Francouz?tina Francais
Mapa roz?i?eni jazyka
Roz?i?eni	Francie , Al?irsko , Belgie , Benin , Burkina Faso , Burundi , ?ad , Demokraticka republika Kongo , D?ibutsko , Francouzska Guyana , Francouzska Polynesie , Gabon , Gambie , Guadeloupe , Guinea , Haiti , Italie , Kambod?a , Kamerun , Kanada , Komory , Kongo , Laos , Libanon , Lucembursko , Madagaskar , Mali , Martinik , Mauricius , Mayotte , Monako , Niger , Nova Kaledonie , Pob?e?i slonoviny , Reunion , Rovnikova Guinea , Rwanda , Saint Pierre a Miquelon , Senegal , Seychely , St?edoafricka republika , ?vycarsko , Togo , Tunisko , Vanuatu , Vietnam , Wallis a Futuna
Po?et mluv?ich	115 milion? rodilych mluv?ich 300 milion? u?ivatel?
Klasifikace	Indoevropske jazyky Romanske jazyky Zapadoromanske jazyky
Pismo	Latinka
Postaveni
Regulator	Francie ? Academie francaise a Delegation generale a la langue francaise et aux langues de France Belgie ? Service de la langue francaise Quebec ? Office quebecois de la langue francaise
U?edni jazyk	statni ? Francie , Andorra , Belgie , Benin , Burkina Faso , Burundi , ?ad , Demokraticka republika Kongo , D?ibutsko , Francouzska Guyana , Francouzska Polynesie , Gabon , Guadeloupe , Guinea , Haiti , Kamerun , Kanada , Komory , Kongo , Libanon , Lucembursko , Madagaskar , Mali , Martinik , Mauricius , Mayotte , Monako , Niger , Nova Kaledonie , Pob?e?i slonoviny , Reunion , Rovnikova Guinea , Rwanda , Saint Pierre a Miquelon , Senegal , Seychely , St?edoafricka republika , ?vycarsko , Togo , Vanuatu , Wallis a Futuna regionalni ? Gambie , Udoli Aosty ( Italie ), Normanske ostrovy ( Spojene kralovstvi )
Kody
ISO 639-1	fr
ISO 639-2	fre (B) fra (T)
ISO 639-3	fra
Ethnologue	FRA
Wikipedie
fr.wikipedia.org
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Francouz?tina (d?ive te? nazyvana fran?tina ^{[p 1]} ) je romansky jazyk , je statnim jazykem nap?. ve Francii , Belgii , ?vycarsku , Kanad? a v n?kterych africkych zemich .

Francouz?tina jako samostatny jazyk se formovala p?ibli?n? v 6.?8. stoleti ve franske ?i?i , kde se v byvale ?imske provincii Galie u?ivala vulgarni latina ( galoroman?tina ) ovliv?ovana germanskymi jazyky Frank? a dal?ich kmen?. Starofrancouz?tina se u?ivala v severni ?asti byvale Galie a ozna?ovala se take jako langue d'oil , pro odli?eni od ji?ni okcitan?tiny (langue d'oc). Za nejstar?i doklad francouz?tiny je obvykle pova?ovana ?trasburska p?isaha Karla Holeho z roku 842. Koncem st?edov?ku se francouz?tina prosadila jako oficialni jazyk kralovstvi a v novov?ku se vyvinula klasicka literarni francouz?tina. Po francouzske revoluci za?ala byt francouz?tina prosazovana jako nastroj narodniho sjednoceni zem?, kde se mluvilo mno?stvim mistnich jazyk? a dialekt?, tzv. ?patois“.

Vznik a vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Prvopo?atky vyvoje francouz?tiny jako romanskeho jazyka jsou spojovany s postupnym pronikanim ?imskeho vojev?dce Julia Caesara do Galie v letech 58 a? 52 p?. n. l. Vit?zni ?imane se ujali administrativy v zemi a u?ednim jazykem se stala latina (p?edev?im ve form? mluvene vulgarni latiny ).

P?vodni keltsky jazyk Gal? p?e?ival i nadale, a to p?eva?n? v mluvene podob? na venkov?, z?asti i v m?stskych domacnostech.

Tento proces, ktery se ozna?uje jako romanizace, probihal od jihu zem? a rozdily v na?e?ich lze pozorovat je?t? dnes. Tzv. provencal , na?e?i kraje Provence , je svou vyslovnosti velmi podobne ital?tin? .

Obdobi German? [ editovat | editovat zdroj ]

Germani pronikali na galska uzemi v pozdnim starov?ku . Vulgarni latina se postupn? vytracela a p?e?ivala pouze ve form? latiny klasicke, ktera se stala od roku 313 vyhla?enim Ediktu milanskeho jedinym jazykem bohoslu?eb .

Zem? byla relativn? rozt?i?t?na a vyvijela se mistni na?e?i ( patois ), z nich? nejvyznamn?j?i je na?e?i 'Ile-de-France . Postupn? se utvo?ily t?i hlavni jazykove oblasti:

• Na?e?i severu zem? ? la langue d'oil , ozna?ovane podle toho, ?e ano (oui) se v tomto na?e?i vyslovuje jako oil.
• Na?e?i jihu zem? ? la langue d'oc , ozna?ovane podle toho, ?e ano (oui) se v tomto na?e?i vyslovuje jako oc. Nepat?i vlastn? do francouz?tiny, jazykov?da je pova?uje za samostatny romansky jazyk, okcitan?tinu .
• Na?e?i frankoprovensalska - le francoprovencal , ve vychodni oblasti, v okoli m?st Lyon , ?eneva a Grenoble . Nepat?i vlastn? do francouz?tiny, jazykov?da je pova?uje za samostatny romansky jazyk, franko-provensal?tinu .

Vliv germanskych jazyk? na francouz?tinu [ editovat | editovat zdroj ]

• Vznik tzv. h aspire , ktere ma vliv na vazani slov. Zatimco v  germanskych jazycich se hlaska 'h' vyslovuje, ve francouz?tin? tomu tak neni. Ve slovech s 'h' germanskeho p?vodu nelze provad?t elizi (nap?. le Havre /l?av?/, ale l'hotel /l?t?l/).
• Vznika charakteristicky p?izvuk francouz?tiny ( accent pointu ), v?t?inou na koncove slabice slova. Proto?e v germanskych jazycich je p?izvuk na prvni slabice, do?lo k redukci vyslovnosti koncovych slabik u p?vodnich latinskych slov. Tak nap?. z latinskeho slova T?LA se vyvinulo francouzske 'toile' /twal/ s tzv. n?mym e na konci.
• V romanskych jazycich je p?idavne jmeno umist?no v?t?inou za podstatnym jmenem . Diky vlivu germanskych jazyk? lze n?ktera kratka p?idavna jmena ve francouz?tin? nalezt p?ed podstatnym jmenem (nap?. un petit garcon).

Obdobi ?i?eni k?es?anstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 496 se fransky kral Chlodvik I. o?enil s burgundskou kn??nou Klotildou a p?ijal i jeji katolickou viru. Tak se katolicke k?es?anstvi stalo oficialnim nabo?enstvim Franske ?i?e . Znovu se vratil vliv latiny, ktera se vyvinula do r?znych na?e?i.

Karel Veliky a po?atky francouz?tiny [ editovat | editovat zdroj ]

Je?t? v obdobi vlady Karla Velikeho se nedalo mluvit o francouz?tin? jako takove. Jazyk, kterym se v te dob? mluvilo, byl slo?en z mnoha na?e?i a souhrnn? jej francouz?tina ozna?uje jako la langue romaine . Karel Veliky dbal na ?i?eni kultury a miloval klasickou latinu. Zakladal ?koly jak pro oby?ejny lid p?i ka?de farnosti, tak ?koly pro vzd?lance p?i ka?dem kla?te?e , kde se vyu?ovalo klasicke latin?. (Tato tradice v?ak po jeho smrti zanikla a mnoho ?kol bylo zru?eno a opu?t?no.) Z  Anglie si pozval mnicha Alquina , jeho? ukolem bylo postarat se o znovunalezeni pravidel klasicke latiny. Ta se stava jedinym jazykem vzd?lanc? a jedinym psanym jazykem. Pro tyto u?ely vzniklo nove pismo, ktere se nazyva karolinska minuskula . Z karolinske minuskuly vznikla pozd?ji mala pismena abecedy, kterou pou?ivame dnes i my ? nazyva se latinka . Velka pismena ( majuskule ) byla p?evzata z antickych napis?.

Po smrti Ludvika Pobo?neho , syna Karla Velikeho, byla zem? rozd?lena . Mezi Ludvikovymi syny dochazi k boj?m o moc a Ludvik N?mec a Karel Holy uzaviraji alianci proti star?imu bratru Lotharovi . Za timto u?elem vznika ?trasburska p?isaha , dokument, ktery jako prvni v pisemne podob? doklada podobu stare francouz?tiny ( la langue romaine ).

Jazyk, ktery diky ?i?eni kultury vzniknul v obdobi karolinske renesance , se ve francouz?tin? nazyva la langue franque nebo la langue francienne , tedy zaklad moderni francouz?tiny.

Zm?ny jazyka v tomto obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Obnova klasicke latiny m?la vliv p?edev?im na slovni zasobu. Vznikala tzv. dubleta , tedy dv? slova r?zne pravopisne i foneticke formy, ktera pochazela ze stejneho latinskeho zakladu. P?i?inou je dvoji podoba latiny . Vulgarni latina, kterou pou?ival prosty lid, dala za vznik jednomu tvaru, vznikajicimu p?irozenou cestou, a latina klasicka, kterou pou?ivali u?enci, dala za vznik druhemu tvaru. Tato slova vznikala um?le a vypl?ovala mezery ve slovni zasob?, bylo-li t?eba popsat novy jev. Nap?. z latinskeho hospitalem vzniklo p?irozenym vyvojem hote (hostitel) nebo hotel (hotel) a um?le bylo vytvo?eno hopital (nemocnice).

Zm?ny v pravopise:

• Zm?na souhlasky c na sp?e?ku ch /?/ (nap?. z latinskeho castelum vznika chateau )
• Souhlaska 's' v n?kterych p?ipadech mizi p?ed samohlaskami, misto ni se nad samohlaskou pi?e cirkumflex ^ (nap?. z latinskeho insula vznika ile ? ostrov)
• V pravopise mizi souhlaska 'l' a m?ni se na sp?e?ku 'au' /o/, ktera se v mnoha p?ipadech u? ani v latin? nevyslovovala (nap?. z latinskeho auba vznika aube - usvit)

Francouz?tina ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Z francouz?tiny pochazi velka ?ast mezinarodnich slov ? 45 % slov v dne?ni angli?tin? ma francouzsky (a zprost?edkovan? p?es francouz?tinu vlastn? latinsky) p?vod. ^[1] Francouz?tina je mezinarodnim diplomatickym jazykem, komunika?nim jazykem EU , NATO , OSN a dal?ich mezinarodnich organizaci; po 2. sv?tove valce je v?ak vytla?ovana angli?tinou a jeji celosv?tovy vyznam je men?i (p?es snahu francouzske vlady podporovat ?i?eni jazyka v zahrani?i ).

Abeceda a vyslovnost [ editovat | editovat zdroj ]

Francouz?tina se pi?e latinkou s  diakritickymi znamenky . Pismena s  diakritikou se v abecednim po?adi ?adi tak, jako by diakritiku neobsahovala, tj. nap?. slovo mere je v abeced? mezi slovy merci a mettre .

Francouz?tina pou?iva ?aste?n? sp?e?kovy pravopis ? ch [?], gn [?], ou [u], ch [?], que [k?, k], gue [g?, g], aux [o] atd. U samohlasek ma rozli?ovaci funkci otev?enost, nikoli delka jako v ?e?tin?. Dlouze se mohou (ale nemusi) vyslovovat p?izvu?ne slabiky, pravideln? se dlouze vyslovuje p?izvu?na samohlaska p?ed [v], [?], [z], [?], [v?] (nap?. pere [p?:?] otec).

Pismeno e v nep?izvu?ne slabice se ne?te v?bec nebo jen redukovan? [?], na konci slova se ne?te, ale ovliv?uje ?teni p?edchozi souhlasky (gris [gri] ?edy grise [gri:z] ?eda). Zpravidla se ne?te koncove -s, pokud neni vazano s dal?im slovem za?inajicim samohlaskou (les ames [lez?m] du?e ? plural). Redukce vyslovnosti souhlasek se uplat?uje take u dal?ich zakon?eni slov, nap?. -ez, -er se vyslovuje [-e].

T?i diakriticke zna?ky se nazyvaji ?p?izvuk“ (fr: accent ), proto?e jsou p?evzaty z ozna?ovani p?izvuku ve staro?e?tin? . Ve skute?nosti v?ak neozna?uji r?zne p?izvuky, ale ?aste?n? odli?nou vyslovnost, ?aste?n? jde o historicky poz?statek, ktery v n?kterych p?ipadech graficky rozli?uje homonyma .

• Accent aigu (ostry p?izvuk) ? e ? se ?te jako zav?ene [e] (nap?. etudiant [etydj??]); pozor: nezna?i jako v ?e?tin? prodlou?enou vyslovnost
• Accent grave (tupy p?izvuk) ? a, e, u ? v p?ipad? e ozna?uje otev?ene [?] (nap?. mere [m?:?] matka). Jinak ma jen rozli?ovaci funkci: ou ?nebo“ ? ou ?kde“

• Accent circonflexe ( cirkumflex ) ? a, e, i, o, u ? ?esky voka?, p?ipomina obraceny ha?ek, ?st?i?ka“. A ozna?uje zadni [?], e otev?ene [?] a o naopak zav?ene [o]. ?asto ozna?uje on?m?ne s , tedy historicke pismeno s v pozici p?ed souhlaskou, ktere se p?estalo vyslovovat (nap?. fenetre [f?n?tr] ?okno“ z lat. fenestra )

Dal?i znamenka

• Trema (dvojte?ka nad samohlaskou) ? e, i, u, y ? pou?iva se ve spojeni dvou hlasek, pokud chceme zachovat jejich samostatnou vyslovnost. Tyto hlasky by jinak fungovaly jako sp?e?ky a jejich vyslovnost by byla redukovana toliko na jediny fonem (nap?. mais [mais], ale mais [m?]).
• C cedille ( cedilla ) ? c ? vyslovuje se jako [s] a pou?iva se p?ed tzv. tvrdymi samohlaskami ?a“, ?o“ a ?u“ (nap?. Francois [f???sła]).

Pismeno -s- mezi dv?ma samohlaskami se ?te [z], dv? -ss- se ?tou [s]: poisson (ryba) × poison (jed), dessert (dezert) × desert (pou??).

Gramatika [ editovat | editovat zdroj ]

Francouz?tina je flektivni jazyk , rozli?uje mu?sky a ?ensky rod , dv? ?isla a t?i osoby. Na rozdil od ?e?tiny nezna st?edni rod ani rozli?ovani pad? , naopak jako ?e?tina hojn? u?iva mluvnicke shody . Mnohe tvary slov se ve vyslovnosti neli?i, nap?. [ami] m??e znamenat p?itel, p?itelkyn?, p?atele (ami, amie, amis, amies), [parl] m??e znamenat: mluvim, mluvi?, mluvi, k rozli?eni tvar? pomaha pravidelne pou?ivani ?len? (l'ami × les amis), p?ivlast?ovacich a osobnich zajmen a take vazani , kdy po?ate?ni samohlaska o?ivuje vyslovnost koncove souhlasky p?edchoziho slova ( cher ami [??rami] drahy p?iteli × chers amis [?erzami] drazi pratele).

Podstatna jmena [ editovat | editovat zdroj ]

U podstatnych jmen se rozli?uji dva rody. B??ne je p?echylovani pomoci typickych p?ipon, obecn? ale nelze z tvaru slova ur?it rod, uvadi se ve slovniku . Mno?ne ?islo se tvo?i koncovkou -s, ktera se v?ak zpravidla nevyslovuje. Podstatne jmeno se rodem a ?isle shoduje s ?leny, p?ivlast?ovacimi zajmeny, p?idavnymi jmeny a v n?kterych p?ipadech s p?i?estim minulym (participe passe).

?leny [ editovat | editovat zdroj ]

Ur?ity ?len v jednotnem ?isle p?ed souhlaskou je le pro mu?sky a la pro ?ensky rod, pokud slovo za?ina samohlaskou dochazi u obou tvar? k elizi: l' (nap?. l'ami, l'amie ). Ur?ity ?len v mno?nem ?isle je les , p?ed samohlaskou se va?e (les chiens [le ?j?] ?psi“ × les amis [le zami] ?p?atele“). Neur?ity ?len v jednotnem ?isle un, une , v mno?nem ?isle des , ?asto redukovano na de, d' . Funkci ur?iteho ?lenu mu?e nahradit zajmeno (nap?. mon, ce, quel ?m?j, tento, ktery“), ktere se take shoduje.

Zajmena [ editovat | editovat zdroj ]

Francouz?tina pou?iva nasledujici osobni zajmena :

Krom? toho se pou?iva neur?ita zajmena il (il pleut , ?pr?i“) a on (on sait jamais ?nikdy se nevi/nikdy nevi?“). Pou?iva se tykani a vykani podobn? jako v ?e?tin?.

?islovky [ editovat | editovat zdroj ]

Ve francouz?tin? se u ?islovek 70?99 vyskytuji poz?statky u?ivani dvacitkove soustavy . Tradi?n? se to pova?uje za d?dictvi od keltskych Gal? , je v?ak mo?ne, ?e to pochazi od germanskych Norman? , co? by potvrzovaly podobne prvky u ?islovek v dan?tin? . ?islovky kombinuji desitkovou a dvacitkovou soustavu, nap?. ?islovka 70 je soixante-dix , doslova ??edesat deset“. Doslovny p?eklad 80 quatre-vingts je ??ty?i dvacet“, 92 se ?ekne ??ty?i dvacet dvanact“. M??e se jednat o pot?ebu p?edejit zam?n? s podobn? zn?jicimi ?islovkami. Vyrazy septante (70) a nonante (90) se pou?ivaji oficialn? ve ?vycarsku a Belgii, jsou b??ne take v Italii (Val d'Aoste), Kongu a Rwand?. Huitante (80) se pou?iva ve ?vycarsku, v n?kterych kantonech i oficialn?.

Slovesa [ editovat | editovat zdroj ]

System slovesnych ?as? je mnohem bohat?i ne? v  ?e?tin? . Francouz?tina rozli?uje ?est minulych ?as? ( passe compose , imparfait, plus-que-parfait, passe simple, passe anterieur a passe recent), jeden p?itomny a t?i budouci (futur simple, futur anterieur a futur proche). V b??ne francouz?tin? se v?ak pou?ivaji jen n?ktere z nich.

Po?et slov [ editovat | editovat zdroj ]

B??na francouz?tina pou?iva asi 32 000 slov, z nich? 20 000 je v?deckeho nebo ciziho p?vodu a 12 000 je francouzskeho p?vodu. Nejobsahlej?i francouzske slovniky obsahuji a? 90 000 slov. ^[2]

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

?islovky [ editovat | editovat zdroj ]

Vzorovy text [ editovat | editovat zdroj ]

Ot?ena? (modlitba Pan?):

Notre Pere, qui es aux Cieux,

que ton nom soit sanctifie,

Que ton regne vienne,

que ta volonte soit faite

sur la terre comme au ciel.

Donne-nous aujourd’hui

notre pain de ce jour,

pardonne-nous nos offenses

comme nous pardonnons aussi

a ceux qui nous ont offenses,

et ne nous laisse

pas entrer a la tentation

mais delivre-nous du mal. Amen.

V?eobecna deklarace lidskych prav

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu francouz?tina na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo francouz?tina ve Wikislovniku
• Kategorie Francouz?tina ve Wikislovniku
• Francouzsko-?esky slovnik online
• Online test z francouz?tiny zdarma