Valka v Ji?ni Osetii (2008)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo Ruska invaze do Gruzie . O sov?tske invazi v roce 1921 pojednava ?lanek Invaze Rude armady do Gruzie .
Valka v Ji?ni Osetii
konflikt : Postsov?tske valky
Mapa válečných operací
Mapa vale?nych operaci
Trvani 7. srpna 2008 ? 16. srpna 2008 [1]
Misto Ji?ni Osetie , Gruzie , Abchazie
Sou?adnice 41°59′22″ s. ?. , 44°25′4″ v. d.
P?i?iny Osetijske napadeni Gruzie. Gruzinsky vojensky odvetny utok na Abchazii a Ji?ni Osetii [2] [3] [4]
Vysledek ? Vit?zstvi Ruska, Ji?ni Osetie a Abchazie
? ?aste?ne mezinarodni uznani nezavislosti Abchazie a Ji?ni Osetie
? Vypuzeni etnickych Gruzinc? z Ji?ni Osetie a abchazskeho Kodorskeho udoli
Zm?ny uzemi Fakticke odtr?eni Abchazie a Ji?ni Osetie od Gruzie a uznani jejich nezavislosti Ruskem .
Strany
Ji?ni Osetie Jižní Osetie Ji?ni Osetie
Rusko Rusko Rusko
Abchazie Abcházie Abchazie 		Gruzie Gruzie Gruzie
Velitele
Jižní Osetie Eduard Kokojty
Rusko Dmitrij Medved?v
Rusko Anatolij Ser?ukov
Rusko Marat Kulachmetov
Abcházie Sergej Bagap? 		Gruzie  Michail Saaka?vili
Gruzie David Kezera?vili
Gruzie Zaza Gogava
Sila
Jižní Osetie 3 000 vojak? [5]
Rusko 15 000 vojak? [6] 		Gruzie 29 000 vojak? [5]
Ztraty
Jižní Osetie 162 [7] civilist? zabito
Rusko 64 vojak? zabito [8]
Rusko 150 vojak? ran?no [9]
Rusko 2 vojaci zajati [10] 		215 vojak? padlo
tem?? 70 vojak? nezv?stnych
1469 vojak? ran?no

69 civilist? zabito
61 civilist? zran?no

13 p?islu?nik? utvar? ministerstva vnitra zabito

Ruske zdroje circa 3000 zabitych, nezv?stnych a ran?nych gruzinskych vojak? a jednotek gruzinskeho ministerstva vnitra. [11] [12]

N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Valka v Ji?ni Osetii (znama te? jako rusko-gruzinska valka ) byl vale?ny konflikt mezi Gruzii na jedne stran? a Ruskem , Ji?ni Osetii a Abchazii na stran? druhe.

Za?al 1. srpna t??kym ost?elovanim gruzinskych vesnic ze strany osetijskych separatist?. [13] [14] [15] [16]

V noci z 7. na 8. srpna 2008 se rozho?ely t??ke boje mezi gruzinskymi armadnimi silami a jihoosetskymi jednotkami, ktere se sna?i o odtr?eni (secesi) gruzinske autonomni republiky Ji?ni Osetie . Rusko obvinilo Gruzii z ?agrese proti Ji?ni Osetii“ a zahajilo rozsahlou pozemni, leteckou a namo?ni invazi do Gruzie s deklarovanym cilem ?operace vynuceni miru“.

Ji?ni Osetie a Abchazie v roce 1991 vyhlasila jednostrann? nezavislost, ktera nebyla Gruzii ani jinym statem a? do skon?eni teto valky uznana. P?esto byla ob? uzemi pod faktickou kontrolou Ruske federace .

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Gruzinsko-osetsky konflikt

Na zaklad? dohody z roku 1992 byly v Ji?ni Osetii umist?ny ruske, gruzinske a jiho- i severoosetske mirove jednotky. [17] Valka skon?ila a situace se uklidnila, ale problem byl pouze odlo?en. Osetinci v p?eva?ne v?t?in? nestali o reintegraci Ji?ni Osetie do Gruzie, v letech 1992 a 2006 uspo?adali referendum , kde se vyslovili pro nezavislost. [17] Gruzie se naopak sna?ila nad odtr?enymi oblastmi obnovit kontrolu. [17] Kdy? se v Gruzii dostal k moci Saaka?vili , obnovil v roce 2004 po mimo?adnych volbach kontrolu nad Ad?arii . [18] Z p?vodnich t?i separatistickych oblasti si tak faktickou nezavislost udr?ely jen Abchazie a Ji?ni Osetie. Rusko sledovalo gruzinske snahy o obnoveni uzemni svrchovanosti se znepokojenim. [ zdroj? ] Gruzii tradi?n? pova?uje za blizke zahrani?i, navic ji prochazi ropovod z Azerbajd?anu . Po ukon?eni valky v ?e?ensku za vlady Vladimira Putina Rusko posililo. Saaka?vili orientoval Gruzii vyrazn? prozapadn?, sna?il se sm??ovat zemi do EU a zejmena do NATO . [19] NATO v roce 2008 na summitu v Bukure?ti odmitlo pozvat Gruzii (stejn? jako Ukrajinu ) do aliance, s tim ?e p?ipadnou pozvanku v budoucnu nijak nevylu?uje. [20] [21] Zapad v?etn? ?eske republiky ji dodaval zbran?, Rusko naopak ekonomicky, [22] politicky i vojensky [ zdroj? ] podporovalo odtr?ene regiony, v?t?ina jejich obyvatel vlastnila ruske pasy. Zaminku pro v?t?i anga?ovani v regionu dalo Rusku uznani nezavislosti Kosova , [23] [24] kde v?t?ina zemi NATO a EU uznala nezavislost provincie odtr?ene proti v?li mate?ske zem? a v rozporu s rezoluci Rady bezpe?nosti OSN ?. 1244.

P?edvale?ne boje [ editovat | editovat zdroj ]

Kasarna ruske mirove jednotky

V pozdnich hodinach 1. srpna napadly Osetijske jednotky gruzinske civilni vesnice. [13] [14] [15] [16] Tim do?lo ze strany Rusy podporovanych separatist? k poru?eni p?im??i z roku 1992. [25] [26] [27] [28]

Nasledn? propukly intenzivni boje mezi gruzinskou armadou a jihoosetskymi bojovniky, majici za nasledek n?kolik mrtvych a ran?nych. Ob? bojujici strany se vzajemn? obvinily ze zahajeni st?elby. V d?sledku boj? n?kolik stovek a? tisic Osetinc? opustilo sve domovy a uprchlo na uzemi Ruska, ktere jim poskytlo azyl.

Dne 4. srpna ruska 58. armada zaujala pozice na hranicich s Gruzii (respektive Ji?ni Osetii). B?hem nasledujicich dni pokra?ovaly sporadicke p?est?elky a gruzinska armada soustavn? zvy?ovala po?et vojak? a vojenske techniky v oblasti.

Dne 7. srpna gruzinsky prezident Michail Saaka?vili vyhlasil jednostranne zastaveni palby, vyslovil ochotu vyjednavat o autonomii Ji?ni Osetie a navrhl, aby Rusko garantovalo ?e?eni, ktere by p?ineslo mir oblasti.

Za?atek valky [ editovat | editovat zdroj ]

V noci na 8. srpna (den zahajeni letnich olympijskych her v ?inskem Pekingu) ji? byla ruska armada podle gruzinskych zpravodajskych slo?ek [29] a n?kterych ruskych medii na ta?eni do Gruzie. [30] To oznamila i Abchazska statni televize. [31]

Gruzinske u?ady neoznamily vstup ruskych vojsk do zem? v tu dobu, proto?e doufaly ?e zapadni zem? je?t? mohou situaci deeskalovat. [16]

Gruzinske d?lost?electvo zahajilo bombardovani osetskych vesnic a gruzinska armada za?ala s vojenskou operaci s cilem dobyt hlavni m?sto Ji?ni Osetie Cchinvali . To se jim 8. srpna v noci a dopoledne tem?? povedlo. Do rana jihoosetinske organy oznamily, ?e gruzinske ost?elovani zabilo nejmen? 15 civilist?. [32]

P?i utoku gruzinska armada pou?ila raketomety BM-21 Grad a d?la velke ra?e, kterymi ost?elovala centrum m?sta. B?hem utoku ale do?lo i k napadeni zakladny ruskych mirovych sil, co? si vy?adalo i mrtve a ran?ne. Prvni dny si konflikt vy?adal 15 mrtvych vojak? z ruskych mirovych sil v Ji?ni Osetii a n?kolika set civilist?, Sergej Lavrov mluvil o 1500 mrtvych. [33] [34]

Mapa oblasti hlavniho konfliktu v Ji?ni Osetii, 8. srpna 2008, modre ?ipky ozna?uji gruzinsky utok, ?ervene rusky

Rusko na to odpov?d?lo n?kolika nalety na gruzinske vojenske cile, p?i?em? podle gruzinskych zdroj? byly zasa?eny i sousedni civilni objekty. [35] Odpoledne 8. srpna Rusko poslalo sve d?lost?elecke a tankove pozemni sily Rokskym tunelem p?es hlavni kavkazsky h?eben do Cchinvali. Podle ruskeho prezidenta Dmitrije Medved?va m?lo Rusko v umyslu chranit obyvatele Ji?ni Osetie (p?es 90 %), kte?i maji ruske ob?anstvi a kte?i o pomoc po?adali. [36] Do druheho dne, tj. 9. srpna, jejich po?et podle ruskych zdroj? vzrostl na 2000. I Gruzie zaznamenala civilni ob?ti. Zpravodaj AP , ktery nav?tivil m?sto Gori kratce po ruskem bombardovani, vid?l n?kolik rozbo?enych obytnych dom? (n?ktere je?t? ho?ely), mno?stvi mrtvych a zakrvacenych civilist? v?etn? starc?, ?en i d?ti. [37]

Gruzinska vlada v patek 8. srpna oznamila, ?e stahne sv?j vojensky kontingent z Iraku a chce ho nasadit do p?ipadnych boj? s Ruskem. [34] Podle prezidenta Ji?ni Osetie Eduarda Kokojty dorazilo na pomoc proti Gruzinc?m asi 300 dobrovolnik? ze Severni Osetie a tisice dal?ich se o?ekavalo ze severniho Kavkazu. [38] Gruzinsky olympijsky vybor zva?oval sta?eni svych 35 sportovc? z olympijskych her v Pekingu , [34] av?ak 10. srpna Gruzinci i Rusove oznamili, ?e na LOH z?stanou. [39]

Gruzinsky prezident Michail Saaka?vili p?irovnal invazi ruskych vojenskych sil do Ji?ni Osetie k sov?tske invazi do ?eskoslovenska v roce 1968 . [40] V reakci na invazi z oblasti gruzinsko-ruske hranice uprchla v?t?ina ?idovskeho obyvatelstva do hlavniho m?sta Tbilisi . [41] Naopak prezident Abchazie Sergej Bagap? ozna?il utok Gruzie za genocidu maleho osetinskeho naroda. [42] Rusky prezident Dmitrij Medved?v ozna?il bombardovani m?sta Cchinvali za genocidu civilniho obyvatelstva. [43]

Gruzinsky sniper v Ji?ni Osetii

V ned?li odpoledne pokra?ovala ruska vojenska letadla v bombardovani uzemi Gruzie. Podle BBC o?iti sv?dci potvrdili bombardovani mezinarodniho civilniho leti?t? v Tbilisi n?kolik hodin p?ed tim, ne? na n?m m?la p?istat mirova mise EU v jejim? ?ele byl francouzsky ministr zahrani?i Bernard Kouchner a jeho finsky kolega Alexander Stubb . [44]

Americke deniky The New York Times a International Herald Tribune p?inesly, s odvolanim na vysoce postaveny zdroj v americke administrativ? informaci, ?e ruska armada rozmis?uje v Ji?ni Osetii uto?ne balisticke st?ely kratkeho doletu SS-21 . [45] St?ely jsou rozmis?ovany severn? od m?sta Cchinvali . Rakety jsou podle informaci s to zasahnout jakekoliv misto v Gruzii, v?etn? Tbilisi . [45] Prezident Ji?ni Osetie Eduard Kokojty dale prohlasil, ?e ma v planu po?adat Rusko o vybudovani stale vojenske zakladny v Ji?ni Osetii. [45] Pote vyhlasil vyjime?ny stav a rozpustil vladu. Kokojty dale prohlasil, ?e Ji?ni Osetie neumo?ni na sve uzemi vstup pozorovatel?m z Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop? (OBSE). [45]

Z analyzy satelitnich zab?r?, kterou na po?adani organizace Amnesty International (AI) provedlo Americke sdru?eni pro rozvoj v?dy byly stovky dom? v gruzinskych obcich v Ji?ni Osetii vypaleny v srpnu 2008 a? po skon?eni rusko-gruzinskeho ozbrojeneho konfliktu, kdy oblast ovladly ruske jednotky. Ze snimk? ale nelze jednozna?n? ur?it, kdo je odpov?dny za ?kody, zda Rusko , Gruzie nebo n?kdo jiny. Podle AI mohou ale byt snimky d?kazem o spachani vale?nych zlo?in?. [46]

Ruska invaze do Gruzie [ editovat | editovat zdroj ]

Gruzinsky prezident Michail Saaka?vili
Radnice v Gori , v pop?edi socha mistniho rodaka J. V. Stalina

V pond?li 11. srpna ruske u?ady potvrdily, ?e jeji sily pokra?uji v p?esunu z Abchazie dale na uzemi Gruzie , k m?stu Senaki . Podle ruskeho ministerstva obrany proto, aby bylo zabran?no gruzinske armad? v ost?elovani konfliktnich oblasti a reorganizaci. Gruzinske u?ady obvinily Rusy, ?e obsadili m?sto Gori , ktere se nachazi p?ibli?n? 60 km od hlavniho m?sta Tbilisi . Ruske ministerstvo obrany sice obvin?ni odmitlo, ale zpravodaj ?eske televize v ?ivem vstupu v hlavni zpravodajske relaci potvrdil obsazeni m?sta ruskymi tankovymi jednotkami. [47] Gruzinske sily byly odvolany k obran? Tbilisi . [48] Podle n?kterych informaci ruske letectvo bombardovalo m?sto Gori. [49]

V pond?li ve?er agentura Reuters s odvolanim na gruzinskeho premiera uvedla, ?e ruske invazni jednotky vstoupily do ?ernomo?skeho p?istavu Poti . [50] Ruske jednotky postupuji na gruzinske uzemi take ze separatisticke Abchazie a obsadily vojenskou zakladnu ve m?st? Senaki . Ruske ministerstvo obrany potvrdilo operaci na uzemi v hloubce 40 km od gruzinsko-abchazske hranice. [51]

Formalni ukon?eni boj? [ editovat | editovat zdroj ]

12. srpna rusky prezident Dmitrij Medved?v prohlasil, ?e na?idil ozbrojenym silam ukon?it vojenske operace v Gruzii , [52] ale velitele ruske armady se timto udajnym na?izenim ruskeho prezidenta ne?idili.

Podle zpravodaj BBC Gavina Hewitta do?lo ve m?st? Gori k nasilnostem a lide z n?j prchajici si st??ovali na rabovani, jeho? se u?astnili i separatiste z Ji?ni Osetie . Obyvatel?m bylo udajn? vyhro?ovano smrti, pokud rabujicim neodevzdaji sve cennosti. [53] P?es slib ruskeho prezidenta o sta?eni vojsk informuje BBC a televize Al-Jazeera o pohybu obrn?nych jednotek na jih do vnitrozemi Gruzie. [54] Podle organizace Human Rights Watch (HRW) byly b?hem ruskeho bombardovani pou?ity kazetove bomby . [55] [56] Hlavni nebezpe?i t?chto bomb spo?iva v tom, ?e bomby jsou napln?ne mno?stvim malych nalo?i. Na zakazu pou?iti kazetovych bomb se na konferenci v Dublinu v roce 2008 dohodlo vice ne? 100 stat?, v?etn? v?t?iny ?len? NATO . Rusko ale podpis odmitlo, stejn? jako ?ina a USA . [54]

V patek 15. srpna rusky vojensky konvoj se vzdu?nou podporou bitevnich vrtulnik? pronikl p?es sliby prezidenta Medved?va a? na 55 km od hlavniho m?sta Tbilisi . Podle agentury Reuters ?lo o nejhlub?i pr?nik invaznich vojsk do vnitrozemi Gruzie . Akce se ?asov? shodovala s nav?t?vou ministryn? zahrani?i USA Condoleezzy Riceove v Tbilisi . [57]

Ruska armada i p?es p?im??i cilen? ni?i gruzinskou infrastrukturu a drancuje zemi. [45] Rusove udajn? zalo?ili umysln? po?ar v Narodnin parku Bord?omi-Charagauli , na?e? zamezili hasi??m z Turecka a Ukrajiny zasah p?i planovanem ha?eni. [45] Ruska armada rovn?? obsadila nejd?le?it?j?i vodni elektrarny na ?ece Inguri . [45]

Rusky ministr obrany Anatolij Ser?ukov 22. srpna oznamil, ?e Rusko dokon?ilo stahovani sve invazni armady z Gruzie. Americky Pentagon ale tvrdil, ?e ?adne vyrazne znamky sta?eni ruskych jednotek nezaznamenal. [58]

Ji?ni Osetie vyhlasila nezavislost na Gruzii u? v roce 1990, co? vedlo k prvni valce v roce 1991?1992. Po teto druhe valce dne 26. srpna 2008 byla Ji?ni Osetie uznana Ruskem a n?kolika dal?imi staty (v?t?inou take neuznanymi) za nezavisly stat.

Souvisejici boje v Abchazii [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Bitva o Sout?sku Kodori .
Gruzinsko-abchazsky konflikt
Vlajka Gruzie
Vlajka Gruzie
Vlajka Abcházie
Vlajka Abchazie
  • Za?atky konfliktu
  • Pozd?j?i konflikty a provokace
Mapa Abchazie s vyzna?enou sout?skou Kodori

Konfliktu v Ji?ni Osetii vyu?ila i dal?i separatisticka oblast Abchazie , ktera zahajila vojenske akce proti Gruzii ve sporne sout?sce Kodori . Otev?eli tak druhou frontu boj? proti gruzinske vlad?. [59] Podle gruzinskych zdroj? do?lo v oblasti Abchazie v p?istavu O?am?yra k vylod?ni ruske ?ernomo?ske flotily o sile a? ?ty? tisic mu??. [60]

Podle gruzinskeho ministerstva vnitra za?alo Rusko 9. srpna utok na Kodorskou sout?sku, kterou v separatisticke Abchazii dosud kontrolovala gruzinska armada. I podle agentury AFP Kodorskou sout?sku bombardovalo ruske letectvo. Abchazie vyhlasila mobilizaci vojenskych zaloh a abchazsky parlament schvalil vynos prezidenta o vyhla?eni vale?neho stavu. Prezident Abchazie Sergej Bagap? poslal tisice bojovnik? do Kodorske sout?sky a potvrdil, ?e po?adal Rusko, aby posililo vojenskou p?itomnost na gruzinsko-abchazske hranici. Bagap? take uvedl: ...? koordinujeme na?e akce s Ruskem, na?im nejv?t?im p?itelem “. [61]

Asistent generalniho tajemnika OSN Pan Ki-muna oznamil, ?e abchazske u?ady po?adaly o odchod vojenskych pozorovatel? OSN (UNOMIG) z udoli Horni Kodori. [62]

Dne 26. srpna 2008 byla Abchazie uznana Ruskem za nezavisly stat.

Kybervalka [ editovat | editovat zdroj ]

Valka se projevila take na internetu. Stranky Gruzinske narodni banky byly napadeny a nahrazeny p?ehledem diktator? 20. stoleti. Napaden byl take jeden z gruzinskych zpravodajskych portal? a stranky gruzinskeho ministerstva obrany. Utoky byly provedeny podobnymi technikami jako kyberutoky v Estonsku v roce 2007, v dob? konfliktu o pomnik ruskych vojak? v zemi. Kyberuto?nici nahradili take stranky gruzinskeho ministerstva zahrani?nich v?ci kola?i fotografii Saaka?viliho a Hitlera . Utoky byly v?ak vedeny i na ruske servery, kdy se v Gruzii nebylo mo?ne dostat na domenu .ru .

Podle listu New York Times byly gruzinske weby systematicky napadany od 8. srpna. U?ad polskeho prezidenta v reakci na kyberutoky nabidl gruzinske vlad? pomoc s p?istupem na internet. [63]

Podle odbornik? na internetovou bezpe?nost bylo pry p?eneseni valky do kyberprostoru p?edvidatelne. Hlavni d?vod vid?li v tom, ?e Rusko pat?i spolu s ?inou a Brazilii k lidr?m v internetove kriminalit?. [64]

Namo?ni blokada [ editovat | editovat zdroj ]

Takticka ?isla plavidel jsou uvedena v zavorce [65]
Ruska raketonosna korveta Mira? ( Projekt 1234.1 ) ? vit?z ze st?etnuti s gruzinskymi ?luny

Vale?ne lod? ruske ?ernomo?ske floty dorazily rano 10. srpna do gruzinskych vod ?erneho mo?e a za?aly blokovat namo?ni dodavky do Gruzie. Transportni konvoj s ruskymi vojaky pro Abchazii tvo?ily vysadkove lod? Jamal (156, ex BDK-67 ), Saratov (150, ex BDK-65 ) a Cesar Kunikov (158, ex BDK-64 ) a dopravni lo? General Rjabikov . [66] Svaz hlidkujici u gruzinskych b?eh? popisuji r?zne zdroje r?zn?:

Do sporu se vlo?ilo take ukrajinske ministerstvo zahrani?i, ktere uvedlo: ? Ukrajina si vyhrazuje pravo uzav?it svoje uzemi p?ed navratem ruskych vale?nych lodi, ktere mohou zasahnout v Gruzii, dokud nebude konflikt vy?e?en.“ V ukrajinskem p?istavu Sevastopol m?lo p?itom Rusko namo?ni zakladnu. [67] Pro operace u gruzinskych b?eh? ale zu?astn?ne jednotky pou?ivaly bli??i Novorossijsk . [66]

Abchazie potvrdila, ?e se v sobotu 9. srpna n?kolik gruzinskych vale?nych lodi pokusilo dostat k pob?e?i Abchazie, ale jejich pokus zma?ily ruske lod?. [68]

V rannich hodinach 10. srpna vyrazily z Novorossijsku vysadkove lod? Saratov a Cesar Kunikov a dv? plavidla eskorty. Jejich cilem m?l byt p?istav Suchumi v Abchazii a na jejich palubach bylo 500 vojak? ruskych ?mirovych sil“. [66] Proti tomuto konvoji vyplulo z Poti p?t gruzinskych rychlych ?lun? . V 18:39 se gruzinske ?luny poprve objevily na radarech ruskych plavidel. V nastalem boji si Rusove narokovali potopeni gruzinskeho ?lunu Tbilisi (302, ex ukrajinsky U150 Konotop , ex sov?tsky R-15 ) korvetou Mira? z eskorty konvoje. Ve skute?nosti byl zasa?enym (a potopenym) plavidlem pravd?podobn? hlidkovy ?lun pob?e?ni stra?e Georgy Toreli (P-21, ex PSKR-629 ). Po teto ztrat? se gruzinske ?luny stahly. [66] [69] [70] [71] [72]

Ukrajina trvala na tom, aby ruske vale?ne lo?stvo opustilo jeji vody, ale ruska generalita ozna?ila tento po?adavek za irelevantni. [73]

?ast jednotek gruzinskeho namo?nictva se m?la stahnout do ji?n?ji le?iciho Batumi . [71] 12. srpna pak byla v Poti potopena dal?i gruzinska plavidla p?islu?niky Specnaz , v?etn? raketonosnych ?lun? Tbilisi a Dioskuria (303, ex ?ecky Ypoploiarchos Batsis (P-17), ex Kalypso (P-54)). [66] [71] [74] [75] [76]

Mezinarodni reakce [ editovat | editovat zdroj ]

Vyjad?eni solidarity s Gruzii na lvovske radnici

Zna?ny po?et stat? vznesl po propuknuti valky po?adavky na okam?ite ukon?eni boj?. ?ada z nich podpo?ila Gruzii a kritizovala ruskou ofenzivu, mezi nimi Spojene staty americke [77] a n?ktere staty Evropske unie . Nav?t?vou Tbilisi vyjad?ili Gruzii podporu prezidenti Polska , Ukrajiny , Litvy a Estonska Lech Kaczynski , Viktor Ju??enko , Valdas Adamkus a Toomas Hendrik Ilves a premier Loty?ska Ivars Godmanis . [78]

Z rozpoutani valky naopak obvinili Gruzii nap?. byvaly n?mecky kancle? Gerhard Schroder , [79] turecky premier Recep Tayyip Erdogan , [80] ?i slovensky premier Robert Fico [81]

Agentura Reuters uvedla, ?e minist?i zahrani?i zemi Evropske unie se na mimo?adnem zasedani v Bruselu shodli na ochot? vyslat mirove jednotky do Gruzie .

Dne 22. srpna 2008 uvedl americky velvyslanec v Rusku John Beyrle v rozhovoru pro denik Kommersant, ?e Spojene staty americke pova?uji ruskou reakci na vpad gruzinske armady do Cchinvali za p?im??enou. ?Vidime, ?e odpov?? ruskych vojsk byla naprosto opodstatn?na utokem na ruske mirove sily v Ji?ni Osetii,“ prohlasil. Rusko ale podle n?j za?lo p?ili? daleko, kdy? jeho jednotky vstoupily na uzemi Gruzie. [82] [83]

Gruzie podala 12. srpna 2008 na Rusko ?alobu u Mezinarodniho soudniho dvoru v Haagu, podle ni? se Rusove v oblasti dopou?t?li etnickych ?istek. Soud v?ak nerozhodl v tom smyslu, jak ho o to ?adala Gruzie, v ?ijnu na?idil ob?ma stranam, tedy Rusku i Gruzii, zdr?et se jakychkoli projev? etnicke diskriminace. [84]

V za?i 2009 byly oznameny vysledky nezavisle vy?et?ovaci komise EU , podle ktere valku vyvolala Gruzie, ov?em Rusko podle ni nese svou ?ast odpov?dnosti, proto?e tydny a m?sice p?ed valkou provad?lo strategii stup?ovani nap?ti v obou povstaleckych provinciich a kolem nich. Komise take obvinila Rusko, ?e poru?ovalo mezinarodni pravo, kdy? vtrhlo b?hem konfliktu na gruzinske uzemi mimo hranice Ji?ni Osetie. Dale Rusku vytyka, ?e vydavalo ruske pasy obyvatel?m Abchazie a Ji?ni Osetie, co? vedlo k nar?stu nap?ti s Gruzii. [85] [86]

Reakce ?eske republiky [ editovat | editovat zdroj ]

Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?eske republiky vydalo 9. srpna v 19:00 ke konfliktu nasledujici prohla?eni: ??R je hluboce znepokojena eskalaci ozbrojenych st?et? v gruzinske provincii Ji?ni Osetie a utok? Ruskych ozbrojenych sil na objekty a m?sta mimo zonu konfliktu v Ji?ni Osetii v ostatnich ?astech Gruzie. Stejn? hluboce je ?R znepokojena vojenskymi operacemi Abchazc? proti jednotkam gruzinske vlady v Kodorske sout?sce. ?R s politovanim konstatuje, ?e Ruska federace se stala diky svym vojenskym krok?m proti Gruzii stranou v konfliktu. P?enesenim boj? na cele uzemi Gruzie do?lo k vytvo?eni situace, ktera ohro?uje mir a stabilitu v celem regionu Ji?niho Kavkazu . ?R proto vyzyva v?echny strany v konfliktu, aby p?eru?ily vojenske operace, uzav?ely p?im??i a zahajily jednani. ?R pln? podporuje uzemni celistvost a suverenitu Gruzie a podporuje vyslani mezinarodnich jednotek za u?elem nastoleni a udr?eni miru a bezpe?nosti v zonach konfliktu. MZV ?R vyzyva v?echny ?eske ob?any, kte?i se nachazeji na uzemi Gruzie, aby se p?ihlasili, pokud tak je?t? neu?inili, na ?eskem zastupitelskem u?ad? v Tbilisi .“ [87]

Z Gruzie byla 11. 8. evakuovana dal?i ?ast ?eskych ob?an?. Asi dvacet lidi, p?eva?n? turist? nebo zam?stnanc? firem pracujicich v Gruzii, se p?idalo k transportu, kterou organizovala polska ambasada v Tbilisi . S evakuaci ?eskych ob?an? pomahala spole?nost ?lov?k v tisni . [88]

Nicmen? podle zprav z hlavniho m?sta Tbilisi z 11. srpna byla situace vcelku klidna. [89]

Z ?eske republiky 13. srpna odpoledne odlet?l armadni special s pomoci pro Gruzii , ktery p?istal v armenskem Jerevanu a p?ivezl zdravotnicky material, zejmena obvazy, bali?ky prvni pomoci a mo?na i krev. Ministr zahrani?i Karel Schwarzenberg 11. srpna rozhodl o uvoln?ni finan?nich prost?edk? na humanitarni pomoc do vy?e p?ti milion? korun. Letoun odvezl ?eske ob?any, kte?i se rozhodli valkou zmitany Kavkaz opustit. Dle ?eskeho velvyslance v Gruzii ?lo asi o 25 lidi. Volna mista v letadle ?eske velvyslanectvi nabidlo i polskym ob?an?m, kte?i se stale nachazeli v Gruzii. Podobn? v p?edchozich dnech polskymi specialy odcestovalo asi 50 ?eskych ob?an?. [90]

Dne 18. srpna 2008 prohlasil prezident ?eske republiky Vaclav Klaus , ?e za rozpoutani valky m??e Gruzie , resp. gruzinsky prezident Saaka?vili. Doslova prohlasil: " V zodpov?dnosti za vyvolani valky je role gruzinskeho prezidenta, vlady a parlamentu neoddiskutovatelna a evidentn? fatalni. " [91] Premier Mirek Topolanek v?ak slova prezidenta republiky zkritizoval a ?eska vlada se postavila za Gruzii. [92]

Dodavky zbrani z ?R do Gruzie [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 13. srpna informovala ?eska televize , ?e ?eska republika pat?i mezi hlavni dodavatele zbrani do Gruzie . [93] Podle informaci, ktere uve?ejnil denik Pravo na podklad? ?lanku z ruskeho deniku Komsomolskaja pravda , dodala ?R do Gruzie t??kou i lehkou bojovou techniku a munici. Jednalo se o raketomety RM-70 , samohybne houfnice ShKH vz.77 Dana , houfnice D-30 ra?e 122 mm , tanky T-55 a T-72 , bitevni letouny Suchoj Su-25 . Po?ty dodane techniky se dle r?znych zdroj? li?ily. [93] [94] [95]

Mirova mise Evropske unie [ editovat | editovat zdroj ]

Rusky prezident Dmitrij Medved?v

Francie jako p?edsednicka zem? EU usilovala o ukon?eni konfliktu. EU nabidla ob?ma stranam t?ibodovy plan zahrnujici respektovani uzemni celistvosti Gruzie , okam?ite zastaveni nep?atelstvi a obnoveni situace p?ed vypuknutim konfliktu. V ned?li 10. srpna do Tbilisi p?ilet?la mirova mise Evropske unie . V pond?li 11. srpna francouzsky ministr zahrani?i Bernard Kouchner oznamil, ?e gruzinsky prezident Michail Saaka?vili p?istoupil na v?echny navrhy k ukon?eni konfliktu s Ruskem v Ji?ni Osetii . ?Prezident Saaka?vili p?ijal v?echny navrhy, ktere jsem p?ednesl,“ uvedl ministr Kouchner p?ed tim, ne? odlet?l do Moskvy na jednanim s ruskym prezidentem Dmitrijem Medved?vem .

V utery m?l o situaci jednat i generalni tajemnik NATO Jaap de Hoop Scheffer s gruzinskou ministryni zahrani?i Ekou Tke?ela?vili . [96]

V utery 12. srpna do Moskvy p?ilet?l francouzsky prezident Nicolas Sarkozy , aby vyjednavani o p?im??i dokon?il. Odpoledne na tiskove konferenci rusky prezident Dmitrij Medved?v potvrdil, ?e Rusko akceptuje mirovy navrh Evropske unie a stahne sve vojenske jednotky z Gruzie do postaveni p?ed 6. srpnem. [97]

Ekonomicke dopady [ editovat | editovat zdroj ]

V reakci na konflikt se ceny ruskych akcii na burze propadly na nejni??i hodnoty od roku 2006. Dolarovy index RTS v patek 8. srpna ztratil 6,5 % a klesal i b?hem pond?lniho dopoledne. Hlavni analytik rozvijejicich se trh? Danske Bank ?ekl agentu?e Reuters: ?Myslim, ?e dokud se nepohneme k n?jakemu ?e?eni, dokud budou ruske sily uto?it a bombardovat na uzemi Gruzie, tlak na ruske trhy bude pokra?ovat“ . Nejv?t?i gruzinska banka Bank of Georgia na burze v Londyn? ztratila 8. srpna ?tvrtinu sve hodnoty a ratingove agentury zemi sni?ily hodnoceni. [98]

A?koli oficialn? se ji? ruska invazni armada v posledni dekad? srpna 2008 ?aste?n? stahla z obsazenych ?asti Gruzie , negativni ekonomicke dopady pro Rusko se prohloubily. Investo?i toti? stahli z Ruska penize, oslabila i ruska m?na a pen??ni i akciove trhy utrp?ly zna?ny pokles po za?atku konfliktu 8. srpna. Rychlost ut?ku financi byla podle Financial Times v?bec nejrychlej?i od krize rublu v roce 1998 . [99]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku 2008 South Ossetia War na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Bocharov Ruchej. President of Russia Dmitry Medvedev signed a plan to resolve the Georgian-South Ossetian conflict, based on the six principles previously agreed on [online]. President of Russia, 2008-08-16 [cit. 2008-09-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-08-22.  
  2. ↑ https://www.reuters.com/article/us-georgia-russia-report/georgia-started-war-with-russia-eu-backed-report-idUSTRE58T4MO20090930
  3. ↑ https://www.nytimes.com/2008/11/26/world/europe/26georgia.html
  4. ↑ http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8281990.stm
  5. ↑ a b Расстановка сил [online]. Lenta.ru [cit. 2008-08-10]. Dostupne online . (rusky)  
  6. ↑ CNN:15,000 Russian troops in Georgia, U.S. administration officials say
  7. ↑ Russia opens new criminal case against Georgia [online]. RT.com [cit. 2010-05-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ Day-by-day: Rusko p?i?lo v Gruzii o 64 vojak?. Stat od?kodni rodiny [online]. tyden.cz [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  9. ↑ Произошел массированный обстрел Цхинвали [online]. Vesti.ru [cit. 2008-08-10]. Dostupne online . (rusky)  
  10. ↑ Georgia: In 'state of war' over South Ossetia [online]. Yahoo News [cit. 2008-08-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ https://lenta.ru/news/2008/09/15/victims/
  12. ↑ Valka v Gruzii ? ztraty obou stran [online]. Rusko v Globalni politice [cit. 2009-08-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-08.  
  13. ↑ a b WHITMORE, Brian. Is The Clock Ticking For Saakashvili?. Radio Free Europe/Radio Liberty . 2012-02-02. Dostupne online [cit. 2023-10-19]. (anglicky)  
  14. ↑ a b CHAMPION, Marc; OSBORN, Andrew. Smoldering Feud, Then War. Wall Street Journal . 2008-08-17. Dostupne online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0099-9660 . (anglicky)  
  15. ↑ a b The Conflict Between Russia and Georgia / PRB 08-36E. web.archive.org [online]. 2016-01-02 [cit. 2023-10-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2016-01-02.  
  16. ↑ a b c CHIFU, Iulian; NANTOI, Oazu; OLEKSANDR, Sushko. The Russian Georgian war: a trilateral cognitive institutional approach of the crisis decision ? makin [online]. Editura Curtea Veche. Dostupne online .  
  17. ↑ a b c Ji?ni Osetie usiluje o nezavislost ji? od rozpadu SSSR [online]. ?T24 [cit. 2008-08-14]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-09-02.  
  18. ↑ Trochu sladke historie a ho?ke sou?asnosti [online]. Velvyslanectvi ?eske republiky v Gruzii [cit. 2008-08-14]. Dostupne online .  
  19. ↑ Tiskova zprava Senatu ?R, P?edseda senatu podpo?il sm??ovani Gruzie do EU a NATO , 15.05.2007
  20. ↑ Nato denies Georgia and Ukraine. news.bbc.co.uk . 2008-04-03. Dostupne online [cit. 2022-06-22]. (anglicky)  
  21. ↑ Summit v Bukure?ti a budoucnost NATO [online]. 2008-04-15 [cit. 2022-06-22]. Dostupne online .  
  22. ↑ Признательные приказания , kommersant .ru, 17.4.2008
  23. ↑ Medved?v: Kosovo ohro?uje cely region. Hospoda?ske noviny [online]. Economia [cit. 2008-08-14]. Dostupne online .  
  24. ↑ Klaus: P?ipad Kosovo uvolnil Rusku ruce pro zasah na Kavkaze. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  25. ↑ TSAMALASHVILI, Eka; WHITMORE, Brian. New Claims On Outbreak Of War. Radio Free Europe/Radio Liberty . 2012-02-02. Dostupne online [cit. 2023-10-19]. (anglicky)  
  26. ↑ MALEK, Martin. "Georgia & Russia: The 'Unknown' Prelude to the 'Five Day War'" [online]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-06-15.  
  27. ↑ KARLSSON, Hakan. Competing Powers: U.S.-Russian Relations, 2006?2016 [online]. Swedish Defence University. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-01-22.  
  28. ↑ 2008 Georgia Russia Conflict Fast Facts. CNN [online]. Dostupne online .  
  29. ↑ Georgia Offers Fresh Evidence on War’s Start [online]. New York Times, 2008-09-16. Dostupne online .  
  30. ↑ СМИ: российские войска вошли в Южную Осетию еще до начала боевых действий. NEWSru.com [online]. 2008-09-11 [cit. 2023-10-19]. Dostupne online . (rusky)  
  31. ↑ Moscow Claims Media War Win [online]. The Moscow Times, 2008-17-11. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-05-23.  
  32. ↑ Heavy fighting as Georgia attacks rebel region. Agence France-Presse [online]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  33. ↑ Rusko obsadilo Osetii. Saaka?vili nabizi p?im??i. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  34. ↑ a b c Gruzie vyhlasila vale?ny stav, do boj? se zapojila i Abchazie. iDNES.cz [online]. MAFRA [cit. 2008-08-09]. Dostupne online .  
  35. ↑ Gruzie ohlasila klid zbrani, Rusove bombardovali leti?t? [online]. MAFRA [cit. 2008-08-09]. Dostupne online .  
  36. ↑ Rusko oplocuje Ji?ni Osetii, Gruzie ?ada o pomoc EU i NATO. iDNES.cz [online]. MAFRA , 2013-10-02. Dostupne online .  
  37. ↑ Rusko popira, ?e by jeho letecke utoky v Gruzii zasahly civilisty [online]. Respekt.cz [cit. 2008-08-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-06.  
  38. ↑ В Цхинвали прибыли 300 добровольцев из Северной Осетии. Lenta [online]. Dostupne online .  
  39. ↑ Rusove a Gruzinci se p?es valku objali. Kde? V Pekingu. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  40. ↑ Gruzie 2008 = ?eskoslovensko 1968 [online]. Euroskop.cz [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  41. ↑ Rusko vojensky p?epadlo Gruzii, ?ide prchaji [online]. Eretz.cz , 2008-08-11 [cit. 2008-08-11]. Dostupne online .  
  42. ↑ Действия Грузии в Южной Осетии можно охарактеризовать исключительно как геноцид осетинского народа [online]. Cominf.org [cit. 2008-08-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-08-13. (rusky)  
  43. ↑ Медведев: действия Грузии в Южной Осетии - геноцид [online]. Vesti.ru [cit. 2008-08-12]. Dostupne online . (rusky)  
  44. ↑ Georgia move fails to halt raids [online]. BBC [cit. 2008-08-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  45. ↑ a b c d e f g Gruzie: Ru?ti okupanti rozmis?uji balisticke st?ely, zapalili narodni park a obsadili elektrarnu [online]. Eretz.cz , 2008-08-18 [cit. 2008-08-18]. Dostupne online .  
  46. ↑ AI: Satelitni snimky dokumentuji ni?eni v Ji?ni Osetii i po valce
  47. ↑ ?eska televize - Udalosti, 11. 8. 2008
  48. ↑ Russians advance in west Georgia [online]. BBC [cit. 2008-08-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  49. ↑ Ruske bombardovani v Gori nema ?adny strategicky cil, je to kolektivni trest [online]. Britske listy [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  50. ↑ Ru?ti vojaci vstoupili do ?ernomo?skeho p?istavu Poti [online]. Respekt [cit. 2008-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-06.  
  51. ↑ Ruska armada postupuje na gruzinske uzemi take z Abchazie. ?eske noviny [online]. ?eska tiskova kancela? [cit. 2008-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-08-23. ISSN 1213-5003 .  
  52. ↑ Kreml na?idil zastavit ruske vojenske operace v Gruzi. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-11]. Dostupne online .  
  53. ↑ Evropska unie chce poslat mirove jednotky do Gruzie [online]. ihned.cz [cit. 2008-08-13]. Dostupne online .  
  54. ↑ a b Rusky vojensky konvoj vyrazil z m?sta Gori na jih. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-13]. Dostupne online .  
  55. ↑ HRW: Rusove v Gruzii nasadili kazetove bomby. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  56. ↑ HRW: Rusko uto?i na Gruzinsko ne?udskymi kazetovymi bombami [online]. sme.sk [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  57. ↑ Rusky vojensky konvoj pry sm??uje dale do nitra Gruzie [online]. respekt.cz [cit. 2008-08-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-06.  
  58. ↑ Archivovana kopie. www.ct24.cz [online]. [cit. 2008-08-22]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2008-10-05.  
  59. ↑ Do boj? proti Gruzinc?m se dali take separatiste v Abchazii. ?eske noviny [online]. ?eska tiskova kancela? [cit. 2008-08-10]. Dostupne online . ISSN 1213-5003 .  
  60. ↑ Ruska flotila v Abchazii. Chysta Kreml druhou frontu?. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  61. ↑ Rusko pry za?alo utok na Kodorskou sout?sku, Abchazie vyhlasila mobilizaci [online]. ?T24 [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  62. ↑ Gruzie jedna s Moskvou o humanitarnim koridoru v Ji?ni Osetii, ?aste?n? se stahla [online]. Novinky.cz [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  63. ↑ Cenne polskie wsparcie dla Gruzji [online]. Radio Muzyka Fakty [cit. 2008-08-10]. Dostupne online . (polsky)  
  64. ↑ Novy rozm?r valky: Boje se p?esunuly z Kavkazu na internet [online]. ihned.cz [cit. 2008-08-15]. Dostupne online . (polsky)  
  65. ↑ Takticka ?isla a identifikace t?id podle ZAJAC, Ivan. ?ernomo?ska flota znovu v boji. [ [1] ] . ?ijen 2008, ?is. 10, s. 10 a 11.   a ZAJAC, Ivan. ?ernomo?ska flota. [ [2] ] . ?ijen 2008, ?is. 10, s. 63.  
  66. ↑ a b c d e f g ZAJAC, Ivan. ?ernomo?ska flota znovu v boji. [ [3] ] . ?ijen 2008, ?is. 10, s. 10 a 11.  
  67. ↑ Ukrajina hrozi Rusku. Jeho vale?ne lod? nepusti do p?istavu [online]. ihned.cz [cit. 2008-08-10]. Dostupne online .  
  68. ↑ Russian navy blockade Georgia [online]. xinhuanet.com [cit. 2008-08-14]. Dostupne online .  
  69. ↑ Russian Navy Blog: Vesti Gives More Details on The Battle of the Black Sea [online]. redbannernorthernfleet.blogspot.com [cit. 2008-10-11]. Dostupne online .  
  70. ↑ Inside the Battle for the Black Sea [online]. Noah Shachtman [cit. 2008-10-11]. Dostupne online .  
  71. ↑ a b c What happened to the Georgian navy? [online]. gavinsblog.com [cit. 2008-10-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-12.  
  72. ↑ Russian news agencies report sunken Georgian ship [online]. yahoo.com [cit. 2008-08-14]. Dostupne online .  
  73. ↑ Ukrajina po?aduje sta?eni ruske flotily. Moskva odmita. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  74. ↑ Russian Navy Blog: Update to Georgian Navy Order of Battle [online]. gavinsblog.com [cit. 2008-08-14]. Dostupne online .  
  75. ↑ Грузинский флагман идёт на дно. [online]. u-96.livejournal.com [cit. 2008-08-14]. Dostupne online .  
  76. ↑ Viz fotografie ho?iciho Tbilisi . P?evzato z en:Wikipedia
  77. ↑ Valka v Gruzii skon?ila, ale st?ili se dal [online]. ?T24 [cit. 2008-08-13]. Dostupne online .  
  78. ↑ P?t mu?? v letadle. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  79. ↑ Archivovana kopie. prave-ted.respekt.cz [online]. [cit. 2008-08-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-05.  
  80. ↑ http://www.blisty.cz/art/42140.html
  81. ↑ Archivovana kopie. www.elchron.cz [online]. [cit. 2008-08-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-12-07.  
  82. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/147926-ambasador-usa-saakasvili-nas-neposlechl.html
  83. ↑ Archivovana kopie. www.kommersant.ru [online]. [cit. 2008-08-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-08-23.  
  84. ↑ ?enevska konference o Gruzii nerozhodla, Mezinarodni soudni dv?r ano. ?T24 [online]. 2008-10-15. Dostupne online .  
  85. ↑ EU: Za valku v Ji?ni Osetii je zodpov?dna Gruzie [online]. czechfreepress [cit. 2009-09-22]. Dostupne online .  
  86. ↑ EU: Za valku v Ji?ni Osetii je zodpov?dna Gruzie [online]. zpravy.idnes [cit. 2009-09-30]. Dostupne online .  
  87. ↑ Prohla?eni MZV ?R k situaci v regionu Ji?niho Kavkazu [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?R [cit. 2008-08-11]. Dostupne online .  
  88. ↑ Gruzie online: Evakuace ?ech? a Slovak? pokra?uje. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-11]. Dostupne online .  
  89. ↑ ?e?i v Gruzii: V ?R jsou lide vice nervozni ne? v Tbilisi [online]. iHNed.cz [cit. 2008-08-12]. Dostupne online .  
  90. ↑ ?R po?le ve st?edu do Gruzie special s pomoci, zp?t p?iveze ?echy [online]. Respekt [cit. 2008-08-12]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-06.  
  91. ↑ http://zpravy.idnes.cz/za-valku-mohou-gruzinci-pritvrdil-klaus-fff-/zahranicni.asp?c=A080817_212741_zahranicni_dp
  92. ↑ http://domaci.ihned.cz/c4-10149510-26540840-002000_d-klause-za-nazor-na-kavkazsky-konflikt-kritizoval-i-topolanek
  93. ↑ a b Gruzie v bojich o Ji?ni Osetii pou?ivala i ?eske zbran? [online]. ?T24 [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  94. ↑ Po ?ervencovych manevrech se te? na Kavkaze st?ili naostro [online]. Britske listy [cit. 2008-08-15]. Dostupne online .  
  95. ↑ United Nations Register of Conventional Arms [online]. OSN [cit. 2008-08-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-09-16. (angli?tina)  
  96. ↑ Saaka?vili pry p?ijal plan EU na p?im??i na Kavkaze [online]. Respekt.cz [cit. 2008-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-06.  
  97. ↑ Moskva kyvla na Sarkozyho plan statu quo. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-12]. Dostupne online .  
  98. ↑ Gruzinsky konflikt vyd?sil investory v Rusku. Aktualn?.cz [online]. Economia [cit. 2008-08-11]. Dostupne online .  
  99. ↑ Rusko-gruzinsky konflikt: Investo?i stahuji kapital z Moskvy

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Videa
Postsov?tske valky
Vladimir Putin
Politicke anga?ma
putinismus  ? prvni vlada  ? druha vlada  ? Prezidentske volby 2000  ? 2004  ? 2012  ? 2018  ? 2024
Domaci politika
Zahrani?ni politika
Kritika
Rodina
Viktor Putin (bratr)  ? Albert Putin (bratr)  ? Ljudmila O?eretna (exman?elka)  ? Jekat?rina Tichonovova (dcera)  ? Marija Voroncovova (dcera)  ? Alina Kabajevova (metresa)  ? Baffi (pes)  ? Jume (pes)  ? Konni (pes)
Dal?i
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valka_v_Ji?ni_Osetii_(2008)&oldid=23730820 “