Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Hrab?
Levin (Leontij Leon?jevi?) August Theophil von Bennigsen
(
10. unora
1745
v
Braunschweigu
, dnes
N?mecko
?
2. ?ijna
1826
v
Banteln
(okres Alfeld) u
Hildesheimu
, dnes N?mecko)
[2]
byl
general
ruske armady n?meckeho p?vodu.
P?ibuzenstvo
| otec
|
Levin Friedrich von Bennigsen
|
| matka
|
Henriette Maria von Rauchhaupt
|
| man?elka
|
Friederike Amalie von Steinberg
|
| man?elka
|
Elisabeth Meyer
|
| man?elka
|
Amalie Oelgarde von Schwicheldt
|
| man?elka
|
Marie Leonarde von Andrzeykowicz
|
| syn
|
Alexander von Bennigsen
|
Bennigsen byl syn
plukovnika
Levina Friedricha von Bennigsen a jeho ?eny Henrietty Marie von Rauchhaupt. Ze strany matky byl pravnuk saskeho
mar?ala
Hanse Adama von Schoning
. Po kratke vyuce privatnim u?itelem ode?el 10lety Bennigsen roku
1755
jako
pa?e
na
hannoversky
dv?r. Ji? o 4 roky pozd?ji byl p?ijat do hannoverske p??i gardy jako prapor?ik. V posledni bitv? sedmilete valky ? v
bitv? u Freibergu
roku
1762
bojoval ji? v hodnosti
kapitana
. V tomte? roce zem?el jeho otec a Bennigsen p?evzal d?dictvi ? statek Banteln. Vystoupil z armady, ale neprojevil ?adne obchodni nadani, ani zajem o hospoda?stvi. Roku
1768
se o?enil s Friederikou Amalii, dcerou hannoverskeho vyslance ve
Vidni
Georga Friedricha von Steinberg. Roku
1772
statek zkrachoval a byl prodan v konkursu a tak Bennigsen p?ijal nabidku carevny
Kate?iny II.
a roku
1773
vstoupil do ruske armady v hodnosti
majora
a v ruskych slu?bach z?stal a? do r.
1818
.
Roku
1776
, kratce po smrti sve prvni ?eny se Bennigsen ?eni podruhe. Jeho ?ena Elisabeth Meyerova v?ak jen n?kolik tydn? po svatb? te? umira. A tak Bennigsen op?t uzavira s?atek roku
1777
. Jeho t?eti ?enou se stava Amalie Oelgarde, dcera hannoverskeho ministra Augusta Wilhelma von Schwichfeldt. Ji? nasledujici rok je pod velenim mar?ala hrab?te
Rumjanceva
zapojen do ta?eni proti Turk?m a roku
1778
povy?en na
podplukovnika
a p?e?azen ke kavalerii. Dale se vyznamenal pod
Pot?mkinem
a roku
1790
povy?en na
plukovnika
. Pak roku
1792
veli jezdeckemu oddilu v Litevsku
[
zdroj??
]
a podilel se na pora?ce Polak? v
bitv? u Soly
,
[
zdroj??
]
za co? je povy?en na
generalmajora
. Od carevny Kate?iny II. obdr?el velkostatek u
Minsku
. Dale po bojich v Persii povy?en na
generalporu?ika
roku
1798
a pote roku
1802
na generala jezdectva. Bennigsen byl du?i spiknuti proti carovi
Pavlu I.
a celou akci
zavra?d?ni
cara
23. b?ezna roku
1801
organizoval a koordinoval.
[2]
P?imo u ?inu vra?dy nebyl p?itomen. Nastupcem cara Pavla
Alexandrem I.
byl jmenovan generalnim guvernerem
Litevske gubernie
.
Roku
1805
byl postaven do ?ela severni armady na pomoc Rakousku, ale u
Breslau
(dnes Wrocław, ?esky Vratislav) obdr?el rozkaz k navratu v d?sledku
bratislavskeho miru
. Pot?eti ovdov?l a ?tvrtou man?elkou se stala Marie Leonarde von Andrzejkowicz. S ni m?l jednoho syna ? Alexandra, narozeneho roku
1809
. Roku
1806
je Bennigsen v ?ele silneho armadniho sboru tahnouciho na pomoc Prus?m, a v
bitv? u Pultusku
p?i utoku francouzske armady pod
Napoleonem
zachranil v?asnym ustupem ruskou armadu p?ed zni?enim (26. prosince
1806
). Car Alexandr jej jmenoval 1. lednem
1807
vrchnim velitelem armady. V teto funkci svedl 7. a 8. unora
1807
proti Napoleonovi jednu z nejstra?n?j?ich bitev napoleonskych valek v mrazu a vanici u
Preussisch Eylau
(Pruske Jilove). Po dvoudennich bojich byl sice p?inucen k ustupu, ale ten prob?hl zcela organizovan? a Napoleon ji? nem?l sil k jeho pronasledovani. Pak v?ak 14. ?ervna roku
1807
utrp?l Bennigsen jednu z nejt???ich pora?ek v
bitv? u Friedlandu
, po ktere nasledoval
tyl?sky mir
.
Po podepsani miru Bennigsen vystoupil z armady a ?il ?ivotem velkostatka?e na svych panstvich. Roku
1812
byl v?ak na p?ani
Kutuzova
jmenovan na?elnikem generalniho ?tabu. U?astnil se
bitvy u Borodina
a odrazil pak
Murata
u Tarutina, p?esn?ji u Vinkova (18.10.
1812
). Ostre spory s Kutuzovem vyustily v n?kolikam?si?ni dovolenou Bennigsenovu. Ale ji? za?atkem roku
1813
je op?t Alexandrem povolan jako velitel rezervni armady tvo?ici se v
Polsku
a s touto armadou obsadil Bennigsen Velkovevodstvi var?avske, porazil mar?ala
Gouviona de Saint-Cyr
u Dohna (?esky Donin) a sp?chal k Lipsku, kde se podilel na bojich
Bitvy narod?
. Osobn? p?ijal kapitulaci saskeho krale
Friedricha Augusta I.
. Je?t? v Lipsku byl povy?en carem Alexandrem do stavu ruskych hrabat. Pak obsadil
Hamburg
,
Magdeburg
,
Torgau
,
Wittenberg
a po prvnim pa?i?skem miru byl p?evelen do
Besarabie
jako velitel ji?ni armady, zaji??ujici hranici s Tureckem. Roku
1818
pak ode?el do vyslu?by. ?il se svym synem Alexandrem na statku Banteln, blizko sveho rodneho m?sta, kde te? ve v?ku 81 let zem?el. Je?t? dnes v bantelnskem kostele visi na st?n? obraz, znazor?ujici slavneho generala na bitevnim poli u
Hamburku
.
?ad svateho Vladimira
III. t?idy ? Ruske imperium, 1792
- ?ad svateho Vladimira
II. t?idy ? Ruske imperium, 1794
?ad svateho Ji?i
III. t?idy ? Ruske imperium, 15. za?i 1794 ?
s ohledem na pe?livou slu?bu a vynikajici odvahu projevenou v dr?eni opevn?ni a samotneho m?sta Vilnius
?ad svate Anny
I. t?idy ? Ruske imperium, 3. ?ervna 1796
?ad svateho Alexandra N?vskeho
? Ruske imperium, 15. kv?tna 1798
?ad svateho Ji?i
II. t?idy ? Ruske imperium, 27. prosince 1806 ?
za pora?ku Francouz? v bitv? u Pultusk 14. prosince 1806
?ad svateho Ond?eje
? Ruske imperium, 1807
- ?ad svateho Vladimira
I. t?idy ? Ruske imperium, 1812
Vojensky ?ad Marie Terezie
II. t?idy ? Rakouske cisa?stvi, 1813
velkok?i?
?adu me?e
? ?vedsko, 1814
?ad svateho Ji?i
I. t?idy ? Ruske imperium, 22. ?ervna 1814 ?
za usp??nou akci ve valce proti Francouz?m
?ad slona
? Dansko, 20. prosince 1814
?ad Guelf?
? Hannoverske velkovevodstvi, 1818
velkok?i?
?adu ?estne legie
? Francie
?ad ?erne orlice
? Pruske kralovstvi
