Havarie Tu-154 u Smolenska

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.
Havarie Tu-154 u Smolenska
Nehoda
Datum 10. dubna 2010
?as 8:41 SEL? [1] 6:41 UTC
Charakteristika ?izeny let do terenu p?i kone?nem p?ibli?eni v huste mlze
Hlavni p?i?ina letecka nekaze? [1]
Misto men? ne? 1 km od VPD Smolenske letecke zakladny
Zem?pisne sou?adnice 54°49′31″ s. ?. , 32°3′10″ v. d.
Po?atek letu Leti?t? Frederica Chopina ve Var?av?
Cil letu Smolenska letecka zakladna Severnyj
Letoun
Model Tu-154M Lux [1]
Dopravce 36. specialni pluk letecke dopravy
Registrace 101 [2] (90A837 [3] )
Sta?i 20 let [1]
Nasledky
Na palub? osob 96 [4]
Cestujici 89
Posadka 7
Mrtvych 96 [4]
P?e?iv?ich 0
Letoun zni?en

K  havarii polskeho letounu Tu-154M Lux blizko Smolenske letecke zakladny ve Smolenske oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pe?ersk [5] do?lo 10. dubna 2010 v 10:41 moskevskeho ?asu . [1] Letoun p?epravoval vysoke vojenske a politicke p?edstavitele, kte?i let?li z  Var?avy do Ruska uctit pamatku ob?ti Katy?skeho masakru p?i p?ile?itosti jeho 70. vyro?i. Havarii nikdo z osob na palub? nep?e?il, zem?elo 96 osob (89  cestujicich a 7 ?len? posadky), mimo jine prezident Lech Kaczy?ski s man?elkou Marii a prakticky cele nejvy??i veleni polske armady ? na?elnik generalniho ?tabu a velitele pozemnich, leteckych, specialnich i namo?nich sil. [4]

Piloti se pokou?eli p?istat na Smolenskou leteckou zakladnu v huste mlze, viditelnost byla sni?ena na asi 500 metr?. Letoun sestoupil hluboko pod normalni drahu p?ibli?eni, zasahl stromy a narazil do zem?, dopadl v zalesn?ne oblasti jen kousek od ranveje. [6]

Jak ruske, tak polske oficialni vy?et?ovani nenalezly ?adne technicke zavady na letadle a dosp?ly k zav?ru, ?e posadka neprovedla p?istani bezpe?nym zp?sobem v danych meteorologickych podminkach a vybaveni leti?t?. Polske organy zjistily zava?ne nedostatky v organizaci a ?koleni p?islu?ne jednotky letectva, ktera byla nasledn? rozpu?t?na. N?kolik vysoce postavenych ?len? polske armady rezignovalo pod tlakem politik? a medii.

O havarii se objevily r?zne konspira?ni teorie , nap?iklad ?e byla politickou vra?dou. Polske ani mezinarodni vy?et?ovani v?ak nenalezly ?adne d?kazy podporujici tuto verzi. [6]

Fakticke informace [ editovat | editovat zdroj ]

Letoun [ editovat | editovat zdroj ]

Polsky Tu-154M Lux ?. 101 b?hem nav?t?vy Lecha Kaczy?skeho v  Chorvatsku
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Polsky armadni special Tupolev Tu-154M Lux ?. 101 .

Letoun sov?tske vyroby Tupolev Tu-154 M Lux, serioveho ?isla 90A837, provozovany 36. specialnim plukem letecke dopravy , byl vyroben 14. dubna 1990 [3] a polske armad? dodan v tem?e roce. Za dobu provozu naletal 5143 hodin, od posledni generalni opravy, ze ktere se vratil 23 prosince 2009, naletal 139 hodin. [7] B?hem opravy v  Samarskem zavod? Aviakor do?lo k zasadni modernizaci avioniky a letoun byl mimo jine vybaven americkym systemem planovani a optimalizace letu FMS (UNS1-D), varovani p?ed narazem do terenu TAWS a naviga?nim GPS . Podle webovych stranek vyrobce, Universal Avionics Systems , v?ak system neobsahoval model terenu v blizkosti leti?t?. [8] [9] P?itom byl z?ejm? demontovan naviga?ni system RSBN, pou?ivany na vojenskych leti?tich zemi Var?avske smlouvy . Proto?e to byl prvni letoun ze dvou Tu-154M, ktery podstoupil tuto modernizaci, je mo?ne, ?e posadka nem?la rutinn? za?itou obsluhu noveho naviga?niho vybaveni. [10] [11] K letounu polska strana nedolo?ila vy?et?ovatel?m platny pr?kaz letove zp?sobilosti. [1]

V provozni letove p?iru?ce ma letoun Tu-154M Lux stanovena minima dohlednosti a vy?ky rozhodnuti (pod ni? nesmi pilot klesat, dokud nema vizualni kontakt s p?istavaci drahou) pro r?zne postupy p?ibli?eni:

  • OPRS ? kone?ne p?ibli?eni pomoci jednoho nesm?roveho radiomajaku NDB , min. dohlednost 4 000 m, vy?ka rozhodnuti 250 m
  • OSP ? kone?ne p?ibli?eni pomoci 2× NDB , min. dohlednost 1 800 m, vy?ka rozhodnuti 120 m
  • RSP+OSP ? kone?ne p?ibli?eni pomoci p?esneho radiolokatoru a 2× NDB , min. dohlednost 1 200 m, vy?ka rozhodnuti 100 m [12]

P?ed letem natankoval letoun 19,5 t paliva, co? p?i spot?eb? okolo 5 t/h dosta?ovalo s rezervou i na zpate?ni let. [13]

Posadka [ editovat | editovat zdroj ]

Podobn? jako letoun, nem?la ani posadka naletano mnoho [14] hodin:

  • Kapitan , velitel letounu: kpt. Arkadiusz Protasiuk , 36 let, na Tu-154M naletano 2937 h, z toho jako kapitan 445 h [15]
  • Druhy pilot: mjr. Robert Grzywna, 36 let, na Tu-154M naletano 506 h
  • Navigator: por. Artur Zi?tek, 32 let, na Tu-154M naletano 59 h
  • Palubni mechanik: prap. Andrzej Michalak, 37 let, na Tu-154M naletano 330 h
  • Stevardky : Natalia Maria Januszkova, Barbara Maria Maciejczykova, Justyna Moniuszkova [16]

Posadka neabsolvovala pravidelny vycvik na trena?erech pro p?ipad mimo?adnych situaci a u jednotky nebyly zpracovany postupy pro spolupraci 4?lenne posadky. [7]

Leti?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Smolenska letecka zakladna je byvale vojenske leti?t?, na kterem bylo p?vodn? dislokovano stihaci letectvo, pozd?ji Krasnoselsky gardovy dopravni letecky pluk, ktery zde provozoval t?i desitky nakladnich letoun? Il-76 . Leti?t? nikdy neslou?ilo civilni doprav? a neni pro to vybaveno. Na leti?ti je jedna betonova vzletova a p?istavaci draha s orientaci 08/26 (RWY 26), delky 2500 m. Krom? systemu  RSBN (obdoba DME / VOR ), dvou nesm?rovych majaku NDB / MKR a p?ibli?ovacich sv?tel byl na leti?ti k dispozici p?esny (tzn. schopny m??it i vy?ku) p?ibli?ovaci radar. P?vodn? se spekulovalo, zda byl na leti?ti je?t? p?istrojovy navad?ci system  KGS (vojenska obdoba ILS ), prezidentsky letoun v?ak stejn? nem?l na palub? pot?ebnou vybavu. U? p?i p?ipravach akce varovala ruska strana Polaky, ?e leti?t? neni p?ili? kvalitn? vybaveno a pro letoun Tu-154 neni schopno zajistit stoprocentn? bezpe?ne p?istani. Nabidku na p?istani na leti?ti v 250 km vzdalenem Brjansku v?ak nam?stek ministra zahrani?nich v?ci Andrzej Kremer a generalni tajemnik Rady na ochranu pamatky boj? a utrpeni Andrzej Przewo?nik odmitli a obvinili Rusy z pokusu o kladeni p?eka?ek vzpominkove akci. [17] V b?eznu byla tedy provedena technicka prov?rka za?izeni leti?t? v?etn? kontrolniho technickeho letu a leti?t? shledano vhodnym pro p?istani Tu-154 na RWY 26, co? bylo 5. dubna potvrzeno pro minima dohlednosti 1000 m a vy?ku rozhodnuti 100 m (minimalni vy?ka nad leti?t?m, na kterou smi pilot sklesat, a pokud v tuto chvili nema vizualni kontakt s p?istavaci drahou, musi ihned zahajit proceduru nezda?eneho p?ibli?eni, mj. zahajit stoupani). [7]

Kratce p?ed nehodou se po?asi prudce zhor?ilo, v 7:00 (UTC) uvad?la mistni meteorologicka stanice dohlednost sni?enou na 500 m, hustou mlhu, jihovychodni vitr 10,8 km/h, teplotu 1 °C, rosny bod  1 °C a vlhkost  98 %.

Z toho d?vodu byl odklon?n na zalo?ni leti?t? Moskva-Vnukovo rusky vladni letoun Il-76, ktery m?l kratce p?ed p?iletem Polak? na leti?ti p?istat. [18]

Let [ editovat | editovat zdroj ]

Trajektorie letu polskeho specialu z Var?avy do Smolenska

Let z Var?avy do Smolenska zaji??oval vladni Tu-154M Lux ji? podruhe v pr?b?hu t?i dn?. 7. dubna 2010 sem dopravoval polskeho premiera Donalda Tuska , ktery let?l, spole?n? s ruskym premierem Vladimirem Putinem , uctit pamatku katy?skych ob?ti. Stoji za zminku, ?e nasledujiciho dne stravil tento letoun n?kolik hodin na ruzy?skem leti?ti , zatimco polsky premier ve?e?el spole?n? s dal?imi p?edstaviteli stat? byvaleho vychodniho bloku, s  prezidentem Barackem Obamou , na americke ambasad?. P?i navratu, kratce po vzletu, do?lo ke st?etu letounu s ptakem. Misto p?edepsaneho p?istani a kontroly posadka pokra?ovala v dal?im letu. Tento incident nem?l p?imy vliv na nasledujici udalosti. [19]

Polsky prezident svoji nav?t?vu Katyn? naplanoval na 10. dubna 2010. Jedna osoba, prezidentova poradkyn? Zofia Kruszy?ska-Gustova , [20] se nedostavila k odbaveni. P?vodn? m?l let?t i bratr zem?eleho prezidenta Jarosław Kaczy?ski , nakonec v?ak cestu kv?li mat?in? ?patnemu zdravotnimu stavu zru?il. [21] Letoun s prezidentem a mnoha dal?imi vyznamnymi osobnostmi na palub? vzletl s 27minutovym zpo?d?nim z  leti?t? Frederica Chopina ve Var?av? v 7:27 hod. (5:27  UTC ). [1] [22] Letoun let?l ve vy?ce 8 tisic m rychlosti 800 km/h. Kratce p?ed tim ji? p?istal ve Smolensku jiny vladni special, Jakovlev Jak-40 , na jeho? palub? byli p?eva?n? pol?ti novina?i, kte?i m?li podavat zpravodajstvi z pr?b?hu cele akce. Ob? leti?t? jsou od sebe vzdalena p?ibli?n? 800 km, co? v?etn? vzletu a p?istani obna?i o n?co vice ne? hodinu letu p?eva?n? vzdu?nym prostorem B?loruska . O?ekavany p?ilet na cilove leti?t? byl cca 8:42. Okolo 8:20 vstoupilo letadlo do ruskeho vzdu?neho prostoru. O n?kolik minut pozd?ji za?ala posadka manevr klesani a v cca 500metrove vy?ce stroj leti?t? oblet?l severn?, aby mohl p?istat z vychodni strany. Komunikace s  ATC Minsk a Moskva probihala v angli?tin?, s dispe?ery ze Smolenska pak v ru?tin?. [7] Av?ak pouze jeden ?len posadky hovo?il odborn? rusky resp. v terminech letecke bran?e.

Prvni informaci o nedostate?ne dohlednosti ve Smolensku (400 m) obdr?eli piloti od ATC Minsk v 6:14 UTC . Po navazani spojeni s leti?t?m (v 6:25 UTC) obdr?eli od tamniho dispe?era ?izeni letoveho provozu informaci o podminkach branicich p?istani [7] [23] a doporu?eni p?istat na n?kterem zalo?nim leti?ti, bu? v asi 320 km vzdalenem Minsku nebo v asi 350 km vzdalene Moskv? . Pilot letadla v?ak toto doporu?eni nerespektoval. [24] Podle ruskych leteckych p?edpis? AIP maji kapitani zahrani?nich letadel provozovanych v Rusku rozhodovat samostatn? o mo?nosti vzletu … a p?istani na cilovych leti?tich a za toto rozhodnuti p?evzit plnou odpov?dnost . [25] Prost?ednictvim radiove komunikace byli piloti opakovan? varovani i posadkou druheho vladniho letounu Jak-40, ?e mlha houstne ka?dou minutu, ?e ruskemu Il-76 se u? nepoda?ilo p?istat ani na druhy pokus a i od nich obdr?eli doporu?eni divertovat na n?ktere zalo?ni leti?t?. Naposledy je jejich kolegove varovali a odhadovali dohlednost na 200 m v 6:37 UTC; 4 minuty p?ed nehodou . [7] [26] I tato varovani se v?ak minula u?inkem.

Nehoda [ editovat | editovat zdroj ]

Posadka po?adala o pokusne p?ibli?eni, co? bylo dispe?erem povoleno a p?i t?eti (p?edposledni) zata?ce zopakovana instrukce, ?e p?i dosa?eni vy?ky 100 m musi byt okam?it? p?ipraveni provest manevr nezda?eneho p?ibli?eni. Dispe?er zahajil radarove navad?ni, posadka v?ak nereagovala, a tak pouze na obrazovce radaru sledoval kone?ne p?ibli?eni letounu a informoval posadku o vzdalenosti. Povoleni k p?istani zatim nevydal, posadku pouze informoval, ?e draha je volna a p?istani eventualn? povoli pozd?ji. [7] [23]

Spravna a skute?na trajektorie p?i kone?nem p?ibli?eni
       Skute?na trajektorie
       Spravna trajektorie
       vy?ka rozhodnuti
(pro zv?t?eni klikn?te)

Piloti se strojem s vysunutymi vztlakovymi klapkami , podvozkem a motory na volnob?h prudce klesali mlhou, ?izeni autopilotem . Ve vzdalenosti p?ibli?n? 2,4 km od prahu drahy dosahli vy?ky 100 m, ale pokra?ovali v rychlem klesani vst?ic postupn? se zvedajicimu svahu, p?esto?e system TAWS opakovan? varoval, ?e teren je blizko, a to n?kolikrat i signalem PULL UP (p?itahni). T?sn? p?ed st?etem s v?tvemi strom? posadka zahajila proceduru nezda?eneho p?ibli?eni a sna?ila se nabrat vy?ku. Reakce proudovych motor? na otev?eni p?ipusti v?ak nebyla dost rychla (prodleva 5 sekund); navic, vzhledem k vysoke rychlosti klesani, se u Tu-154M Lux objevuje v teto situaci citelne prosednuti. [7] [23] [27]

Pokacene stromy, olamane letounem t?sn? p?ed mistem narazu

Letoun prolet?l vlevo podel nesm?roveho radiomajaku (na map? 54°49′32″ s. ?. , 32°3′38″ v. d. ), p?i?em? postupn? lamal ten?i v?tve na stromech v draze letu (na obrazku vlevo pod ?islem 1). Kdy? se v?ak leve k?idlo setkalo s kmenem b?izy o pr?m?ru 30?40 cm (2, na map? 54°49′30″ s. ?. , 32°3′24″ v. d. ), do?lo k jeho destrukci a odd?leni (3), letoun ziskal silny levy naklon, vybo?il ze sm?ru osy drahy doleva pod uhlem asi 15°, je?t? sta?il p?elet?t silnici (4) a dopadl tvrd? na zada (5, misto narazu 54°49′28″ s. ?. , 32°3′8″ v. d. ) v arealu leti?t? asi 150 m vlevo od osy p?istavaci drahy . P?i dopadu (v 6:41:06 UTC) do?lo k odlomeni ocasni ?asti, uplne destrukci trupu a na n?kolika mistech k vzniceni paliva podchlazeneho letem ve vy?ce. Trosky byly rozptyleny na plo?e o delce n?kolika set metr?, ?ast se jich zaryla do m?kke hliny. [7] [28]

Poslednich 5?6 s letu pote, kdy se odd?lila ?ast leveho k?idla se sloty i s  k?idelkem a do?lo k poru?eni v?ech t?i hydraulickych okruh?, se stalo letadlo prakticky neovladatelnym. Rozdil vztlak? mezi zachovalym pravym k?idlem a pahylem leveho k?idla zp?sobil samovolnou rotaci okolo podelne osy stroje, ktere piloti ji? nemohli zabranit.

Vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

(rusky) , (polsky) P?epis zaznamu ?erne sk?i?ky z pilotni kabiny (pro ?teni rozkliknout)

P?esne p?i?iny nehody se staly p?edm?tem ?et?eni, ktere vedly ve spolupraci MAK ( Mezistatni letecky vybor ) a polske vy?et?ovaci organy. V?echny ?erne sk?i?ky byly nalezeny ? hlasovy, dva datove i t?eti, polsky nechran?ny zapisova? [29] . P?epis zaznamu ?erne sk?inky z pilotni kabiny [23] byl pozd?ji 1. ?ervna polskou vladou zve?ejn?n na internetu. [23] [30] [31]

Do ?ela vy?et?ovani byl jmenovan premier Vladimir Putin , na vy?et?ovani se p?imo podileji ministr pro mimo?adne situace Sergej ?ojgu a ?ef vy?et?ovatel? prokuratury Alexandr Bastrykin. Prezident Dmitrij Medved?v na?idil vy?et?ujicim organ?m vest vy?et?ovani v t?sne spolupraci s polskymi u?ady, ruska diplomacie vyjad?ila, v souladu s  doporu?enimi ICAO , ochotu okam?it? p?ijmout polske odborniky. [32]

V lednu 2011 uzav?el MAK vy?et?ovani s tim, ?e vinu za havarii nese posadka letounu, [33] ktera podle vy?et?ovaci zpravy nedbala vystrah o ?patnem po?asi a p?istavacich podminkach ve Smolensku, kdy nebyly v mlze vid?t pozemni orienta?ni body. Za ne?t?sti podle zpravy mohla serie chyb polskych pilot?, kte?i vlastn? v?bec nedostali povoleni k p?istani, nereagovali na vyzvy operator? k nep?istavani a ani na vyzvy systemu v?asne vystrahy, ?e je stroj p?ili? nizko a klesa p?ili? rychle. Piloti m?li byt podle komise navic stresovani negativni reakci prezidenta Lecha Kaczy?skeho na navrh p?istani na nahradnim leti?ti v Moskv? nebo Minsku, co? ovlivnilo jejich usudek pokra?ovat v riskantnim p?istani. Navic kapitan Protasiuk m?l neblahou zku?enost, kdy? v roce 2008 let?l jako druhy pilot do Azerbajd?anu (v te dob? probihala ob?anska valka). Kapitan letu odmitl p?istani jak v Baku, tak i v Tbilisi. Tem?? okam?it? p?i?el o misto v polskem letectvu. [ zdroj?? ] Tlak prezidenta ma dokladat to, ?e v kabin? byl nalezen velitel polskeho vojenskeho letectva Andrzej Błasik s 0,6 promile alkoholu v krvi. Dal?imi p?i?inami m?la byt skute?nost, ?e posadka nebyla dob?e vycvi?ena ? navigator 5 m?sic? nesed?l v letadle a pilot nebyl vycvi?en na p?istani v mimo?adnych pov?trnostnich podminkach. [34]

P?i?iny [ editovat | editovat zdroj ]

P?era?eny kmen b?izy (v pozadi)
Ulomeny konec leveho k?idla s vysunutymi sloty

Bezprost?edni p?i?inou nehody se jevi nedodr?eni p?edepsanych postup? pro kone?ne p?ibli?eni, zejmena sklesani pod tzv. vy?ku rozhodnuti DH, jestli?e pilot nem?l vizualni kontakt s p?istavaci drahou. Velitel vycviku polskych vzdu?nych sil, gen. Anatol Czaban, uvedl, ?e bez ohledu na vysledek se pilot v?domym pokusem o p?istani p?i danych meteorologickych podminkach vystavoval nebezpe?i trestniho stihani. Rovn?? potvrdil vy?e uvedena minima pro Tu-154. [35]

Pro? se kapitan rozhodl pro tak nestandardni postup, je otazkou ?et?eni i p?edm?tem spekulaci. Jako faktory, ktere k tomu mohly p?isp?t, jsou zmi?ovany nap?iklad mala zku?enost ?len? posadky, nedostate?ne seznameni se s vy?kovym profilem terenu, komunikace v ru?tin? a p?edev?im snaha vyplnit za ka?dou cenu p?ani prezidenta. Z analyzy ?ernych sk?in?k vyplynula p?itomnost cizich osob v  kokpitu , jedna z nich byla identifikovana jako velitel polskych leteckych sil Andrzej Błasik a dal?i, ktera pobyla v kokpitu jen kratce, jako Mariusz Kazana , ?editel diplomatickeho protokolu polskeho Ministerstva zahrani?i. Podle ?efa polske statni komise pro vy?et?ovani leteckych nehod, Edmunda Klicha , byl kurs letounu ?izen autopilotem, zatimco klesani ru?n? ovladal kapitan a posadka v?dom? pokra?ovala v klesani pod povolenou vy?ku. [7] [36] [37] System varovani p?ed narazem do terenu TAWS byl v pr?b?hu kone?neho p?ibli?eni zapnuty a n?kolikrat piloty varoval. [7] [31]

Ocasni ?ast trupu (na zadech)

Vrchni polsky vy?et?ovatel Andrzej Seremet uvedl, ?e v sou?asnem stavu vy?et?ovani neexistuji ?adne informace, ?e by pilota k p?istani n?kdo nutil. Podle slov exprezidenta Wał?sy v?ak bylo obvykle, ?e v podobnych situacich ode?el pilot dozadu (mimo dosah mikrofon? ?erne sk?i?ky) informovat prezidenta a prodiskutovat dal?i postup. [14] Mezi okolnostmi, ktere vyvijely tlak na p?istani ve Smolensku, mohla hrat vyznamnou roli i skute?nost, ?e pro zalo?ni leti?t? (podle letoveho planu Minsk a Vitebsk ), nebyla polskym U?adem pro ochranu vlady (BOR) zaji?t?na logistika ? nebyl tam nikdo, kdo by zajistil bezpe?nost a odvezl tem?? sto?lennou delegaci ke katy?skemu pamatniku. [38] Nedostate?nou urove? organizace a p?edletove p?ipravy doklada i fakt, ?e leti?t? Vitebsk bylo vybrano jako zalo?ni, a?koliv bylo v te dob? sezonn? mimo provoz [1] .

Mezi mo?nymi faktory, ktere k nehod? mohly p?isp?t, jsou v mediich zmi?ovany parametry a vybaveni leti?t?, mo?ne selhani vy?kom?ru letadla, desitky zapnutych mobilnich telefon? na palub?, nar?stajici stres pilota, a v neposledni ?ad? i jeho nedostate?na znalost chovani letounu, u ktereho p?i p?echodu z klesani rychlej?iho ne? 6 m/s na vodorovny let dochazi k vyraznemu prosednuti (ztrat? vy?ky). [39]

Dne 14. ?ervence 2010 byly polskymi u?ady zve?ejn?ny vysledky analyzy ?ernych sk?in?k. Podle nich m?l kratce p?ed havarii pilot prohlasit: ?Kdy? nep?istanu, zabiji m?“. To by potvrzovalo, ?e pilot byl pod tlakem, aby neodlet?l na jine, zalo?ni leti?t?. [40]

Ji? v b?eznu Moskva upozor?ovala Var?avu , ?e leti?t? ve Smolensku neni v dobrem stavu, a ?adala, aby si p?ilet rozmysleli. [41]

Zav?re?na zprava [ editovat | editovat zdroj ]

19. dubna zve?ejnila MAK p?edb??ne vysledky vy?et?ovani a 20. ?ijna 2010 oznamila ukon?eni vy?et?ovani a koncept zav?re?ne zpravy p?edala polske stran? k vyjad?eni. [7] Var?ava odmitla akceptovat tento prvni navrh zav?re?ne zpravy, premier Donald Tusk vytkl dokumentu povrchnost, chyby a neopodstatn?nost n?kterych zav?r?. Zprava m?la 210 stranek, vyhrady Polak? 148. [34]

MAK zve?ejnila na svych strankach Zav?re?nou zpravu v ruske a anglicke verzi 12. ledna 2011, pote, co se ke zprav? vyjad?ila polska strana. Sou?asn? s ni uve?ejnila i polsky komenta? a dal?i dokumenty. [7] Vy?et?ovatel?m se poda?ilo objektivn? zrekonstruovat drahu letounu p?ed havarii, a to nejen na zaklad? dat ulo?enych v zapisova?i FDR, ale rovn?? s pomoci dat ziskanych s pomoci polskych technik? z polskeho nechran?neho kazetopaskoveho zapisova?e a take s pomoci americkych specialist? z dat, ziskanych z pam?ti elektronickych naviga?nich p?istroj?. Pro zav?re?ne faze letu m?li vy?et?ovatele je?t? k dispozici analyzu, vychazejici z olamani v?tvi na stromech v draze letu. Mezi takto ziskanymi daty nebyly zji?t?ny vyznamne rozdily. Pro vyhodnoceni ?e?ove komunikace byl k dispozici vicestopy palubni zapisova? CVR, stejn? jako vicestopy zapisova? na pracovi?ti ?idiciho. Byla provedena kontrola dokument? o letounu a jeho udr?b?, p?iprav? posadky, prozkoumani trosek, ohledani ostatk? a mnoho dal?ich ukon?. Na zaklad? ziskanych dat do?la komise mj. k nasledujicim zav?r?m:

  • Kapitan se rozhodl pokusit o p?istani, p?esto?e si byl pln? v?dom toho, ?e na leti?ti panuji podminky, ktere bezpe?ne p?istani neumo??uji s ohledem na minima leti?t?, letounu i posadky. Podle dokument? p?istaval jako kapitan Tu-154M na leti?tich pouze s NDB navigaci jen ?estkrat, nikdy p?edtim ov?em ve zti?enych pov?trnostnich podminkach.
  • Kapitan, ktery pilotoval osobn? letoun a? do posledni chvile, zahajil kone?ne p?ibli?eni, ktere neodpovida ?adnemu standardnimu povolenemu postupu. Sm?rov? bylo letadlo vedeno autopilotem podle udaj? GPS (kde byl p?i zadani bod? opomenut p?epo?et na WGS 84 , co? zp?sobilo men?i sm?rovou odchylku z osy drahy), vy?kov? bylo vedeno rovn?? autopilotem, ktery na zaklad? nastaveni oto?neho ovlada?e pouze udr?oval uhel podelneho sklonu stroje. Jeliko? zahajili klesani pozd? (navzdory informaci dispe?era p?i dosa?eni p?islu?neho bodu), museli klesat velmi rychle, vertikalni rychlost klesani byla p?ibli?n? dvojnasobkem povolene (a? 8,5 m/s), a a?koliv automatika tahu motor? stahla vykon a? na volnob?h, byla mirn? p?ekro?ena i po?adovana dop?edna rychlost (cca 300 misto 265 km/h). P?i tak prudkem klesani dosahuje prosednuti p?i p?echodu do stoupaveho letu n?kolik desitek metr? a nab?h proudovych motor? z volnob?hu na maximalni vykon trva dele.
  • Kapitan nereagoval na dosa?eni minimalni vy?ky podle p?istroj?, ani hla?ene navigatorem, nedbal alarmu radiovy?kom?ru, pokynu druheho pilota k zahajeni druheho okruhu, pokyn? ?idiciho (GORIZONT 101!) a dokonce ani op?tovneho varovani p?ed narazem do terenu od za?izeni TAWS (TERRAIN AHEAD /let do terenu/ a pozd?ji i kritickeho PULL UP! /p?itahni!/).
  • Nezku?eny navigator neohlasil bod zahajeni klesani, vy?ky hlasil nikoliv barometricke, ale z radiovy?kom?ru (s nespravn? nastavenym alarmem 60 m) a vy?et?ovatele se domnivaji, ?e to mohl byt on, kdo p?epnul v pr?b?hu kone?neho p?ibli?eni digitalni vy?kom?r kapitana na standardni tlak 1013 hPa (QNE) misto QFE (tlak na leti?ti), co? zp?sobilo chybu asi + 165 m. Prav? to je jednou z okolnosti, ktera vede vy?et?ovatele k zav?ru, ?e kapitan nesledoval p?istroje, ale sna?il se v mlze zahlednout zemi nebo osv?tleni drahy. Pokud by toti? p?istroje sledoval, m?l by si nejen v?imnout na variometru nep?im??ene rychlosti klesani, ale p?edev?im rozporu mezi vy?kom?ry (digitalnim a analogovym), o rozporu se v?emi hla?enimi a alarmy ani nemluv?.
  • Podle charakteru a pr?b?hu sily, p?sobici na ?izeni (zaznamenane v FDR ), dosp?li vy?et?ovatele k zav?ru, ?e kapitan instinktivn? p?itahl a? ve chvili, kdy zahledl v mlze pozemni p?eka?ky. Pon?kud spekulativni je uvaha, ?e kdyby nenarazili do kmene b?izy, a pokud by pilot nezmen?il vychylku vy?kovky , p?e?lo by letadlo po 1?2 s do padu z d?vodu p?ekro?eni kritickeho uhlu nab?hu .
  • Psychologicky posudek hodnoti dopad p?itomnosti nejvy??iho velitele letectva v kokpitu a va?nych obav z reakce prezidenta pro p?ipad, ?e by odletli na zalo?ni leti?t?. Nar?stajici konflikt motiv? vedl k p?ehodnoceni planu z pokusneho p?ibli?eni a odletu na pokus o p?istani za ka?dou cenu. Proto?e k tomuto rozhodnuti do?lo pozd?, a navic v ?asove tisni a stresu , nebyl si kapitan u? schopen promyslet n?jake alternativni, aspo? relativn? bezpe?ne postupy a meze, nebyl schopen informovat svou posadku a rozd?lit ukoly jejim ?len?m. [1]

Nep?ime souvislosti [ editovat | editovat zdroj ]

Polskemu Jak-40 s novina?i, ktery p?istaval kratce p?ed Tu-154, dal dispe?er instrukci na p?eru?eni p?ibli?eni. Posadka instrukci neuposlechla a dosedla bez povoleni k p?istani. Pozd?ji kapitan uvedl, ?e instrukci nesly?el. Nebyl to ojedin?ly p?ipad, sti?nosti na nekaze? pilot? p?ichazely u? d?ive z r?znych ?asti sv?ta. [42]

B?hem valky o Ji?ni Osetii , 12. srpna 2008, let?l Kaczy?ski do Gruzie podpo?it tam?j?iho prezidenta Saaka?viliho . P?i tomto letu odmitl kapitan letadla Grzegorz Pietruczuk, v souhlasu s druhym pilotem, kterym byl kapitan osudoveho letu do Smolenska, Arkadiusz Protasiuk , riskovat navzdory natlaku prezidenta p?istani v  Tbilisi a p?istal na planovanem leti?ti v  Gan?e v  Azerbajd?anu . V letadle s Kaczy?skym cestovali je?t? prezidenti t?i pobaltskych stat? a Ukrajiny . Kaczy?ski proti tomu rozezlen? protestoval, poukazoval na svou teoretickou pravomoc nejvy??iho velitele ozbrojenych sil a p?ed novina?i na palub? kritizoval pilota. [24] [43] Navzdory Kaczy?skeho kritice byl Grzegorz Pietruczuk pozd?ji za sv?j odpov?dny p?istup jako kapitan letadla opozi?nim ministrem vnitra vyznamenan. [44] [45]

Dne 23. ledna 2008 p?i p?istani polskeho armadniho dopravniho letounu CASA C-295M na leti?t? Mirosławiec do?lo k nehod?, ktera m?la mnoho spole?nych znak?. Leti?t? bylo podobn? p?istrojov? vybaveno, byla rovn?? husta mlha a na palub? byli vysoci d?stojnici polske armady. Letoun b?hem nezvladnuteho kone?neho p?ibli?eni narazil do zem? 300 m vlevo a 1 300 m p?ed prahem drahy RWY30. Do?lo k destrukci letounu spojene s po?arem, v?ichni na palub? zahynuli. [46]

Dne 4. ?ervence 1943, ve 23:07, zem?el p?i letecke nehod? polsky exilovy p?edseda vlady, Władysław Sikorski . Letoun Liberator II , ozna?eni AL 523, ktery pilotoval ?eskoslovensky d?stojnik Eduard Prchal, padl do mo?e 16 sekund po vzletu z  Gibraltarskeho leti?t?. P?i nehod? zahynulo 16 osob, mimo jine Sikorskeho dcera a ?ef u?adu vlady, zachranil se pouze pilot. P?i?iny nehody nebyly nikdy objasn?ny, vznikla ?ada nepotvrzenych konspira?nich teorii , nap?iklad ?e byl Brity odstran?n, aby nebranil vzniku britsko-sov?tskeho spojenectvi. [47] Sikorski se rovn?? anga?oval ve v?ci vy?et?eni katy?skeho masakru . [48]

Polske zpochyb?ovani vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Reakce polske strany na Zav?re?nou zpravu MAK byla zpracovana v pol?tin? s p?ekladem do ru?tiny, p?i?em? v p?ipad? rozporu je zavazny polsky original. Ruska strana po?adala o zavazny text v n?kterem z oficialnich jazyk? ICAO . [7] Polsky dokument nenabidl ?adne alternativni vysv?tleni nehody ?i jiny scena? udalosti, jeho t??i?t?m je zpochyb?ovani udaj? uvedenych v Zav?re?ne zprav?, ?asto i formalnich, nebo okrajovych (nap?. o p?esnem po?tu odletanych hodin ?leny posadky, zda ?tvrta stewardka pat?ila ?i nepat?ila k posadce atd.). Je zde mimo jine na mnoha stranach podroben kritice stav leti?t? (osv?tleni drahy atd.) nebo rozsahle rozebirany nep?esnosti v hla?eni dispe?era, ktere jsou uvedeny v Zav?re?ne zprav?. Celkov? dokument nikterak nezpochyb?uje fatalni chyby posadky, v?t?ina rozbor? se pouze sna?i prokazat v?t?i ?i men?i nedostatky v praci jinych (MAK, dispe?er, provozovatel leti?t?), ani? objas?uje jejich p?i?inny vztah s nehodou. [49]

Podle ?T24 cht?li Polaci "Zav?re?nou zpravu" pravd?podobn? kritizovat i nadale, jeliko? se v ni v?bec nehovo?ilo o ruskem podilu. Polska strana mluvila o ?patnem stavu smolenskeho leti?t? nebo nejasnostech o roli ruskych dispe?er?. Polaci dodnes nedostali zaznam hovoru mezi dispe?ery, podle ruske strany byly bu? smazany nebo zahadn? zmizely (p?episy byly zve?ejn?ny na strankach MAK 18. 1. 2011; je tam take prohla?eni, ?e nahravky byly p?edany polske stran? [7] ). Pravnik rodin ob?ti katastrofy zpravu pova?uje za skandalni, Jarosław Kaczy?ski pak ?ekl, ?e si zprava d?la z Polska legraci. Premier Donald Tusk se rozhodl ihned p?eru?it svou dovolenou a ve ?tvrtek 13. ledna 2011 se se?el s prezidentem Bronisławem Komorowskim a spole?n? p?ipravili stanovisko ke zprav?. Edmund Klich, polsky zastupce u ruskeho Mezistatniho leteckeho vyboru (MAK), tvrdil, ?e zprava neni kompletni a zaml?uje pravdu o tom, co d?lali kontrolo?i na v??i na smolenskem leti?ti. Ti podle n?j vydavali chybne pokyny, navic kontrolo?i podle n?j m?li byt pod natlakem. Tvrdil take, ?e z material?, ktere ma k dispozici polska strana, vyplyva, ?e byli v kontaktu s jakymsi generalem. [34]

Z polske strany se ov?em ozyvaly i dal?i projevy ned?v?ry k vy?et?ovani: V ?ervnu ruska strana uznala pravdivost obvin?ni, ?e n?kolik vojak? z ostrahy leti?t? ukradlo z kapes Andrzeje Przewo?nika kreditni karty a poda?ilo se jim vybrat v p?epo?tu desetitisice korun. [50] Za?atkem srpna 2010 obvinili pol?ti vy?et?ovatele ruske vy?et?ovatele, ?e jim necht?ji poskytnout zaznamy souvisejici s mo?nou poruchou na leti?ti [51] a ?e Rusove ?patn? zkompletovali t?lo Lecha Kaczynskeho. [52] V polovin? za?i na?la na mist? katastrofy polska vyprava motorka?? lidske kosti [53] a na za?atku ?ijna zde Rusove zadr?eli polske novina?e kv?li udajnemu ilegalnimu vniknuti do uzav?eneho prostoru. [54]

Polske vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Polska strana se rozhodla vest vlastni vy?et?ovani a 29. ?ervence 2011 zve?ejnila Komise pro vy?et?ovani nehod statnich letadel vice ne? 300 strankovou Zav?re?nou zpravu se zav?ry ?et?eni. Ve zprav? komise vyjmenovava 163 r?znych pochybeni, ke kterym do?lo v souvislosti s p?ipravou a osudovym letem. Jako p?i?inu vlastni nehody zprava uvadi:

? Bezprost?edni p?i?inou nehody bylo klesani pod vy?ku rozhodnuti s p?ekro?enim povolene vertikalni rychlosti za pov?trnostnich podminek, ktere neumo??ovaly vizualni kontakt se zemi a otaleni s odletem na druhy okruh. Tyto okolnosti vedly k narazu do terenni p?eka?ky, co? zp?sobilo odlomeni ?asti leveho k?idla s k?idelky, v d?sledku ?eho? do?lo ke ztrat? ovladatelnosti a nakonec k narazu do zem?. “

Jako dal?i okolnosti, ktere k nehod? p?isp?ly, je ve zprav? vyjmenovano:

  • Posadka nesledovala barometricke vy?ky v podminkach nep?esneho p?ibli?eni
  • Absence reakce pilota na signal PULL UP! generovany TAWS
  • Pokus posadky provest druhy okruh automaticky (Tu-154 podporuje pouze p?i ILS p?ibli?eni)
  • Informace ?idiciho o spravnem kurzu a vy?ce, co? mohlo utvrdit posadku ve vi?e, ?e p?ibli?eni probiha ?adn?
  • Neinformovani ?idiciho, kdy? letoun podklesal sestupovou rovinu a opo?d?ne vydani instrukce k ukon?eni klesani
  • Nespravny vycvik posadek Tu-154M u 36. pluku [55]

Na zpravu reagovala MAK prohla?enim, ?e ob? strany shodn? pova?uji za p?i?inu nehody sklesani pod vy?ku rozhodnuti, ?e ob? strany shodn? uvad?ji i nedostatky na stran? smolenskeho leti?t? a ?izeni provozu, nicmen? MAK je toho nazoru, ?e nejsou v p?i?inne souvislosti s nehodou. MAK neporozum?la, jak polska strana do?la k zav?ru, ?e piloti nem?li v?bec v umyslu p?istavat a ?e na vznik nehody nem?la vliv p?itomnost vysokeho d?stojnika v kokpitu. [7]

Za?atkem roku 2012 zve?ejnila polska vojenska prokuratura vlastni vysledky zkoumani zvukoveho zaznamu rozhovor? v kokpitu. Zaznam obsahuje n?ktere ne p?ili? vyznamne rozdily v ?asovani jednotlivych dialog? a rovn?? ?adu dialog? interpretuje pon?kud jinak, ne? p?edchozi verze MAK a verze zve?ejn?na polskou vladou. Pokud by byl p?epis v?rny, dokazoval by v?dome poru?ovani p?edpis? polskou posadkou. Druhy pilot udajn? varoval p?ed nebezpe?im (p?ili? rychle klesani, klesajici teren), kapitan v?dom? podklesal vy?ku rozhodnuti ? kdy? klesali pod 100 m, m?l ?ici "Je?t? chvilku a odletime". Vysledky ?et?eni byly v?ak zastin?ny obvin?nim prokuratury z neetickeho chovani k novina??m a naslednym pokusem vojenskeho prokuratora o sebevra?du.

V ?ijnu 2012 ?ef vojenske prokuratury Jerzy Artymiak uvedl, ?e na seda?kach a k?idlech letadla byly nalezeny stopy latek podobnych vybu?ninam . Denik Rzeczpospolita pak napsal, ?e na ?astech vraku havarovaneho letadla byly nalezeny stopy nitroglycerinu a trinitrotoluenu . U? po tydnu se ukazalo, ?e ne?lo o pravdivou informaci a byl odvolan ?efredaktor Tomasz Wroblewski, autor ?lanku a dal?i dva zam?stnanci. Kontroverzni ?lanek tehdy toti? podnitil u ?asti polske ve?ejnosti nap?ti, kdy? ji vnukl domn?nku, ?e havarii zp?sobili Rusove. Jarosław Kaczy?ski tehdy hovo?il o vra?d? sveho bratra. Polska centralni kriminalisticka laborato? p?esto provedla analyzu a 17. ledna 2014 informovala polska vojenska prokuratura o tom, ?e nebyly nalezeny ?adne stopy vybu?nin. [56]

Nove polske vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Na podzim 2016 vyslovili n?kte?i ?lenove polske vladni strany Pravo a spravedlnost (PiS) podez?eni, ?e za havarii mohl stat vybuch na palub? letadla. V listopadu 2016 cht?li exhumovat n?ktera t?la a hledat stopy vybu?nin. 17 z 96 rodin p?ibuznych s exhumaci nesouhlasilo a poslaly vlad? otev?eny dopis s protestem. Jako prvni m?lo byt 14. listopadu exhumovano t?lo prezidenta Lecha Kaczy?skeho, ktery je poh?beny v  Krakov? . Strana Pravo a spravedlnost ma za to, ?e za havarii nestoji po?asi, ale nedbalost vlady Donalda Tuska nebo rusky terorismus. [57]

Vy?et?ovaci podkomise, kterou vedl byvaly ministr obrany Antoni Macierewicz, uvedla v roce 2018 ve sve zprav?, ?e letadlo zni?ily nejmen? dv? exploze p?ed jeho z?icenim. Jeden vybuch zni?il leve k?idlo a druhy poni?il levou ?ast trupu. P?i?iny explozi nejsou dosud zname. [58] [59]

10. dubna 2022, u p?ile?itosti 12. vyro?i havarie, obvinil p?edseda PiS, vicepremier Jaroslaw Kaczy?ski Rusko, ?e bylo v pozadi katastrofy. Kaczy?ski slibil ?velice brzy“ p?edlo?it d?kazy pro sva tvrzeni.

D?sledky ne?t?sti a reakce [ editovat | editovat zdroj ]

Ovlivn?ni domaci politiky [ editovat | editovat zdroj ]

V souladu s  polskou ustavou se po smrti prezidenta do?asnym u?adujicim prezidentem stal mar?alek Sejmu Bronisław Komorowski . Jeho povinnosti bylo do ?trnacti dn? oznamit datum prezidentskych voleb , ktere 21. dubna 2010 stanovil na 20. ?ervna 2010. Prezidentske volby se tim posunuly jen o par m?sic? ? podle p?vodnich plan? se m?ly konat v ?adnem terminu na p?elomu za?i a ?ijna. V letadle u Smolenska zahynuli hned dva uva?ovani kandidati planovanych podzimnich voleb, krom? Lecha Kaczy?skeho, ktery m?l v planu funkci jako kandidat strany Pravo a spravedlnost obhajovat, zem?el i kandidat Svazu demokraticke levice Jerzy Szmajdzi?ski . ?ada vdov ob?ti se posleze rozhodla vstoupit do politiky, aby pokra?ovaly v politice svych man?el?. [60]

V letadle nebyli ?adni minist?i, tak?e funkce polske vlady ovlivn?na nebyla. Polska armada ztratila zna?nou ?ast vedeni, pravomoce zem?elych velitel? automaticky p?evzali jejich zastupci.

Polske truchleni [ editovat | editovat zdroj ]

Svi?ky p?ed prezidentskym palacem 10. dubna 2010

Polska ve?ejnost reagovala na zpravu o ne?t?sti spontannim smutkem, je?t? ty? den se p?ed var?avskym prezidentskym palacem zastavily desitky tisic lidi, aby polo?ily v?nec, kv?tinu nebo zapalily svi?ku. Byl vyhla?en oficialni tydenni statni smutek .

Pozd?ji, 18. dubna, byl v ramci statniho ob?adu Kaczy?ski spolu s man?elkou poh?ben v  katedrale na Wawelu , kde jsou pochovani i pol?ti kralove. Tato pocta ov?em u? nebyla polskou ve?ejnosti p?ijimana zcela jednomysln? a vyvolavala kontroverze. [61]

Dopady polskeho vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Polska reakce na oficialni ?et?eni MAK byla velmi odmitava, kdy? v?ak k podobnym zav?r?m do?lo i polske vy?et?ovani, nasledovala okam?ita rezignace ministra obrany Bogdana Klicha (1. srpna 2011) a kratce nato odvolani t?i general? a deseti d?stojnik?. Funkci opustil i nam?stek ministra obrany Czeslaw Piatas.

Krom? toho vlada rozhodla o rozpu?t?ni cele vladni letky a prodeji jejich stroj?. P?epravu politik? maji nadale zaji??ovat polske aerolinie LOT . [62]

Mezinarodni reakce [ editovat | editovat zdroj ]

Staty, ktere vyhlasily statni smutek v reakci na havarii
Poselstvi polskemu narodu tehdej?iho prezidenta Medved?va (lze zapnout ?eske titulky)

Mno?stvi stat? vyhlasilo v reakci na udalost den statniho smutku, p?edstavitele dal?ich stat? a organizaci a mnohe dal?i osobnosti oficialn? vyjad?ili soustrast. Sedmidenni statni smutek byl 10. dubna vyhla?en v Polsku, pozd?ji byl prodlou?en na 9 dni. V Litv? byl 11. dubna vyhla?en t?idenni statni smutek a ?tvrty den smutku byl vyhla?en na den poh?bu. T?idenni statni smutek vyhlasila Brazilie. ?eska republika nejprve ohlasila den smutku na den poh?bu, pozd?ji prezident zm?nil rozhodnuti na dvoudenni smutek v sobotu a ned?li 17. a 18. dubna. Jednodenni smutek vyhlasily Bulharsko, ?erna Hora, Estonsko, Gruzie, Chorvatsko, Kanada, Kapverdy, Loty?sko, Ma?arsko, Moldavie, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, ?pan?lsko, Turecko a Ukrajina. Rada Evropy vyhlasila 12. dubna dnem smutku.

?ada sv?tovych statnik? take vyjad?ila umysl zu?astnit se Kaczy?skeho poh?bu, ov?em pozd?ji sv?j umysl zm?nili z d?vodu omezeni leteckeho provozu kv?li erupcim sopky Eyjafjallajokull . Z Prahy dorazil vlakem prezident Vaclav Klaus i se svou man?elkou , premier Jan Fischer a arcibiskup Dominik Duka .

Prokurator?v pokus o sebevra?du [ editovat | editovat zdroj ]

O skoro dva roky pozd?ji, 9. ledna 2012 , se pokusil o sebevra?du zast?elenim vojensky prokurator Mikołaj Przybył , kdy? b?hem tiskove konference v emotivnim projevu odmitl obvin?ni, podle n?ho? vojenska prokuratura bez pot?ebneho rozhodnuti soudu ?adala od telefonnich operator?, aby odtajnili obsah textovych zprav novina?? a prokurator?. Pak po?adal o p?estavku, b?hem ni? opustili novina?i mistnost. V mistnosti z?stal pouze Przybył, ktery vytahl pistoli a st?elil se do hlavy, av?ak toto t??ke zran?ni p?es ve?kere komplikace p?e?il. [63] D?vodem jeho jednani pry byl nesouhlas s planem pod?idit vojenskou prokuraturu civilni prokuratu?e. Podle n?j to otvira prostor pro organizovany zlo?in. [64]

Vyznamni cestujici [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Seznam ob?ti havarie Tu-154 u Smolenska .
Lech Kaczy?ski , polsky prezident
Maria Kaczy?ska , prvni dama Polska
General Franciszek G?gor , na?elnik ?tabu polske armady

Na palub? letadla byli tito vyznamni cestujici: [65] [66] [67]

Mar?alek Sejmu Bronisław Komorowski , na n?ho? p?e?ly pravomoci prezidenta Polske republiky, ud?lil 16. dubna 2010 tragicky zesnulym ?ad Polonia Restituta  ? v prvnim stupni osmi osobam, ve druhem stupni ?estnacti, ve t?etim p?tadvaceti, ve ?tvrtem stupni dvanacti a v patem stupni t?iceti osobam. [68] Prezident Lech Kaczy?ski, posledni exilovy prezident Ryszard Kaczorowski, aktivistka Anna Walentynowiczova a general Stanisław Komornicki ?ad neobdr?eli, nebo? ji? byli nositeli jinych polskych statnich vyznamenani. [68]

Pamatnik [ editovat | editovat zdroj ]

Pam?tni kamen ve Smolensku, rok 2010

Na mist? tragedie byl nejprve vybudovan skromny kamenny pomnik s deskou s napisem. Jeho podoba se ale zm?nila, kdy? ruske u?ady nechaly z napisu na pomniku vypustit zminku o tom, ?e pasa?e?i havarovaneho letadla mi?ili na pietni akt k p?ipomenuti katy?skeho masakru. Vedlo to k diplomaticke roztr?ce. [69]

V dubnu 2011 se prezidenti Polska a Ruska Bronisław Komorowski a Dmitrij Medved?v dohodli na tom, ?e ob?tem ne?t?sti vybuduji reprezentativn?j?i pamatnik. O jeho podob? m?la jednat mezinarodni komise. [69] P?edstavy obou stran o podob? noveho pamatniku se ale rozchazely. Polaci navrhovali rozsahly areal obsahujici 115 metr? dlouhy pomnik, v?? a muzeum, to v?e na pozemku o rozloze 100 tisic metr? ?tvere?nich, tedy v?t?i ne? Rude nam?sti v Moskv? . Tak rozsahly pozemek ale ruska strana odmitla poskytnout. [70]

Jine pomniky a pam?tni desky p?ipominaji udalost na ?ad? mist v Polsku, nap?iklad na katedralni bazilice ve Włocławku , u kostela sv. Srdce v Piszi , v Marianske bazilice v Gda?sku , na kostele sv. Rocha v Białystoku nebo na vojenskem h?bitov? ve Var?av? . K?i? v kostele sv. Anny ve Var?av? byl po katastrof? p?vodn? vzty?en p?ed prezidentskym palacem.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e f g h i Zav?re?na zprava vy?et?ovatele (MAK) [online]. 2011-01-12 [cit. 2011-02-03]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-06-23. Dostupne take na: [1] . (rusky, anglicky)  
  2. ↑ KRAUS, Toma?. Katastrofa prezydenckiego samolotu [online]. Altair, 2010-04-10 [cit. 2010-04-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-04-13. (polsky)  
  3. ↑ a b KASJANIUK, Sławomir. Tu-154M nr 101 [online]. lotniczapolska.pl, 2010-04-10 [cit. 2010-06-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-04-16. (polsky)  
  4. ↑ a b c Oto najnowsza lista "odprawionych pasa?erow samolotu" [online]. WirtualnaPolska, 2010-04-10 [cit. 2010-04-12]. Dostupne online . (polsky)  
  5. ↑ Lech Kaczy?ski nie ?yje. Katastrofa samolotu - 96 ofiar [online]. WirtualnaPolska, 2010-04-10 [cit. 2010-04-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-04-13. (polsky)  
  6. ↑ a b Final Report from the examination of the aviation accident no 192/2010/11 [online]. Committee for Investigation of National Aviation Accidents., 2011-07-29 [cit. 2011-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-09-06.  
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Oficialni stranky vy?et?ovatele (MAK) [online]. [cit. 2010-05-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 22-04-2012. (rusky)  
  8. ↑ LEVIN, Alan. Device spurs questions in Polish crash. USA Today [online]. 2010-04-13 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ Universal Avionics Systems Corporation. TAWS: Terrain Awareness and Waring System [online]. C2009 [cit. 2010-07-10]. Popis systemu na strankach vyrobce. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-05-28. (anglicky)  
  10. ↑ BONDAREVA, Julija. Правительственный самолет Польши Ту-154 ремонтировали в Самаре (Polsky vladni letoun opravovali v Sama?e). Komsomolskaja pravda [online]. 2010-04-10 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online . (rusky)  
  11. ↑ BORODINOV, Sergej. Самолет, на котором разбился польский президент, был в отличном состоянии (Letoun, v n?m? havaroval polsky prezident, byl ve velmi dobrem stavu). Komsomolskaja pravda [online]. 2010-04-10 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online . (rusky)  
  12. ↑ Provozni letova p?iru?ka Tu-154M . [s.l.]: [s.n.] Kapitola 2.2.1. (ru?tina)  
  13. ↑ BIAŁOSZEWSKI, Tomasz; SARJUSZ-WOLSKI, Marek. Smole?ska droga podej?cia. Polska Zbrojna [online]. 2010-05-14 [cit. 2010-07-10]. ?is. 20. Dostupne online . (polsky)  
  14. ↑ a b JONAS, George. Were the pilots of the doomed Polish jet obedient to a fault?. Maclean's [online]. 2010-04-17 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  15. ↑ MINARIK, Pavol. Posadka polskeho letadla nebyla tak zku?ena, jak se tvrdilo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-05-15 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online .  
  16. ↑ Informace o posadce [online]. Dostupne v archivu po?izenem dne 16-04-2010. (polsky)  
  17. ↑ HAJEK, Martin. Polaci si p?istani prezidentskeho letounu ve Smolensku vynutili. Eurozpravy.cz [online]. 2010-05-17 [cit. 2010-07-10]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-08-13.  
  18. ↑ HRADECKY, Simon. Crash: Polish Air Force T154 at Smolensk on Apr 10th 2010, impacted trees on first approach. The Aviation Herald [online]. 2010-04-10, rev. 2010-05-19 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ Polsky vladni Tu-154M m?l problemy i v Praze. Letectvi.cz [online]. 2010-07-07 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  20. ↑ STINGLOVA, Helena. M?la let?t do Katyn?. Na posledni chvili to odmitla. Lidovky.cz [online]. 2010-04-11 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online .  
  21. ↑ S polskym prezidentem m?l p?vodn? let?t i jeho bratr. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-12 [cit. 2010-07-14]. Dostupne online .  
  22. ↑ KOCHA?CZYK, Jan. Polska-Rosja . Chorzow: Videograf, 2014. ISBN   978-83-7835-313-3 . Kapitola Katastrofa, s. 270. (pol?tina)  
  23. ↑ a b c d e Межгосударственный авиационный комитет. Транскрипция разговоры экипажа Ту-154 М, № 101, который разбился 10 апреля 2010 во время захода на посадку в Смоленске "Север"/Transkrypcja rozmow załogi samolotu Tu-154 M Nr 101, ktory uległ katastrofie w dniu 10 kwietnia 2010 roku w czasie podej?cia do l?dowania na lotnisku Smole?sk "Połnoc" (P?epis zaznamu CVR ) [pdf]. 2010 [cit. 2010-07-10]. Dostupne online po?izenem dne 2010-07-04. (polsky, rusky)  
  24. ↑ a b ?TK, aha (Adam Hajek). Navigato?i Kaczynskeho letadlo varovali, potvrdily ?erne sk?i?ky. iDNES.cz [online]. 2010-04-12 [cit. 2010-04-12]. Dostupne online .  
  25. ↑ State Civil Aviation Authority. Letecke p?edpisy Ruske federace AIP [pdf]. 2003-04-01, rev. 2006-04-10 [cit. 2010-07-11]. S. 1. Svazek 2, AD 1.1, odstavec 1.c. Dostupne online. po?izenem dne 2011-07-23. (anglicky, rusky)  
  26. ↑ HAJEK, Adam. P?istali ve Smolensku a varovali Kaczynskeho: mlha houstne ka?dou minutu. iDNES.cz [online]. 2010-04-23 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online .  
  27. ↑ DUDA, Maciej. Pi?? sekund i mogliby dzi? ?y? (P?t sekund, a mohli ?it). dziennik.pl [online]. 2010-05-13 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (polsky)  
  28. ↑ МАК: Ту-154 с Качиньским заходил на посадку один раз. BBC [online]. 2010-04-15 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (rusky)  
  29. ↑ (anglicky) P?ilohy 1 a? 5 polske Zav?re?ne zpravy. mswia.datacenter-poland.pl [online]. [cit. 2011-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-03-28.  
  30. ↑ ?LAJCHRTOVA, Leona. Kur..! vyk?ikl pilot a letadlo se z?itilo. Polaci ukazali zaznam z ?ernych sk?in?k. iDnes.cz [online]. 2010-6-1 [cit. 2010-6-2]. Dostupne online .  
  31. ↑ a b HAJEK, Adam. DOKUMENT: P?epis zaznamu ?ernych sk?in?k z letadla s Kaczynskym. iDnes.cz [online]. 2010-6-1 [cit. 2010-6-2]. Dostupne online .  
  32. ↑ ?TK/AP. Polsky prezident zahynul p?i letecke havarii v Rusku. ?eske noviny [online]. 2010-04-10, rev. 2010-04-12 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online .  
  33. ↑ HAJEK, Adam. Za havarii polskeho prezidentskeho letadla m??e posadka, tvrdi Rusove. iDNES.cz [online]. 2011-1-12 [cit. 2011-1-12]. Dostupne online .  
  34. ↑ a b c jan, rza, luk. Za nehodu u Smolensku mohou piloti a stres. ?T24.cz [online]. 2011-01-12 [cit. 2011-01-12]. Dostupne online .  
  35. ↑ Kapitanovi Tu-154 by za pristatie hrozil prokurator. Topky.sk [online]. 2010-05-10 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (slovensky)  
  36. ↑ V kokpitu letadla s Kaczynskym byl do posledni chvile velitel vzdu?nych sil. iDnes.cz [online]. 2010-05-25 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online .  
  37. ↑ SMOLENSK: Identifikovali piatu osobu v kabine. tvnoviny.sk [online]. 2010-05-10 [cit. 2010-07-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-06-14. (slovensky)  
  38. ↑ Pilot polskeho letounu cht?l p?istat za ka?dou cenu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-29 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online .  
  39. ↑ Названа наиболее вероятная причина авиакатастрофы Ту-154 под Смоленском (Oznamena pravd?podobna p?i?ina nehody Tu-154 u Smolenska). Vsevesti.com [online]. 2010-04-15 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (rusky)  
  40. ↑ Tajemstvi ?ernych sk?in?k: jestli nep?istanu, tak m? zabiji, mumlal pilot. lidovky.cz [online]. 2010-07-14 [cit. 2010-07-15]. Dostupne online .  
  41. ↑ ?TK . Rusko varovalo Var?avu, aby Kaczy?ski do Smolenska nelet?l. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-08-16 [cit. 2011-04-10]. Dostupne online .  
  42. ↑ MINARIK, Pavol. Pol?ti vojen?ti piloti si ?asto zahravali se smrti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-06-12 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online .  
  43. ↑ Gen. Czaban: Nikt nie szkoli pilotow, ?eby ryzykowali (Gen Czaban: Nikdo necvi?i piloty, aby riskovali). Gazeta.pl [online]. 2010-04-21 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (polsky)   [ nedostupny zdroj ]
  44. ↑ Kaczynski's Pilot. Robert Amsterdam [online]. 2010-04-12 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  45. ↑ CZUCHNOWSKI, Wojciech; GROCHAL, Renata. Incydent gruzi?ski. Gazeta Wyborcza [online]. 2010-04-24 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (polsky)  
  46. ↑ Aviation Safety Network. Accident description: Casa C-295M (Zaznam o nehod? CASA C-295) [online]. 2008 [cit. 2010-07-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  47. ↑ ?ANDAROVA, Dagmar. Byl ob?ti atentatu, nebo nehody?. cs-magazin.com [online]. 2008-01 [cit. 2010-07-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-04-30.  
  48. ↑ Was General Sikorski a victim of the Katyn massacre?. polishnews.com [online]. 2008-12-4 [cit. 2010-6-2]. Dostupne online .  
  49. ↑ (polsky) Stanovisko Polska k Zav?re?ne zprav?. www.mak.ru [online]. [cit. 25-06-2011]. Dostupne v archivu po?izenem dne 25-06-2011.  
  50. ↑ POLOCHOVA, Iveta. Rusove potvrdili krade? kreditek ob?ti letecke havarie u Smolenska. iDNES.cz [online]. 2010-6-6 [cit. 2010-10-1]. Dostupne online .  
  51. ↑ FOGLAR, Peter. P?i tragedii ve Smolensku pry selhal radar. Rusove nespolupracuji. iDNES.cz [online]. 2010-8-4 [cit. 2010-10-1]. Dostupne online .  
  52. ↑ VESELA, Lenka. Kaczynskemu dali Rusove do rakve cizi ruku, tvrdi polsky denik. iDNES.cz [online]. 2010-8-5 [cit. 2010-10-1]. Dostupne online .  
  53. ↑ POLOCHOVA, Iveta. Kn?z p?ivezl do Polska ?elist a ?ebro z mista leteckeho ne?t?sti u Smolenska. iDNES.cz [online]. 2010-9-23 [cit. 2010-10-1]. Dostupne online .  
  54. ↑ HAJEK, Adam. Pol?ti novina?i se vydali do molenska, zadr?eli je ru?ti vojaci. iDNES.cz [online]. 2010-10-1 [cit. 2010-10-1]. Dostupne online .  
  55. ↑ (anglicky) Zav?re?na zprava polske vy?et?ovaci komise. mswia.datacenter-poland.pl [online]. [cit. 29-07-2011]. Dostupne v archivu po?izenem dne 06-09-2012.  
  56. ↑ Novinky, ?TK. V troskach havarovaneho tupolevu s polskym prezidentem nena?li vybu?niny. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-01-17 [cit. 2014-01-17]. Dostupne online .  
  57. ↑ ire. Teorie o vybuchu letadla nad Smolenskem zabrala. Polsko exhumuje t?lo prezidenta Kaczy?skeho. ?T24.cz [online]. 2016-11-03 [cit. 2016-11-03]. Dostupne online .  
  58. ↑ Nejmen? dva vybuchy na palub?. Polska komise p?i?la s novou verzi padu letadla u Smolensku. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2018-04-11 [cit. 2019-08-29]. Dostupne online .  
  59. ↑ Letadlo u Smolenska zni?ily nejmen? dva vybuchy, tvrdi polska komise. iDNES.cz [online]. 2018-04-11 [cit. 2019-08-29]. Dostupne online .  
  60. ↑ ?ERVENA, Michaela. Vdovy po ob?tech ze Smolenska jdou do voleb bojovat za nazory man?el?. iDNES.cz [online]. 2011-10-01 [cit. 2011-10-01]. Dostupne online .  
  61. ↑ Polsko poh?bilo prezidenta s choti. Spo?inuli na Wawelu vedle kral?. iDNES.cz [online]. 2010-04-18 [cit. 2010-10-03]. Dostupne online .  
  62. ↑ Eurozpravy.cz: Polaci odvolali generaly, kterym kladou vinu za Smolensk. zahranicni.eurozpravy.cz [online]. [cit. 2011-08-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-08-13.  
  63. ↑ Prokurator si prost?elil hlavu p?i tiskovce o Smolensku. Tyden.cz [online]. 2012-1-9 [cit. 2012-1-11]. Dostupne online .  
  64. ↑ Cht?l jsem se zabit, ale vyru?ili m?, p?iznal post?eleny polsky prokurator. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-1-10 [cit. 2012-1-11]. Dostupne online .  
  65. ↑ ga, rik, met, PAP. Lista ofiar: prezydenckim Tu-154 leciały najwa?niejsze osoby w pa?stwie [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 15-04-2010. (polsky)  
  66. ↑ Polish president's plane crashes in Russia: ministry [online]. Google [cit. 2010-04-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-04-13.  
  67. ↑ Marina Sokolova, Maxim Malinovsky (AFP): Poland in shock, pilot error mooted in Kaczynski crash , Google. com, 11. 4. 2010, p?istup 17. 4. 2010
  68. ↑ a b Komunikat Nr 163/VI kad. [online]. 2010-04-16 [cit. 2010-04-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-10-24. (polsky)  
  69. ↑ a b Ob?ti leteckeho ne?t?sti u Smolenska budou mit pamatnik. Rozhlas.cz [online]. 2011-04-11. Dostupne online .  
  70. ↑ Pomnik u Smolensku ma byt v?t?i ne? Rude nam?sti. Rus?m to vadi Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/spor-o-pomnik-ve-smolensku-d0b-/zahranicni.aspx?c=A130404_153259_zahranicni_tp . iDNES.cz [online]. 2013-04-04. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Havarie_Tu-154_u_Smolenska&oldid=23528965 “