Alan Turing

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Alan Turing
Alan Turing cca v roce 1927
Alan Turing cca v roce 1927
Rodne jmeno Alan Mathison Turing
Narozeni 23. ?ervna 1912
Maida Vale , Londyn , Anglie ,
Spojene kralovstvi Spojené království Spojene kralovstvi
Umrti 7. ?ervna 1954 (ve v?ku 41 let)
Wilmslow , Cheshire , Anglie ,
Spojene kralovstvi Spojené království Spojene kralovstvi
P?i?ina umrti sebevra?da kyanidem
Narodnost anglicka
Alma mater Sherborne School, King's College ( Univerzita v Cambridgi ), Princetonska univerzita
Pracovi?t? University of Manchester, Government Communications Headquarters, National Physical Laboratory, Univerzita v Cambridgi
Obory matematika , kryptoanalyza , matematicka informatika , biologie
Znamy diky kryptoanalyza Enigmy , Turing?v stroj , Turing?v test , Turingova Bomba , problem zastaveni
Vyznamna dila On computable numbers, with an application to the Entscheidungsproblem
Ocen?ni Smith's Prize (1936), ?ad britskeho imperia , ?len Kralovske spole?nosti [1]
Partner(ka) Christopher Morcom
Rodi?e Julius Mathison Turing a Sara Turing
Podpis Alan Turing – podpis
Web www .turingarchive .org
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Alan Mathison Turing , OBE ( 23. ?ervna 1912 Londyn ? 7. ?ervna 1954 Wilmslow ) byl britsky matematik , logik , kryptoanalytik a zakladatel moderni informatiky . Ve?ejn? znamy je diky zasluham o de?ifrovani nacistickych tajnych kod? b?hem druhe sv?tove valky ? Enigmy . V 50. letech byl odsouzen za homosexualni akt na zaklad? zakona z roku 1885 a posmrtn? rehabilitovan kralovnou v roce 2013.

?ivot a dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Pote, co se Alan Turing narodil, jeho rodi?e se vratili z Anglie zpatky do Indie, ale maleho Alana s sebou nevzali, vychovavali ho p?ibuzni a ch?vy. Jeho otcem byl matematik Julius Mathison Turing (1873?1947) a matkou Ethel Sara Turing, rozena Stoney (1881?1976). Alan ani ve svem d?tstvi nevykazoval vyjime?nou inteligenci, byl pr?m?rnym ?akem. Bavily ho ?achy, ale nebyl zvla?? dobrym hra?em.

Plastika v?dce v pracovn?.

Kdy? m?l Alan nastoupit na st?edni ?kolu Sherborne, ochromila Britanii devitidenni v?eobecna stavka, a tak Alan vzal kolo a b?hem dvou dn? dojel do ?koly, ktera byla vzdalena asi 100 km. Na st?edni ?kole se seznamil s Christopherem Morcomem, bavili se spolu o v?deckych novinkach a provad?li vlastni pokusy. Morcomova smrt v roce 1930 Alana t??ce zasahla.

V letech 1931 a? 1934 studoval Turing matematiku [2] na King's College v Cambridge a v roce 1935 zde byl zvolen ?lenem univerzitni koleje ( fellow ) na zaklad? sve disertace o centralni limitni v?t? .

Turingovy nejv?t?i v?decke zasluhy tkvi v jeho ?lanku ? On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem “ z roku 1936 . Zavadi v n?m pojem Turingova stroje , teoretickeho modelu obecneho vypo?etniho stroje, ktery se stal jednim ze zaklad? informatiky, a dokazal, ?e problem zastaveni Turingova stroje neni rozhodnutelny. Na zaklad? Churchovy?Turingovy teze pak lze toto zji?t?ni aplikovat na Hilbertem formulovany tzv. Entscheidungsproblem neboli problem rozhodnutelnosti.

V letech 1937 a 1938 studoval na univerzit? v Princetonu pod vedenim Alonza Churche a ziskal zde doktorat .

Za druhe sv?tove valky byl Turing nejd?le?it?j?im z v?dc?, kte?i v Bletchley Parku lu?tili n?mecke tajne kody ?ifrovane stroji Enigma a Tunny. Toto usili bylo velice usp??ne a Angli?ane m?li po v?t?i ?ast valky k dispozici ?tajne“ nep?atelske komunikace. Ani po valce ov?em o teto sve praci nemohl mluvit, jeliko? by tim poru?il statni tajemstvi. Nespravn? je zmi?ovan p?imy podil Turinga na sestrojeni po?ita?e Colossus , ve skute?nosti k n?mu nep?imo p?isp?l vyzkumem kryptoanalyzy Lorenzovy ?ifry pomoci statistickych metod. [3]

Od roku 1948 pracoval na univerzit? v Manchesteru . [2] Turing dlouhodob? uva?oval o mo?nostech inteligentnich stroj? a je autorem my?lenky tzv. Turingova testu , ktera tvrdi, ?e za inteligentni m??eme stroj pova?ovat tehdy, kdy? nejsme schopni odli?it jeho vystup (nap?iklad jeho odpov?di) od vystupu ?lov?ka.

Po druhe sv?tove valce byly my?lenky Turingova stroje vyu?ity p?i konstrukci prvnich po?ita?? ?izenych programem ulo?enym ve vnit?ni pam?ti. Tyto po?ita?e Turing prakticky vyu?ival v 50. letech, kdy pracoval na teoretickem vysv?tleni morfogeneze .

Kryptoanalyza [ editovat | editovat zdroj ]

Od za?i roku 1938 pracoval Turing na ?aste?ny uvazek v Government Code and Cypher School neboli v Britskem Vladnim kodovacim a ?ifrovacim ustavu (GC&CS). Soust?edil se na kryptoanalyzu ?ifrovaciho stroje Enigma spole?n? s Dillym Knoxem, slu?ebn? star?im pracovnikem GC&CS. [4] Brzy po sch?zce u Var?avy v roce 1939, kde polsky ?ifrovaci ustav poskytl Brit?m a Francouz?m podrobnosti o zapojeni rotor? stroje Enigma a jejich metod? de?ifrovani zprav, vypracovali Turing s Knoxem rozsahlej?i ?e?eni. Polska metoda se opirala o nezabezpe?eny indika?ni postup, ktery N?mci pravd?podobn? zm?ni, co? take skute?n? v kv?tnu 1940 u?inili. Turing?v p?istup byl obecn?j?i a vyu?ival de?ifrovani zalo?ene na znamem textu, pro ktere vytvo?il funk?ni specifikaci Bomby (vylep?eni polske Bomby). [5]

4. za?i 1939, den pote, co Britanie vyhlasila valku N?mecku, se Turing hlasil v Bletchley Parku, vale?ne zakladn? GC&CS. Stejn? jako v?ichni ostatni, kte?i do Bletchley p?i?li, musel svym podpisem stvrdit souhlas se zakonem o ochran? statniho tajemstvi, v n?m? se zavazal neprozradit nic o sve praci v Bletchley, p?i?em? za poru?eni tohoto zakona hrozily p?isne pravni sankce. [6]

Specifikace Bomby byl prvnim z p?ti vyznamnych pokrok? v kryptoanalyze, kterych Turing b?hem valky dosahl. Dal?imi byly: odvozeni indika?niho postupu pou?ivaneho n?meckym namo?nictvem; vyvoj statistickeho postupu nazvaneho Banburismus pro mnohem efektivn?j?i vyu?iti Bomb; vyvoj postupu nazvaneho Turingova metoda (Turingismus) pro zaji?t?ni nastaveni kontakt? rotor? ?ifrovaciho stroje Lorenz SZ 40/42 ( Tunny ) a ke konci valky vyvoj p?enosneho bezpe?neho p?istroje pro ?ifrovani hlasove komunikace v Hanslope Parku, ktery dostal kodove ozna?eni Delilah .

Turing p?isp?l k tomuto tematu inovativnim zp?sobem, kdy? pou?il statisticke techniky k optimalizaci zkou?eni r?znych mo?nosti v procesu prolamovani kodu. Napsal dv? prace pojednavajici o matematickych p?istupech, nazvane The Applications of Probability to Cryptography [7] a Paper on Statistics of Repetitions [8] , ktere m?ly pro GC&CS a jeho nastupcem GCHQ takovou hodnotu, ?e byly vydany britskym Narodnim archivem a? v dubnu 2012, kratce p?ed stym vyro?im jeho narozeni.

B?hem prace v Bletchley ob?as Turing b?hal 40 mil (64 km) do Londyna, kdy? se m?l u?astnit sch?zek [9] a podaval vykony maratonce na sv?tove urovni. [10] [11] V roce 1948 se pokusil dostat do britskeho olympijskeho tymu, ale p?ibrzdilo ho zran?ni. Jeho zku?ebni ?as ub?hnuti maratonu byl jen o 11 minut pomalej?i, ne? ?as britskeho olympijskeho st?ibrneho medailisty Thomase Richardse (2 hodiny 35 minut). Byl nejlep?im b??cem atletickeho klubu Walton, co? zjistil ve chvili, kdy tuto skupinu p?i svem vlastnim b?hu p?edb?hl.

Na konci valky bylo v?em, kte?i pracovali v Bletchley Parku, zaslano memorandum, v n?m? se p?ipominalo, ?e ml?enlivost, kterou na?izoval zakon o ochran? statniho tajemstvi, nekon?i s valkou, ale bude trvat na neomezenou dobu. P?esto?e byl Turingovi v roce 1946 kralem Ji?im VI. ud?len ?ad britskeho imperia , z?stala jeho prace po mnoho let utajena. [12] [13]

Bomba [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem n?kolika tydn? po p?ichodu do Bletchley Parku Turing sestrojil elektromechanicky stroj zvany Bomba, ktery dokazal prolomit Enigmu u?inn?ji ne? polska bomba kryptologiczna, od ni? byl odvozen jeho nazev. Bomba, s vylep?enim navr?enym matematikem Gordonem Welchmanem, se stala jednim z hlavnich nastroj?, a tim hlavnim automatizovanym nastrojem, pou?ivanym na zpravy za?ifrovane Enigmou.

Bomba vyhledavala mo?na spravna nastaveni pou?ita pro za?ifrovanou zpravu Enigmy (tj. po?adi rotor?, nastaveni rotor? a nastaveni zasuvne desky) pomoci vhodneho zakladniho textu: fragmentu mo?neho neza?ifrovaneho textu. Pro ka?de mo?ne nastaveni rotor? (ktere m?lo ?adov? 10 19 stav?, resp. 10 22 stav? pro ?ty?rotorovou variantu U-boat) provedla Bomba elektromechanicky ?et?zec logickych dedukci na zaklad? zakladniho textu.

Bomba zjistila, kdy do?lo k rozporu, vylou?ila toto nastaveni a p?e?la k dal?imu. V?t?ina mo?nych nastaveni zp?sobila rozpory a byla vy?azena, tak?e z?stalo jen n?kolik, ktere se podrobn? zkoumaly. K rozporu do?lo, kdy? se za?ifrovane pismeno zm?nilo zp?t na stejne pismeno zakladniho textu, co? u Enigmy nebylo mo?ne. Prvni Bomba byla instalovana 18. b?ezna 1940.

Koncem roku 1941 byli Turing a jeho kolegove kryptoanalytici Gordon Welchman, Hugh Alexander a Stuart Milner-Barry frustrovani. V navaznosti na praci Polak? vytvo?ili dob?e fungujici system pro de?ifrovani signal? Enigmy, ale jejich omezeny personal a po?et Bomb znamenaly, ?e nebyli schopni p?elo?it v?echny signaly. V let? dosahli zna?nych usp?ch? a ztraty v lodni doprav? klesly pod 100 000 tun m?si?n?; nutn? v?ak pot?ebovali vice prost?edk?, aby mohli dr?et krok s n?meckymi upravami. Sna?ili se ziskat vice lidi a financovat vice Bomb oficialni cestou, ale neusp?li.

Dne 28. ?ijna, s Turingem v ?ele, napsali dopis p?imo Winstonu Churchillovi , v n?m? vysv?tlovali sve poti?e. Zd?raz?ovali, jak mala je jejich pot?eba ve srovnani s obrovskymi vydaji na lidske a finan?ni zdroje pro armadu a ve srovnani s urovni pomoci, kterou mohou armad? nabidnout. Jak pozd?ji napsal Turing?v ?ivotopisec Andrew Hodges, ?tento dopis m?l elektrizujici u?inek.“ [14] Churchill napsal generalu Ismayovi ob??nik, ktery zn?l: ?S U?INNOSTI JE?T? DNES: Ujist?te se, ?e maji v?e, co cht?ji (s nejvy??i prioritou), a podejte mi zpravu o spln?ni jejich po?adavk?.“ [15] ?ef tajne slu?by 18. listopadu hlasil, ?e byla p?ijata v?echna mo?na opat?eni. Kryptografove v Bletchley Parku o premierov? odpov?di nev?d?li, ale jak vzpominal Milner-Barry: ?Jedine, ?eho jsme si v?imli, bylo, ?e p?ibli?n? od toho dne na?e obti?e za?aly zazra?n? mizet.“ [16] Do konce valky bylo v provozu vice ne? dv? st? Bomb. [17]

Namo?ni Enigma [ editovat | editovat zdroj ]

Turing se rozhodl ?e?it obzvla?t? obti?ny problem n?mecke namo?ni Enigmy, ?proto?e nikdo jiny na tom nepracoval a ja jsem to mohl mit jen pro sebe“ [18] . V prosinci 1939 Turing vy?e?il podstatnou ?ast namo?niho indika?niho systemu, ktery byl slo?it?j?i ne? indika?ni systemy pou?ivane ostatnimi slu?bami. [19]

Te?e noci take p?i?el na my?lenku Banburismu, sekven?ni statisticke techniky (kterou Abraham Wald pozd?ji nazval sekven?ni analyzou), ktera m?la pomoci p?i prolomeni namo?ni Enigmy. Pro tento u?el vymyslel miru vahy d?kazu, kterou nazval ban. Banburismus dokazal vylou?it ur?ite sekvence rotor? Enigmy, ?im? se podstatn? zkratila doba pot?ebna k testovani nastaveni na bombach. [20] Pozd?ji byl tento postupny proces hromad?ni dostate?ne vahy d?kaz? pomoci deciban? (desetina banu) pou?it p?i kryptoanalyze Lorenzovy ?ifry. [21]

Turing v listopadu 1942 odcestoval do Spojenych stat? kde spolupracoval s kryptoanalytiky americkeho namo?nictva na namo?ni Enigm? a konstrukci Bomb ve Washingtonu. Nav?tivil take jejich Laborato? vypo?etnich stroj? (United States Naval Computing Machine Laboratory ? NCML) v Daytonu ve stat? Ohio , ale jeho reakce na americky navrh Bomb nebyla p?ili? pozitivni. B?hem teto cesty take pomahal v Bellovych laborato?ich s vyvojem za?izeni pro bezpe?nou komunikaci. Do Bletchley Parku se vratil v b?eznu 1943.

Turingery (Turingismus) [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervenci 1942 Turing vymyslel techniku ozna?ovanou jako Turingery (nebo ?ertovn? Turingismus) [22] pro rozlu?t?ni zprav ?ifrovanych Lorenzovou ?ifrou, ktere vytva?el novy n?mecky stroj Geheimschreiber (tajny pisatel). Jednalo se o rotorovy ?ifrovaci nastavec pro dalnopis s kodovym ozna?enim Tunny. Turingery byla metoda lu?t?ni pozic rotor?, tj., postup, jak zjistit nastaveni kontakt? rotor?. Turing se take seznamil s tymem pracujicim na stroji Tunny Tommyho Flowerse, ktery pod vedenim Maxe Newmana pokra?oval v konstrukci po?ita?e Colossus, prvniho programovatelneho digitalniho elektronickeho po?ita?e na sv?t?, ktery nahradil p?edchozi jednodu??i stroj (Heath Robinson) a jeho? vy??i rychlost umo?nila u?ite?n? aplikovat statisticke de?ifrovaci techniky na kodovane zpravy. [23] N?kte?i myln? uvad?ji, ?e byl Turing kli?ovou postavou p?i konstrukci tohoto po?ita?e. Technikou Turingery a statistickym p?istup Banburismus nepochybn? k uvaham o kryptoanalyze Lorenzovy ?ifry [24] p?isp?l, ale na vyvoji po?ita?e Colossus se p?imo nepodilel. [25]

Delilah [ editovat | editovat zdroj ]

Po sve praci v Bellovych laborato?ich v USA [26] se Turing zabyval my?lenkou elektronickeho ?ifrovani ?e?i v telefonnim systemu. V druhe polovin? valky p?e?el pracovat pro odd?leni Radio Security Service tajnych slu?eb (pozd?ji HMGCC) v Hanslope Parku kde dale rozvijel sve znalosti v oblasti elektroniky pod vedenim Donalda Bayleyho. Spole?n? se ujali navrhu a konstrukce p?enosneho zabezpe?eneho hlasoveho komunika?niho za?izeni s kodovym ozna?enim Delilah. [27] Za?izeni bylo ur?eno pro r?zne vyu?iti, ale chyb?la mu mo?nost pou?iti pro dalkove radiove p?enosy. V ka?dem p?ipad? byl Delilah dokon?en p?ili? pozd? na to, aby mohl byt pou?it b?hem valky. P?esto?e system pln? fungoval a Turing jej p?edvedl u?ednik?m za?ifrovanim a de?ifrovanim zaznamu projevu Winstona Churchilla, Delilah nebyl schvalen k pou?iti. [28] Turing take konzultoval s Bellovymi laborato?emi vyvoj systemu SIGSALY, bezpe?neho hlasoveho systemu, ktery byl pou?ivan v pozd?j?ich letech valky.

Odsouzeni a smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Busta Alana Turinga, Univerzita v Surrey

O Turingov? osobnim ?ivot? je znamo malo. V roce 1941 po?adal o ruku kolegyni Joan Clarke, ktera se stejn? jako on v?novala matematice a kryptoanalyze, ale jejich zasnoubeni trvalo jen kratce. Pote, co ji Turing p?iznal, ?e je homosexual, co? ji udajn? ?nezasko?ilo“, rozhodl se s?atek neuskute?nit.

V lednu 1952 se Turing seznamil s devatenactiletym nezam?stnanym Arnoldem Murrayem a pozval jej k sob? dom?. Dne 23. ledna byl d?m vykraden. Murray sd?lil Turingovi, ?e zlod?jem byl pravd?podobn? jeho znamy, a Turing nahlasil vloupani na policii. B?hem vy?et?ovani se p?iznal, ?e s Murrayem m?l sexualni vztah. Nasledn? byl obvin?n ze sexualniho deliktu ( gross indecency ) a ?elil soudnimu procesu. [29] V souvislosti s tim mu byl odep?en dal?i p?istup k utajovanym informacim a tedy i jeho u?ast na ?ifrovani ve Vladnim komunika?nim centru (GCHQ) . P?i?el rovn?? o mo?nost cestovat do USA. Sve misto na univerzit? v Manchesteru si ale udr?el.

Alan Turing byl odsouzen a musel volit mezi (a? dvouletym) v?zenim a probaci ? podmin?nym prominutim trestu, ktere ov?em bylo vazano na podstoupeni hormonalni ? le?by “ ( organo-therapic treatment ). [30] [31] Rozhodl se pro druhou mo?nost: po dobu jednoho roku dostaval ke sni?eni libida davky syntetickeho ?enskeho hormonu estrogenu diethylstilbestrolu [32] , ktery navic b??n? zp?soboval gynekomastii (r?st prs?): nevitany p?iklad morfogeneze, ji? se zrovna zabyval.

Dne 7. ?ervna 1954 Turing zem?el na otravu kyanidem draselnym . Tim m?lo byt napu?t?no jablko, ze ktereho trochu sn?dl. P?itomnost kyanidu v jablku nebyla testovana, jako p?i?ina smrti byl kyanid ur?en a? p?i pitv?. Podle oficialniho stanoviska se jednalo o sebevra?du, ?im? byly odmitnuty spekulace o nahod? (neopatrne zachazeni s chemikaliemi) nebo o vra?d? (politicke, ?piona?ni).

Vladni omluva [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 2009 se britsky premier Gordon Brown jmenem vlady omluvil Alanu Turingovi za p?iko?i, ktere mu bylo zp?sobeno, kdy? byl odsouzen pro homosexualitu. Omluvu zve?ejnil list The Daily Telegraph . ?Jmenem britske vlady a v?ech t?ch, kdo diky Alanov? praci ?iji svobodn?, ?ikam: Je nam to lito. Zaslou?il jste si n?co lep?iho,“ napsal Brown. ?Neni p?ehnane ?ici, ?e bez jeho mimo?adneho p?isp?ni mohly byt d?jiny druhe sv?tove valky velice odli?ne. To, za co mu musime byt vd??ni, stavi do je?t? hrozn?j?iho sv?tla fakt, ?e se s nim jednalo tak nelidsky.“ [33] [34]

Dne 24. prosince 2013 ud?lila britska kralovna Al?b?ta II. Alanu Turingovi kralovskou posmrtnou milost. [35] Britsky ministr spravedlnosti Grayling k milosti uvedl: ?Jeho genialita pomohla ukon?it valku a zachranila tisice ?ivot?. Jeho pozd?j?i ?ivot byl zastin?n jeho odsouzenim za homosexualitu. Tento rozsudek bychom nyni pova?ovali za nespravedlivy a diskrimina?ni, a proto byl rozsudek odvolan. Alan Turing si zaslou?i byt uznavan za jeho p?inosy ve vale?nem ta?eni a ve v?d? o po?ita?ich. Milost od kralovny je adekvatni hold tomuto skv?lemu mu?i.“ [36]

V roce 2019 britska centralni banka oznamila, ?e pro novou bankovku s nejvy??i nominalni hodnotou 50 liber zvolila Turing?v portret, dopln?ny jeho citatem ?Toto je pouze p?edzv?st toho, co p?ijde, a stin toho, co bude.“ V?dec byl vybran ze seznamu 200 000 v?deckych osobnosti britske historie; nahrazuje vynalezce parniho stroje Jamese Watta a Matthewa Boultona . Novou plastovou a h??e pad?latelnou bankovku p?ipravovala banka k vypu?t?ni do ob?hu v roce 2021. [37] [38]

Na po?est Alana Turinga je od roku 1966 udilena Turingova cena , jedno z nejvyznamn?j?ich informatickych ocen?ni.

Dne 28. kv?tna se ka?doro?n? slavi Mezinarodni den po?ita??. Ma ko?eny v 28. kv?tnu 1936, kdy Alan Turing publikoval ?lanek ?On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“, ktery polo?il zaklady po?ita?ove v?dy.

V roce 2014 nato?il re?iser Morten Tyldum o Turingovi ?ivotopisny film Kod Enigmy , ve kterem roli Alana Turinga ztvarnil anglicky herec Benedict Cumberbatch . [39]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Newman, M. H. A. (1955). "Alan Mathison Turing. 1912?1954". Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society 1: 253?226. doi:10.1098/rsbm.1955.0019. JSTOR 769256.
  2. ↑ a b MARE?, Milan. Slova, ktera se hodi aneb jak si povidat o matematice, kybernetice a informatice . Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN   80-200-1445-4 . Kapitola Se slo?itosti to neni jednoduche, s. 303?309.  
  3. ↑ GANNON, Paul, 2007. Colossus: Bletchley Park's Greatest Secret . London: Atlantic Books, c2006. ISBN   978-1-84354-331-2 .  
  4. ↑ Action this day . London: Bantam xv, 543 pages s. Dostupne online . ISBN   0-593-04910-1 , ISBN   978-0-593-04910-5 . OCLC 50291263  
  5. ↑ NAST, Conde. Remembering Alan Turing: from codebreaking to AI, Turing made the world what it is today. Wired UK . Dostupne online [cit. 2021-12-02]. ISSN 1357-0978 . (anglicky)  
  6. ↑ Alan Turing and the Hidden Heroes of Bletchley Park: A Conversation with Sir John Dermot Turing. The National WWII Museum | New Orleans [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ ALAN TURING WARTIME RESEARCH PAPERS RELEASED BY GCHQ'The Applications of Probability to... . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online .  
  8. ↑ ALAN TURING WARTIME RESEARCH PAPERS RELEASED BY GCHQ'Paper on Statistics of Repetitions'... . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online .  
  9. ↑ BROWN, Anthony Cave. Bodyguard of lies . 1. vyd. New York: Harper & Row x, 947 pages, 8 unnumbered leaves of plates s. Dostupne online . ISBN   0-06-010551-8 , ISBN   978-0-06-010551-8 . OCLC 1340409  
  10. ↑ An Olympic honour for Alan Turing | John Graham-Cumming. the Guardian [online]. 2010-03-10 [cit. 2021-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ IN PRAISE OF GREAT MEN [online]. 2009-09-14 [cit. 2021-12-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-12-02. (anglicky)  
  12. ↑ Alan Turing: Colleagues share their memories. BBC News . 2012-06-22. Dostupne online [cit. 2021-12-02]. (anglicky)  
  13. ↑ This month in history: Alan Turing and the Enigma code | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupne online .  
  14. ↑ HODGES, Andrew. Alan Turing: the enigma . New York: Simon and Schuster, 1983. 587 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupne online . ISBN   0-671-49207-1 , ISBN   978-0-671-49207-6 . OCLC 10020685  
  15. ↑ Hodges (1983): cit. dilo, s. 221
  16. ↑ COPELAND. The Essential Turing. web.archive.org [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-02-18.  
  17. ↑ COPELAND, Jack; Diane Proudfoot. Alan Turing, Codebreaker and Computer Pioneer. web.archive.org [online]. 2007-07-09 [cit. 2021-12-27]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-12-02.  
  18. ↑ MAHON, A.P. The History of Hut Eight 1939?1945. www.ellsbury.com [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupne online .  
  19. ↑ LEAVITT, David. The man who knew too much : Alan Turing and the invention of the computer . London: Phoenix 319 s. Dostupne online . ISBN   978-0-7538-2200-5 , ISBN   0-7538-2200-8 . OCLC 84997080  
  20. ↑ GLADWIN, Lee. Alan Turing, Enigma, and the Breaking of German Machine Ciphers in World War II. web.archive.org [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-06-26.  
  21. ↑ GOODJACK. General Report on Tunny: With Emphasis on Statistical Methods. web.archive.org [online]. 2019-04-21 [cit. 2021-12-27]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-04-21.  
  22. ↑ COPELAND, Jack B. Colossus : the secrets of Bletchley Park's codebreaking computers . Oxford: Oxford University Press, 2006. 1 online resource (xvi, 462 pages, 16 unnumbered pages of plates) s. Dostupne online . ISBN   1-4294-2151-7 , ISBN   978-1-4294-2151-5 . OCLC 76960903  
  23. ↑ Copeland: cit. dilo, s. 72
  24. ↑ Gannon: cit. dilo, s. 230
  25. ↑ Copeland: cit. dilo. s. 382?383
  26. ↑ Hodges (1983): cit. dilo, s. 245?250
  27. ↑ Hodges (1983): cit. dilo, s. 273
  28. ↑ Hodges (1983): cit. dilo, s. 346
  29. ↑ KAPOUN, Jan. Pr?kopnici informa?niho v?ku (6.): Alan Turing [online]. 19.8.2010 [cit. 2013-03-26]. Dostupne online .  
  30. ↑ Hodges (1983): cit. dilo, s. 472
  31. ↑ http://www.turing.org.uk/bio/part8.html
  32. ↑ Kdy? se DES zm?ni v d?s. Chyba leka?? ohrozila generace lidi , ?esky rozhlas Plze? , 29. b?ezen 2020, Zdravi ?v cajku“
  33. ↑ Britsky premier se omluvil kastrovanemu hrdinovi valky
  34. ↑ (anglicky) Gordon Brown: I'm proud to say sorry to a real war hero Archivovano 12. 9. 2009 na Wayback Machine .
  35. ↑ Pozdni vano?ni darek ? posmrtny pardon. Literarni noviny [online]. 2013-12-24. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-12-26.  
  36. ↑ BARET, Daniel. Slavnemu Turingovi, ktery rozlu?til Enigma kod, byla ud?lena a? te? milost za jeho ?homosexualitu“. Reflex [online]. 2013-12-25 [cit. 2014-01-09]. Dostupne online . ISSN 1213-8991 .  
  37. ↑ Zakladatel po?ita?ove v?dy, vale?ny hrdina. Na nove britske bankovce bude podobizna Alana Turinga. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2019-07-16]. Dostupne online .  
  38. ↑ LAUDER, Silvie. Na padesatilibrovce bude Alan Turing, hrdina dohnany k sebevra?d?. Tydenik Respekt [online]. 2014-01-05, rev. 2019-07-15 [cit. 2019-07-16]. Dostupne online .  
  39. ↑ MI?KOVA, V?ra. Mnohem vic ne? ?ivotopisne drama. Do kin jde oscarovy kandidat, britsko-americky Kod Enigmy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-01-29 [cit. 2021-12-31]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • (anglicky) HODGES, Andrew. Alan Turing: The Enigma. London: Vintage Books, 1992. 586 s. Vintage ed. ISBN 0-09-911641-3 .
  • (anglicky) HODGES, Andrew. Alan Turing: The Enigma. 1st ed., 2nd repr. London: Vintage, 1987. 586 s. ISBN 0-09-911641-3 .
  • (anglicky) HODGES, Andrew. Alan Turing : The Enigma. [1st ed.] London: Burnett Books, 1983. 587 s. ISBN 0-09-152130-0 .
  • LAGERCRANTZ, David. P?iznani Alana Turinga (The fall of man in Wilmslow) . P?eklad Zdena Po?vicova. Voznice: Leda, 2016. 391 s. ISBN   978-80-7335-448-0 . Jako audioknihu na?etl Miroslav Taborsky , vydala Audioteka [2017].  
  • LEAVITT, David. Mu?, ktery v?d?l p?ili? mnoho: Alan Turing a prvni po?ita? . Praha: Doko?an, 2007. 272 s. ISBN   978-80-7203-900-5 . V orig. The man who knew too much.  
  • (anglicky) LEAVITT, David. The man who knew too much: Alan Turing and the invetion of the computer. London: Phoenix, 2007. ISBN   978-0-7538-2200-5 .
  • WINTERBOTHAM, F. W. P?isn? tajne. P?eklad Robert Miller. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1981. 197 s. Archiv, [sv.] 31. [Zp?soby vyu?ivani zpravodajskeho systemu Ultra b?hem operaci Spojenc? za druhe sv?tove valky po prolomeni n?meckeho systemu Enigma. Frederick William Winterbotham byl odpov?dny za utajeni distribuce ?piona?nich udaj?.]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alan_Turing&oldid=23861823 “