Prusko

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Prusko
Preußen
←   Německý řádový stát
←   Polské království
←   Hohenzollernsko
←   Hannoverské království 		1525?1947 Německo  →
Polsko  →
Sovětský svaz  →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozloha
297 007 km² (v roce 1939)
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel
41 700 000 (v roce 1939)
Narodnostni slo?eni
Statni utvar
Vznik
Zanik
de facto 1934 , de iure 1947
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici
Německý řádový stát N?mecky ?adovy stat
Polské království Polske kralovstvi
Hohenzollernsko Hohenzollernsko
Hannoverské království Hannoverske kralovstvi
Nasledujici
Německo N?mecko
Polsko Polsko
Sovětský svaz Sov?tsky svaz

Prusko ( zastarale a polsky Prusy , n?mecky zvuk Preußen , lat. Borussia, Prutenia , prusky Pr?sa , slezsky Praj(z)sko , ?vedsky Preussen , francouzsky Prusse , ma?arsky Poroszorszag ) byl historicky statni utvar ve st?edni Evrop? , ktery m?l po n?kolik stoleti zasadni vliv na n?mecke a evropske d?jiny. Jeho hlavnim m?stem byl p?vodn? Kralovec , posleze Berlin . Jeho uzemi je dnes rozd?leno mezi N?mecko , Polsko , Rusko a okrajov? i Belgii , Dansko , ?esko , a Litvu .

Nazev Prusko pochazi od Prus? , baltskych kmen? p?ibuznych Litevc?m a Loty??m, ?ijicich okolo Gda?skeho zalivu . Ve t?inactem stoleti bylo p?vodni st?edov?ke Prusko dobyto ?adem n?meckych ryti?? . V  17. stoleti bylo Prusko p?ipojeno k vyznamn?j?imu Braniborskemu markrabstvi a na po?atku 18. stoleti , v souvislosti se zalo?enim Pruskeho kralovstvi , se nazev ?Prusko“ p?enesl na cely stat (jeho? jadrem bylo v?ak nadale Braniborsko ). Ten se diky sve vojenske vysp?losti a efektivit? postupn? stal evropskou mocnosti s rozhodujicim vlivem na st?edni Evropu , jednim z tahoun? pr?myslove revoluce a v?d?i silou procesu sjednoceni N?mecka . Od roku 1871 byl prusky kral zarove? n?meckym cisa?em .

Po prvni sv?tove valce a padu monarchie bylo Prusko transformovano ve Svobodny stat v ramci nove n?mecke Vymarske republiky , po nacisticke reorganizaci ve 30. letech ztratilo jako entita na realnem vyznamu. V roce 1947 bylo rozhodnutim spojenecke kontrolni komise Prusko formaln? zru?eno. [1]

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemni vymezeni [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni Prusy p?edstavovaly uzemi v ji?nim Pobalti mezi dolni Vislou a dolnim N?menem (zhruba pozd?j?i Zapadni a Vychodni Prusy ). Po ovladnuti Braniborskem se stat ozna?ovany jako Prusko roz?i?il na rozsahle oblasti v severni ?asti tehdej?i Svate ?i?e ?imske , dnes pat?ici z v?t?iny N?mecku ( Braniborsko , ?lesvicko-Hol?tynsko , Dolni Sasko , Poryni , Vestfalsko aj.), z?asti Polsku ( Slezsko , Lubu?sko , Pomo?any ) a okrajov? take Belgii ( Eupen a Malmedy ), Dansku (ji?ni okraj) a ?esku ( Hlu?insko ). Mimo ?i?i pat?ilo do Pruska je?t? zejmena Velkopolsko ( Pozna?sko ), na severovychod? zasahovalo a? na dne?ni uzemi Ruska ( Kaliningradska oblast ) a Litvy ( Klajpeda ).

V dne?nim N?mecku se v pruskem uzemi nachazelo mno?stvi enklav jinych historickych panstvi ( Oldenbursko , Brun?vicko-Lunebursko , Meklenbursko aj.). Sou?asti Pruska byl take Hohenzollern , male rodove uzemi pruske vladnouci dynastie v ji?nim N?mecku.

Rane d?jiny Prus [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku D?jiny Pruska .
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lancich ?ad n?meckych ryti?? a Pruske vevodstvi .

Pohanske Prusy [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? v dob? p?ed na?im letopo?tem sidlily ve vychodnim Pobalti kmeny Prus? . Proto neslo toto uzemi ve st?edov?ku nazev ?Prusy“ . Prusove z?stali pohany a nevytvo?ili si statni organizaci. Pokusy pok?es?an?tit Prusy z?staly bezvysledne. Krom? toho sami za?ali po?adat loupe?ive vpady na polske uzemi. [ zdroj? ] Mazovsky kni?e Konrad proto pozval na obranu sveho uzemi do zem? ?ad n?meckych ryti?? a daroval jim chelmi?skou zemi roku 1226 .

Prusky ?adovy stat [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1237 se ?ad n?meckych ryti?? spojil s ?adem me?ovych brat?i , ktery operoval v Livonsku . Pruske uzemi se tak dostalo do kle?ti a bylo b?hem nasledujicich 50 let dobyto. K?i?ovych vyprav proti Prus?m se u?astnili i ?e?ti panovnici P?emysl Otakar II. a Jan Lucembursky . P?vodni pruske obyvatelstvo bylo pon?m?eno nebo vyhubeno, Prusy byly kolonizovany zejmena n?meckymi kolonisty. Roku 1309 se ?adove uzemi roz?i?ilo o Gda?ske Pomo?i .

N?me?ti ryti?i expandovali proti dosud pohanske Litv? i k?es?anskemu Polsku, ktere se na obranu proti ?adu spojily Krevskou unii do jednoho statniho celku roku 1385 , kteremu vladli Jagellonci . Roku 1410 dosahlo Polske kralovstvi vyznamneho vit?zstvi nad ?adem n?meckych ryti?? v bitv? u Grunwaldu . Dal?i pora?ka ?ekala slabnouci ?ad v t?inactilete valce s pruskymi m?sty a Polskem.

V roce 1466 byl uzav?en druhy toru?sky mir , podle jeho? ustanoveni Polsku p?ipadly Prusy kralovske , s Marienburgem , ktery byl dosud sidelnim m?stem velmistra ?adu, Gda?skem , Toruni a Elblagem . Hlavnim m?stem zbyvajiciho ?adoveho uzemi, Prus k?i?ackych , se stal Konigsberg , zalo?eny ?eskym kralem P?emyslem Otakarem II. Postaveni ?adoveho velmistra v Prusich se stale zhor?ovalo, nebo? pol?ti kralove v??i n?mu stup?ovali sve naroky.

St?edov?ky Prusky ?adovy stat

V roce 1510 byl velmistrem ?adu zvolen Albrecht Braniborsky z dynastie Hohenzollern? . O dva roky pozd?ji byl slavnostn? uveden do Konigsbergu . D?vodem jeho volby byly p?ibuzenske vazby na polskeho krale Zikmunda I. Stareho , ktery byl jeho strycem. Mezi k?i?aky a krakovskym dvorem tehdy panovaly od uzav?eni druheho toru?skeho miru v roce 1466 velmi napjate vztahy a p?edstavitele ?adu se domnivali, ?e by tak mohli p?isp?t k jejich vylep?eni. To se v?ak ukazalo byt velkym omylem, nebo? ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskymi p?ibuznymi nebyly dobre.

Pruske vevodstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Velmistr Albrecht se jako velmistr bezusp??n? sna?il o mirove narovnani mezi ?adem a polskym kralem. Ani valka, ktera probihala v letech 1519 ? 1521 , nedopadla dob?e. Proto Albrecht vy?e?il kritickou situaci sveraznym zp?sobem a to tak, ?e p?ijal roku 1525 luteranskou reformaci a prohlasil se za sv?tskeho vladce dosud ?adoveho uzemi. Prusy kni?eci se pote staly lenem polskeho krale.

Po smrti vevody Albrechta se pruskym vevodou v roce 1568 stal jeho syn Albrecht Fridrich . Ten v?ak v roce 1577 onemocn?l a tak se stal regentem Ji?i Fridrich Braniborsky z Braniborska-Ansbachu (a Braniborska-Kulmachu), ktery byl poslednim mu?skym ?lenem nejstar?ich v?tvi dynastie. Jeliko? nem?l vevoda Albrecht Fridrich ?adne syny, stal se naslednikem mu? jeho dcery braniborsky kurfi?t Jan Zikmund , ktery si ji? p?ed jeho smrti vzal za ?enu jeho dceru Annu Pruskou . Ten se take po jeho smrti stal nakratko v letech 1618?1619 pruskym vevodou.

Spojeni s Braniborskem [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Braniborsko-Prusko .

Roku 1618 byly Prusy kni?eci spojeny s Braniborskym markrabstvim , kde vladli rovn?? Hohenzollernove , v jeden stat ( Braniborsko-Prusko ) se siln? n?meckym charakterem. Hlavnim m?stem se stal Berlin . ?Velky kurfi?t “ Fridrich Vilem ( 1640 ? 1688 ) dosahl zru?eni vazalskych zavazk? a 19. za?i 1657 velavskou smlouvou i zru?eni lenniho pom?ru k Polsku, co? bylo uznano 3. kv?tna 1660 olivskym mirem i ostatnimi mocnostmi. Na rozdil od zapadni ?asti noveho statu se vychodni ?ast nestala sou?asti Svate ?i?e ?imske naroda n?meckeho .

Pruske kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Po Bitv? u Mollwitz (1741) Prusko ovladlo Slezsko , uzemi Koruny ?eske
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Pruske kralovstvi .

Dne 18. ledna 1701 se syn Fridricha Vilema, kurfi?t Fridrich III., prohlasil v Konigsbergu se svolenim polskeho krale a ?imskon?meckeho cisa?e ? Kralem v Prusku “ jako Fridrich I. , ?im? zalo?il Pruske kralovstvi . [2]

Prusko pak ve slezskych valkach v letech 1740 ? 1745 ziskalo od habsburske monarchie v?t?inu Slezska a Kladsko , uzemi p?vodn? Koruny ?eske . Tento zisk pak dokazalo ubranit b?hem sedmilete valky . To byl po?atek mocenskeho vzestupu Pruska, ktere se stalo jednim z nejd?le?it?j?ich evropskych stat?. V teto dob? m?lo Prusko nejen skv?le vycvi?enou armadu, ale take efektivni u?ednicky aparat.

V letech 1772 ? 1795 se Prusko zu?astnilo trojiho d?leni Polska a ziskalo tak rozsahla uzemi na vychod? ( Varmii , Zapadni Prusko , Chelmi?sko , Note?sko ? Netzedistrikt , Velkopolsko , Kujavsko , Siradzko , Leczycko ?ast Podlesi , a zapadni a severni Mazovsko v?etn? Var?avy ), kde pak postupn? vzniklo Zapadni Prusko , Nove Vychodni Prusko a Ji?ni Prusko .

Napoleonske valky [ editovat | editovat zdroj ]

V obdobi napoleonskych valek ztratilo Prusko v bojich proti Napoleonovi a jeho spojenc?m rozsahla uzemi na zapad? i vychod?, co? si v?ak po pora?ce Francie vykompenzovalo na Vide?skem kongrese , kde ziskalo zapadni ?ast var?avskeho velkokni?ectvi , na ni? vytvo?ilo Pozna?sko , severni polovinu Saska v?etn? Dolni Lu?ice a severovychodni poloviny Horni Lu?ice , a cele Poryni a Vestfalsko . Od ?vedska pak smlouvou ze 4. ?ervna 1815 ziskalo severni ?ast P?ednich Pomo?an v?etn? Rujany . 8. ?ervna 1815 pak Prusko spolu s Rakouskem a ostatnimi n?meckymi staty vytvo?ilo N?mecky spolek , k n?mu? v?ak nepat?ily jeho 3 nejvychodn?j?i provincie Pozna?sko, Zapadni Prusko a Vychodni Prusko .

Prusko bylo v letech roku 1851 pora?eno Danskem v prusko-danske valce (1848?1851), v ni? cht?lo Prusko ovladnout Danskem kontrolovane ?lesvicko s po?etnou n?meckou men?inou. Roku 1863 pak bylo ?lesvicko za?len?no p?imo do Danska, co? bylo zjevnym poru?enim Londynskeho protokolu z roku 1851, v n?m? se Dansko mimo jine zavazalo ponechat ?lesvicku jeho prava. D?sledkem byla nasledujici dansko-n?mecka valka . Roku 1864 Prusko s Rakouskem a ostatnimi n?meckymi staty bojovalo proti Dansku , ktere cht?lo odd?lit jim ovladane Hol?tynsko a Lauenbursko od N?meckeho spolku (Dansky kral byl v ramci personalni unie take vevodou ?lesvicka-Hol?tynska , ale Hol?tynsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdil od severn?j?iho ?lesvicka ?lenem N?meckeho spolku) a za?lenit je do Danska. V teto valce bylo Dansko pora?eno, ?lesvicko se stalo prusko-rakouskym kondominiem , Hol?tynsko ziskalo Rakousko a Prusku p?ipadlo Lauenbursko s titulem vevodstvi.

Sjednoceni N?mecka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Sjednoceni N?mecka .

Prusko-rakouska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Prusko-rakouska valka .

Spor s Rakouskem o vedouci ulohu v N?meckem spolku a o ?lesvicko-Hol?tynsko pak vedl roku 1866 k prusko-rakouske valce , v ni? bylo Rakousko a jeho spojenci pora?eni. Prusko pak krom? anexe celeho ?lesvicka-Hol?tynska anektovalo rozsahla uzemi rakouskych spojenc? Kralovstvi Hannoverskeho , Kurfi?tstvi Hesenskeho a Vevodstvi Nasavskeho .

V anexi dal?iho rakouskeho spojence kralovstvi Saskeho mu zabranilo negativni stanovisko Rakouska a Francie , a Sasko bylo posti?eno ?pouze“ vysokymi reparacemi. Dal?i rakou?ti spojenci, kralovstvi Bavorske a Velkovevodstvi Hesenske , musely postoupit Prusku men?i okrajova uzemi. Velkovevodstvi Hesenske ztratilo okres Biedenkopf, zapadni ?ast okresu Gießen a nedavno ziskane Hesensko-Hombursko . Bavorsko bylo nuceno odstoupit Prusku okrajova uzemi ve Francich (okres Gersfeld a ?ast uzemi vychodn? od hesenskeho m?sta Gelnhausen ). Na ziskanych uzemich pote Prusko vytvo?ilo provincie Hannoversko , Hesensko-Nasavsko a ?lesvicko-Hol?tynsko .

Prusko se pak stalo zakladajicim spolkovym statem Severon?meckeho spolku , ktery byl pod jeho hegemonii a v n?m? mu pat?ila v?t?ina uzemi. A? do konce prvni sv?tove valky pak u? m?lo stejny rozsah.

V letech 1870?1871 pak Prusko po boku dal?ich n?meckych stat? bojovalo proti Francii v prusko-francouzske valce . Dne 18. ledna 1871 se pak stalo nejv?t?i spolkovou zemi nov? zalo?eneho N?meckeho cisa?stvi s oficialnim nazvem N?mecka ?i?e .

Politicka mapa Pruska (p?ed rokem 1905)

Prusko-francouzska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Prusko-francouzska valka .

19. ?ervence 1870 Francie vyhlasila valku Prusku. Diky spojeneckym smlouvam se p?idaly k Prusku armady v?ech n?meckych stat?. Francie byla na valku ?patn? p?ipravena a po bitv? u Sedanu kapitulovala 2. za?i 1870. Lid ve valce pokra?oval, jeho odpor byl zlomen a? oble?enim a ost?elovanim Pa?i?e.

P?im??i bylo podepsano v lednu, mirova smlouva pak 10. kv?tna 1871 . Francie p?i?la o n?ktera uzemi.

N?mecke cisa?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Po padu monarchie roku 1918 tu pak v ramci Vymarske republiky vznikl Svobodny stat Prusko (Freistaat Preußen) . V d?sledku Versailleskeho miru ztratilo Prusko rozsahla uzemi na vychod?, severu a zapad?. Obnovena Litva ziskala severni ?ast Vychodniho Pruska ; obnovene Polsko v?t?inu Zapadniho Pruska a Pozna?ska , nepatrnou ?ast Vychodniho Pruska a ?ast Slezska ; ?eskoslovensko pak ziskalo Hlu?insko .

Na zapad? pak Belgie ziskala Eupen a Malmedy , na severu ziskalo Dansko ?ast ?lesvicka (dne?ni dansky okres Ji?ni Jutsko ). Gda?sk s okolim se stal samostatnym statem ( Svobodne m?sto Gda?sk ) pod patronaci Spole?nosti narod? . ?ast Poryni se stala sou?asti Sarska . V letech 1921 a 1929 byl pak do Pruska ve dvou fazich za?len?n Svobodny stat Waldeck-Pyrmont .

Vymarska republika [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Svobodny stat Prusko .
Pruska vlajka pou?ivana v letech 1918-1933

V d?sledku pora?ky v prvni sv?tove valce vypukla v Berlin? takzvana listopadova revoluce, ktera se roz?i?ila po celem N?meckem cisa?stvi. Jejim d?sledkem bylo, ?e byly zru?eny ?i padly v?echny n?mecke monarchie v?etn? Pruskeho kralovstvi. Prusko se tak stalo republikou v ramci Vymarske republiky. Roku 1932 do?lo ke krizi, ktera vyvrcholila tzv. Altonskou krvavou ned?li . Te vyu?il Franz von Papen a tvrzenim, ?e pruska zemska vlada nedokazala zajistit v zemi po?adek, si zajistil u Paula von Hindenburga vydani nouzoveho vynosu ze dne 20. ?ervence 1932 , jim? do?lo k sesazeni pruske zemske vlady a nastoleni ?i?skeho komisa?e pro Prusko. Tim se stal prav? von Papen. Sesazena zemska vlada se nasledn? odvolala k ?i?skemu nejvy??imu soudnimu dvoru. P?esto?e nasledny rozsudek zru?il rozhodnuti o sesazeni dosavadni pruske vlady, netroufali si v?ak zpochybnit pravoplatnost na?izeni ?i?skeho prezidenta.

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Nacisticke N?mecko [ editovat | editovat zdroj ]

Po nastupu Hitlera k moci a nasledne centralizaci N?mecka byl pak Svobodny stat Prusko p?em?n?n v ramci nacistickeho N?mecka v pouhou zemi (Land Preußen) , zbavenou ve?kere autonomie . I nadale zde v?ak a? do konce druhe sv?tove valky fungovala formalni zemska vlada. Na zaklad? zakona ?o Velkem Hamburku a dal?ich uzemnich upravach“ byl 1. dubna 1937 k Prusku p?ipojen Lubeck , dosud oldenburske exklavy Lubeck a Birkenfeld , dosud hamburska exklava Cuxhaven jako?to i n?kolik exklav Meklenburska .

Pruska vlajka pou?ivana za Nacistickeho n?mecka

Z toho Lubeck, Utinske kni?ectvi a n?kolik meklenburskych exklav byly za?len?ny do ?lesvicka-Hol?tynska; Birkenfeld do Poryni; Cuxhaven do Hannoverska; dv? meklenburske exklavy do Braniborska . Naopak Wilhelmshaven byl p?edan Oldenbursku; ?ada obci v okoli Hamburku byla p?ipojena k Hamburku; exklava pruske provincie Pomo?an , Zetemin byla spolu s n?kolika malymi exklavami Braniborska p?edana Meklenbursku. V souvislosti s vyboji T?eti ?i?e pak byly b?hem druhe sv?tove valky k Prusku do?asn? p?ipojeny velke ?asti Polska ( Zapadni Prusko , Pozna?sko , Gda?sk , Klajpeda , polska ?ast Slezska , severni ?ast Mazovska , Hlu?insko a jina uzemi).

Zanik pruskeho statu [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni druhe sv?tove valky bylo Prusko Postupimskou dohodou rozd?leno (bez uzemi vychodn? od linie Odra?Nisa , ktera ziskalo Polsko a SSSR ) mezi 4 spojenecke okupa?ni zony a v jejich ramci pak bylo Prusko spojenci p?i nasledne decentralizaci povale?neho N?mecka rozd?leno mezi nov? vytvo?ene zem?. Formaln? pak prusky stat existoval a? do 25. unora 1947, kdy byl rozhodnutim spojenecke kontrolni komise zru?en. [1]

Administrativni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Hranice Pruskeho statu se b?hem historie permanentn? m?nily. Za?atkem 18. stoleti se Pruske kralovstvi skladalo ze 17 zemskych ?asti: Braniborsko , Pomo?ansko , Prusko, Geldernsko , Klevsko , Moers , Krefeld , Tecklenburg , Lingen , Minden , Marka , Ravensberg , Lippstadt , Magdeburk , Halberstadt , Neuchatel a Valangin . Roku 1713 byly n?ktere zemske ?asti spojeny do provincii, jine naopak rozd?leny mezi n?kolik provincii. Prusko se nyni ?lenilo na provincie St?edni marku , Ukerskou marku , Starou Marku , Novou marku-Pomo?any- Ka?ubsko , Prusko, Geldernsko-Klevsko, Minden-Marka-Ravensberg, Magdeburk-Halberstadt, Neuchatel a Valangin. Po roce 1740 do?lo je?t? k n?kolika dal?im reformam.

Po Vide?skem kongresu bylo Prusko ?Na?izenim o zlep?eni provincialniho z?izeni“ od 30. dubna 1815 rozd?leno na 10 provincii (v zavorkach hlavni m?sta), ktere s vyjimkou Pozna?ska, Vychodniho a Zapadniho Pruska p?istoupily k N?meckemu spolku :

  1. Provincie Braniborsko ( Postupim )
  2. Provincie Vychodni Prusko ( Kralovec )
  3. Provincie Zapadni Prusko ( Gda?sk )
  4. Provincie Pomo?ansko ( ?t?tin )
  5. Provincie Slezsko ( Vratislav )
  6. Provincie Pozna?sko ( Pozna? )
  7. Provincie Juli?sko-Klevsko-Berg ( Kolin nad Rynem )
  8. Provincie Velkovevodstvi Dolni Poryni ( Koblenz )
  9. Provincie Vestfalsko ( Munster )
  10. Provincie Sasko ( Magdeburg )

Dne 27. ?ervna 1822 byly provincie Juli?sko-Klevsko-Berg a Velkovevodstvi Dolni Poryni slou?eny do provincie Poryni , jeji? metropoli se stal Koblenz . V obdobi od 3. prosince 1829 do 1. dubna 1878 byly provincie Zapadni a Vychodni Prusko slou?eny do Provincie Prusko s hlavnim m?stem Kralovec. Tim se po?et provincii sni?il na 8. Od 5. ?ervna 1823 byly provincie zarove? uzemn? samospravnymi celky s ?adou kompetenci. V jejich ?ele staly provincialni sn?my (Provinziallandtage) , z po?atku ozna?ovane jako provincialni stavy (Provinzialstande) . Sn?my existovaly v Prusku do roku 1933 , kdy byly zru?eny nacistickym re?imem Adolfa Hitlera .

Dne 7. prosince 1849 odstoupili v obou hohenzollernskych kni?ectvich oba vladcove z mistni v?tve hohenzollernske dynastie , a tak p?ipadlo Hohenzollernsko Prusku, v jeho? ramci bylo 12. b?ezna 1850 za?len?no jako vladni obvod Sigmaringen do Poryni. Pozd?ji se Hohenzollernsko ?asto ozna?ovalo jako Hohenzollernske zem? a p?esto?e nale?elo formaln? k Poryni, m?lo vlastni sn?m.

Dne 20. ?ervence 1853 koupilo Prusko od Oldenburska kus zem? o rozloze 313 ha u ?eky Jade , kde se roku 1856 zapo?alo stavbou p?istavu, ktery roku 1869 ziskal oficialni nazev Wilhelmshaven . Tento p?istav byl ji? roku 1867 za?len?n do nov? ziskane provincie Hannoversko .

Po Prusko-rakouske valce bylo Prusko roz?i?eno anexi uzemi n?meckych stat? Frankfurtu nad Mohanem , Hannoverska , Hesenska-Kasselska a Nasavska , a men?ich okrajovych ?asti Bavorska a Hesenska-Darmstadtska . Na t?chto nov? ziskanych uzemich byly vytvo?eny nove provincie Hannoversko a Hesensko-Nasavsko. Na rozdil od ostatnich provincii v?ak Hesensko-Nasavsko nem?lo a? do roku 1920 vlastni provincialni sn?m, ale bylo spravovano komunalnimi sn?my obou nov? z?izenych vladnich obvod? : Kurhesenskym a Nasavskym komunalnimi sn?mem, p?i?em? do spravni reformy z let 1885?1886 m?l vlastni komunalni sn?m take Frankfurt nad Mohanem. Teprve roku 1920 byly oba komunalni sn?my pod?izeny nov? z?izenemu provincialnimu sn?mu Hesenska-Nasavska.

Po Prvni sv?tove valce Prusko utrp?lo citelne uzemni ztraty, nasledovane upravou spravniho ?len?ni. V jejich d?sledku p?estaly existovat provincie Pozna?sko a Zapadni Prusko. Zbytek uzemi Zapadniho Pruska byl rozd?len mezi provincii Vychodni Prusko a spravni obvod Zapadni Prusko-Pozna?sko , jeho? sou?asti se stal take zbytek Pozna?ska. 1. ?ervence 1922 byl vy?e uvedeny spravni obvod p?em?n?n v novou provincii Hrani?ni marka Pozna?sko-Zapadni Prusko .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Prussia na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-1947. ISBN   0-7139-9466-5
  2. ↑ D?jiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelstvi Lidove noviny, edice: D?jiny stat?, 2004, ISBN   80-86379-59-0

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • CLARK, Christopher. Prusko. Vzestup a pad ?elezneho kralovstvi . Praha: Pavel Dobrovsky ? BETA, 2008. 576 s. ISBN   978-80-7306-357-3 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prusko&oldid=23764545 “