Pavel I. Rusky
Car a imperator v?i Rusi vevoda hol?tynsko-gottorpsky hrab? oldenbursky velmistr Maltezskeho ?adu
Pavel I. Petrovi? na portretu Vladimira Borovikovskeho
Doba vlady	1796 ? 1801
Korunovace	5. duben 1797
Narozeni	20. za?i jul. / 1. ?ijna 1754 greg. Petrohrad , Rusko
Umrti	11. jul. / 23. b?ezna 1801 greg. (ve v?ku 46 let) Petrohrad, Rusko
P?edch?dce	Kate?ina II. Velika
Nastupce	Alexandr I.
Man?elky	Vilemina Luisa Hesensko-Darmstadtska ?ofie Dorota Wurttemberska
Potomci	Alexandr I. Konstantin Pavlovi? Alexandra Pavlovna Jelena Pavlovna Marie Pavlovna Kate?ina Pavlovna Anna Pavlovna Olga Pavlovna Mikula? I. Michail Pavlovi?
Rod	Oldenburkove
Dynastie	Holstein?Gottorp?Romanov
Otec	Petr III. Rusky
Matka	Kate?ina II. Velika
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pavel I. Petrovi? ( rusky Павел I Петрович , 20. za?i ^jul. / 1. ?ijna 1754 ^greg. , Petrohrad ? 25. ?ijna ^jul. / 6. listopadu 1801 ^greg. tamte?) byl rusky car z dynastie hol?tynsko?gotorpskych Romanovc? . Panoval v letech 1796 ? 1801 a od roku 1798 do sve smrti byl take velmistrem Maltezskeho ?adu .

Mezi ruskymi panovniky se sotva najde osobnost, ktera by byla tak rozdiln? hodnocena svymi sou?asniky i potomky. Pro jedny p?edstavoval zt?lesn?ne zlo, kruteho, omezeneho a pomstychtiveho ?lov?ka. Druzi ho naopak pova?ovali za ?estneho ryti?e bez bazn? a hany, spravedliveho a moudreho vlada?e a za ?lov?ka hluboce ne??astneho, jemu? se v Evrop? ?ikalo ?rusky Hamlet“.

Mladi a nastup na tr?n [ editovat | editovat zdroj ]

Pavel I. byl synem velkokn??ny Kate?iny (pozd?j?i carevna Kate?ina II. Velika ). Jeho otcem byl oficialn? carevi? Petr (pozd?j?i car Petr III.), ale historici o tom maji dodnes pochybnosti a jako skute?ny otec je v?t?inou uvad?n milenec Kate?iny II. Velike, Sergej Saltykov , spekuluje se i o budoucim polskem krali Stanislavu Poniatowskem . Podle legend nebyla Pavlovou matkou ani Kate?ina II., ktera m?la porodit mrtve dit? a na p?ikaz carevny Al?b?ty Petrovny ji byl podstr?en ?uchonsky kojenec. Tyto legendy a pov?sti o cizolo?stvi m?ly podle modernich ruskych historik? p?edev?im zamaskovat carovra?du, proto byl zpochyb?ovan Pavl?v carsky p?vod. ^[1] Pavel p?i?el na sv?t v Letnim palaci carevny Al?b?ty.

Hned po svem narozeni byl rodi??m odebran a o jeho vychovu se starala tehdy vladnouci carevna Al?b?ta I. Petrovna . Dostalo se mu vynikajiciho vzd?lani, velmi dob?e znal historii a literaturu , um?ni mu nebylo cizi, p?kn? kreslil a dob?e ovladal francouz?tinu . U? v d?tskych letech se projevovaly n?ktere specificke vlastnosti jeho osobnosti: nesna?el jakoukoliv nespravedlnost, bylo mu odporne tradi?ni ruske uplatka?stvi , byl ?t?dry, pokud mu to mo?nosti dovolovaly. Roku 1783 mu Kate?ina darovala palac s parkem v Gat?in? , ktery se pozd?ji stal carskou rezidenci.

Jakmile se stal panovnikem , za?al Pavel I. ihned razn? provad?t reformy. U? v den sve korunovace (dne 6. dubna 1797 ), jakmile ziskal pravo podepisovat zasadni panovnicke vynosy, zm?nil Pavel Petrovi? zakon Petra I. o naslednictvi tr?nu: od te doby bude mit pravo na naslednictvi jen prvorozeny potomek mu?skeho pohlavi. ?ena by se mohla stat panovnici jen tehdy, kdyby panovnicky rod nem?l potomky mu?ske.

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

U? na samem po?atku sve vlady se dvaa?ty?icetilety Pavel vymezoval proti politice sve matky a negoval mnoho jejich rozhodnuti. Amnestoval mnohe lidi, kte?i byli Kate?inou II. potrestani, jako byl nap?iklad Tadeusz Ko?ciuszko a pol?ti vlastenci, kte?i se u?astnili jeho povstani, basnik Nikolaj Novikov nebo kriticky spisovatel Alexandr Radi??ev .

Za svou hlavni vnitropolitickou prioritu pova?oval car Pavel I. upevn?ni zaklad? ruske monarchie. Ze v?ech sil se sna?il oslabit moc gardy, ktera byla v 18. stoleti v?d?i silou prakticky v?ech palacovych p?evrat?, s rozhodnosti sob? vlastni u?inil pokus omezit prava ?lechty (sou?asnici nazyvali tyto jeho snahy ? politikou ?elezne hole “). Ve sve zahrani?ni politice se po tom, co se odehralo ve Francii 18. brumairu 7. roku republiky ( 9. listopadu 1799 ), kdy? se Napoleon prohlasil za prvniho konzula, p?eru?il Pavel I. vztahy s Anglii a francouzskym emigrantskym dvorem.

Car Pavel I. udr?oval ?ilou korespondenci s pape?em Piem VII. , kteremu zaslal ?adost o zru?eni jezuitskeho ?adu a ktereho koncem roku 1800 osobn? pozval, aby p?esidlil z ?ima do Petrohradu. ^[2]

V prosinci 1800 odeslal rusky car poselstvi adresovane Napoleonovi, jeho? vysledkem bylo ?rozd?leni sv?ta mezi dona Quijota a Caesara“. Bylo uzav?eno rusko-francouzske spojenectvi, p?edpokladajici mimo jine spole?ne pozemni ta?eni do Indie , ktera byla opravn?n? pova?ovana za nejv?t?i perlu na korun? britskeho imperia. Na uzemi Ruska se podle dohody m?l formovat spojeny rusko-francouzsky expedi?ni blok v po?tu kolem 70 tisic mu??, jeho? velitelem se m?l stat francouzsky general Massena .

Zp?sob carova ?ivota se jevi jako velmi asketicky. Probouzel se je?t? p?ed svitanim a v ?est hodin rano u? p?ijimal sanktpet?rburskeho generalniho gubernatora, ktery mu referoval o aktualnich udalostech. V dev?t hodin se bez ohledu na rozmary po?asi car osobn? zu?astnil st?idani stra?i, potom nasledovala prochazka, r?zne vizitace a ve 13 hodin ob?d. Je zajimave, ?e Pavel I. za?inal stolovani sklenici studene n?vske vody a pak daval p?ednost bu? hov?zimu nebo park?m se zelim. Po tradi?ni proji??ce ? v bry?ce nebo na koni ? nav?t?voval oby?ejn? svou ?enu a potom sledoval dvorni p?edstaveni; tehdy byly v mod? Molierovy nebo Racinovy komedie .

V dev?t hodin ve?er za?inala ve?e?e a kolem desate se imperator odebral na lo?e. Pavel I. projevoval v mnoha v?cech st?idmost. Cely rok nosil jeden pla??, do n?ho? se v zim? vkladala ko?e?ina nebo jen oby?ejna vatova vlo?ka, vyrazn? take omezil vydaje carskeho dvora i svych nejbli??ich p?ibuznych.

Za Pavla I. bylo Rusko svazano mnoha p?edpisy a zakazy, ?asto a? bizarnimi. Bylo zakazano tan?it val?ik , nosit frak a kulate klobouky, do zem? se nesm?la dova?et zahrani?ni literatura ani hudebniny. P?i tom v?em byl car jednozna?n? ?estny, spravedlivy a milostivy, co? dokazal ji? na po?atku sve vlady rozsahlymi amnestiemi pro polske povstalce, kte?i byli uv?zn?ni za vlady jeho matky. Ryti?ske vlastnosti, ktere mu byly v?t?povany u? v d?tstvi, m?ly velky vliv na jeho charakter a sv?tovy nazor. Nelze se divit, ?e se Pavel v roce 1798 stal velmistrem ryti?skeho ?adu svateho Jana Jeruzalemskeho , jen? je znam?j?i pod nazvem maltezsky. Zajimave na tom je, ?e se jednalo o ryti?sky ?ad katolicke cirkve , av?ak car byl pravoslavneho vyznani a ke katolicismu nikdy nekonvertoval.

Rodinny ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pavel I. byl dvakrat ?enat, v obou p?ipadech s n?meckymi princeznami.

Jeho prvni ?enou byla Vilemina Luisa Hesensko-Darmstadtska , ktera po svatb? ( 10. ?ijna 1773 ) p?ijala pravoslavnou viru a jmeno Natalie Alexejevna Ruska . Zem?ela p?i komplikovanem porodu dne 26. dubna 1776 ; dit?, o n?m? nebylo jiste, zda jeho otcem neni Nataliin milenec Andrej Razumovskij , zem?elo rovn??. Pavel nesl jeji smrt velmi bolestn? a nemohl se s ni vyrovnat; tehdy mu matka ukazala kompromitujici materialy o Natalii a hrab?ti Razumovskem. Pavel Petrovi? byl tim krut? zasa?en, nep?i?el na poh?eb, neobjevoval se u dvora a cela tato historie siln? poznamenala do budoucna jeho charakter: stal se nevyrovnanym a podeziravym (pozd?ji ned?v??oval sve druhe ?en? ani d?tem; jak vysvitne ni?e, snad i pravem).

Tem?? vzap?ti po poh?bu se pro n?j za?ala hledat nova nev?sta, ji? se stala ?ofie Dorota Wurttemberska (s pravoslavnou virou p?ijala ruske jmeno Marie Fjodorovna ). Svatba se konala 7. ?ijna 1776 a z man?elstvi vze?lo deset d?ti.

• Alexandr I. Pavlovi? (23. prosince 1777 ? 1. prosince 1825), naslednik tr?nu, kral polsky, velkokni?e finsky a rusky car od roku 1801 a? do sve smrti, ? 1793 Luisa Badenska (24. ledna 1779 ? 16. kv?tna 1826)
• Konstantin Pavlovi? (8. kv?tna 1779 ? 27. ?ervna 1831), rusky velkokni?e, cesarevi? , v roce 1823 se pro nerovnorody s?atek z?ekl naslednictvi tr?nu,

  ? 1796 Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldska (23. za?i 1781 ? 15. srpna 1860), rozvedli se v roce 1820 (?ili odd?len? u? od roku 1801)

  ? 1820 Johana Grudzi?ska (17. kv?tna 1791 ? 17. listopadu 1831)

• Alexandra Pavlovna (9. srpna 1783 ? 16. b?ezna 1801), ruska velkokn??na, ? 1799 Josef Habsbursko-Lotrinsky (9. b?ezna 1776 ? 13. ledna 1847), rakousky arcivevoda a uhersky palatin
• Jelena Pavlovna (24. prosince 1784 ? 24. za?i 1803), ruska velkokn??na, ? 1799 Fridrich Ludvik Meklenbursko-Zv??insky (13. ?ervna 1778 ? 29. listopadu 1819), d?di?ny meklenbursko-zv??insky velkovevoda
• Marie Pavlovna (16. unora 1786 ? 23. ?ervna 1859), ruska velkokn??na, ? 1804 Karel Fridrich Sasko-Vymarsko-Eisena?sky (2. unora 1783 ? 8. ?ervence 1853), velkovevoda sasko-vymarsko-eisena?sky
• Kate?ina Pavlovna (10. kv?tna 1788 ? 9. ledna 1819), ruska velkokn??na,

  ? 1809 Ji?i Oldenbursky (9. kv?tna 1784 ? 27. prosince 1812)

  ? 1816 Vilem I. Wurttembersky (27. za?i 1781 ? 25. ?ervna 1864), kral wurttembersky od roku 1816 a? do sve smrti

• Olga Pavlovna ( 1792 ? 1795 )
• Anna Pavlovna (18. ledna 1795 ? 1. b?ezna 1865), ruska velkokn??na, ? 1816 Vilem II. Nizozemsky (6. prosince 1792 ? 17. b?ezna 1849), lucembursky velkovevoda , limbursky vevoda a nizozemsky kral od roku 1840 a? do sve smrti
• Mikula? I. (6. ?ervence 1796 ? 2. b?ezna 1855), velkokni?e finsky, posledni polsky kral a rusky car od roku 1825 a? do sve smrti, ? 1817 ?arlota Pruska (13. ?ervence 1798 ? 1. listopadu 1860)
• Michail Pavlovi? (8. unora 1798 ? 9. za?i 1849), rusky velkokni?e, ? 1824 ?arlota Wurttemberska (9. ledna 1807 ? 2. unora 1873)

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

V noci z 11. na 12. b?ezna (23.?24. b?ezna gregorianskeho kalenda?e) 1801 ^[3] byl Pavel zavra?d?n spiklenci ve sve prav? dokon?ene rezidenci, v Michajlovskem zamku , postavenem prav? na tom mist?, kde kdysi stal Letni palac Al?b?ty Petrovny (v n?m? se car narodil). O spiknuti, ktereho se u?astnili carovi nep?atele, neni znamo p?ili? mnoho. K jeho v?dc?m pat?il general L. L. Bennigsen , pet?rbursky vojensky gubernator P. A. Palen , kni?e Platon Zubov (druhy milenec Pavlovy matky Kate?iny Velike) a gardovi d?stojnici.

V noci pronikli spiklenci do palace ze dvou stran, vyrazili dve?e a vtrhli do carovy lo?nice. Pavel I. byl pravd?podobn? zardou?en, stejn? jako jeho otec Petr III. Rano 12. b?ezna 1801 se Rusko probudilo u? pod vladou noveho cara Alexandra I. , ktery p?evrat patrn? p?imo neorganizoval, ale o p?ipravach z?ejm? v?d?l. A? do roku 1917 byla v Rusku oficialn? uvad?na verze, ?e car podlehl nahlemu zachvatu mrtvice. ^[4]

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

• V?t?ina informaci z tohoto ?lanku byla vyjmuta z knihy: TERE??UK, Andrej Vasiljevi?. Panovnici Ruska . Havli?k?v Brod: Fragment, 2007. 80 s. (Odkaz). ISBN   978-80-253-0469-3 .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Imperator Pavel Pervyj i Orden Sv. Ioanna Ijerusalimskogo v Rossii: sbornik statej . Sankt-Peterburg: Kul'tInformPress, 1995. 144 s. ISBN   5-8392-0102-2 .  
• BUBEN, Milan. ?ad Maltezskych ryti?? v?dy slou?il nemocnym. Katolicky tydenik . 2010, ro?. 21, ?is. 39, s. i?ii. ISSN 0862-5557 .  
• MCGREW, Roderick Erle. Paul I of Russia, 1754-1801 . Oxford: Clarendon Press, 1992. 405 s. Dostupne online . ISBN   0198225679 .  
• OBOLENSKIJ, Gennadij L'vovi?. Imperator Pavel I . Moskva: Russkoje slovo, 2000. 381 s. ISBN   5-8253-0003-1 .  
• PESKOV, Aleksej Michajlovi?. Pavel I . Moskva: Molodaja gvardija, 1999. 420 s. ISBN   5-235-02344-7 .  
• RAGSDALE, Hugh. The Cambridge history of Russia . P?iprava vydani Dominic Lieven. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. 765 s. ISBN   9780521815291 . Kapitola Russian foreign policy, 1725?1815, s. 516?519, 524.  
• EJDELMAN, Natan. Smrt tyrana . P?eklad Milu?e Zadra?ilova a Ladislav Zadra?il. Praha: Lidove nakladatelstvi, 1986. 360 s. Roman o carovi Pavlu I..  
• VL?EK, Radomir. Rusky car Pavel I. a kni?e Alexandr A. Bezborodko. In: Mily Bore--. Profesoru Ctiboru Ne?asovi k jeho sedmdesatym narozeninam v?nuji p?atele, kolegove a ?aci . Brno: Historicky ustav AV ?R, 2003. ISBN   80-86488-12-8 . S. 183?188.
• Zubov, A. B., D?jiny Ruska I . Praha: Argo 2014

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam hlav ruskeho statu
• Carsky vynos o naslednictvi
• Statut o carske rodin?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pavel I. Rusky na Wikimedia Commons
• Biografie Pavla I. na strankach Orthodox America , cit. 2012-05-01
• Paul (emperor of Russia), Encyclopaedia Britannica , cit. 2012-05-01

Ru?ti carove
Ivan IV. Hrozny (1547?1584) ? Fjodor I. (1584?1598) ? Boris Godunov (1598?1605) ? Fjodor II. (1605) ? L?idimitrij I. (1605?1606) ? Vasilij IV. (1606?1610) ? Michail I. (1613?1645) ? Alexej I. (1645?1676) ? Fjodor III. (1676?1682) ? Ivan V. (1682?1696) ? Petr Veliky (1682?1725) ? Kate?ina I. (1725?1727) ? Petr II. (1727?1730) ? Anna Ivanovna (1730?1740) ? Ivan VI. (1740?1741) ? Al?b?ta Petrovna (1741?1762) ? Petr III. (1762) ? Kate?ina II. Velika (1762?1796) ? Pavel I. (1796?1801) ? Alexandr I. (1801?1825) ? Mikula? I. (1825?1855) ? Alexandr II. (1855?1881) ? Alexandr III. (1881?1894) ? Mikula? II. (1894?1917)

P?edch?dce: Petr III. Rusky

Hol?tynsko-Gottorpsky vevoda 1762 ? 1773

Nastupce: ?

P?edch?dce: Frederik V. Petr III. Rusky

Hol?tynsky vevoda 1762 ? 1773 s Frederikem V. , do r. 1766 s Kristianem VII. , od r. 1766

Nastupce: Kristian VII.

P?edch?dce: Kristian VII.

Oldenbursky hrab? 1773

Nastupce: Fridrich August I. Oldenbursky

P?edch?dce: ?

Titularni vevoda hol?tynsko-gottorpsky 1773 ? 1801

Nastupce: Alexandr I. Pavlovi?

Ruska velkokni?ata
1. generace	Alexej Petrovi? ? Alexandr Petrovi? ? Pavel Petrovi? ? Petr Petrovi?
2. generace	Petr II. Alexejevi? ? Petr III. Fjodorovi?
3. generace	Pavel I. Petrovi?
4. generace	Alexandr I. Pavlovi? ? Konstantin Pavlovi? ? Mikula? I. Pavlovi? ? Michail Pavlovi?
5. generace	Alexandr II. Nikolajevi? ? Konstantin Nikolajevi? ? Nikolaj Nikolajevi? ? Michail Nikolajevi?
6. generace	Nikolaj Alexandrovi? ? Alexandr III. Alexandrovi? ? Vladimir Alexandrovi? ? Alexej Alexandrovi? ? Sergej Alexandrovi? ? Pavel Alexandrovi? ? Nikolaj Konstantinovi? ? Konstantin Konstantinovi? ? Dmitrij Konstantinovi? ? Vja?eslav Konstantinovi? ? Nikolaj Nikolajevi? ? Petr Nikolajevi? ? Nikolaj Michajlovi? ? Michail Michajlovi? ? Georgij Michajlovi? ? Alexandr Michajlovi? ? Sergej Michajlovi? ? Alexej Michajlovi?
7. generace	Mikula? II. Alexandrovi? ? Alexandr Alexandrovi? ? Georgij Alexandrovi? ? Michail Alexandrovi? ? Kirill Vladimirovi? ? Boris Vladimirovi? ? Andrej Vladimirovi? ? Dmitrij Pavlovi? ? Ivan Konstantinovi?
8. generace	Alexej Nikolajevi? ? Vladimir Kirillovi?