Tento ?lanek je o evropskem stat? Albanie. O kavkazske Albanii pojednava ?lanek
Albanie (kavkazska)
.
Albanska republika
Republika e Shqiperise
|
---|
|
Hymna
Hymni i Flamurit
|
Motto
Ti Shqiperi, me jep nder, me jep emrin shqiptar
(Ty Albanie, dava? mi ?est, ty mi dava? jmeno Albanec)
|
Geografie
|
---|
Poloha Albanie
|
Hlavni m?sto
| Tirana
|
---|
Rozloha
| 28 748 km² (
140. na sv?t?
)
z toho 4,7 % vodni plochy
|
---|
Nejvy??i bod
| Velky Korab
(2764
[1]
m n. m.)
|
---|
?asove pasmo
| +1
|
---|
Poloha
| 41° s. ?.
,
20° v. d.
|
---|
Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
---|
Obyvatelstvo
|
---|
Po?et obyvatel
| 2 793 592 (
137. na sv?t?
,
2022
)
|
---|
Hustota zalidn?ni
| 97 ob. / km² (
82. na sv?t?
)
|
---|
HDI
| ▲
0,796 (vysoky) (
67. na sv?t?
, 2021)
|
---|
Jazyk
| alban?tina
(dialekty
gegsky
na severu,
toskicky
na jihu),
ital?tina
,
?e?tina
,
arumun?tina
,
makedon?tina
|
---|
Nabo?enstvi
| islam
59 %,
k?es?ane
17 %, ateiste 9 %, neuvedeno 15 %
|
---|
Statni utvar
|
---|
Statni z?izeni
| parlamentni republika
|
---|
Vznik
| 28. listopadu
1912
(nezavislost na
Osmanske ?i?i
)
|
---|
Prezident
| Bajram Begaj
|
---|
P?edseda vlady
| Edi Rama
|
---|
M?na
| albansky lek
(=100 qindarka) (ALL)
|
---|
HDP
/obyv. (
PPP
)
| 19 566
[2]
USD
(
83. na sv?t?
, 2023)
|
---|
Giniho koeficient
| 34,3 (2019)
|
---|
Mezinarodni identifikace
|
---|
ISO 3166-1
| 008 ALB
AL
|
---|
MPZ
| AL
|
---|
Telefonni p?edvolba
| +355
|
---|
Narodni TLD
| .al
|
---|
multimedialni obsah na Commons
|
Albanie
(
albansky
Shqiperi
nebo
Shqiperia
), plnym nazvem
Albanska republika
(albansky
Republika e Shqiperise
) je stat v jihovychodni Evrop?. Zem? se nachazi na Balkan? na pob?e?i
Jaderskeho
a
Jonskeho
mo?e a sousedi na pevnin? s
?ernou Horou
na severozapad?, s
Kosovem
na severovychod?, se
Severni Makedonii
na vychod? a
?eckem
na jihu. Krajina zem? saha od ?lenitych hor
Prokletije
a poho?ich
Korab
, Skanderbeg,
Pindos
a
Kanali
a? po urodne ni?inne roviny tahnouci se od pob?e?i Jaderskeho a Jonskeho mo?e. Albanie ma rozlohu 28 748 km
2
a ?ije zde 2,8 milion? obyvatel, hlavnim a
nejv?t?im m?stem
zem? je
Tirana
, nasleduji
Dra?
(Durres),
Vlora
,
Elbasan
a
Skadar
.
Ve starov?ku osidlili
Ilyrove
severni a centralni oblasti Albanie, zatimco
Epirote
?ili na jihu. Na pob?e?i bylo zalo?eno n?kolik vyznamnych
?eckych kolonii
. Ve 2. stoleti p?. n. l. byl region p?ipojen k
?imske republice
a po rozd?leni
?imske ?i?e
se stal sou?asti
Byzantske ?i?e
. Prvni zname
albanske
autonomni kni?ectvi -
Arbe?ske kni?ectvi
- vzniklo ve 12. stoleti.
Albanske kralovstvi
,
Albanske kni?ectvi
a
Benatska Albanie
vznikly mezi 13. a 15. stoletim v r?znych ?astech zem? spolu s dal?imi albanskymi kni?ectvimi a politickymi celky. Koncem 15. stoleti se Albanie stala sou?asti
Osmanske ?i?e
, a to a? do roku 1912, kdy vyhlasil nezavislost moderni albansky stat. V roce 1939 bylo
Albanske kralovstvi
napadeno
Italii
a stalo se
Velkou Albanii
, ktera se b?hem druhe sv?tove valky
stala protektoratem
nacistickeho N?mecka
.
[3]
Po valce vznikla
Albanska socialisticka lidova republika
, ktera trvala a? do
revoluci v roce 1991
, ktere skon?ily padem komunismu v Albanii a nakonec vznikem sou?asne Albanske republiky.
Albanie je
unitarni
parlamentni republika
. Pat?i mezi
rozvojove zem?
, v
indexu lidskeho rozvoje
je na 67. mist? na sv?t?, jeji
ekonomice s vy??im st?ednim p?ijmem
dominuje
sektor slu?eb
, nasledovany zpracovatelskym pr?myslem.
[4]
Po padu komunismu v roce 1990 pro?la Albanie procesem p?echodu od centralizovaneho planovani k
tr?nimu hospoda?stvi
.
[5]
[6]
[7]
Svym ob?an?m poskytuje
socialni zabezpe?eni
, v?eobecny system zdravotni pe?e a bezplatne zakladni a st?edni vzd?lani.
[8]
Albanie je ?lenem
Organizace spojenych narod?
,
Sv?tove banky
,
Severoatlanticke aliance
,
Sv?tove obchodni organizace
,
Rady Evropy
,
Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop?
,
Organizace islamske spoluprace
a
UNESCO
. Od roku 2014 je oficialnim kandidatem na ?lenstvi v
Evropske unii
. Je jednim ze zakladajicich ?len?
Energetickeho spole?enstvi pro jihovychodni Evropu
,
Organizace pro ?ernomo?skou hospoda?skou spolupraci
a
Unie pro St?edomo?i
.
Historicky p?vod nazvu ?Albanie“ lze vysledovat a? do
st?edov?ke latiny
, p?i?em? se p?edpoklada, ?e jeho zaklad je spojen s ilyrskym kmenem Albanc?. Tato souvislost ziskava dal?i podporu v dile staro?eckeho geografa
Klaudia Ptolemaia
z 2. stoleti n. l., kde zahrnul sidllo Albanopolis le?ici severovychodn? od
Dra?e
.
[9]
[10]
P?itomnost st?edov?keho osidleni s nazvem
Albanon
nebo Arbanon nazna?uje mo?nost historicke kontinuity. P?esny vztah mezi t?mito historickymi zminkami a otazka, zda Albanopolis bylo synonymem pro Albanon, v?ak z?stava p?edm?tem v?deckych debat.
[11]
Byzantsky historik
Michael Attaleiates
ve svem historickem popisu z 11. stoleti uvadi nejstar?i nezpochybnitelnou zminku o Albancich, kdy? se zmi?uje o tom, ?e se v roce 1079 zu?astnili povstani proti
Konstantinopoli
.
[12]
Krom? toho ozna?il Arbanity za poddane pod vladou vevody z
Dyrrachia
.
[13]
Ve st?edov?ku se Albanie ozna?ovala jako
Arberi
nebo
Arbeni
, jeji obyvatele se ozna?ovali jako
Arbereshe
nebo
Arbeneshe
.
[14]
Albanci pou?ivaji p?i ozna?ovani sveho naroda vyrazy
Shqiperi
nebo
Shqiperia
, co? jsou ozna?eni, jejich? historicky p?vod saha a? do 14. stoleti,
[15]
av?ak teprve na p?elomu 17. a 18. stoleti tyto vyrazy postupn? mezi Albanci vytla?ily
Arberia
a
Arbereshe
,
[15]
[16]
tyto dva vyrazy jsou obecn? vykladany jako symboly ?D?ti orl?“ a ?Zem? orl?“.
[17]
[18]
D?kazy o
paleoliticke
populaci
neandrtalc?
na uzemi Albanie byly objeveny na jihu zem? v
Xarre
(v kraji
Vlora
) a v jejim st?edu, nedaleko
Tirany
, v poho?i
Dajti
.
[19]
Mezi objevene p?edm?ty v jeskyni pobli? Xarre pat?i nastroje z
pazourku
a
jaspisu
, zatimco v Dajti ?lo o kost?ne a kamenne nastroje podobne t?m z
aurignacienske kultury
. Ve st?edni a ji?ni Albanii bylo nalezeno take mnoho artefakt? z
doby ?elezne
a
bronzove
, pobli?
mohylovych
poh?ebi??.
Archeologove do?li k zav?ru, ?e tyto oblasti byly osidleny od poloviny t?etiho tisicileti p?ed na?im letopo?tem
indoevropskymi
lidmi, kte?i mluvili
proto?eckym
jazykem. ?ast teto historicke populace se pozd?ji kolem roku 1600 p?. n. l. p?est?hovala do
Myken
, kde zalo?ila
mykenskou civilizaci
.
[20]
Dal?im staro?ecky mluvicim kmenem byli
Chaoniane
na jihu dne?ni Albanie, ti vybudovali m?sto
Foinike
(dne?ni
Finiq
). Jejich uzemi se pozd?ji stalo sou?asti
Epiru
, d?le?iteho antickeho kralovstvi, je? ovliv?ovalo i
staro?ecke
d?jiny.
[21]
Dal?im z p?ichozich kmen? byli
Thrakove
, kte?i se usadili zejmena na zapad? zem?. D?le?itou skupinou kmen? pro albanskou etnogenezi pak byli
Ilyrove
, kte?i se na albanskem uzemi za?ali objevovat kolem roku 2000 p?. n. l.. Byli to lide mluvici
indoevropskym jazykem
. Ilyrsky kmen
Albanoi
dal zemi jeji dne?ni nazev.
[22]
Ov?em jen pro sv?t, v Albanii samotne p?evlada ozna?eni
Shqiperia
, ktere bylo odvozeno od slovesa mluvit ?i "mluvit jasn?, srozumiteln?".
[23]
Nejd?le?it?j?i ilyrsky kmen, ktery ovladal v?t?inu dne?ni Albanie, se v?ak nazyval
Ardiaei
.
[24]
K nejvyznamn?j?im ilyrskym pamatkam v Albanii pat?i ruiny m?sta
Byllis
.
Starov?ke anticke zdroje ?asto hovo?i o oblasti dne?ni Albanie jako o
Ilyrii
.
[25]
Je ov?em sporne, zda ?lo skute?n? o statni utvar, ilyrske kmeny se patrn? nikdy zcela nesjednotily. Ilyrske uzemi nakonec za?ali kolonizovat zhruba v
7. stoleti p?. n. l.
?ekove
. Z teto doby nap?iklad pochazi
Butrint
, m?sto na jihu zem?.
[26]
Dnes je pamatkou
UNESCO
.
[27]
Dal?i vyznamnou ?eckou osadou na uzemi dne?ni Albanie byla
Apollonia
, na jeji? akademii studoval i cisa?
Augustus
.
[28]
?ekove v takovych osadach vytva?ely uzav?enou
oligarchii
(jak si pov?iml i
Aristoteles
ve sve
Politice
), ktera ovladala v?t?inove a p?vodni ilyrske obyvatelstvo (v p?ipad? Apollonie to byl ilyrske kmen
Taulant?
). Dal?i z ?eckych kolonii byl
Epidamnos
(?imany nazyvany Dyrrachium, dnes
Dra?
).
Thukydides
vnit?ni spory v Epidamnu ozna?il za p?i?inu
peloponeske valky
.
[29]
?ekove Ilyry siln? ovlivnili, nikdy je v?ak zcela neovladli. Zejmena Ardiaeiove, s hlavnim m?stem ve
Skadaru
, si udr?ovali nezavislost a jejich kral
Agron
a jeho man?elka
Teuta
, je? vladla po jeho smrti, vytvo?ili silny stat, ktery se nadechoval k mohutne expanzi. Ta v?ak narazila na moc
?ima
, ktery vyhlasil kralovstvi Ardiaei? roku 229 p?. n. l. valku, pod zaminkou, ?e podporuje
piratstvi
.
[30]
[31]
Tim za?aly tzv.
ilyrske valky
. Skon?ily roku 167 p?. n. l., kdy ?imane porazili a uv?znili posledniho nezavisleho ardiaeiskeho krale
Gentia
.
[32]
Tim byl dokon?en ?imsky zabor ilyrskeho, tedy dne?niho albanskeho uzemi.
?imska ?i?e
umo?nila na uzemi dne?ni Albanie rozvoj a potla?ila meziklanove spory. Vznikly
p?istavy
, mnohe
pevnosti
,
akvadukty
a
silnice
Via Egnatia
.
[33]
?imane dne?ni albanske uzemi zahrnuli do n?kolika provincii:
Ilyrica
,
Dalmacie
,
Makedonie
,
Moesie
i
Epiru
. V pozd?j?ich dobach to pak byly
Horni Moesie
a v roce 284 pak provincie
Praevalitana
, jejim? hlavnim m?stem byla Scodra (dne?ni
Skadar
).
Na konci
4. stoleti
se do zem? roz?i?ilo
k?es?anstvi
. Po rozd?leni ?imske ?i?e Albanie spadala pod
Vychodo?imskou
, neboli Byzantskou ?i?i. Jeji sou?asti z?stala a? do roku
1204
. Vymizeni ilyrske etnicke identity z?stava nevyjasn?nou otazkou, patrn? souvisi se
slovanskymi
invazemi do oblasti v 6. a 7. stoleti. Prav? ze 7. stoleti pochazi posledni pisemna zminka o Ilyrech.
[34]
Byzantinsky vliv ohro?ovalo
Bulharsko
, a pozd?ji dal?i staty, hlavn? ze
severu
Ra?ka
,
Zeta
a
Benatska republika
. Z roku 1079 pochazi prvni pisemna zminka o Albancich, v dile byzantskeho kronika?e
Michaela Attaleiatese
.
[35]
Velke k?es?anske schizma
roz?t?pilo v 11. stoleti i Albanii, sever se stal katolickym, jih
pravoslavnym
.
Na p?elomu 12. a 13. stoleti vznikl prvni albansky statni utvar, bylo jim
Arbe?ske kni?ectvi
. Jeho prvnim vladcem byl
archont
Progon
, st?ediskem m?sto
Kruja
. Stat existoval 65 let, ne? se musel podrobit
Epirskemu despotatu
.
N?kolik let po rozpadu Arba?skeho kni?ectvi uzav?el francouzsky a sicilsky kral
Karel z Anjou
, v sou?innosti s
pape?em
, dohodu s albanskymi vladci a slibil, ?e bude chranit jejich starov?ke svobody. V roce 1272 tak zalo?il
Albanske kralovstvi
a dobyl pro n?j uzemi na ukor Epirskeho despotatu. Nasledn? bylo v zemi velmi ?i?eno
katolictvi
, zejmena diky Karlov? sest?enici
Helen? z Anjou
, za jeji? vlady bylo postaveno kolem 30 katolickych kostel? a kla?ter? p?edev?im v severni Albanii.
Ve 14. a? 15. stoleti dr?ela pas albanskeho pob?e?i
Benatska republika
(tzv.
Benatska Albanie
).
[36]
Do sve
Srbske ?i?e
uzemi nakratko za?lenil
?t?pan Du?an
. Albanc?m se pak poda?ilo zalo?it ?adu dal?ich, men?ich stat?, jako byl
Artsky despotat
(1359?1416),
Albanske kni?ectvi
(1328?1415),
Kastriotske kni?ectvi
(1389?1444), Kni?ectvi Muzaka (1280?1417, 1444-1450) nebo
Dukagjinske kni?ectvi
(1387?1444).
Neustale val?eni zp?sobilo rozsahle migrace obyvatelstva, ktere utikalo bu? na jih zem?, nebo na
Apeninsky poloostrov
.
Ve 20. a? 30. letech 15. stoleti za?ali postupn? zemi ovladat
Osmane
, v roce 1431 obsadili v?t?inu Albanie. Tisice Albanc? nasledn? uprchly do zapadni Evropy, zejmena do
Kalabrie
,
Neapole
,
Ragusy
a na
Sicilii
, jini hledali ochranu v nep?istupnych albanskych horach. Proti Osman?m se postavila
Lezhska liga
vedena
Gjergjem Kastrioti Skanderbegem
, ktery dokazal usp??n? na 20 let jejich vliv do?asn? odstranit. Stal se tak legendou a kli?ovou figurou, k ni? se vztahuje moderni albansky nacionalismus.
[37]
Osmane v Albanii ale nakonec vladli dal?ich p?t stoleti. Vytla?ili
k?es?anstvi
do hor a zavedli
islam
i vlastni kulturu.
[38]
Katolici konvertovali ve v?t?in? v 17. stoleti, pravoslavni v osmnactem. Obchod pomohli rozhybat
?ide
vyhnani ze
?pan?lska
, jim? Osmane dovolili se v Albanii usadit - zejmena m?sto
Vlora
se stalo prosperujicim obchodnim centrem.
[39]
Dlouhodob? v?ak osmansky system znamenal upadek - zatimco v 19. stoleti dochazelo v okolni
Evrop?
k rozvoji, Albanie se stala zaostalou zemi s vysokym podilem
negramotnosti
(tem?? v?echny ?eny byly nevzd?lane) a skoro ?adnym pr?myslem.
N?kte?i Albanci v osmanskem re?imu dosahli na mocenske pozice. To se tykalo nap?iklad vlivne
rodiny Koprulu
, z ni? pochazelo ?est
velkovezir?
, v?etn?
Kopruluzade Fazıla Ahmeda
nebo
Kary Mustafy Pa?y
.
[40]
[41]
Albansky p?vod m?l pravd?podobn? i mistokral Egypta
Muhammad Ali Pa?a
. Dva osman?ti
sultani
,
Bajezid II.
a
Mehmed III.
, m?li albanske matky.
[42]
Proti Osmanske nadvlad? propukala r?zna povstani; mezi lety
1756
a
1831
ziskal na severu zem? moc rod
Bu?atli?
.
[43]
Mezi lety
1787
a
1822
pak jih zem? ovladl
Ali pa?a janinsky
.
[44]
[45]
Od 2. poloviny 19. stoleti existovalo albanske narodni obrozovaci hnuti, n?kdy zvane
Rilindja
nebo
Rilindja Kombetare
.
[46]
Na p?elomu 70. a 80. let teho? stoleti vznikla prvni moderni nacionalisticka organizace
Prizrenska liga
, ktera pod vedenim
Abdyla Frasheriho
za?ala po?adovat autonomii zem?.
[47]
Liga vyhlasila v roce 1881 povstani, ktere Osmani v?ak potla?ili a Frasheriho uv?znili.
V roce 1911 za?alo albanske povstani s Ger?skym memorandem jako programem. Albanie vyhlasila
28. listopadu
1912
nezavislost
, po
prvni balkanske valce
.
[48]
Vznikla tak tzv.
Nezavisla Albanie
, jeji deklaraci nezavislosti sepsal a vyhlasil
Ismail Kemali
. V
Londyn?
byla 29. ?ervence 1913 podepsana
mirova smlouva
, ktera Albanii stanovila definitivn? jako
autonomni, suverenni a d?di?ne kni?ectvi
, jeho? existence a neutralita byla garantovana ?esti velmocemi (
Rakousko-Uhersko
,
N?mecko
,
Francie
,
Italie
,
Spojene kralovstvi
a
Rusko
) a do zvoleni kni?ete m?la nejvy??i moc vykonavat Mezinarodni kontrolni komise. Mnoho etnickych Albanc? ov?em z?stalo za hranicemi noveho statu, ?im? bylo zad?lano na ?adu problem? do budoucna.
Jako zajemci o albansky kni?eci tr?n se p?ihlasili nap?. italsky markyz Giovanni Kastriota Skanderbeg d'Auletta, ma?arsky aristokrat baron
Franz Nopcsa
nebo ?pan?lsky ?lechtic Don Juan de Alandro Kastrioti y Perez de Velasco, kte?i odvozovali sv?j p?vod od hrdinneho Skanderbega, nem?li v?ak podporu velmoci a tak nep?ichazeli v uvahu. Stejn? dopadli i kandidati z Albanie nebo
?ernohorsky kral
Nikola
, neusp?li v?ak ani kandidati velmoci, v?t?inou katolici. Volba nakonec padla na
Wilhelma Wieda
z
Neuwiedu
v Poryni, jeho? matkou byla nizozemska princezna a jeho vzdalenym p?ibuznym byl cisa?
Vilem II.
Rozhodujicim faktorem bylo, ?e byl
protestant
a tedy p?ijatelny pro v?echny. Wied dorazil do Albanie
7. b?ezna
1914
a za sve sidelni m?sto si vybral p?istav Durres (
Dra?
).
Nejv?t?im problemem prvni etapy noveho statu se stali muslim?ti proosman?ti monarchiste, zejmena z venkovskych oblasti, kte?i zahajili povstani, je? bylo dosti usp??ne. Vzap?ti vypukla
prvni sv?tova valka
a ?lenove Mezinarodni kontrolni komise jeden po druhem za?ali i s vojenskymi jednotkami opou?t?t Albanii. Po definitivnim odchodu t?chto jednotek, nenachazeje jine vychodisko, opustil i kni?e Vilem Albanii s tim, ?e neabdikuje a ?e b?hem jeho do?asne nep?itomnosti ?se bude moci lid v klidu rozmyslet a najit pro sebe spravnou cestu“. Nastal chaos a vzpoura mistnich ?ek? na jihu zem?, na ni? reagovala invazi Italie.
[49]
Vznikl tak
italsky protektorat
. Od roku
1916
se Albanie stala rovn?? jednim z boji?? valky (v ramci
solu?ske fronty
), uzemi dr?ela po v?t?inu ?asu
rakousko-uherska armada
.
Politicky zmatek pokra?oval i po skon?eni prvni sv?tove valky. V zemi chyb?la jednotna vlada a Albanci m?li d?vodne obavy, ?e Italie,
Jugoslavie
a
?ecko
usiluji o zni?eni nezavislosti Albanie.
Italske sily nadale kontrolovaly oblasti na severu, ktere okupovaly od roku 1914. Kontrolu nad severni Albanii se sna?ili p?evzit i Jugoslavci (viz te?
Mirditska republika
), ?ekove zase cht?li ovladnout ji?ni Albanii (tzv.
Severni Epirus
). V roce 1918 zdevastovala srbska armada 150 vesnic v udoli
Driny
. Zasahl americky prezident
Woodrow Wilson
, ktery zd?raznil svou podporu nezavislosti Albanie uznanim oficialniho albanskeho zastupce ve
Washingtonu
a prosadil, aby 17. prosince 1920
Spole?nost narod?
p?ijala Albanii za ?adneho ?lena.
[50]
V Britanii
lobbovala
ve prosp?ch Albanc? znama "kralovna horal?"
Edith Durhamova
. Mezitim byla italska armada vyhnana albanskymi dobrovolnickymi jednotkami.
V roce
1920
do?lo i k vyznamne zm?n?;
hlavni m?sto
bylo p?esunuto z
Dra?e
do
Tirany
, tehdy maleho dvacetitisicoveho m?sta.
V roce
1924
vypukla revoluce, ktera vyustila ve zru?eni
monarchie
a vytvo?eni
republiky
. Kli?ovymi postavami noveho statu byli
Fan Stilian Noli
a
Ahmet Zogu
.
[51]
Ten byl nejen premierem v letech
1922
?
1924
a pozd?ji prvnim prezidentem Albanie (
1925
?
1928
), ale nakonec, po vzniku
kralovstvi
v roce 1928, se stal i kralem a v letech
1928
?
1939
vladl jako Zog I.
K jeho dosazeni na tr?n napomohly
jugoslavske
sily. Zog se v?ak kratce po za?atku sve vlady obratil k
B?lehradu
zady a za?al spolupracovat s
Mussolinim
. Toto spojenectvi (do n?j? pat?ilo te?
Ma?arsko
a
Bulharsko
), ktere bylo zam??ene prav? proti Jugoslavii, mu nakonec p?ekazil vliv evropskych mocnosti.
Pouze p?t m?sic? p?ed za?atkem
druhe sv?tove valky
,
7. dubna
1939
, Albanii
obsadila
fa?isticka
Italie
(
druhy italsky protektorat
) a titul albanskeho krale obdr?el od italske vlady kral
Viktor Emanuel III.
V ?ijnu 1940 slou?ila Albanie jako zakladna pro neusp??nou
italskou invazi do ?ecka
. Regiony Kosovo a Kamerie byly p?ipojene k Albanii, proto Albanci podporovali Mussoliniho a tolerovali zapojeni do loutkoveho kralovstvi Viktora Emanuela. Odmitli v?ak podilet se na
holokaustu
?id?
. V Albanii nebyl b?hem valky zabit ani jediny ?id a Albanie se stala jedinou evropskou zemi, kde ?ilo po valce vice ?id? ne? p?ed ni.
[52]
[53]
Na pronasledovani ?id? v Makedonii se nicmen? podilela albanska
21. horska divize SS ?Skanderbeg“
. Spachala te? ?adu vale?nych zlo?in? na Srbech.
V za?i 1943 zemi okupovalo
nacisticke N?mecko
. K moci se tak dostalo extremn? nacionalisticke hnuti
Balli Kombetar
, za italske vlady nelegalni. Jeho programem bylo uchovani
Velke Albanie
, tedy Albanie v hranicich po p?ipojeni Kosova a dal?ich uzemi. Tim vznikl program novodobeho albanskeho nacionalismu, ktery neni zcela deaktualizovan ani dnes a ovliv?uje dosud balkanske d?ni.
[54]
Balli Kombetar nakonec ale nejvic bojovala s vnit?nim nep?itelem, stale silicimi komunistickymi
partyzany
.
Komunisticke protifa?isticke partyzanske hnuti porazilo nacionalisty v pr?b?hu roku 1944. 29. listopadu 1944 pak osvobodilo zemi i od N?mc?, za cenu zhruba 28 000 padlych. V jeho ?ele stal
Enver Hod?a
, ten mezi lidmi ziskal ohromnou oblibu a stal se velkou autoritou.
[55]
Okam?it? po skon?eni boj? ziskala jeho
Albanska strana prace
(PPSH) moc a za?ala provad?t komunisticke reformy a represe - jen v letech 1944 a? 1948 bylo popraveno deset tisic lidi a sto tisic dal?ich uv?zn?no (p?i po?tu obyvatel 1,1 milionu).
[56]
Mezi lety
1945
a
1990
m?la Albanie jeden z nejtvrd?ich
komunistickych re?im?
v
Evrop?
a ocitla se v mezinarodni izolaci. Nejprve p?eru?ila kontakty se zapadem, zejmena po
incidentu v Korfskem pr?livu
v roce 1946, ktery byl jednim z v?bec prvnich incident?
studene valky
.
[57]
Pote se rozkmot?ila s Jugoslavii (mj. kv?li spor?m o
Kosovo
) a roku 1961 i se
Sov?tskym svazem
a dal?imi zem?mi
vychodniho bloku
.
[58]
[59]
Orientovala se pak zejmena na
?inu
, ale i s ni se v 70. letech Hod?a roze?el ve zlem.
[60]
Roku
1968
vystoupila Albanie na protest proti
okupaci ?eskoslovenska
z
Var?avske smlouvy
.
[61]
Paranoidni diktator Hod?a rozesel po krajin? betonove bunkry, jejich po?et se odhaduje na p?l a? t?i ?tvrt? milionu.
[62]
Ke znamym ob?tem komunistickeho re?imu v Albanii pat?i
Ko?i Dzodze
,
Beqir Balluku
nebo v?dkyn?
Sabiha Kasimatiova
. P?esny po?et ob?ti komunistickeho re?imu v Albanii neni znam, tisice lidi se ztratily beze stopy, pojmenovano bylo 5 577 zavra?d?nych. Asi 48 tisic lidi bylo uv?zn?no z politickych d?vod? v koncentra?nich taborech, v?etn? asi 10 tisic ?en a d?ti.
[63]
Odhaduje se, ?e komunisticky re?im nese vinu za smrt asi 25 tisic Albanc?.
[64]
V?udyp?itomnosti tajne policie
Sigurimi
se p?ipisuje to, ?e v Albanii nikdy nevzniklo silne
disidentske
hnuti.
Praktikovani jakehokoli nabo?enstvi bylo p?isn? zakazano, za ?i?eni nabo?enstvi hrozilo t?i a? deset let v?zeni. Do?lo k uzav?eni v?ech 2169 kostel? a me?it, zakazu ob?ad? i nabo?enskych symbol?. Mnoho pamatek bylo zni?eno. Albanie se tak stala prvni (a jedinou) oficialn? ateistickou zemi na sv?t?.
[65]
Hod?a ji takovou vyhlasil slavnostn? roku 1967 a v roce 1976 bylo i do ustavy zapsano, ?e ?stat neuznava ?adne nabo?enstvi a provadi ateistickou propagandu, aby do lidu vlo?il v?decky materialisticky pohled na sv?t".
K ne?etnym usp?ch?m Hod?ova re?imu pat?ilo odstran?ni negramotnosti,
krevni msty
a pr?lom v postaveni ?en.
V letech
1990
?
1992
byla ukon?ena
komunisticka
vlada a z?izena pluralitni demokracie.
[66]
[67]
Op?t bylo povoleno nabo?enstvi, tak dlouhou dobu krut? potla?ovane.
Prvni svobodne volby
se uskute?nily v b?eznu 1991. V nich je?t? usp?li komuniste, av?ak v
dal?ich volbach roku 1992
ji? triumfovala
Demokraticka strana Albanie
.
Ta se v?ak p?i transformaci zem? dopustila n?kterych chyb, ktere nemaji v celem postkomunistickem sv?t? obdoby - p?edev?im ?lo o oficialni statni podporu tzv.
pyramidovych schemat
, tedy podvodnych investi?nich nastroj?. P?esto?e p?ed nimi
Mezinarodni m?novy fond
prezidenta
Sali Beri?u
varoval, ten pyramidove investi?ni firmy vytrvale obhajoval a vyzyval Albance k investicim do nich. Mnozi prodali i sve domy a dobytek, aby ziskali prost?edky pro investice. Pyramidove hry se za?aly hroutit na konci roku 1996. Mnoho o?ebra?enych investor? se p?ipojilo k p?vodn? pokojnym protest?m proti vlad? a ?adali sve penize zp?t. V unoru 1997 propuklo nep?ehledne nasili, kdy? vladni sily (policie a republikanska garda) nejprve st?ilely do demonstrant?, na?e? v b?eznu z pouli?nich boj? prchly a nechaly sve zbrojnice otev?ene. Ty byly okam?it? vyrabovany protestujicimi, r?znymi spontann? vzniklymi milicemi a take zlo?ineckymi gangy. Nasledny chaos a rozvrat, n?kdy zvany
albanska ob?anska valka
, stal ?ivot dva tisice lidi.
[68]
P?im?l
OSN
v dubnu 1997 zahajit tzv.
operaci Alba
, v ramci ni? do Albanie vstoupily mirove sily OSN vedene Italii.
[69]
Zaminkou byla ochrana cizinc?, kte?i se neusp??n? sna?ili uprchnout ze zem?, hlavnim cilem byla ale obnova zakladniho ?adu: restrukturalizace soudniho systemu a albanske policie.
Albanie tak musela s transformaci za?it znovu, p?i?em? oproti svym soused?m ztratila desetileti a navic vychazela z hor?iho zakladu. Korupce, ?patna infrastruktura a organizovany zlo?in tak z?staly trvalymi problemy. Navic se zhor?ily vztahy se
Srbskem
(Jugoslavii), zejmena proto, ?e Albanie p?imo podporovala organizaci
UCK
, je? usp??n? dosahla odtr?eni
Kosova
od Jugoslavie. Na druhou stranu alban?ti politici dosahli v mezinarodn?politicke oblasti jistych usp?ch?, kdy? se Albanie 1. dubna 2009 stala plnopravnym ?lenem
NATO
. Dne 28. dubna 2009 rovn?? po?adala o vstup do
Evropske unie
a 24. ?ervna 2014 ziskala status kandidatske zem?. Kli?ovou silou v zemi se od vyhranych voleb v roce 2013 stala
Socialisticka strana
vedena
Edi Ramou
.
[70]
V roce 2021 vyhrala volby ji? pot?eti za sebou.
[71]
Rama zahajil celou ?adu demokratiza?nich a moderniza?nich reforem. Jeho velkym snem je take p?ipojeni Kosova k Albanii.
[72]
Albanska vlajka je tvo?ena ?ervenym listem o pom?ru stran 5:7, na kterem je umist?n
dvouhlavy orel
?erne barvy.
Albansky statni znak je tvo?en ?ernym
dvouhlavym orlem
na ?ervenem, zlat? oramovanem ?titu. Nad orlem je
Skanderbegova
p?ilba ve zlate barv?.
Albanska hymna je pise?
Himni i Flamurit
(
?esky
Hymna o vlajce
), v albanske ustav? uvedena jako
Rreth Flamurit te Perbashkuar
(
?esky
doslova
Spojeni kolem vlajky
), podle prvniho ver?e. Text hymny napsal basnik
Aleksander Stavre Drenova
, hudbu slo?il
rumunsky
skladatel
Ciprian Porumbescu
.
Albanie le?i v zapadni ?asti
Balkanskeho
poloostrova na pob?e?i
Jaderskeho
a
Jonskeho
mo?e. Albanske pob?e?i je dlouhe 362 km. Nachazi se na n?m i
Albanska riviera
, stale obliben?j?i destinace evropskych turist?. Od
italskeho
poloostrova
Salento
ji na zapad? odd?luje 73 km ?iroky
Otrantsky pr?liv
. Pozemni albanska hranice je dlouha 720 km, z ?eho? 173 km tvo?i na severu hranice s
?ernou Horou
, 114 km s
Kosovem
, 151 km na vychod? se
Severni Makedonii
a 282 km na jihovychod? s
?eckem
. S rozlohou 28 748 km² je 12. nejmen?im statem v Evrop? a 2,7× men?im ne? ?eska republika.
Povrch Albanie je p?edev?im hornaty. Hory tvo?i 75 % uzemi zem?. Horska pasma s nadmo?skou vy?kou nad 1000 m n. m. zaujimaji 28,5 % plochy Albanie. Pr?m?rna nadmo?ska vy?ka v zemi ?ini 708 metr?, co? je dvojnasobek pr?m?ru
Evropy
. Zna?nou ?ast vnitrozemi prostupuji horstva albansko-?ecke soustavy jakou je poho?i
Korab
, kde take le?i nejvy??i hora
Velky Korab
(je nejvy??i horou i
Severni Makedonie
). Na severu zasahuji horstva
Dinarskych hor
. Poho?i
Prokletije
je znamo take jako Albanske Alpy. Na severnich svazich Prokletije se nachazi nejmen? p?t
ledovc?
, ktere vznikly pravd?podobn? v dob?
holocenu
.
Nejdel?i ?ekou je
Drin
. K dal?im vyznamnym ?ekam pat?i
Devolli
,
Vjosa
,
Shkumbin
nebo
Osum
. Tem?? bez vyjimky te?ou albanske ?eky z vychodu na zapad. ?eky maji nejv?t?i pr?tok vody v zimnich m?sicich, kdy spadne na uzemi Albanie nejvice de?t?. V let? maji naopak velmi nizky pr?tok a mnohe vysychaji. Na severu a vychod? le?i hrani?ni jezera
Skadarske
,
Ohridske
a
Prespanske
. Skadarske jezero je nejv?t?i v ji?ni Evrop?.
[73]
P?vodn? sladkovodni
Butrintske jezero
bylo v
antice
spojeno s
Jonskym mo?em
pr?plavem, a je tudi? slane. K nejv?t?im um?lym nadr?im pat?i p?ehradni nadr?
Koman
.
Albanie ma ve srovnani s dal?imi zem?mi regionu (nap?. s
Chorvatskem
nebo
?eckem
) velmi malo ostrov?. V?t?ina z nich je mala a nep?esahuje rozlohu 1 km
2
. Jedinymi v?t?imi ostrovy jsou
Sazan
a
Kune
. ?adny z ostrov? v?ak neni obydleny.
V Albanii se nachazi 15
narodnich park?
, 5
chran?nych krajinnych oblasti
, 4
p?irodni rezervace
a dal?i chran?ne oblasti.
[74]
36 % uzemi Albanie je zalesn?no, 20 % les? jsou
lesy dubove
.
Pob?e?i ma typicke
st?edomo?ske
klima s mirnymi zimami a vlhkymi lety. Pr?m?rne teploty se zde pohybuji od 7 °C v zim? po 24 °C v let?. V ji?ni ?asti ni?in se pr?m?rne teploty pohybuji mezi 5 °C a? 30 °C. ?ast hor ma take st?edomo?ske podnebi, nebo? do nich pronikaji vzdu?ne masy od obou mo?i. Ve vzdalen?j?ich horach p?evlada vzdu?ne proud?ni z
balkanskeho poloostrova
a v?try severniho, p?ipadn? severovychodniho sm?ru. Mo?ske i kontinentalni proud?ni vzduchu ma za p?i?inu take vysoke
sra?kove uhrny
nad vy?e polo?enou ?asti uzemi Albanie. Nejvice de?t? spadne ve st?ednich polohach, 95 % v?ech sra?ek potom b?hem zimnich m?sic?. V let? jsou sra?ky ?aste velmi malo. Ro?ni uhrn sra?ek na pob?e?i ?ini 1000-1500 mm a v horach se pohybuje okolo 2000 mm. Ve vychodni ?asti zem?, p?i hranici se Severni Makedonii, to byva i 760 mm.
Albanie, vzhledem k rozmanitosti krajiny, disponuje zna?nou
biologickou diverzitou
. Hory poskytuji uto?i?t? dv?ma nejohro?en?j?im druh?m v zemi,
rysovi balkanskemu
a
medv?du hn?demu
. K dal?im vyznamnym savc?m pat?i
ko?ka divoka
,
vlk obecny
,
li?ka obecna
a
?akal obecny
. Z velkych pta?ich dravc? je to
sup mrcho?ravy
a
orel skalni
, ktery je i narodnim symbolem. Usti ?ek, mok?ady a jezera jsou domovinou
plame?aka r??oveho
,
kormorana maleho
a extremn? vzacneho
pelikana kade?aveho
. V pob?e?nich vodach jsou ke spat?eni
tule? st?edomo?sky
,
kareta obecna
nebo
kareta obrovska
. ?astym nav?t?vnikem pob?e?nich vod byva i
delfin skakavy
.
V Albanii lze nalezt p?ibli?n? 3 500 r?znych druh? rostlin, p?edev?im st?edomo?skeho a eurasijskeho charakteru. Minimaln? 300 mistnich rostlin se pou?iva k p?iprav? le?iv.
Albanie je
unitarni stat
a
parlamentni republika
. Jeji politicky system ur?uje ustava p?ijata v roce 1998. Exekutivni moc ma vlada a jeji p?edseda (
Kryeministri
). P?edseda vlady je nejsiln?j?i a nejvlivn?j?i osobou v albanske politice. Formalni hlavou statu je prezident. Je voleny
parlamentem
(
Kuvendi
neboli Shroma?d?nim Albanske republiky)
,
a to tajnym hlasovanim a bez rozpravy, v?t?inou t?i p?tin v?ech ?len? parlamentu. Jeho funk?ni obdobi trva 5 let. Jeden kandidat m??e byt zvolen maximaln? na dv? po sob? jdouci funk?ni obdobi. Formaln? je prezident te? vrchnim velitelem armady. Jmenuje p?edsedu vlady. Legislativni pravomoc ma parlament, jeho? 140 poslanc? je voleno ka?de ?ty?i roky. Parlament je
jednokomorovy
. Parlamentarismus ma v Albanii silnou tradici, prvni parlament byl svolan ji? 2. b?ezna 1444, a to v
Lezhe
, narodnim hrdinou
Skanderbegem
. Od roku 1991 je politicky system
demokraticky
, pluralitni a vicestranicky. Limit pro vstup do parlamentu pro stranu jsou 3 procenta hlas?, pro koalici 5 procent. Pravo volit ma ka?dy ob?an Albanie, ktery dosahl v?ku 18 let. Soudni system je nezavisly na vykonne a zakonodarne moci. Od roku 2022 je prezidentem
Bajram Begaj
. Od roku 2015 je premierem
Edi Rama
. Od roku 1991 vedly v?echny vlady dv? strany, bu? st?edoleva, proevropska,
socialn?demokraticka
strana
Socialisticka strana Albanie
(
Partia Socialiste e Shqiperise
), nebo st?edoprava, liberaln?-konzervativni a proevropska
Demokraticka strana Albanie
(
Partia Demokratike e Shqiperise
).
Albanie se administrativn? d?li do 12 kraj? (albansky:
qark
/
qarku
, n?kdy te?
prefekture
/
prefektura
), 36 okres? (
rrethe
) a 351 obci.
Albanie pat?ila k nejmen? rozvinutym socialistickym zemim a ani v prvnim svobodnem desetileti, v 90. letech 20. stoleti, se ekonomice p?ili? neda?ilo, teprve na jejich konci se HDP na obyvatele dostal na urove? konce komunismu. Av?ak od za?atku 21. stoleti Albanie pro?iva zdaleka nejlep?i ekonomickou eru sve moderni historie. R?st je setrvaly a rychlej?i ne? na zapad? Evropy. Albanie byla dokonce jednou ze t?i zemi Evropy, jeji? ekonomika rostla i b?hem
celosv?tove recese
, je? vypukla roku 2008. Albanska ekonomika rostla dokonce i b?hem prvniho covidoveho roku (2020), a to o 3,9 %. To bylo dokonce je?t? vice ne? rok p?edtim (3,7 %). Druhy covidovy rok r?st ?inil dokonce 8,6 %.
[75]
Hruby domaci produkt
(HDP) v
parit? kupni sily
na hlavu k roku 2022 ?inil 17 408 mezinarodnich dolar?, tedy byl zhruba na urovni
Brazilie
,
Bosny a Hercegoviny
?i
Azerbajd?anu
. Pr?m?r
Evropske unie
byl ov?em 53 201 mezinarodnich dolar?, co? zna?i ?e vykonnost albanske ekonomiky je na 32,7 procenta pr?m?ru EU. Z hlediska celkoveho HDP v parit? kupni sily je albanska ekonomika 120 nejv?t?i na sv?t? (k roku 2022).
[76]
Albanska ekonomika je siln? provazana s italskou. Do
Italie
mi?i 45 procent ve?kereho albanskeho vyvozu. S velkym odstupem je na druhem mist?
?pan?lsko
(8,1 %). Zasadnim vyvoznim artiklem jsou textilni a obuvnicke vyrobky. Na vyvozu se take podili nerostne bohatstvi, k n?mu? pat?i
ropa
,
m??
a dal?i
barevne kovy
. Italie je rovn?? nejv?t?im dovozcem do Albanie, 28,2 % dovezeneho zbo?i pochazi z
Apeninskeho poloostrova
, 11,9 % pak ze sousedniho
?ecka
. Dovoz zbo?i je ?ty?ikrat vy??i ne? vyvoz.
Albanska ekonomika je ji?
postindustrialni
,
slu?by
vytva?i 54,1 % HDP.
Pr?mysl
24,2 %,
zem?d?lstvi
21,7 %. Zem?d?lstvi ov?em stale zam?stnava 41% obyvatel. Albanie pat?i k malemu mno?stvi Evropskych zemi, kde vyraznou slo?kou hospoda?stvi jsou remitence, penize posilane dom? Albanci pracujicimi v zahrani?i, ty tvo?i a? 15 % HDP.
[75]
Velkym problemem z?stava
?eda ekonomika
, ktera podle odhad? m??e ?init a? 40 procent ekonomickeho vykonu zem?.
M?nou je
albansky lek
(100 lek? = 0,71 EUR = 19,20 K?, srpen 2016).
Jedinym mezinarodnim leti?t?m v Albanii je
Leti?t? Tirana
, ktere bylo v roce
2001
bylo pojmenovano po
Matce Tereze
(
Aeroporti Nderkombetar i Tiranes Nene Tereza
). Le?i 11 kilometr? od Tirany. Je domovem albanskeho narodniho leteckeho dopravce Air Albania. Leti?t? p?epravilo v roce 2019 vice ne? 3,3 milionu cestujicich. P?ed
covidovou
krizi se hovo?ilo o stavb? dal?ich leti??, nap?iklad ve
Vlo?e
.
[77]
Autostrada 1 (A1) je nejdel?i dalnici v zemi. V budoucnu propoji Dra? u Jaderskeho mo?e p?es
Pri?tinu
v
Kosovu
s Panevropskym koridorem X v
Srbsku
.
[78]
Autostrada 2 (A2) je sou?asti Jadransko-jonskeho koridoru a take Panevropskeho koridoru VIII a spojuje
Fier
s
Vlorou
.
Autostrada 3
(A3) je v sou?asne dob? ve vystavb? a po svem dokon?eni spoji Tiranu a
Elbasan
s Panevropskym koridorem VIII. Po dokon?eni v?ech t?i koridor? bude mit Albanie 759 kilometr? dalnic spojujicich ji se v?emi sousednimi zem?mi.
Dra? je nejru?n?j?im a nejv?t?im mo?skym p?istavem v zemi, se zna?nym objemem osobni dopravy, ktery ?ini p?ibli?n? 1,5 milionu p?epravenych osob ro?n?.
?elezni?ni si? spravuje ?elezni?ni spole?nost
Hekurudha Shqiptare
, ktera byla zna?n? podporovana diktatorem Enverem Hod?ou. P?vodn? byla statni, v roce 2005 byla privatizovana. Po padu komunismu vyznam ?eleznice v Albanii poklesl, v roce 2021 ale za?ala stavba d?le?ite nove trati, ktera spoji Dra? s Tiranou.
[79]
Turisticky potencial Albanie je perspektivni a bezesporu vysoky.
Klima
je p?ijemne, albanske pob?e?i
Jaderskeho
a
Jonskeho mo?e
ma delku asi 420 km. Mezi nejvyznamn?j?i turisticka st?ediska pat?i okoli
Dra?e
(Jadran) a riviera mezi
Vlorou
a
Sarandou
(
Jonske mo?e
). Velky potencial vykazuji take horske oblasti Albanie, ktere nabizeji ohromne mno?stvi p?irodnich i kulturnich pamatek a velkolepe scenerie horskych masiv?, jejich? vy?ka b??n? dosahuje 2000 m n. m. i vice. Stejn? jako ve zbytku zem? zde v?ak je turisticka infrastruktura stale nedostate?na a postupn? je rozvijena a dopl?ovana. V roce 2015 byla v
Albanskych Alpach
na severu zem? ?eskym dobrovolnickym projektem
Albanian Challenge
podle ?eskeho modelu zna?eni vytvo?ena v te dob? nejrozsahlej?i si? turistickych stezek v Albanii, ktera ?ita vice ne? 100 km tras
[80]
. Propojuje tak zname turisticke lokality
Theth
a
Valbonu
s obci
Curraj i Eperm
a
p?ehradou Koman
. V letech 2017?2019 pak jiny ?esky spolek V?echny tva?e Albanie vytvo?il si? zna?eni turistickych stezek v jihoalbanske oblasti Kurvelesh, ktera spojuje jihoalbanske pob?e?i a hory ve vnitrozemi (Projekt Nivica).
[81]
V ramci rozvoje turisticke infrastruktury obecn? se stavi nove ubytovaci kapacity s po?adovanou vybavenosti (hotely,
restaurace
, pizzerie, kavarny a samoobsluhy). Albanie v poslednich letech usiluje i o zlep?eni kvality pla?i, ktere jsou na n?kterych mistech stale v neudr?ovanem stavu, a take o vytvo?eni podminek pro vyu?ivani volneho ?as? turist? ve ve?ernich hodinach.
Podle statistiky albanskeho Ministerstva turistiky v roce
2004
nav?tivilo zemi 375 000 zahrani?nich turist?.
Podle albanskeho Statistickeho ustavu (INSTAT) ?ilo v roce 2020 v Albanii 2 845 955 lidi.
[82]
Co? zna?i, ?e se Albanii poda?ilo zastavit popula?ni pokles, ktery byl znatelny od padu komunismu a zap?i?in?ny migraci ze zem?. V 90. letech opustilo zemi nejmen? 900 000 lidi, p?i?em? asi 600 000 z nich se usadilo v
?ecku
.
[83]
K poklesu p?ispivala i nizka
porodnost
, 1,51 narozeneho dit?te na ?enu. Ta je jednou z nejni??ich na sv?t? a zna?n? kontrastuje s porodnosti v jinych islamskych zemich. Hustota zalidn?ni je 259 obyvatel na kilometr ?tvere?ni. Pr?m?rny v?k do?iti je 78,5 let (75,8 let u mu?? a 81,4 let u ?en). Populace zem? neustale rostla z 2,5 milionu v roce 1979 a? do roku 1989, kdy dosahla vrcholu na 3,3 milionu. Asi 53,4 % obyvatel zem? ?ije ve m?stech. T?i nejv?t?i kraje podle po?tu obyvatel tvo?i polovinu celkoveho po?tu obyvatel. Tem?? 30 % celkove populace se nachazi v
okrese Tirana
, nasleduje
okres Fier
s 11 % a
okres Dra?
s 10 %. Tirana je jednim z nejv?t?ich m?st na Balkanskem poloostrov? s po?tem obyvatel asi 400 000 a 1 milion v metropolitni oblasti. Druhym nejv?t?im m?stem v zemi podle po?tu obyvatel je Dra? s 113 000 obyvateli, nasledovany Vlorou se 104 513 obyvateli.
V?t?inu obyvatelstva Albanie, asi 98,5% tvo?i
Albanci
.
[84]
P?esny po?et narodnostnich men?in v Albanii neni zcela objasn?n, proto?e albanska politika podle r?znych organizaci nep?iznava pravdiva ?isla, ale p?ikra?luje je ve prosp?ch Albanc?, ?adna men?ina v?ak proti vysledk?m neprotestovala. Nejsiln?j?i men?inu tvo?i
?ekove
s asi 14 000 obyvateli, nasleduji
Arumuni
, a zbytek tvo?i
?ernohorci
,
Romove
, Balkan?ti Romove a slovan?ti
Makedonci
.
Mnoho etnickych Albanc? ?ije take v p?ilehlem
Kosovu
(asi 1,8 milionu),
Severni Makedonii
(okolo 800 000),
?erne Ho?e
(okolo 30 000),
Srbsku
(okolo 62 000) a
?ecku
, kde Albanci tvo?i jednu z nejv?t?ich men?in (a? 600 000 lidi).
?ekove ?iji v ji?ni ?asti Albanie u? od
starov?ku
a soust?e?uji se v m?stech
Gjirokaster
,
Himara
,
Saranda
,
Vlora
,
Delvina
. ?ekove obyvaji i albansky ostrov
Ksamil
, ktery se nachazi u ?eckeho ostrova
Korfu
.
Arumuni
obyvaji ji?ni a st?edni Albanii. Nejv?t?im st?ediskem Arumun? je v?ak m?sto
Korce
, ktere bylo zname svymi podnikatelskymi aktivitami ji? v osmanske dob?. Znamym arumunskym centrem je i m?sto
Voskopoje
, kde ?ili i ?e?ti podnikatele. Dale ?iji Arumuni ve m?st?
Divjaka
.
Slovanske
obyvatelstvo ?ije hlavn? na hranici se Severni Makedonii u
Prespanskeho jezera
. Mnoho etnickych ?ek? se po padu komunismu vyst?hovalo do ?ecka a emigrace pokra?uje i dnes, kv?li ekonomickym d?vod?m. Krom? ?ek? z Albanie emigruji do ?ecka i mnozi Albanci.
Mezi skupiny ?ijici v Albanii pat?i Ghegove ? ?iji na severu zem?, do 20. stoleti u nich p?etrvavalo rodove z?izeni a zvykove pravo.
Ghegske na?e?i
bylo d?ive literarnim jazykem. Dale Toskove ? ?iji ji?n? od ?eky
Skhumbin
,
toskicky dialekt
byl v roce 1972 p?evzat jako zaklad spisovneho jazyka.
[85]
Alban?tina
je
izolovanym
indoevropskym jazykem
, ktery neni blizce p?ibuznym s ?adnym ?ivym evropskym jazykem. Je i
u?ednim jazykem
zem?, ale na hranicich s
?eckem
se lze domluvit i
?ecky
. Albanci rozumi zpravidla velice dob?e
italsky
, nejenom diky rozv?tvenym rodinnym vazbam, nybr? i diky ?innosti mistnich medii (nap?. televize, radio).
S albanskou komunitou se lze setkat v (ji?ni)
Italii
a na
Sicilii
, nap?. v m?st?
Piana degli Albanesi
. Jazyk teto komunity obsahuje ale je?t?
archaicke
formy albanskeho jazyka.
[86]
Od nadvlady
Osmanske ?i?e
je hlavnim nabo?enstvim Albanie
sunnitska
odno?
islamu
(56,70%, 2011). Do islamskych d?jin se vyrazn? zapsal islamsky mysticky ?ad tzv.
Bektashizmi
(?esky
Bekta?ija
, Bekta?(i)ove, Bekta?ismus)
[87]
[88]
, kte?i dnes zaujimaji 2,09% z celkove populace. Dal?imi hlavnimi nabo?enstvimi jsou albanske ortodoxni
k?es?anstvi
(6,75%, 2011), ?imskokatolicke k?es?anstvi (10,03%, 2011),
protestanti
(0,14 %, 2011), jine (22%, 2011),
ateiste
(2,5%, 2011).
[89]
Ortodoxni Albanci ?iji p?eva?n? na jihu, Albanci ?imskokatolickeho vyznani pak hlavn? na severozapad? zem?.
?idovska komunita
ji? tem?? vymizela, jeji zbytky ode?ly v roce 1991 do
Izraele
. Albansky p?vod m?la i jedna z nejznam?j?ich nabo?enskych osobnosti 20. stoleti znama jako
Matka Tereza
(rodnym jmenem Agnese Gonxhe Bojaxhiu). Po jeji smrti albansky premier
Sali Beri?a
?adal Indii o vydani jejich ostatk? k ulo?eni v Albanii, Indove to v?ak odmitli.
[90]
[91]
Komunistickym re?imem byly nabo?enske projevy pronasledovany a v?t?ina
kostel?
a
me?it
p?estav?na. Jakykoliv nabo?ensky projev byl trestan.
[
zdroj?
]
Islam je zde roz?i?en, krom? n?kterych horskych oblasti, v?ude. Albanie je spolu s
Kosovem
a Bosnou a Hercegovinou jednou ze t?i evropskych zemi s muslimskou v?t?inou. I p?esto v Albanii nepanuji ?adne vyrazne nabo?enske st?ety.
[
zdroj?
]
Albanci
jsou znami svou bohatou
mytologii
, ktera ma je?t? pohanske, p?edk?es?anske ko?eny a vykazuje jistou podobnost s
?eckou mytologii
. Kulturni rozdily existuji mezi severnimi a ji?nimi Albanci. Severni Albanci maji kulturu podobnou ostatnimu
Balkanu
, zatimco ti ji?ni byli vystaveni silnemu ?eckemu kulturnimu vlivu, co? je vid?t i na tradi?ni kultu?e. Ob? ?asti v?ak odra?eji i silny osmansky kulturni odkaz. Nejznam?j?i albanske
legendy
jsou
Gjergj Elez Alia
?i
Rozafa
.
Tradi?ni lidovou hudbu lze rozd?lit na severoalbansky a jihooalbansky styl. Hudba na severu Albanie je v typickem balkanskem stylu, podoba se srbske narodni hudb?. Lidova hudba z ji?ni Albanie se vice podoba
?ecke lidove hudb?
, zejmena te z kraje
Epirus
. Hlavnimi nastroji jsou
klarinet
a
housle
. Zpivaji se polyfonni melodie, ktere maji p?vod ve starov?kem ?ecku. Albansky iso-polyfonni zp?v byl v roce 2008 zapsan na seznam nehmotneho kulturniho d?dictvi UNESCO.
[92]
V albanske hudb? je patrny i italsky vliv, zejmena v te ze severu zem?. V tradi?nich tancich je take patrny silny ?ecky vliv. K tradi?nimu albanskemu mu?skemu
kroji
pat?i suknice
fustanella
, kterou nosi i pevnin?ti
?ekove
a ji?ni Albanci. Tradi?ni albansky kroj je podobny ?eckemu a jeho p?vod je take ?ecky.
Prvnim albanskym hudebnim skladatelem byl
Jan Kukuzeli
, ktery m?l velky vliv na vyvoj byzantske hudby, jako dirigent se prosadil
Simon Gjoni
, absolvent
Akademie muzickych um?ni
v Praze. Mezi interprety va?ne hudby vynikly
sopranistky
Inva Mula
,
Tefta Tashko-Kocova
,
Marie Kraja
a
Ermonela Jaho
. V
pop music
se prosadily
Vace Zela
,
Nexhmije Pagarusha
,
Era Istrefi
nebo
Bleona Qereti
.
Nejslavn?j?im albanskym spisovatelem je
Ismail Kadare
, ktery ziskal sv?tovou proslulost romanem
General mrtve armady
(
Gjenerali i ushtrise se vdekur
) z roku 1963 (pozd?ji zfilmovanym s
Marcellem Mastroiannim
v hlavni roli).
[93]
V roce 2005 vyhral
Mezinarodni Man Bookerovu cenu
[94]
, v roce 2009 ziskal
Cenu prince a?turskeho
[95]
, roku 2015
Cenu Jeruzalema
.
[96]
Vzacny iluminovany rukopis ze 6. stoleti
Codex Beratinus
, schra?ovany Albanskym narodnim archivem, byl v roce 2005 za?azen do programu
UNESCO
Pam?? sv?ta
.
[97]
Albanskou kulturu siln? ovlivnil latinsky pi?ici historik
Marin Barleti
, jeho?
Historia de vita et gestis Scanderbegi
(
P?ib?h ?ivota a ?in? Skanderbegovych
) byla v 16. a 17. stoleti zakladnim zdrojem informaci o d?jinach Albanie pro celou Evropu a p?edev?im m?la zasadni dopad na albanske narodni v?domi a ze
Skanderbega
u?inila narodniho hrdinu a symbol. Dal?i souboj o Skanderbega pak svedl v 17. stoleti
Frang Bardhi
, ktery mj. musel hajit jeho albansky p?vod proti teoriim o tom, ?e byl Skanderbeg
Slovan
. Kn?z
Gjon Buzuku
napsal prvni knihu v alban?tin?. Za prvniho albanskeho spisovatele byva ozna?ovan
Pjeter Bogdani
.
[98]
Za prvni albanskou spisovatelku
Musine Kokalariova
, ji? uml?el komunisticky re?im.
[99]
Kli?ovou postavou albanskeho narodniho obrozeni 19. stoleti byl spisovatel
Naim Frasheri
, stejn? jako jeho bratr
Sami Fra?eri
.
[100]
Slavny epos
Horska loutna
sepsal
Gjergj Fishta
.
Kostandin Kristoforidhi
p?elo?il
Novy zakon
do alban?tiny. Base?
Aleksandera Stavre Drenovy
se stala textem
albanske hymny
. P?edstavitelem socialisticke poezie byl
Dritero Agolli
. K nejusp??n?j?im sou?asnym autor?m pat?i
Fatos Kongoli
.
Mezi vyznamne albanske kulturni osobnosti pat?i take mali?
Ibrahim Kodra
, albansky p?vod m?l patrn? i renesan?ni mali?
Marco Basaiti
.
Realistickou
malbu do Albanie uvad?l
Kole Idromeno
, rovn?? vyznamny architekt.
Hereckou legendou Albanie je
Tinka Kurti
. V zahrani?nich produkcich se prosadila v poslednich letech here?ka
Masiela Lusha
.
Na seznam
Sv?toveho d?dictvi
UNESCO
byly zapsany zbytky antickeho m?sta
Butrint
(1992), historicka centra m?st
Berat
a
Gjirokaster
(2005) a kulturni pamatky kolem
Ochridskeho jezera
(2019), co? je polo?ka, kterou Albanie sdili se
Severni Makedonii
, a na uzemi Albanie k ni nale?i nap?iklad ran? k?es?anske pamatky v obci Lin (dnes sou?ast m?sta
Pogradec
).
[101]
O zapis usiluji i dal?i pamatky, nap?iklad anticky
amfiteatr v Dra?i
, ruiny anticke
Apollonie
nebo
pevnost Bashtove
. K dal?im pamatkam pat?i
hrad Kruje
,
pevnost Rozafa
,
kla?ter Ardenica
,
Olov?na me?ita
ve
Skadaru
nebo
Edhem Beyova me?ita
v Tiran?.
V Albanii se u?iva jina gestikulace hlavou pro souhlas ? misto v ?eskych podminkach tradi?nich jednoduchych vertikalnich pohyb? je zvykem hlavou opisovat tvar podobajici se le?atemu ?islu 8. Dodnes se zde uplat?uje ustn? p?edavane zvykove pravo, tzv.
Kanun di Leke Dukagjini
[102]
p?izna?ny pro tzv.
tribalismus
. Kanun ma ?ty?i zakladni pili?e: loajalitu k rodin?, ?est osobni i rodinnou, pohostinnost a moraln? spravne chovani.
[103]
Mezi nejznam?j?i pravidla kodexu pat?i nechvaln? znama
krevni msta
, ale rovn?? institut
burneshi
nebo take
virgjineshi
. Burnesha v ?eskem p?ekladu znamena p?ibli?n? ?
panna z p?isahy
“, tedy ?ena, ktera z v?le sve ?i ?ast?ji z v?le rodiny p?ijima do?ivotn? mu?skou roli. Slo?i p?isahu, ?e pro?ije ?ivot v
celibatu
a v mu?ske roli (oble?eni, povinnosti, prava) ? ?e se vzda v?eho ?enskeho.
[103]
[104]
[105]
Krevni msta, ktera se nazyva
gjakmarrja
, se v n?kterych oblastech Albanie stale vyskytuje.
[106]
Odhaduje se, ?e v roce 2014 se
gjakmarrja
tykala p?ibli?n? 3000 albanskych rodin.
[107]
Albanska kuchyn? ma st?edomo?sky charakter. Vyzna?uje se pou?ivanim st?edomo?skych bylin, jakymi je
oregano
,
mata
,
bazalka
,
rozmaryn
a dal?i, ale take chilli papri?ek a ?esneku, to v?e p?i va?eni a uprav? masa i ryb. Zelenina se pou?iva v tem?? ka?dem jidle.
Zasadnim jidlem
Albanc?
je
ob?d
, ktery se obvykle sklada z
gjelle
(gula?),
hlavni chod
z masa, pomalu va?eneho s r?znymi druhy zeleniny. K tomu
salat
z ?erstve
zeleniny
, jako jsou
raj?ata
,
okurky
, zelene
papriky
a
olivy
. Salat je ochucen
soli
,
olivovym olejem
,
octem
nebo citronovou ??avou.
Ve vysokohorskych oblastech je ?astym pokrmem uzene maso s nakladanou zeleninou. Zvi?eci organy jsou take v kuchyni pou?ivany; st?eva a hlavy, krom? jineho, jsou pova?ovany za lah?dku. Mle?ne vyrobky jsou nedilnou sou?asti kuchyn?, obvykle doprovazeny v?udyp?itomnym chlebem a alkoholickymi napoji, jako je nap?. Raki. Mo?ske plody jsou b??ne v pob?e?nich m?stech, jako
Dra?
,
Vlora
,
Skadar
a
Saranda
.
Jednim z nejpopularn?j?ich sport? v Albanii je
vzpirani
. Alban?ti vzp?ra?i ziskali na evropskem ?ampionatu celkem 18 medaili, z nich? dv? byly zlate, 7 st?ibrnych a 9 bronzovych. Zlato ziskal v roce 2014
Erkand Qerimaj
a roku 2018
Briken Calja
.
[108]
Nejusp??n?j?im albanskym atletem v?ech dob je b??kyn? na 3000 metr?
Luiza Gega
, ktera v
Mnichov? roku 2022
ziskala titul evropskeho ?ampiona, v?bec prvni pro Albanii.
[109]
Ma te? st?ibro z
mistrovstvi Evropy 2016
.
[110]
Ji? na dvou olympijskych hrach byla vlajkono?kou albanske vypravy, roku 2016 i v roce 2021.
Izmir Smajlaj
je halovym mistrem Evropy ve skoku dalekem z roku 2017.
[111]
St?elkyn?
Elizabeta Karabolliova
,
Ermira Dinguova
a
Lindita Kodraova
jsou mistryn?mi Evropy.
Matvei Petrov
, Rus reprezentujici od roku 2018 Albanii, pro ni v roce 2020 ziskal titul mistra Evropy v disciplin? k?? na?i?.
[112]
Zajimavosti je, ?e Petrov ?ije a trenuje v
Praze
, jako ?len klubu SK Hrad?any.
[113]
Albanska fotbalova reprezentace
se v roce 2016 poprve ve sve historii probojovala na
mistrovstvi Evropy
.
[114]
Dosahla zde i sveho prvniho vit?zstvi (nad
Rumunskem
1-0). Podruhe se na evropsky ?ampionat podiva v roce 2024.
[115]
?ensky volejbalovy oddil Dinama Tirana dvakrat vybojoval t?eti p?i?ku v
Lize mistry? CEV
(1979/80, 1989/90), nejpresti?n?j?i klubove sout??i Evropy. ?enska volejbalova reprezentace vyhrala v roce 1987 volejbalovy turnaj
St?edomo?skych her
. Na stejnych hral braly zlato i albanske basketbalistky.
Albanie a
?eskoslovenska republika
navazaly diplomaticke styky v ?ervenci 1922.
[116]
N?ktera dal?i vyznamna data:
- b?ezen 1925 ? v Tiran? byl z?izen ?eskoslovensky konzulat,
- ?erven 1927 ? ?eskoslovensky konzulat byl povy?en na generalni konzulat a diplomatickou agencii,
- ?erven 1929 ? vzniklo ?eskoslovenske vyslanectvi v Tiran?,
- 1937 ? obrat vzajemnych dodavek ?inil 13 mil. K?, z toho vyvoz do Albanie 9,5 mil. K?, dovoz z Albanie 3,5 mil. K?,
- 1939 ? byla zastavena ?innost ?eskoslovenskeho vyslanectvi,
- listopad 1947 ? vym?na vyslanc? ?eskoslovenska a Albanie,
- ?erven 1949 ? bylo z?izeno ?eskoslovenske vyslanectvi v Tiran?,
- kv?ten 1949 ? ?s. vyslanectvi bylo povy?eno na velvyslanectvi,
- 1956?1961 ? ?eskoslovensko dodalo za?izeni a poskytlo technickou pomoc p?i vystavb? kapacit pro t??bu ?eleznonikelnatych rud,
- listopad 1961 ? do?lo k odvolani ?eskoslovenskeho velvyslance,
- 1968 ? Albanie vystoupila na protest proti okupaci ?SSR z Var?avske smlouvy,
- 1975 ? ?eskoslovensko se podilelo 12 % na celkovem obratu albanskeho zahrani?niho obchodu jako jeji druhy nejv?t?i obchodni partner, celkovy obrat ?inil 262,1 mil. K?s, z toho vyvoz z Albanie 121,1 mil. K?s, dovoz z Albanie pak 141 mil. K?s.
[117]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Albania
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Europe Ultra-Prominences
http://peaklist.org/WWlists/ultras/EuroCoreP1500m.html
- ↑
Mezinarodni m?novy fond.
Download World Economic Outlook database: October 2023 (Albania)
[online]. [cit. 2023-11-24].
Dostupne online
.
- ↑
ZOLO, D.
Invoking Humanity: War, Law and Global Order
. [s.l.]: Continuum International Publishing Group, 27 August 2002.
Dostupne online
.
ISBN
9780826456564
. S. 180.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Albania
[online]. The World Bank [cit. 2014-09-13].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 21 September 2014.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Reports: Poverty Decreases in Albania After Years of Growth. Dow Jones Newswires, 201-938-5500 201-938-5500 201-938-5500.
Nasdaq.com
- ↑
"Albania plans to build three hydropower plants".
People's Daily
- ↑
"Strong GDP growth reduces poverty in Albania-study".
Reuters
.
Forbes.com
Archivovano
17. 1. 2012 na
Wayback Machine
.
- ↑
Human Development Report 2021/2022
[online].
United Nations Development Programme
, 8 September 2022 [cit. 2022-09-08].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2022-10-09. (anglicky)
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Madrugearu A, Gordon M. The wars of the Balkan Peninsula. Rowman & Littlefield, 2007. p. 146.
- ↑
TALBERT, Richard J. A.
Barrington atlas of the Greek and Roman world
. Princeton (N.J.) Woodstock: Princeton university press
ISBN
978-0-691-03169-9
. Mapa 49 a poznamky.
- ↑
The Illyrians by J. J. Wilkes, 1992,
ISBN
978-0-631-19807-9
, page 279,"We cannot be certain that the Arbanon of Anna Comnena is the same as Albanopolis of the Albani, a place located on the map of Ptolemy (3.12)"
- ↑
MADGEARU, Alexandru.
The wars of the Balkan Peninsula: their medieval origins
. Rev. ed.. vyd. Lanham (Md.): Scarecrow Press
Dostupne online
.
ISBN
978-0-8108-5846-6
. S. 25. U?enci se stale p?ou o to, zda Albanci z roku 1042 byli Normane ze Sicilie [ji?ni Italie], nebo zda jsou to skute?n? Albanci [velky rod, ktery pat?il k mnoha albanskym rod?m], kte?i se v tomto obdobi vyskytovali na albanskem uzemi..
- ↑
Robert Elsei.
The Albanian lexicon of Dion Von Kirkman. Earliest reference to the existence of the Albanian language
, pp. 113?122.
- ↑
pinocacozza.it
[online]. [cit. 2007-11-23].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 30 December 2019.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
a
b
MATASOVI?, Ranko.
A Grammatical Sketch of Albanian for Students of Indo European
. Zagreb: [s.n.], 2019.
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2022-10-09. S. 39.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
LLOSHI, Xhevat.
Handbuch der Sudosteuropa-Linguistik
. Redakce Hinrichs Uwe. Wiesbaden: Otto Harrassowitz Verlag, 1999.
ISBN
9783447039390
. Kapitola
Albanian
, s. 277.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Kristo Frasheri.
History of Albania (A Brief Overview)
. Tirana, 1964.
- ↑
LLOSHI, Xhevat.
The Albanian Language
[online]. United Nations Development Programme [cit. 2010-11-09].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 9 July 2011.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
COOK, Stanley Arthur; CHARLESWORTH, Martin Percival; BURY, John Bagnell.
The Cambridge Ancient History
. [s.l.]: Cambridge University Press 1086 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-521-22496-3
. (anglicky) Google-Books-ID: vXljf8JqmkoC.
- ↑
CROSSLAND, R. A.; BIRCHALL, Ann.
Bronze Age Migrations in the Aegean; Archaeological and Linguistic Problems in Greek Prehistory: Proceedings of the First International Colloquium on Aegean Prehistory, Sheffield
. [s.l.]: Duckworth 430 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-7156-0580-6
. (anglicky) Google-Books-ID: MUkbAAAAYAAJ.
- ↑
PICCININI, Jessica. Past and Present Scholarship on The Politeia of the Epirotes and a New Book on the History of Molossia.
L'Antiquite Classique
. 2015, ro?. 84, s. 227?235.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
ISSN
0770-2817
.
- ↑
GEORGIEV, Vladimir. The Genesis of the Balkan Peoples.
The Slavonic and East European Review
. 1966, ro?. 44, ?is. 103, s. 285?297.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0037-6795
.
- ↑
ELSIE, Robert.
A Dictionary of Albanian Religion, Mythology and Folk Culture
. [s.l.]: C. Hurst 384 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-1-85065-570-1
. (anglicky) Google-Books-ID: N_IXHrXIsYkC.
- ↑
PAJAKOWSKI, Włodzimierz. Die Ardiaer?Ihre Wohnsitze und Ihre Historische Rolle.
Godi?njak Centra za balkanolo?ka ispitivanja
. 1975, ?is. 14, s. 109?121.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
ISSN
0350-0020
. (German)
- ↑
Illyria | historical region, Europe | Britannica.
www.britannica.com
[online]. [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Butrint.
World History Encyclopedia
[online]. [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Butrint.
UNESCO World Heritage Centre
[online]. [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Apollonia - Where Roman emperor Augustus studied Philosophy.
Albania.al
[online]. [cit. 2022-05-12].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2022-07-02.
- ↑
LANG, Mabel L. Thucydides and the Epidamnian Affair.
The Classical World
. 1968, ro?. 61, ?is. 5, s. 173?176.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
ISSN
0009-8418
.
DOI
10.2307/4346440
.
- ↑
BADIAN, E. Notes on Roman Policy in Illyria (230-201 B.C.).
Papers of the British School at Rome
. 1952, ro?. 20, s. 72?93.
Dostupne online
[cit. 2022-05-10].
ISSN
0068-2462
.
- ↑
DELL, Harry J. The Origin and Nature of Illyrian Piracy.
Historia: Zeitschrift fur Alte Geschichte
. 1967, ro?. 16, ?is. 3, s. 344?358.
Dostupne online
[cit. 2022-05-10].
ISSN
0018-2311
.
- ↑
CABANES, Pierre.
Les Illyriens de Bardylis a Genthios: IVe-IIe siecles avant J.-C.
. [s.l.]: SEDES 342 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-2-7181-3841-1
. (francouzsky) Google-Books-ID: vuxqQgAACAAJ.
- ↑
HAMMOND, N. G. L. The Western Part of the via Egnatia.
The Journal of Roman Studies
. 1974, ro?. 64, s. 185?194.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0075-4358
.
DOI
10.2307/299268
.
- ↑
SCHAEFER, Richard T.
Encyclopedia of Race, Ethnicity, and Society
. [s.l.]: SAGE Publications 584 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-1-4129-2694-2
. (anglicky) Google-Books-ID: jscZAQAAIAAJ.
- ↑
QUANRUD, John. The Albanoi in Michael Attaleiates’ History: revisiting the Vranoussi-Ducellier debate.
Byzantine and Modern Greek Studies
. 2021-10, ro?. 45, ?is. 2, s. 149?165.
Dostupne online
[cit. 2022-05-10].
ISSN
0307-0131
.
DOI
10.1017/byz.2021.11
. (anglicky)
- ↑
SCHMITT, Oliver Jens.
Das venezianische Albanien (1392-1479)
. [s.l.]: Oldenbourg 716 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-3-486-56569-0
. (n?mecky) Google-Books-ID: tTdpAAAAMAAJ.
- ↑
NIXON, Nicola. Always already European: The figure of Skenderbeg in contemporary Albanian nationalism.
National Identities
. 2010-03-01, ro?. 12, ?is. 1, s. 1?20.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
1460-8944
.
DOI
10.1080/14608940903542540
.
- ↑
KOPA?SKI, Ataullah Bogdan. Islamization of Albanians in the Middle Ages: The Primary Sources and the Predicament of the Modern Historiography.
Islamic Studies
. 1997, ro?. 36, ?is. 2/3, s. 191?208.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0578-8072
.
- ↑
DUKA, Ferit. HEBRENJTE NE SHQIPERI. BASHKESITE E VLORES DHE TE BERATIT (SHEK. XVI-XVIII).
Studime Historike
. 2002, ?is. 03?04, s. 7?28.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
ISSN
0563-5799
. (Albanian)
- ↑
BOREKCI, Gunhan. Koprulu Family.
Encyclopedia of the Ottoman Empire
.
Dostupne online
[cit. 2022-05-11].
- ↑
BEKAR, C. The rise of the Koprulu family: the reconfiguration of vizierial power in the seventeenth century.
Leiden University Scholarly Publications
[online]. [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
.
- ↑
PEIRCE, Leslie P.
The Imperial Harem: Women and Sovereignty in the Ottoman Empire
. [s.l.]: Oxford University Press 374 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-19-507673-8
. (anglicky) Google-Books-ID: SgmoQgAACAAJ.
- ↑
Between rebellion and obedience: The rise and fall of Bushatli Mahmud Pasha of Shkodra (1752-1796) - Tez Ar?ivi.
tezarsivi.com
[online]. [cit. 2021-05-26].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2021-05-26.
- ↑
Z bandity vladnoucim pa?ou.
Epochalni sv?t
[online]. 16.2.2016 [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
.
- ↑
SKIOTIS, Dennis N. From Bandit to Pasha: First Steps in the Rise to Power of Ali of Tepelen, 1750-1784.
International Journal of Middle East Studies
. 1971, ro?. 2, ?is. 3, s. 219?244.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0020-7438
.
- ↑
SKENDI, Stavro.
The Albanian National Awakening
. [s.l.]: Princeton University Press 515 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-1-4008-4776-1
. (anglicky) Google-Books-ID: 8QPWCgAAQBAJ.
- ↑
SKENDI, Stavro. Beginnings of Albanian Nationalist and Autonomous Trends: The Albanian League, 1878-1881.
American Slavic and East European Review
. 1953, ro?. 12, ?is. 2, s. 219?232.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
1049-7544
.
DOI
10.2307/2491677
.
- ↑
Albanie, drsna zem? plna kontrast?, slavi ste vyro?i samostatnosti.
?T24
[online]. ?eska televize, 28. 11. 2012 [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
.
- ↑
GUY, Nicola. The Albanian Question in British Policy and the Italian Intervention, August 1914?April 1915.
Diplomacy & Statecraft
. 2007-02-22, ro?. 18, ?is. 1, s. 109?131.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0959-2296
.
DOI
10.1080/09592290601163035
.
- ↑
GUY, Nicola.
The Birth of Albania: Ethnic Nationalism, the Great Powers of World War I and the Emergence of Albanian Independence
. [s.l.]: Bloomsbury Academic 352 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-1-78831-113-7
. (anglicky) Google-Books-ID: w4h3tAEACAAJ.
- ↑
AUSTIN, ROBERT C.
Founding a Balkan State: Albania's Experiment with Democracy, 1920-1925
. [s.l.]: University of Toronto Press
Dostupne online
.
ISBN
978-1-4426-4435-9
.
DOI
10.3138/j.ctt2tv0q6
.
- ↑
LUKU, Esilda. Why Did Albanians and their Collaborationist Governments Rescue Jews during the Holocaust?.
Hiperboreea
. 2019, ro?. 6, ?is. 2, s. 33?49.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
2688-8211
.
DOI
10.5325/hiperboreea.6.2.0033
.
- ↑
SEMINI, Llazar. Albania, only country with more Jews after the Holocaust, inaugurates memorial.
www.timesofisrael.com
[online]. [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
ROGEL, Carole. Kosovo: Where It All Began.
International Journal of Politics, Culture, and Society
. 2003, ro?. 17, ?is. 1, s. 167?182.
Dostupne online
[cit. 2022-05-11].
ISSN
0891-4486
.
- ↑
Jediny pravy komunista: Enver Hod?a vladl Albanii ?eleznou rukou po 40 let, ud?lal z ni nejizolovan?j?i stat sv?ta ? G.cz.
G.cz
. 2020-10-18.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
- ↑
?AJTAR, Jaroslav. Tyran Enver Hoxha.
Reflex.cz
[online]. [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
.
- ↑
LALAJ, Ana. Burning Secrets of the Corfu Channel Incident.
Wilson Center
[online]. [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
VUCINICH, Wayne S. The Albanian-Soviet Rift.
Current History
. 1963, ro?. 44, ?is. 261, s. 299?310.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0011-3530
.
- ↑
MARKU, Ylber. Communist Relations in Crisis: The End of Soviet-Albanian Relations, and the Sino-Soviet Split, 1960?1961.
The International History Review
. 2020-07-03, ro?. 42, ?is. 4, s. 813?832.
Dostupne online
[cit. 2021-05-26].
ISSN
0707-5332
.
DOI
10.1080/07075332.2019.1620825
.
- ↑
BIBERAJ, Elez.
Albania and China, 1962-1978: A Case Study of a Bilateral Unequal Alliance
. [s.l.]: Columbia University 550 s.
Dostupne online
. (anglicky) Google-Books-ID: dzWxtgAACAAJ.
- ↑
MIZEROVA, Eva. Pro? nas v roce 1968 obsadilo pouze p?t ze sedmi zemi Var?avske Smlouvy?.
Magazin.cz
[online]. [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
.
- ↑
Krajina poseta bunkry.
www.lideazeme.cz
[online]. [cit. 2014-12-25].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2014-12-26.
- ↑
Albania.
Communist Crimes
[online]. [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
TAYLOR, Alice. Despite calls, Albania remains reluctant to find its 6,000 missing communism victims.
www.euractiv.com
[online]. 2021-10-25 [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
BEZATI, Valbona. How Albania Became the World’s First Atheist Country.
Balkan Insight
[online]. 28. 8. 2019 [cit. 2021-05-26].
Dostupne online
.
- ↑
ABRAHAMS, Fred C.
Modern Albania: From Dictatorship to Democracy in Europe
. [s.l.]: NYU Press
Dostupne online
.
ISBN
978-0-8147-0511-7
.
- ↑
RAMA, Shinasi A.
The End of Communist Rule in Albania: Political Change and The Role of The Student Movement
. [s.l.]: Routledge 404 s.
Dostupne online
.
ISBN
978-0-429-51614-6
. (anglicky) Google-Books-ID: UF2yDwAAQBAJ.
- ↑
Krach pyramidovych her uvrhl p?ed 25 lety Albanii do chaosu. Dva tisice lidi zem?ely, stat se zhroutil.
?T24
[online]. ?eska televize [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
. (2022-01-26)
- ↑
PERLMUTTER, Ted. The Politics of Proximity: The Italian Response to the Albanian Crisis.
The International Migration Review
. 1998, ro?. 32, ?is. 1, s. 203?222.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
ISSN
0197-9183
.
DOI
10.2307/2547566
.
- ↑
Albanska opozice z?ejm? s velkym naskokem vyhrala volby.
Denik.cz
. 2013-06-23.
Dostupne online
[cit. 2022-05-11].
- ↑
Edi Rama podle p?edb??nych vysledk? voleb obhajil t?eti mandat premiera Albanie.
Eurozpravy.cz
[online]. [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
.
- ↑
Velka Albanie rozpina k?idla, chce k sob? p?ipoutat Kosovo.
iDNES.cz
[online]. 2019-01-20 [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
.
- ↑
BOLEVICH, Maria. Largest lake in southern Europe under threat from “eco-resort”.
New Scientist
[online]. [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
The National Parks Of Albania.
WorldAtlas
[online]. 2019-09-11 [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
Albanie.
BusinessInfo.cz
[online]. CzechTrade [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
.
- ↑
World Economic Outlook Database, April 2022.
IMF
[online]. [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Turkish consortium bids to build Vlora airport as Albania prepares to launch national carrier.
Tirana Times
[online]. 2018-01-17 [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
.
- ↑
Serbia and Kosovo Only Beginning to Form Infrastructural Links: Peace Highway to Connect the Region.
KosSev.info
[online]. 2018-04-15 [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
.
- ↑
HALILI, Eduart. Work Starts for New Tirana-Durres Railway.
Albania Daily News
[online]. 2021-11-09 [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Turisticke stezky ? Albanian Challenge
[online]. albanianchallenge.org [cit. 2016-01-07].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-02-07.
- ↑
Webove stranky iniciativy V?echny tva?e Albanie.
tvare-albanie.cz
[online]. [cit. 2020-05-22].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-08-14.
- ↑
Popullsia e Shqiperise.
Wayback Machine
[online]. Instituti i Statistikes (INSTAT), 2020-07-30 [cit. 2022-05-12].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-07-30.
- ↑
CARO, Erka; VAN WISSEN, L.J.G. Migration in the Albania of the post-1990s: triggered by post-communist transformations and facilitator of socio-demographic changes.
SEER: Journal for Labour and Social Affairs in Eastern Europe
. 2007, ro?. 10, ?is. 3, s. 87?105.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
ISSN
1435-2869
.
- ↑
Insta
[online]. [cit. 2017-05-08].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 14-11-2014.
- ↑
Archivovana kopie.
www.cepsr.com
[online]. [cit. 2014-04-12].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2014-04-13.
- ↑
Albanci v ji?ni Italii.
www.hks.re (Hospoda?ska a kulturni studia)
[online]. Provozni ekonomicka fakulta ?ZU v Praze [cit. 2016-07-10].
Dostupne online
.
- ↑
?ad Bekta?i aneb Pon?kud jini muslimove.
www.navychod.cz
[online]. ?asopis Navychod [cit. 2016-07-10].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-08-07.
- ↑
?I?KA, Jakub.
Nabo?enska tolerance v Albanii
[online]. rozhlas.cz, 2011-08-27 [cit. 2016-07-10]. Rozhovor s P?emyslem Vin?em.
Dostupne online
.
- ↑
www.instat.gov.al
[online]. [cit. 13-04-2014].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 25-04-2013.
- ↑
Indie nevyda ostatky Matky Terezy Albanii.
?esky rozhlas
[online]. 2009-10-31 [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
.
- ↑
Indie odmitla ?adost Albanie o ostatky Matky Terezy.
Denik.cz
. 2009-10-15.
Dostupne online
[cit. 2022-05-12].
- ↑
UNESCO - Albanian folk iso-polyphony.
ich.unesco.org
[online]. [cit. 2021-02-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Cenu Neustadt ziskal spisovatel Kadare. Je pokra?ovatelem Kafky, uvedla porota.
Aktualn?.cz
[online].
Economia
, 2020-10-07 [cit. 2021-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
SCOTT, Jon Henley Kirsty. Albanian beats literary titans to first international Booker prize.
The Guardian
. 2005-06-03.
Dostupne online
[cit. 2021-02-04].
ISSN
0261-3077
. (anglicky)
- ↑
Ismail Kadare, Premio Principe de Asturias de las Letras.
El Pais
. 2009-06-24.
Dostupne online
[cit. 2021-02-04].
ISSN
1134-6582
. (?pan?lsky)
- ↑
LOZANO, Laurent. Albanian author wins Israeli award, unruffled by Nobel.
www.timesofisrael.com
[online]. [cit. 2021-02-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Codex Purpureus Beratinus | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization.
www.unesco.org
[online]. [cit. 2021-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
Pjeter Bogdani, the priest who built the first Albanian library in 1638
[online]. Oculus News [cit. 2021-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
FIJALKOWSKI, Agata. Musine Kokalari: a lost story of defiance in the face of political oppression.
The Conversation
[online]. [cit. 2022-05-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
SUGARMAN, Jane C. Imagining the Homeland: Poetry, Songs, and the Discourses of Albanian Nationalism.
Ethnomusicology
. 1999, ro?. 43, ?is. 3, s. 419?458.
Dostupne online
[cit. 2022-05-11].
ISSN
0014-1836
.
DOI
10.2307/852556
.
- ↑
Albania - UNESCO World Heritage Convention.
UNESCO World Heritage Centre
[online]. [cit. 2022-05-12].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
http://is.muni.cz/th/333126/fss_b/Bakalarska_prace_Ales_Pacner.pdf
- ↑
a
b
VOLNY, Vit.
Burnesha: ?ena v ?ivotni roli mu?e
[online]. P?irodov?dci.cz. 2. 7. 2015 [cit. 14. 2. 2016]. Dostupne z:
https://www.prirodovedci.cz/geograf/clanky/burnesha-zena-v-zivotni-roli-muze
- ↑
?a?ky ?ivot albanskych ?ien: museli sa sta? mu?mi, aby boli slobodne -
[online]. wantee.sk, 2013-08-31 [cit. 2016-07-10].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-02-23. (anglicky)
- ↑
10 fotek albanskych ?en, ktere pro?ily sv?j ?ivot jako mu?i
[online]. jenpromuze.cz [cit. 2016-07-10].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-02-22.
- ↑
Koloto? s p?ichuti krve
Archivovano
17. 6. 2016 na
Wayback Machine
..
Lide a Zem?
. 27. za?i 2010.
- ↑
Blood feuds in Albania’s Accursed Mountains
.
BBC
. 9. ledna 2015.
- ↑
Briken Calja becomes European champion, bringing back glory to Albanian weightlifting | UK (British) Albanians Network.
www.ukalbanians.net
[online]. [cit. 2018-11-17].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Luiza Gega Wins Gold Medal and Is the New European Champion.
Albania Daily News
[online]. 2022-08-21 [cit. 2023-04-30].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Luiza Gega claims Albania’s first European medal ahead of Olympics debut.
Tirana Times
. 2016-07-11.
Dostupne online
[cit. 2018-11-17]. (anglicky)
- ↑
ADMIN. Izmir Smajlaj - Albania's first ever European indoor gold medalist!.
Ecotour Albania
. 2017-03-05.
Dostupne online
[cit. 2018-11-17]. (anglicky)
- ↑
Matvei Petrov wins gold for Albania in Pommel Horse in Turkey.
Oculus News
[online]. 2020-12-13 [cit. 2023-04-30].
Dostupne online
.
- ↑
Matvei Petrov - mistr Evropy 2020.
Skhradcany.cz
[online]. [cit. 2023-04-30].
Dostupne online
.
- ↑
Albansky fotbal a reprezentace.
Aktualn?.cz
[online].
Economia
[cit. 2018-11-17].
Dostupne online
.
- ↑
Fotbaliste Albanie remizovali v Moldavsku, podruhe v historii postoupili na ME.
Denik.cz
. 2023-11-17.
Dostupne online
[cit. 2023-11-18].
- ↑
Vztahy s Albanii | Velvyslanectvi ?eske republiky v Tiran?.
www.mzv.cz
[online]. [cit. 2023-04-01].
Dostupne online
.
- ↑
Ko??ak Vit?zslav, Albanie, Praha 1979
- HLADKY, Ladislav; HRADE?NY, Pavel.
D?jiny Albanie
. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2008.
ISBN
978-80-7106-939-3
.
Albanie
? Shqiperia ? (
AL
)
|
|
Kraje (qarqe) a jejich hlavni m?sta:
|
|
|
Geograficka lokalizace
|
Staty a uzemi v Evrop?
| | Suverenni staty
| | | | Staty bez plneho uznani
| | | Zavisla uzemi
|
| Dansko
| | | Spojene kralovstvi
| |
| | Zvla?tni oblasti vnit?ni suverenity
|
| Finsko
| | | Norsko
| | | Spojene kralovstvi
| |
| | - 1
Oceanske ostrovy v blizkosti Evropy jsou obvykle za?azeny ke kontinentu, i kdy? se nenachazeji na jeho kontinentalnim ?elfu.
- 2
N?ktere zem? zcela mimo konven?ni geograficke hranice Evropy jsou b??n? spojovany s kontinentem kv?li etnologickym vazbam.
- 3
Stat le?i v?t?i ?asti v Asii.
|
|
?lenstvi v mezinarodnich organizacich
|
|