Rujana
Rugen ( n?mecky )
Narodni park Jasmund se znamym k?idovym utesem Konigsstuhl
Lokalizace	Baltske mo?e
Stat	N?mecko N?mecko
?  Spolkova zem?	Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko
Topografie
Rozloha	926 km²
Zem?pisne sou?adnice	54°27′ s. ?. , 13°24′ v. d.
Osidleni
Po?et obyvatel	64 376  (2021)
Nejv?t?i sidlo	Bergen auf Rugen
Pou?ivane jazyky	n?m?ina
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Rujana ^[1] (p?vodn? Rana ; n?mecky Rugen , n?mecka vyslovnost: IPA : [ ??yː?n? ], poslech nebo IPA: [ ??yː?ŋ? ]; latinsky Rugia ) je nejv?t?i ostrov v N?mecku . Le?i na severovychodnim okraji spolkove zem? Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko v Baltskem mo?i . Vychodni pob?e?i ostrova tvo?i zapadni hranici Pomo?anskeho zalivu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Od 6. stoleti byl ostrov osidlen kmenem slovanskych Ran? , podle nich? ma sve jmeno. Jine zdroje v?ak ozna?uji za p?vodce nazvu germanske Rugie , kte?i ostrov obyvali p?ed dobou st?hovani narod? . ^[2] Slovane zde vybudovali kni?ectvi s centrem na Arkon? . V 8.?11. stoleti p?edstavovalo toto uzemi jedno z vyznamnych center moci Pobaltskych Slovan?, ktere ?elilo opakovanym najezd?m Viking? . Slovanskymi kmeny zde byl uctivan Svantovit . Replika jeho sochy (p?vodn? z?ejm? z 10. stoleti) se take na ostrov? nachazi. ^[3] Roku 1168 se kni?ata po danskem vpadu a zni?eni proslule svatyn? Svantovita v Arkon? dostala pod svrchovanost danskeho krale Valdemara I. Sou?asn? kni?e Jaromar I. p?ijal k?es?anstvi . Sou?asti kni?ectvi byla i protilehla pevnina, kde se nachazela men?i ud?lna kni?ectvi. Po umrti Vilislava III. , posledniho p?imeho mu?skeho potomka, v roce 1325 p?e?lo Rujanske kni?ectvi do rukou vevod? z pomo?ansko-wolgastske linie. Pouze v prvni polovin? 15. stoleti do?lo k kratkodobemu osamostatn?ni Rujany.

V pr?b?hu t?icetilete valky byl ostrov n?kolikrat v moci Albrechta z Vald?tejna a ?ved?. Po uzav?eni Vestfalskeho miru se Rujana stala sou?asti ?vedska . V roce 1815 byl ostrov po napoleonskych valkach za?len?n do Pruska . Po druhe sv?tove valce se Rujana stala sou?asti sov?tske okupa?ni zony a byla spojena s Meklenburskem , ?im? se stala sou?asti N?mecke demokraticke republiky (NDR). V ramci spravni reformy v roce 1952 byla za?len?na do kraje Rostock . Po znovusjednoceni N?mecka v roce 1990 nale?i Rujana do spolkove zem? Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko .

?iselne udaje [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrov Rujana, v?etn? p?ilehlych ostrov?, ma rozlohu 935 km². Dosahuje maximalni nadmo?ske vy?ky 161 m na vrcholu Piekbergu. Podle udaj? z roku 2021 zde ?ije 64 376 obyvatel. Ostrov je orientovan v ose sever-jih s delkou 52 km a v ose zapad-vychod m??i 41 km.

Geologie a geografie [ editovat | editovat zdroj ]

B?ehy jsou nizke, velmi ?lenite. Vyskytuje se na nich mnoho kos , p?esyp? a dun . Relief je tvo?en kopcovitou rovinou s valy koncovych moren , ktere p?ekryvaji vapence . Na severu, nedaleko m?sta Sassnitz je Narodni park Jasmund . Ten je znamy p?ikrymi k?idovymi skalami , misty vysokymi i p?es 30 m.

P?eva?na ?ast povrchu je obd?lavana ( ?ito , oves , brambory , cukrova ?epa ). Na vychod? a ve st?edni ?asti ostrova jsou bukove lesy . Je zde rozvinuta ?ivo?i?na vyroba ( mleko ) a rybolov ( sledi , uho?i ). Hlavni p?istav je Sassnitz . Pobli? n?j se t??i k?ida . Jsou zde p?imo?ske lazn? ( Binz , Sellin ). Je spojen s pevninou hrazi (2,5 km) se ?eleznici a mostem . Mezi m?sty Sassnitz a Trelleborg ( ?vedsko ) fungovalo do roku 2020 trajektove spojeni.

Biosfericka rezervace [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi o rozloze 22 800 ha, zahrnujici jihovychodni ?ast ostrova, bylo v roce 1991 zapsano na seznam biosferickych rezervaci UNESCO. Sidlo spravy biosfericke rezervace je v Putbusu . ^[4]

Cestovni ruch [ editovat | editovat zdroj ]

Rujana pat?i mezi vyznamne turisticke destinace N?mecka, p?i?em? p?ibli?n? ?tvrtina v?ech p?enocovani v regionu Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko se odehrava prav? zde. V roce 2014 se stala nejobliben?j?im n?meckym prazdninovym ostrovem s 5,89 miliony p?enocovani. [1] Turiste nav?t?vuji Rujanu zejmena od dubna do ?ijna, s hlavni sezonou v ?ervnu a? srpnu. Oblibenymi rekrea?nimi st?edisky jsou Binz , Sellin , Gohren a Sassnitz . Ostrov laka svou unikatni p?irodni a kulturni krajinou, v?etn? Narodniho parku Jasmund s Rujanskymi k?idovymi skalami. K?ida, nazyvana "bile zlato Rujany" , hraje vyznamnou roli v turistickych nabidkach a ekonomice ostrova. ^[5] ?ast zapadniho pob?e?i a Boddenu pat?i do Narodniho parku Krajina Zapadopomo?anske laguny. Rujana je rovn?? znama jako odpo?inkove misto pro tisice je?ab? b?hem jejich migrace od konce srpna do za?atku ?ijna.

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  P?imo?ske lazn? Binz
• 
  Most Rugenbrucke, spojujici Stralsund s ostrovem
• 
  Kap Arkona na severu ostrova
• 
  Pla?e v Binzu
• 
  Narodni park Jasmund
• 
  Novy a stary silni?ni a ?elezni?ni most na Rujanu
• 
  N?kdej?i vojensky lazaret v Pro?e

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

• V tomto ?lanku byly pou?ity informace z Velke sov?tske encyklopedie , heslo ?Рюген“.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Evropa v prom?nach staleti, Libri Praha 1997, ISBN   80-85983-30-3

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Rujana na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Rujana ve Wikislovniku
• Kniha Rujana ve Wikiknihach
• (?esky) Cestovni pr?vodce o Rujan? na Wikibooks