Paul Dirac
Rodne jmeno	Paul Adrien Maurice Dirac
Narozeni	8. srpna 1902 Bristol
Umrti	20. ?ijna 1984 (ve v?ku 82 let) Tallahassee
Misto poh?beni	Roselawn Cemetery ( 30°29′16″ s. ?. , 84°15′52″ z. d. )
Bydli?t?	Spojene kralovstvi
Alma mater	Bristolska univerzita (1918?1923) Univerzita v Cambridgi (1923?1926) Cotham School
Povolani	matematik , teoreticky fyzik, profesor , fyzik , v?dec , akademik, vychovatel, u?itel a in?enyr
Zam?stnavatele	St John’s College (1927?1932) Univerzita v Cambridgi (1932?1969) Miamska univerzita (1969?1972) Florida State University (1969?1984)
Ocen?ni	spole?nik Kralovske spole?nosti (1930) Nobelova cena za fyziku (1933) Kralovska medaile (1939) Bakerian Lecture (1941) medaile Maxe Plancka (1952) … vice na Wikidatech
Nabo?. vyznani	deismus
Cho?	Margit Dirac (od 1937) [1] [2]
Rodi?e	Charles Dirac [2]
P?ibuzni	Gabriel Andrew Dirac (adoptovany syn) Eugene Paul Wigner (man?el?in bratr) [3]
Funkce	Lukasiansky profesor matematiky (1932?1969)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Paul Adrien Maurice Dirac (?ti [d?'ræk]) ( 8. srpna 1902 ? 20. ?ijna 1984 ) byl britsky v?dec, matematik a teoreticky fyzik , ktery se zabyval kvantovou teorii , obecnou teorii relativity a kosmologii . P?edpov?d?l existenci antihmoty . Za svoji zakladni praci v kvantove fyzice ziskal v roce 1933 spole?n? s Erwinem Schrodingerem Nobelovu cenu . ^[4]

Rany ?ivot a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Paul Dirac se narodil v zapadoanglickem Bristolu jako prost?edni ze t?i d?ti frankofonniho ?vycara Charlese Adriena Ladislase Diraca a Cornwalanky Florence Hannah Holten. Otec byl profesorem literatury na Bristolske univerzit? (jako tzv. hostujici profesor) a matka, dcera kapitana obchodni lodi, byla knihovnici. Rodina obdr?ela britske ob?anstvi a? r. 1919 ; do te doby pobyvali v Britanii jako ?vycar?ti ob?ane. Autoritativni otec trval na vylu?n? francouzske vychov? svych d?ti a nevahal je dokonce fyzicky trestat za chyby ve vyslovnosti. Dusne rodinne pom?ry a potla?ovany odpor k otci se na Paulov? povaze siln? podepsaly: jeho pozd?j?i ml?enlivost, uzav?enost a nep?ili? vst?icne chovani ve spole?nosti jsou p?i?itany prav? t?mto za?itk?m z d?tstvi. ^[5] Dirac byl znam svou neosobnosti a tvrdou kritikou v?ci, ktere se protivily jeho pohledu na sv?t.

Ve 12 letech (prav? v roce za?atku 1. sv. valky ) nastoupil na pr?myslovou st?edni ?kolu Merchant Venturers’ Technical College, ve sve dob? vyjime?nou d?razem na p?irodni v?dy a vyuku ?ivych jazyk?. O 4 roky pozd?ji zahajil studium elektroin?enyrstvi p?imo na univerzit? v Bristolu , kde r. 1921 ziskal titul bakala?e elektrotechniky. O dva roky pozd?ji se stal magistrem v oboru matematika. V letech 1924?1926 studoval v Cambridge na St. John’s College , kterou ukon?il obhajobou doktorske dizerta?ni prace Quantum Mechanics (Kvantova mechanika) . ^[5] Navazal v ni na sv?j ?lanek z r. 1925 The Quantum Theory of the Electron ( Kvantova teorie elektronu ), kdy? matematicky interpretoval zakladni principy kvantove mechaniky. ^[6] K jeho nejbli??im p?atel?m v Cambridge pat?il sov?tsky fyzik P. L. Kapica . ^[7] V roce 1927 kratce pobyval jako stipendista na Koda?ske univerzit? u Nielse Bohra , potom odjel do Gottingenu , kde se setkal s Maxem Bornem a se svymi vrstevniky Robertem Oppenheimerem a Igorem Tammem . Na zpate?ni cest? do Anglie stravil n?kolik tydn? v Leidenu u Paula Ehrenfesta . ^[5]

Profesionalni kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1927 p?sobil Dirac jako profesor matematiky na Univerzit? v Cambridgi a? do roku 1969. ?asto p?edna?el v r?znych zemich. U? v roce 1929 podnikl s Wernerem Heisenbergem velkou cestu do USA , odkud po p?ti m?sicich pokra?oval do Japonska a p?es Sov?tsky svaz do Evropy. ^[5] Se sov?tskymi v?dci udr?oval kontakty a? do druhe sv?tove valky. V roce 1931 se stal Dirac zahrani?nim ?lenem Akademie v?d SSSR. ^[7]

V letech 1928 a 1930 publikoval dv? prace o kvantove mechanice Quantum Theory of Electron (Kvantova teorie elektronu) a The principles of Quantum Mechanics (Principy kvantove mechaniky) , ktere byly d?vodem pro ud?leni Nobelovy ceny za fyziku v roce 1933. ^[4] V roce 1932 byl Paul Dirac jmenovan lukasianskym profesorem matematiky na Univerzit? v Cambridgi a v teto funkci setrval 37 let. V roce 1930 se stal ?lenem Kralovske spole?nosti (Royal society) v Londyn? . ^[5]

V roce 1937 se o?enil s Margitou Balaszovou-Wignerovou, sestrou Eugena Wignera . Paul Dirac adoptoval jeji dv? d?ti z p?edchoziho man?elstvi a spolu m?li je?t? dv? dcery. Byl pln? soust?ed?ny na svou praci, nem?l ?adne zaliby krom? p??i a horske turistiky.

V roce 1969 se Paul Dirac s rodinou p?est?hoval do USA , kde p?sobil nejprve na univerzit? v Miami (1969?1971), pozd?ji jako profesor fyziky na univerzit? v Tallahassee na Florid? (1971?1984). ^{[5] [7]} V letech 1973?1975 p?edna?el v Ioffeho fyzikaln?-technickem institutu (Fizt?ch) v Leningrad? .

Paul Dirac zem?el v roce 1984 na Florid? a byl poh?ben na h?bitov? v Tallahassee . V roce 1995 mu byla z?izena pam?tni deska ve Westminsterskem opatstvi v Londyn? mezi nejvyzna?n?j?imi osobnostmi britskeho kralovstvi .

V?decke usp?chy [ editovat | editovat zdroj ]

Je znam p?edev?im tim, ?e jako prvni formuloval relativistickou kvantov?-mechanickou rovnici popisujici elektron (a obecn?ji ?astice se spinem 1/2), ktera se na jeho po?est nazyva Diracova rovnice a ktera ho vedla k p?edpov?di existence pozitronu ( anti?astice elektronu), ktery byl pozd?ji v roce 1932 pozorovan Carlem D. Andersonem . Chovani volnych elektron? v kovu, zname jako Fermiho?Diracovo rozd?leni popsal v kvantove statistice. ^{[5] [7]}

Jeho prace na kvantove teorii emise a absorpce za?eni byla jedna z prvnich praci kvantove elektrodynamiky . P?isp?l take vyznamnou m?rou k rozvoji formalismu kvantova teorie zavedenim tzv. braketove notace nazyvane te? Diracova notace . Je take autorem sporne kosmologicke teorie, tzv. hypotezy velkych ?isel . Byl jednim z prvnich fyzik? pokou?ejicich se o skloubeni kvantove teorie s teorii gravitace . Vytvo?il obecnou kvantovou teorii pole a teorii kvantovani na zak?ivenem ?asoprostoru.

Koncem padesatych let pracoval na nove formulaci obecne teorie relativity a v sedmdesatych letech se v?noval studiu relativistickych rovnic. P?edpov?d?l existenci magnetickych monopol? . ^[5]

Napsal mnoho v?deckych publikaci a n?kolik knih. Nejznam?j?i z nich je u?ebnice Principles of Quantum Mechanics (Principy kvantove mechaniky) publikovana v roce 1930 , ve ktere Dirac elegantn? shrnul jak maticovou mechaniku Wernera Heisenberga , tak vlnovou mechaniku Erwina Schrodingera a sjednotil je v ramci jednotneho matematickeho popisu, ve kterem jsou m??itelne fyzikalni veli?iny reprezentovany operatory p?sobicimi na Hilbertov? prostoru vlnovych funkci , ktere popisuji v kvantove teorii stav fyzikalniho systemu . Za tim u?elem zavedl braketovou notaci a tzv. Diracovu delta funkci .

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? Nobelovy ceny za fyziku (1933) obdr?el Paul Dirac od britske Kralovske spole?nosti Kralovskou medaili (1939) a Copleyovu medaili (1952) za p?inos k relativisticke dynamice ?astic v kvantove mechanice. V roce 1973 byl vyznamenan ?adem za zasluhy (Order of Merit). Byl ?lenem mnoha zahrani?nich akademii v USA, Evrop?, Indii, SSSR i Vatikanu.

Na jeho po?est jsou od roku 1985 t?emi odbornymi spole?nostmi ka?doro?n? ud?lovany Diracovy medaile za vynikajici prace z teoreticke fyziky, matematiky a po?ita?ove chemie. ^[5]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• R.H. Dalitz and Sir Rudolf Peierls: ?Paul Adrien Maurice Dirac“ in Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society 32 (1986) 137-185
• Olivier Darrigol: ?Dirac, Paul Adrien Maurice“ in Dictionary of Scientific Biography, Vol. 17, Suppl. II ed. by Frederic L. Holmes, Charles Scribner's Sons, New York 1981, ISBN   0-684-80588-X
• KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturnich d?jinach Evropy (Atomovy v?k) . 1. vyd. Praha: ?VUT, 2010. 307 s. ISBN   978-80-01-04546-6 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Paul Dirac na Wikimedia Commons
• Osoba Paul Dirac ve Wikicitatech
• https://www.scienceworld.cz/paul-dirac/
• (anglicky) Interview s Paulem Diracem z r. 1982 (Youtube)