Tento ?lanek je o statu v Africe. O jeze?e v Africe pojednava ?lanek
Malawi (jezero)
.
Malawiska republika
Dziko la Mala?i
Republic of Malawi
|
|---|
|
Hymna
Mlungu dalitsani Mala?i
|
| Geografie
|
|---|
Poloha Malawi
|
| Hlavni m?sto
| Lilongwe
|
|---|
| Rozloha
| 118 480 km² (
98. na sv?t?
)
z toho 20,6 % vodni plochy
|
|---|
| Nejvy??i bod
| Sapitwa
(3002 m n. m.)
|
|---|
| ?asove pasmo
| +2
|
|---|
| Poloha
| 13° j. ?.
,
34° v. d.
|
|---|
| Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
|---|
| Obyvatelstvo
|
|---|
| Po?et obyvatel
| 19 196 246 (
61. na sv?t?
,
2017
)
|
|---|
| Hustota zalidn?ni
| 162 ob. / km² (
128. na sv?t?
)
|
|---|
| HDI
| ▲
0,457 (nizky) (
162. na sv?t?
, 2007)
|
|---|
| Jazyk
| angli?tina
(u?edni),
?i?ev?tina
(narodni) a dal?i jazyky
|
|---|
| Nabo?enstvi
| k?es?ane (?im?ti katolici,presbyteriani a dal?i)
79.9%,
muslimove
12.8%, jini 3%, vyznani nezji?t?no 4.3%
|
|---|
| Statni utvar
|
|---|
| Statni z?izeni
| prezidentska republika
|
|---|
| Vznik
| 6. ?ervence
1964
(nezavislost na
Velke Britanii
)
|
|---|
| Prezident
| Lazarus Chakwera
|
|---|
| Viceprezident
| Saulos Chilima
|
|---|
| M?na
| malawska kwacha
(MWK)
|
|---|
| HDP
/obyv. (
PPP
)
| 1 184
[1]
USD
(
182. na sv?t?
, 2015)
|
|---|
| Mezinarodni identifikace
|
|---|
| ISO 3166-1
| 454 MWI
MW
|
|---|
| MPZ
| MW
|
|---|
| Telefonni p?edvolba
| +265
|
|---|
| Narodni TLD
| .mw
|
|---|
 multimedialni obsah na Commons
|
Malawi
, plnym nazvem
Malawiska republika
(
anglicky
Republic of Malawi
), je
vnitrozemsky stat
v jihovychodni ?asti
Afriky
u
stejnojmenneho jezera
mezi
Zambii
,
Tanzanii
a
Mosambikem
. Na rozloze 118 000 km² ?ilo v roce 2016 podle odhad? p?es 18 091 000 obyvatel. Hlavnim m?stem je
Lilongwe
, nejv?t?im Blantyre. Od roku 1907 bylo uzemi zname jako britsky protektorat Nyasaland (?esky
?asko
). Po vyhla?eni nezavislosti v roce 1964 bylo p?ejmenovano na Malawi.
Je ?lenem
OSN
,
Commonwealthu
,
Jihoafrickeho rozvojoveho spole?enstvi
,
Spole?neho trhu pro Vychodni a Ji?ni Afriku
a
Africke unie
. Pat?i mezi nejchud?i zem? sv?ta.
Mapa Malawi
Od 17. do
19. stoleti
bylo uzemi pod vlivem
arabskych vychodoafrickych emirat?
. Britove sem poprve p?i?li v 60. letech 19. stoleti. Zemi nazvali
?asko
a ovladali ji od roku
1891
a? do roku
1964
, kdy ziskala nezavislost. V tomto roce p?ijala africky nazev Malawi a prezidentem se stal
Hastings Kamuzu Banda
.
Prvnim hlavnim m?stem statu byla
Zomba
. Od roku 1975 ma tuto funkci
Lilongwe
, le?ici vice v centru zem?.
[2]
V roce
1994
byla Bandova
vlada
jedne strany ukon?ena a novym vladcem byl zvolen
Baliki Muluzi
.
[
zdroj?
]
6. ?ervence 1964 byl vyhla?en nezavisly stat Malawi. Ne?lo ov?em o vyraznou zm?nu, nebo? ji? v unoru p?ede?leho roku se
?asko
stalo samospravnym uzemim, kde ve svych rukou kontrolovala moc Malawiska kongresova strana, v jejim? ?ele stal do?ivotn? jmenovany p?edseda Hastings Kamuzu Banda. Dominanci tohoto politickeho uskupeni potvrdily volby v dubnu 1964.
[
zdroj?
]
Dva m?sice po volbach se Malawi dostalo do vnitropoliticke krize. Jediny b?lo?sky ministr a dal?i kli?ovi ?erno??ti minist?i rezignovali kv?li pomale afrikanizaci statni spravy. Pro Bandu byla ale kli?ova odbornost, nikoliv barva pleti. Zlomem se stalo odmitnuti mnohamilionove dolarove p?j?ky z
?iny
bez konzultace s jednotlivymi ministry. Na nova ministerska k?esla Banda dosadil sve oddane p?atele.
[
zdroj?
]
Vztahy Malawi a africkych revolu?nich re?im? do poloviny roku 1965 by se daly klasifikovat jako velmi dobre. Ke zhor?eni do?lo, kdy? prezident nov? vznikle
Tanzanie
ud?lil politicky
azyl
byvalym ministr?m Malawi. V
Zambii
se zase byvali minist?i zu?astnili vyhla?eni tamni nezavislosti. V p?ipad? dal?ich sousednich stat? se Banda sna?il byt obez?etny, ov?em krom? ?iny, ktera byla nejbli??im spojencem Tanzanie a Zambie. P?ed vyhla?enim nezavislosti Banda sice ?ekl, ?e uzna
?LR
a bude podporovat jeji p?ijeti do
OSN
, pak ale nazor zm?nil a obvinil ji za vm??ovani se do vnit?nich zale?itosti. O n?kolik m?sic? pozd?ji naopak podepsal dohodu o technicke spolupraci s
Tchaj-wanem
a v polovin? roku 1966 s nim navazal diplomaticke styky. Tvrdy postoj byl uplatn?n krom? ?iny take na dal?i
socialisticke
zem?, se kterymi odmitl navazat jakekoliv styky.
[
zdroj?
]
Zhor?ujici vztahy se sousednimi zem?mi doprovazel vst?icny postoj v??i apartheidnim re?im?m v JAR a
Rhodesii
. Na p?elomu let 1965 a 1966 Malawi vyhostilo ghanske diplomaty a uzav?elo jejich velvyslanectvi. Diplomaticke styky byly p?eru?eny i s
Egyptem
. Zahrani?n? politicka orientace Malawi, ktera byla opakem v?t?iny Afriky, se projevovala souhlasem s
valkou ve Vietnamu
nebo se sjednocenim
N?mecka
. Bandova jednozna?na orientace na Zapad, kterou v ramci ji?ni a st?edni
Afriky
sdilel snad jen zairsky diktator
Mobutu Sese Seko
, se projevila na druhou stranu rozsahlou rozvojovou pomoci a p?j?kami. V roce 1967 byla p?ekvapena snad cela Afrika, kdy? Malawi uzav?elo obchodni dohodu a nasledn? diplomaticke styky s
JAR
. Banda usiloval o co nejv?t?i ekonomicke styky a p?edpokladal, ?e JAR m??e jeho zemi nabidnout intenzivni hospoda?skou pomoc. Vzajemne vztahy vyrazn? napomohly vzestupu p?ijm? z turistickeho ruchu, nebo? Malawi bylo jedinou zemi ?erne
Afriky
, kam mohli ob?ane jihoafrickeho apartheidniho re?imu bez v?t?ich problem? cestovat.
[
zdroj?
]
Vladni krize, neusp??ne pokusy o vojensky p?evrat a stale zv?t?ujici se izolace Malawi kupodivu posilila pozici jejiho ?elneho p?edstavitele u obyvatel i v Malawiske kongresove stran?.
[
zdroj?
]
P?es pokra?ujici represe v??i svym nep?atel?m se Banda sna?il otev?it Malawi sv?tu. Po vyhla?eni nezavislosti marxisticke
Angoly
byl uznan tamni re?im ze strany Malawi, v roce 1982 Band?v re?im navazal styky s
KLDR
a o 3 roky pozd?ji s
Rumunskem
a
Albanii
. Otepleni vztah? se zem?mi ji?ni Afriky datujici se od poloviny 80. let se projevilo navazanim diplomatickych styk? se
Zimbabwe
a sousedni
Tanzanii
a
Mosambikem
. Ruku v ruce s koncem
studene valky
a zm?nou re?imu v JAR na p?elomu 80. a
90. let
za?aly nevladni organizace ze zemi poskytujicich rozvojovou pomoc Malawi kritizovat stav
lidskych prav
. Tlak ?Zapadu“ na politicke zm?ny v Malawi byly motivovany p?edev?im nevy?e?enym nastupnictvim po starnoucim diktatorovi. Pod vlivem malawiskeho exilu do?lo v roce 1992 k uzav?eni finan?niho toku ze Zapadu, co? m?lo velky vyznam, nebo? zahrani?ni pomoc p?edstavovala tem?? ¼ HDP a 40 % p?ijmu statniho rozpo?tu. Na stran? Malawi z?stal jen
Tchaj-wan
a ?aste?n? i
Izrael
.
[
zdroj?
]
Pod tlakem situace souhlasil Banda se zahajenim politickych reforem. V za?i 1992 se ve?ejnosti p?edstavila Aliance za
demokracii
po?adujici referendum v otazce principu jedne
politicke strany
, ktera se t??ila podpo?e hlavn? ze severu zem?. K jejim p?iznivc?m pat?ili u?ednici, pravnici, v?dci a podnikatele. Dal?im subjektem na rodici se politicke scen? byla Sjednocena demokraticka fronta s cilem prosadit demokracii a system vice stran, v jejim? ?ele stali znami podnikatele a byvali ?lenove vladni strany. Pod tlakem na obnovu demokracie ze strany politickych subjekt?, cirkve a nezavislych medii dosluhujici diktator souhlasil s konanim referenda, ktere rozhodne o p?ipadne zm?n? systemu jedne politicke strany. V n?m hlasovalo 63,5 % pro skoncovani totalitniho re?imu. Ustavni zm?ny v listopadu 1993 umo?nily prvni demokraticke volby. Sou?asn? byl zru?en do?ivotni mandat prezidenta Bandy a malawiske v?znice opustily tisice
politickych v?z??
.
[
zdroj?
]
Parlamentni volby 17. kv?tna 1994 vyhraly opozi?ni strany. Konkretn? to byla vedouci Sjednocena demokraticka fronta se ziskem 46,4 % hlas? a 85 mandat? a Aliance za demokracii (19 % a 36 mandat?) mezi n?? se vklinila Bandova Malawiska kongresova strana (33,7 % a 56 mandat?) slavici usp?ch ve st?edu zem?.
[
zdroj?
]
Prezidentske volby se nesly ve stejnem duchu. Vit?zem se stal Bakili Muluzi se ziskem 47,2 % hlas? ze Sjednocene demokraticke fronty, o p?i?ku ni? se dostal starnouci Banda (33,5 %) a bronzovy stupinek obsadil Chakufwa Chihana nominovany Alianci za demokracii (18,9 %).
[
zdroj?
]
Zhor?ujici se stav Bandy na konci jeho ery mu ji? neumo??oval ?izeni zem?. Nasledn? ohlasil konec u?asti v aktivni politice. V lednu 1995 byl na zaklad? vysledk? vy?et?ovani vra?d z Mwanzy roku 1983 odsouzen k domacimu v?zeni. V ?ervenci byl dokonce zahajen soudni proces, ale pro nedostatek d?kaz? byl Banda zpro?t?n viny a domaci v?zeni mu bylo zru?eno. Jeho zdravotni stav se ale zhor?il a po p?evozu do nemocnice v Johannesburgu dne 25. 11. 1997 zem?el. Oficialn? se do?il uctyhodnych 91 let, nicmen? dnes je tem?? jiste, ?e byl o 8 let star?i.
[
zdroj?
]
Druhe demokraticke volby v polovin? ?ervna 1999 potvrdily stavajici fakt, ?e tamni voli?i nevoli podle programu, nybr? dle etnicke p?islu?nosti. Vit?zna Sjednocena demokraticka fronta slavila usp?ch na jihu zem?, druha v po?adi Malawiska kongresova strana triumfovala ve st?edu zem? a Aliance za demokracii zvit?zila na severu.
[
zdroj?
]
Naproti tomu prezidentska volba se nesla v dramati?t?j?im duchu, nebo? nejv?t?i 3 strany postavily jen 2 kandidaty. Boje o prezidentske k?eslo se zu?astnili stavajici hlava statu Bakili Muluzi a byvaly Band?v spolupracovnik Gwanda Chakuamba, nominovany Malawiskou kongresovou stranou a Alianci za demokracii. Kalkul t?chto dvou stran o?ekavajici p?evahu hlas? ze severu a st?edu oproti jihu zem? se nakonec nezda?il a Muluzi tak obhajil sv?j post.
[
zdroj?
]
Nejv?t?im usp?chem prvniho funk?niho obdobi Muluziovy vlady byla svoboda projevu a s ni souvisejici existence nezavisleho tisku. Na druhou stranu ale prav? toto medium odhalilo rozsahlou korupci ve statnim aparatu. I p?es po?ate?ni odpor se policejni a bezpe?nostni slo?ky nakonec p?iklonily na Muluziovu stranu. Do?lo ke zlep?eni vztah? se zem?mi, se kterymi to bylo za Bandova re?imu jen st??i p?edstavitelne. Muslim Bakili Muluzi osobn? napomohl zlep?eni vztah? s islamskymi zem?mi jako byla
Libye
,
Indonesie
?i
Malajsie
. P?edpokladane p?eru?eni vztah? s Tchaj-wanem, jen? byl up?ednost?ovan byvalym re?imem oproti komunisticke ?in?, se nakonec nekonalo.
[
zdroj?
]
V po?adi t?eti volby v roce 2003 v?echny politicke sily zasko?ily. Aliance za demokracii propadla, z vit?zstvi se naopak radovala Malawiska kongresova strana, ktera p?esko?ila dosud nejsiln?j?i Sjednocenou demokratickou frontu.
[
zdroj?
]
V prezidentskych volbach nicmen? slavila usp?ch op?t Sjednocena demokraticka fronta se svym kandidatem Bunguuem wa Mutharikou, ktery porazil byvale p?edsedy Malawiske kongresove strany Johna Temba a Gwandu Chakuambu.
[
zdroj?
]
Mutharika po nastupu do funkce inicioval vy?et?ovani korup?nich p?ipad? Muluziho blizkych spolupracovnik?. To p?ineslo prezidentovi popularitu na ve?ejnosti, ale ve sve vlastni stran? se naopak dostaval do izolace. Neutuchajici spory se svou stranou vedly Muthariku k vytvo?eni sve vlastni Demokraticke pokrokove strany, do ktere b?hem n?kolika dn? p?estoupilo jeho 18 byvalych spolustranik?. Za hlavni cile nov? vznikle strany stanovil Mutharika zlep?eni ekonomicke situace, transparentnost a potla?eni
korupce
. Tim si ziskal kli?ove zahrani?ni partnery Malawi.
[
zdroj?
]
Malawiska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se t?emi vodorovnymi pruhy: ?ernym, rudym a zelenym. V hornim pruhu je zobrazeno stoupajici rude slunce s 31 paprsky.
S rozlohou 118 480 km² je 19. nejmen?i africkou zemi, 1,5× v?t?i ne? ?esko. Celou zemi se tahne od severu k jihu
Velka p?ikopova propadlina
, jeji? dno je v severni ?asti zalito
jezerem Malawi
, ktere je t?etim nejv?t?im africkym jezerem. Nejvy??i hora
Sapitwa
v poho?i
Shire Highlands
na jihovychod? zem? je vysoka 3 002 m. Na severozapad? le?i nahorni plo?ina
Nyika Plateau
, ktera je vy??i ne? 2 600 m. Zakladem ?i?ni sit? je jezero Malawi, z n?ho? vyteka nejv?t?i ?eka
Shire
, ktera se vali do ?eky
Zambezi
. Z vlhkeho okoli jezera se krajina na zapad? zveda k chladnym nahornim plo?inam a zalesn?nym horam posetym
?ajovnikovymi
planta?emi. V?t?ina zem? je pokryta rozlehlymi pastvinami, kde se potuluji
antilopy
a
levharti
, p?ed lovci chran?ni v p?ti malawiskych
narodnich parcich
.
[
zdroj?
]
Podnebi je rovnikove s letnim obdobim de??? a zimnim obdobim sucha. Ro?n? napr?i v ni?inach 750 a? 1 000 mm, na horach a? 2 000 mm. Pr?m?rne teploty nejteplej?iho m?sice se pohybuji od 20 °C po 27 °C, nejstuden?j?iho od 14 °C do 19 °C
[
zdroj?
]
Zem? se d?li na 3 provincie (Severni, Centralni a Ji?ni) s 28 okresy (Balaka, Blantyre, Chikwawa, Chiradzulu, Chitipa, Dedza, Dowa, Karonga, Kasungu, Likoma, Lilongwe, Machinga (Kalupe), Mangochi, Mchinji, Mulanje, Mwanza, Mzimba, Neno, Ntcheu, Nkhata Bay, Nkhotakota, Nsanje, Ntchisi, Phalombe, Rumphi, Salima, Thyolo, Zomba)
[
zdroj?
]
Asi 60 % obyvatel jsou
Malawijci
, ostatni pat?i k domorodym kmen?m. Gramotnost je 65 %. Podle odhadu z roku 2010 se 69 % obyvatel hlasi ke k?es?anstvi, 26 % k islamu. Jiny odhad z roku 2015 udava 86,6 % k?es?an? a 12,1 % muslim?.
[3]
U?ednim jazykem je
angli?tina
, v zemi se ale pou?ivaji i jazyky jednotlivych kmen?. Nejroz?i?en?j?i je
?i?ev?tina
.
[
zdroj?
]
Obyvatelstvo ?ije v?t?inou na vesnicich v kulatych domcich z blata vysu?eneho na slunci se st?echami z ?irokovych do?ek. V tradi?nich venkovskych rodinach je hlavou domacnosti matka. ?eny maji na starosti p?stovani a sklizeni
manioku
,
?iroku
a
kuku?ice
, kterymi ?ivi sve rodiny.
Mu?i
dohli?eji na
dobytek
a
ovce
nebo chodi na lov a na ryby. Mnozi pracuji na
tabakovych
nebo
bavlnikovych
planta?ich, ktere vlastni Evropane.
[
zdroj?
]
Malawi je v?t?inov?
k?es?anska
zem? s vyznamnou
muslimskou
men?inou.
Nabo?enske
zastoupeni je nasledujici:
protestantske cirkve
33,5 % (zahrnuje
presbyterianske
cirkve
st?edni Afriky
14,2 %,
adventisty/baptisty sedmeho dne
9,4 %,
letni?ni
7,6 %,
anglikance
2,3 %),
?imskokatolicka cirkev
17,2 %, ostatni k?es?ane 26,6 %,
muslimove
13,8 %,
tradi?ni
nebo jine nabo?enstvi 6,8 %, bez vyznani 2,1 %.
[4]
Nejv?t?i k?es?anske skupiny v Malawi jsou ?imskokatolicka cirkev a presbyterianska cirkev st?edni Afriky (CCAP). CCAP je nejv?t?i protestantska denominace v Malawi s 1,3 miliony ?len?.
[5]
Existuji take men?i presbyterianske
denominace
jako Reformovana presbyterianska cirkev v Malawi a Evangelicka presbyterianska cirkev v Malawi. V?t?ina muslimske populace jsou
sunnite
, men?ina nasleduje ?kolu
Ahmadija
.
[5]
B??ne je Malawi vyznavani
k?es?anstvi
spolu s n?kterym z
tradi?nich nabo?enstvi
(
vice?etna nabo?enska identita
), p?ipadn? jejich
synkretismu
.
[6]
V 1. polovin? Bandovy ery dosahl stat Malawi vybornych ekonomickych vysledk?. R?st ekonomiky byl zalo?en hlavn? na realizaci dvou vyraznych investici. Prvnim z nich byla stavba ?eleznice do mosambicke Nacaly, ktera umo??ovala export a import nejkrat?i cestou k
Indickemu oceanu
. Druhym kli?ovym projektem byla stavba dvou pate?nich silnic ze severu na jih zem?, z nich? jedna vedla podel b?ehu malawiskeho jezera a druha o n?kolik set metr? vy?e na nahorni plo?in?.
[
zdroj?
]
Banda od sameho po?atku podporoval orientaci ekonomiky na zem?d?lskou produkci, co? byla v zemi bez vlastnich p?irodnich zdroj? snad nejlep?i volba. Na jihu zem? dominovalo p?stovani ?aje, na dolnim toku ?eky Shire bylo zavedeno intenzivni p?stovani bavlny a diky sankcim v??i Rhodesii se markantn? zvy?ila produkce tabaku. Zem?d?lstvi se podilelo na vice ne? ⅓ HDP a 90 % exportnich p?ijm?. Mezi lety 1969 a 1973 Malawi dosahovalo ro?n? 5% hospoda?skeho r?stu, a kdy? se na konci 70. let r?st je?t? o jeden procentni bod zvy?il, malawisky HDP se vice ne? ztrojnasobil oproti po?atku nezavislosti. Disponibilni finan?ni prost?edky byly dokonce 25krat vy??i ne? tomu bylo v roce 1964. Tyto usp?chy se promitly te? do povinne ?kolni dochazky, ktera se b?hem 30 let zvy?ila z 20 % na 70 %, a umo?nily vyrazne investice do zdravotnictvi a vystavbu prvni univerzity.
[
zdroj?
]
Na rozvoj ekonomiky m?la vliv rozvojova pomoc ze zahrani?i. Hlavnim p?isp?vatelem do statni pokladny byla tradi?n? Britanie, zejmena pak Skotsko. Pozadu nez?stala ani
JAR
a dal?i staty jako
Francie
,
SRN
,
Dansko
,
Kanada
a
Japonsko
. Vyznamna role Tchaj-wanu spo?ivala zejmena ve financovani zem?d?lskych projekt?. V?echny vy?e zmin?ne zem? timto hy?kali tuto vyspu ?Zapadu“ v Africe.
[
zdroj?
]
Do po?atku 80. let se datuje hluboka ekonomicka krize. V roce 1979 postihly Malawi klimaticke zm?ny, ktere m?ly za nasledek sni?eni produkce
tabaku
,
?aje
a dal?ich plodin. Do ekonomiky se promitla i ob?anska valka v sousednim Mosambiku, kde byla p?eru?ena Nacalska ?eleznice, a navic postihl hlavni malawiske komodity pokles cen. Vzhledem k tomuto vyvoji po?adalo Malawi o zahrani?ni pomoc. Ve 2. polovin? 80. let se dosti vyrazn? ve zdej?i pomoci za?alo anga?ovat
Japonsko
, ktere se stalo nejv?t?im darcem rozvojove pomoci a 3. nejv?t?im obchodnim partnerem.
[
zdroj?
]
Na poli ekonomickem se Muluziho vlada sna?ila dr?et reforem navr?enych Mezinarodnim m?novym fondem a Sv?tovou bankou. Do?lo k o?iveni v zem?d?lske, dopravni a obchodni oblasti, HDP vzrostl za velmi kratkou dobu o 10 %. Pozitivem bylo i obnoveni rozvojove pomoci. Nicmen? i p?esto v?echno se Malawi ?adilo mezi nejchud?i zem? sv?ta.
[
zdroj?
]
Ve druhem volebnim obdobi se ekonomicka situace v teto zemi zhor?ila. Napomohla tomu neusp??na privatizace, krize ve form? poklesu cen a sni?eni kvality zasahla i kli?ove odv?tvi jakym bylo p?stovani a zpracovani tabaku. Po roce 2000 za?ala stoupat inflace, ktera zpomalila hospoda?sky r?st. K tomu se p?idalo o 2 roky pozd?ji katastrofalni sucho. Tyto faktory vyvolaly novou ekonomickou krizi, zvy?eni nezam?stnanosti a odliv zahrani?niho kapitalu.
[
zdroj?
]
Malawi ma kv?li sve nevyhodne pozici znemo?n?n jakykoliv obchod, do zem? nevedou tem?? ?adne silnice nebo ?eleznice. S 900 USD HDP (PPP) pat?i zem? k t?m nejchud?im. Jenom v letech 1995 a 1996 si musela p?j?it u Sv?tove banky 192 milion? USD. M?nou je
malawska kwacha
.
[
zdroj?
]
Malawi je malo rozvinuty zem?d?lsky stat. P?stuje se zde hlavn? tabak, ktery tvo?i a? 70 % vyvozu a je jedinym vyznamnym vyva?enym produktem. Dale se p?stuje
kuku?ice
,
ry?e
,
sorgo
,
bataty
,
bavlna
,
cukrova t?tina
,
podzemnice olejna
,
?aj
a
banany
. Chova se nejvice
skot
a
kozy
. D?le?ity je vnitrozemsky rybolov v jeze?e Malawi. T??i se d?evo.
[
zdroj?
]
Nejv?t?i stranou v Narodnim shroma?d?ni je Demokraticka pokrokova strana (DPP), nasledovana Malawiskou kongresovou stranou (MCP) a Spojenou demokratickou frontou (UDF). Men?i strany zastupuje Pokrokove lidove hnuti, Kongres za narodni jednotu, Lidova strana prom?ny, Republikanska strana, Aliance pro demokracii (Aford), Malawi Forum pro jednotu a rozvoj (Mafunde), Narodni demokraticka aliance (NP) a Hnuti za Skute?nou demokratickou zm?nu (Mgode).
[
zdroj?
]
6. 7. 1964 ? 6. 7. 1966 ? Sir Glyn Smallwood Jones ? generalni guverner reprezentujici britskou monarchii jako hlava statu
6. 7. 1966 ? 21. 5. 1994 ? Hastings Kamuzu Banda ? prezident ? MCP
21. 5. 1994 ? 24. 5. 2004 ? Elson Bakili Muluzi ? prezident ? UDF
24. 5. 2004 ? 5. 4. 2012 ? Bingu wa Mutharika ? prezident ? UDF
7. 4. 2012 ? 31. 5. 2014 ? Joyce Bandova ? prezidentka ? PP
31. 5. 2014 ? 28.6. 2020 ?
Peter Mutharika
? prezident ? DPP
od 28. 6. 2020 ? Lazarus Chakwera ? prezident ? MCP
- ↑
Sv?tova banka.
GDP per capita, PPP (current international $)
[online]. [cit. 2017-01-14].
Dostupne online
.
- ↑
?K?OU?IL, Ev?en; ?K?OU?ILOVA, Romana.
Hlavni m?sta sv?ta
. Praha: Albatros, 2002.
ISBN
80-00-01100-X
. Kapitola Zomba, s. 474.
- ↑
The World Factbook ? Central Intelligence Agency
[online]. [cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2020-04-24.
- ↑
Malawi
. [s.l.]: Central Intelligence Agency
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
Malawi ? Demographic and Demographic and Health Survey Health Survey.
dhsprogram.com
[online]. [cit. 2022-10-10].
Dostupne online
.
- ↑
HAVELKA, Ond?ej
.
Malawi. In: Vychodni Afrikou
. 1. vyd. Praha: Akbar, 2016. 400 s.
ISBN
978-80-906325-0-9
. S. 135?154.
- FIALA, Vlastimil; PROUZA, Jan; ZAHO?IK, Jan.
Politicke stranictvi v subsaharske Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea
. Olomouc: Iuridicum Olomoucense ve spolupraci s Pravnickou fakultou Univerzity Palackeho v Olomouci, 2010.
ISBN
978-80-87382-05-9
.
- OL?A, Jaroslav jr.; HULEC, Otakar.
D?jiny Zimbabwe, Zambie a Malawi
. Praha: Nakladatelstvi lidove noviny, 2008.
ISBN
978-80-7106-952-2
.
Obrazky, zvuky ?i videa k tematu
Malawi
na
Wikimedia Commons
Slovnikove heslo
Malawi
ve Wikislovniku
Kategorie
Malawi
ve Wikizpravach
- Country of Origin Information Report - Malawi
[online]. UK Border Agency, 2011-08-26, rev. 2011-08-31 [cit. 2011-12-10].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-12-08. (anglicky)
- Malawi - Amnesty International Report 2011
[online].
Amnesty International
[cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-08-24. (anglicky)
- Malawi (2011)
[online].
Freedom House
[cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung.
BTI 2010 ? Country Report
[online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-05-20. (anglicky)
- Bureau of African Affairs.
Background Note: Malawi
[online]. U.S. Department of State [cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2011-08-05. (anglicky)
- CIA
.
The World Factbook - Malawi
[online]. Rev. 2011-08-15 [cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2020-04-24. (anglicky)
- Zastupitelsky u?ad ?R v Harare.
Souhrnna teritorialni informace: Malawi
[online]. Businessinfo.cz, 2011-05-18 [cit. 2011-08-18].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2012-03-06.
- INGHAM, Kenneth, a kol.
Malawi
[online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-18].
Dostupne online
. (anglicky)
| Commonwealth
(Spole?enstvi narod?)
|
|
| ?adne ?lenske zem?
| |
|
| Byvali ?lenove
| |
|
| Zavisla uzemi
|
| | Spojene kralovstvi
| | | | Australie
| | | | Novy Zeland
| |
|