editovat zdroj ]

Nor?ti vikingove se soust?edili na zapad a take dale na jih. Osidlili severoskotske ostrovy, podmanili si ostrov Man a dale se zachytili ve Skotsku a Irsku a prakticky na v?ech pob?e?ich okolo Skotskeho mo?e . Odtud pak dale postupovali jak do anglickeho vnitrozemi, kde se jejich zajmy st?etly se zajmy Dan? postupujicich od zapadniho pob?e?i Anglie, tak i do Francie a dokonce i do oblasti St?edozemniho mo?e . Pozd?ji pronikli na Faerske ostrovy , na Island , do Gronska a odtud potom do dne?ni Ameriky. Nor?ti vikingove vedeni na?elnikem Leifem Erikssonem byli okolo roku 985 patrn? prvnimi Evropany v Americe, kde zbudovali minimaln? jednu malou osadu v severni ?asti Newfoundlandu (snad legendarni Vinland ). Osada existovala jen kratce. Odtud se vikingove vydavali pravd?podobn? i dale na jih, ale zatim neni znamo, kam a? dopluli. ^[19] Dnes je tato lokalita nazyvana L'Anse aux Meadows (Zatoka meduz ) pod ochranou UNESCO a vznikl v ni vikinsky skanzen . Vikinske osady v Gronsku zanikly v 15. stoleti. ^[20] K opu?t?ni mista do?lo patrn? v d?sledku sucha. ^[21]

Dan?ti vikingove [ editovat | editovat zdroj ]

Dan?ti vikingove se zam??ili na jihozapad. Pronikli do severni Francie a do Anglie a spole?n? s norskymi vikingy dopluli a? do St?edozemniho mo?e. Roku 911 ud?lil zapadofransky kral normanskemu na?elnikovi Rollovi leno v hrabstvi Rouen (pozd?ji Normandske vevodstvi ). Ve druhe polovin? 9. stoleti kolonizovali take ?ast Anglie. Uzemi odpovidajici zhruba dne?ni Anglii bylo tak v teto dob? rozd?leno na dv? kralovstvi ? na severovychod? se nachazelo vikinske Danelaw a na jihozapad? anglosasky Wessex . Dan?ti vikingove se zam??ili take na zapadni ?ast Baltskeho mo?e .

Roku 1002 na?idil anglosasky kral Ethelred , aby v?ichni Danove ?ijici v Anglii byli povra?d?ni. Masakr se pravd?podobn? vyhnul oblasti Danelawu, kde bylo danske osidleni p?ili? silne. Roku 1066 odrazil anglosasky kral Harold Godwinson invazi norskeho krale Haralda , ale o n?kolik tydn? pozd?ji byl pora?en  v bitv? Hastingsu normandskym vevodou Vilemem Dobyvatelem , potomkem vikinskeho na?elnika Rolla, ktery se po bitv? zmocnil vlady nad Anglii.

?ved?ti vikingove (varjagove) [ editovat | editovat zdroj ]

?ved?ti vikingove ( varjagove ) tvo?ili elitni dru?iny ozbrojenych kupc?, kte?i se zam??ili na vychod. Po vodnich tocich a plochach pronikali z Finskeho nebo Ri?skeho zalivu k Volze a k Dn?pru . Po t?chto vodnich cestach postupovali dale k jihu, po Volze do arabskych zemi a po Dn?pru do ?erneho mo?e a Byzance , kde za?ali varjagove slou?it jako osobni garda byzantskych cisa?? (jedna z tehdej?ich obchodnich cest je ozna?ovana jako cesta od varjag? k ?ek?m ). Podle roz?i?ene normanske teorie vzniku ruskeho statu byli varjagove zakladateli Kyjevske Rusi a jeji p?vodni panovnicke dynastie Rurikovc? , ktera v carskem Rusku vladla a? do konce 16. stoleti (zakladatel Rurik , p?vodem ?vedsky varjag).

Jom?ti vikingove [ editovat | editovat zdroj ]

Jom?ti vikingove (take jomsvikingove) byla nezavisla organizovana dru?ina ?oldne?? a bandit? z 10. a 11. stoleti . Jak je znamo p?eva?n? z norskych sag, usidlili se na ji?nim pob?e?i Baltskeho mo?e , kde si z?idili pevnost Jomsborg (p?esna poloha pevnosti neni znama, byva umis?ovana na ostrov Wolin v severozapadnim cipu dne?niho Polska). Nechavali se najimat do cizich armad od kohokoli, kdo byl ochotny jim za jejich slu?by pat?i?n? zaplatit. P?esto?e z?stavali pohany, p?ile?itostn? bojovali i po boku k?es?anskych panovnik?. Nakonec se norsky kral Magnus I. (1024?1047) rozhodl, ?e s Jomskymi vikingy definitivn? skoncuje; to se mu poda?ilo roku 1043 , kdy Jomsborg dobyl.

Vikingove v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Tunna a Gommon , kte?i podle Kristianovy legendy zavra?dili svatou Ludmilu , byli podle historik? vikingove. Vikingem byl pravd?podobn? i vale?nik, poh?beny v 9. stoleti na Pra?skem hrad? . ^[22]

Severska spole?nost a pravni system [ editovat | editovat zdroj ]

Severska spole?nost se d?lila do t?i hlavnich skupin, ktere popisuje nap?. Pise? o Rigovi , jedna z basni tzv. Poeticke Eddy , a potvrdily je i archeologicke nalezy: ^[16]

• otroci ( þræll )
• svobodni rolnici ( karl )
• ?lechta ( jarl)

Nesvobodni otroci byli nejni??i socialni skupinou, obdobn? jako otroci v jinych zemich. Tvo?ili a? ?tvrtinu populace. Otroci m?li pro vikinskou spole?nost zasadni vyznam, byli to slu?ebnici a d?lnici na statcich a ve v?t?ich domacnostech, byli vyu?ivani ke stavb? opevn?ni a silnic. Novymi otroky se stavali synove a dcery otrok? a take zajatci, ktere vikingove p?iva?eli ze svych najezd?.

Svobodni rolnici ?i sedlaci vlastnili p?du a dobytek a i kdy? nehospoda?ili na velkych pozemcich, byli svobodni. Zabyvali se ka?dodennimi pracemi jako byla orba poli ?i dojeni dobytka, ale na t??kou praci vyu?ivali otroky. Do tohoto stavu karl? pat?ili take ?emeslnici a vale?nici, kte?i se zu?astnili zamo?skych vyprav, nebo huskarlove ? osobni stra?ci.

Aristokracii vikinske spole?nosti tvo?ili velkostatka?i ? jarlove, kte?i byli bohati a vlastnili velka panstvi s dlouhymi domy, mnohdy i lod?, pat?ili jim kon? a mnoho otrok?, kte?i d?lali v?t?inu ka?dodennich praci. Jarlove se zabyvali administrativou, politikou ?i myslivosti. Kdy? jarl zem?el, jeho otroci byli n?kdy ob?tn? zabiti a poh?beni vedle n?j, jak odhalilo mnoho vykopavek.

Nejvy??i misto pat?ilo krali, ktereho si ze sveho st?edu volili na?elnici. Jeho moc byla omezena shroma?d?nim svobodnych mu?? ? thingem . U?init rozhodnuti proti jejich v?li bylo i pro krale tem?? nemo?ne.

Thing , rada, kde se rozhodovaly d?le?ite zale?itosti, byl zakladem vikinskeho pravniho ?adu. Byla to rada svobodnych mu??, kte?i byli v?kem i vlastnostmi zp?sobili nosit zbra?. Ulohou thingu bylo dohli?et na zachovavani zakon?, ktere se tradovaly ustnim podanim. Vikinska spole?nost byla rozd?lena na men?i uzemi, tzv. distrikty (nap?. Dansko sestavalo v te dob? z asi 200 distrikt?), z nich? ka?dy m?l sv?j vlastni oblastni thing, a jim byl nad?azen zemsky thing.

Vy?e trestu za nasilne ?iny se ?idila zavedenou stupnici, nejvy??im trestem bylo vyho?t?ni ze spole?nosti. Slabinou tohoto systemu bylo, ?e rada sice mohla vynest rozsudek, ale zpravidla u? u men? zava?nych p?estupk? nijak nebylo zaji?t?no jeho vykonani. Komplikovane spory nebo ura?ky na cti se take ?asto ?e?ily soubojem . ^[16]

Severske myty a legendy [ editovat | editovat zdroj ]

Vikingove m?li velmi bohatou a propracovanou mytologii. Podle ni na samem po?atku existovaly jen dva sv?ty ? sv?t zimy Niflheim a sv?t ohn? Muspellheim . Tyto dva sv?ty byly odd?leny propasti Ginnungagap . Jednoho dne se v?ak ohe? spojil s ledem a z tohoto st?etu se zrodil obr Ymi a krava Audhumla , jejim? mlekem se Ymi ?ivil. Sv?t byl v t?ch ?asech pusty a tak Audhumla olizovala alespo? kameny pokryte soli. A prave z jednoho takoveho kamene vze?el "olizovanim" prvni b?h Buri . Ten m?l syna Boriho (neni jasne, jak k n?mu p?i?el), jen? se o?enil s obryni Bestlou (ta byla dcerou Ymiho ? nove bytosti vznikaly z jeho potu, kdy? spal) a spolu m?li t?i syny ? Viliho , Vea a Odina .

Tito t?i brat?i byli velmi znepokojeni mno?stvim troll? a jinych obr? , kte?i se nekontrolovateln? tvo?ili z Ymiho t?la, a tak se rozhodli, ?e tuto nebezpe?nou rasu v?etn? Ymiho zabiji. Ve velkem boji se jim to povedlo, av?ak jeden par troll? p?e?il a dal zaklad nove generaci obr?, je? se stala uhlavnimi nep?ateli boh?.

Z Ymiho t?la pote brat?i vytvo?ili dev?t sv?t?, ktere podpira sv?tovy strom Yggdrasil . Na vrcholu jsou Asgard a Vanaheim , sv?ty boh?. Je tu i Valhalla ? ob?i hodovni si?, kde Odin shroma??uje du?e lidskych bojovnik?, z nich? buduje armadu pro zav?re?nou bitvu, a? nastane konec sv?ta ? Ragnarok . Du?e do Valhally p?ina?ely Valkyry ? ?enske slu?ebnice boh?. Z Asgardu lze po duhovem most? Bifrostu p?ejit do Midgardu ? sv?ta lidi, ktery se v?ak prolina i s Jotunheimem , zemi obr?.

Pod t?mito sv?ty je Helheim , zem? mrtvych. Zde vladne bohyn? Hel . Strom Yggdrasil zde ma i sve t?i ko?eny ? jeden vede ke studni osudu Urdi , kde sidli i t?i bohyn? osudu nazyvane Norny . Druhy ko?en vede ke studni moudrosti, kterou hlida obr Mimi . T?eti ko?en vede k prameni ?eky Gjoll , kde sidli drak Nidhogg , ktery ko?eny okusuje. Po kmeni neustale b?ha mezi sv?ty veverka Ratatosk a sd?luje pomluvy od draka nebeskemu orlu Vidofniru , ktery sidli na vrcholu stromu, a zase naopak od orla drakovi.

Lide vznikli tak, ?e Odin, Vili a Ve vdechli ?ivot dv?ma kmen?m, ktere na?li vyplavene na pla?i. Mu? byl z jasanu ? Ask a ?ena z jivy ? Embla .

Trojice hlavnich boh? se pozd?ji rozrostla. V ?ele v?ech boh? stanul Odin, ktery ob?toval sve oko, aby ziskal moudrost z Mimiho studny , studn? moudrosti. Se svoji man?elkou bohyni Frigg zplodil n?kolik syn? ? nap?iklad boha valky Tyra , boha sv?tla Baldra a dal?i. Z?ejm? nejd?le?it?j?im Odinovym synem (i kdy? vze?lym z jine ?eny, bohyn? Fjorgyn ) byl Thor ? b?h hromu. Mezi bohy byl p?ijat i Loki , p?vodem obr, ktery uzav?el s Odinem pokrevni bratrstvi ; byl lstivy, ?kodoliby a prosp?cha?sky a boh?m zp?sobil nejednu nep?ijemnost.

Vikingove a od?vy [ editovat | editovat zdroj ]

Zp?sob oblekani viking? zavisel na t?ech v?cech:

1. v jake ?asti Skandinavie ?ili;
2. jake bylo jejich postaveni ve spole?nosti;
3. jak byli bohati.

Oble?eni viking? bylo p?izp?sobeno jeho pou?iti a pohodli a daleko men? sou?asne mod?. Proto?e skandinavske podnebi bylo chladne, bylo oble?eni teple, v?t?inou vln?ne, ln?ne nebo ko?ene. Vikingove m?li v oblib? pestre barvy, a proto ?asto jimi sve oble?eni zdobili. Barviva na p?izi byla p?irodni a ziskavala se z rostlin.

Ka?da vikinska ?ena m?la doma nastroje pro vyrobu latek ( p?eslice , kost?ne jehly apod.). Technikou nalebinding vyrab?ly ?eny r?zna pouzdra, pono?ky do ko?enych sandal?, ?epice, rukavice i kabaty. Proto?e vyroba ka?deho kusu oble?eni byla ?asov? velmi naro?na, byl vysledny kus velmi jednoduchy.

Vikingove se ?asto vraceli ze svych cest s nakladem vlny a hedvabi. Hedvabi bylo ov?em velmi drahe, a tak si jej mohli dovolit pouze bohati jedinci.

?eny nosily ln?ne ?aty, na kterych m?ly zast?ru. Ta chranila ?aty p?ed u?pin?nim a take se do ni davaly ?asto pou?ivane p?edm?ty, nap?. n??. Drobne p?edm?ty se v??ely na krk ?i se nosily v pouzdrech u pasu, proto?e ?aty nem?ly ?adne kapsy. Na hlav? nosily ?eny ?atek, ktery byl u krku uvazan a opat?en bro?i.

Oblibenou ozdobou bohat?ich vikinskych mu?? byvala hedvabna ?elenka (hlað) a naramek, pleteny nebo to?eny kruh ze zlata nebo st?ibra. ?eny se zdobily take v?t?imi zlatymi ?i st?ibrnymi kruhy, r?znymi sponami a zav?snymi ?perky. ^[23]

Mytus o vikinskych rohatych p?ilbach [ editovat | editovat zdroj ]

Za?ite stereotypni p?edstavy o vikinzich jako urostlych polonahych vale?nicich s dlouhymi vousy a rohatymi p?ilbami, od?nych jen v nezpracovanych zvi?ecich k??ich, jsou na hony vzdaleny skute?nosti. Jedna se o mylny obraz z ery romantismu obdobi 19. stoleti , ?i?eny zpo?atku zejmena n?meckymi romantiky. Patrn? k tomu do?lo na zaklad? zam?ny se vzhledem vale?nik? z doby bronzove, jmenovit? s keltskymi Galy , jistou roli v tom ale mohlo sehrat i mylne pochopeni germanskych um?leckych p?edm?t?, zobrazujicich neur?ite rohate postavy, vale?niky nebo berserky , vzacn? i kn?ze. Fakticky nikdy nebyly nalezeny rohate ani ok?idlene p?ilby z doby viking?. Podstatn? star?iho data jsou p?ilby s dlouhymi rohy vyhotovene z bronzu, pochazejici z doby bronzove. Vystava vikinskych artefakt? v New Yorku v roce 2016 poukazala na to, ?e takove p?ilby archeologove nikdy nenalezli. ^{[24] [25]}

Vikinske lod? [ editovat | editovat zdroj ]

Charakteristickym typem vikinskych lodi byl tzv. langskip (?dlouha lo?“). Podle velikosti a konstruk?nich detail? se rozli?uji nap?.

• drakkar ? v 9. stoleti, vale?na lo?
• snekkar ? v 9. stoleti, vale?na lo?
• knarr ? v 10.?11. stoleti, kolonizatorska a obchodni lo?

Odraz vikinske doby v novodobe kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

P?ib?hy Viking? jsou ?astym nam?tem literarniho nebo filmoveho zpracovani. V ?esku jsou zname nap?. dvoudilna vikinska saga Rode Orm od Franse Gunnara Bengtssona (vy?la v roce 1948 pod nazvem Rudy Orm a pozd?ji n?kolikrat pod nazvem Zrzavy Orm ), nebo irsko - kanadsky televizni serial Vikingove (prvni ?ada vznikla v roce 2013). Do pop?edi se dostal i serial Posledni kralovstvi ( The Last Kingdom ), ktery je zasazen do 2. poloviny 9. stoleti , kdy byla Anglie rozd?lena na Wessex a Danelaw .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ARBMAN, Holger. Vikingove . Praha: Mlada fronta, 1969.  
• BEDNA?IKOVA, Jarmila . St?hovani narod? a sever Evropy. Vikingove na mo?ich i na pevnin? . Praha: Vy?ehrad, 2017. 280 s. ISBN   9788074297441 .  
• BRONSTED, Johannes. Vikingove. Saga t?i staleti . Praha: Orbis, 1967. 248 s.  
• Graham-Campbell, J.; Batey, C.; Clarke, H.; Page, R. I.; Price, N. S. Sv?t Viking? . Praha 1998. ISBN   80-7176-669-0
• RAGACHE, Gilles; LAVERDET, Marcel. Vikingove . Bratislava: Gemini, 1993. 47 s. ISBN   8085265451 .  
• RANGI, Hiroa te; CINCIBUS, Josef. Vikingove ji?nich mo?i . Praha: Orbis, 1963. 203 s.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Poh?ebi?t? Asa
• Vikingaliv muzeum
• Stara sever?tina
• Severni Germani
• Seve?ane
• Varjagove
• Normane
• Rus (narod)
• Skandinavie
• Vinland
• Severska mytologie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vikingove na Wikimedia Commons
• Galerie Vikingove na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Viking ve Wikislovniku
• Danske muzeum vikinske historie a mo?eplavby v Roskilde