Titulky (te? podtitulky ) jsou text, ktery zastupuje zvukovy obsah ve filmu , televizi , ope?e ?i jinych audiovizualnich mediich. Poskytuji p?epis nebo p?eklad mluveneho dialogu , pro divaky se sluchovymi poruchami jsou ur?eny titulky, ktere obsahuji take popis dal?ich zvukovych prvk? (hudby, zvukovych efekt?). Titulky se obvykle objevuji ve spodni ?asti obrazovky nebo platna, na filmovych festivalech se ?asto zobrazuji na odd?lenem displeji pod platnem.

Sd?leni verbalnich informaci v d?ji n?mych film? umo??uji mezititulky prost?ihane mezi jednotlive filmove obrazy.

Titulky k cizojazy?nym film?m [ editovat | editovat zdroj ]

Titulky s p?ekladem se u klasickeho filmoveho materialu vyrab?ji bu? leptanim (chemicky proces) nebo vypalovanim laserem . Leptani je rychlej?i a jeho cena zavisi na delce filmu. Cena laseru zavisi na po?tu titulk? ve filmu. Proto jsou r?zne filmy (i od jedne a te?e distribu?ni spole?nosti) titulkovane leptanim nebo laserem, v zavislosti na delce, mno?stvi titulk? ve filmu a po?tu kopii, ktere se maji titulkovat. Titulky pro kina v ?eske republice vyhotovuji tem?? vylu?n? spole?nosti Filmprint a Linguafilm .

P?eklad [ editovat | editovat zdroj ]

P?eklad titulk? se od p?ekladu psaneho textu m??e li?it. P?i vytva?eni titulk? pro film nebo televizni po?ad p?ekladatel titulk? obvykle analyzuje obraz a jednotlive v?ty zvukove stopy. P?ekladatel rovn?? m??e nebo nemusi mit p?istup k p?episu dialogu. Zejmena v oblasti komer?nich titulk? p?ekladatele ?asto interpretuji zamy?leny vyznam, misto aby dialog p?ekladali tak, jak je veden. Vyznam je tedy d?le?it?j?i ne? forma. Divaci to ne v?dy oceni, proto?e to pro ty, kte?i mluvenemu jazyku ?aste?n? rozumi, m??e byt ru?ive. Mluveny projev m??e obsahovat slovni vatu nebo kulturn? podmin?ne vyznamy, ktere v psanych titulcich nelze vyjad?it.

P?eklad filmovych titulk? se vyrazn? li?i od p?ekladu pro dabing . V titulcich je nutno zachovat maximalni stru?nost a kondenzovat informace tak, aby byl divak psanym textem co nejmen? zati?en, proto?e krom? p?e?teni textu titulk? musi je?t? zvladnout sledovat d?ni na zbytku obrazovky nebo platna. Titulky by proto m?ly byt "mluvne" a obsahovat jen nezbytn? nutne informace. M?ly by obsahovat takovy po?et znak? za sekundu, ktery divak sta?i pohodln? p?e?ist. D?ive byla b??nym standardem rychlost p?ibli?n? 12 znak? za sekundu (cps, characters per second), tato rychlost se v?ak v poslednich letech zvy?uje. ^[1] Obvykla rychlost se v r?znych zemich li?i, pohybuje se v?ak od 9?10 cps do 15?17 cps. ^[2]

Srovnani s dabingem [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? titulk? slou?i k p?ekladu filmu take dabing , p?i kterem herci namlouvaji p?elo?eny dialog p?es p?vodni verzi. Dabing je ov?em naro?n?j?i a a? desetinasobn? dra??i. Proto je v?t?ina film? v kinech v ?esku nabizena v p?vodnim zn?ni s titulky p?esto, ?e dabovany film automaticky znamena vy??i nav?t?vnost ne? titulkovany (bez ohledu na ?anr nebo p?istupnost filmu). Dabingem se v kinech opat?uji p?edev?im filmy ur?ene pro d?ti nebo filmy, u nich? se o?ekava velmi vysoka nav?t?vnost (a tudi? je zaru?eno, ?e nar?st tr?eb diky dabingu bude vy??i ne? rozdil naklad? na dabing a titulky). V televizi jsou naopak vyrazn? b??n?j?i dabovane filmy, proto?e dabing pro televizi a video je vyrazn? lacin?j?i ne? dabing pro kina.

Up?ednost?ovani dabingu nebo titulk? v r?znych zemich vychazi p?eva?n? z rozhodnuti u?in?nych na p?elomu dvacatych a t?icatych let 20. stoleti. S p?ichodem zvukoveho filmu se dovozci filmu v N?mecku, Italii, Francii a ?pan?lsku rozhodli cizi hlasy dabovat, zatimco zbytek Evropy zvolil metodu zobrazovani dialog? ve form? p?elo?enych titulk?. Volbu do zna?ne miry ovlivnila finan?ni situace (vytvo?eni titulk? je ekonomi?t?j?i a rychlej?i zp?sob ne? dabing), av?ak ve t?icatych letech se v N?mecku, Italii a ?pan?lsku jednalo o rozhodnuti politicke. Dabing byl u?elnou formou cenzury. Diky tomu, ?e umo??uje vytvo?eni dialogu zcela odli?neho od originalu, bylo pomoci n?ho mo?ne zajistit, aby se k mistnim divak?m nedostavaly cizi nazory a my?lenky. N?kolik ?specialnich kin“ ve v?t?ich n?meckych m?stech pou?ivalo misto dabingu titulky.

V zemich, v nich? jsou tradi?n? up?ednost?ovany titulky, se dabing obecn? poklada za n?co zvla?tniho a nep?irozeneho a pou?iva se jen u animovanych film? a v televiznich po?adech ur?enych pro d?ti p?ed?kolniho v?ku. Vzhledem k tomu, ?e jsou animovane filmy ?dabovany“ i v p?vodnim jazyce a hluk pozadi a zvukove efekty jsou obvykle nahravany jako samostatna zvukova stopa, ma dabovani na divacky za?itek zanedbatelny, nebo dokonce ?adny pozorovatelny vliv. V dabovanych televiznich po?adech nebo filmech v?ak divaky ?asto ru?i skute?nost, ?e zvuk neodpovida pohybu rt? herc?. Hlasy daber? navic mohou znit nezaujat?, nebo naopak p?ili? expresivn?, nebo se k dane postav? nemusi hodit. N?ktere zvuky v pozadi nemusi byt do dabovane stopy v?bec p?evedeny, co? sni?uje kvalitu divackeho za?itku.

Titulky u dialog? v jinem jazyce [ editovat | editovat zdroj ]

Pokud se ve filmu objevi promluva v jinem jazyce ne? je jazyk originalu, obvykle se k p?ekladu pro divaka pou?iji titulky. V n?kterych p?ipadech se v?ak dialog v cizim jazyce nep?eklada (a z?stava proto pro v?t?inu ciloveho publika nesrozumitelny). ?asto se tak stava, kdy? je film sniman p?eva?n? z pohledu ur?ite postavy, ktera danemu jazyku nerozumi. Chyb?jici titulky v divacich evokuji podobny pocit neporozum?ni a odcizeni, ktery za?iva postava ve filmu.

Titulky v p?vodnim jazyce [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e se titulky ve stejnem jazyce jako jazyk originalu vytva?eji zejmena pro nesly?ici a nedoslychave lidi, ?asto je vyu?ivaji i sly?ici divaci. ?astym d?vodem je to, ?e jim diky titulk?m neunikne ?adna d?le?ita informace. N?kdy pro divaka mohou byt t??ko srozumitelne silne p?izvuky z jinych zemi, p?esto?e se v nich mluvi jeho mate?skym jazykem. Ve filmu i v televiznich po?adech se ?asto setkavame s titulky ve stejnem jazyce, pokud ma ?e?nik vadu ?e?i. Titulky navic mohou zprost?edkovavat informace, ktere by se pouhym sluchem zji??ovaly jen st??i. Jako p?iklad mohou slou?it texty pisni, tichy dialog nebo ne tolik d?le?ity dialog vedlej?ich postav. Uvadi se, ?e tyto dodate?ne informace a detaily zlep?uji celkovy za?itek a umo??uji divakovi lep?i pochopeni daneho obsahu. Titulky ve stejnem jazyce jako original lze take pou?it, pokud chce divak lepe rozum?t dialog?m v cizojazy?nem filmu, ani? by se musel uchylit k p?elo?enym titulk?m.

Skryte titulky [ editovat | editovat zdroj ]

V televizi se m??eme setkat je?t? s jednim druhem titulk?, a tim jsou skryte titulky ur?ene pro divaky se sluchovym posti?enim. Jsou dostupne na teletextu na stran? 888. Skryte titulky doslova kopiruji zvukovou verzi dialogu a ?asto obsahuji i dopl?kove informace o doprovodnych zvucich jako nap?. "?ensky smich" nebo "vrzani schod?".

Titulky v divadle [ editovat | editovat zdroj ]

Titulky se pou?ivaji i v divadle. Zvla?t? u cizojazy?n? zpivanych oper nebo p?i vystoupeni soubor? z jinych jazykovych oblasti umo??uji divak?m porozum?ni d?ji.

Titulky a digitalni technika [ editovat | editovat zdroj ]

Profesionalni titulka?i obvykle pou?ivaji specialni po?ita?ovy software a hardware. Video je ulo?eno v digitalni podob? na pevnem disku, diky ?emu? jsou jednotlive snimky filmu okam?it? dostupne. Krom? vytva?eni titulk? titulka? obvykle take sd?luje po?ita?ovemu programu p?esnou pozici, na ktere se jednotlive titulky ve filmu maji objevit a zase zmizet. V p?ipad? film? pro kina to obvykle neni ukolem p?ekladatel?, ale technik?.

Titulky lze vytva?et i pomoci voln? dostupnych program? na vytva?eni titulk?, jako je Subtitle Workshop pro Windows, MovieCaptioner pro Mac/Windows nebo Subtitle Composer pro Linux. Pomoci program? jako VirtualDub v kombinaci s VSFilter, ktery lze v mnoha programech pro p?ehravani videa vyu?it i k zobrazovani titulkovych soubor?, je pote mo?ne je napevno vkladat do video soubor?.

U film? ve formatu DVD m??e byt krom? p?vodniho zn?ni take n?kolik (obvykle 7 ^{[ zdroj? ]} ) alternativnich zvukovych stop (obvykle dabing do jinych jazyk?) a k tomu mnoho (obvykle a? 32 ^{[ zdroj? ]} ) verzi titulk? v r?znych jazycich (a v?t?inou take jedna verze v p?vodnim jazyce pro sluchov? posti?ene ?i pro u?ely vyuky tohoto jazyka). Titulky na DVD jsou ulo?eny ve form? bitmap , tedy vlastn? jako obrazky, proto je slo?ite titulky opravovat ?i pozm??ovat.

Pro souborove formaty videa ( DivX , XviD apod.) jsou titulky ?i?eny v odd?lenem souboru. Pro tento soubor se pou?ivaji r?zne formaty. Nejpou?ivan?j?imi formaty jsou MicroDVD a SubRip . Li?i se zp?sobem definice ?asu, kdy se ma titulek zobrazit. U MicroDVD se vychazi z ?isla snimku, a proto je nutne p?i vytva?eni vychazet z po?tu snimk? za sekundu (FPS). SubRip p?id?luje titulku ?as za?atku a ?as konce zobrazeni titulku. Tyto titulkove soubory se vkladaji do specialnich SW p?ehrava?? nebo pomoci kodeku, ktery se tyto titulky sam pokou?i nalezt ve stejnem adresa?i, kde je umist?n film. Titulky k film?m je mo?ne stahnout nap?. z nejv?t?iho ?eskeho serveru s touto tematikou titulky.com ^[3] nebo OpenSubtitles.org.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Subtitle (captioning) na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Fanou?kovske titulkovani

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu titulky na Wikimedia Commons
• o.titulkovani.cz - sbirka zakladnich pravidel pro titulkovani
• www.titulky.com amaterske titulky k film?m
• Fuka, Franti?ek: Konec titulk? v ?echach? FFFILM. 2011-05-26 (Web) 2012-12-27
• Po?ta, Miroslav: Jak zabit kvalitni titulky TranslatoBlog . 2016-12-02 (Web) 2016-12-16