Demokraticka republika Vychodni Timor Republika Demokratika Timor Lorosa'e Republica Democratica de Timor-Leste
vlajka znak
Hymna Patria
Motto "Unidade, Accao, Progresso" ("Jednota, akce, pokrok")
Geografie
Poloha Vychodniho Timoru
Hlavni m?sto	Dili
Rozloha	14 918 km² ( 154. na sv?t? ) z toho zanedbatelne % vodni plochy
Nejvy??i bod	Foho Tatamailau (2963 m n. m.)
?asove pasmo	UTC+9
Poloha	8°58′ j. ?. , 125°45′ v. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	1 341 737 ( 152. na sv?t? , 2022 )
Hustota zalidn?ni	69 ob. / km² ( 90. na sv?t? )
HDI	▼ 0,607 (nizky) ( 140. na sv?t? , 2021)
Jazyk	tetum (u?edni), portugal?tina (u?edni), angli?tina (pracovni), indone?tina (pracovni) a dal?i jazyky
Nabo?enstvi	?imskokatolicka cirkev
Statni utvar
Statni z?izeni	parlamentni republika
Vznik	20. kv?tna 2002 (nezavislost na Indonesii )
Prezident	Jose Ramos-Horta
P?edseda vlady	Xanana Gusmao
M?na	americky dolar + vlastni centavove mince (USD)
HDP /obyv. ( PPP )	3 747 [1] USD ( 157. na sv?t? , 2023)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	626 TLS TL
MPZ	TL
Telefonni p?edvolba	+670
Narodni TLD	.tl
multimedialni obsah na Commons

Vychodni Timor ?i Timor Leste (v jazyce tetum Timor-Leste, d?ive Timor Lorosa'e , portugalsky Timor-Leste ), plnym nazvem Demokraticka republika Vychodni Timor , je maly stat na vychod? ostrova Timor v souostrovi Male Sundy . Ma p?es milion obyvatel. Jde o jeden z nejmlad?ich stat? sv?ta ? samostatnost sice vyhlasil v roce 1975 , ale naprostou v?t?inou zemi byl uznan a? v roce 2002 pote, kdy samostatnost potvrdilo referendum z roku 1999 .

Z hospoda?skeho hlediska jde o rozvojovou zem?d?lskou zemi s p?stovanim ry?e , kokosovych o?ech? a dal?ich tropickych plodin. Ma v?ak i vyznamna lo?iska nerostnych surovin ? p?edev?im ropy a zemniho plynu . ^[2] Tyto produkty tvo?i hlavni ?ast exportu .

Hlavnim m?stem Vychodniho Timoru je Dili . U?ednimi jazyky jsou tetum (malajsko-polynesky jazyk, ktery obsahuje mnoho prvk? z indone?tiny a portugal?tiny ) a portugal?tina . Naprosta v?t?ina obyvatel (96,9 %) se hlasi k ?imskokatolicke cirkvi .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrov Timor byl p?vodn? obydlen v ramci prav?kych migraci v australasijskeho regionu, pravd?podobn? z Australie a Nove Guiney p?ed 40 000 roky. Kolem roku 3000 p?. n. l. na Timor migrovaly austroneske kmeny a rozvinuly zde zem?d?lstvi, ktere prakticky a? do nedavne minulosti zajistilo tam?j?im obyvatel?m sob?sta?nost.

V pr?b?hu dal?ich let Timor integroval migraci Malajc? z Indo?iny a ji?ni ?iny. Pozd?ji se ostrov stal zastavkou ?inskych a indickych obchodnik? s otroky , santalovym d?evem, medem a voskem. Nejstar?i pisemny zaznam o Timoru je z 14. stoleti, ktery o n?m mluvi jako o sou?asti javske ?i?e Majapahit . Na za?atku 16. stoleti jej objevili i Evropane; tehdy na n?m objevili mnoho oblastnich panstvi, z nich? nejv?t?i bylo Wehali s hlavnim m?stem Laran.

Od 16. stoleti byl portugalskou kolonii . ^[3] Ke konci ery ?pan?lskych Habsburk? na portugalskem tr?nu (1580-1640) Timor padl do rukou Nizozemc? , kte?i v 19. stoleti (1859) ziskali jisty vliv prav? nad vychodni ?asti tohoto ostrova. Pozd?ji se v?ak dostal zp?t pod portugalskou nadvladu. Hranice mezi zapadni (indoneskou) a vychodni (portugalskou) oblasti ostrova byla p?esn? ur?ena a? za I. sv?tove valky , v roce 1916 .

B?hem celeho obdobi kolonizace z?staval Vychodni Timor relativn? nerozvinuty, jeho obyvatele vazani k zem?d?lstvi a skromnemu zp?sobu ?ivota, zalo?enem na tradicich. ?ili v jednoduchych obydlich v men?ich, odd?lenych vesnickych komunitach.

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem II. sv?tove valky jej od unora 1942 do unora 1943 okupovala japonska vojska. ^[3] Odehrala se zde Bitva o Timor , ktere se ze strany spojenc? zu?astnily p?edev?im australske a britske jednotky.

V roce 1974 za?al na Vychodnim Timoru proces dekolonizace . Na jeho konci, 28. listopadu 1975 vyhlasil Vychodni Timor nezavislost , ale 7. prosince (2 dny po nav?t?v? prezidenta Forda ) byla Indonesii provedena mohutna invaze na vychodni ?ast ostrova (s hlavnim zab?rem na hlavni m?sto Dili ). Indonesii sice pat?i zapadni polovina ostrova, p?edtim ale sama uvedla, ?e na uzemi Vychodniho Timoru nema ?adny historicky narok. ^[4] ?Rozbu?kou“ konfliktu z?ejm? byla tam?j?i politicka strana FRETILIN , je? se t??ila slovni podpo?e tehdej?i komunisticke garnitury ?inske lidove republiky . Z toho pramenily obavy Indonesie (ktere se roz?i?ily na Spojene staty , Australii a dal?i zem?), ?e by oblast mohla spadnout do komunisticke sfery vlivu. Proto byla Indonesie na mezinarodnim poli Spojenymi staty omlouvana a veta Washingtonu otupovala rezoluce OSN z te doby.

Nasledovala dlouha partyzanska valka , p?i ni? indoneske sily postupovaly i proti civilist?m s velkou krutosti ? z populace 700 000 obyvatel zahynulo nejmen? 100 000. Smrt civilni obyvatelstvo nena?lo pouze p?i konfliktu, ale te? p?i naslednem povale?nem chaosu, ktery trval mnoho let ? podle detailni statistiky Komise za pravdu, uznani a umirn?ni situace na Vychodnim Timoru je minimaln? 102 800 p?ipad? p?imo spojenych s indoneskou invazi, z toho 84 200 nasledkem hladu a vypuknuti nemoci. ^[5]

Politi?ti zastupci Vychodniho Timoru, nap?. Jose Ramos-Horta , u Organizace spojenych narod? po?adovali, aby se timto konfliktem vice zabyvala a p?isp?la k urovnani teto kriticke situace, ale do roku 1978 nedosahl ani ?adne vyznamne rezoluce, a postupem ?asu ani pov?domi v mediich o probihajici katastrof? Timo?an? (prvni mezinarodni mise na posti?ene uzemi dorazily a? v roce 1999). V dob? invaze naopak Indonesie nadale p?ijimala dodavky zbrani, mi?ici k ni ze Zapadu, zejmena ze Spojenych stat?. ^[6]

Teprve zesileni mezinarodniho tlaku (ktery se v 80. letech omezoval na formalni protesty s p?edchozim tichym schvalenim invaze) a politicke zm?ny v  Indonesii zp?sobily, ?e se indoneska vojska stahla a 20. kv?tna 2002 se Vychodni Timor stal nezavislou republikou. Jeho prvnim prezidentem se stal Xanana Gusmao , respektovany bojovnik za nezavislost. ^[7]

Nezavislost a mezinarodni mise [ editovat | editovat zdroj ]

V kv?tnu 1999 podepsaly Indonesie a Portugalsko dohodu zprost?edkovanou Organizaci spojenych narod?, ktera obyvatel?m vychodniho Timoru umo?nila hlasovat o p?ipadne nezavislosti. ^[8] V referendu organizovanem OSN 30. srpna 1999 hlasovalo pro nezavislost Vychodniho Timoru na Indonesii 78,5 % u?astnik? referenda. B?hem nepokoj? a nasilnosti (zejmena ze strany ozbrojenc?, kte?i odmitali nezavislost Vychodniho Timoru) bylo zabito 1000?2000 civilist?. ^[9] Indoneske jednotky se pod silnym mezinarodnim tlakem stahly, p?edtim ale samy nebo s podporou timorskych milici zni?ily infrastrukturu ostrova. ^[3]

Diky mezinarodnim misim a misim OSN se situace postupn? stabilizovala. Po sta?eni mirovych jednotek OSN v roce 2005 v?ak na ja?e 2006 propukla dal?i vlna nepokoj?, ktere dosahly takove miry, ?e bylo nutno evakuovat cizi statni p?islu?niky. P?itomnost OSN byla proto nasledn? op?t posilena, ov?em akce ozbrojenc?, kte?i jsou proti nezavislosti, stale pokra?uji: v roce 2008 povstalci t??ce post?elili prezidenta Jose Ramos-Hortu , dr?itele Nobelovy ceny za mir . I kdy? byl v kritickem stavu, nakonec utok p?e?il ^[3] a po n?kolika m?sicich se vratil do sveho u?adu.

Ve Vychodnim Timoru se vyst?idalo p?t r?znych mezinarodnich misi: ^[10]

• UNAMET ( ?erven 1999 a? ?ijen 1999: organizovani referenda )
• INTERFET ( za?i 1999 a? unor 2000 : obnova miru a bezpe?nosti)
• UNTAET ( ?ijen 1999 a? kv?ten 2002 : sprava uzemi a p?iprava na samostatnost)
• UNMISET ( kv?ten 2002 a? kv?ten 2005 : poskytovani pomoci b?hem nezavisle spravy Vychodniho Timoru)
• UNOTIL (od kv?tna 2005: zvla?tni politicka mise).

Sou?asna situace [ editovat | editovat zdroj ]

Politicka situace v zemi se postupn? mirn? zlep?uje: hlavnim sm?rem premiera Xanana Gusmay je Strategicky plan rozvoje pro obdobi let 2011-2030 , ktery p?edpoklada vyu?iti finan?nich prost?edk? z prodeje ropy (Petroleum Fund) na rozvoj infrastruktury a ve?ejnych slu?eb v zemi. Vztahy s Indonesii se v posledni dob? zlep?ily; problem v?ak je nap?. s vymezenim p?esne hranice obou zemi, kdy v roce 2010 bylo z 5 000 lokalit dohodnuto jen 900. ^[10]

Vychodni Timor m?l v planu stat se do 10 let od sveho vzniku ?lenem Sdru?eni narod? jihovychodni Asie (ASEAN). ?lenske staty ASEAN v?ak zatim nepova?uji Vychodni Timor za pln? suverenni zemi s plnym vlivem vlady a fungujici ekonomikou . ^[10] Proto zatim pouze zkoumaji, jak se vlada doka?e vypo?adat se samospravou sve zem?.

Bezpe?nostni situace v hlavnim m?st? Dili nebyla standardni: dochazelo zde ke ka?dodennim nasilnostem, byly vypalovany domy. V?t?ina tohoto nasili byla pachana pouli?nimi gangy nebo ?leny nabo?enskych sekt . Politicke strany tyto akce sice p?imo nepodporuji, ale vznikle situace vyu?ivaji. ^[10]

P?edpokladalo se, ?e v roce 2012 v?echny mezinarodni sily odejdou z Vychodniho Timoru a vychodotimorska vlada bude schopna zajistit vn?j?i i vnit?ni bezpe?nost zem?. ^[10] V roce 2016 je v zemi i hlavnim m?st? klid a po?adek. V srpnu 2016 zde zaseda ASEAN. ^{[11] [12]}

Mezinarodni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Tradi?nimi spojenci Vychodniho Timoru je z mistnich zemi Malajsie a Singapur . Dobre vztahy ma i se staty, ktere ji poskytuji mezinarodni pomoc : p?edev?im s Australii a dale i s USA , Evropskou unii , Japonskem a Portugalskem .

?eska republika nema ve Vychodnim Timoru zastupitelsky u?ad ani jine oficialni zastoupeni. ?eske zajmy zde zastupuje velvyslanectvi ?eske republiky v Indonesii v Jakart? . Od unora 2008 zde v?ak ma zastoupeni Evropska unie ( velvyslanec Carlos Rey Salgado), ktera si zde postavila pro sve politicke a obchodni aktivity D?m Evropy .

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Vychodotimorska vlajka je tvo?ena ?ervenym listem o pom?ru stran 1:2, s ?ernym ?er?ovym klinem s vrcholem v prvni t?etin? delky listu, p?ekryvajicim ?luty ?er?ovy klin s vrcholem ve st?edu listu. V ?ernem klinu je bila, p?ticipa hv?zda, sm??ujici jednim cipem k hornimu rohu listu.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Vychodotimorsky statni znak je emblem, jeho? zakladem je bile kruhove pole v bilem, rud? lemovanem mezikru?i s rud? napsanym u?ednim nazvem statu v portugal?tin? naho?e REPUBLICA DEMOCRATICA DE TIMOR-LESTE ( ?esky Demokraticka republika Vychodni Timor ) a dole jeho zkratkou (RDTL). V bilem centralnim poli je vlastni znak ? ?tit, ktery svym tvarem p?ipomina p?evraceny empirovy heraldicky ?tit . ?tit je ?erveny, v jeho st?edu je dal?i, ?erny, ?lut? lemovany ?tit stejneho tvaru. V horni ?asti ?erneho pole je bila p?ticipa hv?zda. Z ni vyza?uje sm?rem dol? p?t roz?i?ujicich se paprsk?, kon?icich na hornim okraji rozev?ene knihy s rud? ?ervenymi deskami a strankami a se zlato?lutou o?izkou v zapati stranky, ktera ma na heraldicky leve stran? ?ty?i vodorovne ?ary a na prave p?t ?ar znazor?ujicich ?adky textu. Kniha je polo?ena p?es zlato?lute ozubene kolo spo?ivajici na zakladn? stejne barvy. Po stranach knihy a ozubeneho kola jsou sv??ene zlato?luty klas ry?e a kuku?ice. V dolni ?asti ?erneho pole je polo?ena vodorovn? uto?na pu?ka AK-47 /Galaxi v ?erne barv? s bilou kresbou, podlo?ena kosmo ?ipem bez ope?eni, pod nimi je, takte? vodorovn?, zlato?luty luk obraceny t?tivou nahoru. Pod ?titem je bila, dvakrat p?elo?ena stuha se sv?tle ?ervenymi okraji, kopirujicimi dolni okraj ?titu s portugalskym mottem UNIDADE ACCAO PROGRESSO ( ?esky Jednota, akce, pokrok ).

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Vychodotimorska hymna je pise? Patria ( ?esky Vlast ). Poprve byla hrana v roce 1975, kdy? Vychodni Timor deklaroval svoji nezavislost na Portugalsku . Po indoneske invazi, kratce po ziskani nezavislosti, byla zakazana a op?t p?ijata a? od roku 2002, kdy Vychodni Timor vyhlasil nezavislost, tentokrat na Indonesii .

Hudbu slo?il Afonso de Araujo, slova napsal basnik Francisco Borja da Costa, ktery byl zabit v den indoneske invaze. Hymna je zpivana v portugal?tin? (u?edni jazyk Vychodniho Timoru). Existuje te? verze v jazyce Tetum , ktery je dal?im u?ednim a take narodnim jazykem v?t?iny obyvatel.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrov Timor se nachazi v ostrovni ?asti Jihovychodni Asie , p?es 400 km severn? od severniho pob?e?i Australie . Nachazi mezi 8° a 10° ji?ni ?i?ky a 124° a 128° vychodni delky. Je sou?asti jihovychodni Asie a jednim z ostrov? v Malych Sundach . Na severu ostrova jsou Ombai?v pr?liv, Wetarske u?iny a v?t?i Bandske mo?e . Timorske mo?e odd?luje ostrov na jihu od Australie.

Povrch statu ve vychodni ?asti ostrova je p?eva?n? hornaty, st?ed zem? vypl?uje hornatina , p?esahujici 2000 m n. m. Nejvy?e vystupuje masiv Ramelau (nejvy??i bod ostrova Tatamailau s nadmo?skou vy?kou 2963 m n. m.) ?eky jako je Lacio jsou kratke, ve vlhkem ro?nim obdobi vodne. Pr?m?rne ro?ni teploty vzduchu se pohybuji v ni?in? mezi 26 °C a 27 °C. Pr?m?rny ro?ni uhrn sra?ek je 500 a? 1500 mm, na nav?trnych svazich hor vy??i, ale nep?esahuje 2000 mm.

P?eva?uje zde p?irozen? vlhke, tropicke podnebi . M?ni se zde suche a de?tive obdobi. Diky vypalovani les? zde dochazi k odles?ovani a erozi p?dy.

V nejvychodn?j?i oblasti ostrova se rozklada poho?i Paitchau a jezero Ira Lalaro. Tato oblast je sou?asti narodniho parku Nino Konis Santana, prvni mistni chran?ne oblasti. Tento narodni pak obsahuje posledni zbyvajici tropicke suche zalesn?ne oblasti v ramci zem?. Hosti ?adu jedine?nych rostlinnych a ?ivo?i?nych druh? a je ?idce obydlena. Na jeho severnim pob?e?i le?i ?ada ohro?enych koralovych utes? .

K Vychodnimu Timoru pat?i take exklava Oecusse a ?ada ostrov?, z nich? nejv?t?i jsou Atauro a Jaco .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Vychodni Timor je rozvojovy zem?d?lsky stat s vyznamnymi lo?isky ropy (t??ba se pohybuje kolem 20. mista na sv?t?) a zemniho plynu . P?stuje se ry?e , kuku?ice , maniok , bataty , kava , ?aj , tabak , kokosova palma a kau?ukovnik . Vyznamna je t??ba d?eva , zvla?t? vzacneho santalu . Chovaji se buvoli , skot , kozy , ovce , prasata a kon? . Vyznamny je rybolov i ?emeslna vyroba jako je tkani latek a ko?ika?stvi.

?ist a psat umi p?ibli?n? polovina populace, negramotnost je vy??i u ?en. Pr?m?rna delka ?ivota je 60,7 roku. Problemem v n?kterych oblastech z?stava nedostupnost nezavadne pitne vody .

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Celkem ?ije ve Vychodnim Timoru 1 143 667 obyvatel. Nejv?t?i hustota osidleni je v oblasti okolo hlavniho m?sta tohoto statu ? Dili . Gramotnost populace je p?es 50 %; negramotnost je vy??i u ?en. Pr?m?rna delka ?ivota se pohybuje okolo 60,7 let. Nezam?stnanost ve Vychodnim Timoru se pohybuje na velice nizke urovni (okolo 4 %). Problemem je v?ak vysoka negramotnost, tem?? polovina populace ?ije pod hranici chudoby. ^{[ zdroj? ]} Inflace se zde pohybuje okolo 1,9 %. Zam?stnanost je zde rozd?lena do t?i ?asti ? 24 % slu?by, 10 % pr?mysl a 64 % zem?d?lstvi.

Roku 1994 zde bylo 11 nemocnic a celkem 330 zdravotnickych za?izeni. Vladni vydaje na zdravotnictvi ?inily v roce 2006 bylo 150 dolar? na osobu. Mira porodnosti je ?est porod? na jednu ?enu.

Nabo?enskych skupin je zde vice, ale drtiv? s 96,9 % p?eva?uji ?im?ti katolici . Protestant? je v populaci 2,2 %, muslim? jen 0,3 %.

Jazyky [ editovat | editovat zdroj ]

V zemi existuji dva u?edni jazyky ? tetum?tina a portugal?tina . Nejvice lidi hovo?i prav? jazykem tetum, dale pak ostatnimi domorodymi jazyky jako jsou mambai, makasai, tetum terik a mnoha dal?ich. Tyto ostatni jazyky dosahuji tem?? 40 %.

Celkem se ve Vychodnim Timoru mluvi 30 jazyky a dialekty . Jejich po?et je dan vysoce hornatym terenem, ktery znesnad?oval miseni jednotlivych kultur .

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Vychodni Timor se d?li do 14 administrativnich distrikt?:

1. Lautem
2. Baucau
3. Viqueque
4. Manatuto
5. Dili
6. Aileu
7. Manufahi
8. Liquica
9. Ermera
10. Ainaro
11. Bobonaro
12. Cova Lima
13. Oecusse Ambeno
14. Atauro

Hlavni m?sto Dili le?i v distriktu Dili. Tyto distrikty se dale d?li na 65 podokres? (subdistrikts), 443 sucos a 2336 obci.

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

O Vychodnim Timoru zpiva zp?va?ka Shakira v pisni Timor, ktera vy?la v roce 2005 na jejim albu Oral Fixation Vol. 2.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Tradi?ni mistni domy
• 
  Mezinarodni leti?t?
• 
  Sidlo radiove a televizni spole?nosti
• 
  Timorske tane?nice

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku East Timor na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KLIMA, Jan . Vychodni Timor ? D?jiny zapomenute rezistence. Historicky obzor , 1994, 5 (9), s. 205-209.
• KLIMA, Jan . Vychodni Timor . Praha: Libri, 2003. ISBN   80-7277-203-1 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Abilio Jose Osorio Soares ? politik a guverner Indonesii okupovaneho Vychodniho Timoru (1992?1999).

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vychodni Timor na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Vychodni Timor ve Wikislovniku
• Zastupitelsky u?ad ?R v Jakart?. Souhrnna teritorialni informace: [online]. Businessinfo.cz, 2010-09-01 [cit. 2011-08-15]. Podrobna informace o sou?asnem stavu. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-11.  
• East Timor [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupne online . (anglicky)  
• East Timor (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)  
• Timor-Leste - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-09-03. (anglicky)  
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Timor-Leste [online]. U.S. Department of State, 2011-02-11 [cit. 2011-08-15]. Dostupne online . (anglicky)  
• CIA . The World Factbook - Timor-leste [online]. Rev. 2011-07-14 [cit. 2011-08-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-01-28. (anglicky)